Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDVLDLD32 najdete zde


                DIPA zákon elektronizace zdravotnictví

DPIA k zákonu o elektronizaci zdravotnictví


Obecné posouzení vlivu na ochranu osobních údajů


Zpracoval: Ministerstvo zdravotnictví, Národní centrum elektronického zdravotnictví ©2026
Odborný garant: Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová, statutární zástupce ředitele, LL.M., Mgr. Petr Foltýn, LL.M.
Autoři: Jakub Tomas; Vít Lidinský, Tomáš Bezouška, Sylvie Milerová, Petr Foltýn

Verze dokumentu: 3.0, stav ke dni 23. 9. 2026
Obsah:
1	Rozsah posouzení a seznam prováděných a navrhovaných zpracování osobních údajů	1
1.1	Rozsah, postavení a rozhodné podklady posouzení	1
1.2	Přehled prováděných a navrhovaných zpracování osobních údajů a vysvětlení jejich účelu	1
2	Seznam prováděných zpracování – detailní informace	1
2.1	Provoz kmenových zdravotnických registrů	1
2.2	Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů	1
2.2.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.3	Služby centrální výměnné sítě	1
2.3.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.4	Dočasné úložiště	1
2.4.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.5	Registr oprávnění	1
2.5.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.6	Služby vytvářející důvěru	1
2.6.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.7	Žurnál činností	1
2.7.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.8	eZkarta	1
2.8.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.9	Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu	1
2.9.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.10	eŽádanka	1
2.10.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.11	Sdílený zdravotní záznam	1
2.11.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.12	Národní registr hrazených zdravotních služeb	1
2.12.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.13	Registrované výměnné sítě	1
2.13.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.14	Ověření shody registrované výměnné sítě	1
2.14.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.15	Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia	1
2.15.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.16	Národní registr vzácných onemocnění	1
2.16.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
2.17	Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept	1
2.17.1	Seznam hrozeb pro subjekt údajů	1
3	Konzultace	1
4	Implementace opatření vzešlých z posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů	1
5	Příloha č. 1 Metodický rámec k testu proporcionality	1
5.1	Test vhodnosti	1
5.2	Test potřebnosti	1
5.3	Test poměřování	1
6	Příloha č. 2 Seznam opatření k identifikovaným rizikům	1
6.1	Základní opatření	1
6.2	Detailní specifická opatření	1
7	Příloha č. 3 Metodický rámec k posouzení rizik	1
8	Příloha č. 4 Stanovisko pověřence pro ochranu osobních údajů	1

Seznam tabulek 
Tabulka 1 - Seznam hrozeb zpracování „Provoz kmenových zdravotnických registrů“	1
Tabulka 2 - Provoz kmenových zdravotnických registrů	1
Tabulka 3 - Test proporcionality – Provoz kmenových zdravotnických registrů	1
Tabulka 4 - Seznam hrozeb zpracování „Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů“	1
Tabulka 5 - Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů	1
Tabulka 6 - Test proporcionality – Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů	1
Tabulka 7 - Seznam hrozeb zpracování „Služby centrální výměnné sítě“	1
Tabulka 8 - Služby centrální výměnné sítě	1
Tabulka 9 - Test proporcionality – Služby centrální výměnné sítě	1
Tabulka 10 - Seznam hrozeb zpracování „Dočasné úložiště“	1
Tabulka 11 - Dočasné úložiště	1
Tabulka 12 - Test proporcionality – Dočasné úložiště	1
Tabulka 13 - Seznam hrozeb zpracování „Registr oprávnění“	1
Tabulka 14 - Registr oprávnění	1
Tabulka 15 - Test proporcionality – Registr oprávnění	1
Tabulka 16 - Seznam hrozeb zpracování „Služby vytvářející důvěru“	1
Tabulka 17 - Služby vytvářející důvěru	1
Tabulka 18 - Test proporcionality – Služby vytvářející důvěru	1
Tabulka 19 - Seznam hrozeb zpracování „Žurnál činností“	1
Tabulka 20 - Žurnál činností	1
Tabulka 21 - Test proporcionality – Žurnál činností	1
Tabulka 22 - Seznam hrozeb zpracování „eZkarta“	1
Tabulka 23 - eZkarta	1
Tabulka 24 - Test proporcionality – eZkarta	1
Tabulka 25 - Seznam hrozeb zpracování „Vzdálený přístup ke zdravotnické dokumentaci“	1
Tabulka 26 - Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu	1
Tabulka 27 - Test proporcionality – Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu	1
Tabulka 28 - Seznam hrozeb zpracování „eŽádanka“	1
Tabulka 29 - eŽádanka	1
Tabulka 30 - Test proporcionality – eŽádanka	1
Tabulka 31 - Seznam hrozeb zpracování „Sdílený zdravotní záznam“	1
Tabulka 32 - Sdílený zdravotní záznam	1
Tabulka 33 - Test proporcionality – Sdílený zdravotní záznam	1
Tabulka 34 - Seznam hrozeb zpracování „Národní registr hrazených zdravotních služeb“	1
Tabulka 35 - Národní registr hrazených zdravotních služeb	1
Tabulka 36 - Test proporcionality – Národní registr hrazených zdravotních služeb	1
Tabulka 37 - Seznam hrozeb zpracování „Registrované výměnné sítě“	1
Tabulka 38 - Registrované výměnné sítě	1
Tabulka 39 - Test proporcionality – Registrované výměnné sítě	1
Tabulka 40 - Seznam hrozeb zpracování „Ověření shody registrované výměnné sítě“	1
Tabulka 41 - Ověření shody registrované výměnné sítě	1
Tabulka 42 - Test proporcionality – Ověření shody registrované výměnné sítě	1
Tabulka 43 - Seznam hrozeb zpracování „Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia“	1
Tabulka 44 - Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia	1
Tabulka 45 - Test proporcionality – Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia	1
Tabulka 46 - Seznam hrozeb zpracování „Národní registr vzácných onemocnění“	1
Tabulka 47 - Národní registr vzácných onemocnění	1
Tabulka 48 - Test proporcionality – Národní registr vzácných onemocnění	1
Tabulka 49 - Seznam hrozeb zpracování „Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept“	1
Tabulka 50 - Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept	1
Tabulka 51 - Test proporcionality – Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept	1


Rozsah posouzení a seznam prováděných a navrhovaných zpracování osobních údajů
Rozsah, postavení a rozhodné podklady posouzení
Tento dokument představuje aktualizované posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“), zpracované v souvislosti s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Gestorem aktualizace posouzení a subjektem odpovědným za jeho konečnou podobu je Ministerstvo zdravotnictví. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky poskytuje pro jeho zpracování odborné, provozní a technické podklady. Toto organizační vymezení samo o sobě nepředjímá postavení jednotlivých subjektů jako správců, společných správců nebo zpracovatelů osobních údajů při konkrétních zpracováních. Jejich postavení bude vyhodnoceno samostatně u každého posuzovaného zpracování podle jeho skutečného účelu, prostředků a právního rámce.
Účelem aktualizace je identifikovat a popsat dosavadní i navrhovaná zpracování osobních údajů dotčená připravovanou právní úpravou, jejich vzájemné vazby a změny oproti současnému stavu, posoudit jejich nezbytnost a přiměřenost a vyhodnotit rizika pro práva a svobody subjektů údajů včetně opatření určených k jejich omezení. Dokument současně slouží jako podklad pro dopracování důvodové zprávy k návrhu zákona a pro vypořádání připomínek Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Rozhodným legislativním podkladem je platné znění zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů, a aktuální znění připravované novely včetně její důvodové zprávy (dále také jen „novela“). Při posouzení se dále vychází z GDPR, z navazujících právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů, zdravotnictví, elektronizace veřejné správy a kybernetické bezpečnosti a z přímo použitelných předpisů Evropské unie, jsou-li pro konkrétní zpracování relevantní.
Skutkovým a technickým základem posouzení jsou dosavadní verze DPIA a analýzy rizik, stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů, podklady k rozsahu údajů vedených v Národním registru hrazených zdravotních služeb, odborné, provozní a technické podklady Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky a další projektové podklady vztahující se k dotčeným centrálním službám a informačním systémům. Zohledněny byly rovněž změny týkající se údajů o studentech vedených v Národním registru zdravotnických pracovníků.
Posouzení se vztahuje na zpracování osobních údajů založená platnou právní úpravou, na nová zpracování navrhovaná novelou a na existující zpracování, jejichž účel, rozsah, okruh subjektů údajů, zdroje údajů, příjemci, doba uchování, způsob přístupu nebo bezpečnostní opatření mají být novelou podstatně změněny. Zpracování, která s navrhovanou právní úpravou věcně nesouvisejí, jsou zahrnuta pouze tehdy, je-li jejich popis nezbytný pro posouzení vazeb, datových toků nebo celkových rizik.
V případě rozporu mezi pracovními podklady a platnou právní úpravou nebo připravovanou novelou se vychází z platné právní úpravy a z aktuálního znění návrhu novely a její důvodové zprávy. Dojde-li v dalším průběhu legislativního procesu k podstatné změně navrhovaného zpracování nebo jeho podmínek, musí být odpovídajícím způsobem aktualizováno také toto posouzení.
Přehled prováděných a navrhovaných zpracování osobních údajů a vysvětlení jejich účelu
Zdravotnictví je v současné době elektronizováno pouze částečně. Někteří poskytovatelé zdravotních služeb vedou zdravotnickou dokumentaci pouze v listinné podobě a ti, kteří ji evidují v elektronické podobě, často nemají její jednotnou evidenci. V důsledku toho vznikají obtíže se zajištěním výkonu práv subjektů údajů podle GDPR[footnoteRef:1], a to především práva na přístup k osobním údajům, a následně pak i dalších práv na toto právo navazujících (zejména práva na opravu, omezení zpracování). Hlavním cílem zákona o elektronizaci zdravotnictví („zákon“) je nastavit základní postupy v rámci elektronizace zdravotnictví tak, aby byla zajištěna kompatibilita a bezpečnost zdravotnických informačních systémů a zároveň soulad všech dotčených procesů s právními předpisy. Zákon vychází ze základních zásad ochrany osobních údajů, resp. jejich zpracování – zákonnosti, korektnosti, transparentnosti, účelového omezení, minimalizace údajů a omezeného uložení.  [1:  Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, zkráceně ONOOÚ (anglicky GDPR, General Data Protection Regulation), plným názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), je nařízení Evropské unie, jehož cílem je výrazné zvýšení ochrany osobních dat občanů. V Úředním věstníku Evropské unie bylo vyhlášeno dne 27. dubna 2016.] 

Speciální důraz je přitom kladen na zajištění souladu s pravidly v oblasti zdravotnictví, eGovernmentu, kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů. V této oblasti přinesl zákon zásadní posun, a to zejména ve vybudování centrální infrastruktury v podobě Integrovaného datového rozhraní resortu (IDRR). Nastavení jeho služeb bylo podrobně konzultováno s Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ[footnoteRef:2]) a respektuje nejpřísnější normy ochrany osobních údajů. IDRR nabízí na technické úrovni všechny prostředky pro respektování ochrany osobních údajů, práv pacienta a zcela automaticky zavedl technické prostředky, které toto vše zabezpečí i pro poskytovatele zdravotních služeb a ostatní oprávněné či zapisující osoby přistupující k centrálním službám. Konkrétně se jedná zejména o bezpečnostní, autentizační a autorizační služby, dále pak notifikační služby, kdy si uživatel může transparentně nastavit jejich parametry. Veškeré přístupy a operace jsou podrobně logovány a průběžně hodnoceny a sledovány. Technická úroveň zabezpečení dat je vysoká - je počítáno se šifrováním databází, HSM moduly[footnoteRef:3] pro ukládání certifikátů (technologicky na nejvyšší úrovni dle eIDAS[footnoteRef:4]), SIEM atd. [2:  ÚOOÚ – Úřad na ochranu osobních údajů]  [3:  Hardwarový bezpečnostní modul je fyzické výpočetní zařízení, které chrání a spravuje digitální klíče, provádí šifrovací a dešifrovací funkce pro digitální podpisy, silnou autentizaci a další kryptografické funkce.]  [4:  eIDAS – je zkratka pro nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním evropském trhu. Toto nařízení ruší směrnici Evropské unie 1999/93/EC.] 

V rámci platné právní úpravy jsou v tomto posouzení podrobněji řešena zejména následující zpracování osobních údajů:
1. provoz kmenových zdravotnických registrů;
2. nahlížení do údajů kmenových zdravotnických registrů, zápis údajů do těchto registrů, jejich změny, opravy a výmaz;
3. provoz služeb centrální výměnné sítě;
4. provoz dočasného úložiště jako součásti služeb centrální výměnné sítě;
5. provoz Registru oprávnění;
6. poskytování služeb vytvářejících důvěru;
7. provoz Žurnálu činností.
Navrhovaná právní úprava dále zakládá nová zpracování osobních údajů a podstatně mění některá již prováděná zpracování. Pro účely aktualizace tohoto posouzení jsou proto zohledněny zejména následující oblasti:
1. rozšíření služeb centrální výměnné sítě a okruhu subjektů, mezi nimiž může být prostřednictvím bezpečného šifrovaného komunikačního kanálu předávána a zpřístupňována zdravotnická dokumentace vedená v elektronické podobě, její části nebo informace z ní;
1. zřízení a provoz registrovaných výměnných sítí, jejich napojení na Integrované datové rozhraní, vzájemné propojení a využívání poskytovateli zdravotních služeb, včetně evidence a zpřístupňování údajů o existenci, druhu, datu vzniku a poskytovateli zdravotních služeb vedoucím elektronické zdravotní záznamy nebo zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě; součástí posouzení je rovněž zpracování související s ověřováním shody registrovaných výměnných sítí a vedením jejich veřejného seznamu;
1. změny provozu dočasného úložiště služeb centrální výměnné sítě, včetně odlišných dob uchování běžných zásilek a eŽádanek a zajištění jejich nevratného výmazu;
1. vytváření, ukládání, předávání, zpřístupňování, vyzvedávání, zneaktivnění a uchovávání eŽádanky, včetně předávání výsledků vyžádaných zdravotních služeb, přístupu pacienta, zdravotních pojišťoven a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky a zajištění náhradního postupu při závažných technických překážkách;
1. zajištění vzdáleného přístupu pacienta nebo jiné oprávněné osoby ke zdravotnické dokumentaci vedené v elektronické podobě, včetně zpřístupnění údajů o její existenci prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví a eZKarty a výkonu souvisejících práv;
1. rozšíření funkcí Registru oprávnění, zejména o evidenci nesouhlasů pacienta, nastavení omezení přístupu poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotnických pracovníků k elektronickým zdravotním záznamům a zajištění výjimečného přístupu k údajům omezeným pacientem, je-li to nezbytné k ochraně jeho životně důležitých zájmů;
1. vytváření, přijímání, ukládání, zpřístupňování a zobrazování elektronických zdravotních záznamů v evropském formátu pro výměnu elektronických zdravotních záznamů, včetně pacientského souhrnu a dalších prioritních kategorií elektronických zdravotních údajů, a vedení informací vložených pacientem odděleně od údajů zaznamenaných zdravotnickými pracovníky;
1. výkon práv pacienta souvisejících s primárním využitím elektronických zdravotních záznamů, zejména práva vložit vlastní informace, žádat opravu nebo předání elektronického zdravotního záznamu, umožnit přístup zvolenému poskytovateli a omezit přístup k elektronickým zdravotním záznamům;
1. předávání pacientského souhrnu, zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě nebo její části prostřednictvím Národního kontaktního místa za účelem zajištění návaznosti zdravotní péče, včetně přeshraničního předávání poskytovateli jiného členského státu a předávání údajů nezbytných pro přeshraniční výdej léčivých přípravků;
1. rozšíření sdíleného zdravotního záznamu zejména o údaje o preventivních a screeningových vyšetřeních, očkování, léčivých přípravcích použitých při poskytování lůžkové péče a, v příslušné fázi účinnosti právní úpravy, o údaje vedené v elektronickém záznamu o těhotenství, včetně vymezení zapisujících a oprávněných osob, evidence nesouhlasu pacienta a automatizovaného předávání zákonem stanovených údajů do Národního zdravotnického informačního systému;
1. rozšíření Národního zdravotnického informačního systému a Národního registru hrazených zdravotních služeb, zejména o výsledky laboratorních vyšetření, zvláštní pravidla pro genetická, cytogenetická a multiomická vyšetření, údaje o sociálních a sociálně-zdravotních službách, dávkách sociálního zabezpečení, nemocenském a důchodovém pojištění, zaměstnání a další zákonem vymezené údaje, včetně jejich předávání Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou správou sociálního zabezpečení a zpřístupňování oprávněným osobám;
1. rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia oboru, jehož absolvováním se získává odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, včetně údajů o zahájení, přerušení a ukončení studia a jejich předávání Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky na základě jeho žádosti;
1. zřízení a provoz Národního registru vzácných onemocnění, v němž budou zpracovávány identifikační, sociodemografické a zdravotní údaje pacientů se vzácným onemocněním, údaje související s diagnostikou, léčbou, rodinnou a osobní anamnézou, účastí na výzkumu a poskytováním vysoce specializované zdravotní péče;
1. vytváření a zpřístupňování syntetických dat na základě údajů vedených v Národním zdravotnickém informačním systému, včetně posouzení postupu jejich vytvoření a ověření, že výsledné datové soubory neumožňují určit konkrétní fyzickou osobu;
1. automatizovaný přístup Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky k elektronickým receptům, záznamům o výdeji podle § 81g odst. 5 zákona o léčivech a elektronickým záznamům podle § 81g odst. 6 téhož zákona prostřednictvím přístupových certifikátů vydávaných podle zákona o elektronizaci zdravotnictví, a to výhradně za účelem plnění úkolů podle § 70 zákona o zdravotních službách;
1. zpracování osobních údajů související s výkonem působnosti Ministerstva zdravotnictví jako orgánu pro digitální zdravotnictví podle nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje, zejména při přijímání a vyřizování stížností, spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a příslušnými orgány Evropské unie a při výkonu související kontrolní a dozorové působnosti,
Toto posouzení ve vztahu k sekundárnímu využití elektronických zdravotních údajů podle kapitoly IV nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje zohledňuje určení Ministerstva zdravotnictví jako subjektu pro přístup ke zdravotním údajům a národního kontaktního místa pro sekundární využití. Nenahrazuje však samostatné posouzení konkrétních informačních systémů, datových toků a operací zpracování, které bude nutné provést nebo toto posouzení odpovídajícím způsobem aktualizovat před zahájením jejich provozu.
Seznam prováděných zpracování – detailní informace
V rámci popisu detailních informací k jednotlivým zpracováním:
1. je uveden popis návaznosti na jiná zpracování osobních údajů;
2. jsou uvedeny parametry zpracování osobních údajů;
3. byla rovněž provedena analýza rizik a návrh opatření k jejich mitigaci. Metodickým základem pro provedené zmapování hrozeb a zranitelností, kalkulaci míry rizika a návrh opatření byl především dokument Metodika obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, zveřejněného 11. listopadu 2020 ve verzi 1.0 Úřadem pro ochranu osobních údajů[footnoteRef:5], zejména podle postupu popsaného v části 3 - Posuzování rizik pro práva a svobody subjektů údajů. Pro nerevidovaná zpracování nebyla analýza rizik měněna, a jsou tedy zpracována podle původní Metodiky obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, zveřejněné 23. 10. 2019 ve verzi 0,6 Úřadem pro ochranu osobních údajů, zejména podle její přílohy č. 2 – Provádění posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob. Důvodem zachování původní analýzy je shodný stav zpracování, který se v rámci přípravy a budování příslušných informačních systémů od doby schválení zákona nezměnil. Výjimkou z uvedeného jsou zpracování „Služby centrální výměnné sítě“ a „Dočasné úložiště“, neboť novela umožňuje účast pacienta na těchto zpracováních. Analýza rizik je u nich vyhotovena nově.  [5:  Viz https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=46487. ] 

4.  je uveden seznam hrozeb subjektu údajů (posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob), přílohu č. 2 tohoto dokumentu pak tvoří seznam opatření k identifikovaným rizikům (ve formě výčtu navržených opatření pro jejich snížení) a samostatná část přílohy s komplexní analýzou rizik a protiopatření;
5. bylo provedeno posouzení z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k účelu zpracování. 
Provoz kmenových zdravotnických registrů
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR jako provozovatel a Ministerstvo zdravotnictví jako správce zprovozní tři kmenové zdravotnické registry. Jedná se o 
· Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb
· Kmenový registr zdravotnických pracovníků
· Kmenový registr pacientů
V rámci těchto registrů dojde ke shromáždění dat z různých zdrojů, jedná se o datové zdroje ve správě Ministerstva vnitra ČR dále národní zdravotnické registry vedené podle zákona o zdravotních službách , vybrané informační systémy zdravotních pojišťoven, jednotlivé NIS (Nemocniční informační systémy) či jiné zdravotnické informační systémy poskytovatelů zdravotních služeb. Součástí dat kmenových zdravotnických registrů budou i data získaná přímým zápisem do nich cestou Portálu elektronického zdravotnictví (např. pacient či s jeho souhlasem třetí osoba zapisuje kontaktní údaje do Kmenového registru pacientů nebo poskytovatel zdravotních služeb v případě novorozence).
Cílem zpracování je zejména zajištění dostupnosti, úplnosti a garance aktuálnosti údajů obsažených v tzv. Kmenových zdravotnických registrech pro využití v rámci celého resortu zdravotnictví.  Toto je zásadní zejména z důvodu zajištění poskytování odpovídající kvalitní zdravotní péče, která z formálního pohledu vyžaduje aktuální a státem garantované údaje, které jsou definovaným způsobem dostupné. 
V současnosti provozované registry elektronického zdravotnictví a Centrální registr pojištěnců VZP (Všeobecné zdravotní pojišťovny) jsou provozovány za účelem správy konkrétní agendy, nikoli jako zdroj zaručených údajů, jako jsou například základní registry veřejné správy. Jejich účel a technická a provozní architektura vylučují jejich využití jako statického zdroje dat. Naproti tomu kmenové zdravotnické registry jsou plánovány jako statický zdroj dat obsahující garantované údaje pro další zpracování, zejména poskytovateli zdravotních služeb. Tyto registry budou dále obsahovat agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO) agendy elektronického zdravotnictví, pomocí něhož mohou informační systémy poskytovatelů zdravotních služeb komunikovat s veřejnou správou, například za účelem ztotožnění osoby, což v současnosti většina z legislativních důvodů nemůže.
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.

	Seznam hrozeb zpracování „Provoz kmenových zdravotnických registrů“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	1
	Existence nového definovaného datového zdroje o subjektu údajů velkého rozsahu (vzniká nový zdroj dat, který v sobě kumuluje data ze základních registrů a dalších IS MVČR[footnoteRef:6] s daty zdravotních pojišťoven, zdravotnických registrů a dalších orgánů veřejné správy, samotná existence dat takového rozsahu pohromadě u jednoho správce je riziková) [6:  MVČR – Ministerstvo vnitra České republiky ] 

	8
	5

	2
	Existence uceleného zdroje dat ve vazbě na fyzickou osobu jako poskytovatele zdravotních služeb (prohřešky, přerušení oprávnění k poskytování, členství a ukončení členství v profesních komorách – samotná existence dat z mnoha zdrojů o podnikateli – fyzické osobě může být riziková)
	7
	5

	3
	Přístup a správa pracovníky MZČR[footnoteRef:7]/ÚZIS[footnoteRef:8] [7:  MZČR – Ministerstvo zdravotnictví České republiky ]  [8:  ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR] 

	10
	6

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	9
	6

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	9
	6

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware[footnoteRef:9], trojské koně) [9:  Spyware je program, který využívá internetové stránky k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele] 

	9
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	6
	3

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	7
	4

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	10
	7

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	9
	6

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	7
	4

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	8
	6

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	9
	6

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	7
	4

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	11
	7

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	11
	7

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	6
	3

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	9
	5

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1


Tabulka 1 - Seznam hrozeb zpracování „Provoz kmenových zdravotnických registrů“
	Provoz kmenových zdravotnických registrů

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Shromáždění, zkombinování, uspořádání a strukturování získaných dat, jejich indexování a finální uložení v rámci registrů, dále potom jejich oprava či výmaz.

	Popis účelů
	· Identifikace pacientů
· Identifikace poskytovatelů zdravotních služeb
· Identifikace zdravotnických pracovníků
· Udržování jednoznačných a platných údajů o pacientech, zdravotnických pracovnících a poskytovatelích zdravotních služeb

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Pro pacienta: 
· identifikátor pacienta a údaj o ztotožnění v registru obyvatel
· rodné číslo, pokud je přiděleno,  
· číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo
· jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení
· adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu 52), uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace; v případě adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu 52), se vede i údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v registru územní identifikace; v případě adresy místa pobytu 12) je tento údaj označen jako adresa úřadu, pokud je stejným způsobem označen v informačním systému evidence obyvatel nebo informačním systému cizinců,
· identifikační číslo osoby aktuálního registrujícího poskytovatele zdravotních služeb
· kontaktní údaje, zejména telefonní číslo a adresa elektronické pošty
· datum narození pacienta, 
· datum úmrtí, je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který pacient nepřežil,
· preferovaný jazyk nebo jiný způsob komunikace
· pohlaví
· údaj o zdravotní pojišťovně pacienta, jíž je pacient pojištěncem, a datum vzniku a zániku pojištění
· údaj o omezení svéprávnosti
· údaj o zákonném zástupci
· číslo identifikačního dokladu v případě, že jde o cizího státního příslušníka
· státní občanství
· závěr z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel v rozsahu způsobilý, způsobilý s podmínkou nebo nezpůsobilý podle jiných právních předpisů, včetně lhůt jejich platnosti, informace o zjištění o zdravotní nezpůsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou a závěr lékařského potvrzení o výjimce z povinnosti být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem
Pro zdravotnického pracovníka:
· identifikátor zdravotnického pracovníka a údaj o ztotožnění v registru obyvatel, údaj o identifikačním dokladu
· jméno a příjmení zdravotnického pracovníka, akademický titul, vědecká hodnost a vědecko-pedagogický titul
· datum a místo narození
· pohlaví
· státní občanství
· údaj o zařazení zdravotnického pracovníka do specializačního vzdělávání 
· údaj o absolvování základního kmene specializačního vzdělávání 
· označení odborné způsobilosti, specializované způsobilosti 
· identifikační údaje každého poskytovatele zdravotních služeb, k němuž je zdravotnický pracovník v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, nebo každého poskytovatele sociálních služeb poskytujícího zdravotní služby bez oprávnění, u něhož zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu
· obor, druh a forma zdravotní péče, ve kterém zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání
· záznamy o pravomocných rozhodnutích o zákazu výkonu zdravotnického povolání, zápisu do seznamu členů České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory a vyloučení z České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory, jde-li o člena komory
· adresa místa trvalého pobytu zdravotnického pracovníka, jde-li o cizince, adresa hlášeného pobytu, adresa místa pobytu
· údaj, zda jde o hostující nebo usazenou osobu,
· v případě hostující osoby datum oznámení, na základě kterého může vykonávat zdravotnické povolání a
· kontaktní údaje sdělené zdravotnickým pracovníkem, například telefonní číslo, adresa elektronické pošty
O poskytovateli zdravotních služeb jako podnikající fyzické osobě:
· identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, identifikační číslo osoby poskytovatele zdravotních služeb a název
· údaj o tom, že jde o poskytovatele zdravotních služeb nebo sociálních služeb poskytujícího zdravotní služby bez oprávnění
· údaj o tom, že jde o osobu usazenou nebo se sídlem v jiném státě Evropské unie poskytující zdravotní služby bez oprávnění
· telefonní číslo, adresa elektronické pošty, adresa internetových stránek, jsou-li zřízeny
· datum zahájení poskytování zdravotních služeb
· datum zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb
· datum přerušení poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách
· datum pozastavení poskytování zdravotních služeb,
· datum pokračování v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách
· provozní a ordinační doba, a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb
· adresa sídla poskytovatele zdravotních služeb a adresa místa nebo míst poskytování zdravotních služeb a jejich identifikátor
· označení státu, který osobě vydal doklad prokazující oprávnění poskytovat zdravotní služby v jiném státě Evropské unie
· forma zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče nebo název zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, a to pro každé místo poskytování
· počet lůžek podle formy a oboru zdravotní péče, popřípadě druhu zdravotní péče uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách
· zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro jejich dostupnost, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny, a to v rozsahu údajů vedených v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb
· označení výměnné sítě využívané pro předávání zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích samostatných částí či výpisů z ní

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	50 let od doby úmrtí nebo ukončení podnikání

	Popis subjektů údajů
	· Pacient – v zásadě každý občan ČR, který využije poskytovanou zdravotní službu
· Zdravotnický pracovník – pracovník s přístupem ke zdravotní dokumentaci pacienta a pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli zdravotních nebo sociální služeb
· Fyzická osoba jako poskytovatel sociálních nebo zdravotních služeb – praktický nebo jiný lékař podnikající jako fyzická osoba

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· ÚZIS, případně další zpracovateléNení předáváno do zahraničí 

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem Integrovaného datového rozhraní a kmenových zdravotnických registrů. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je provozovatelem Integrovaného datového rozhraní a při vedení kmenových zdravotnických registrů vystupuje jako zpracovatel osobních údajů. Zapisující osoby odpovídají v zákonem stanoveném rozsahu za správnost a včasnost jimi zapisovaných údajů. Při zpracování zdrojových údajů ve vlastních informačních systémech zůstávají samostatnými správci.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Platná certifikace ISO 27000
· Platná certifikace ISO 27701
· Zpracovatelské smlouvy mezi správcem a ÚZIS

	Popis zajištění práv a povinností
	· Přístup – Exportní funkcí IDRR volanou oprávněným uživatelem systému na základě požadavku subjektu, volání funkce bude předmětem záznamu Žurnálu činností
· Výmaz – Pouze po skončení doby uchování automatickými prostředky IDRR
· Námitka – Neuplatní se, pouze pro zpracování založené na oprávněném zájmu
· Omezení – Neuplatní se, relevantní příkladně jako reakce na námitku
· Přenositelnost – Neuplatní se, nejedná se o zpracování založené na smlouvě nebo souhlasu
· Automatizované rozhodování – Zpracování neobsahuje automatické rozhodování

	Požadavky na připojené subjekty
	· Poskytovatel zdravotních služeb bude propojen standardizovaným rozhraním SOAP[footnoteRef:10] (komunikačním protokolem pro výměnu datových zpráv) na IDRR skrze nemocniční informační systém či jiný informační systém [10:  SOAP komunikační protokolem pro výměnu datových zpráv na bázi XML.  ] 

· Pacient přistupuje přes webový prohlížeč, je doporučeno standardně zabezpečené koncové zařízení (antivir, heslo dle standardu pro tvorbu hesel …), doporučení bude zveřejněno se zpřístupněním služeb IDRR, nejsou předpokládány dodatečné náklady na straně pacientů
· Registry a další informační systémy OVM budou připojeny standardizovanými službami SOAP (komunikačním protokolem pro výměnu datových zpráv)  


Tabulka 2 - Provoz kmenových zdravotnických registrů

	TEST PROPORCIONALITY - Provoz kmenových zdravotnických registrů

	Název zpracování osobních údajů
	Provoz kmenových registrů

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Souhrnně můžeme konstatovat, že provoz Kmenových zdravotnických registrů jakožto zdroje garantovaných údajů je plně legitimní a ve veřejném zájmu. Vytvoření centrálního zdroje garantovaných údajů nelze nahradit jiným informačním systémem ani jiným způsobem zpracování. Osobní údaje o pacientech, zdravotnických pracovnících a poskytovatelích zdravotní péče dnes nejsou k dispozici ve vazbě na centrální identitu občana a technicky je nelze poskytovat ve formě služby pro oprávněné subjekty. 

