Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDVJCXEIV najdete zde
Příloha
2
Příloha
k usnesení vlády
ze dne č.
STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Pavly Pivoňka Vaňkové, Věry Kovářové, Jana Papajanovského a Lucie Sedmihradské na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 244)
Vláda na své schůzi dne 27. července 2026 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala k němu nesouhlasné stanovisko, a to zejména z těchto důvodů:
1. Vláda předně konstatuje, že předložený poslanecký návrh zákona není v souladu s Programovým prohlášením vlády v části týkající se daňové podpory rodin, která předpokládá zachování, resp. obnovení původní podoby slevy na manžela.
2. Návrhem zákona nedochází k plnému zachování dosavadní podpory nízkopříjmových domácností. Zákon o daních z příjmů obsahuje 2 samostatné kategorie podpory, a to slevu na manžela s nízkými nebo nulovými příjmy a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Každá z těchto kategorií přitom sleduje vlastní účel. Účelem slevy na manžela je obecně podpora domácností, v nichž je jeden z manželů ekonomicky znevýhodněn oproti druhému. Naproti tomu daňové zvýhodnění na vyživované dítě představuje samostatný nástroj podpory rodin s dětmi. Navrhované nahrazení či kompenzace slevy na manžela prostřednictvím zvýšení daňového zvýhodnění na dítě proto nelze považovat za systémové řešení, neboť se jedná o dva odlišné nástroje daňové podpory s rozdílným účelem.
3. Vláda dále upozorňuje, že návrh zákona vychází z neúplného posouzení stávající daňové podpory osob se zdravotním postižením. Předkladatelé odůvodňují navrhované zvýšené daňové zvýhodnění na dítě do 3 let věku tím, že současná zvýšená sleva na manžela zohledňuje pouze situaci, kdy je držitelem průkazu ZTP/P nepracující manžel splňující zákonné podmínky, nikoli případy, kdy je držitelem průkazu ZTP/P pracující rodič nebo jiný poplatník vyživující dítě. Tento závěr však pomíjí skutečnost, že poplatník, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, již může vedle základní slevy na poplatníka uplatnit také samostatnou slevu na držitele průkazu ZTP/P, případně rovněž slevu na invaliditu. Navrhované zvýšené daňové zvýhodnění na dítě do 3 let věku není provázáno se stávajícími nástroji daňové podpory poplatníků, kteří jsou držiteli průkazu ZTP/P, a lze jej podle názoru vlády považovat za nesystémové.
4. Je-li návrh zákona odůvodňován potřebou podpory samoživitelů, je třeba uvést, že navrhovaná změna není vhodně zacílena na tento okruh osob. Problematiky samoživitelů se sleva na manžela nedotýká, neboť sociální status těchto osob má svá vlastní specifika, například státem poskytované náhradní výživné. Řešení nedostatečného příjmu v těchto případech a priori spadá do oblasti státem poskytovaných sociálních dávek.
5. Předkladatelé odůvodňují předložení návrhu zákona také snahou omezit demotivační účinky současné slevy na manžela, které podle nich mohou odrazovat druhého z manželů od pracovní aktivity, zejména od částečného úvazku nebo postupného návratu do zaměstnání, a to z důvodu skokové ztráty podpory při překročení příjmového limitu. Navrhované řešení však návrat druhého rodiče na trh práce nijak nepodporuje. Ekonomicky aktivní rodič bude moci čerpat zvýšené daňové zvýhodnění na dítě bez ohledu na to, zda se druhý rodič vrátí, nebo nevrátí na trh práce. Pokud tedy podle názoru předkladatelů současné pojetí slevy na manžela může oslabovat motivaci druhého z manželů k návratu do zaměstnání, návrh zákona tuto motivaci nenahrazuje žádným jiným mechanismem, neboť zvýšené daňové zvýhodnění na dítě do 3 let věku v tomto ohledu žádné motivační účinky nemá.
6. Zvyšování daňového zvýhodnění pouze na vyživované dítě do 3 let věku lze považovat za nesystémovou a ekonomicky nedostatečně odůvodněnou změnu zákona o daních z příjmů. Návrh zákona neobsahuje přesvědčivé zdůvodnění, proč by právě péče o vyživované dítě do 3 let věku měla být z hlediska daňové podpory zvýhodněna oproti péči o starší vyživované děti. Bez bližšího odůvodnění nelze vycházet z předpokladu, že péče o dítě do 3 let věku je obecně finančně náročnější než péče o starší děti.
7. Vláda také připomíná, že návrh zákona neumožňuje komplexní posouzení jeho dopadů, neboť neobsahuje modelové příklady ani analýzu dopadů na různé typy domácností, například úplné rodiny s jedním příjmem, domácnosti se dvěma příjmy, samoživitele, rodiny s více dětmi nebo rodiny pečující o dítě se zdravotním postižením. Bez takového vyhodnocení nelze dostatečně posoudit, zda navrhovaná změna skutečně naplňuje deklarovaný účel.
8. Zároveň vláda upozorňuje, že návrh zákona by v případě jeho přijetí přinášel negativní dopady na veřejné rozpočty. Podle odhadu vlády by zrušení slevy na manžela sice zvýšilo inkaso veřejných rozpočtů o 2,1 mld. Kč ročně, zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě do 3 let věku by jej však současně snížilo až o 3 mld. Kč ročně.