Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDVJCXEIV najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                  POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                            10. volební období

              244/0

    Návrh poslanců Pavly Pivoňka Vaňkové, Věry Kovářové, Jana
Papajanovského a Lucie Sedmihradské na vydání zákona, kterým se
 mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

                                         předpisů

                    Zástupce předkladatele: Pivoňka Vaňková P. a další
                    Doručeno poslancům: 29. června 2026 v 13:35
                                                        ZÁKON
                                                  ze dne………….

kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

                         Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                    ČÁST PRVNÍ

                                      Změna zákona o daních z příjmů

                                                           Čl. I

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

    1. V § 13 odst. 4 se písmeno c) zrušuje a dosavadní písmena d) až e) se označují jako
         c) až d).

    2. V § 35ba odst. 1 se písmeno b) zrušuje a dosavadní písmena c) až e) se označují jako
         písmena b) až d).

    3. V § 35ba odst. 2 se slova “b) až e)” nahrazují slovy “b) až d)”.
    4. V §35ba odst. 3 se slova “b) až e)” nahrazují slovy “b) až d)”.
    5. § 35bb se zrušuje.
    6. V § 35c odst. 1 se za větu první vkládají věty „Daňové zvýhodnění se u vyživovaného

         dítěte zvyšuje o 1 000 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku dítě nedovršilo
         věku 3 let. Je-li alespoň jednomu z poplatníků vyživujících toto dítě ve společně
         hospodařící domácnosti k počátku kalendářního měsíce podle věty druhé přiznán
         nárok na průkaz ZTP/P, činí zvýšení za tento kalendářní měsíc 4 000 Kč. Při zvýšení
         daňového zvýhodnění podle odstavce 7 se k částkám zvýšení podle vět druhé a třetí
         nepřihlíží.“.
    7. V § 35c se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce
         8 až 11.
    8. V § 35d odst. 1 se slova „a), c) až e)“ nahrazují slovy „a) až d)“.
    9. V § 35d odst. 2 se slova „a), c) až e)“ nahrazují slovy „a) až d)“.
    10. V § 38g odst. 2 se slova „b) až e)“ nahrazují slovy „b) až d)“.
    11. V § 38h odst. 6 se slova „a § 35ba odst. 1 písm. b)“ zrušují.
    12. V § 38h odst. 13 se slova „b) až e)“ nahrazují slovy „b) až d)“.
    13. V § 38k odst. 4 písm. c) se doplňuje bod 6, který zní: „6. jméno, příjmení a rodné číslo
         osoby, na základě jejíhož nároku na průkaz ZTP/P se uplatňuje zvýšené daňové
         zvýhodnění podle § 35c odst. 1 věty třetí, a prohlášení, že tato osoba žije
         s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,“.
    14. V § 38k odst. 5 se slova „a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm.
         b)“ nahrazují slovy „a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4“.
    15. V § 38k odst. 5 se písmeno c) zrušuje a dosavadní písmena d) až g) se označují jako
         písmena c) až f).
    16. V § 38l odst. 2 se písmeno a) zrušuje a dosavadní písmena b) až e) se označují jako
         písmena a) až d).
    17. V § 38l odst. 2 písm. a) se slova „písm. c) nebo d)“ nahrazují slovy „písm. b) nebo c)”.
    18. V § 38l odst. 2 písm. c) se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. d)“.
    19. V § 38l odst. 3 písmeno b) zní: „b) předložením průkazu ZTP/P, je-li jeho držitelem

         vyživované dítě nebo alespoň jeden z poplatníků vyživujících toto dítě ve společně
         hospodařící domácnosti, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,“.

                                                          Čl. II

                                             Přechodná ustanovení

Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.

                                                          Čl. III

                                                       Účinnost

                           Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.
                                              DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Zhodnocení platného právního stavu

Platná právní úprava daňového systému v oblasti podpory rodin s dětmi kombinuje institut
daňového zvýhodnění na vyživované dítě s dalšími nástroji, mezi které patří zejména sleva
na manžela nebo manželku žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě je konstruováno jako podpora přímo navázaná
na existenci dítěte a péči o něj. V současnosti činí roční částka daňového zvýhodnění 15 204
Kč na první dítě, 22 320 Kč na druhé dítě a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě. Daňové
zvýhodnění může být za splnění zákonných podmínek uplatněno formou slevy na dani,
daňového bonusu nebo jejich kombinace. Tento mechanismus umožňuje, aby podpora dítěte
dopadala i na nízkopříjmové pracující domácnosti, jejichž daňová povinnost by jinak nebyla
dostatečně vysoká pro plné využití daňové úlevy.

Sleva na manžela nebo manželku je naopak konstruována jako nevratná sleva na dani. Může
tedy pouze snížit daňovou povinnost poplatníka, nelze ji však vyplatit formou daňového
bonusu. Její výše činí 24 840 Kč ročně; jde-li o manžela nebo manželku, kterému byl přiznán
nárok na průkaz ZTP/P, činí sleva dvojnásobek této částky. Od roku 2024 je navíc uplatnění
slevy omezeno na případy, kdy poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti
s manželem nebo manželkou a současně s vyživovaným dítětem, které nedovršilo věku tří let;
vlastní příjmy manžela nebo manželky zároveň nesmí přesáhnout 68 000 Kč za zdaňovací
období.

Současné nastavení vykazuje několik systémových nedostatků. Stávající úprava zvýhodňuje
zejména domácnosti s jedním příjmem, zatímco méně zohledňuje situaci samoživitelů,
nesezdaných rodičů nebo rodin, v nichž oba rodiče kombinují péči o dítě s pracovní aktivitou.
Sleva na manžela nebo manželku současně vytváří demotivační efekt, kdy návrat druhého
partnera – typicky matky malého dítěte – na pracovní trh vede ke ztrátě části daňové podpory
domácnosti. Při překročení příjmového limitu 68 000 Kč domácnost ztrácí nárok na celou
slevu. Současná právní úprava tak může demotivovat zejména rodiče malých dětí od
částečných úvazků nebo postupného návratu na trh práce, jelikož i relativně nízký dodatečný
příjem může vést ke skokové ztrátě daňové podpory domácnosti.

Současná konstrukce podpory rovněž nevytváří neutrální podmínky vůči různým formám
rodinného uspořádání. Sleva na manžela nebo manželku je dostupná pouze sezdaným
párům, případně registrovaným partnerům splňujícím zákonné podmínky. Nesezdaní rodiče
žijící ve společné domácnosti ji využít nemohou, stejně jako ji nemohou využít samoživitelé,
přestože tyto domácnosti často čelí vyššímu riziku příjmové nejistoty.