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	V současnosti provozované registry elektronického zdravotnictví (národní registry) a Centrální registr pojištěnců VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna) jsou provozovány za účelem správy konkrétní agendy nikoli jako zdroj zaručených údajů jako například Základní registry veřejné správy. Jejich účel, technická a provozní architektura vylučuje využití jako statického zdroje dat. Naproti tomu Kmenové zdravotnické registry jsou plánovány jako statický zdroj dat obsahující garantované údaje pro další zpracování, zejména poskytovateli zdravotních služeb. 
Vzhledem k potřebě jednotného zdroje garantovaných údajů, který bude statickým zdrojem, tedy bude plněn údaji z agendových informačních systémů (na stejném principu jako Základní registry) můžeme konstatovat, že se jedná o vhodný prostředek.
Vzhledem k potřebě jednotného zdroje garantovaných údajů můžeme konstatovat, že použitý prostředek je potřebný a vhodný. Naplňuje vizi eGovernmentu, strategii Digitální Česko, Národní strategii elektronického zdravotnictví.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Provozem Kmenových zdravotnických registrů nedochází k rozšíření rozsahu již zpracovávaných osobních údajů. Provoz Kmenových zdravotnických registrů řeší technickou otázku. Z výše uvedených argumentů jednoznačně plyne, že ke zhoršení základního práva subjektu údajů nedojde. Přínosy provozu Kmenových zdravotnických registrů, zejména v oblasti dostupnosti garantovaných údajů, převyšují případná zbytková rizika plynoucí z jejich provozu.
Samotná dostupnost prokazatelné identity naopak eliminuje rizika pacienta v rámci neoprávněného přístupu k jeho zdravotní dokumentaci či možné záměny pacienta. 


Tabulka 3 - Test proporcionality – Provoz kmenových zdravotnických registrů
Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů
Účelem zpracování je poskytování služeb nad získanými, uspořádanými a propojenými údaji. Údaje jsou poskytovány poskytovatelům zdravotních nebo sociálních služeb zejména za účelem identifikace, ověření nebo ztotožnění pacienta. Do osobních údajů mohou nahlížet také pacienti a třetí osoby na základě souhlasu pacienta, případně rozhodnutí orgánu veřejné moci. Pacientům jsou zpřístupněny pouze jejich vlastní údaje, případně údaje, k nimž mají oprávnění. Poskytovatelům zdravotních služeb zpřístupňují kmenové zdravotnické registry potřebné údaje prostřednictvím jejich nemocničních nebo jiných informačních systémů. Jedná se zejména o ověření a identifikaci pacienta.
Cílem zpracování je zejména zajistit dostupnost, úplnost a aktuálnost údajů obsažených v kmenových zdravotnických registrech pro využití v celém resortu zdravotnictví. To je zásadní pro poskytování odpovídající kvalitní zdravotní péče, která vyžaduje aktuální a státem garantované údaje dostupné stanoveným způsobem. V současnosti provozované registry elektronického zdravotnictví a Centrální registr pojištěnců VZP jsou určeny ke správě konkrétních agend, nikoli jako zdroj zaručených údajů obdobný základním registrům veřejné správy. Jejich účel a technická a provozní architektura vylučují jejich využití jako statického zdroje dat. Naproti tomu kmenové zdravotnické registry jsou plánovány jako statický zdroj garantovaných údajů pro další zpracování, zejména poskytovateli zdravotních služeb. Budou obsahovat také agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO) agendy elektronického zdravotnictví, pomocí něhož mohou informační systémy poskytovatelů zdravotních služeb komunikovat s veřejnou správou, například za účelem ztotožnění osoby. Nahlížení do údajů kmenových zdravotnických registrů je jejich základní funkcionalitou a naplňuje jejich účel. Zápis údajů do těchto registrů, stejně jako jejich opravy a výmaz, bude probíhat výhradně prostřednictvím agendového informačního systému nebo komponenty vytvořené pro tento účel.

Seznam hrozeb pro subjekt údajů

Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.

	Seznam hrozeb zpracování „Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	4
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data není informačně gramotný, dojde ke kompromitaci dat útočníkem
	9
	6

	5
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data nemá k dispozici zabezpečený PC/notebook/mobilní telefon, dojde ke kompromitaci dat útočníkem
	8
	5

	6
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data přistoupí z cizího zařízení, kde jsou uložena přístupová data, stažená data z IDRR 
	8
	5

	7
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data není informačně gramotný, dojde ke kompromitaci přístupových údajů a nastavení souhlasu pro další osoby pro přístup
	8
	5

	8
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data udělí přístup se souhlasem pro třetí osoby, přičemž tuto informaci zapomene a dojde k existenci přístupu i následně bez dalšího upozornění pacienta
	8
	5

	9
	Poskytovatel zdravotních služeb si vyhledá jiného poskytovatele a získané informace využije v rámci negativní kampaně či konkurenčním boji.
	8
	6

	10
	Zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb si může na základě znalosti např. rodného čísla vyhledat informace o různých zájmových osobách i mimo poskytovatele zdravotních služeb a tyto data zneužít
	10
	7

	11
	Zaměstnanec poskytovatele zdravotních služeb si může tvořit vlastní databázi informací o osobách za účelem dalšího zneužití nebo prodeje
	8
	5

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	8
	5

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	9
	6

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	9
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	6
	3

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	7
	4

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	9
	6

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	8
	5

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	6
	3

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	10
	7

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	10
	7

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	9
	6

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	8
	5

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	9
	7

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	6
	3

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	7
	4

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1


Tabulka 4 - Seznam hrozeb zpracování „Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů“

	Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Poskytování dat dálkovým přístupem ve formě nahlížení, logování a dokládání využití dat oprávněnými osobami. 

	Popis účelů
	· Poskytování identifikace pacientů
· Poskytování identifikace poskytovatelů zdravotních služeb
· Poskytování identifikace zdravotnických pracovníků

	Seznam zpracovávaných OÚ
	Pro osobu se souhlasem přístup k datům pacienta:
· Identifikátor a údaj o ztotožnění v registru obyvatel
· Rodné číslo
· Jméno a příjmení
· Adresa trvalého pobytu
· Přístupové údaje 
· Logové záznamy 
Pro pacienta: 
· identifikátor pacienta a údaj o ztotožnění v registru obyvatel
·  rodné číslo, pokud je přiděleno,  
· číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo
· jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení
· adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu 52), uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace; v případě adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu 52), se vede i údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa, která je mimo území České republiky a které nebyl přidělen kód adresního místa v registru územní identifikace; v případě adresy místa pobytu 12) je tento údaj označen jako adresa úřadu, pokud je stejným způsobem označen v informačním systému evidence obyvatel nebo informačním systému cizinců,
· identifikační číslo osoby aktuálního registrujícího poskytovatele zdravotních služeb
· kontaktní údaje, zejména telefonní číslo a adresa elektronické pošty
· datum narození pacienta, 
· datum úmrtí, je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který pacient nepřežil,
· preferovaný jazyk nebo jiný způsob komunikace
· pohlaví
· údaj o zdravotní pojišťovně pacienta, jíž je pacient pojištěncem, a datum vzniku a zániku pojištění
· údaj o omezení svéprávnosti
· údaj o zákonném zástupci
· závěr z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel v rozsahu způsobilý, způsobilý s podmínkou nebo nezpůsobilý podle jiných právních předpisů, včetně lhůt jejich platnosti, informace o zjištění o zdravotní nezpůsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou a závěr lékařského potvrzení o výjimce z povinnosti být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem. 
· číslo identifikačního dokladu v případě, že jde o cizího státního příslušníka
· státní občanství
· přístupové údaje
· logové záznamy
Pro zdravotnického pracovníka:
· identifikátor zdravotnického pracovníka a údaj o ztotožnění v registru obyvatel, údaj o identifikačním dokladu
· jméno a příjmení zdravotnického pracovníka, akademický titul, vědecká hodnost a vědecko-pedagogický titul
· datum a místo narození
· pohlaví
· státní občanství
· údaj o zařazení zdravotnického pracovníka do specializačního vzdělávání 
· údaj o absolvování základního kmene specializačního vzdělávání 
· označení odborné způsobilosti, specializované způsobilosti 
· identifikační údaje každého poskytovatele zdravotních služeb, k němuž je zdravotnický pracovník v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, nebo každého poskytovatele sociálních služeb poskytujícího zdravotní služby bez oprávnění, u něhož zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu 
· obor, druh a forma zdravotní péče, ve kterém zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání
· záznamy o pravomocných rozhodnutích o zákazu výkonu zdravotnického povolání, zápisu do seznamu členů České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory a vyloučení z České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory, jde-li o člena komory
· adresa místa trvalého pobytu zdravotnického pracovníka, jde-li o cizince, adresa hlášeného pobytu, adresa místa pobytu
· údaj, zda jde o hostující nebo usazenou osobu,
· v případě hostující osoby datum oznámení, na základě kterého může vykonávat zdravotnické povolání a
· kontaktní údaje sdělené zdravotnickým pracovníkem, například telefonní číslo, adresa elektronické pošty
· logové záznamy
O poskytovateli zdravotních služeb jako podnikající fyzické osobě:
· identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, identifikační číslo osoby poskytovatele zdravotních služeb a název
· údaj o tom, že jde o poskytovatele zdravotních služeb nebo sociálních služeb poskytujícího zdravotní služby bez oprávnění
· údaj o tom, že jde o osobu usazenou nebo se sídlem v jiném státě Evropské unie poskytující zdravotní služby bez oprávnění
· telefonní číslo, adresa elektronické pošty, adresa internetových stránek, jsou-li zřízeny
· datum zahájení poskytování zdravotních služeb
· datum zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb
· datum přerušení poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách
· datum pozastavení poskytování zdravotních služeb,
· datum pokračování v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách
· provozní a ordinační doba, a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb
· adresa sídla poskytovatele zdravotních služeb a adresa místa nebo míst poskytování zdravotních služeb a jejich identifikátor
· označení státu, který osobě vydal doklad prokazující oprávnění poskytovat zdravotní služby v jiném státě Evropské unie 
· forma zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče nebo název zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, a to pro každé místo poskytování
· počet lůžek podle formy a oboru zdravotní péče, popřípadě druhu zdravotní péče uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách
· zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro jejich dostupnost, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny, a to v rozsahu údajů vedených v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb
· označení výměnné sítě využívané pro předávání zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích samostatných částí či výpisů z ní
· logové záznamy

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	50 let od doby úmrtí nebo ukončení podnikání
3 roky ode dne vytvoření logového záznamu v Žurnálu činností

	Popis subjektů údajů
	· Osoba se souhlasem pro přístup na data pacienta – pacient či jiná osoba s přístupem na data pacienta
· Pacient – v zásadě každý občan ČR, který využije poskytovanou zdravotní službu
· Zdravotnický pracovník – pracovník s přístupem ke zdravotní dokumentaci pacienta a pracovněprávním vztahem či vztahem obdobným k poskytovateli zdravotních nebo sociální služeb
· Fyzická osoba jako poskytovatel sociálních nebo zdravotních služeb – praktický nebo jiný lékař podnikající jako fyzická osoba

	Popis příjemců osobních údajů, způsob užití
	Pro kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb
· Krajský úřad
· Správní orgán udělující oprávnění k poskytování zdravotních služeb
· Zdravotní pojišťovny
· ČLK, Stomatologická komora, Česká lékárnická komora
· Státní ústav pro kontrolu léčiv
· Česká správa sociálního zabezpečení
· Poskytovatelé zdravotních služeb
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
· Orgány ochrany veřejného zdraví
· Provozovatel národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví 
· Není předáváno do zahraničí 
Pro kmenový registr zdravotnických pracovníků:
· Zdravotnický pracovník
· MVČR
· MSČR
· MOČR
· Poskytovatel zdravotních služeb
· Zdravotní pojišťovny
· ČLK, Stomatologická komora, Česká lékárnická komora
· Státní ústav pro kontrolu léčiv
· Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Provozovatel Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví 
· Není předáváno do zahraničí 
Pro kmenový registr pacientů: 
· Poskytovatel zdravotních služeb, kterému poskytuje nebo poskytoval zdravotní služby, a to v rozsahu nezbytném pro poskytování zdravotních služeb nebo v přímé souvislosti s nimi
· Zdravotničtí pracovníci, kteří jsou k poskytovateli zdravotních služeb nebo sociálních služeb uvedenému v písmenu a) v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, v rozsahu údajů o pacientovi, 
· Česká správa sociálního zabezpečení
· Pacient
· Třetí osoba určená pacientem
· Zdravotní pojišťovna
· Státní ústav pro kontrolu léčiv
· Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
· Orgány ochrany veřejného zdraví
· Provozovatel Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví 
· Není předáváno do zahraničí 

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem údajů vedených v kmenových zdravotnických registrech a centrálně prováděných operací zpřístupnění. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje provoz registrů jako zpracovatel. Subjekt, jehož oprávněný pracovník údaje využívá, je samostatným správcem následného zpracování ve vlastní zákonné agendě a odpovídá za existenci právního důvodu, účel, rozsah a oprávněnost konkrétního přístupu.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Platná certifikace ISO 27000
· Platná certifikace ISO 27701
· Zpracovatelské smlouvy mezi správcem a ÚZIS

	Popis zajištění práv a povinností
	· Přístup – Exportní funkcí IDRR volanou oprávněným uživatelem systému na základě požadavku subjektu, volání funkce bude předmětem záznamu Žurnálu činností
· Výmaz – Pouze po skončení doby uchování automatickými prostředky IDRR
· Námitka – Neuplatní se, pouze pro zpracování založené na oprávněném zájmu
· Omezení – Neuplatní se, relevantní příkladně jako reakce na námitku
· Přenositelnost – Neuplatní se, nejedná se o zpracování založené na smlouvě nebo souhlasu
· Automatizované rozhodování – Zpracování neobsahuje automatické rozhodování

	Požadavky na připojené subjekty
	· Poskytovatel zdravotních služeb bude propojen standardizovaným rozhraním SOAP[footnoteRef:11] na IDRR skrze nemocniční informační systém či jiný informační systém [11:  SOAP komunikační protokolem pro výměnu datových zpráv na bázi XML.] 

· Pacient přistupuje přes webový prohlížeč, je doporučeno standardně zabezpečené koncové zařízení (antivir, heslo dle standardu pro tvorbu hesel …), doporučení bude zveřejněno se zpřístupněním služeb IDRR, nejsou předpokládány dodatečné náklady na straně pacientů
· Registry a další IS OVM budou připojeny standardizovanými službami SOAP 
· Pro konzumující subjekty definuje IDRR standardizovaná SOAP rozhraní, jejichž WSDL[footnoteRef:12] schémata zveřejní [12:  WSDL je jazykem pro popis funkcí a dále pro popis vstupů a výstupů těchto funkcí webových služeb. Jelikož webová služba v principu komunikuje protokolem SOAP, WSDL zpravidla popisuje SOAP komunikaci.  ] 

Tabulka 5 - Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů
	TEST PROPORCIONALITY - Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů

	Název zpracování osobních údajů
	Nahlížení do dat kmenových zdravotnických registrů, zápis údajů  kmenových zdravotnických registrů, jejich opravy a výmaz

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Souhrnně můžeme konstatovat, že nahlížení, zápis, opravy a výmazy údajů v Kmenových zdravotnických registrech je plně legitimní a ve veřejném zájmu.
Vytvoření centrálního zdroje garantovaných údajů nelze nahradit jiným informačním systémem ani jiným způsobem zpracování. Osobní údaje o pacientech, zdravotnických pracovnících a poskytovatelích zdravotní péče dnes nejsou k dispozici ve vazbě na centrální identitu občana a technicky je nelze poskytovat ve formě služby pro oprávněné subjekty

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Kmenové zdravotnické registry jsou plánovány jako statický zdroj dat obsahující garantované údaje pro další zpracování. Údaje v nich obsažené jsou získány skrze stávající agendové systémy. Vzhledem k potřebě jednotného zdroje garantovaných údajů, který bude statickým zdrojem, tedy bude plněn údaji z agendových informačních systémů (na stejném principu jako Základní registry) můžeme konstatovat, že se jedná o vhodný prostředek.
Vzhledem k potřebě jednotného zdroje garantovaných údajů můžeme konstatovat, že použitý prostředek je potřebný a vhodný. Naplňuje vizi eGovernmentu, strategii Digitální Česko, Národní strategii elektronického zdravotnictví.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Nahlížením, zápisem, opravou či vymazáním údajů v Kmenových zdravotnických registrech nedochází k rozšíření rozsahu již zpracovávaných osobních údajů. Jedná se o technickou otázku naplňující účel elektronického zdravotnictví. Z výše uvedených argumentů jednoznačně plyne, že ke zhoršení základního práva subjektu údajů nedojde. Přínosy zejména v oblasti dostupnosti garantovaných údajů převyšují případná zbytková rizika.
Rovněž je nutné vyzdvihnout právní jistoty pacienta při konzumaci zdravotních služeb jako je jednoznačná identifikace, odlišení od případných jmenovců či subjektů s duplicitním rodným číslem. Jednoznačnou identifikací dochází rovněž k prokazatelnému vyúčtování zdravotních služeb a k možnosti ověření činností jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. 


Tabulka 6 - Test proporcionality – Nahlížení do kmenových zdravotnických registrů
Služby centrální výměnné sítě
Účelem tohoto zpracování je provoz služeb centrální výměnné sítě jako součásti centrálních služeb elektronického zdravotnictví. Služby prostřednictvím bezpečného šifrovaného komunikačního kanálu zajišťují předávání a sdílení zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích částí nebo informací z ní mezi oprávněnými osobami vymezenými v § 30 zákona č. 325/2021 Sb. Datové toky probíhají mezi poskytovateli zdravotních služeb navzájem, mezi poskytovateli zdravotních služeb a pacienty, mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami, mezi poskytovateli zdravotních služeb, zdravotními pojišťovnami a Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky a mezi poskytovateli zdravotních služeb a Institutem posuzování zdravotního stavu nebo příslušným orgánem sociálního zabezpečení.
Služby technicky zajišťují přijetí, ověření identity a oprávnění, bezpečné směrování, případnou validaci nebo transformaci do definovaného formátu a předání údajů určenému příjemci. Samy o sobě nezakládají nové oprávnění k přístupu ke zdravotnické dokumentaci; každé předání musí odpovídat právnímu titulu, zákonnému účelu a nezbytnému rozsahu. Ministerstvo zdravotnictví je správcem Integrovaného datového rozhraní a Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky jeho provozovatelem. Role oprávněných osob jako správců jejich vlastních zpracování se využitím přenosové služby nemění. Přenášená data se v centrální výměnné síti zpracovávají pouze po dobu nezbytnou k provedení přenosu; případné uložení zásilky v dočasném úložišti a zpracování eŽádanky jsou posuzovány jako samostatná zpracování. O uskutečněných operacích vzniká auditní záznam v Žurnálu činností.

Seznam hrozeb pro subjekt údajů

Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.

	Seznam hrozeb zpracování „Služby centrální výměnné sítě“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	12
	Provozovatel nebo jiný technický prostředník zajišťující přenos může prostřednictvím administrátorských oprávnění neoprávněně sledovat, ukládat nebo jinak zpracovávat předávané údaje
	12
	3

	13
	Metadata a auditní záznamy o předání mohou nepřímo vypovídat o zdravotním stavu pacienta nebo o typu poskytované péče, například podle odesílajícího a přijímajícího pracoviště
	8
	4

	14
	Chybou identifikace, autorizace nebo směrování může být dokumentace předána nesprávnému či věcně nepříslušnému příjemci, k jinému pacientovi nebo v širším rozsahu, než je nezbytné
	24
	6

	15
	Dokumentace může být odposlechnuta nebo pozměněna při přenosu mezi informačními systémy oprávněných osob a službami centrální výměnné sítě
	12
	3

	31
	Zařízení pacienta přistupujícího ke službám centrální výměnné sítě není bezpečné
	36
	9

	32
	Přístupové údaje pacienta přistupujícího ke službám centrální výměnné sítě byly kompromitovány
	36
	9

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	8
	4

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	24
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	8
	2

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	24
	6

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	16
	8

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	32
	8

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	12
	3

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	36
	9

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	16
	4

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	32
	8


Tabulka 7 - Seznam hrozeb zpracování „Služby centrální výměnné sítě“

	Služby centrální výměnné sítě

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	· Přijetí údajů od oprávněného odesílatele, ověření identity a oprávnění, bezpečné směrování a předání určenému příjemci.
· Validace a případná transformace zprávy do formátu stanoveného standardem elektronického zdravotnictví.
· Zaznamenání přenosové operace v Žurnálu činností; pro odložené vyzvednutí se využívá samostatně posuzované dočasné úložiště.

	Popis účelů
	· Bezpečné a interoperabilní předávání a sdílení zdravotnické dokumentace, jejích částí nebo informací z ní mezi zákonem vymezenými oprávněnými osobami.
· Podpora návaznosti zdravotních služeb a plnění zákonných úkolů zdravotních pojišťoven, ÚZIS, Institutu posuzování zdravotního stavu a příslušných orgánů sociálního zabezpečení.

	Seznam zpracovávaných OÚ
	· Zdravotnická dokumentace vedená v elektronické podobě, její části nebo informace z ní, včetně obrazových a strukturovaných elektronických záznamů.
· Identifikační a směrovací údaje pacienta, odesílatele a příjemce v rozsahu nezbytném k bezpečnému předání.
· Metadata o přenosu a identifikační údaje jednajících osob zaznamenané v Žurnálu činností.

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	· Přenášené údaje pouze po dobu nezbytnou k provedení předání; v běžném režimu řádově do jedné minuty. Případné uložení v dočasném úložišti je samostatným zpracováním.
· Auditní záznam v Žurnálu činností po dobu stanovenou pro toto samostatné zpracování.

	Popis subjektů údajů
	· Pacient, jehož zdravotnická dokumentace nebo informace z ní je předávána.
· Zdravotnický pracovník nebo jiná oprávněná osoba, jejíž identifikační údaje jsou součástí dokumentace nebo záznamu o přenosu.
· Fyzická osoba jako poskytovatel zdravotních služeb.
· Fyzické osoby jednající za zdravotní pojišťovnu, ÚZIS, Institut posuzování zdravotního stavu nebo příslušný orgán sociálního zabezpečení, jsou-li jejich údaje zaznamenány v souvislosti s přenosem.

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· Poskytovatel zdravotních služeb.
· Pacient v rozsahu údajů vedených o něm.
· Zdravotní pojišťovna v rozsahu a pro účel stanovený právními předpisy.
· Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky v rozsahu a pro účel stanovený právními předpisy.
· Institut posuzování zdravotního stavu nebo příslušný orgán sociálního zabezpečení, včetně věcně příslušného správního či služebního orgánu, stanoví-li jeho příslušnost zvláštní právní předpis.
· Přeshraniční předání není součástí tohoto zpracování a je posuzováno v rámci Národního kontaktního místa.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem zpracování prováděného prostřednictvím služeb centrální výměnné sítě. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje jejich technický provoz jako zpracovatel v rozsahu pověření ministerstvem. Odesílatel a příjemce jsou samostatnými správci zdrojových a převzatých údajů a odpovídají zejména za zákonnost předání, správnost určení příjemce, rozsah předávaných údajů a jejich následné využití. Použitím přenosové služby nevzniká společné správcovství.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Šifrované komunikační kanály, ochrana integrity přenášených údajů a oddělení provozních prostředí.
· Silná autentizace, jednoznačná identifikace odesílatele a příjemce a řízení oprávnění prostřednictvím služeb Integrovaného datového rozhraní a Registru oprávnění.
· Kontrola účelu, věcné příslušnosti a nezbytného rozsahu předávaných údajů na straně odesílatele a příjemce.
· Auditní záznamy v Žurnálu činností, průběžné vyhodnocování logů, monitoring a řízení bezpečnostních incidentů.
· Minimalizace doby tranzitního zpracování a neprodlené odstranění pracovní kopie po úspěšném předání.
· Platné certifikace ISO řady 27000 a ISO 27701 a odpovídající smluvní a organizační vymezení činností ÚZIS jako provozovatele Integrovaného datového rozhraní.

	Popis zajištění práv a povinností
	· Práva subjektu údajů se uplatňují u správce, který zdravotnickou dokumentaci nebo související údaje vede, předává nebo přijímá; Ministerstvo poskytne součinnost v rozsahu údajů zpracovávaných při provozu centrální služby.
· Přístup a oprava se vztahují zejména ke zdrojové dokumentaci a k auditním záznamům; tranzitní kopie se po dokončení přenosu dále neuchovává.
· Výmaz nebo omezení se posuzují podle zákonných povinností správce a povahy zdravotnické dokumentace; u tranzitní kopie následuje odstranění po předání.
· Námitka a přenositelnost se neuplatní v rozsahu, v němž je zpracování nezbytné pro splnění právní povinnosti nebo výkon veřejné moci.
· Zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování.
· Pacient může získat informace o uskutečněných přístupech a předáních prostřednictvím služeb elektronického zdravotnictví v zákonem stanoveném rozsahu.

	Požadavky na připojené subjekty
	· Používat standardizovaná rozhraní a datové formáty stanovené standardem elektronického zdravotnictví, včetně jednoznačné identifikace pacienta, odesílatele a příjemce.
· Před přenosem ověřit právní titul, zákonný účel, věcnou příslušnost příjemce a nezbytný rozsah předávané dokumentace.
· Zajistit autentizaci oprávněných osob, správu přístupových oprávnění, ochranu koncových systémů a vedení návazné auditní stopy.
· Dodržovat bezpečnostní požadavky provozní dokumentace Integrovaného datového rozhraní a pravidla pro hlášení a řešení bezpečnostních incidentů.


Tabulka 8 - Služby centrální výměnné sítě
	TEST PROPORCIONALITY - Služby centrální výměnné sítě

	Název zpracování osobních údajů
	Služby centrální výměnné sítě

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Sledovaný účel je legitimní a odpovídá veřejnému zájmu na bezpečné, rychlé a interoperabilní výměně zdravotnické dokumentace. Centrální služba umožňuje zákonem vymezeným oprávněným osobám předávat údaje pro návaznost zdravotních služeb, kontrolní, statistické a posudkové činnosti a úkoly sociálního zabezpečení. Rozšíření okruhu příjemců samo o sobě nezakládá nové oprávnění k údajům; každé předání je omezeno konkrétním zákonným účelem a nezbytným rozsahem.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Použitý prostředek je vhodný a potřebný, protože Integrované datové rozhraní poskytuje jednotnou centrální vrstvu pro autentizaci, autorizaci, standardizované směrování a auditování přenosů. Oproti neřízeným nebo vzájemně nekompatibilním způsobům předávání snižuje chybovost a umožňuje uplatnit jednotná bezpečnostní pravidla. Registrované výměnné sítě představují navazující a doplňující výměnnou vrstvu; nenahrazují potřebu centrálních služeb a jejich vazeb na kmenové registry, Registr oprávnění a Žurnál činností.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Přínos bezpečného, dohledatelného a standardizovaného předání je přiměřený zásahu do soukromí. Rizika plynoucí z citlivosti zdravotních údajů a z rozšířeného okruhu oprávněných příjemců jsou omezena uzavřeným zákonným výčtem, účelovým omezením, kontrolou identity a oprávnění, šifrováním, minimalizací rozsahu a doby tranzitního zpracování a úplnou auditní stopou. Centrální služba nemění odpovědnost správců zdrojové dokumentace ani právní postavení pacienta a nevytváří trvalé centrální úložiště zdravotnické dokumentace.


Tabulka 9 - Test proporcionality – Služby centrální výměnné sítě
Dočasné úložiště
Účelem této služby je poskytnout alternativu k dnešnímu předávání zdravotnické dokumentace, která je mnohdy dnes předávána v rozporu s požadavky GDPR (email bez šifrování, předání přes úschovnu nebo ulož to, zřídka v zašifrované podobě). Samotné předávání se děje jak mezi poskytovateli zdravotníchslužeb, tak v některých případech neoficiálně mezi lékaři, kteří konzultují případy před jejich převzetím do péče atp. 
V rámci dočasného úložiště může být prostřednictvím zabezpečené komunikace nahrána zdravotnická dokumentace vedená v elektronické podobě, její část nebo informace z ní a předána určenému adresátovi. Zásilka se uchovává do jejího vyzvednutí adresátem, nejdéle však po dobu 90 dnů ode dne uložení; po uplynutí této doby je nevratně vymazána. Pro eŽádanku platí zvláštní doba uchování pěti let ode dne poskytnutí vyžádané zdravotní služby, nebo pěti let ode dne jejího uložení, nebyla-li vyžádaná zdravotní služba poskytnuta.
Dočasné úložiště je součástí služeb centrální výměnné sítě. K běžné zásilce mají přístup pouze její odesílatel a adresát, nestanoví-li zákon jinak. Služba současně zajišťuje vyrozumění adresáta, oznámení odesílateli o uložení a vyzvednutí zásilky a vedení nezbytných technických údajů o jejím směrování. Zvláštní okruh osob oprávněných přistupovat k eŽádance je popsán v části věnované eŽádance.
Pacient má v rámci dočasného úložiště přístup pouze k údajům vedeným o něm samotném. 
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3.
Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Dočasné úložiště“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	16
	Nevyužívání elektronického rozhraní mezi dvěma informačními systémy nebo nemocničními informačními systémy a zasílání cestou předání mezi pracovníky, následně dokumentace není nahrána do nemocničního informačního systému nebo informačního systému poskytovatele zdravotních služeb nebo zdravotní pojišťovny
	24
	6

	17
	Přístup zdravotnického pracovníka k dočasnému úložišti může být na soukromé stanici, doma, čímž dochází k nebezpečnému zpracování zdravotnické dokumentace pacienta mimo kontrolu poskytovatele zdravotních služeb
	36
	9

	18
	Může dojít chybou k předání jiné zdravotnické dokumentace (jiný pacient, část nesouvisející zdravotnické dokumentace)
	24
	6

	19
	Dokumentace může být odposlechnuta v rámci přenosu do/z IDRR
	8
	2

	33
	Zařízení pacienta přistupujícího k Dočasnému úložišti není bezpečné
	36
	9

	34
	Zařízení pacienta přistupujícího k dočasném úložišti není bezpečné
	36
	9

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	8
	4

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	24
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	8
	2

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	24
	6

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	16
	8

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	32
	8

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	12
	3

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	36
	9

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	16
	4

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	32
	8

	44
	Dokument nebo jeho kopie nemusí být po uplynutí zákonné doby uchování nevratně vymazány z dočasného úložiště nebo mohou jejich kopie zůstat zachovány v záložních, provozních nebo jiných navazujících systémech.
	24
	6


Tabulka 10 - Seznam hrozeb zpracování „Dočasné úložiště“
	Dočasné úložiště

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Vložení zásilky do dočasného úložiště na požadavek odesílatele; vyrozumění adresáta; oznámení odesílateli o uložení a vyzvednutí; zabezpečené zpřístupnění zásilky oprávněnému adresátovi; vedení nezbytných technických údajů o směrování; nevratný výmaz po uplynutí zákonné doby. U eŽádanky se uplatní zvláštní životní cyklus uvedený v části eŽádanka.

	Popis účelů
	· Bezpečné dočasné uložení a předání zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, její části nebo informace z ní. Zajištění oznámení o vložení a vyzvednutí zásilky a vytvoření dohledatelné auditní stopy předání.

	Seznam zpracovávaných OÚ
	· Obsah zásilky, zejména zdravotnická dokumentace nebo její část a údaje o zdravotním stavu pacienta. Identifikační údaje pacienta, odesílatele a adresáta. Technické, směrovací a auditní údaje o vložení, zpřístupnění, vyzvednutí a výmazu zásilky. U eŽádanky dále údaje uvedené v části eŽádanka.

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	Běžná zásilka: do jejího vyzvednutí adresátem, nejdéle 90 dnů ode dne uložení; poté nevratný výmaz. eŽádanka: 5 let ode dne poskytnutí vyžádané zdravotní služby, nebo 5 let ode dne uložení, nebyla-li služba poskytnuta. Záznamy v Žurnálu činností: 3 roky ode dne jejich vytvoření.

	Popis subjektů údajů
	· Pacient – v zásadě každý občan ČR, u něhož dochází k předání zdravotnické dokumentace v rámci následné či speciální péče
· Zdravotnický pracovník – v rámci záznamu předání zdravotnické dokumentace
· Fyzická osoba jako poskytovatel zdravotní péče – v rámci přijetí či odeslání zdravotnické dokumentace pacienta

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· Odesílatel a adresát zásilky v rozsahu určeném zákonem. Pacient, týká-li se zásilka jeho údajů a zákon mu přístup umožňuje. U eŽádanky také poskytovatelé zdravotních služeb a jejich oprávnění pracovníci, zdravotní pojišťovna ve vztahu ke svým pojištěncům pro výkon kontrolních povinností a Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky pro statistické hodnocení kvality zdravotních služeb. Údaje nejsou v rámci této služby předávány do zahraničí.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem operací dočasného uložení, směrování, zpřístupnění a výmazu zásilky prováděných prostřednictvím dočasného úložiště. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje technický provoz služby jako zpracovatel. Odesílatel zůstává samostatným správcem zdrojové dokumentace a odpovídá za zákonnost a nezbytný rozsah předání i správné určení adresáta. Adresát je samostatným správcem dalšího zpracování převzatých údajů. Zvláštní rozdělení rolí související s eŽádankou je vymezeno u tohoto zpracování.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Šifrovaná komunikace; jednoznačná identifikace odesílatele a adresáta; řízení přístupových oprávnění; kontrola správného přiřazení zásilky pacientovi a adresátovi; zaznamenávání vložení, zpřístupnění, vyzvednutí a výmazu; bezpečnostní monitoring a řízení incidentů; automatizovaný nevratný výmaz po uplynutí zákonné doby. Zálohovací a obnovovací postupy musí zabránit opětovnému zpřístupnění zásilky po skončení retenční doby a zajistit řízený zánik jejích technických kopií.

	Popis zajištění práv a povinností
	· Přístup – pacientovi nebo jiné oprávněné osobě je umožněn pouze v zákonem stanoveném rozsahu po ověření totožnosti a oprávnění. Výmaz – běžná zásilka je nevratně vymazána nejpozději po 90 dnech; eŽádanka po uplynutí zvláštní pětileté doby. Oprava – nepřesnosti zdrojové zdravotnické dokumentace řeší její správce; technické údaje služby se opravují v rozsahu dovoleném povahou auditního záznamu. Námitka a přenositelnost – uplatní se pouze v rozsahu stanoveném GDPR a zvláštními právními předpisy. Automatizované rozhodování – zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování.

	Požadavky na připojené subjekty
	· Pro konzumující subjekty služby skrze nemocniční informační systém a informační systém definuje IDRR standardizovaná rozhraní pro přenos dat pro různé formáty DICOM, DASTA, HL7 aj., zveřejnění detaily napojení na službu
· Pro konzumující subjekty přistupující přímo skrze webový prohlížeč budou doporučeny standardy pro zabezpečení koncového zařízení (antivir, heslo aj.), vzhledem k tomu, že se jedná o zařízení, na kterém jsou zpracovávány zvláštní kategorie osobních údajů, předpokládáme standardní zabezpečení bez dalších investic


Tabulka 11 - Dočasné úložiště
	TEST PROPORCIONALITY - Dočasné úložiště

	Název zpracování osobních údajů
	Dočasné úložiště

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Vzhledem k neexistenci jednotné centrální platformy pro výměnu zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli nevyužívající služby poskytovatele výměnných sítí je sledovaný účel plně legitimní a v souladu s veřejným zájmem. 
Někteří zdravotničtí pracovníci navíc nedisponují a nebudou disponovat rozsáhlým SW nástrojem, který by výměnu umožnil automatizovat nebo ji jiným způsobem zprostředkoval. 

Z výše uvedených důvodů dočasné úložiště představuje vhodné řešení i pro sdílení zdravotnické dokumentace s pacienty.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Jiná alternativa není v současnosti možná. V rámci ČR podniká několik subjektů v oblasti výměny zdravotnické dokumentace, ale stát nemůže nařídit poskytovateli zdravotní služby využívat konkrétní komerční službu, naproti tomu chce, aby poskytovatelé zdravotních služeb měli dostupnou zdravotnickou dokumentaci definovanou a zabezpečenou formou v co nejkratším termínu od vyžádání. Rovněž ve vztahu k pacientům by takové řešení představovalo bariéru (nutnost instalovat a hradit různé SW nástroje v závislosti na SW používaném poskytovatelem zdravotní péče pacienta).  Použitý prostředek je proto vhodný.
Aktuálně používané prostředky jako email nemají odpovídající zabezpečení a rovněž nevyhovují požadavkům legislativy (GDPR). Využívání komerčních služeb potom naráží na limity gramotnosti ve vazbě na šifrování dat. Navrhované řešení je jednoduché, funkční a naplňuje vizi eGovernmentu, strategii Digitální Česko, Národní strategii elektronického zdravotnictví.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Výhoda plynoucí z možnosti elektronického přenosu zdravotnické dokumentace, zejména pak bezpečnost, dostupnost a rychlost je zásadní pro poskytování kvalitní a rychlé zdravotní služby. Můžeme tedy konstatovat, že ano, existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva.
Navrhované zpracování nezasahuje do soukromí, pouze technicky provádí a umožňuje zajistit bezpečnou výměnu dat, která je ovšem řešena zákonem o poskytování zdravotních služeb. Samotná služba proto nezhorší postavení subjektu údajů, naopak má pozitivní vliv na bezpečnost provedení přenosu. Pokud jde o možnost předání zdravotnické dokumentace pacientovi, je touto možností rovněž významně posíleno postavení pacienta a jeho informovanost v oblasti jeho zdravotního stavu.


Tabulka 12 - Test proporcionality – Dočasné úložiště


Registr oprávnění
Účelem zpracování je udělování a řízení oprávnění k přístupu ke službám a údajům v systému elektronického zdravotnictví. Registr oprávnění obsahuje identifikátory dotčených osob a subjektů, jejich role, vazby a oprávnění nezbytná pro přístup ke službám Integrovaného datového rozhraní, centrální výměnné sítě a registrovaných výměnných sítí a k údajům zpřístupňovaným prostřednictvím těchto služeb. Pacient může udělit jiné osobě oprávnění k využívání služeb elektronického zdravotnictví jeho jménem a toto oprávnění následně změnit nebo odvolat.
Registr oprávnění dále zajišťuje evidenci pacientem udělených a odvolaných souhlasů třetím osobám, evidenci zákonem vymezených nesouhlasů a ověřování přístupu oprávněných osob. Od 26. března 2029 eviduje rovněž pacientem stanovená omezení přístupu poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotnických pracovníků k elektronickým zdravotním záznamům pro primární využití. Informace z Registru oprávnění jsou využívány při ověřování oprávnění v informačních systémech poskytovatelů, ve službách centrální výměnné sítě a v registrovaných výměnných sítích.
Subjekty údajů jsou pacient, osoba oprávněná jednat jeho jménem nebo osoba, které pacient udělil oprávnění, zdravotnický pracovník a poskytovatel zdravotních služeb jako fyzická osoba. Zpracovávají se pouze údaje nezbytné k jednoznačné identifikaci těchto osob, určení jejich role, rozsahu a doby trvání oprávnění nebo nesouhlasu a k doložení provedených změn a přístupů.
Nastaví-li pacient od 26. března 2029 omezení přístupu k elektronickým zdravotním záznamům, musí být upozorněn, že toto omezení může ovlivnit poskytování zdravotních služeb; samotná existence omezení není poskytovateli zdravotních služeb viditelná. Je-li přístup k omezeným údajům nezbytný k ochraně životně důležitých zájmů pacienta, zejména k odvrácení bezprostředního ohrožení jeho života nebo zdraví, může poskytovatel využít výjimečný přístup. Takový přístup musí být odůvodněn a zaznamenán, poskytovatel jej zapíše do zdravotnické dokumentace a pacienta o něm neprodleně informuje.

Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Registr oprávnění“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	20
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data není informačně gramotný, dojde ke kompromitaci dat útočníkem s cílem vytvořit přístup na další zdravotnickou dokumentaci v rámci nemocničního informačního systémů
	9
	6

	21
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data nemá k dispozici zabezpečený PC/notebook/mobilní telefon, dojde ke kompromitaci dat útočníkem s cílem vytvořit přístup na další zdravotnickou dokumentaci v rámci NIS[footnoteRef:13] [13:  NIS – Nemocniční infomační systém] 

	9
	6

	22
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data přistoupí z cizího zařízení, kde jsou uložena přístupová data, stažená data z nemocničního informačního systému, zdravotnická dokumentace atp.
	10
	7

	23
	Pacient přistupující do IDRR na svoje data udělí přístup se souhlasem pro třetí osoby, přičemž tuto informaci zapomene, tyto osoby následně mohou přistupovat rovněž na další data v rámci jednotlivých nemocničních informačních systémů
	9
	7

	24
	Zneužití důvěřivých občanů staršího věku v rámci vytvoření přístupu do nemocničních informačních systémů na jejich zdravotnická data
	10
	7

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (hardware, software, nosiče osobních údajů)
	9
	6

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	10
	7

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware[footnoteRef:14], trojské koně) [14:  Spyware je program, který využívá internetové stránky k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele] 

	9
	5

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	7
	4

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	7
	4

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	10
	7

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	8
	5

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	7
	4

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	9
	7

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	10
	7

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	9
	6

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	8
	5

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	9
	6

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	6
	3

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	8
	5

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1


Tabulka 13 - Seznam hrozeb zpracování „Registr oprávnění“

	Registr oprávnění

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Evidence a řízení oprávnění, rolí, zastoupení, souhlasů a nesouhlasů; nastavení omezení přístupu k elektronickým zdravotním záznamům; ověřování oprávnění při využití služeb Integrovaného datového rozhraní, centrální výměnné sítě, registrovaných výměnných sítí, Národního portálu elektronického zdravotnictví a EZKarty; evidence změn a odvolání oprávnění.

	Popis účelů
	· Zajistit, aby ke službám a údajům elektronického zdravotnictví přistupovaly pouze jednoznačně identifikované a oprávněné osoby v odpovídajícím rozsahu. Umožnit pacientovi udělovat a odvolávat oprávnění, uplatňovat zákonem vymezené nesouhlasy a od 26. března 2029 nastavovat omezení přístupu k elektronickým zdravotním záznamům.

	Seznam zpracovávaných OÚ
	Identifikátory pacienta, poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického pracovníka. Identifikační údaje osoby oprávněné jednat za pacienta nebo osoby, které pacient udělil oprávnění. Druh, rozsah, účel, doba trvání a stav oprávnění, souhlasu, nesouhlasu nebo omezení přístupu. Údaje o vytvoření, změně a odvolání oprávnění a provozní a auditní záznamy související s ověřením a využitím oprávnění. Registr neobsahuje vlastní obsah zdravotnické dokumentace.

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	Údaje v Registru oprávnění se uchovávají po dobu 10 let od úmrtí pacienta nebo jeho prohlášení za mrtvého. Záznamy o činnostech vedené v Žurnálu činností se uchovávají po dobu 3 let ode dne jejich vytvoření.

	Popis subjektů údajů
	· Pacient. Zákonný zástupce, opatrovník nebo jiná osoba oprávněná jednat za pacienta. Osoba, které pacient udělil oprávnění k využití služeb elektronického zdravotnictví jeho jménem. Zdravotnický pracovník. Poskytovatel zdravotních služeb jako fyzická osoba.

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· Pacient v rozsahu údajů o něm vedených. Osoba jednající za pacienta nebo osoba, které pacient udělil oprávnění, v rozsahu tohoto oprávnění. Poskytovatelé zdravotních služeb a jejich pověření pracovníci pro ověření oprávnění nezbytného k poskytování zdravotních služeb. Informační systémy poskytovatelů, služby centrální výměnné sítě a registrované výměnné sítě pouze v rozsahu nezbytném k automatizovanému ověření oprávnění. Ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS v rozsahu správy, provozu, podpory a zabezpečení služby. Údaje nejsou v rámci této služby předávány do zahraničí.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem osobních údajů zpracovávaných v Registru oprávnění. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje technický provoz registru jako zpracovatel. Poskytovatelé zdravotních služeb a další zapisující osoby odpovídají v zákonem stanoveném rozsahu za správnost a včasnost jimi zapisovaných údajů a zůstávají samostatnými správci zpracování prováděného ve vlastních informačních systémech. Subjekty využívající údaje Registru oprávnění odpovídají jako samostatní správci za následné zpracování ve vlastní působnosti.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Jednoznačné ověření totožnosti; řízení rolí a nejnižších oprávnění; oddělení správy oprávnění od přístupu k vlastnímu obsahu zdravotnické dokumentace; potvrzení významných změn nastavení; přehled aktivních oprávnění a možnost jejich jednoduchého odvolání; automatizované zaznamenávání změn a využití oprávnění; průběžná synchronizace s připojenými informačními systémy; bezpečnostní monitoring, detekce zneužití a řízení incidentů. U výjimečného přístupu k údajům omezeným pacientem se eviduje jeho důvod a přístup se zapisuje do zdravotnické dokumentace; pacient je o něm neprodleně informován.

	Popis zajištění práv a povinností
	· Přístup – pacient má prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví nebo EZKarty přístup k údajům o svých oprávněních, souhlasech, nesouhlasech a omezeních. Oprava – nepřesné identifikační údaje se opravují prostřednictvím jejich zdrojového systému; nastavení provedená pacientem lze měnit nebo odvolat. Výmaz – provede se po uplynutí zákonné desetileté doby uchování; aktivní oprávnění nebo omezení pacient ukončí jejich odvoláním. Námitka a přenositelnost – uplatní se pouze v rozsahu stanoveném GDPR a zvláštními právními předpisy. Automatizované rozhodování – zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování.

	Požadavky na připojené subjekty
	· Připojené informační systémy musí využívat aktuální údaje Registru oprávnění, jednoznačně identifikovat osobu nebo systém uplatňující oprávnění, respektovat jeho rozsah a stav a zaznamenat uskutečněný přístup. Při nedostupnosti nebo nejednoznačném výsledku ověření se přístup neumožní, s výjimkou zákonem upraveného přístupu nezbytného k ochraně životně důležitých zájmů pacienta.


Tabulka 14 - Registr oprávnění
	TEST PROPORCIONALITY - Registr oprávnění

	Název zpracování osobních údajů
	Registr oprávnění

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Standardizace a technické prostředky udělování souhlasů/nesouhlasů pacientů oprávněným osobám do zdravotnické dokumentace je pro sledovaný účel plně legitimní a v souladu s veřejným zájmem. 
Za nezbytný rovněž správce považuje automatické sdělování souhlasu/nesouhlasů všem napojeným nemocničním informačním systémům a zdravotnickým informačním systémům. Samotná evidence souhlasů/nesouhlasů a jejich změn a odvolání bez propsání do jednotlivých informačních systémů a nemocničních informačních systémů není účelná a subjektu údajů prospěšná.  Přiměřenost je podpořena zákonnou dobou uchování 10 let od úmrtí pacienta, transparentním přehledem a možností odvolání oprávnění, auditováním přístupů a zvláštními pravidly pro výjimečný přístup k údajům omezeným pacientem.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Neexistuje elektronická varianta udělení souhlasu/nesouhlasu a potřeba udělení souhlasu/nesouhlasu elektronickou formou je v souvislosti se zavedením elektronické zdravotnické dokumentace nutností. Použitý prostředek je proto vhodný.
V rámci výměny elektronické zdravotnické dokumentace je nutné zajistit oprávněnost žádosti o její sdílení. Toto oprávnění je potřebné získat z bezpečnostních i časových důvodů zabezpečenou elektronickou formou. Použitý prostředek elektronického udělení souhlasu je potřebný a vhodný, navíc naplňuje vizi eGovernmentu, strategii Digitální Česko, Národní strategii elektronického zdravotnictví. Přiměřenost je podpořena zákonnou dobou uchování 10 let od úmrtí pacienta, transparentním přehledem a možností odvolání oprávnění, auditováním přístupů a zvláštními pravidly pro výjimečný přístup k údajům omezeným pacientem.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Výhoda plynoucí z možnosti důvěryhodnosti elektronického přenosu zdravotnické dokumentace na základě uděleného souhlasu pacienta oprávněné osobě je zásadní pro poskytování kvalitní a rychlé zdravotní služby. Můžeme tedy konstatovat, že ano, existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva.
Samotná služba nemění rozsah zásahu do soukromí pacienta, které je řešeno zákonem o zdravotních službách. Navrhovaná služba potřeby a požadavky subjektu automatizovaně a efektivně distribuuje na jednotlivé nemocniční informační systémy (NIS) a zdravotnické informační systémy (ZIS), čímž přispívá ke zlepšení pozice subjektu údajů v rámci náhledu na jeho zdravotnickou dokumentaci.  Přiměřenost je podpořena zákonnou dobou uchování 10 let od úmrtí pacienta, transparentním přehledem a možností odvolání oprávnění, auditováním přístupů a zvláštními pravidly pro výjimečný přístup k údajům omezeným pacientem.


Tabulka 15 - Test proporcionality – Registr oprávnění
Služby vytvářející důvěru
Služba vytvářející důvěru spočívá ve vytváření, ověřování shody a ověřování platnosti elektronických podpisů, elektronických pečetí nebo elektronických časových razítek, služeb elektronického doporučeného doručování a certifikátů souvisejících s těmito službami nebo ve vytváření, ověřování shody a ověřování platnosti certifikátů pro autentizaci internetových stránek, komunikace serverů a koncových stanic nebo v uchovávání elektronických podpisů, pečetí nebo certifikátů souvisejících s těmito službami. V rámci elektronizace zdravotnictví budou tuto službu zajištovat technické komponenty IDRR na technické úrovni plně v souladu s nařízením eIDAS.
Účelem je poskytnutí: 
· resortních zaručených elektronických časových razítek,
· služby vzdáleného použití zaručené elektronické pečetě,
· resortních podpisových certifikátů pro zaručený elektronický podpis,
· resortních systémových certifikátů pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní,
· služby vydávání resortních osobních přístupových certifikátů pro zajištění přístupu zdravotnických pracovníků k Integrovanému datovému rozhraní
Samotné vytvoření a provoz resortní certifikační autority je realizován z důvodu rozsáhlé spotřeby těchto služeb v resortu zdravotnictví. Osobním certifikátem (dnes komerční certifikační autority) jsou aktuálně vybaveni všichni lékaři, kteří vystavují eRecepty. Služby poskytování časových razítek či vzdáleného pečetí jsou využívány pro dlouhodobé uchování elektronických dat, tj. příkladně zajištění autenticity archivovaných zdravotnických dokumentací, PACS[footnoteRef:15] snímků a dalších elektronických informací atp.  [15:  PACS - Systém pro archivaci a komunikaci obrázků je lékařská zobrazovací technologie] 

Vystavené certifikáty mohou být dále využity pro šifrování, komunikaci či ověření identity příslušného zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb.

Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Služby vytvářející důvěru“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	25
	V případě kompromitace klíčového hospodářství, zj. Kořenového certifikátu certifikační autority by došlo ke zneplatnění aktuálně vydaných eReceptů
	8
	5

	26
	V případě kompromitace klíčového hospodářství, zj. Kořenového certifikátu certifikační autority by bylo nutné vydat pro všechny lékaře nové certifikáty, což by mohlo vést k několikadennímu omezení vystavování elektronických receptů
	9
	6

	27
	V případě kompromitace klíčového hospodářství, zj. Kořenového certifikátu certifikační autority by mohlo dojít k plošnému zpochybnění autenticity archivovaných elektronických dokumentací
	9
	6

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	8
	5

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	9
	6

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	9
	5

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	6
	3

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	7
	4

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	10
	7

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	9
	6

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	8
	5

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	9
	6

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	9
	6

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	7
	4

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	12
	7

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	10
	6

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	6
	3

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	9
	6

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1


Tabulka 16 - Seznam hrozeb zpracování „Služby vytvářející důvěru“

	Služby vytvářející důvěru

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Zprovoznit resortní certifikační autoritu pro poskytování
· resortních zaručených elektronických časových razítek,
· služby vzdáleného použití zaručené elektronické pečetě,
· resortních podpisových certifikátů pro zaručený elektronický podpis,
· resortních systémových certifikátů pro přístup k Integrovanému datovému rozhraní,
· služby vydávání resortních osobních přístupových certifikátů pro zajištění přístupu zdravotnických pracovníků k Integrovanému datovému rozhraní

	Popis účelů
	· Zpracování osobních údajů pro vydávání resortních podpisových certifikátů a osobních certifikátů

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Pro zdravotnického pracovníka
· Jméno a příjmení
· Email
· IČZ
· Identifikátor registru
Pro ostatní oprávněné osoby: 
· Jméno a příjmení
· Email
· Identifikátor registru

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	10 let od vystavení certifikátu
10 let od zveřejnění v rámci CRL[footnoteRef:16] [16:  CRL Certificate revocation list - Seznam zneplatněných certifikátů.] 

3 roky ode dne vytvoření záznamu v Žurnálu činností

	Popis subjektů údajů
	· Vybraný zdravotnický pracovník – zdravotnický pracovník vystavující eRecepty, zpracovávající zdravotnickou dokumentaci či podepisující jiné relevantní záznamy
· Třetí osoba – občan ČR nebo jiná osoba s přístupem od IDRR

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· Občan ČR v rámci zveřejněného CRL
· Je určeno i pro zahraniční partnery v rámci zveřejnění v CRL

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem osobních údajů zpracovávaných v rámci služeb vytvářejících důvěru poskytovaných prostřednictvím Integrovaného datového rozhraní. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje technický provoz těchto služeb jako zpracovatel. Poskytovatelé zdravotních služeb a zdravotničtí pracovníci jsou příjemci a uživateli příslušných služeb a zůstávají samostatnými správci při využití certifikátů, elektronických podpisů, pečetí nebo časových razítek ve vlastních informačních systémech a dokumentaci. Případný dodavatel s přístupem k osobním údajům vystupuje jako zpracovatel pouze v rozsahu odpovídajícím čl. 28 GDPR.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Platná certifikace ISO 27000
· Platná certifikace ISO 27701
· Plánovaná certifikace/akreditace MVČR v rámci poskytování zaručení služby
· Zpracovatelské smlouvy mezi správcem a ÚZIS

	Popis zajištění práv a povinností
	· Přístup – CA[footnoteRef:17] bude disponovat exportní funkcí spouštěnou oprávněným uživatelem správce, v případě zneplatnění rovněž veřejně v rámci CRL[footnoteRef:18] [17:  CA – Certifikační autorira]  [18:  CRL Certificate revocation list - Seznam zneplatněných certifikátů.] 

· Výmaz – ihned po uplynutí stanovené lhůty
· Námitka – Neuplatní se, pouze pro zpracování založené na oprávněném zájmu
· Omezení – Neuplatní se, relevantní příkladně jako reakce na námitku
· Přenositelnost – zajištěno ručně pro smluvní údaje vlastníka certifikátu ve formátu CSV souboru 
· Automatizované rozhodování – Zpracování neobsahuje automatické rozhodování

	Požadavky na připojené subjekty
	· Pro zdravotnické pracovníky dostupné na registračních autoritách (centrálně na MZCR a jednotlivých nemocnicích)
· Pro zdravotnické pracovníky v případě hlášení kompromitace privátního klíče webové stránky certifikační autority, doporučené standardní zabezpečení koncového zařízení (antivir, heslo aj.), doporučení bude zveřejněno se zpřístupněním služeb IDRR, nejsou předpokládány dodatečné náklady na straně pacientů
· Pro verifikaci elektronických podpisů seznamy zneplatněných certifikátů ve formátu TXT, DER a PEM na webových stránkách, doporučené standardní zabezpečení koncového zařízení (antivir, heslo aj.)
· Zaručená časová razítka ve formě volání zaručené časové autority, volání je řešeno instalovanou aplikací na straně klienta (dávka, aplikace, knihovna). Doporučené standardní zabezpečení koncového zařízení (antivir, heslo aj.), s ohledem na odběr nemocnicemi a zdravotnickými zařízeními není předpokládána další investice do bezpečnosti.


Tabulka 17 - Služby vytvářející důvěru
	TEST PROPORCIONALITY - Služby vytvářející důvěru

	Název zpracování osobních údajů
	Služby vytvářející důvěru 

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Kontinuální zvyšování zabezpečení zpracovávaných údajů a jejich elektronického přenosu je primární prioritu pro zachování důvěryhodnosti elektronizace zdravotnictví. Provoz Certifikační autority je pro sledovaný účel plně legitimní a v souladu s veřejným zájmem. 
Navržené zpracování je v souladu s definovaným účelem. Rozsah zpracovávaných údajů odpovídá komerčním certifikačním autoritám. 

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Použitý prostředek je vhodný.
Certifikační autorita poskytující prostředky důvěry v souladu s nařízením eIDAS[footnoteRef:19] a platnou legislativou ČR, zejména zákona č. 12/2020 Sb., je prostředkem potřebným a nezbytným pro zajištění důvěry pacientů a dalších zapojených osob do procesu elektronizace zdravotnictví ČR. Zvyšování důvěry v elektronickou komunikaci a zajištění práva na digitální službu naplňuje vizi eGovernmentu, strategii Digitální Česko, strategii Elektronizace zdravotnictví, včetně povinnosti plynoucí z nařízení eIDAS. [19:  eIDAS – je zkratka pro nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním evropském trhu. Toto nařízení ruší směrnici Evropské unie 1999/93/EC.] 


	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?
	Výhoda plynoucí z možnosti zajištění důvěryhodnosti elektronického přenosu je zásadní pro poskytování kvalitní a rychlé zdravotní služby. Můžeme tedy konstatovat, že existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva.
Zásah do soukromí je v případě této služby shodný s jinými komerčními certifikačními autoritami. Služba bude odpovídat nařízení eIDAS a bude tak zcela standardní službou vytvářející důvěru. 


Tabulka 18 - Test proporcionality – Služby vytvářející důvěru
Žurnál činností
Účelem tohoto zpracování je zajistit interní bezpečnost a požadavky GDPR ve vztahu k prováděným činnostem. Všechny operace prováděné uživateli IDRR nebo IDRR samotným automatickou cestou jsou logovány a ukládány v rámci žurnálu činností. 
Žurnál činností je přístupný pacientovi při nahlížení do IDRR ve vazbě na jeho osobu a na činnosti dalších oprávněných osob nebo samotného IDRR. Do žurnálu činností může přistoupit také pracovník poskytovatele zdravotních služeb v rozsahu činností provedených v IDRR ve vztahu k jeho osobě. Vedle bezpečnostní a zákonné funkce plní žurnál činností také kontrolní funkci: pacient může zjistit, že k jeho údajům přistupuje osoba, která není zapojena do poskytování jeho zdravotní péče.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Žurnál činností“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	28
	Náhled třetích osob označených pacientem v rámci souhlasu na data žurnálu činností
	9
	7

	29
	Zneužití těchto dat v rámci jejich automatizovaného zpracování jako zcizení administrátory IDRR
	8
	5

	30
	Pozměnění žurnálu činností administrátory IDRR
	8
	5

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	7
	4

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	7
	5

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	7
	4

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	6
	3

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	7
	4

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	6
	3

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	6
	3

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	6
	3

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	6
	4

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	9
	6

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	7
	4

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	9
	6

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	6
	3

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	6
	3

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	6
	3

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1


Tabulka 19 - Seznam hrozeb zpracování „Žurnál činností“


	Žurnál činností

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Zajistit požadavky legislativy (zejména GDPR) ve vazbě na přístup k osobním údajů i obecných auditních záznamů. Součástí zpracování je rovněž logování činnosti administrátorů IDRR. 

	Popis účelů
	· Zajištění evidence činností a přístupu na osobní údaje
· Zpřístupnění záznamů Žurnálu činností pacientovi a zdravotnickému pracovníkovi v rámci kontroly přístupu k jeho osobním údajům  

	· Seznam zpracovávaných OÚ
	Pro pacienta
· Identifikace zdravotnického pracovníka
· Identifikace poskytovatele zdravotních služeb
· Popis provedené činnosti či využité služby IDRR
Pro zdravotnického pracovníka 
· Identifikace správního orgánu
· Popis provedené činnosti
· Informace o poskytnuté službě (např. dočasné úložiště)
Pro správce/administrátor IDRR
· Identifikace provedené činnosti
Pro poskytovatele zdravotní péče jako fyzickou osobu
· Identifikace poskytovatele zdravotních služeb
· Popis provedené činnosti či využité služby IDRR

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	2 roky ode dne vytvoření záznamu

	Popis subjektů údajů
	· Zdravotnický pracovník – zdravotnický pracovník využívající služeb IDRR
· Pacient – pacient využívající IDRR, případně pacient, jehož data jsou předávána prostřednictvím služeb IDRR
· Poskytovatel zdravotní péče jako fyzická osoba využívající služeb IDRR
· Administrátor/správce IDRR – ICT pracovník správce nebo zpracovatele zajišťující servisní činnosti IDRR

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· Pacient
· Zdravotnický pracovník
· Fyzická osoba poskytovatel zdravotní péče
· Data nejsou předávána do zahraničí

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem osobních údajů zpracovávaných v Žurnálu činností. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje jeho technický provoz jako zpracovatel. Pacient, zdravotnický pracovník a poskytovatel zdravotních služeb jsou příjemci pouze těch záznamů, k jejichž zpřístupnění jsou oprávněni zákonem. Poskytovatelé zdravotních služeb zůstávají samostatnými správci vlastních provozních a auditních záznamů vedených mimo Žurnál činností.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Platná certifikace ISO 27000
· Platná certifikace ISO 27701
· Zpracovatelské smlouvy mezi správcem a ÚZIS

	Popis zajištění práv a povinností
	· Přístup – webovým portálem IDRR pro uživatele, zdravotnického pracovníka, IDRR bude rovněž vybaveno exportní funkcí dat z Žurnálu činností spouštěnou oprávněným uživatelem
· Výmaz – ihned po uplynutí stanovené lhůty
· Námitka – Neuplatní se, pouze pro zpracování založené na oprávněném zájmu
· Omezení – Neuplatní se, relevantní příkladně jako reakce na námitku
· Přenositelnost – Neuplatní se, nejedná se o zpracování založené na smlouvě nebo souhlasu
· Automatizované rozhodování – Zpracování neobsahuje automatické rozhodování

	Požadavky na připojené subjekty
	· Pro zdravotnické pracovníky a pacienty přístup skrze webové stránky, doporučené standardní zabezpečení koncového zařízení (antivir, heslo aj.), doporučení bude zveřejněno se zpřístupněním služeb IDRR, nejsou předpokládány dodatečné náklady na straně pacientů


Tabulka 20 - Žurnál činností
	TEST PROPORCIONALITY - Žurnál činností

	Název zpracování osobních údajů
	Žurnál činností

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Kontinuální zvyšování zabezpečení zpracovávaných údajů a jejich elektronického přenosu je primární prioritou pro zachování důvěryhodnosti elektronizace zdravotnictví. Žurnál činností evidující veškeré operace s daty pro analýzu bezpečnostních událostí a incidentů je pro sledovaný účel plně legitimní a v souladu s veřejným zájmem. 
Rozsah sledovaných údajů je přiměřený a je nastaven jako nezbytný s ohledem na možnou kontrolu činností ve vazbě na svou osobu subjektem údajů.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Použitý prostředek je vhodný.
Logování provozu informačních systému je nejen samozřejmostí, ale i povinností vyplývající mimo jiné ze zákona č. 181/2014 Sb., a návazné vyhlášky č. 82/2018 Sb. Prostředek odpovídá těmto legislativním normám a zároveň odpovídá požadavkům mezinárodních norem řady ISO/IEC 27000. Prostředek je vhodný a nezbytný.
Žurnál činností je základním bezpečnostním prvkem pro samokontrolu pacientů i zdravotnických pracovníků a výrazně efektivně mitiguje rizika dalších služeb. 

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?
	Logování provozu informačních systému je nejen samozřejmostí, ale i povinností vyplývající mimo jiné ze zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a návazné vyhlášky č. 82/2018 Sb. Prostředek odpovídá těmto legislativním normám a zároveň odpovídá požadavkům mezinárodních norem řady ISO/IEC 27000. Výhody plynoucí z možnosti odhalení či předcházení bezpečnostních událostí a incidentů jsou pro ochranu osobních údajů velmi důležité. Navíc použité prostředky Žurnálu činností nepředstavují přímou hrozbu pro konkrétní subjekt údajů, jelikož nebude obsahovat přímo konkrétní osobní údaj.
Můžeme tedy konstatovat, že existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva.