Zvláštní asymetrie vzniká také u rodin, v nichž je jeden z rodičů osobou s přiznaným nárokem
na průkaz ZTP/P. Platná právní úprava zohledňuje tuto skutečnost zvýšenou slevou na
manžela nebo manželku pouze tehdy, pokud je osobou s průkazem ZTP/P právě manžel nebo
manželka s nízkým vlastním příjmem. Nezohledňuje však stejným způsobem situaci rodin,
v nichž je osobou s průkazem ZTP/P pracující rodič pečující o vyživované dítě. I v této oblasti
je tak podpora více navázána na status ekonomické neaktivity druhého z manželů než na
skutečnou situaci rodiny s malým dítětem.
Podle dostupných analýz odborných institucí patří Česká republika mezi státy s výrazným
propadem zaměstnanosti a odpracované doby žen v období rodičovství. Studie IDEA1 při
CERGE-EI Ruce a mozky českých žen stále nevyužity mapuje celoživotní profily
zaměstnanosti a odpracované doby českých žen v letech 2000 až 2019 a upozorňuje, že po
nástupu do věku rodičovství se v Česku odpracovaná doba žen výrazně propadá. Studie
Chytřejší daně od PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA při CERGE-EI z roku 20252
a studie IDEA při CERGE-EI z roku 20163 označují slevu na nepracujícího manžela nebo
manželku za demotivační prvek ve zdanění práce.

Platná právní úprava tak v některých případech neposkytuje podporu domácnostem podle
skutečné péče o dítě, ale podle formální struktury domácnosti a ekonomické neaktivity
druhého partnera. Zároveň dostatečně nereflektuje skutečnost, že období prvních tří let života
dítěte je zpravidla spojeno s nejvyššími nároky na péči, omezením pracovní aktivity rodičů
a zvýšenými náklady domácnosti.

Tam, kde důvodová zpráva v souvislosti s vyšším daňovým zvýhodněním u osob s přiznaným
nárokem na průkaz ZTP/P používá zjednodušeně označení „rodič“, rozumí se tím také jiný
poplatník, který vyživuje dítě ve společně hospodařící domácnosti a splňuje zákonné
podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě.

2. Důvody a cíle navrhované právní úpravy

Cílem navrhované právní úpravy je modernizovat daňovou podporu rodin s malými dětmi tak,
aby byla více navázána na dítě a péči o něj, méně závislá na formálním rodinném statusu
rodičů a méně znevýhodňovala pracovní aktivitu druhého rodiče.

Navrhuje se zvýšit daňové zvýhodnění na vyživované dítě do tří let věku o 1 000 Kč měsíčně.
V případě, že je alespoň jeden z poplatníků vyživujících dítě ve společně hospodařící
domácnosti držitelem průkazu ZTP/P, činí zvýšení 4 000 Kč měsíčně. Podpora se tak
přesouvá od institutu navázaného na ekonomickou neaktivitu druhého partnera k nástroji
přímo spojenému s dítětem a situací rodiny v období, kdy jsou nároky na péči nejvyšší.

Návrh současně ruší slevu na manžela nebo manželku. Nejde o plnou individuální náhradu
této slevy pro každou domácnost, ale o změnu struktury a cílení podpory. Současná sleva je
dostupná jen domácnostem splňujícím úzké formální podmínky, zejména existenci manželství
nebo registrovaného partnerství a nízký vlastní příjem druhého z partnerů. Navržené zvýšení
daňového zvýhodnění na dítě naproti tomu směřuje k rodinám s dětmi bez ohledu na to, zda

1 Grossmann, Jakub; Münich, Daniel: Ruce a mozky českých žen stále nevyužity: Celoživotní profily
zaměstnanosti a odpracované doby českých žen v letech 2000 až 2019. IDEA při CERGE-EI, leden
2023. Dostupné z: https://idea.cerge-ei.cz/studies/ruce-a-mozky-ceskych-zen-stale-nevyuzity
2 PAQ Research; IDEA při CERGE-EI; Centrum veřejných financí: Chytřejší daně: Návrh reformy pro
odolné a prosperující Česko. 2025. Dostupné z: https://chytrejsidane.cz/Studie_Chytrejsi_dane.pdf
3 Šatava, Jiří: Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci: Doporučení a jeho
vyhodnocení. Studie IDEA 18/2016, IDEA při CERGE-EI, prosinec 2016. Dostupné z:
https://idea.cerge-
ei.cz/files/IDEA_Studie_18_2016_Danovy_system_a_motivace_matek_k_praci/IDEA_Studie_18_201
6_Danovy_system_a_motivace_matek_k_praci.html
rodiče žijí v manželství, v nesezdaném soužití nebo zda dítě vychovává samoživitel či
samoživitelka.

Důležitým cílem návrhu je zlepšení postavení samoživitelů, nesezdaných rodičů
a nízkopříjmových pracujících domácností. Samoživitelé nemohou slevu na manžela nebo
manželku využít vůbec, protože v jejich domácnosti druhý partner není. Daňové zvýhodnění
na dítě však využít mohou. Sleva na manžela nebo manželku je současně nevratná a může
pouze snížit daňovou povinnost poplatníka. Daňové zvýhodnění na dítě je naproti tomu při
splnění zákonných podmínek čerpatelné i prostřednictvím daňového bonusu, a proto je
vhodnějším nástrojem podpory nízkopříjmových pracujících domácností.

Navrhovaná právní úprava dále zlepšuje postavení rodin, v nichž je alespoň jeden
z poplatníků vyživujících dítě osobou s přiznaným nárokem na průkaz ZTP/P. Současná
zvýšená sleva na manžela nebo manželku zohledňuje pouze situaci, kdy je osobou
s průkazem ZTP/P nepracující manžel nebo manželka splňující zákonné podmínky.
Nevztahuje se však na případy, kdy je osobou s průkazem ZTP/P pracující rodič nebo jiný
poplatník vyživující dítě. Navrhované zvýšené daňové zvýhodnění u dítěte do tří let věku tuto
asymetrii zmírňuje a lépe zohledňuje skutečnou situaci rodiny.

Navrhovaná právní úprava dále sleduje snížení demotivačních efektů současného systému.
Příjmový limit 68 000 Kč ročně u slevy na manžela nebo manželku vytváří skokovou ztrátu
podpory při jeho překročení. To může oslabovat motivaci druhého rodiče k částečnému
úvazku nebo postupnému návratu do zaměstnání. Návrh tento prvek odstraňuje a posiluje
podporu, která není navázána na ekonomickou neaktivitu partnera.