Tabulka 21 - Test proporcionality – Žurnál činností
eZkarta
eZkarta je zaváděna jako další stěžejní prvek elektronizace poskytování zdravotních služeb. Jedná se o nově zaváděnou centrální službu elektronického zdravotnictví, která bude mít navenek podobu mobilní aplikace, jejíž využití pacientem bude zcela dobrovolné a bezplatné.
eZkarta přinese pacientům zejména zjednodušení možnosti výkonu jejich práv, když informace týkající se svého zdravotního stavu, resp. léčebných postupů budou mít k dispozici zcela jednoduše online, 24/7. Dojde tak k významnému posílení kontroly uskutečňované pacientem nad jeho daty a dostupnými službami.
eZkarta bude mít 2 základní funkce:
a) zajištění prokázání totožnosti pacienta v souladu se zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů,
b) zajištění přístupu pacienta k údajům o něm vedeným podle zákona o elektronizaci zdravotnictví a  jiných právních předpisů podle § 35a zákona o elektronizaci zdravotnictví, 
c) eZkarta vedle nahlížení na údaje umožňuje také nastavení přístupových oprávnění v Registru oprávnění. Spolu s Národním portálem elektronického zdravotnictví představuje jeden z přístupových kanálů, jehož prostřednictvím pacient po jednoznačném ověření totožnosti využívá služby elektronického zdravotnictví a získává přehled o údajích vedených v připojených informačních systémech.
d) Od 26. března 2029 se prostřednictvím navazujících služeb zajišťuje také výkon práv pacienta souvisejících s primárním využitím elektronických zdravotních záznamů. Pacient může zejména vložit vlastní informace, požádat o opravu nebo předání elektronického zdravotního záznamu, umožnit přístup zvolenému poskytovateli a nastavit omezení přístupu. Údaje vložené pacientem musí být vedeny odděleně tak, aby jimi nebyly měněny údaje zaznamenané zdravotnickými pracovníky.

Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „eZkarta“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	35
	Pacient si stáhne obdobnou aplikaci útočníka
	24
	6

	36
	Pacient instaluje aplikaci na zařízení, které není bezpečné
	16
	4

	37
	Pacient umožní přístup k zařízení třetím osobám
	24
	6

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	24
	12

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	24
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	4
	1

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	8
	2

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	16
	4

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	24
	6

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	8
	2

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	8
	2

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	16
	8

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	16
	4


Tabulka 22 - Seznam hrozeb zpracování „eZkarta“
	eZkarta

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Jednoznačné ověření totožnosti pacienta; bezpečné zpřístupnění údajů vedených v připojených informačních systémech; zobrazení údajů o zdravotnické dokumentaci a elektronických zdravotních záznamech; nastavení přístupových oprávnění v Registru oprávnění; zprostředkování výkonu zákonem stanovených práv pacienta.

	Popis účelů
	· Umožnit pacientovi prostřednictvím dobrovolné a bezplatné mobilní aplikace bezpečně nahlížet na údaje o něm vedené v elektronické podobě, získat přehled o zdravotnické dokumentaci a využít související služby a práva elektronického zdravotnictví.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Identifikační a autentizační údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro ověření totožnosti. Údaje zpřístupňované z Národního zdravotnického informačního systému, registrů ochrany veřejného zdraví, systému eRecept, zdravotnické dokumentace a Integrovaného datového rozhraní. Údaje o existenci a původu dokumentace a informace o nastavených oprávněních, souhlasech, nesouhlasech a omezeních. Informace vložené pacientem jsou vedeny odděleně od údajů zaznamenaných zdravotnickými pracovníky. Provozní a auditní údaje o uskutečněných přístupech a změnách nastavení.

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	Podle dob uchování stanovených pro jednotlivé zdrojové informační systémy a služby. eZkarta nevytváří novou jednotnou dobu uchování zdrojových údajů. Záznamy o činnostech vedené v Žurnálu činností se uchovávají po dobu 3 let.

	Popis subjektů údajů
	· Pacient využívající EZKartu. Zákonný zástupce, opatrovník nebo jiná osoba oprávněná jednat za pacienta, včetně osoby vykonávající práva nezletilého pacienta v rozsahu stanoveném zákonem. V omezeném rozsahu osoby, jejichž identifikační údaje jsou součástí zobrazovaného záznamu nebo auditní stopy.

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· Pacient a osoba oprávněná jednat jeho jménem v zákonem stanoveném rozsahu. Údaje mohou být na základě konkrétního práva pacienta zpřístupněny nebo předány jím zvolenému poskytovateli zdravotních služeb, České správě sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovně. Údaje nejsou prostřednictvím samotné EZKarty veřejně zpřístupňovány.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem operací zpracování prováděných v rámci služby eZkarta. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje její technický provoz jako zpracovatel. Správci zdrojových informačních systémů zůstávají správci údajů vedených v těchto systémech a odpovídají za jejich správnost, aktuálnost, dobu uchování a opravu. Zpřístupněním údajů prostřednictvím eZKarty nedochází ke změně jejich odpovědnosti ani ke vzniku společného správcovství.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Jednoznačné ověření totožnosti; vícefaktorová autentizace odpovídající riziku; zabezpečená komunikace; ochrana relace a koncového zařízení; řízení a průběžné ověřování oprávnění; oddělené označení údajů vložených pacientem; auditování přístupů a změn nastavení; notifikace o významných přístupech a změnách; omezení četnosti a objemu požadavků; bezpečnostní monitoring a řízení incidentů; informování uživatele o bezpečném uložení exportovaných údajů.

	Popis zajištění práv a povinností
	· Pacient může nahlížet na zpřístupněné údaje a vykonávat práva stanovená právními předpisy. Od 26. března 2029 může zejména vložit vlastní informace bez změny údajů zdravotnického pracovníka, požádat o opravu nebo předání elektronického zdravotního záznamu, umožnit přístup zvolenému poskytovateli a nastavit nebo odvolat omezení přístupu. Za nezletilého pacienta nebo pacienta s ustanoveným zástupcem vykonávají práva zákonem určené osoby; pacient je může vykonávat rovněž sám, je-li k tomu přiměřeně rozumově a volně vyspělý. Práva lze vykonat také přímo vůči poskytovateli a musí být dostupný asistovaný nebo alternativní nedigitální postup. Zpracování nezahrnuje automatizované individuální rozhodování.

	Požadavky na připojené subjekty
	Připojené systémy musí poskytovat pouze údaje odpovídající ověřené totožnosti a oprávnění uživatele, rozlišovat údaje podle jejich zdroje a autora, používat standardy elektronického zdravotnictví a evropský formát pro výměnu elektronických zdravotních záznamů v zákonem stanovených termínech a zajišťovat úplnou auditní stopu. Poskytovatelé zachovávají odpovědnost za obsah a správnost své zdrojové zdravotnické dokumentace.


Tabulka 23 - eZkarta

	TEST PROPORCIONALITY - eZkarta

	Název zpracování osobních údajů
	eZkarta

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Obecně řečeno je možné konstatovat, že vyšší informovanost pacientů o obsahu jejich zdravotní dokumentace (zde realizovaná prostřednictvím mobilní aplikace dostupné odkudkoli a kdykoli) zvyšuje možnost pacientů vykonávat svá práva v oblasti zdravotní péče, dává jim větší možnost (zpětné) kontroly a také je vhodným nástrojem prevence (např. jednoduchá dostupnost informace o poslední prevenční prohlídce u zubního lékaře/gynekologa atd. a/nebo datu absolvování poslední dávky vakcíny atd.). Navržené zpracování osobních údajů předpokládá zpracování osobních údajů pouze v míře nezbytně nutné pro zajištění sledovaného účelu.  

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO, jiný prostředek pro dosažení stejného cíle nebyl identifikován. Použitý prostředek je potřebný a vhodný. Naplňuje vizi eGovernmentu, strategii Digitální Česko, Národní strategii elektronického zdravotnictví.
Alternativou by bylo zachování stávajícího nevyhovujícího stavu, kdy pacient nemá jednoduchou možnost uceleného přehledu o čerpaných zdravotních službách. 

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Provozem aplikace nedojde ke zhoršení postavení základního práva subjektu údajů – pacienta. Naopak, dojde ke zlepšení jeho postavení, neboť bude lépe informován o svém zdravotním stavu a bude tak moci činit informovanější rozhodnutí a bude pro něj snazší mít přehled o důležitých datech (např. ve vztahu k prevenci, očkování atd.).
Využití aplikace je zcela dobrovolné. 


Tabulka 24 - Test proporcionality – eZkarta
Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu
Účelem zpracování je umožnit pacientovi nebo jiné osobě oprávněné podle zákona o zdravotních službách nahlížet prostřednictvím vzdáleného přístupu do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi v elektronické podobě nebo do její části a vykonávat související zákonná práva. Zpracování současně umožňuje pacientovi zjistit, zda je o něm zdravotnická dokumentace v elektronické podobě vedena, o jaký druh dokumentace se jedná, kdy vznikla a který poskytovatel zdravotních služeb ji vede.
Toto zpracování navazuje na vedení zdravotnické dokumentace poskytovatelem zdravotních služeb, na služby centrální výměnné sítě a jejího dočasného úložiště, Národní portál elektronického zdravotnictví, eZKartu, Registr oprávnění a Žurnál činností. Nejde o trvalou centralizaci zdravotnické dokumentace. Zdrojová zdravotnická dokumentace zůstává vedena v informačním systému příslušného poskytovatele zdravotních služeb. Pro účely jejího zpřístupnění je příslušný dokument nebo jeho část současně sdílena prostřednictvím dočasného úložiště služeb centrální výměnné sítě.
Dokument nebo jeho část sdílená prostřednictvím dočasného úložiště představuje dočasně uloženou kopii zdrojové dokumentace. Podle navrhované právní úpravy se zásilka v dočasném úložišti uchovává po dobu 90 dnů ode dne jejího uložení a po uplynutí této doby musí být nevratně vymazána. Doba uchování zdrojové zdravotnické dokumentace u poskytovatele se tím nemění a nadále se řídí právními předpisy upravujícími vedení zdravotnické dokumentace.
Centrálně jsou pro účely vyhledání a zobrazení přehledu dokumentace zpřístupňovány pouze údaje o její existenci, druhu, datu vzniku a poskytovateli zdravotních služeb, který ji vede. Obsah zdravotnické dokumentace ani další klinické údaje nejsou součástí tohoto centrálního přehledu. V rámci zpracování jsou zpracovávány identifikační údaje pacienta a oprávněné osoby, uvedené základní údaje o existenci dokumentace, údaje o zdravotním stavu obsažené ve zpřístupňovaném dokumentu a provozní a bezpečnostní záznamy související s uskutečněným přístupem.
Poskytovatel zdravotních služeb zůstává správcem zdravotnické dokumentace, kterou o pacientovi vede, a odpovídá za její obsah, správnost, vedení a zákonnou dobu uchování. Ministerstvo zdravotnictví je správcem zpracování prováděného v rámci centrální služby zprostředkující vzdálený přístup. Toto rozdělení rolí samo o sobě nezakládá společné správcovství; každý správce odpovídá za operace zpracování a prostředky, které ve své působnosti určuje.
Totožnost přistupující osoby je ověřována prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci. Oprávnění k přístupu, včetně oprávnění osoby jednající za pacienta nebo na základě pacientem uděleného oprávnění, je ověřováno prostřednictvím Registru oprávnění. Každý uskutečněný přístup musí být zaznamenán způsobem umožňujícím určit zejména čas a typ činnosti, její účel a původce. Činnosti provedené prostřednictvím Integrovaného datového rozhraní jsou zaznamenávány v žurnálu činností; záznamy v žurnálu činností se uchovávají po dobu 2 let ode dne jejich vytvoření.
Poskytovatelé zdravotních služeb budou od 26. března 2029 vytvářet, přijímat, ukládat, zpřístupňovat a zobrazovat pacientský souhrn ve formátu pro výměnu elektronických zdravotních záznamů stanoveném standardem elektronického zdravotnictví. Od 26. března 2031 se tato povinnost vztáhne také na zprávy z obrazových vyšetření včetně snímků, zprávy z laboratorních vyšetření a jiné výsledky diagnostických vyšetření včetně doprovodných zpráv a propouštěcí zprávy.
Metadata nezbytná k vyhledání elektronické zdravotnické dokumentace nebo elektronického zdravotního záznamu mohou být zpřístupňována prostřednictvím centrální výměnné sítě nebo registrované výměnné sítě. Přístup může být realizován prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví, EZKarty nebo zákonem dovoleného rozhraní informačního systému poskytovatele. Uplatní se ověření totožnosti, kontrola zastoupení a oprávnění, nastavená omezení přístupu a zaznamenání uskutečněné operace.
Navrhované zpracování je nezbytné k tomu, aby pacient nebo jiná oprávněná osoba mohli účinně vykonávat právo na přístup ke zdravotnické dokumentaci vedené v elektronické podobě bez nutnosti fyzické návštěvy jednotlivých poskytovatelů. Přiměřenost zpracování je zajištěna zejména omezeným rozsahem centrálně zpřístupňovaných údajů, zachováním zdrojové dokumentace u poskytovatele, časově omezeným uložením její kopie v dočasném úložišti a omezením přístupu na jednoznačně identifikované a oprávněné osoby.
Hlavní rizika tohoto zpracování představují zejména neoprávněný přístup v důsledku zneužití elektronické identity, nesprávně nastaveného oprávnění nebo zastoupení, kompromitace koncového zařízení uživatele, zpřístupnění údajů při jejich přenosu nebo dočasném uložení, odvození informací o zdravotním stavu z přehledu existující dokumentace, neoprávněné využití provozních záznamů a uchovávání dočasné kopie po dobu delší, než stanoví zákon. Ke snížení těchto rizik musí být zajištěna zejména elektronická identifikace přistupující osoby, ověření jejího oprávnění prostřednictvím Registru oprávnění, šifrovaný přenos, řízení přístupových oprávnění, zaznamenávání a průběžné vyhodnocování přístupů, bezpečnostní monitoring, řízení incidentů a nevratný výmaz dokumentu z dočasného úložiště po uplynutí zákonné doby.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je zachyceno v samostatné tabulkové příloze č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou uvedena v příloze č. 2 tohoto dokumentu. Mapování jednotlivých opatření k významným rizikům a hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření je uvedeno v tabulkové příloze č. 3.
Vzhledem k návaznosti zpracování na eZKartu, dočasné úložiště, Registr oprávnění a žurnál činností se uplatní rovněž opatření vztahující se k těmto zpracováním. Níže jsou uvedeny specifické hrozby vzdáleného přístupu a generické bezpečnostní hrozby relevantní pro toto zpracování.
	Seznam hrozeb zpracování „Vzdálený přístup ke zdravotnické dokumentaci“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	42
	Uložení kopie zdravotnické dokumentace do dočasného úložiště již při jejím vytvoření nebo předání poskytovatelem prodlužuje dobu a rozšiřuje prostředí, ve kterém může dojít k neoprávněnému zpřístupnění dokumentace, a to i před požadavkem pacienta nebo jiné oprávněné osoby na její zpřístupnění.
	24
	6

	43
	V důsledku nesprávného ztotožnění pacienta nebo chybného přiřazení dokumentu může být pacientovi nebo jiné oprávněné osobě zpřístupněna zdravotnická dokumentace jiné osoby nebo dokumentace v nesprávném rozsahu.
	24
	6

	44
	Dokument nebo jeho kopie nemusí být po uplynutí zákonné doby uchování nevratně vymazány z dočasného úložiště nebo mohou jejich kopie zůstat zachovány v záložních, provozních nebo jiných navazujících systémech.
	24
	6

	45
	Dokument stažený nebo exportovaný pacientem či jinou oprávněnou osobou může být uložen na nedostatečně zabezpečeném nebo sdíleném zařízení, v nezabezpečeném cloudovém úložišti nebo jinak zpřístupněn neoprávněné osobě.
	36
	9

	46
	Oprávnění jiné osoby nelze omezit časově ani rozsahem zdravotnické dokumentace. Pokud pacient oprávnění neodvolá a nevyužívá notifikační službu, může oprávněná osoba dlouhodobě přistupovat i k dokumentaci, jejíž zpřístupnění již pacient nepředpokládá.
	24
	12

	47
	Z údajů o existenci a druhu zdravotnické dokumentace, datu jejího vzniku a poskytovateli, který ji vede, mohou být i bez zpřístupnění obsahu dokumentace nepřímo odvozeny informace o zdravotním stavu pacienta.
	8
	2

	48
	Při kompromitaci účtu, relace nebo oprávnění může dojít k automatizovanému nebo hromadnému vyhledávání, stahování či exportu dostupné zdravotnické dokumentace.
	24
	6

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů).
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům v důsledku zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami.
	24
	12

	52
	Zavedení škodlivého kódu, například viru, spyware nebo trojského koně.
	24
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti.
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie.
	4
	1

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů.
	8
	2

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva.
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele.
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců.
	16
	4

	59
	Zneužití vnitřních prostředků nebo sabotáž.
	24
	6

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávek elektrické energie nebo jiných důležitých služeb.
	8
	2

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní.
	8
	2

	62
	Cílený kybernetický útok s využitím sociálního inženýrství nebo špionážních technik.
	16
	8

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat.
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace, zejména její odposlech nebo modifikace.
	16
	4


Tabulka 25 - Seznam hrozeb zpracování „Vzdálený přístup ke zdravotnické dokumentaci“
	Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Evidence údajů o existenci zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi v elektronické podobě nebo její části, jejím druhu, datu vzniku a poskytovateli zdravotních služeb, který ji vede. Zdravotnická dokumentace nebo její část je ukládána do dočasného úložiště již při jejím vytvoření nebo předání poskytovatelem zdravotních služeb. Následně dochází k ověření totožnosti přistupující osoby prostřednictvím elektronické identifikace a k ověření jejího oprávnění, případně s využitím Registru oprávnění. Oprávněné osobě je umožněno zobrazení zdravotnické dokumentace, její stažení nebo export do zařízení uživatele. Přístupy a související operace jsou zaznamenávány a pacient může být prostřednictvím notifikační služby upozorněn na provedenou činnost. Po uplynutí zákonné doby uložení je kopie dokumentu z dočasného úložiště nevratně vymazána. Metadata potřebná k vyhledání dokumentace mohou pocházet také z registrovaných výměnných sítí. Zpřístupňované elektronické zdravotní záznamy se v zákonem stanovených termínech vedou a vyměňují v evropském formátu stanoveném standardem elektronického zdravotnictví.

	Popis účelů
	Umožnit pacientovi nebo jiné osobě oprávněné podle právních předpisů bezpečný vzdálený přístup ke zdravotnické dokumentaci vedené v elektronické podobě nebo k její části. Zpracování umožňuje pacientovi zjistit existenci dokumentace, její druh, datum vzniku a poskytovatele zdravotních služeb, který ji vede, a následně do dokumentace nahlížet nebo získat její kopii. Účelem je podpora výkonu práv pacienta, zvýšení dostupnosti zdravotnické dokumentace a nahrazení méně bezpečných nebo administrativně náročnějších způsobů jejího předávání bezpečným, autentizovaným a auditovatelným postupem.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Identifikační údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro jeho jednoznačnou identifikaci a přiřazení zdravotnické dokumentace. Identifikační údaje osoby využívající vzdálený přístup a údaje nezbytné pro ověření jejího oprávnění. Údaje o existenci zdravotnické dokumentace, jejím druhu, datu vzniku a poskytovateli zdravotních služeb, který ji vede. Obsah zpřístupňované zdravotnické dokumentace nebo její části, včetně údajů o zdravotním stavu a případných dalších osobních údajů nebo zvláštních kategorií osobních údajů obsažených v dokumentaci. Údaje o oprávnění nebo zastoupení vedené v Registru oprávnění. Provozní, bezpečnostní a auditní údaje o uskutečněném přístupu, zejména čas a typ činnosti, její účel a identifikace původce činnosti. Informace vložené pacientem jsou vedeny a označeny odděleně od údajů zaznamenaných zdravotnickými pracovníky.

	Předpokládaná doba uchování osobních údajů
	Zdrojová zdravotnická dokumentace zůstává vedena u poskytovatele zdravotních služeb po dobu stanovenou právními předpisy upravujícími vedení zdravotnické dokumentace. Kopie dokumentu nebo jeho části se v dočasném úložišti uchovává po dobu 90 dnů ode dne jejího uložení; po uplynutí této doby je nevratně vymazána. Údaje o existenci dokumentace, jejím druhu, datu vzniku a poskytovateli se zpřístupňují po dobu, po kterou je odpovídající dokumentace vedena v elektronické podobě a příslušný údaj evidován připojeným informačním systémem. Záznamy v Žurnálu činností se uchovávají po dobu 3 let ode dne jejich vytvoření. Doba uchování kopie stažené nebo exportované do zařízení uživatele není určována centrální službou.

	Popis subjektů údajů
	Pacient, o němž je vedena zpřístupňovaná zdravotnická dokumentace. Pacientem může být v zásadě každá fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby. Dále osoba využívající vzdálený přístup, zejména zákonný zástupce, opatrovník nebo jiná osoba oprávněná podle právních předpisů nebo na základě oprávnění evidovaného v Registru oprávnění. V omezeném rozsahu také zdravotnický pracovník nebo poskytovatel zdravotních služeb jako fyzická osoba, jsou-li jejich údaje součástí dokumentace, údajů o jejím původu nebo auditního záznamu. U nezletilého pacienta nebo pacienta s ustanoveným zástupcem se rozsah výkonu práv určuje podle zákona a s ohledem na rozumovou a volní vyspělost pacienta.

	Popis příjemců osobních údajů, způsob užití
	Pacient, jehož se zdravotnická dokumentace týká. Jiná osoba oprávněná k přístupu podle zákona o zdravotních službách nebo na základě řádně ověřeného oprávnění. Poskytovatel zdravotních služeb, který vede zdrojovou zdravotnickou dokumentaci, zůstává odpovědný za její obsah, správnost a uchování. Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje centrální službu a ÚZIS poskytuje odborné, provozní a technické podklady a činnosti v rozsahu vymezeném správcem; přístup jejich pracovníků k osobním údajům je přípustný pouze v nezbytném rozsahu pro správu, zabezpečení, podporu nebo řešení incidentu. Samotné zpracování nezakládá předávání osobních údajů do třetích zemí. Na žádost pacienta může být elektronický zdravotní záznam předán jím zvolenému poskytovateli, České správě sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovně v rozsahu stanoveném právními předpisy.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	Poskytovatel zdravotních služeb zůstává správcem zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a odpovídá za její obsah, správnost, zákonnost vedení a dobu uchování. Ministerstvo zdravotnictví je správcem operací prováděných centrální službou zprostředkující vzdálený přístup. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje technický provoz této služby jako zpracovatel. Každý správce odpovídá samostatně za operace zpracování a prostředky, které ve své působnosti určuje; využitím centrální služby nevzniká společné správcovství.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	NE. Údaje nejsou veřejně přístupné. Přístup je umožněn pouze po ověření totožnosti a oprávnění přistupující osoby.

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	Jednoznačné ověření totožnosti prostřednictvím prostředků elektronické identifikace. Ověřování oprávnění k přístupu, případně prostřednictvím Registru oprávnění. Šifrování komunikace a uložených údajů, zabezpečená systémová rozhraní a používání systémových certifikátů. Řízení přístupových oprávnění podle zásady nejnižších oprávnění. Zajištění integrity, autenticity a dohledatelnosti dokumentů. Automatizované zaznamenávání přístupů a operací, bezpečnostní monitoring a vyhodnocování nestandardního chování. Možnost upozornění pacienta prostřednictvím notifikační služby. Minimalizace rozsahu ukládaných kopií a řízení životního cyklu dokumentu. Automatizovaný nevratný výmaz po uplynutí zákonné doby, včetně navazujících provozních a zálohovacích systémů, a evidence provedení výmazu. Řízení kybernetických a dodavatelských rizik, zranitelností, aktualizací a bezpečnostních incidentů. Organizační a smluvní vymezení rolí, odpovědností a přístupů Ministerstva zdravotnictví, ÚZIS a dalších zapojených subjektů. Připojené služby musí rozlišovat zdroj metadat, ověřovat aktuálnost oprávnění a omezení přístupu a uchovávat návaznou auditní stopu i při využití registrované výměnné sítě.

	Popis zajištění práv a povinností
	Přístup – pacientovi nebo jiné oprávněné osobě je po ověření totožnosti a oprávnění umožněno nahlížení do zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě nebo její části. Dokument lze rovněž stáhnout nebo exportovat do zařízení uživatele. Přístup pacienta k vlastní dokumentaci není centrální službou dodatečně časově nebo obsahově omezován nad rámec právních předpisů a skutečného rozsahu elektronicky vedené a zpřístupněné dokumentace. Přístup jiné osoby se řídí jejím právním titulem a případným rozsahem a dobou oprávnění evidovanými v Registru oprávnění. Oprava – požadavek týkající se obsahu zdravotnické dokumentace uplatňuje pacient vůči poskytovateli, který zdrojovou dokumentaci vede. Výmaz – právo na výmaz je omezeno zákonnými povinnostmi uchovávat zdravotnickou dokumentaci; kopie v dočasném úložišti je po 90 dnech automatizovaně nevratně vymazána. Omezení zpracování a námitka se posuzují podle konkrétního právního základu a zákonných povinností správce. Přenositelnost podle čl. 20 GDPR se zpravidla neuplatní, protože zpracování není založeno na souhlasu nebo smlouvě; možnost stažení nebo exportu dokumentu představuje samostatnou funkci služby a výkon práva pacienta podle zvláštní právní úpravy. Automatizované rozhodování – zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování. Pacient může být na uskutečněný přístup nebo jinou činnost upozorněn prostřednictvím notifikační služby, pokud tuto službu využije nebo si upozornění nastaví. Od 26. března 2029 může pacient rovněž vložit vlastní informace, požádat o opravu nebo předání elektronického zdravotního záznamu, umožnit přístup zvolenému poskytovateli a nastavit nebo odvolat omezení přístupu. Práva lze vykonávat prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví, Registru oprávnění nebo přímo vůči poskytovateli; musí být dostupný také asistovaný nebo alternativní nedigitální postup.

	Požadavky na připojené subjekty
	Informační systémy poskytovatelů zdravotních služeb musí splňovat stanovené standardy elektronického zdravotnictví, požadavky na interoperabilitu, zabezpečené připojení, autentizaci systémů a ochranu přenášených údajů. Poskytovatel odpovídá za správnost přiřazení dokumentace konkrétnímu pacientovi, obsah a integritu zdrojové dokumentace, její řádné předání a uchování a za zaznamenání vzdáleného přístupu ve svém informačním systému. Připojené subjekty musí zajistit řízení přístupových oprávnění, auditní záznamy, bezpečnostní aktualizace, ochranu proti škodlivému kódu, oznamování a řešení bezpečnostních incidentů a součinnost při jejich šetření. Pro pacienty a jiné oprávněné osoby přistupující prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví nebo EZKarty budou zveřejněna doporučení pro zabezpečení koncového zařízení a bezpečné nakládání se staženou nebo exportovanou kopií dokumentace.


Tabulka 26 - Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu
	TEST PROPORCIONALITY – Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu

	Název zpracování osobních údajů
	Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO. Sledovaný účel je legitimní a je v souladu s veřejným zájmem. Zpracování zajišťuje pacientovi nebo jiné osobě oprávněné podle právních předpisů bezpečný vzdálený přístup ke zdravotnické dokumentaci vedené v elektronické podobě nebo k její části. Podporuje výkon práv pacienta, jeho informovanost a kontrolu nad zdravotními údaji a současně naplňuje požadavky připravované právní úpravy a nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data. Zpracování nevytváří nový účel využití zdravotnické dokumentace ani nový soubor klinických údajů, ale zajišťuje bezpečný způsob zpřístupnění dokumentace, která je již vedena poskytovatelem zdravotních služeb. Pro dosažení tohoto účelu je nezbytné zpracovat identifikační údaje pacienta a přistupující osoby, údaje o existenci a původu dokumentace, vlastní zpřístupňovaný dokument a provozní a bezpečnostní záznamy. Bez ověření totožnosti, oprávnění a zaznamenání uskutečněného přístupu by nebylo možné zajistit, aby byla zdravotnická dokumentace zpřístupněna pouze oprávněné osobě a aby byl přístup zpětně kontrolovatelný.

	Je použitý prostředek vhodný?
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO. Použití centrální služby elektronického zdravotnictví napojené na informační systémy poskytovatelů, služby centrální výměnné sítě, dočasné úložiště, Národní portál elektronického zdravotnictví, EZKartu, Registr oprávnění a Žurnál činností je vhodným prostředkem pro zajištění jednotného, bezpečného a auditovatelného vzdáleného přístupu. Alternativou by bylo zpřístupňování dokumentace samostatně prostřednictvím informačních systémů jednotlivých poskytovatelů, osobní nahlížení u poskytovatele, pořizování kopií na technickém nosiči nebo předávání prostřednictvím jiných komunikačních nástrojů. Tyto postupy však neposkytují ve srovnatelné míře jednotné ověření totožnosti a oprávnění, centrální přehled o existující dokumentaci, jednotnou auditní stopu ani odpovídající uživatelskou dostupnost. Vedly by rovněž k roztříštěnosti přístupu podle technického řešení jednotlivých poskytovatelů a k nutnosti využívat více různých systémů. Navržené řešení přitom omezuje centralizaci údajů na nezbytný rozsah. Zdrojová zdravotnická dokumentace zůstává u poskytovatele, centrálně jsou zpřístupňovány pouze základní údaje o její existenci a původu a kopie dokumentu je v dočasném úložišti uchovávána pouze po zákonem stanovenou dobu 90 dnů. Nejde proto o vybudování trvalé centrální databáze veškeré zdravotnické dokumentace.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?
	ANO. Zpracování se týká zdravotních údajů a jeho případné narušení může mít pro pacienta významné důsledky. Navržený způsob proto představuje zásah do soukromí, tento zásah je však omezen na rozsah nezbytný pro zajištění zákonného práva na vzdálený přístup ke zdravotnické dokumentaci. Přínosem je zejména zvýšení dostupnosti dokumentace, odstranění nutnosti osobní návštěvy poskytovatele, možnost získat nebo exportovat kopii dokumentace a posílení informovanosti a kontroly pacienta. Přiměřenost je zajištěna zachováním zdrojové dokumentace u poskytovatele, omezeným rozsahem centrálně zpřístupňovaných údajů, časově omezeným uložením kopie dokumentu, ověřením totožnosti prostřednictvím elektronické identifikace, kontrolou oprávnění, šifrováním, řízením přístupů, zaznamenáváním uskutečněných činností, bezpečnostním monitoringem a možností upozornění pacienta prostřednictvím notifikační služby. Součástí opatření je rovněž nevratný výmaz kopie po uplynutí zákonné doby a řízení kybernetických, dodavatelských a provozních rizik. Zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování a údaje nejsou veřejně přístupné. Po stažení nebo exportu dokumentace do zařízení uživatele již centrální služba nemůže přímo ovlivnit její další uložení; toto riziko je snižováno informováním uživatele a doporučeními pro zabezpečení koncového zařízení. S ohledem na uvedená opatření převažují přínosy zpracování pro výkon práv pacienta nad zbývajícím zásahem do jeho soukromí.