Z hlediska sociální politiky je cílem návrhu lépe zacílit veřejnou podporu na období prvních let
života dítěte. Právě v tomto období domácnosti čelí souběhu zvýšených nákladů na péči,
omezených možností pracovní aktivity a často i omezené dostupnosti služeb péče o malé děti.
Daňový systém má proto v tomto období poskytovat podporu přímo spojenou s dítětem, nikoli
s formalizovaným rodinným statusem rodičů.

Navrhovaná úprava navazuje na odborné návrhy, podle nichž má být daňový systém méně
zatížen nesystematickými úlevami a více zaměřen na podporu pracovní aktivity,
nízkopříjmových domácností a rodin s dětmi. Studie Chytřejší daně4 pracuje s obdobnou
logikou nahrazení slevy na nepracujícího manžela nebo manželku podporou dítěte do tří let a
zdůrazňuje význam čerpatelnosti zvýhodnění na děti prostřednictvím daňového bonusu.

Navrhovaná právní úprava zároveň odpovídá širšímu evropskému směřování v oblasti
podpory rodin s dětmi, slaďování pracovního a rodinného života a posilování pracovní účasti
rodičů malých dětí. Přestože navrhovaná úprava sama neupravuje dostupnost služeb péče
o děti, podporuje stejný cíl z pohledu daňového systému: posílit podporu rodin s nejmenšími
dětmi, snížit bariéry návratu rodičů na trh práce a nastavit podporu neutrálněji vůči různým
formám rodinného uspořádání.

4 PAQ Research; IDEA při CERGE-EI; Centrum veřejných financí: Chytřejší daně: Návrh reformy pro
odolné a prosperující Česko. 2025. Dostupné z: https://chytrejsidane.cz/Studie_Chytrejsi_dane.pdf
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava je nezbytná jako celek, protože řeší vzájemně propojené
nedostatky současného systému daňové podpory rodin. Samotné zvýšení daňového
zvýhodnění na dítě do tří let by sice posílilo podporu rodin s malými dětmi, ale neodstranilo by
demotivační a nerovné prvky spojené se slevou na manžela nebo manželku. Samotné zrušení
slevy na manžela nebo manželku by naopak bez současného posílení podpory dítěte
znamenalo omezení podpory rodin s malými dětmi.

Podstatou návrhu je přesměrování části existující daňové podpory. Současná úprava
podporuje především domácnost, v níž druhý z partnerů zůstává ekonomicky neaktivní
a současně splňuje podmínku nízkých vlastních příjmů. Navrhovaná úprava naproti tomu více
podporuje dítě a období péče o něj. Daňová podpora se tím stává transparentnější a méně
závislou na formálním typu domácnosti.

Návrh neusiluje o plné zachování dosavadní podpory pro každou jednotlivou domácnost.
U části sezdaných domácností, které dnes slevu na manžela nebo manželku uplatňují v plné
výši, může dojít ke snížení celkové daňové podpory. Jde o vědomý důsledek změny jejího
cílení: návrh upřednostňuje podporu dítěte, samoživitelů, nesezdaných rodičů
a nízkopříjmových pracujících domácností před podporou vázanou výlučně na manželský
status a nízký příjem druhého z manželů.

Nezbytnost úpravy vyplývá také z potřeby zmírnit rozdílné zacházení mezi domácnostmi, které
jsou z hlediska péče o dítě srovnatelné, ale liší se rodinným statusem. Současný systém
zvýhodňuje sezdaný pár s jedním ekonomicky neaktivním partnerem, zatímco nesezdaný pár
s dítětem nebo samoživitel ve srovnatelné situaci tuto podporu využít nemůže. Navrhovaná
úprava tyto rozdíly zmírňuje tím, že podporu více váže na dítě a méně na právní formu soužití
rodičů.

Návrh je nezbytný také z hlediska podpory rodin, v nichž je alespoň jeden z poplatníků
vyživujících dítě osobou s přiznaným nárokem na průkaz ZTP/P. Současná zvýšená sleva na
manžela nebo manželku zohledňuje pouze situaci, kdy je držitelem průkazu ZTP/P nepracující
manžel nebo manželka splňující zákonné podmínky. Neřeší však srovnatelnou potřebu
podpory rodiny v případech, kdy je držitelem průkazu ZTP/P pracující rodič nebo jiný poplatník
vyživující dítě. Zvýšené daňové zvýhodnění na dítě do tří let věku proto lépe odpovídá
skutečné situaci domácnosti.

Návrh je nezbytný také z hlediska podpory pracovní aktivity rodičů malých dětí. Česká
republika dlouhodobě vykazuje výrazný propad zaměstnanosti žen v období rodičovství.
Zachování daňového nástroje, který je podmíněn nízkým příjmem druhého partnera a jeho
ekonomickou neaktivitou, není v souladu s cílem podporovat částečné úvazky, postupné
návraty na trh práce a vyšší ekonomickou soběstačnost rodin.

Navrhovaná právní úprava je vhodnější i z hlediska podpory nízkopříjmových pracujících
domácností. Sleva na manžela nebo manželku je nevratná a její efekt je omezen výší daňové
povinnosti poplatníka. Daňové zvýhodnění na dítě je však při splnění zákonných podmínek
čerpatelné i formou daňového bonusu. Přesun podpory směrem k daňovému zvýhodnění na
dítě proto lépe odpovídá cíli, aby pomoc dopadala i na pracující domácnosti s nižšími příjmy.
Navrhovaná právní úprava má rovněž význam z hlediska systematičnosti daňového systému.
Omezuje úlevu, která je navázána na ekonomickou neaktivitu partnera a formální status
domácnosti, a nahrazuje ji podporou přímo vztaženou k dítěti. Tím se systém stává
srozumitelnějším, lépe cíleným a méně selektivním.

Z hlediska veřejných rozpočtů návrh nepředstavuje zavedení zcela nové podpory bez
kompenzace, ale přesměrování části stávající daňové podpory spojené s posílením podpory
rodin s nejmenšími dětmi. Část nákladů na zvýšené daňové zvýhodnění je kompenzována
zrušením slevy na manžela nebo manželku. Rozpočtové odhady současně nezachycují
možné změny chování poplatníků.

Navrhovaná úprava je proto nezbytná jako celek: podporuje rodiny s nejmenšími dětmi,
zlepšuje dostupnost daňové podpory pro samoživitele, nesezdané rodiče a nízkopříjmové
pracující domácnosti, zohledňuje situaci rodin s rodičem či jiným poplatníkem se ZTP/P
a zároveň odstraňuje daňový prvek, který může snižovat motivaci druhého rodiče k návratu
na trh práce.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky

Návrh je v souladu s principem rovnosti a s ochranou rodičovství, rodiny a dětí podle čl. 32
Listiny základních práv a svobod. Zavedení zvýšeného daňového zvýhodnění na vyživované
dítě do tří let věku, včetně vyššího zvýhodnění v případě rodin, v nichž je alespoň jeden
z rodičů držitelem průkazu ZTP/P, je založeno na podpoře rodin v období rané péče o dítě
a na zohlednění zvýšených potřeb těchto domácností. Navrhovaná právní úprava není
retroaktivní a zachovává právní jistotu poplatníků.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie

Navrhovaná právní úprava není transpozicí práva Evropské unie. Oblast daně z příjmů
fyzických osob, včetně daňových slev a daňového zvýhodnění na vyživované dítě, spadá
převážně do pravomoci členských států.

Návrh není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie
ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Navrhovaná úprava se uplatní bez
rozlišení státní příslušnosti poplatníka, při splnění podmínek stanovených zákonem o daních
z příjmů.

Navrhovaná právní úprava je slučitelná také s obecnými cíli Evropské unie v oblasti rovnosti
žen a mužů, podpory slaďování pracovního a rodinného života a vyšší účasti rodičů malých
dětí na trhu práce.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž
je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána. Návrh není v rozporu se závazky České republiky v oblasti ochrany rodiny, rodičovství
a práv dítěte. Úprava posiluje daňovou podporu rodin s dětmi do tří let věku a je slučitelná
zejména s principy Úmluvy o právech dítěte, podle nichž má být při činnostech týkajících se
dětí předním hlediskem nejlepší zájem dítěte. Česká republika je smluvní stranou Úmluvy
o právech dítěte, která byla vyhlášena pod č. 104/1991 Sb.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Zvýšení daňového zvýhodnění u dětí do 3 let věku a zrušení slevy na dani na manžela nebo
manželku

Navrhovaná právní úprava má dvě hlavní rozpočtové složky: zvýšení daňového zvýhodnění
na vyživované dítě do tří let věku a zrušení slevy na dani na manžela nebo manželku.

Zvýšení daňového zvýhodnění o 1 000 Kč měsíčně představuje základní roční částku
12 000 Kč na jedno dítě. Při současném demografickém vývoji lze hrubý dopad navrhovaného
zvýšení daňového zvýhodnění odhadovat přibližně na 2,7 až 3,0 mld. Kč ročně. Výpočet
vychází z počtu dětí narozených v posledních letech podle údajů Českého statistického
úřadu5 a z odhadu počtu dětí mladších tří let v roce účinnosti zákona. Uvedený dopad se
projeví prostřednictvím nižšího inkasa daně z příjmů fyzických osob, případně prostřednictvím
vyšší částky vyplacené formou daňového bonusu.

U dětí do tří let věku, u nichž je alespoň jeden z poplatníků vyživujících dítě ve společně
hospodařící domácnosti držitelem průkazu ZTP/P, činí zvýšení daňového zvýhodnění
4 000 Kč měsíčně, tedy 48 000 Kč ročně. Oproti základní variantě jde o dodatečné zvýšení
o 36 000 Kč ročně na jedno takové dítě. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici veřejná
administrativní data o počtu dětí do tří let věku, jejichž alespoň jeden poplatník vyživující dítě
je držitelem průkazu ZTP/P, lze dopad této části návrhu stanovit pouze scénářově, přibližně
v řádu desítek až nižších stovek milionů Kč ročně.

Současně návrh ruší slevu na manžela nebo manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona
o daních z příjmů. Podle posledních veřejně dostupných údajů Ministerstva financí ČR6 činil
daňový výdaj spojený s touto slevou před jejím omezením od roku 2024 přibližně 4,2 až
4,6 mld. Kč ročně. Analýza RILSA7 odhadla fiskální dopad omezení této slevy od roku 2024
přibližně na 2,1 mld. Kč. Z těchto údajů lze zbylý statický náklad slevy po omezení od roku

5 Český statistický úřad, Narození – živě narození. ČSÚ, aktualizováno dne 18. 5. 2026. Dostupné z:
https://csu.gov.cz/narozeni?pocet=10&start=0&podskupiny=133&razeni=-datumVydani
6 Ministerstvo financí ČR: Kvantifikace daňových úlev v České republice za rok 2023. Dostupné z:
https://mf.gov.cz/assets/attachments/2025-11-14_Kvantifikace-danovych-ulev-v-Ceske-republice-za-
rok-2023.pdf
7 Jahoda, Robert a kol.: Dopady vybraných vládních opatření na české domácnosti. Výzkumný ústav
práce a sociálních věcí, v. v. i. / RILSA, Praha, 2023. Dostupné z:
https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_530.pdf
2024 orientačně odhadovat přibližně na 2,1 až 2,5 mld. Kč ročně. Zrušení této slevy by proto
mělo veřejným rozpočtům přinést úsporu v uvedeném rozsahu.

Celkový čistý dopad navrhované úpravy na veřejné rozpočty lze proto odhadovat na snížení
příjmů veřejných rozpočtů o přibližně 0,3 až 1,2 mld. Kč ročně. Jde o orientační odhad, který
nezohledňuje možné změny chování poplatníků ani případné sekundární fiskální přínosy vyšší
pracovní participace rodičů malých dětí. Vyšší pracovní aktivita rodičů může vést k vyšším
příjmům z daní a pojistných odvodů a současně snížit závislost části domácností na sociálních
dávkách. Tyto případné dopady nejsou v uvedeném odhadu zahrnuty.

Vzhledem k tomu, že daň z příjmů fyzických osob je sdílenou daní, nepromítne se uvedený
dopad výlučně do státního rozpočtu, ale také do rozpočtů obcí a krajů podle pravidel
rozpočtového určení daní. Přesné rozdělení dopadu vyžaduje aktuální mikrosimulační data
Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství.

8. Dopad na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně
dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně
slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní
prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá přímý regulatorní dopad na podnikatelské prostředí, neboť
podnikatelům neukládá nové povinnosti související s výkonem jejich činnosti.
U zaměstnavatelů lze očekávat pouze běžné technické promítnutí změny do mzdových
a účetních systémů.