Tabulka 27 - Test proporcionality – Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu
eŽádanka
Účelem tohoto zpracování je zajistit bezpečné elektronické vytvoření a předání požadavku jednoho poskytovatele zdravotních služeb na poskytnutí vyžádané zdravotní služby jiným poskytovatelem ve vztahu ke konkrétnímu pacientovi. eŽádanka je předávána prostřednictvím dočasného úložiště služeb centrální výměnné sítě a od 1. ledna 2028 je součástí zdravotnické dokumentace o pacientovi.
Poskytovatel, který eŽádanku vystavil, ji bezodkladně uloží do dočasného úložiště. Ministerstvo ji prostřednictvím služby opatří jedinečným identifikátorem. Poskytovatel oprávněný poskytnout vyžádanou zdravotní službu eŽádanku na základě identifikátoru vyzvedne a po rozhodnutí poskytnout službu a souhlasu pacienta ji převezme; tím se eŽádanka zneaktivní pro další poskytovatele. Po poskytnutí vyžádané služby vloží poskytovatel bezodkladně údaj o jejím poskytnutí a výsledek s výjimkou obrazových výsledků.
Pacient má přístup k eŽádankám vedeným o jeho osobě. Zdravotní pojišťovna k nim přistupuje automatizovaně ve vztahu ke svým pojištěncům za účelem plnění kontrolních povinností a Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky pro statistické hodnocení kvality poskytovaných zdravotních služeb v Národním zdravotnickém informačním systému. Přístup pracovníků poskytovatele je omezen na osoby a rozsah nezbytný pro poskytování zdravotních služeb nebo plnění jiné zákonné působnosti.
Není-li z důvodu závažné technické překážky možné eŽádanku vystavit elektronicky, lze ji vystavit v listinné podobě s uvedením důvodu. Po odpadnutí překážky musí být bez zbytečného odkladu, nejdéle do tří pracovních dnů, převedena do elektronické podoby a uložena do dočasného úložiště osobou určenou zákonem.
eŽádanka se nevratně vymaže po pěti letech ode dne poskytnutí vyžádané zdravotní služby, nebo po pěti letech ode dne jejího uložení do dočasného úložiště, nebyla-li vyžádaná služba poskytnuta. Zvláštní retenční režim eŽádanky se odděluje od devadesátidenní doby uchování běžné zásilky.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „eŽádanka“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	38
	Pacient si stáhne obdobnou aplikaci útočníka
	24
	6

	39
	Pacient instaluje aplikaci na zařízení, které není bezpečné
	16
	4

	40
	Pacient umožní přístup k zařízení třetím osobám
	24
	6

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	24
	12

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	24
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	4
	1

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	8
	2

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	16
	4

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	24
	6

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	8
	2

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	8
	2

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	16
	8

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	16
	4


Tabulka 28 - Seznam hrozeb zpracování „eŽádanka“
	eŽádanka

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Vytvoření eŽádanky; její bezodkladné uložení do dočasného úložiště; přidělení jedinečného identifikátoru; zpřístupnění identifikátoru pacientovi; vyzvednutí a převzetí oprávněným poskytovatelem; zneaktivnění pro další poskytovatele; vložení údaje o poskytnutí vyžádané zdravotní služby a výsledku s výjimkou obrazových výsledků; přístup pacienta, zdravotní pojišťovny a ÚZIS; převedení listinné žádanky do elektronické podoby po odpadnutí závažné technické překážky; nevratný výmaz po pěti letech.

	Popis účelů
	· Bezpečné elektronické vystavení, předání a vyřízení požadavku na poskytnutí vyžádané zdravotní služby. Zajištění jednoznačné identifikace eŽádanky, zabránění jejímu opakovanému uplatnění po převzetí, doložení poskytnutí vyžádané služby a zpřístupnění zákonem stanovených údajů oprávněným osobám.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Pro pacienta: 
· Identifikátor eŽádanky
· Jméno (jména) a příjmení
· Datum narození
· Rodné číslo (je-li přiděleno)
· Číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění (není-li tímto číslem rodné číslo)
· Kód zdravotní pojišťovny
· Adresa místa trvalého pobytu na území ČR
· Místo hlášeného pobytu na území ČR (jde-li o cizince)
· Adresa bydliště mimo území ČR (u osoby bez trvalého pobytu na území ČR)
· Korespondenční adresa (pokud se liší od adres viz výše a byla-li pacientem sdělena)
· Telefonní číslo
· E-mail
· Další kontaktní údaje byly-li pacientem sděleny
· Jedinečný resortní identifikátor pacienta přidělený ÚZIS
· Požadované zdravotní služby a jejich odůvodnění, včetně naléhavosti jejich poskytnutí
· Údaje o posledně zjištěném zdravotním stavu, včetně těch výsledků laboratorních a dalších pomocných vyšetření, které jsou podstatné pro poskytnutí vyžádaných zdravotních služeb 
· Údaje o dosavadní léčbě a reakci pacienta na ni
· Pracovní diagnóza
· Stručné zhodnocení údajů z anamnézy, pokud mají souvislost s požadovanými zdravotními službami
· Informace o výskytu rizikových faktorů a zdravotní náročnosti práce a podmínkách, za kterých je posuzovaná činnost vykonávána (v případě žádosti vystavené poskytovatelem pracovnělékařských služeb)
· Datum vystavení eŽádanky
Pro zdravotnického pracovníka:
· Jméno (jména) a příjmení zdravotnického pracovníka, akademický titul, vědecká hodnost a vědecko-pedagogický titul
· Identifikátor eŽádanky
· Datum vystavení eŽádanky
O poskytovateli zdravotních služeb jako podnikající fyzické osobě:
· jméno (jména) a příjmení
· adresa místa poskytování zdravotních služeb
· identifikační číslo osoby 
· Identifikátor eŽádanky

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	5 let ode dne poskytnutí vyžádané zdravotní služby, nebo 5 let ode dne uložení eŽádanky do dočasného úložiště, nebyla-li vyžádaná zdravotní služba poskytnuta. Záznamy o činnostech vedené v Žurnálu činností se uchovávají po dobu 3 let.

	Popis subjektů údajů
	· Pacient – v zásadě každý občan ČR, kterému je vystavena eŽádanka
· Zdravotnický pracovník – pracovník s přístupem ke zdravotní dokumentaci pacienta a pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli zdravotních nebo sociální služeb
· Fyzická osoba jako poskytovatel sociálních nebo zdravotních služeb – praktický nebo jiný lékař podnikající jako fyzická osoba

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· Pacient v rozsahu eŽádanek vedených o jeho osobě. Poskytovatel, který eŽádanku vystavil, poskytovatel oprávněný poskytnout vyžádanou zdravotní službu a jejich zákonem oprávnění pracovníci. Zdravotní pojišťovna automatizovaně ve vztahu ke svým pojištěncům za účelem kontrolních povinností. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky automatizovaně pro statistické hodnocení kvality poskytovaných zdravotních služeb v Národním zdravotnickém informačním systému. Údaje nejsou v rámci této služby předávány do zahraničí.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Poskytovatel, který eŽádanku vystavil, je samostatným správcem jejího obsahu a odpovídá za zákonnost, správnost a úplnost zaznamenaných údajů. Poskytovatel, který eŽádanku převezme, je samostatným správcem jejího dalšího využití při poskytování vyžádaných zdravotních služeb a údajů o výsledku těchto služeb. Ministerstvo zdravotnictví je správcem centrálních operací zahrnujících uložení eŽádanky, přidělení identifikátoru, řízení jejího stavu a přístupů, uchování a výmaz. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje technický provoz centrální služby jako zpracovatel; při následném zpracování převzatých údajů v Národním zdravotnickém informačním systému vystupuje jako samostatný správce. Zdravotní pojišťovna je samostatným správcem zpracování prováděného pro její zákonem stanovené kontrolní účely.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Jedinečný identifikátor eŽádanky; jednoznačné přiřazení pacientovi; autentizace a autorizace poskytovatele a pracovníka; zneaktivnění po převzetí; kontrola stavu eŽádanky; oddělení oprávnění jednotlivých příjemců podle účelu; auditní záznamy o vytvoření, uložení, přístupu, převzetí, zneaktivnění, vložení výsledku a výmazu; šifrování; bezpečnostní monitoring; řízení technických výpadků a následné elektronické zachycení listinné žádanky; automatizovaný nevratný výmaz po pěti letech.

	Popis zajištění práv a povinností
	· Přístup – pacient má přístup k eŽádankám vedeným o jeho osobě; ostatní osoby pouze v zákonem vymezeném rozsahu a pro stanovený účel. Oprava – chybný údaj opravuje oprávněný poskytovatel způsobem zachovávajícím průkaznost zdravotnické dokumentace. Výmaz – provede se automatizovaně po uplynutí pětileté doby. Námitka a omezení – posuzují se podle právního titulu a zvláštní právní úpravy. Přenositelnost – uplatní se pouze v rozsahu stanoveném právními předpisy. Automatizované rozhodování – zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování.

	Požadavky na připojené subjekty
	· Připojené systémy musí splňovat standard elektronického zdravotnictví pro vytvoření a strukturu eŽádanky, bezpečně pracovat s jejím identifikátorem a stavem, zabránit dalšímu převzetí po zneaktivnění, předat údaj o poskytnutí služby a výsledek a zaznamenat provedené operace. Musí rovněž podporovat zákonný náhradní listinný postup při závažné technické překážce a následný převod žádanky do elektronické podoby.


Tabulka 29 - eŽádanka

	TEST PROPORCIONALITY - eŽádanka

	Název zpracování osobních údajů
	eŽádanka

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO, elektronizací této agendy dojde jednak k zefektivnění poskytování zdravotních služeb (rychlejší, pružnější vystavování žádanek) a zároveň k vytvoření klientsky přívětivější služby pro pacienty, neboť i) odpadá nutnost nosit s sebou papírovou žádanku a s tím i riziko její ztráty a tedy zpřístupnění informací o zdravotním stavu pacienta třetím osobám, resp. jejího byť částečného znehodnocení a s tím i související navazující problémy) a ii) dochází k rozšíření práv pacientů a jejich přehledu o jejich zdravotním stavu / zdravotní péči. 
ANO, toto zpracování je nezbytné pro zajištění účelu elektronického předávání žádanek na zdravotní službu.  Zvláštní pětiletá doba uchování, řízení stavu a zneaktivnění eŽádanky, oddělené přístupy jednotlivých příjemců a auditování celého životního cyklu omezují zásah do soukromí na zákonem nezbytný rozsah.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO, navrhované řešení je vhodné, potřebné a nezbytné.
Alternativy jsou v zásadě dvě. První z nich je žádnou elektronickou formu vystavování a předávání požadavku na poskytování zdravotní služby nezavádět, tj. setrvat u stávající formy papírových žádanek. Takové řešení by však nebylo efektivní, hospodárné a v neposlední řadě ekologické (použitý papír a inkoust). Druhou alternativou je nevyužít již vybudovaný systém dočasného úložiště a eŽádanku budovat jako zcela samostatný systém. Takové řešení by však znamenalo nehospodárné vynaložení finančních prostředků na vývoj a údržbu takto zbudovaného systému. 
Lze konstatovat, že použitý prostředek je potřebný a vhodný. Naplňuje vizi eGovernmentu, strategii Digitální Česko, Národní strategii elektronického zdravotnictví. Zvláštní pětiletá doba uchování, řízení stavu a zneaktivnění eŽádanky, oddělené přístupy jednotlivých příjemců a auditování celého životního cyklu omezují zásah do soukromí na zákonem nezbytný rozsah.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Ke zhoršení postavení základního práva subjektu údajů v důsledku použitých prostředků nedojde. Nedochází k rozšíření množiny osobních údajů spadajících do zvláštní kategorie osobních údajů zpracovávaných o subjektu údajů. Pouze dochází k elektronizaci papírového procesu a k novému zpracování dat souvisejících s tímto elektronickým procesem. Lze tedy uzavřít, že navrhované zpracování zasahuje do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře. Zvláštní pětiletá doba uchování, řízení stavu a zneaktivnění eŽádanky, oddělené přístupy jednotlivých příjemců a auditování celého životního cyklu omezují zásah do soukromí na zákonem nezbytný rozsah.


Tabulka 30 - Test proporcionality – eŽádanka
Sdílený zdravotní záznam 
Účelem tohoto zpracování je zajistit dostupnost zákonem vymezeného souboru aktuálních údajů nezbytných zejména pro bezpečné poskytnutí neodkladné a návazné zdravotní péče, prevenci a screening. Sdílený zdravotní záznam zahrnuje emergentní zdravotní záznam, údaje o preventivních a screeningových vyšetřeních a od 1. ledna 2031 také elektronický záznam o těhotenství.
Typickým případem je ošetření pacienta na pohotovosti, kdy pacient nekomunikuje, případně si typicky nepamatuje aktuálně užívané léky. 
Sdílený zdravotní záznam obsahuje zejména:
· krevní skupinu pacienta,
· údaje o alergiích, nežádoucích účincích a příhodách souvisejících s léčivými přípravky a závažných reakcích a událostech souvisejících s odběrem krve nebo transfúzí,
· údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných a o léčivých přípravcích použitých při poskytování zdravotních služeb u poskytovatelů lůžkové péče za období posledních 12 měsíců,
· údaje o preventivních a screeningových vyšetřeních, zejména název, datum a výsledek vyšetření a identifikaci poskytovatele zdravotních služeb,
· od 1. ledna 2031 údaje elektronického záznamu o těhotenství, včetně zákonem vymezených údajů o těhotenství, laboratorních vyšetřeních, pravidelných kontrolách a očkování.
· Elektronický záznam o těhotenství je od 1. ledna 2031 samostatnou součástí sdíleného zdravotního záznamu. Jeho účelem je zajistit návaznost péče mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb, bezpečné vedení těhotenství a porodu a bezprostřední navazující péči o matku a novorozence. Záznam nenahrazuje úplnou zdravotnickou dokumentaci vedenou jednotlivými poskytovateli, ale zpřístupňuje zákonem vymezený soubor údajů, které jsou nezbytné pro bezpečné klinické rozhodování a koordinaci péče.
· V elektronickém záznamu o těhotenství se zpracovávají identifikační údaje pacientky a poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího péči těhotné ženě, údaje o těhotenství, jeho dataci, počtu plodů, rizikových faktorech, průběhu a předpokládaném termínu porodu, údaje o laboratorních vyšetřeních provedených v souvislosti s těhotenstvím a jejich klinicky významných závěrech, výsledky prenatálních screeningových a diagnostických vyšetření vrozených vývojových vad a těhotenských komplikací, záznamy z pravidelných kontrol, údaje o očkování a profylaktických opatřeních a údaje rozhodné pro vedení porodu a bezprostřední péči o matku a novorozence. Zpracování je omezeno na údaje nezbytné pro uvedené účely a nezahrnuje úplnou zdravotnickou dokumentaci pacientky.
· Jednotlivé kategorie údajů plní bezprostřední klinickou funkci. Identifikace poskytovatele umožňuje určit původ údaje a odpovědnost za jeho zápis. Údaje o dataci, počtu plodů, průběhu a rizikových faktorech umožňují plánovat další péči a způsob vedení porodu. Laboratorní, screeningové a diagnostické údaje slouží k včasnému rozpoznání komplikací a předcházejí zbytečnému opakování vyšetření. Záznamy z pravidelných kontrol umožňují posoudit vývoj těhotenství v čase. Údaje o očkování, profylaktických opatřeních, alergiích, léčivých přípravcích a infekčních rizicích jsou nezbytné pro ochranu zdraví těhotné ženy a plodu a pro bezpečné vedení porodu a bezprostřední péči o matku a novorozence.
· Věcný rozsah zpracovávaných údajů je stanoven zákonem. Standard elektronického zdravotnictví upravuje pouze technickou strukturu, datový formát, způsob zápisu, aktualizace, zpřístupnění a předávání zákonem vymezených údajů a související požadavky na interoperabilitu a bezpečnost. Standard nemůže založit nové věcné kategorie údajů, rozšířit účel zpracování ani rozšířit okruh oprávněných osob nad rámec zákona.
Zapisující osobou je podle druhu údaje poskytovatel zdravotních služeb, který příslušný údaj zjistí nebo se podílí na preventivní péči či screeningovém programu, poskytovatel lůžkové péče u údajů o použitých léčivých přípravcích a od roku 2031 poskytovatel vedoucí údaje elektronického záznamu o těhotenství. Zapisující osoba odpovídá za správnost jí zaznamenaných údajů a provádí jejich změnu, opravu nebo výmaz bez zbytečného odkladu. Údaje o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích zpřístupňuje ministerstvo prostřednictvím systému eRecept, a to pouze v případech, pokud pacient nevyslovil nesouhlas podle zákona o léčivech.
K údajům přistupuje pacient, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci v nezbytném rozsahu a v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, ÚZIS ČR pro statistické hodnocení kvality zdravotních služeb a zdravotní pojišťovny k hodnocení jejich kvality podle právních předpisů. Přístup zdravotnických pracovníků, ÚZIS ČR a zdravotních pojišťoven se řídí zákonem a evidovaným nesouhlasem pacienta. Zákonem vymezené záznamy jsou bezodkladně a automatizovaně přenášeny do Národního zdravotnického informačního systému, nevysloví-li pacient příslušný nesouhlas v Registru oprávnění.

Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Sdílený zdravotní záznam“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	41
	Záznam nevalidních údajů neztotožněného pacienta

	24
	12

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	24
	12

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	24
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	4
	1

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	8
	2

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	16
	4

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	24
	6

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	8
	2

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	8
	2

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	16
	8

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	16
	4

	113
	Neoprávněným přístupem nebo zpřístupněním může dojít k odhalení informace o těhotenství, jeho průběhu, komplikacích nebo ukončení osobě, která se nepodílí na poskytování související zdravotní péče.
	32
	8

	114
	Neúplný, nesprávný nebo neaktuální údaj může vést k nesprávnému klinickému rozhodnutí při sledování těhotenství, vedení porodu nebo péči o matku a novorozence.
	32
	8

	115
	Chybou při ztotožnění může být údaj přiřazen nesprávné pacientce, nesprávnému těhotenství nebo může dojít k chybnému propojení údajů matky a novorozence.
	32
	8

	116
	Technická implementace nebo standard elektronického zdravotnictví může umožnit zpracování širšího rozsahu údajů, než stanoví zákon a než je nezbytné pro stanovený účel.
	24
	6

	117
	Údaje mohou být zpřístupněny osobám bez aktuálního léčebného vztahu nebo využity po skončení péče související s těhotenstvím v rozsahu neodpovídajícím zákonnému účelu.
	24
	6

	118
	Údaje o těhotenství mohou být využity k nepřípustnému profilování, diskriminaci nebo jinému rozhodování nesouvisejícímu s poskytováním zdravotních služeb.
	32
	8

	119
	Opožděný zápis, aktualizace nebo synchronizace údajů mezi poskytovateli může narušit návaznost péče a vést k použití zastaralých informací.
	24
	6


Tabulka 31 - Seznam hrozeb zpracování „Sdílený zdravotní záznam“
	Sdílený zdravotní záznam

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Zápis, změna, oprava, zpřístupnění, nahlížení, automatizované předání stanovených údajů do Národního zdravotnického informačního systému, evidence nesouhlasu prostřednictvím Registru oprávnění, uchování a výmaz. Od 1. ledna 2031 také vedení elektronického záznamu o těhotenství.

	Popis účelů
	· Zajistit dostupnost aktuálních údajů nezbytných pro bezpečné poskytnutí neodkladné a návazné zdravotní péče, prevenci a screening, hodnocení kvality zdravotních služeb a od 1. ledna 2031 také návaznost péče o těhotnou ženu, vedení porodu a následnou péči o matku a novorozence.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Identifikační údaje pacienta a poskytovatele. Údaje emergentního zdravotního záznamu, zejména krevní skupina, alergie, nežádoucí účinky a příhody související s léčivými přípravky, závažné reakce a události související s odběrem krve nebo transfúzí, léčivé přípravky vydané a léčivé přípravky použité při lůžkové péči za období posledních 12 měsíců. Údaje o preventivních a screeningových vyšetřeních, zejména jejich název, datum a výsledek. Od 1. ledna 2031 také zákonem vymezené údaje elektronického záznamu o těhotenství, včetně údajů o laboratorních vyšetřeních, pravidelných kontrolách a očkování.
U elektronického záznamu o těhotenství se od 1. ledna 2031 zpracovávají identifikační údaje pacientky a poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího péči těhotné ženě; údaje o těhotenství, jeho dataci, počtu plodů, rizikových faktorech, průběhu a předpokládaném termínu porodu; údaje o laboratorních vyšetřeních a jejich klinicky významných závěrech; výsledky prenatálních screeningových a diagnostických vyšetření; záznamy z pravidelných kontrol; údaje o očkování a profylaktických opatřeních a údaje rozhodné pro vedení porodu a bezprostřední péči o matku a novorozence. Konkrétní technická struktura a formát těchto zákonem vymezených kategorií údajů budou určeny standardem elektronického zdravotnictví, který nesmí rozšiřovat jejich věcný rozsah ani účel zpracování.

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	Po dobu stanovenou právními předpisy pro jednotlivé části sdíleného zdravotního záznamu. Údaje o vydaných léčivých přípravcích a léčivých přípravcích použitých při lůžkové péči se zpřístupňují za období posledních 12 měsíců. Záznamy o činnostech vedené v Žurnálu činností se uchovávají po dobu 3 let.

	Popis subjektů údajů
	· Pacient. Zdravotnický pracovník, jiný odborný pracovník a poskytovatel zdravotních služeb jako fyzická osoba v rozsahu údajů zaznamenaných při poskytování zdravotních služeb. U elektronického záznamu o těhotenství také těhotná žena, matka a novorozenec v zákonem stanoveném rozsahu.

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	· Pacient v rozsahu údajů o něm vedených. Zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci v nezbytném rozsahu a v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky pro statistické hodnocení kvality zdravotních služeb v Národním zdravotnickém informačním systému. Zdravotní pojišťovny k hodnocení kvality poskytovaných zdravotních služeb podle právních předpisů. Přístup se u zákonem stanovených příjemců uplatní pouze tehdy, nevyslovil-li pacient příslušný nesouhlas.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	· Ministerstvo zdravotnictví je správcem osobních údajů zpracovávaných v rámci sdíleného zdravotního záznamu a centrálně prováděných operací jejich zpřístupnění. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajišťuje technický provoz služby jako zpracovatel. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou samostatnými správci zdrojové zdravotnické dokumentace a odpovídají za správnost, úplnost a včasnost jimi zapisovaných údajů. Při následném zpracování automatizovaně předaných údajů v Národním zdravotnickém informačním systému vystupuje Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky jako samostatný správce. Zdravotní pojišťovny jsou samostatnými správci zpracování prováděného pro zákonem stanovené účely hodnocení kvality zdravotních služeb.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	· Jednoznačné ztotožnění pacienta a zapisující osoby; omezení přístupu na přímou souvislost s poskytováním zdravotních služeb a zásadu nejnižších oprávnění; ověřování nesouhlasu v Registru oprávnění; auditování zápisů, změn, oprav, výmazů, nahlížení a automatizovaných přenosů; kontrola aktuálnosti a správnosti údajů; označení zdroje a autora údaje; šifrování; bezpečnostní monitoring; řízení incidentů a ochrana proti hromadnému nebo účelově nesouvisejícímu nahlížení.
· Přístup k elektronickému záznamu o těhotenství bude založen na jednoznačném ztotožnění pacientky a oprávněné osoby, ověření profesní role a vztahu k poskytované péči, zásadě nejnižších oprávnění a úplném auditování přístupů a změn. U každého údaje bude evidován jeho zdroj, zapisující osoba a čas zápisu nebo změny. Rozsah údajů bude technicky omezen na zákonem vymezené kategorie a bude kontrolováno, že standard elektronického zdravotnictví ani implementace informačního systému neumožní jejich věcné rozšíření.

	Popis zajištění práv a povinností
	· Přístup – pacient má přístup k údajům vedeným ve sdíleném zdravotním záznamu. Oprava – zapisující osoba je povinna zaznamenat, změnit, opravit nebo vymazat jí vedený údaj bez zbytečného odkladu a odpovídá za jeho správnost. Nesouhlas – pacient může v Registru oprávnění vyslovit nesouhlas s nahlížením zákonem stanovených osob a s navazujícím automatizovaným předáním údajů do Národního zdravotnického informačního systému. Výmaz a omezení – uplatní se v rozsahu zvláštní právní úpravy. Automatizované rozhodování – zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování.

	Požadavky na připojené subjekty
	· Připojené systémy musí používat standardy elektronického zdravotnictví, jednoznačně identifikovat pacienta, zapisující osobu a zdroj údaje, podporovat bezodkladný zápis, opravu a výmaz, ověřovat nesouhlas pacienta a bezpečně a auditovatelně předávat zákonem stanovené údaje do Národního zdravotnického informačního systému.


Tabulka 32 - Sdílený zdravotní záznam

	TEST PROPORCIONALITY – Sdílený zdravotní záznam

	Název zpracování osobních údajů
	Sdílený zdravotní záznam

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO, elektronizací této agendy dojde k rychlejšímu poskytování emergentních služeb bez ohrožení pacienta kontraindikací či podání léku, na něž je pacient alergický. 
ANO, toto zpracování je nezbytné pro zajištění účelu elektronické centrální evidence potřebného minima údajů.  Rozšířený rozsah údajů je omezen zákonem stanovenými kategoriemi, dvanáctiměsíčním časovým rozsahem léčivých přípravků, účelově omezeným přístupem, možností pacienta vyslovit nesouhlas a úplným auditováním operací.
Zpracování údajů v elektronickém záznamu o těhotenství sleduje legitimní účel ochrany zdraví těhotné ženy, plodu a novorozence a zajištění návaznosti péče mezi poskytovateli zdravotních služeb. Centrální dostupnost zákonem vymezeného souboru aktuálních údajů je nezbytná zejména v situacích, kdy je péče poskytována jiným poskytovatelem, než který těhotenství dlouhodobě sleduje, nebo kdy je nutné bezodkladně rozhodnout o dalším postupu či způsobu vedení porodu. Jedná se o zajištění ochrany zdraví jak dítěte, tak i matky dítěte.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO, navrhované řešení je vhodné, potřebné a nezbytné.
Údaje je nezbytné zpracovat centrálně, jelikož ošetření probíhají i ve zdravotnických zařízeních mimo bydliště. Zpracování tedy nemá alternativu. 
Lze konstatovat, že použitý prostředek je potřebný a vhodný. Naplňuje vizi eGovernmentu, strategii Digitální Česko, Národní strategii elektronického zdravotnictví. Rozšířený rozsah údajů je omezen zákonem stanovenými kategoriemi, dvanáctiměsíčním časovým rozsahem léčivých přípravků, účelově omezeným přístupem, možností pacienta vyslovit nesouhlas a úplným auditováním operací.
Rozsah údajů je omezen na zákonem stanovené kategorie s přímým významem pro sledování průběhu těhotenství, rozpoznání komplikací, vedení porodu a bezprostřední péči o matku a novorozence. Záznam nepředstavuje úplnou zdravotnickou dokumentaci. Stejného účelu nelze srovnatelně účinně dosáhnout pouze vyžádáním dokumentace od jednotlivých poskytovatelů, protože takový postup nezajišťuje bezodkladnou dostupnost aktuálních údajů v případě akutní nebo neplánované péče.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Ke zhoršení postavení základního práva subjektu údajů v důsledku použitých prostředků nedojde. Lze tedy uzavřít, že navrhované zpracování zasahuje do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře. Rozšířený rozsah údajů je omezen zákonem stanovenými kategoriemi, dvanáctiměsíčním časovým rozsahem léčivých přípravků, účelově omezeným přístupem, možností pacienta vyslovit nesouhlas a úplným auditováním operací.
Přiměřenost zásahu do soukromí je zajištěna zákonným vymezením věcného rozsahu údajů, účelovým a rolovým omezením přístupu, evidencí zdroje a autora údaje, možností opravy nesprávných údajů, auditováním všech přístupů a změn, šifrováním přenosu a zákazem využití údajů pro účely nesouvisející s poskytováním zdravotních služeb bez samostatného právního základu. V případě elektronického záznamu o těhotenství standard elektronického zdravotnictví upravuje pouze technické parametry zpracování a nemůže rozšířit zákonem stanovený rozsah údajů.


Tabulka 33 - Test proporcionality – Sdílený zdravotní záznam
Národní registr hrazených zdravotních služeb

Národní registr hrazených zdravotních služeb touto novelou mění název a nově jeho název zní Národní registr hrazených zdravotních služeb a determinant zdraví. Národní registr hrazených zdravotních služeb je rozšířen o determinanty zdraví, které jsou specifikovány v § 77a odst. 1 písm. b) a které jsou předávány ze strany  Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení.
Pozn. vzhledem k tomu, že je v § 70 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách zavedena legislativní zkratka "Národní registr hrazených zdravotních služeb" je i pro účely tohoto dokumentu uváděn název tohoto registru v souladu s touto legislativní zkratkou.
Účelem tohoto zpracování je tvorba analytických podkladů a datové podpory pro hodnocení a plánování potřeb sociálních a sociálně-zdravotních služeb, dostupnosti zdravotních služeb v sociálních zařízeních, sociálních dopadů vážných onemocnění, ochranného efektu prevence a úspěšné léčby a dostupnosti a kvality sociálně-zdravotní péče o geriatrické pacienty a pacienty v závěru života. Dále jde tvorbu analytických podkladů a datové podpory pro  hodnocení a optimalizaci sociálně-zdravotních služeb pro pacienty v péči neformálních pečujících, zlepšování sociálního postavení pečujících, hodnocení a predikci nemocnosti u sociálně či příjmově znevýhodněných populačních skupin, posuzování rizikovosti profesí a související specifické nemocnosti, hodnocení délky života ve zdraví a posuzování příčin předčasných odchodů do starobního důchodu.
Navrhovaná právní úprava rozšiřuje obsah a využití Národního registru hrazených zdravotních služeb a vytváří obousměrnou datovou spolupráci mezi Národním zdravotnickým informačním systémem a informačními systémy resortu práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení předávají do registru zákonem vymezené údaje o sociálních službách, dávkách sociálního zabezpečení, nemocenském a důchodovém pojištění, zaměstnání a dalších skutečnostech významných pro hodnocení a plánování potřeb sociálních a sociálně-zdravotních služeb.
Zahrnutí údajů o sociálních službách, dávkách sociálního zabezpečení, nemocenském a důchodovém pojištění, zaměstnání a dalších zákonem stanovených skutečnostech nemění základní charakter Národního registru hrazených zdravotních služeb. Tyto údaje představují doplňující kontextové údaje nezbytné pro zákonem vymezené hodnocení vzájemných souvislostí mezi zdravotním stavem, poskytovanými zdravotními službami, sociální situací osoby a čerpáním sociálních nebo sociálně-zdravotních služeb.
Zpracování těchto údajů nezakládá Ministerstvu zdravotnictví ani Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky samostatnou rozhodovací, řídicí nebo regulační působnost v oblasti poskytování sociálních služeb. V případě hodnocení a plánování potřeb sociálních služeb podle § 70 odst. 1 písm. h) zákona o zdravotních službách je  toto zpracování chápáno výhradně jako analytická a statistická podpora hodnocení zdravotních a sociálně-zdravotních souvislostí, plánování návaznosti zdravotních a sociálních služeb a meziresortní spolupráce. Není jím dotčena působnost Ministerstva práce a sociálních věcí, krajů ani dalších subjektů podle zákona o sociálních službách.
Rozsah zpracování je omezen na kategorie údajů výslovně stanovené v § 77a zákona o zdravotních službách a na osoby, jejichž údaje jsou předávány ze zákonem určených informačních systémů pro konkrétní účely podle § 70 odst. 1 písm. h). Údaje o sociálních službách nesmějí být využívány k plošnému hodnocení klientů sociálních služeb ani pro účely nesouvisející s působností vymezenou zákonem. Konkrétní rozsah údajů pak ve smyslu ustanovení § 77a odst. 5 písm. a) bod 2 a § 77a odst. 5 písm. b) bod 2 bude stanoven prováděcím právním předpisem, kterým je v tomto případě vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému.
Identifikovatelné údaje lze zpracovávat pouze tehdy a v takovém rozsahu, kdy je identifikace konkrétní osoby nezbytná pro zákonem stanovené propojení údajů nebo pro výkon konkrétní správní agendy oprávněného orgánu. Pro analytické, statistické, plánovací a koncepční účely se přednostně využívají pseudonymizované údaje, a postačuje-li to sledovanému účelu, údaje anonymizované nebo agregované.
V opačném směru budou údaje podle § 77a odst. 2 písm. a), b), e) a h) a odstavce 5 zákona o zdravotních službách zpřístupňovány oprávněným zaměstnancům Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a územních správ sociálního zabezpečení. Zpřístupnění bude omezeno na rozsah nezbytný pro výkon státní správy v oblasti sociálního zabezpečení a pro plnění konkrétních úkolů svěřených jednotlivým orgánům zvláštními právními předpisy. Údaje mohou být využívány zejména pro posuzování nároků na dávky, rozhodování o sociálních právech a zajištění návaznosti mezi zdravotními, sociálními a sociálně-zdravotními službami, pro výkon působnosti v oblasti sociálních služeb, sociálně-zdravotních služeb, neformální péče, a související koncepční a analytické činnosti, a to v rozsahu údajů stanoveném prováděcím právním předpisem, kterým bude výše citovaná vyhláška ministerstva zdravotnictví.
Datová spolupráce bude využívána zejména v následujících oblastech:
1. Kontrola a management dočasných pracovních neschopností
Zpracování umožní hodnotit frekvenci, délku a příčiny dočasných pracovních neschopností vystavovaných jednotlivými ordinacemi praktických lékařů, a to rovněž v členění podle území a času. Dále umožní hodnotit příčiny a celkový počet dnů dočasné pracovní neschopnosti u osob se závažnými onemocněními, zejména kardiovaskulárními, onkologickými a neurologickými. U dlouhodobých pracovních neschopností bude možné posuzovat návaznost na čerpané zdravotní služby, zejména ambulantní léčbu podle odbornosti a rozsahu, hospitalizační péči a následnou, dlouhodobou, rehabilitační nebo fyzioterapeutickou péči.
2. Hodnocení zdravotních dopadů závažných chronických onemocnění
Zpracování umožní hodnotit údaje o zdravotním stavu osob, kterým byl přiznán invalidní důchod, v členění podle stupně invalidity, území a rozsahu čerpaných zdravotních služeb. Dále bude využíváno k hodnocení potřeb osob s částečnou nebo úplnou ztrátou soběstačnosti, včetně osob, kterým byl přiznán příspěvek na péči.
3. Řízení služeb sociálně-zdravotní podpory neformálních pečujících
Propojení údajů umožní hodnotit rozsah zdravotních služeb čerpaných osobami s částečnou nebo úplnou ztrátou soběstačnosti a lépe určit rozsah péče zajišťované neformálními pečujícími. Při hodnocení bude možné odlišit zejména období dlouhodobého pobytu v nemocnici, léčebně dlouhodobě nemocných nebo jiném institucionálním zařízení od období péče poskytované v domácím prostředí. Součástí hodnocení mohou být rovněž údaje o délce poskytování domácí ošetřovatelské péče a počtu ošetřovacích dnů.
4. Řízení poskytovatelů sociálních služeb, kteří současně poskytují zdravotní služby
Zpracování umožní hodnotit personální a kapacitní zajištění těchto poskytovatelů, včetně pracovních úvazků, věkového profilu zdravotnických pracovníků a jejich odborné nebo specializované způsobilosti. Pro tento účel mohou být zákonem dovoleným způsobem propojeny údaje vedené v Národním registru zdravotnických pracovníků s údaji Národního registru hrazených zdravotních služeb. Dále bude možné hodnotit rozsah poskytovaných zdravotních služeb a rozsah péče poskytované ošetřovatelskými odbornostmi, zejména odbornostmi 925, 926 a 913. Propojení údajů z více registrů nepředstavuje rozšíření obsahu Národní registr hrazených zdravotních služeb o údaje vedené výhradně v NRZP, ale samostatnou operaci zpracování v rámci NZIS, která musí být omezena na konkrétní zákonný účel.
5. Sledování nežádoucích událostí v pobytových sociálních službách
Údaje mohou být využívány k hodnocení výskytu úrazů klientů pobytových sociálních služeb, jejich závažnosti a zdravotních následků a dále k hodnocení šíření infekčních onemocnění, zejména sezónních respiračních onemocnění, včetně jejich závažnosti a zdravotních dopadů.
6. Optimalizace služeb na sociálně-zdravotním pomezí
Propojení zdravotních a sociálních údajů umožní mapovat trajektorie pacientů a návaznost čerpaných zdravotních a sociálních služeb v situacích vyžadujících meziresortní spolupráci. Jde zejména o dočasnou nebo trvalou invaliditu po závažných úrazech či jiných mimořádných událostech, invaliditu při závažných chronických onemocněních, například u zhoubných nádorů, roztroušené sklerózy, závažných dětských onemocnění nebo vrozených vývojových vad, a dále o zajištění péče v závěru života, včetně obecné a specializované paliativní péče.
Při zpřístupňování údajů musí být důsledně rozlišeno jejich využití pro konkrétní správní řízení a jejich využití pro analytické, hodnoticí, plánovací a koncepční účely. Pro rozhodování v konkrétním správním řízení lze údaje v identifikovatelné podobě zpřístupnit pouze oprávněnému zaměstnanci, v zákonem stanoveném rozsahu a pro doložený účel. Pro analytické, plánovací a řídicí účely se použijí přednostně anonymizované nebo agregované údaje; pseudonymizované údaje lze využít pouze tehdy, nelze-li účelu dosáhnout prostřednictvím anonymních nebo agregovaných výstupů.
Zpřístupnění nesmí mít povahu plošného a neomezeného přístupu k obsahu registru. Přístupová oprávnění musí být přidělována individuálně podle pracovní role a věcné působnosti, pravidelně přezkoumávána a bezprostředně odebírána při zániku důvodu přístupu. Každé zpřístupnění a další relevantní operace musí být zaznamenány způsobem umožňujícím zpětně určit přistupující osobu, čas, účel a rozsah zpřístupněných údajů. Údaje nesmějí být využity pro neslučitelné účely ani pro automatizované individuální rozhodování, pokud pro takové zpracování nebude existovat samostatný právní základ a odpovídající ochranná opatření.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů

Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.