Sociální dopady návrhu jsou převážně pozitivní. Návrh posiluje podporu rodin s dětmi do tří
let věku a přesouvá ji směrem k nástroji přímo navázanému na dítě. Pozitivní dopad lze
očekávat zejména u samoživitelů, nesezdaných rodičů a nízkopříjmových pracujících
domácností, neboť daňové zvýhodnění na dítě lze za zákonných podmínek čerpat i formou
daňového bonusu.

U domácností, které v současnosti uplatňují základní slevu na manžela nebo manželku
a současně pečují o jedno dítě do tří let věku, nemusí být zrušení slevy navrhovaným
zvýšením daňového zvýhodnění na dítě plně kompenzováno. U nízkopříjmových domácností
může být efekt návrhu pozitivní, neboť slevu na manžela nebo manželku lze využít pouze do
výše daňové povinnosti, zatímco zvýšené daňové zvýhodnění na dítě lze za zákonných
podmínek čerpat i formou daňového bonusu. U domácností s více dětmi do tří let věku bude
dopad změny zpravidla pozitivní.

Vedle toho odpadne dosavadní demotivační efekt k návratu na trh práce, neboť podpora již
nebude podmíněna nízkým vlastním příjmem druhého z manželů. Rodiče se tak budou moci
svobodněji rozhodovat o míře svého zapojení do pracovní aktivity, postupném návratu na trh
práce nebo využití částečných úvazků, aniž by byli limitováni rizikem skokové ztráty daňové
podpory.

Navrhovaná právní úprava nemá zvláštní dopad na národnostní menšiny ani na životní
prostředí. U osob se zdravotním postižením lze očekávat převážně pozitivní dopad, pokud je
alespoň jeden z rodičů dítěte držitelem průkazu ZTP/P. V těchto případech se navrhuje vyšší
zvýšení daňového zvýhodnění na dítě do tří let věku. Návrh tak zohledňuje nejen situaci, kdy
je osobou s průkazem ZTP/P nepracující manžel nebo manželka, ale také případy, kdy je
držitelem průkazu ZTP/P pracující rodič nebo poplatník vyživující dítě, na kterého se současná
zvýšená sleva na manžela nebo manželku nevztahuje.

U nízkopříjmových domácností s rodičem s průkazem ZTP/P může dojít k navýšení čistého
příjmu, neboť současnou zvýšenou slevu na manžela nebo manželku s průkazem ZTP/P lze
využít pouze do výše daňové povinnosti, zatímco navrhované zvýšené daňové zvýhodnění na
dítě lze za zákonných podmínek čerpat i formou daňového bonusu. U domácností s vyššími
příjmy, které dnes využívají zvýšenou slevu na manžela nebo manželku s průkazem ZTP/P
v plné výši, bude dopad záviset zejména na počtu dětí do tří let věku.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nezavádí nový informační systém ani nový samostatný proces
správy osobních údajů. Rozšiřuje však rozsah údajů, které jsou v rámci stávajících postupů
uplatňování daňového zvýhodnění předkládány plátci daně.

Uplatňuje-li poplatník zvýšené daňové zvýhodnění z důvodu, že nárok na průkaz ZTP/P byl
přiznán jinému poplatníkovi vyživujícímu toto dítě ve společně hospodařící domácnosti, bude
v prohlášení k dani uvádět jméno, příjmení a rodné číslo této osoby a prohlášení o společně
hospodařící domácnosti. Plátci daně bude současně předkládán průkaz ZTP/P této osoby
nebo rozhodnutí o přiznání tohoto průkazu.

Návrh proto rozšiřuje zpracování osobních údajů také o údaje jiné osoby než samotného
poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění. Údaj o přiznání nároku na průkaz ZTP/P
představuje údaj vypovídající o zdravotním stavu, a je proto nezbytné, aby byl zpracováván
pouze v rozsahu nutném pro ověření splnění podmínek zvýšeného daňového zvýhodnění
a pro správný výpočet záloh na daň, ročního zúčtování nebo daňové povinnosti.

Zpracování těchto údajů bude probíhat v rámci stávajících postupů podle zákona o daních
z příjmů, daňového řádu a předpisů upravujících ochranu osobních údajů. Údaje budou
využívány pouze pro účely posouzení nároku na zvýšené daňové zvýhodnění a budou
uchovávány po dobu stanovenou právními předpisy pro vedení mzdové a daňové
dokumentace.

10. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nezakládá nová korupční rizika.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost ani obranu státu.
12. Lobbistická stopa – informace podle § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 222/2016 Sb.
a § 12 odst. 4 zákona č. 168/2025 Sb.

V souladu s § 12 odst. 4 zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, obsahuje důvodová
zpráva informace podle § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv.

Při přípravě, projednávání ani schvalování návrhu právního předpisu neproběhl lobbing
ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování. Nebyl identifikován žádný lobbista,
který by při přípravě, projednávání nebo schvalování návrhu právního předpisu lobboval.

Ve vztahu k návrhu neproběhly ani konzultace podle § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 168/2025
Sb., které by předcházely předložení návrhu a byly iniciovány lobbovaným.
Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1 (§ 13 odst. 4)

Ruší se ustanovení, které zakazuje rozdělovat příjmy a výdaje na manžela v případě, kdy je
na něj uplatněna sleva na manžela. Vzhledem ke zrušení této slevy pozbývá uvedený zákaz
význam. Současně se provádí související přečíslování následujících písmen.

K bodům 2 až 4 (§ 35ba)

Ruší se sleva na manžela nebo manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b). Dosavadní slevy
uvedené pod písmeny c) až e) se v návaznosti na to přečíslují na písmena b) až d).

V odstavcích 2 a 3 se upravují odkazy na zbývající slevy na dani tak, aby odpovídaly jejich
novému označení.

K bodu 5 (§ 35bb)

Ruší se § 35bb, který upravuje výši slevy na manžela nebo manželku a podmínky jejího
uplatnění, zejména podmínku společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do tří
let věku a limit vlastního příjmu manžela nebo manželky.

Vzhledem ke zrušení slevy na manžela nebo manželku se toto ustanovení stává
bezpředmětným.

K bodu 6 (§ 35c odst. 1)

Zavádí se zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě o 1 000 Kč za každý kalendářní
měsíc, na jehož počátku dítě nedovršilo věku tří let. Podmínka se posuzuje podle stavu na
počátku kalendářního měsíce. Zvýšení proto náleží také za měsíc, v jehož průběhu dítě
dosáhne tří let věku; od následujícího kalendářního měsíce již nenáleží.