	Seznam hrozeb zpracování „Národní registr hrazených zdravotních služeb“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	1
	Existence nového definovaného datového zdroje o subjektu údajů velkého rozsahu (vzniká nový zdroj dat, který v sobě kumuluje data různých neveřejných informačních systémů) )
	8
	5

	3
	Přístup a správa pracovníky ÚZIS[footnoteRef:20] [20:  ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR] 

	10
	6

	18
	Může dojít chybou k předání údajů jiné fyzické osoby
	24
	6

	19
	Údaje mohou být odposlechnuty při přenosu do Národního registru hrazených zdravotních služeb nebo z něj.
	8
	2

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů)
	9
	6

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům (zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami)
	9
	6

	52
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware[footnoteRef:21], trojské koně) [21:  Spyware je program, který využívá internetové stránky k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele] 

	9
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti
	6
	3

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie,
	7
	4

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů,
	10
	7

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva,
	9
	6

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele,
	7
	4

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců,
	8
	6

	59
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž,
	9
	6

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb,
	7
	4

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní,
	11
	7

	62
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik,
	11
	7

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat,
	6
	3

	64
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	9
	5

	96
	Oprávněný zaměstnanec Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu nebo územní správy sociálního zabezpečení může získat přístup k údajům mimo rozsah odpovídající jeho pracovní roli, konkrétní agendě nebo zákonnému účelu zpřístupnění.
	32
	8

	97
	Při propojení údajů registru s údaji Ministerstva práce a sociálních věcí nebo České správy sociálního zabezpečení může v důsledku nesprávného ztotožnění, neúplného identifikátoru nebo chyby při párování dojít k přiřazení údajů jiné osobě nebo k nesprávnému správnímu případu.
	32
	8

	98
	Neaktuální, neúplné, opožděné nebo věcně nesprávné zdrojové údaje mohou být použity při posuzování nároku na dávku, zdravotního stavu, soběstačnosti nebo potřeby sociální a sociálně-zdravotní podpory a mohou ovlivnit postavení konkrétní osoby.
	24
	6

	99
	V důsledku chyby datového rozhraní, nastavení dotazu nebo mapování údajů může být příjemci zpřístupněn širší rozsah údajů, než připouští § 77a odst. 7 písm. c) zákona o zdravotních službách a než je nezbytný pro konkrétní zákonnou agendu.
	32
	8

	100
	Nedostatečné oddělení individuálního zpřístupňování údajů pro výkon státní správy od sběrného, statistického a analytického zpracování může vést k použití přímo identifikovatelných údajů v analytickém prostředí nebo k jejich využití pro jiný účel.
	32
	8

	101
	Propojením údajů o zdravotním stavu, čerpání zdravotních a sociálních služeb, pracovní neschopnosti, invaliditě, soběstačnosti, zaměstnání, místě a čase může vzniknout podrobný dlouhodobý profil osoby nebo může dojít k její zpětné identifikaci z analytického či agregovaného výstupu.
	32
	8

	102
	Údaje mohou být v rozporu se zákonným účelem použity k nepřípustnému profilování, diskriminačnímu nebo stigmatizujícímu hodnocení osoby nebo k jinému rozhodování nesouvisejícímu s výkonem zákonem vymezené působnosti příjemce.
	32
	8

	103
	Údaje nebo analytické závěry mohou být bez odpovídajícího ověření použity jako výlučný podklad automatizovaného individuálního rozhodnutí s právními nebo obdobně významnými účinky, aniž by pro takový postup existoval samostatný právní základ a odpovídající záruky.
	32
	8

	104
	Nejasné rozdělení odpovědností mezi Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky a jednotlivými přijímajícími orgány může vést k opožděnému řešení bezpečnostního incidentu, nesprávných údajů nebo žádosti subjektu údajů a k neúplnému zajištění jeho práv.
	24
	6

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1


Tabulka 34 - Seznam hrozeb zpracování „Národní registr hrazených zdravotních služeb“
	Národní registr hrazených zdravotních služeb

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění 

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Příjem a validace údajů předávaných zdravotními pojišťovnami, poskytovateli zdravotních služeb, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Českou správou sociálního zabezpečení a dalšími zákonem stanovenými subjekty; záznam a uchování údajů v registru; zákonem dovolené propojení údajů vedených v rámci NZIS; vytváření individuálních, pseudonymizovaných, agregovaných a anonymizovaných výstupů; zpřístupnění zákonem vymezených údajů oprávněným osobám; zaznamenávání přístupů a provedených operací; anonymizace nebo výmaz po uplynutí stanovené doby.

	Popis účelů
	Tvorba analytických podkladů a datové podpory pro hodnocení a plánování zdravotních, sociálních a sociálně-zdravotních služeb a jejich územní, personální a kapacitní dostupnosti., pro hodnocení sociálních determinant zdraví, dopadů závažných a chronických onemocnění, dočasných pracovních neschopností, invalidity a ztráty soběstačnosti. Řízení podpory neformálních pečujících, hodnocení péče poskytované na sociálně-zdravotním pomezí, sledování nežádoucích událostí v pobytových sociálních službách a mapování trajektorií pacientů mezi zdravotními a sociálními službami.

Údaje jsou dále zpřístupňovány v zákonem stanoveném rozsahu pro výkon státní správy v oblasti sociálního zabezpečení, zejména pro posuzování nároků na dávky, rozhodování v řízeních o sociálních právech a zajištění návaznosti zdravotních, sociálních a sociálně-zdravotních služeb, pro výkon působnosti v oblasti sociálních služeb, sociálně-zdravotních služeb, neformální péče, a související koncepční a analytické činnosti, a to v rozsahu údajů stanoveném prováděcím právním předpisem.

Zpracování je založeno na plnění právní povinnosti a výkonu úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) GDPR a ve vztahu ke zvláštním kategoriím osobních údajů na čl. 9 odst. 2 GDPR podle povahy konkrétního účelu zpracování.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	• identifikační údaje pacienta, pojištěnce nebo příjemce sociální služby či dávky, včetně osobního identifikátoru používaného v informačních systémech veřejné správy,
• údaje o poskytnutých zdravotních službách, jejich druhu, rozsahu, datu a místu poskytnutí,
• identifikační údaje zdravotní pojišťovny, poskytovatele zdravotních služeb, pracoviště a zdravotnického pracovníka v zákonem stanoveném rozsahu,
• údaje o poskytnutých sociálních a sociálně-zdravotních službách, jejich poskytovateli, místu, době a délce poskytování,
• údaje o zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, pojistných vztazích a vyměřovacích základech,
• údaje o dočasných pracovních neschopnostech, zejména o jejich vzniku, délce, příčině a ukončení,
• údaje získané při provádění nemocenského a důchodového pojištění,
• údaje o pobíraných důchodech včetně invalidních důchodů, dávkách nemocenského pojištění, dávkách státní sociální podpory, dávkách pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, ošetřovném a dlouhodobém ošetřovném,
• údaje o stupni invalidity nebo závislosti, ztrátě soběstačnosti, evidenci uchazeče o zaměstnání a průkazech osoby se zdravotním postižením,
• údaje o ambulantních, pobytových, domácích ošetřovatelských, následných, dlouhodobých, rehabilitačních a paliativních službách,
• údaje o zdravotním stavu v rozsahu nezbytném pro zákonem stanovené účely, 
• údaje o úrazech, infekčních onemocněních a dalších nežádoucích událostech v pobytových sociálních službách,
• údaje z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele v zákonem stanoveném rozsahu,
• technické, provozní a auditní údaje o předání, zpřístupnění a použití údajů.

Údaje z Národního registru zdravotnických pracovníků mohou být s údaji Národní registr hrazených zdravotních služeb propojeny pouze v rozsahu nezbytném pro konkrétní zákonný účel. Tím se nemění jejich příslušnost k registru, ve kterém jsou vedeny.

	Předpokládaná doba uchování OÚ
	Osobní údaje jsou uchovávány po dobu stanovenou zákonem o zdravotních službách. Po uplynutí 50 let od roku úmrtí subjektu údajů nebo jeho prohlášení za mrtvého se osobní údaje vedené v registru anonymizují. Auditní záznamy se uchovávají po dobu stanovenou pro příslušnou evidenci přístupů a operací; jsou-li vedeny v Žurnálu činností, použije se doba uchování stanovená pro toto zpracování.

	Popis subjektů údajů
	Pacienti/fyzické osoby a pojištěnci, kterým byly poskytnuty zdravotní služby; příjemci sociálních a sociálně-zdravotních služeb; žadatelé a příjemci dávek sociálního zabezpečení; osoby účastné nemocenského nebo důchodového pojištění; zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby se zdravotním postižením, invaliditou nebo sníženou soběstačností. V rozsahu údajů propojených z jiných registrů také zdravotničtí pracovníci a fyzické osoby poskytující zdravotní nebo sociální služby.

	Popis příjemců OÚ, způsob užití
	• oprávnění zaměstnanci ÚZIS při správě a provozu Národní registr hrazených zdravotních služeb a při plnění zákonných úkolů NZIS,
• zdravotní pojišťovny v rozsahu údajů a pro účely stanovené právními předpisy,
• oprávnění zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví pro výkon státní správy v zákonem stanoveném rozsahu,
• oprávnění zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a územních správ sociálního zabezpečení, a to pouze v rozsahu údajů podle § 77a odst. 2 písm. a), b), e) a h) a odstavce 5 a pro výkon zákonem svěřené působnosti, v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
• další zákonem výslovně stanovení příjemci, vždy pouze v rozsahu a pro účel stanovený právními předpisy.

Zpřístupnění údajů pro konkrétní správní řízení je omezeno na identifikovatelné údaje nezbytné pro dané řízení. Pro analytické, hodnoticí, plánovací a koncepční účely se přednostně poskytují anonymizované nebo agregované výstupy. Předávání osobních údajů do třetích zemí není součástí tohoto zpracování.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je správcem Národního zdravotnického informačního systému a Národního registru hrazených zdravotních služeb. Odpovídá zejména za zákonnost centrálního zpracování, zabezpečení registru, řízení přístupových oprávnění, vedení auditních záznamů a zajištění práv subjektů údajů v rozsahu své působnosti.

Subjekty předávající údaje do registru zůstávají samostatnými správci svých zdrojových informačních systémů a odpovídají v rozsahu stanoveném právními předpisy za zákonnost, správnost, úplnost a včasnost předávaných údajů.

Orgán, jehož oprávněný zaměstnanec údaje využívá pro vlastní zákonnou agendu, vystupuje jako samostatný správce následného zpracování a odpovídá za právní důvod, účel, nezbytný rozsah, dobu uchování a zabezpečení převzatých nebo zpřístupněných údajů. Zákonným předáním nebo zpřístupněním údajů nevzniká společné správcovství.

Dodavatelé zajišťující technické nebo provozní činnosti s přístupem k osobním údajům vystupují jako zpracovatelé pouze na základě pověření a za podmínek podle čl. 28 GDPR.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	· NE

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	Individuální přístupová oprávnění založená na pracovních rolích a věcné působnosti; uplatnění zásady nejnižších oprávnění; silná autentizace uživatelů; pravidelná kontrola a přezkum oprávnění; zaznamenávání identity uživatele, času, účelu a rozsahu každého přístupu; průběžné vyhodnocování auditních záznamů; šifrování údajů při přenosu i uložení; kontrola integrity, původu, správnosti a aktuálnosti údajů; oddělení individuálního správního využití od analytického zpracování; přednostní využívání agregovaných a anonymizovaných výstupů; pseudonymizace, je-li nezbytné pracovat s údaji na individuální úrovni; omezení a kontrola hromadných exportů; řízení bezpečnostních incidentů a oznamování porušení zabezpečení; pravidelné testování technických a organizačních opatření; odpovídající smluvní úprava činnosti zpracovatelů.

	Popis zajištění práv a povinností
	Subjekt údajů může uplatnit právo na informace, přístup a opravu u správce, který příslušné údaje vede. Je-li nesprávnost převzata ze zdrojového informačního systému, zajistí ÚZIS ČR součinnost s příslušným správcem zdrojových údajů.

Právo na výmaz, omezení zpracování a námitku se posuzuje s ohledem na zákonné povinnosti správce a účel výkonu veřejné moci. Právo na přenositelnost se neuplatní v rozsahu, v němž zpracování není založeno na souhlasu nebo smlouvě. Zpracování samo o sobě nezahrnuje automatizované individuální rozhodování. Rozhodnutí o právech nebo nárocích konkrétní osoby činí příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů a odpovídá za správnost a zákonnost svého rozhodovacího postupu.

	Požadavky na připojené subjekty
	Používat bezpečné a standardizované komunikační rozhraní; zajistit správnost, úplnost, aktuálnost a jednoznačné přiřazení předávaných údajů; vést aktuální evidenci oprávněných uživatelů; přidělovat přístupy pouze v rozsahu odpovídajícím pracovnímu zařazení a zákonné působnosti; před každým zpřístupněním doložit zákonný účel a nezbytný rozsah údajů; chránit údaje proti neoprávněnému kopírování, exportu nebo dalšímu použití; pravidelně kontrolovat přístupová oprávnění a auditní záznamy; bezodkladně hlásit a řešit bezpečnostní incidenty; dodržovat stanovené doby uchování a pravidla výmazu nebo anonymizace.


Tabulka 35 - Národní registr hrazených zdravotních služeb


	TEST PROPORCIONALITY – Národní registr hrazených zdravotních služeb

	Název zpracování osobních údajů
	Národní registr hrazených zdravotních služeb

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO. Sledovaným účelem je zajištění řádného výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, posuzování nároků na sociální práva a dávky, plánování zdravotních, sociálních a sociálně-zdravotních služeb a zajištění jejich vzájemné návaznosti,pro výkon působnosti v oblasti sociálních služeb, sociálně-zdravotních služeb, neformální péče, a související koncepční a analytické činnosti.Jde o účely stanovené právními předpisy a uskutečňované ve významném veřejném zájmu.

Propojení vymezených zdravotních a sociálních údajů je nezbytné zejména tam, kde nelze skutečné potřeby konkrétní osoby, návaznost poskytovaných služeb ani dopady zdravotního stavu na její sociální situaci spolehlivě posoudit z údajů vedených pouze v jednom resortu. Zpracování umožňuje rovněž hodnotit dostupnost a účinnost veřejných služeb, dočasné pracovní neschopnosti, invaliditu, ztrátu soběstačnosti, potřeby neformálních pečujících a péči poskytovanou na sociálně-zdravotním pomezí.

Rozsah zpracování je omezen zákonem stanovenými kategoriemi údajů a konkrétními účely. Pro jednotlivá správní řízení lze použít identifikovatelné údaje pouze v nezbytném rozsahu. Pro analytické, hodnoticí, plánovací a koncepční účely se přednostně používají anonymizované nebo agregované údaje.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO. Využití zákonem upraveného centrálního registru představuje vhodný prostředek, protože umožňuje pracovat s jednotnými, kontrolovatelnými a vzájemně propojitelnými údaji, omezit opakované individuální předávání údajů mezi jednotlivými orgány a zajistit jednotná pravidla jejich zabezpečení, zpřístupňování a auditování.

Stejného účelu nelze v plném rozsahu dosáhnout pouze odděleným vedením údajů v informačních systémech jednotlivých resortů. Takový postup by neumožnil spolehlivě vyhodnocovat návaznost zdravotních a sociálních služeb, vytvářet potřebné meziresortní analýzy ani poskytovat příslušným orgánům úplné podklady pro rozhodování v konkrétních správních řízeních. Opakované předávání údajů jednotlivými žádostmi nebo prostřednictvím nesjednocených datových souborů by navíc zvyšovalo riziko chyb, neaktuálnosti, duplicit a nedostatečné kontroly dalšího použití údajů.

Nezbytnost centrálního zpracování však neznamená neomezený přístup k celému obsahu registru. Každému příjemci lze zpřístupnit pouze zákonem stanovené kategorie údajů odpovídající jeho působnosti, pracovní roli a doloženému účelu. Použití méně podrobných, agregovaných nebo anonymizovaných údajů má přednost vždy, když takové údaje postačují k dosažení sledovaného účelu.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	ANO. Zpracování propojuje údaje o zdravotním stavu, čerpaných zdravotních a sociálních službách, zaměstnání, nemocenském a důchodovém pojištění a sociálních právech. S ohledem na povahu, rozsah a možnost vytváření komplexního obrazu o situaci konkrétní osoby představuje významný zásah do jejího soukromí. Tento zásah je však odůvodněn zákonem stanovenými účely a je omezen na míru nezbytnou pro výkon veřejné moci a plnění úkolů ve veřejném zájmu.

Přiměřenost zpracování je zajištěna zejména přesným zákonným vymezením předávaných a zpřístupňovaných údajů, oddělením individuálního správního využití od analytického zpracování, přednostním využíváním anonymizovaných nebo agregovaných výstupů, individuálním přidělováním přístupových oprávnění, silnou autentizací, pravidelným přezkumem oprávnění, evidencí účelu a rozsahu přístupu, úplným auditováním operací, šifrováním, kontrolou hromadných exportů a stanovenými pravidly uchování a anonymizace.

Údaje nesmějí být zpřístupňovány plošně ani využívány k účelům neslučitelným s účely stanovenými zákonem. Zpracování samo o sobě nezahrnuje automatizované individuální rozhodování. Za rozhodnutí o právech a nárocích konkrétní osoby odpovídá příslušný orgán, který musí posoudit správnost, aktuálnost a význam použitých údajů. Při dodržení uvedených omezení a ochranných opatření existuje přiměřený poměr mezi zásahem do soukromí a veřejným přínosem zpracování.


Tabulka 36 - Test proporcionality – Národní registr hrazených zdravotních služeb

Registrované výměnné sítě
Navrhovaná právní úprava zavádí registrované výměnné sítě jako decentralizovanou součást infrastruktury elektronického zdravotnictví. Jejich účelem je zejména zajistit poskytovatelům zdravotních služeb prostřednictvím bezpečného šifrovaného komunikačního kanálu předávání a zpřístupňování zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích částí nebo informací z ní a elektronických zdravotních záznamů. Poskytovatel zdravotních služeb může prostřednictvím služeb registrované výměnné sítě plnit povinnosti stanovené zákonem o elektronizaci zdravotnictví.
Registrovanou výměnnou síť může provozovat pouze zákonem vymezený subjekt a pouze tehdy, pokud Ministerstvo zdravotnictví vydalo rozhodnutí o ověření její shody. Podmínkou provozu je soulad se standardem elektronického zdravotnictví, včetně požadavků na napojení na Integrované datové rozhraní, zabezpečení zpracování a nakládání s údaji při ukončení provozu sítě. Provozovatel je současně povinen zajistit propojení své sítě s ostatními registrovanými výměnnými sítěmi a poskytnout jejich provozovatelům nezbytnou součinnost.
V rámci tohoto zpracování může docházet zejména k přijetí, identifikaci, směrování, předání a zpřístupnění zdravotnické dokumentace nebo elektronického zdravotního záznamu mezi oprávněnými subjekty. Dále jsou zpracovávány údaje nezbytné pro identifikaci pacienta, poskytovatele zdravotních služeb a pověřeného pracovníka, údaje o existenci, druhu a datu vzniku elektronického zdravotního záznamu nebo zdravotnické dokumentace, provozní a bezpečnostní záznamy a technické údaje nezbytné pro bezpečné propojení informačních systémů.
Provozovatel registrované výměnné sítě zajišťuje u připojených poskytovatelů evidenci údajů o existenci elektronických zdravotních záznamů a zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě. Stanovené údaje zpřístupňuje prostřednictvím Integrovaného datového rozhraní tak, aby pacient mohl prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví nebo EZKarty zjistit existenci dokumentace, její druh, datum vzniku a poskytovatele zdravotních služeb, který ji vede.
Při automatizovaném přístupu registrované výměnné sítě k Integrovanému datovému rozhraní musí být použito odpovídající systémové zabezpečení a musí být jednoznačně označen poskytovatel zdravotních služeb a pověřený pracovník, jehož prostřednictvím byl úkon proveden. Nelze-li s ohledem na povahu úkonu určit konkrétního poskytovatele, musí být zaznamenána identita registrované výměnné sítě a skutečnost, že úkon provádí pro více poskytovatelů zdravotních služeb.
Zdrojová zdravotnická dokumentace zůstává vedena u příslušného poskytovatele zdravotních služeb, který odpovídá za její obsah, správnost, zákonnost vedení a dobu uchování. Registrovaná výměnná síť zdravotnickou dokumentaci nearchivuje; zpracovává ji pouze po dobu nezbytnou pro její bezpečné předání nebo zpřístupnění. Dojde-li v rámci technického zajištění přenosu k přechodnému uložení přenášených údajů, jeho maximální dobu, pravidla pro nakládání s případnými technickými kopiemi a způsob jejich bezpečného výmazu stanoví standard elektronického zdravotnictví. Standard elektronického zdravotnictví rovněž upraví nakládání s údaji při ukončení provozu registrované výměnné sítě.
Toto posouzení hodnotí obecný model registrovaných výměnných sítí založený navrhovanou právní úpravou. Před zahájením provozu konkrétní registrované výměnné sítě musí její provozovatel podrobně vymezit skutečné datové toky, dobu uchování jednotlivých kategorií údajů, použité informační systémy a dodavatele, rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR a přijatá technická a organizační opatření. Podle konkrétního provozního modelu musí být provedeno samostatné posouzení vlivu na ochranu osobních údajů nebo odpovídající aktualizace tohoto posouzení. Rozhodnutí o ověření shody podle zákona o elektronizaci zdravotnictví samo o sobě nenahrazuje splnění povinností podle GDPR a právních předpisů upravujících kybernetickou bezpečnost.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Registrované výměnné sítě“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	12
	Prostředník zajišťující výměnu dat (třetí subjekt) může data sledovat, ukládat nebo monitorovat prostřednictvím svých administrátorů.
	12
	3

	13
	Samotný log evidence předávání dat může generovat informace o zdravotním stavu, například předáváním mezi specializovanými odděleními nebo poskytovateli zdravotních služeb.
	8
	4

	14
	Může dojít k chybnému předání jiné zdravotnické dokumentace, dokumentace jiného pacienta nebo části zdravotnické dokumentace, která s účelem předání nesouvisí.
	24
	6

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů).
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům v důsledku zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami.
	8
	4

	52
	Zavedení škodlivého kódu, například viru, spyware nebo trojského koně.
	24
	6

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti.
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie.
	8
	2

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů.
	24
	6

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva.
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele.
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců.
	16
	8

	59
	Zneužití vnitřních prostředků nebo sabotáž.
	32
	8

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávek elektrické energie nebo jiných důležitých služeb.
	12
	3

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní.
	36
	9

	62
	Cílený kybernetický útok s využitím sociálního inženýrství nebo špionážních technik.
	16
	4

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat.
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace, zejména její odposlech nebo modifikace.
	32
	8

	65
	Kompromitace nebo zneužití resortního systémového certifikátu registrované výměnné sítě může umožnit automatizovaný nebo hromadný přístup ke službám Integrovaného datového rozhraní jménem více poskytovatelů zdravotních služeb.
	32
	8

	66
	Při automatizovaném přístupu registrované výměnné sítě nemusí být správně označen konkrétní poskytovatel zdravotních služeb nebo pověřený pracovník, za něhož je úkon prováděn, což může vést k neoprávněnému přístupu a ke ztrátě dohledatelnosti odpovědnosti.
	24
	6

	67
	Chybná, neaktuální nebo nekonzistentní metadata či reference o existenci, druhu, umístění nebo původu zdravotnické dokumentace mohou vést k jejímu nesprávnému vyhledání, směrování nebo zpřístupnění.
	24
	6

	68
	Rozdílná implementace standardu, nekompatibilita verzí nebo chyba při validaci či transformaci může způsobit změnu, neúplnost, nesprávnou interpretaci nebo nedostupnost předávané zdravotnické dokumentace.
	24
	6

	69
	Přechodně uložené údaje nebo jejich technické kopie nemusí být po dokončení přenosu či po uplynutí stanovené doby bezpečně a nevratně vymazány, včetně kopií v záložních, provozních nebo navazujících systémech.
	24
	6

	70
	Při předávání mezi více registrovanými výměnnými sítěmi může dojít k duplicitnímu, cyklickému nebo nekontrolovanému šíření údajů nebo k narušení návaznosti auditní stopy, takže nebude možné spolehlivě určit původce, příjemce a průběh konkrétního přenosu.
	32
	8

	71
	Nejednoznačné nebo nesprávně vymezené rozdělení rolí a odpovědností mezi poskytovatelem zdravotních služeb, provozovatelem registrované výměnné sítě a zapojenými dodavateli může vést k neplnění práv subjektů údajů nebo povinností při řešení incidentů, uchování a výmazu údajů.
	24
	6

	72
	Registrovaná výměnná síť nebo její změněná verze může pokračovat v provozu bez platného ověření shody, po jeho pozastavení či zrušení nebo v rozporu s aktuálním standardem elektronického zdravotnictví, čímž dojde k provozu bez požadovaných bezpečnostních a interoperabilních záruk.
	24
	6

	73
	Neaktuální, nesprávně synchronizované nebo chybně vyhodnocené oprávnění mezi registrovanou výměnnou sítí, Registrem oprávnění a připojenými informačními systémy může umožnit přístup osoby nebo systému mimo oprávněný rozsah.
	36
	9


Tabulka 37 - Seznam hrozeb zpracování „Registrované výměnné sítě“
	Registrované výměnné sítě

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Zajištění bezpečného předávání a zpřístupňování zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě, jejích částí nebo informací z ní a elektronických zdravotních záznamů prostřednictvím šifrovaného komunikačního kanálu. V rámci zpracování dochází zejména k přijetí, identifikaci, směrování, přenosu a zpřístupnění údajů oprávněnému příjemci, k ověření identity a oprávnění zapojených subjektů a k zaznamenání provedených operací. Součástí funkcionality je také propojení s ostatními registrovanými výměnnými sítěmi, napojení na Integrované datové rozhraní a zajištění evidence údajů o existenci elektronických zdravotních záznamů nebo zdravotnické dokumentace u připojených poskytovatelů. Registrovaná výměnná síť neslouží jako archiv zdravotnické dokumentace.

	Popis účelů
	Zajištění bezpečné, důvěryhodné a interoperabilní výměny zdravotnické dokumentace a elektronických zdravotních záznamů mezi oprávněnými subjekty. Umožnění poskytovatelům zdravotních služeb plnit prostřednictvím registrované výměnné sítě povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti elektronizace zdravotnictví. Zajištění dohledatelnosti uskutečněných přenosů a zpřístupnění údajů o existenci zdravotnické dokumentace pacientovi prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví nebo EZKarty.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Identifikační údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro jeho jednoznačnou identifikaci a správné směrování zdravotnické dokumentace. Obsah předávané nebo zpřístupňované zdravotnické dokumentace, její části, informace z ní a elektronické zdravotní záznamy, včetně údajů o zdravotním stavu a případných dalších zvláštních kategorií osobních údajů obsažených v dokumentaci. Údaje o existenci dokumentace nebo elektronického zdravotního záznamu, jejich druhu, datu vzniku a poskytovateli zdravotních služeb, který dokumentaci vede. Identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, pověřeného pracovníka a případně jiné oprávněné osoby. Údaje nezbytné pro ověření oprávnění k přístupu. Provozní, bezpečnostní a auditní údaje, zejména čas a druh provedené operace, identifikace jejího původce, odesílatele, příjemce a použité registrované výměnné sítě. Technické údaje nezbytné pro zabezpečení komunikace a propojení informačních systémů.

	Předpokládaná doba uchování osobních údajů
	Zdrojová zdravotnická dokumentace zůstává vedena u příslušného poskytovatele zdravotních služeb po dobu stanovenou právními předpisy upravujícími vedení zdravotnické dokumentace. Registrovaná výměnná síť zdravotnickou dokumentaci nearchivuje a přenášené údaje zpracovává pouze po dobu nezbytnou pro uskutečnění jejich bezpečného předání nebo zpřístupnění. Pokud technické zajištění přenosu vyžaduje přechodné uložení údajů, jeho maximální dobu a způsob bezpečného výmazu stanoví standard elektronického zdravotnictví. Doba uchování provozních, bezpečnostních a auditních záznamů bude rovněž stanovena standardem elektronického zdravotnictví, případně dalšími použitelnými právními předpisy.

	Popis subjektů údajů
	Pacient, jehož se předávaná nebo zpřístupňovaná zdravotnická dokumentace či elektronický zdravotní záznam týká. Zdravotnický pracovník nebo jiný pověřený pracovník, který prostřednictvím registrované výměnné sítě provádí příslušný úkon. Poskytovatel zdravotních služeb jako fyzická osoba. Případně další fyzické osoby, jejichž osobní údaje jsou oprávněně obsaženy v předávané zdravotnické dokumentaci, provozních údajích nebo auditních záznamech.

	Popis příjemců osobních údajů, způsob užití
	Poskytovatelé zdravotních služeb oprávnění přijmout zdravotnickou dokumentaci nebo elektronický zdravotní záznam. Pacient, kterému jsou prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví nebo EZKarty zpřístupněny zákonem stanovené údaje o existenci dokumentace. Ostatní registrované výměnné sítě pouze v rozsahu nezbytném pro směrování a zabezpečení přenosu mezi propojenými sítěmi. Přístup pracovníků provozovatele registrované výměnné sítě je přípustný pouze v nezbytném rozsahu pro zajištění provozu, bezpečnosti, podpory nebo řešení incidentu. Zpracování samo o sobě nezakládá předávání osobních údajů do třetích zemí; tuto skutečnost je nutné ověřit u konkrétního technického a dodavatelského řešení každé registrované výměnné sítě.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	Poskytovatel zdravotních služeb zůstává správcem zdrojové zdravotnické dokumentace a odpovídá zejména za zákonnost jejího vedení a předání, její obsah, správnost, integritu a dobu uchování. Provozovatel registrované výměnné sítě je samostatným správcem ve vztahu k těm operacím zpracování, jejichž účely a prostředky stanoví při plnění vlastních zákonných povinností, zejména při zajištění provozu a bezpečnosti sítě, vedení provozních a auditních záznamů, správě připojení a plnění povinností souvisejících s ověřením shody. Jeho přesné postavení u dalších operací musí být vymezeno podle konkrétního provozního modelu dané registrované výměnné sítě. Postavení samostatného správce nezakládá odpovědnost provozovatele registrované výměnné sítě za odborný obsah nebo správnost zdrojové zdravotnické dokumentace.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	NE. Zdravotnická dokumentace ani elektronické zdravotní záznamy nejsou prostřednictvím registrované výměnné sítě veřejně přístupné. Přístup je umožněn pouze oprávněným subjektům po ověření jejich identity a oprávnění.

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	Provoz registrované výměnné sítě pouze na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o ověření shody a při trvalém dodržování standardu elektronického zdravotnictví. Šifrování přenášených údajů, zabezpečená systémová rozhraní a používání systémových certifikátů. Jednoznačná identifikace připojeného poskytovatele zdravotních služeb, pověřeného pracovníka a registrované výměnné sítě. Ověřování oprávnění k přístupu, včetně využití Registru oprávnění, je-li to pro daný úkon relevantní. Řízení přístupových oprávnění podle zásady nejnižších oprávnění a oddělení provozních rolí. Zajištění důvěrnosti, integrity, autenticity a dostupnosti přenášených údajů. Automatizované vedení auditních a bezpečnostních záznamů, bezpečnostní monitoring a vyhodnocování nestandardního chování. Řízení zranitelností, bezpečnostních aktualizací, dodavatelských rizik a kybernetických bezpečnostních incidentů. Pravidelné testování zabezpečení, odolnosti a interoperability. Minimalizace rozsahu a doby případného technického uložení údajů a jejich bezpečný výmaz podle standardu elektronického zdravotnictví. Zajištění kontinuity provozu a pravidel pro bezpečné ukončení provozu sítě.

	Popis zajištění práv a povinností
	Přístup – pacient uplatňuje právo na přístup k obsahu zdrojové zdravotnické dokumentace vůči poskytovateli zdravotních služeb, který ji vede. Provozovatel registrované výměnné sítě vyřizuje žádosti subjektů údajů ve vztahu k osobním údajům, které zpracovává jako samostatný správce. Oprava – požadavky týkající se odborného obsahu nebo správnosti zdravotnické dokumentace se uplatňují vůči poskytovateli, který zdrojovou dokumentaci vede; provozovatel registrované výměnné sítě odpovídá za opravu údajů vedených v rámci jeho vlastní působnosti. Výmaz – právo na výmaz je omezeno zákonnými povinnostmi uchovávat zdravotnickou dokumentaci a provozní nebo auditní záznamy. Případné technické kopie přenášených údajů jsou vymazány způsobem a ve lhůtě stanovené standardem elektronického zdravotnictví. Omezení zpracování a námitka se posuzují podle konkrétního právního základu a zákonných povinností příslušného správce. Přenositelnost se zpravidla neuplatní, protože zpracování není založeno na souhlasu nebo smlouvě. Automatizované rozhodování – zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování.

	Požadavky na připojené subjekty
	Připojené informační systémy a jejich provozovatelé musí splňovat standardy elektronického zdravotnictví, požadavky na interoperabilitu, zabezpečené připojení, autentizaci systémů a ochranu přenášených údajů. Poskytovatel zdravotních služeb odpovídá za správné přiřazení dokumentace konkrétnímu pacientovi, za oprávněnost jejího předání, za obsah a integritu zdrojové dokumentace a za správnou identifikaci pověřeného pracovníka. Připojené subjekty musí zajistit řízení přístupových oprávnění, ochranu přístupových a autentizačních prostředků, vedení auditních záznamů, bezpečnostní aktualizace, oznamování a řešení bezpečnostních incidentů a nezbytnou součinnost při jejich šetření. Musí rovněž zachovávat technickou a sémantickou interoperabilitu, umožnit bezpečnou komunikaci s ostatními registrovanými výměnnými sítěmi a plnit požadavky stanovené pro napojení na Integrované datové rozhraní.


Tabulka 38 - Registrované výměnné sítě


	TEST PROPORCIONALITY – Registrované výměnné sítě

	Název zpracování osobních údajů
	Registrované výměnné sítě

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO. Účelem zpracování je zajistit bezpečné, důvěryhodné a interoperabilní předávání a zpřístupňování zdravotnické dokumentace a elektronických zdravotních záznamů mezi oprávněnými subjekty. Zpracování podporuje dostupnost a návaznost zdravotních služeb, ochranu zdraví a plnění zákonných povinností poskytovatelů zdravotních služeb. Sledovaný účel je proto legitimní a odpovídá veřejnému zájmu na řádném fungování systému zdravotnictví.
ANO. Při využití registrované výměnné sítě je zpracování osobních údajů nezbytné pro správnou identifikaci pacienta, poskytovatele zdravotních služeb a pověřeného pracovníka, ověření oprávnění, správné směrování dokumentace a doložení uskutečněných operací. Bez těchto údajů by nebylo možné zajistit, aby byla zdravotnická dokumentace předána nebo zpřístupněna správnému oprávněnému příjemci a aby byla zachována důvěrnost, integrita a dohledatelnost přenosu. Rozsah zpracovávaných údajů je omezen na údaje nezbytné pro uskutečnění konkrétního úkonu a zajištění bezpečného provozu sítě.

	Je použitý prostředek vhodný? Je použitý prostředek potřebný a nezbytný? Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO. Registrovaná výměnná síť představuje vhodný prostředek pro bezpečnou a standardizovanou výměnu zdravotnické dokumentace mezi informačními systémy různých poskytovatelů zdravotních služeb. Společné standardy, ověření shody, kontrola oprávnění a propojení s Integrovaným datovým rozhraním umožňují zajistit interoperabilitu, zabezpečení a dohledatelnost jednotlivých přenosů.
Samotného účelu nelze dosáhnout prostředkem, při němž by nedocházelo ke zpracování osobních údajů. Přímá bilaterální propojení nebo využívání nestandardizovaných komunikačních kanálů by neposkytovala srovnatelnou úroveň interoperability, zabezpečení a kontroly. Využití registrované výměnné sítě přitom není výlučným způsobem výměny zdravotnické dokumentace a posuzované zpracování se uplatní pouze tehdy, pokud poskytovatel zdravotních služeb její služby využije.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde? Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?
	ANO. Zpracování se může týkat rozsáhlé zdravotnické dokumentace a zvláštních kategorií osobních údajů, a proto může představovat významný zásah do soukromí subjektů údajů. Tento zásah je však omezen účelem zpracování a doprovázen odpovídajícími technickými a organizačními opatřeními.
Zdrojová zdravotnická dokumentace zůstává u poskytovatele zdravotních služeb a registrovaná výměnná síť ji nearchivuje. Případné technické uložení je omezeno na dobu nezbytnou pro uskutečnění přenosu. Ochrana údajů je dále zajištěna šifrováním, ověřováním identity a oprávnění, vedením auditních záznamů, řízením systémových certifikátů, ověřením shody, bezpečnostním monitoringem a pravidly stanovenými standardem elektronického zdravotnictví. Zpracování neobsahuje automatizované individuální rozhodování.
Analýza rizik dokládá po zohlednění navržených opatření podstatné snížení výchozích hodnot rizik. Konkrétní provozovatel registrované výměnné sítě musí před zahájením provozu posoudit konkrétní technické řešení, datové toky, dodavatelské vztahy a rozdělení odpovědností a provést vlastní posouzení vlivu nebo odpovídající aktualizaci posouzení.
Za předpokladu dodržení uvedených podmínek existuje mezi sledovaným veřejným zájmem a zásahem do práv subjektů údajů spravedlivý a přiměřený poměr. Zpracování zasahuje do soukromí osob pouze v míře nezbytné pro bezpečné a spolehlivé předávání zdravotnické dokumentace.


Tabulka 39 - Test proporcionality – Registrované výměnné sítě
Ověření shody registrované výměnné sítě
Ministerstvo zdravotnictví provádí na základě žádosti ověření shody registrované výměnné sítě. Účelem zpracování je posoudit, zda konkrétní výměnná síť a její ověřovaná verze splňují požadavky stanovené zákonem a standardem elektronického zdravotnictví, včetně požadavků na bezpečnost, interoperabilitu, auditovatelnost, kontinuitu provozu a napojení na Integrované datové rozhraní.
Zpracování zahrnuje přijetí a evidenci žádosti, kontrolu jejích náležitostí, případnou výzvu k doplnění, odborné posouzení předložených podkladů, zaznamenání výsledků ověření, vydání rozhodnutí a správu jeho dalšího životního cyklu. Součástí zpracování je rovněž evidence případného pozastavení, zrušení nebo zániku rozhodnutí a zveřejnění zákonem stanovených údajů o registrovaných výměnných sítích na internetových stránkách ministerstva a v katalogu služeb elektronického zdravotnictví.
Zpracovávány mohou být zejména identifikační a kontaktní údaje fyzických osob jednajících za žadatele nebo provozovatele registrované výměnné sítě, údaje o jejich pracovním či služebním zařazení a oprávnění jednat, údaje obsažené v elektronickém podpisu nebo podání prostřednictvím datové schránky a identifikační údaje pracovníků Ministerstva zdravotnictví podílejících se na posouzení žádosti. Dále jsou zpracovávány provozní a auditní údaje dokládající průběh správního řízení a jednotlivé úkony provedené při ověření shody.
Předmětem tohoto zpracování nejsou zdravotní údaje pacientů ani obsah zdravotnické dokumentace. Ověřování technických a funkčních vlastností registrované výměnné sítě musí probíhat s využitím syntetických, testovacích nebo jinak neidentifikovatelných údajů, aby při posuzování shody nebylo nezbytné zpřístupňovat produkční zdravotnickou dokumentaci.
Správcem osobních údajů zpracovávaných v rámci řízení o ověření shody je Ministerstvo zdravotnictví. Přístup k údajům mají pouze pověření pracovníci ministerstva v rozsahu nezbytném pro posouzení splnění požadavků. Veřejně se zpřístupňují pouze údaje nezbytné pro identifikaci registrované výměnné sítě, její ověřené verze a aktuálního stavu rozhodnutí. Kontaktní údaje fyzických osob se nezveřejňují.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 40 - Seznam hrozeb zpracování „Ověření shody registrované výměnné sítě“
	Seznam hrozeb zpracování „Ověření shody registrované výměnné sítě“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	3
	Neoprávněný nebo nadbytečný přístup pracovníků Ministerstva zdravotnictví k osobním údajům zpracovávaným v rámci řízení o ověření shody.
	16
	4

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů).
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům v důsledku zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami.
	16
	4

	52
	Zavedení škodlivého kódu, například viru, spyware nebo trojského koně.
	16
	4

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti.
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie.
	8
	2

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů.
	24
	6

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva.
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele.
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců.
	24
	12

	59
	Zneužití vnitřních prostředků nebo sabotáž.
	12
	3

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávek elektrické energie nebo jiných důležitých služeb.
	8
	2

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní.
	24
	12

	62
	Cílený kybernetický útok s využitím sociálního inženýrství nebo špionážních technik.
	16
	4

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat.
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace, zejména její odposlech nebo modifikace.
	8
	2

	74
	Žádost, předložená dokumentace, výsledek posouzení nebo rozhodnutí mohou být nesprávně přiřazeny ke konkrétnímu žadateli, registrované výměnné síti nebo její ověřované verzi. V důsledku toho může být rozhodnutí vydáno pro jiné technické řešení, než které bylo skutečně posouzeno, nebo mohou být osobní údaje zpřístupněny nesprávnému subjektu.
	24
	6

	75
	V rámci zveřejnění seznamu registrovaných výměnných sítí mohou být omylem zveřejněny osobní kontaktní údaje osob jednajících za žadatele nebo provozovatele, případně jiné osobní údaje obsažené ve správním spise, které nejsou pro účely veřejného seznamu nezbytné.
	16
	4

	76
	Při technickém ověřování shody mohou být v rozporu se stanovenými pravidly použity skutečné zdravotní údaje pacientů, produkční zdravotnická dokumentace nebo její kopie. Tím může dojít k neoprávněnému zpřístupnění zvláštních kategorií osobních údajů v testovacím nebo posuzovacím prostředí.
	32
	8

	77
	Informace o pozastavení, zrušení, zániku nebo skončení platnosti rozhodnutí o ověření shody nemusí být včas nebo správně promítnuta do evidence, veřejného seznamu, katalogu služeb elektronického zdravotnictví nebo navazujících mechanismů kontroly připojení. Nevyhovující nebo neověřená verze sítě tak může být nadále považována za síť s platným ověřením shody.
	32
	8

	78
	Výsledek odborného posouzení, rozhodnutí o ověření shody nebo související auditní záznamy mohou být neoprávněně změněny, odstraněny nebo ovlivněny osobou s nedostatečně oddělenými pravomocemi nebo konfliktem zájmů. V důsledku toho může být schváleno technické řešení, které nesplňuje požadované bezpečnostní nebo interoperabilní podmínky.
	16
	4


Tabulka 41 - Ověření shody registrované výměnné sítě
	Ověření shody registrované výměnné sítě

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Přijetí žádosti prostřednictvím datové schránky Ministerstva zdravotnictví a její zaevidování ve spisové službě. Kontrola úplnosti žádosti, případná výzva k jejímu doplnění, odborné posouzení předložených podkladů a ověření splnění požadavků stanovených zákonem a standardem elektronického zdravotnictví, včetně požadavků na napojení registrované výměnné sítě na Integrované datové rozhraní. Vydání rozhodnutí o ověření shody a evidence jeho platnosti. Evidence pozastavení, zrušení nebo zániku rozhodnutí a zveřejnění zákonem stanovených údajů o registrovaných výměnných sítích na internetových stránkách ministerstva a v katalogu služeb elektronického zdravotnictví.

	Popis účelů
	Zajištění jednotného, transparentního a přezkoumatelného posouzení, zda konkrétní registrovaná výměnná síť a její ověřovaná verze splňují zákonné, technické, bezpečnostní a interoperabilní požadavky. Zajištění průběžné evidence platnosti vydaných rozhodnutí a dostupnosti aktuálních informací o registrovaných výměnných sítích. Zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti a výkon působnosti Ministerstva zdravotnictví podle zákona o elektronizaci zdravotnictví.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Identifikační a kontaktní údaje fyzických osob jednajících za žadatele nebo provozovatele registrované výměnné sítě, zejména jméno, příjmení, pracovní nebo služební zařazení, oprávnění jednat, služební či pracovní kontaktní údaje a údaje obsažené v elektronickém podpisu nebo metadatech podání prostřednictvím datové schránky. Identifikační údaje pověřených pracovníků Ministerstva zdravotnictví a odborných osob podílejících se na posouzení žádosti. Údaje o jednotlivých úkonech ve správním řízení, včetně údajů o jejich původci a času provedení. Technická dokumentace může obsahovat identifikační a kontaktní údaje osob odpovědných za technické řešení, bezpečnost nebo provoz posuzované výměnné sítě. Součástí zpracování nejsou zdravotní údaje pacientů ani produkční zdravotnická dokumentace. Pro technické ověřování se používají pouze syntetické, testovací nebo jinak neidentifikovatelné údaje.

	Předpokládaná doba uchování osobních údajů
	Dokumentace řízení o ověření shody, včetně žádosti, podkladů, rozhodnutí a navazujících úkonů, je uchovávána ve spisové službě Ministerstva zdravotnictví po dobu stanovenou příslušným spisovým a skartačním plánem. Údaje zveřejňované v seznamu registrovaných výměnných sítí jsou vedeny pouze v rozsahu a po dobu odpovídající účelu evidence vydaného rozhodnutí a jeho aktuálního stavu. Zveřejnění nezahrnuje osobní kontaktní údaje fyzických osob.

	Popis subjektů údajů
	Fyzické osoby jednající za žadatele nebo provozovatele registrované výměnné sítě, jeho zaměstnanci nebo jiné pověřené osoby uvedené v žádosti či přiložené technické dokumentaci. Pověření pracovníci Ministerstva zdravotnictví a odborné osoby podílející se na vyřízení žádosti a ověření shody.

	Popis příjemců osobních údajů, způsob užití
	K osobním údajům mají přístup pouze pověření pracovníci Ministerstva zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro evidenci a vyřízení žádosti, odborné posouzení splnění požadavků, vydání rozhodnutí a správu jeho dalšího životního cyklu. Přístup technických správců spisové služby nebo smluvních dodavatelů je omezen na nezbytný rozsah správy, podpory a zabezpečení systému a probíhá pouze podle pokynů Ministerstva zdravotnictví. Osobní údaje mohou být dále zpřístupněny příslušným správním orgánům nebo soudům, pokud je to nezbytné pro přezkum rozhodnutí nebo splnění jiné zákonné povinnosti. Veřejnosti se zpřístupňují pouze zákonem předpokládané údaje o registrované výměnné síti, jejím provozovateli, ověřené verzi a stavu rozhodnutí, nikoliv osobní kontaktní údaje.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	Ministerstvo zdravotnictví je správcem osobních údajů zpracovávaných v rámci řízení o ověření shody a navazující evidence rozhodnutí. Odpovídá za zákonnost zpracování, vymezení přístupových oprávnění, zabezpečení spisové služby, správnost zveřejňovaného rozsahu údajů a vyřizování práv subjektů údajů. Případný dodavatel nebo technický správce spisové služby vystupuje jako zpracovatel pouze tehdy, pokud v rámci poskytované služby získává přístup k osobním údajům, a zpracovává je výhradně podle pokynů Ministerstva zdravotnictví a na základě odpovídajícího právního ujednání.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	NE. Osobní údaje fyzických osob nejsou veřejně zpřístupňovány. Veřejný seznam obsahuje pouze údaje nezbytné pro identifikaci registrované výměnné sítě, jejího provozovatele, ověřené verze a aktuálního stavu rozhodnutí.

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	Vedení žádosti a navazující dokumentace v zabezpečené spisové službě Ministerstva zdravotnictví. Přijímání žádostí prostřednictvím datové schránky. Přístup pouze pověřených pracovníků podle jejich pracovních nebo služebních rolí a zásady nejnižších oprávnění. Oddělení rolí při odborném posouzení, schválení výsledku a zveřejnění údajů. Evidence provedených úkonů a vedení auditní stopy. Ochrana integrity žádostí, podkladů a rozhodnutí. Kontrola správného přiřazení žádosti ke konkrétní výměnné síti a její ověřované verzi. Řízená aktualizace stavu rozhodnutí při jeho pozastavení, zrušení nebo zániku. Kontrola rozsahu údajů před jejich zveřejněním, která zabrání zveřejnění osobních kontaktních údajů. Používání pouze syntetických, testovacích nebo jinak neidentifikovatelných údajů při technickém ověřování. Pravidelné zálohování, řízení bezpečnostních incidentů a obnova dostupnosti spisové služby.

	Popis zajištění práv a povinností
	Subjekt údajů může vůči Ministerstvu zdravotnictví uplatnit právo na přístup k osobním údajům a právo na opravu nepřesných údajů. Právo na výmaz a omezení zpracování se posuzuje s ohledem na zákonné povinnosti Ministerstva zdravotnictví při vedení správního spisu, výkonu veřejné moci a archivaci dokumentů. Zpracování není založeno na souhlasu a souhlas proto nelze odvolat. Zpracování nezahrnuje automatizované individuální rozhodování ani profilování. Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje vyřizování žádostí subjektů údajů a plnění informační povinnosti v rozsahu stanoveném GDPR a použitelnými právními předpisy.

	Požadavky na zapojené subjekty
	Žadatel odpovídá za správnost a aktuálnost předkládaných údajů, oprávnění jednajících osob a omezení osobních údajů v žádosti a jejích přílohách na nezbytný rozsah. Do podkladů pro technické ověření nesmí vkládat produkční zdravotnickou dokumentaci ani skutečné zdravotní údaje pacientů. Změny kontaktních osob, technického řešení nebo ověřované verze sítě musí oznámit způsobem stanoveným zákonem, správním řádem nebo standardem elektronického zdravotnictví.

Tabulka 42 - Test proporcionality – Ověření shody registrované výměnné sítě
	TEST PROPORCIONALITY – Ověření shody registrované výměnné sítě

	Název zpracování osobních údajů
	Ověření shody registrované výměnné sítě

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO. Účelem zpracování je ověřit, zda konkrétní registrovaná výměnná síť a její posuzovaná verze splňují jednotné technické, bezpečnostní a interoperabilní požadavky stanovené zákonem a standardem elektronického zdravotnictví. Ověření shody chrání veřejný zájem na bezpečném a spolehlivém předávání zdravotnické dokumentace a na řádném fungování infrastruktury elektronického zdravotnictví.

Zpracování identifikačních a kontaktních údajů fyzických osob jednajících za žadatele nebo provozovatele je nezbytné pro jednoznačné určení účastníka řízení, ověření oprávnění jednajících osob, vedení komunikace, doložení jednotlivých úkonů a vydání přezkoumatelného rozhodnutí. Zpracování údajů pracovníků Ministerstva zdravotnictví je nezbytné pro zajištění odpovědnosti, dohledatelnosti a kontroly průběhu řízení.

Rozsah osobních údajů je omezen na údaje nezbytné pro výkon zákonné působnosti Ministerstva zdravotnictví. Zpracování není založeno na souhlasu, ale na plnění právní povinnosti a výkonu působnosti ve veřejném zájmu podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) GDPR.

	Je použitý prostředek vhodný?
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO. Podání žádosti prostřednictvím datové schránky, její vedení ve spisové službě a následné odborné posouzení představují vhodné prostředky pro zajištění autenticity podání, ochrany jeho integrity, transparentnosti řízení a přezkoumatelnosti rozhodnutí. Evidence konkrétní posuzované verze výměnné sítě je nezbytná, protože jednotlivé verze technického řešení mohou mít rozdílné funkční, bezpečnostní a interoperabilní vlastnosti.

Účelu nelze dosáhnout bez zpracování základních údajů o osobách oprávněných jednat za žadatele a bez evidence osob odpovědných za provedené úkony. Alternativní anonymní nebo neevidované posuzování by neumožnilo spolehlivě ověřit oprávnění jednajících osob, vést správní řízení ani zajistit odpovědnost a přezkoumatelnost postupu ministerstva.

Pro technické ověření se nepoužívají produkční zdravotní údaje ani skutečná zdravotnická dokumentace. Požadované technické a funkční vlastnosti se ověřují prostřednictvím syntetických, testovacích nebo jinak neidentifikovatelných údajů. Tím je omezen rozsah zpracování osobních údajů na nezbytné minimum.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?
	ANO. Zpracování se týká převážně profesních identifikačních a kontaktních údajů osob jednajících za žadatele nebo provozovatele a údajů pracovníků Ministerstva zdravotnictví podílejících se na výkonu veřejné správy. Nezahrnuje zdravotní údaje pacientů ani jiné zvláštní kategorie osobních údajů.

Zásah do soukromí je omezen stanoveným účelem, rozsahem zpracovávaných údajů, přístupem pouze pověřených pracovníků, vedením dokumentace v zabezpečené spisové službě, evidencí provedených úkonů a dobou uchování podle spisového a skartačního plánu Ministerstva zdravotnictví. Osobní kontaktní údaje nejsou zveřejňovány. Veřejnosti jsou zpřístupněny pouze údaje nezbytné pro identifikaci registrované výměnné sítě, jejího provozovatele, ověřené verze a aktuálního stavu rozhodnutí.

Zpracování nezahrnuje automatizované individuální rozhodování ani profilování. S ohledem na omezený rozsah osobních údajů, jejich převážně profesní charakter a přijatá technická a organizační opatření existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi sledovaným veřejným zájmem a zásahem do práv subjektů údajů.


Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia
Navrhovaná právní úprava rozšiřuje okruh subjektů údajů vedených v Národním registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia oboru, jehož absolvováním získávají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zákona č. 95/2004 Sb. nebo zákona č. 96/2004 Sb. Součástí registru budou rovněž údaje o zahájení studia a o jeho případném přerušení nebo ukončení.
Účelem zpracování je vytvoření úplné, aktuální a dlouhodobě využitelné datové základny pro sledování vývoje kapacit budoucích zdravotnických pracovníků, vyhodnocování počtu osob vstupujících do jednotlivých zdravotnických oborů, průběhu a dokončování studia a pro sestavování statistických, analytických a predikčních výstupů potřebných k plánování personálních potřeb zdravotnictví. Výsledky zpracování mají sloužit zejména pro řízení zdravotnictví, tvorbu zdravotní politiky a včasnou identifikaci rizika nedostatku pracovníků v jednotlivých zdravotnických povoláních.
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky získá údaje od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na základě žádosti podle zákona o zdravotních službách. Předání bude technicky realizováno automatizovanou datovou dávkou. Předané údaje budou před jejich uložením do Národního registru zdravotnických pracovníků validovány a přiřazeny ke správnému subjektu údajů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ani jednotlivá vzdělávací zařízení nebudou mít z titulu tohoto předávání přímý přístup k údajům vedeným v Národním registru zdravotnických pracovníků ani oprávnění tyto údaje přímo měnit.
Nově předávané údaje zahrnují identifikační údaje osoby, zejména jméno a příjmení, datum a místo narození, pohlaví, rodné číslo, případně jiný zákonem stanovený identifikátor, a státní občanství. Dále zahrnují identifikaci vzdělávacího zařízení a studijního oboru a údaje o zahájení, přerušení, ukončení nebo absolvování studia. Toto zpracování samo o sobě nezahrnuje údaje o zdravotním stavu ani jiné zvláštní kategorie osobních údajů. Vzhledem k tomu, že se může týkat také žáků středních škol, mohou být mezi subjekty údajů nezletilé osoby.
Správcem osobních údajů vedených v Národním zdravotnickém informačním systému je Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zůstává samostatným správcem údajů ve svých zdrojových informačních systémech a předává je Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky na základě zákonného zmocnění. Přístup k údajům vedeným v Národním registru zdravotnických pracovníků bude umožněn pouze osobám a orgánům oprávněným zákonem a pouze v rozsahu nezbytném pro plnění jejich zákonných úkolů.
Údaje budou uchovávány po dobu stanovenou pro ostatní údaje vedené v Národním registru zdravotnických pracovníků. Zpracování nebude využíváno k automatizovanému individuálnímu rozhodování ani k individuálnímu hodnocení studenta, rozhodování o jeho studiu, přijetí do zaměstnání nebo stanovení jeho pracovního uplatnění. Analytické a statistické výstupy budou poskytovány v agregované nebo anonymizované podobě, pokud právní předpis nestanoví jinak.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 43 - Seznam hrozeb zpracování „Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia“
	Seznam hrozeb zpracování „Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	3
	Neoprávněný nebo nadbytečný přístup pracovníků Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky nebo Ministerstva zdravotnictví k osobním údajům osob zařazených do studia.
	16
	4

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů).
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům v důsledku zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami.
	16
	4

	52
	Zavedení škodlivého kódu, například viru, spyware nebo trojského koně.
	16
	4

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti.
	4
	1

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie.
	8
	2

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů.
	24
	6

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva.
	8
	2

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele.
	8
	2

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců.
	24
	6

	59
	Zneužití vnitřních prostředků nebo sabotáž.
	16
	4

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávek elektrické energie nebo jiných důležitých služeb.
	8
	2

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní.
	16
	4

	62
	Cílený kybernetický útok s využitím sociálního inženýrství nebo špionážních technik.
	16
	4

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat.
	4
	1

	64
	Napadení elektronické komunikace, zejména její odposlech nebo modifikace.
	16
	4

	79
	Údaje o studiu mohou být v důsledku chyby při párování přiřazeny jiné osobě, zejména při shodě základních identifikačních údajů, změně jména nebo použití nesprávného identifikátoru.
	24
	6

	80
	Informace o zahájení, přerušení, ukončení nebo absolvování studia nemusí být předány včas nebo mohou zůstat neaktuální, což může vést k nesprávným statistickým a personálním predikcím.
	24
	6

	81
	Automatizovaná dávka z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy může obsahovat osobní údaje přesahující zákonem stanovený a pro daný účel nezbytný rozsah.
	16
	4

	82
	Nedostatečné oddělení přístupových oprávnění v Národním registru zdravotnických pracovníků může zpřístupnit údaje o osobách zařazených do studia subjektům oprávněným přistupovat pouze k údajům o zdravotnických pracovnících.
	24
	6

	83
	Údaje o studiu mohou být v rozporu se zákonným účelem použity k individuálnímu hodnocení studenta, rozhodování o jeho studiu, pracovním uplatnění nebo jinému profilování.
	24
	6

	84
	Subjekty údajů, zejména nezletilé osoby, nemusí být dostatečně a srozumitelně informovány o zdroji údajů, účelu jejich zpracování, době uchování a způsobu uplatnění práv.
	16
	4

	85
	Údaje o studiu mohou být uchovávány po dobu delší, než odpovídá pravidlům stanoveným pro Národní registr zdravotnických pracovníků, nebo nemusí být po uplynutí stanovené doby řádně odstraněny ze záloh a navazujících systémů.
	16
	4

	86
	Propojením údajů o studiu s dalšími údaji vedenými v Národním registru zdravotnických pracovníků nebo Národním zdravotnickém informačním systému může vzniknout podrobný dlouhodobý profil osoby nebo může dojít ke zpětné identifikaci osoby ze statistického výstupu.
	24
	6


Tabulka 44 - Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia
	Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Vyžádání údajů, automatizované předání datové dávky, příjem, kontrola a validace údajů, jednoznačné přiřazení k subjektu údajů, záznam, aktualizace, uchování, oprava, využití pro statistické a analytické účely a výmaz po uplynutí stanovené doby.

	Popis účelů
	Sledování a predikce kapacit budoucích zdravotnických pracovníků, vyhodnocování průběhu a dokončování studia a tvorba podkladů pro plánování personálních potřeb zdravotnictví a zdravotní politiky.