Pokud je alespoň jednomu z poplatníků vyživujících dítě ve společně hospodařící domácnosti
přiznán nárok na průkaz ZTP/P, činí zvýšení daňového zvýhodnění 4 000 Kč měsíčně. Jde
o celkovou výši zvýšení v těchto případech, nikoli o částku poskytovanou vedle základního
zvýšení 1 000 Kč.

Současně se stanoví, že na toto zvýšení se nevztahuje zdvojnásobení podle § 35c odst. 7.
Zdvojnásobení podle tohoto ustanovení se tak nadále vztahuje pouze na stávající částku
daňového zvýhodnění v případě dítěte s přiznaným nárokem na průkaz ZTP/P.

K bodu 7 (§ 35c odst. 8)

Ruší se ustanovení upravující návaznost daňového zvýhodnění na možnost uplatnění slevy
na manžela. Vzhledem ke zrušení této slevy by ustanovení pozbylo význam. Současně se
provádí přečíslování následujících odstavců.
K bodům 8 a 9 (§ 35d odst. 1 a 2)

Upravují se odkazy na slevy na dani podle § 35ba odst. 1 tak, aby odpovídaly novému
označení písmen po zrušení slevy na manžela nebo manželku.

K bodu 10 (§ 38g odst. 2)

Upravuje se odkaz na slevy na dani, které může za stanovených podmínek uplatnit poplatník
uvedený v § 2 odst. 3. Změna odpovídá přečíslování písmen v § 35ba odst. 1.

K bodům 11 a 12 (§ 38h odst. 6 a 13)

V odstavci 6 se vypouští odkaz na slevu na manžela nebo manželku, k níž plátce daně přihlíží
při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Po zrušení této slevy je uvedený odkaz
nadbytečný.

V odstavci 13 se upravuje rozsah odkazovaných písmen § 35ba odst. 1 tak, aby odpovídal
novému označení zbývajících slev na dani.

K bodu 13 (§ 38k odst. 4)
V souvislosti se zavedením zvýšeného měsíčního daňového zvýhodnění z důvodu přiznání
nároku na průkaz ZTP/P jiné osobě ve společně hospodařící domácnosti se doplňuje
obsahová náležitost prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžového prohlášení). Poplatník, který
uplatňuje nárok na zvýšené měsíční zvýhodnění (4 000 Kč), je nově povinen v prohlášení
výslovně identifikovat osobu, která je držitelem průkazu ZTP/P (jménem, příjmením a rodným
číslem), a písemně stvrdit, že s touto osobou žije ve společně hospodařící domácnosti. Tímto
opatřením se odstraňuje procesní mezera a poskytuje se nezbytná právní jistota plátcům daně
(mzdovým účtárnám) při měsíčním zúčtování záloh a vyplácení měsíčních daňových bonusů.
Odpovědnost za pravdivost údajů o společné domácnosti se tím plně přenáší na poplatníka.

K bodům 14 a 15 (§ 38k odst. 5)

V úvodní části odstavce 5 se vypouští odkaz na slevu na manžela nebo manželku. Současně
se ruší dosavadní písm. c), které upravuje prohlášení poplatníka o splnění podmínek pro
uplatnění této slevy, zejména o vlastním příjmu manžela nebo manželky a o společně
hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem.

Dosavadní následující písmena se v návaznosti na to přečíslují.

K bodům 16 až 18 (§ 38l odst. 2)

Ruší se ustanovení upravující způsob prokazování nároku na slevu na manžela nebo
manželku. Vzhledem ke zrušení této slevy již nebude nutné dokládat totožnost manžela, jeho
nárok na průkaz ZTP/P ani věk vyživovaného dítěte pro účely této slevy.
Současně se provádí přečíslování zbývajících písmen a upravují se odkazy v navazujících
ustanoveních.

K bodu 19 (§ 38l odst. 3 písm. b))

Rozšiřuje se způsob prokazování nároku na zvýšené daňové zvýhodnění. Průkaz ZTP/P nebo
rozhodnutí o jeho přiznání se bude předkládat nejen tehdy, je-li jeho držitelem vyživované
dítě, ale také tehdy, je-li jeho držitelem alespoň jeden z poplatníků vyživujících dítě ve
společně hospodařící domácnosti.

K čl. II

Přechodné ustanovení stanoví, že pro daňové povinnosti za zdaňovací období započatá před
nabytím účinnosti tohoto zákona a pro práva a povinnosti s nimi související se použije
dosavadní právní úprava.

To znamená, že sleva na manžela nebo manželku bude moci být naposledy uplatněna za
zdaňovací období roku 2026, a to i při podání daňového přiznání nebo při provedení ročního
zúčtování záloh po nabytí účinnosti tohoto zákona.

K čl. III

Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2027. Toto datum odpovídá začátku zdaňovacího
období a umožní poplatníkům, zaměstnavatelům, plátcům daně i správcům daně připravit se
na změnu právní úpravy.

V Praze dne 24. 6. 2026

Mgr. Ing. Pavla Pivoňka Vaňková, podepsáno elektronicky
Ing. Věra Kovářová, podepsáno elektronicky
Mgr. Jan Papajanovský, podepsáno elektronicky
doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D., podepsáno elektronicky
Platné znění dotčených částí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 13

Příjmy a výdaje spolupracujících osob
(1) Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou
podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti
mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí

         a) spolupracující manžel,
         b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
         c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
(2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy
a výdaje se rozdělují tak, aby
         a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30
         % a
         b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

                   1. za zdaňovací období nejvýše 180000 Kč a
                   2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15000 Kč.
(3) V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby
         a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a
         b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
                   1. za zdaňovací období nejvýše 540000 Kč a
                   2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45000 Kč.
(4) Příjmy a výdaje nelze rozdělovat
         a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
         b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové
         zvýhodnění na vyživované dítě,
         c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
         d)c) na a od poplatníka, který zemřel, a
         e)d) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.

§ 35ba

Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35,
35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o

         a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,
         b) slevu na manžela,
         c) b) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní
         důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle
         zákona o důchodovém pojištění43 nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu
         prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního
         důchodu a starobního důchodu,
         d) c) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní
         důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle
         zákona o důchodovém pojištění43, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je
         invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího
         stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího
         stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve
         třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla
         zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
         e) d) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán
         nárok na průkaz ZTP/P.

(2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o výši slev
uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) b) až d), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je
daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský
hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22
činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle
§ 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň
vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje
poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
(3) Poplatník může uplatnit slevu na dani podle odstavce 1 písm. b) až e) b) až d) o částku ve
výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro
uplatnění nároku na slevu na dani splněny.
(4) V daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění poplatník
může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou společenství jmění
dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.

§ 35bb

Sleva na manžela
(1) Výše slevy na manžela činí 24840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je
sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
(2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud

         a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným
         dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a
         b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68000 Kč.
(3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo
vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.
(4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují
         a) dávka státní sociální pomoci, mimořádná okamžitá pomoc, dávky osobám se
         zdravotním postižením, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny
         pěstouna,
         b) příspěvky na péči a na sociální služby,
         c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona
         upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na
         doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a
         státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

         d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
         e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na
         příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně
         osvobozen,
         f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo
         uplatnění nezdanitelné části základu daně, a
         g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují
         za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

§ 35c

Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním
ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu
tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen "daňové zvýhodnění") ve výši 15204 Kč
ročně na jedno dítě, 22320 Kč ročně na druhé dítě a 27840 Kč ročně na třetí a každé další
dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Daňové zvýhodnění
se u vyživovaného dítěte zvyšuje o 1 000 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož
počátku dítě nedovršilo věku 3 let. Je-li alespoň jednomu z poplatníků vyživujících toto
dítě ve společně hospodařící domácnosti k počátku kalendářního měsíce podle věty
druhé přiznán nárok na průkaz ZTP/P, činí zvýšení za tento kalendářní měsíc 4 000 Kč.
Při zvýšení daňového zvýhodnění podle odstavce 7 se k částkám zvýšení podle vět
druhé a třetí nepřihlíží. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16,
případně sníženou podle § 35, § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou
slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné
společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely
tohoto ustanovení dohromady.
(2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené podle
§ 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba.
(3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daň vypočtená
podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.
Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6
nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy
od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně
s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle
§ 38f vyjmuty ze zdanění.
(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je
daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský
hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§
22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně
podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je
daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje
poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec,
dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu
nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní
vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by
mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

         a) nezletilým dítětem,
         b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod
         pro invaliditu třetího stupně a

                   1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání
                   se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,14d)
                   2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
                   výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
                   3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno
                   vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(7) Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění
daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje
se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu
podle odstavce 3 zůstává zachována.
(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící
domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro
její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela
při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo
poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované
dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně
hospodařící domácnosti.
(9)(8) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové
zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího
období jen jeden z nich.
(10)(9) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních
měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý
kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové
zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém
začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno
nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
(11)(10)Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak
rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce
daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako
při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.
(12)(11) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka
podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací
období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly
vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v
daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši
vyplacených měsíčních daňových bonusů.
§ 35d

(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4 uplatnit
nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e)a) až d) a na daňové zvýhodnění.
(2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s učiněným
prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky
stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e)a) až d) (dále jen "měsíční sleva na dani podle
§ 35ba") a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené
v § 35c (dále jen "měsíční daňové zvýhodnění"). Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne
poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo
měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu.
(3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše
zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a 3. Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne
plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani
podle § 35ba.
(4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka
měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční
daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Plátce daně je povinen vyplatit
poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze
závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný
kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální
mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen "polovina minimální mzdy"). Do těchto
příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně.
(5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný
kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň,
plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních
finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících
měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání
chybějící částky. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce
daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.
(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi
slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky
daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená
daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen
pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím
období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl
alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl
alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho
příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve daň
sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a pak vypočte částku
daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového
bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob poté sníží
ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené
daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených
měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek
vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně
o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo
nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže
je úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně
o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší
vypočtený záporný rozdíl na dani.
(8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na
daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního
zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při
zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze
zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.
(9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží
plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka
uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na
daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody
záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období,
pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky. Vznikne-li
na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději
do 20 dnů od doručení této žádosti. Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh
a daňového zvýhodnění postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.
(10) Žádosti podle odstavců 5 a 9 jsou formulářovým podáním.

§ 38g

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně
z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené
nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je
povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,
nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle
§ 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto
plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na
příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně
osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné
příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání
poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f
vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník
uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e)b) až d),
nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také
povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy
ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve
zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník
s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného
plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.
(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě
příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud
nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede
částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných
příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle
§ 38j odst. 3.
(4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou
částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním
poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i
odst. 5 písm. b).
(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory
produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6.
(6) Daňové přiznání je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, jehož příjem podle § 22
odst. 1 písm. g) bodu 15 v úhrnu za zdaňovací období přesáhl 36násobek průměrné mzdy.
(7) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který byl alespoň část zdaňovacího období
poplatníkem v paušálním režimu a jehož daň za toto zdaňovací období není rovna paušální
dani.

§ 38h

Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(1) Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen
"záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového
řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo
vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu,
který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána
srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na
celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
(2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy
a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se
vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro
tuto část základu pro výpočet zálohy.
(3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník učinil na příslušné zdaňovací období
prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle
§ 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen "záloha
po slevě").
(5) Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné daní
vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka,
který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne
k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
(6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani
podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za podmínek stanovených
v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
(7) Plátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé činnosti
(dále jen "mzda") poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí.
Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, je povinen
srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období
se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
(8) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za více
kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena
v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější
a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové
zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6
odst. 4.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými
zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle
§ 38g.
(10) Plátce daně je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být
jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost
srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo
bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném
členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má
na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování
zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je povinen plátce
daně odvést úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne
po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o dluhu účtuje v souladu s platnými účetními
předpisy. Lhůtu pro odvod zálohy nelze prodloužit.
(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že
mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístněné
ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení
dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna. Plátce nemá rovněž povinnost
srážet zálohy na daň v situaci, kdy poplatník uvedený v § 2 odst. 2 vykonává práci ve státě,
s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu
zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, podle příkazů uživatele pracovní síly a příjmy
za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím tohoto plátce.
(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle
předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.
(13) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani
podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e)b) až d) ani k daňovému zvýhodnění.

§ 38k

Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční
slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději
do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům
přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou
tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na
jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na
daňové zvýhodnění splněny, učiní-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo
tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům
potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem
soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však
plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti
plátce daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto
skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již
v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do
30 dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více
plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému
zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1,
a učiní prohlášení podle odstavce 4.
(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční slevě na dani podle
§ 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po
vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období
prohlášení o tom,

         a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř.
         kdy a jak se změnily,
         b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc
         zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce
         daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce
         prohlášení k dani,
         c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospodařící
         domácnosti a dále

                   1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na
                   vyživované dítě,
                   2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle § 35c
                   odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé
                   další vyživované dítě,
                   3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované
                   děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda
                   je zaměstnán,
                   4. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového
                   zvýhodnění a
                   5. jedná-li se o zletilé studující dítě, že mu není přiznán invalidní důchod pro
                   invaliditu třetího stupně,
                   6. jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na základě jejíhož nároku na
                   průkaz ZTP/P se uplatňuje zvýšené daňové zvýhodnění podle § 35c odst.
                   1 věty třetí, a prohlášení, že tato osoba žije s poplatníkem ve společně
                   hospodařící domácnosti,
         d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc
         zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného
         plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací
         období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.
(5) Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně,
roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám
ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b)a
ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, učiní-li
poplatník prokazatelně do 15. února za toto období prohlášení o tom,
         a) že není povinen podat daňové přiznání,
         b) zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze
         závislé činnosti,
         c) že pro účely uplatnění slevy na manžela

                   1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem
                   přesahující 68000 Kč a
                   2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a
                   vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,
         d)c) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1,
         e)d) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze
         stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého
         v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou a použitého na
         financování bytových potřeb nebo částky, které se rovnají úrokům z úvěru bytového
         družstva na financování bytové potřeby, v souladu s § 15 odst. 3 až 5, a
                   1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na
                   odpočet úroků ze základu daně; to neplatí v případě úroků z úvěru bytového
                   družstva, které připadají na jiný podíl v tomto družstvu,
                   2. že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého
                   úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4 a 5,
                   3. že úhrn částek úroků ze všech úvěrů poplatníků ve společně hospodařící
                   domácnosti poplatníka a částek, které se rovnají úrokům ze všech úvěrů
                   bytových družstev připadajících na podíl těchto poplatníků, o které se snižuje
                   základ daně podle § 15 odst. 3 až 5, nepřekročil v uplynulém zdaňovacím
                   období 150000 Kč,
         f)e) v jaké výši odečítá od základu daně příspěvky zaplacené na svůj daňově
         podporovaný produkt spoření na stáří a na daňově podporované pojištění dlouhodobé
         péče, jehož je pojistníkem,
         g)f) v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci.
(6) Poplatník může učinit prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku
pouze u jednoho plátce.
(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle §
35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo neučiní-li prohlášení podle
odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po
měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně prokazatelně učiní
prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při
ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro
poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února
roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě
prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.
(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně
nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění,
je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daně
nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo
o změně rozhodnuto. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

§ 38l
Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle
§ 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
u plátce daně
(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně

         a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo
         pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění,
         b) smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků
         zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě
         z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního
         spoření nebo potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním
         roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru
         poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,
         c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením
         podle stavebního zákona a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,
         d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem
         z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po
         uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona,
         e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. e) výpisem
         z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje
         nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví, anebo nájemní
         smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než
         garáž, sklep nebo komoru, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt
         nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
         v užívání,
         f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. d) a g),
         potvrzením právnické osoby, že je jejím členem,
         g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. f), výpisem
         z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje
         nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví, anebo potvrzením
         právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený
         s právem užívání bytu,
         h) v případě úvěru bytového družstva použitého na financování bytové potřeby
         smlouvou o úvěru uzavřenou bytovým družstvem a každoročně potvrzením tohoto
         družstva, že je poplatník jeho členem, potvrzením bytového družstva o částce rovnající
         se úrokům připadajícím na podíl poplatníka v tomto družstvu zaplacené v uplynulém
         kalendářním roce poplatníkem a potvrzením stavební spořitelny nebo banky o částce
         úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce bytovým družstvem z tohoto úvěru,
         i) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou
         o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části
         měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním
         příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních
         měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní
         příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního
         pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce
         penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění
         na uplynulé zdaňovací období,
         j) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího
         pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném
         poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo
         o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé
         zdaňovací období,
         k) smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením osoby,
         která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto
         produktu v uplynulém zdaňovacím období,
         l) smlouvou o pojištění dlouhodobé péče nebo pojistkou a každoročně potvrzením
         pojistitele o pojistném zaplaceném poplatníkem na pojištění dlouhodobé péče, jehož
         je pojistníkem, v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části
         jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.
(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba při stanovení daně nebo
záloh prokazuje poplatník plátci daně
         a) dokladem prokazujícím totožnost manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte
         poplatníka, uplatňuje-li slevu na manžela, a průkazem ZTP/P, pokud je manžel jeho
         držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
         b)a) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě
         důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d)písm. b)
         nebo c) z důvodu, že mu je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo
         druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
         c)b) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že
         poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek
         přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní
         důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku
         na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní
         ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla
         zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
         d)c) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání
         tohoto průkazu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e)písm. d),
         e)d) usnesením o zastavení exekuce, uplatňuje-li slevu za zastavenou exekuci.
(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci
daně
         a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči,
         která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
         b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo
         rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,předložením průkazu ZTP/P, je-li jeho
         držitelem vyživované dítě nebo alespoň jeden z poplatníků vyživujících toto dítě
         ve společně hospodařící domácnosti, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto
         průkazu,
         c) jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti
         zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce
         daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké
         výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje,
         d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící
         domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
         výcvikem,
         e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že
         poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26
         let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a které se
         nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou
         činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
         stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Studuje-li zletilé dítě, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění, na střední nebo vysoké
škole v zahraničí, na zahraniční vysoké škole v České republice nebo ve vysokoškolském
studijním programu zahraniční vysoké školy uskutečňovaném na území České republiky
českou právnickou osobou, nárok na daňové zvýhodnění se plátci daně prokazuje
         a) potvrzením o studiu vydaným zahraniční školou nebo českou právnickou osobou na
         určité období a
         b) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, podle kterého je toto
         studium pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na středních
         školách nebo vysokých školách v České republice.
(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně
podle § 15, slevy na dani podle § 35 odst. 4 nebo § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží
poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.