	Právní základ zpracování
	Plnění právní povinnosti a výkon úkolu prováděného ve veřejném zájmu podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) GDPR a příslušných ustanovení zákona o zdravotních službách.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Jméno a příjmení, datum a místo narození, pohlaví, rodné číslo nebo jiný zákonný identifikátor, státní občanství, identifikace vzdělávacího zařízení a studijního oboru a údaje o zahájení, přerušení, ukončení nebo absolvování studia.

	Zvláštní kategorie osobních údajů
	Nově předávaný soubor údajů nezahrnuje údaje o zdravotním stavu ani jiné zvláštní kategorie osobních údajů.

	Popis subjektů údajů
	Osoby zařazené do studia oborů vedoucích k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, včetně případných nezletilých žáků středních škol.

	Zdroj osobních údajů
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Údaje jsou předávány automatizovanou dávkou na základě žádosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je správcem Národního zdravotnického informačního systému. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je samostatným správcem zdrojových údajů a předává je na základě zákonného zmocnění. Případní dodavatelé s přístupem k osobním údajům vystupují jako zpracovatelé pouze v rozsahu odpovídajícím čl. 28 GDPR.

	Popis příjemců osobních údajů, způsob užití
	Pověření pracovníci Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, Ministerstvo zdravotnictví a další zákonem oprávněné osoby pouze v zákonem stanoveném rozsahu. Subjekt údajů má přístup k údajům vedeným o jeho osobě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ani vzdělávací zařízení nemají z titulu předávání přímý přístup do Národního registru zdravotnických pracovníků ani oprávnění údaje přímo měnit.

	Předpokládaná doba uchování osobních údajů
	Shodná s dobou uchování ostatních údajů vedených v Národním registru zdravotnických pracovníků. Po jejím uplynutí budou údaje odstraněny v souladu s pravidly Národního zdravotnického informačního systému.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	NE. Individuální údaje o osobách zařazených do studia nejsou veřejně přístupné.

	Automatizované rozhodování
	Zpracování nezahrnuje automatizované individuální rozhodování ani profilování s právními nebo obdobně významnými účinky.

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	Šifrované předávání, autentizace předávajícího systému, kontrola integrity a úplnosti dávky, jednoznačné párování osob, řízení přístupových oprávnění, oddělení rolí, auditování přístupů a změn, pravidelné kontroly oprávnění, zálohování, řízení incidentů, kontrola rozsahu předávaných údajů a agregace nebo anonymizace analytických výstupů.

	Popis zajištění práv a povinností
	Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajistí výkon práva na přístup a opravu nepřesných údajů. Oprava údajů převzatých z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bude provedena po ověření správnosti ve zdrojovém systému. Ostatní práva se posuzují s ohledem na zákonný účel zpracování a povinnosti správce. Zpracování není založeno na souhlasu. Zpracování nebude využíváno k individuálnímu hodnocení studenta, rozhodování o jeho studiu nebo pracovním uplatnění.

	Požadavky na zapojené subjekty
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zajistí správnost, aktuálnost a úplnost údajů, omezí datovou dávku na zákonem stanovený rozsah, zabezpečí její přenos, eviduje uskutečněná předání a bez zbytečného odkladu promítá opravy údajů ve zdrojovém systému.

Tabulka 45 - Test proporcionality – Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia
	TEST PROPORCIONALITY – Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia

	Název zpracování osobních údajů
	Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO. Zajištění dostatečných personálních kapacit ve zdravotnictví představuje významný veřejný zájem. Údaje o osobách vstupujících do studia zdravotnických oborů a o průběhu a dokončování jejich studia umožní vytvářet přesnější predikce budoucího počtu zdravotnických pracovníků a včas identifikovat riziko nedostatku jednotlivých zdravotnických profesí. Zpracování je založeno na právní povinnosti a výkonu úkolu ve veřejném zájmu podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) GDPR.

	Je použitý prostředek vhodný?
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO. Použití individuálních identifikačních údajů je nezbytné pro jednoznačné rozlišení osob, odstranění duplicit, správné zachycení přerušení nebo změn studia a vytvoření dlouhodobé návaznosti mezi studiem a následným získáním odborné způsobilosti. Pouze agregované údaje by neumožnily spolehlivě sledovat průchod vzděláváním ani eliminovat opakované nebo souběžné záznamy. Dopad zpracování je omezen tím, že analytické a statistické výstupy budou vytvářeny v agregované nebo anonymizované podobě.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?
	ANO. Rozsah zpracovávaných údajů je omezen na identifikační údaje a základní údaje o studiu. Nové zpracování nezahrnuje zdravotní údaje ani jiné zvláštní kategorie osobních údajů a nebude používáno k individuálnímu hodnocení studentů nebo automatizovanému rozhodování. Přístup k individuálním údajům bude omezen podle zákonných oprávnění a pracovních rolí. Přenos a následné zpracování budou auditovány a zabezpečeny. Zvláštní pozornost bude věnována transparentnímu informování subjektů údajů, včetně nezletilých osob, a správnosti údajů převzatých z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Za těchto podmínek je zásah do soukromí přiměřený sledovanému veřejnému zájmu.


Národní registr vzácných onemocnění
Navrhovaná právní úprava zřizuje Národní registr vzácných onemocnění jako součást Národního zdravotnického informačního systému. Registr je koncipován jako celostátní sběrný a analytický informační systém určený ke zpracování údajů o pacientech se vzácným onemocněním.
Účelem zpracování je zejména sledování výskytu a vývoje vzácných onemocnění, vyhodnocování diagnostických a léčebných postupů, potřeb pacientů a dostupnosti diagnostické, léčebné, dispenzární a vysoce specializované zdravotní péče. Údaje budou dále využívány pro řízení zdravotnictví, plánování kapacit specializovaných pracovišť, hodnocení kvality a výsledků poskytované péče, tvorbu zdravotní politiky a přípravu statistických a analytických výstupů.
Údaje do registru předávají poskytovatelé zdravotních služeb poskytující pacientovi se vzácným onemocněním diagnostickou, léčebnou nebo dispenzární zdravotní péči, zejména poskytovatelé zajišťující vysoce specializovanou zdravotní péči. Předávání bude probíhat kombinací automatizovaného předávání prostřednictvím zabezpečeného rozhraní nebo datových dávek a ručního zápisu oprávněným pracovníkem poskytovatele. Nepředpokládá se migrace osobních údajů z dřívější samostatné evidence.
V registru budou zpracovávány osobní údaje potřebné pro jednoznačnou identifikaci pacienta, související sociodemografické údaje, zejména věk, pohlaví, místo narození a místo trvalého pobytu, a údaje o zdravotním stavu vztahující se ke vzácnému onemocnění. Ty zahrnují zejména diagnózu, průběh onemocnění, diagnostické a léčebné postupy, výsledky genetických vyšetření souvisejících se vzácným onemocněním, osobní a rodinnou anamnézu, údaje o účasti pacienta na výzkumu a údaje o poskytování vysoce specializované zdravotní péče. Zpracovávány budou rovněž údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele zajišťujícího příslušnou péči. Rodinná anamnéza bude vedena pouze v rozsahu nezbytném pro posouzení vzácného onemocnění pacienta. Nebudou-li identifikační údaje rodinných příslušníků nezbytné pro zákonný účel registru, nebudou do registru zaznamenávány.
Registr je primárně sběrným a analytickým systémem a není určen k obecnému sdílení individuálních údajů mezi poskytovateli zdravotních služeb ani jako náhrada zdravotnické dokumentace. Přístup k identifikovatelným údajům bude umožněn pouze oprávněným osobám v zákonem stanoveném rozsahu a na základě řízených přístupových oprávnění. Pro statistické a vědecké účely budou údaje poskytovány pouze v anonymizované nebo jiné podobě, ze které nelze určit konkrétní fyzickou osobu.
Správcem osobních údajů vedených v Národním zdravotnickém informačním systému je Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Poskytovatelé zdravotních služeb zůstávají samostatnými správci údajů vedených ve své zdravotnické dokumentaci a odpovídají za zákonnost, správnost a úplnost údajů předávaných do registru. Po uplynutí 25 let od roku úmrtí pacienta budou osobní údaje v registru anonymizovány. Anonymizace musí být provedena způsobem, který neumožní zpětné určení pacienta ani jeho identifikaci propojením anonymizovaného souboru s jinými dostupnými údaji.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je samostatnou tabulkovou přílohou č. 3 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Součástí tabulkové přílohy na zvláštním listu je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních opatření. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 46 - Seznam hrozeb zpracování „Národní registr vzácných onemocnění“
	Seznam hrozeb zpracování „Národní registr vzácných onemocnění“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	3
	Neoprávněný nebo nadbytečný přístup pracovníků Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky nebo Ministerstva zdravotnictví k osobním údajům pacientů se vzácným onemocněním.
	32
	8

	50
	Poškození nebo selhání technického anebo programového vybavení (HW, SW, nosiče osobních údajů).
	8
	2

	51
	Neoprávněný přístup k osobním údajům v důsledku zneužití nebo odcizení identity interními nebo externími osobami.
	32
	8

	52
	Zavedení škodlivého kódu, například viru, spyware nebo trojského koně.
	32
	8

	53
	Narušení fyzické bezpečnosti.
	8
	2

	54
	Přerušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo dodávek elektrické energie.
	16
	4

	55
	Zneužití nebo neoprávněná modifikace údajů.
	32
	8

	56
	Ztráta, odcizení nebo poškození aktiva.
	16
	4

	57
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele.
	32
	8

	58
	Pochybení ze strany zaměstnanců.
	32
	8

	59
	Zneužití vnitřních prostředků nebo sabotáž.
	32
	8

	60
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávek elektrické energie nebo jiných důležitých služeb.
	12
	3

	61
	Nedostatek zaměstnanců s potřebnou odbornou úrovní.
	24
	6

	62
	Cílený kybernetický útok s využitím sociálního inženýrství nebo špionážních technik.
	32
	8

	63
	Zneužití vyměnitelných technických nosičů dat.
	16
	4

	64
	Napadení elektronické komunikace, zejména její odposlech nebo modifikace.
	32
	8

	87
	Údaje o vzácném onemocnění nebo výsledky genetického vyšetření mohou být v důsledku chyby při identifikaci nebo párování přiřazeny jinému pacientovi.
	32
	8

	88
	Při ručním zápisu nebo automatizovaném předávání mohou být údaje předány neúplně, opožděně, duplicitně nebo v nesprávné podobě, což může vést k chybným analytickým výstupům.
	24
	6

	89
	Může dojít k neoprávněnému přístupu k údajům o vzácném onemocnění, výsledkům genetických vyšetření nebo rodinné anamnéze.
	32
	8

	90
	Do registru mohou být zapsány identifikační údaje rodinných příslušníků nebo jiné údaje přesahující rozsah nezbytný pro posouzení vzácného onemocnění pacienta.
	24
	6

	91
	Kombinací údajů o vzácné diagnóze, místě pobytu, poskytovateli a dalších charakteristikách může být pacient identifikován i ve zdánlivě anonymizovaném výstupu.
	32
	8

	92
	Údaje mohou být v rozporu se zákonným účelem použity k hodnocení zaměstnatelnosti, pojistného rizika, rodinných dispozic nebo jinému diskriminačnímu posuzování.
	32
	8

	93
	Analytické nebo výzkumné výstupy mohou být poskytnuty bez dostatečného ověření, že z nich nelze určit konkrétní fyzickou osobu.
	32
	8

	94
	Anonymizace osobních údajů nemusí být po uplynutí 25 let od roku úmrtí pacienta provedena včas nebo může být provedena neúplně v navazujících datových vrstvách či zálohách.
	24
	6

	95
	Propojením registru s dalšími údaji vedenými v Národním zdravotnickém informačním systému může vzniknout nepřiměřeně podrobný profil pacienta nebo může dojít k jeho zpětné identifikaci.
	32
	8


Tabulka 47 - Národní registr vzácných onemocnění
	Národní registr vzácných onemocnění

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Příjem údajů automatizovaným rozhraním nebo datovou dávkou a ruční zápis oprávněným pracovníkem poskytovatele, kontrola a validace údajů, jednoznačné přiřazení k pacientovi a poskytovateli, záznam, aktualizace a oprava, uchování, analytické zpracování, řízení přístupů, příprava anonymizovaných nebo jinak neidentifikovatelných výstupů a anonymizace po uplynutí zákonné doby.

	Popis účelů
	Sledování výskytu a vývoje vzácných onemocnění, hodnocení diagnostických a léčebných postupů, plánování dostupnosti a kapacit specializované péče, řízení zdravotnictví, tvorba zdravotní politiky a tvorba statistických a analytických výstupů.

	Právní základ zpracování
	Plnění právní povinnosti a výkon úkolu prováděného ve veřejném zájmu podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) GDPR. Zpracování údajů o zdravotním stavu a genetických údajů vychází z čl. 9 odst. 2 písm. g) a i), případně písm. j) GDPR, a z § 70, § 72 a § 73 zákona o zdravotních službách a bodu 14 přílohy tohoto zákona.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Identifikační údaje pacienta, věk, pohlaví, místo narození a místo trvalého pobytu, údaje o vzácném onemocnění, diagnóze a jeho průběhu, diagnostických a léčebných postupech, výsledky genetických vyšetření souvisejících se vzácným onemocněním, osobní a rodinná anamnéza, údaje o účasti na výzkumu, údaje o poskytování vysoce specializované zdravotní péče a identifikační údaje příslušného poskytovatele.

	Zvláštní kategorie osobních údajů
	Údaje o zdravotním stavu a genetické údaje podle čl. 9 odst. 1 GDPR. Rodinná anamnéza může nepřímo vypovídat také o zdravotním stavu nebo genetických dispozicích příbuzných osob.

	Popis subjektů údajů
	Pacienti se vzácným onemocněním. V omezeném rozsahu mohou být rodinnou anamnézou nepřímo dotčeny také příbuzné osoby; jejich přímé identifikační údaje nebudou zpracovávány, nejsou-li nezbytné pro zákonný účel registru.

	Zdroj osobních údajů
	Poskytovatelé zdravotních služeb poskytující pacientovi diagnostickou, léčebnou nebo dispenzární péči, zejména poskytovatelé vysoce specializované zdravotní péče. Údaje budou předávány kombinací zabezpečeného automatizovaného rozhraní nebo datové dávky a ručního zápisu oprávněným pracovníkem. Migrace údajů z dřívější samostatné evidence se nepředpokládá.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je správcem Národního zdravotnického informačního systému a Národního registru vzácných onemocnění. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou samostatnými správci zdrojové zdravotnické dokumentace a odpovídají za zákonnost, správnost a úplnost předávaných údajů. Případní dodavatelé s přístupem k osobním údajům vystupují jako zpracovatelé pouze v rozsahu odpovídajícím čl. 28 GDPR.

	Popis příjemců osobních údajů, způsob užití
	Pověření pracovníci Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky a další osoby oprávněné zákonem pouze v nezbytném rozsahu. Registr je primárně sběrný a analytický a není určen k obecnému sdílení individuálních údajů mezi poskytovateli. Pro statistické a vědecké účely budou údaje poskytovány pouze v anonymizované nebo jiné podobě, ze které nelze určit konkrétní fyzickou osobu.

	Předpokládaná doba uchování osobních údajů
	Po uplynutí 25 let od roku úmrtí pacienta budou osobní údaje anonymizovány. Anonymizace se provede řízeným způsobem také v navazujících datových vrstvách a zálohách tak, aby nebylo možné pacienta zpětně určit propojením s jinými dostupnými údaji.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	NE. Individuální údaje pacientů ani údaje o genetických vyšetřeních a rodinné anamnéze nejsou veřejně přístupné.

	Automatizované rozhodování
	Zpracování nezahrnuje automatizované individuální rozhodování ani profilování s právními nebo obdobně významnými účinky pro pacienta.

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	Šifrování při přenosu i uložení, silná autentizace, řízení přístupových oprávnění podle pracovních rolí a zásady nejnižších oprávnění, oddělení identifikační a klinické části údajů, auditování přístupů a změn, bezpečnostní monitoring, kontrola úplnosti, integrity a správného přiřazení údajů, minimalizace údajů o rodinných příslušnících, řízení incidentů, kontrola rizika zpětné identifikace analytických výstupů a řízená anonymizace po uplynutí zákonné doby.

	Popis zajištění práv a povinností
	Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zajistí výkon práva na přístup a opravu nepřesných údajů. Oprava údajů předaných poskytovatelem bude provedena po ověření správnosti ve zdrojové zdravotnické dokumentaci. Ostatní práva se posuzují s ohledem na zákonný účel zpracování a povinnosti správce. Zpracování není založeno na souhlasu. Údaje nebudou využívány k automatizovanému individuálnímu rozhodování ani k diskriminačnímu posuzování pacienta nebo jeho příbuzných.

	Požadavky na zapojené subjekty
	Poskytovatelé zdravotních služeb zajistí správnost, aktuálnost a úplnost předávaných údajů, jejich omezení na zákonem stanovený rozsah, zabezpečení automatizovaného i ručního předávání, jednoznačné přiřazení údajů pacientovi a oprávnění pracovníků provádějících zápis. Zjištěné nesrovnalosti musí být bez zbytečného odkladu opraveny ve zdrojové dokumentaci a promítnuty do registru.

Tabulka 48 - Test proporcionality – Národní registr vzácných onemocnění
	TEST PROPORCIONALITY – Národní registr vzácných onemocnění

	Název zpracování osobních údajů
	Národní registr vzácných onemocnění

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem? Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO. Systematické sledování vzácných onemocnění, zajištění dostupnosti vysoce specializované péče a hodnocení diagnostických a léčebných postupů představují významný veřejný zájem na ochraně zdraví. Vzhledem k nízkému výskytu jednotlivých diagnóz nelze potřebné informace získat pouze z běžných agregovaných statistik. Individuální údaje jsou nezbytné pro odstranění duplicit, sledování vývoje onemocnění, návaznosti péče a vyhodnocení potřeb této specifické skupiny pacientů.

	Je použitý prostředek vhodný? Je použitý prostředek potřebný a nezbytný? Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO. Celostátní registr umožňuje jednotně a dlouhodobě zachytit údaje o vzácných onemocněních, diagnostice, léčbě a dostupnosti specializované péče. Použití pouze anonymních údajů již při sběru by neumožnilo spolehlivé odstranění duplicit, opravy záznamů ani sledování návaznosti a výsledků péče v čase. Dopad je omezen tím, že registr je sběrný a analytický, individuální údaje nejsou obecně sdíleny mezi poskytovateli a pro statistické a vědecké účely se poskytují pouze anonymizované nebo jinak neidentifikovatelné údaje.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde? Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?
	ANO. Zpracovávané údaje patří mezi vysoce citlivé údaje o zdravotním stavu a zahrnují také genetické údaje a rodinnou anamnézu. Zásah do soukromí je proto významný. Je však omezen zákonem stanoveným účelem, přesně vymezeným rozsahem údajů, řízenými přístupovými oprávněními, šifrováním, auditováním, zákazem použití pro automatizované individuální rozhodování, kontrolou neidentifikovatelnosti analytických a výzkumných výstupů a anonymizací osobních údajů po uplynutí 25 let od roku úmrtí pacienta. Za předpokladu řádné implementace uvedených opatření je mezi veřejným zájmem a zásahem do práv subjektů údajů zachován spravedlivý a přiměřený poměr.


Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept
Navrhovaná právní úprava zakládá přístup Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky k elektronickým receptům, záznamům o výdeji podle § 81g odst. 5 zákona o léčivech a elektronickým záznamům podle § 81g odst. 6 téhož zákona. Přístup slouží výhradně k plnění úkolů ÚZIS ČR při správě Národního zdravotnického informačního systému podle § 70 zákona o zdravotních službách, zejména k zajištění úplnosti, správnosti, konzistence a vzájemné provázanosti údajů vedených v NZIS.
Identifikovatelné údaje jsou potřebné pro validaci na úrovni jednotlivých záznamů a pro spolehlivé propojení údajů o preskripci a výdeji léčivých přípravků s údaji o poskytnutých zdravotních službách. Dosavadní anonymizované údaje ani časově zpožděná data o hrazených léčivých přípravcích neumožňují provádět tyto kontroly v potřebné úplnosti, zahrnout hrazené i nehrazené léčivé přípravky a včas identifikovat nesrovnalosti mezi preskripcí, výdejem a údaji vedenými v NZIS.
Přenos bude probíhat automatizovaně mezi systémem eRecept a infrastrukturou NZIS prostřednictvím přístupových certifikátů vydávaných podle zákona o elektronizaci zdravotnictví. Podle provozní potřeby půjde o pravidelné dávkové nebo online přenosy. Certifikátový model zajišťuje vzájemnou kryptografickou autentizaci systémů, šifrovanou komunikaci, vymezení oprávnění na úrovni informačních systémů a auditovatelnost provedených operací. Institucionální přístup není vázán na konkrétní fyzickou osobu a umožňuje nepřetržitý systémový provoz.
Zpracovávané údaje zahrnují identifikační údaje pacienta, předepisujícího zdravotnického pracovníka, poskytovatele zdravotních služeb a vydávající lékárny nebo farmaceuta, údaje obsažené v elektronickém receptu, údaje o předepsaném léčivém přípravku, jeho síle, lékové formě, množství a dávkování, údaje o výdeji nebo nevydání léčivého přípravku, datum a čas jednotlivých operací a nezbytné technické a provozní údaje umožňující kontrolu správnosti a dohledatelnost přenosu. Jde zejména o údaje o zdravotním stavu ve smyslu čl. 9 odst. 1 GDPR.
Státní ústav pro kontrolu léčiv zajišťuje provoz systému eRecept a odpovídá za zpracování údajů v tomto systému v rozsahu své zákonné působnosti. ÚZIS ČR je samostatným správcem pro převzetí a další zpracování údajů v rámci NZIS. Identifikovatelné údaje mohou být v prostředí ÚZIS ČR zpřístupněny pouze pověřeným osobám a systémovým účtům v rozsahu odpovídajícím jejich úkolům. Další poskytování se řídí výhradně zákonnými pravidly pro NZIS; statistické a veřejné výstupy budou poskytovány v anonymizované nebo agregované podobě, nestanoví-li zákon výslovně jinak.
Doba uchování převzatých údajů se řídí dobami stanovenými pro příslušné součásti NZIS a konkrétními zákonnými účely jejich zpracování. Přenos nesmí založit neodůvodněné duplicitní uchovávání údajů mimo tyto lhůty. Technické, auditní a chybové záznamy se uchovávají pouze po dobu nezbytnou pro zabezpečení, kontrolu a doložení zákonnosti přístupu.
Zpracování bude probíhat v odděleném a řízeném prostředí NZIS. Použije se šifrování při přenosu i uložení, správa životního cyklu certifikátů a kryptografických klíčů, řízení přístupových oprávnění podle zásady nejnižších oprávnění, oddělení identifikačních a zdravotních údajů, validace identifikátorů a integrity přenášených záznamů, úplné protokolování operací, průběžný bezpečnostní monitoring a řízené řešení incidentů. Údaje nesmějí být bez samostatného právního základu použity k automatizovanému individuálnímu rozhodování ani k jinému účelu nesouvisejícímu s úkoly podle § 70 zákona o zdravotních službách.
Seznam hrozeb pro subjekt údajů
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro toto zpracování včetně jejich hodnocení. Provedení hodnocení rizik je zachyceno v samostatné tabulkové příloze k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření a jejich přiřazení k významným rizikům jsou uvedeny v navazujících částech a v tabulkové příloze.
	Seznam hrozeb zpracování „Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	105
	Neoprávněný nebo nadbytečný automatizovaný přístup k údajům v systému eRecept v důsledku nesprávně vydaného, kompromitovaného, neodvolaného nebo nesprávně oprávněného přístupového certifikátu.
	32
	8

	106
	Nesprávné ztotožnění pacienta, poskytovatele nebo zdravotnického pracovníka může vést k propojení elektronického receptu nebo záznamu o výdeji s údaji jiné osoby v NZIS.
	32
	8

	107
	Chybné nastavení datového rozhraní, dotazu nebo oprávnění může vést k přenosu širšího rozsahu identifikovatelných údajů, než je nezbytné pro plnění konkrétního úkolu podle § 70 zákona o zdravotních službách.
	32
	8

	108
	Neúplný, opožděný, duplicitní nebo věcně nesprávný přenos údajů o preskripci nebo výdeji může vést k chybným kontrolním, analytickým nebo statistickým výstupům NZIS.
	24
	6

	109
	Nedostatečné oddělení identifikačních a zdravotních údajů nebo nedostatečné omezení interních přístupů může vést k neoprávněnému použití údajů pro jiný než zákonem stanovený účel.
	32
	8

	110
	Neúplné protokolování automatizovaných operací nebo nedostatečné vyhodnocování logů může znemožnit včasné odhalení neoprávněného přístupu, chyby přenosu nebo bezpečnostního incidentu.
	24
	6

	111
	Narušení šifrované komunikace, kompromitace kryptografických klíčů nebo selhání správy certifikátů může vést k úniku, odposlechu nebo neoprávněné modifikaci údajů při přenosu mezi eReceptem a NZIS.
	32
	8

	112
	Propojením údajů o preskripci a výdeji léčivých přípravků s dalšími údaji vedenými v NZIS může vzniknout nepřiměřeně podrobný profil pacienta nebo mohou být údaje použity k nepřípustnému individuálnímu či diskriminačnímu hodnocení.
	32
	8


Tabulka 49 - Seznam hrozeb zpracování „Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept“
	Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept

	Požadavek dle metodiky obecného posouzení vlivu
	Způsob naplnění

	Přehled funkčních požadavků na operace zpracování
	Automatizovaný systémový přístup k údajům v systému eRecept; autentizace přístupovým certifikátem; dávkové a online přenosy; převzetí elektronických receptů, záznamů o výdeji a elektronických záznamů; validace identifikátorů, úplnosti a konzistence; propojení s údaji v NZIS; evidence chyb a oprav; protokolování, monitoring a tvorba kontrolních, analytických a statistických výstupů.

	Popis účelů
	Plnění úkolů ÚZIS ČR podle § 70 zákona o zdravotních službách, zejména zajištění správnosti, úplnosti, konzistence a provázanosti údajů v NZIS, validace údajů napříč zdravotnickými registry, sledování poskytování zdravotních služeb a spotřeby léčivých přípravků, hodnocení kvality, dostupnosti a bezpečnosti péče, operativní monitoring zdravotního systému a tvorba zdravotnických statistik a podkladů pro řízení zdravotnictví.

	Právní základ zpracování
	Plnění právní povinnosti a výkon úkolu prováděného ve veřejném zájmu podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) GDPR. Zpracování údajů o zdravotním stavu se opírá zejména o čl. 9 odst. 2 písm. g), h), i) a j) GDPR podle konkrétního zákonného účelu. Vnitrostátní právní základ tvoří zejména § 81 odst. 3 písm. k) a § 81a odst. 2 zákona o léčivech a § 70 a § 73 zákona o zdravotních službách.

	Seznam zpracovávaných osobních údajů
	Identifikační údaje pacienta, předepisujícího zdravotnického pracovníka, poskytovatele zdravotních služeb a vydávající lékárny nebo farmaceuta; údaje obsažené v elektronickém receptu; údaje o předepsaném léčivém přípravku, jeho síle, lékové formě, množství a dávkování; záznamy o výdeji nebo nevydání; elektronické záznamy podle § 81g odst. 6 zákona o léčivech; datum a čas operací a nezbytné technické, identifikační a provozní údaje.

	Zvláštní kategorie osobních údajů
	Údaje o zdravotním stavu podle čl. 9 odst. 1 GDPR, zejména informace o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích, dávkování a souvisejících zdravotních skutečnostech.

	Popis subjektů údajů
	Pacienti, jimž byl léčivý přípravek předepsán nebo vydán nebo k nimž se vztahuje elektronický záznam. V omezeném rozsahu také předepisující zdravotničtí pracovníci, vydávající farmaceuti a další osoby identifikované v souvislosti s preskripcí a výdejem.

	Zdroj osobních údajů
	Systém eRecept provozovaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Údaje jsou ÚZIS ČR zpřístupňovány automatizovaně prostřednictvím přístupových certifikátů vydávaných podle zákona o elektronizaci zdravotnictví, formou pravidelných dávkových nebo online přenosů podle provozní potřeby.

	Rozdělení rolí a odpovědností podle GDPR
	Státní ústav pro kontrolu léčiv odpovídá za provoz systému eRecept a za zpracování zdrojových údajů v rozsahu své zákonné působnosti. ÚZIS ČR je samostatným správcem pro převzetí a zpracování údajů v NZIS. Každý správce odpovídá za zákonnost, bezpečnost, správnost údajů a výkon práv subjektů údajů ve své části zpracování. Dodavatelé s přístupem k osobním údajům vystupují jako zpracovatelé pouze na základě a v rozsahu čl. 28 GDPR.

	Popis příjemců osobních údajů, způsob užití
	Pověření pracovníci a systémové účty ÚZIS ČR pouze v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle § 70 zákona o zdravotních službách a další osoby oprávněné zákonem. Identifikovatelné údaje se neposkytují mimo zákonný rozsah. Statistické a veřejné výstupy se poskytují v anonymizované nebo agregované podobě, nestanoví-li zákon výslovně jinak.

	Předpokládaná doba uchování osobních údajů
	Podle dob uchování stanovených pro příslušné součásti NZIS a podle konkrétního zákonného účelu. Přenos nezakládá uchovávání mimo tyto lhůty. Technické, auditní a chybové záznamy se uchovávají pouze po dobu nezbytnou pro zabezpečení, kontrolu a doložení zákonnosti přístupu.

	Veřejné zpracování (ANO/NE)
	NE. Identifikovatelné údaje z elektronických receptů, záznamů o výdeji a elektronických záznamů nejsou veřejně přístupné.

	Automatizované rozhodování
	Zpracování nezahrnuje automatizované individuální rozhodování ani profilování s právními nebo obdobně významnými účinky. Automatizace se týká přenosu, validace, kontroly kvality a analytického zpracování údajů.

	Zamýšlená opatření k doložení souladu
	Vzájemná kryptografická autentizace systémů, šifrování komunikace a uložených údajů, správa životního cyklu certifikátů a klíčů včetně odvolání a obnovy, omezení oprávnění na konkrétní systém a účel, zásada nejnižších oprávnění, oddělení identifikačních a zdravotních údajů, kontrola integrity a správného přiřazení záznamů, úplné protokolování, bezpečnostní monitoring, řízení incidentů, pravidelné bezpečnostní audity a kontrola výstupů z hlediska rizika zpětné identifikace.

	Popis zajištění práv a povinností
	ÚZIS ČR zajistí transparentní informace o zpracování a výkon práva na přístup a opravu nepřesných údajů v rozsahu své působnosti. Oprava zdrojových údajů bude koordinována se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Ostatní práva se posuzují s ohledem na zákonné účely a případná omezení podle GDPR a vnitrostátního práva. Zpracování není založeno na souhlasu.

	Požadavky na zapojené subjekty
	Státní ústav pro kontrolu léčiv a ÚZIS ČR zajistí přesné technické a účelové vymezení rozhraní, správnost a úplnost přenosu, jednoznačné ztotožnění subjektů a zdrojů údajů, bezpečné vydávání, používání, obnovu a odvolávání certifikátů, evidenci systémových operací, pravidelné testování, řízení změn, dostupnost služby a koordinovaný postup při chybách, incidentech a žádostech subjektů údajů.


Tabulka 50 - Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept
	TEST PROPORCIONALITY – Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept

	Název zpracování osobních údajů
	Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem? Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	ANO. Úplná, správná a aktuální správa NZIS, kontrola kvality zdravotnických dat, sledování bezpečnosti a dostupnosti léčiv a tvorba podkladů pro řízení zdravotnictví představují zákonem stanovené úkoly a významný veřejný zájem. Pro spolehlivou validaci a propojení jednotlivých záznamů jsou nezbytné jednoznačné identifikátory pacienta, poskytovatele a zdravotnického pracovníka; samotné anonymizované nebo významně zpožděné údaje tento účel nenaplňují.

	Je použitý prostředek vhodný? Je použitý prostředek potřebný a nezbytný? Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	ANO. Automatizovaný certifikátový přístup je vhodný pro pravidelné dávkové i online přenosy rozsáhlých objemů dat mezi informačními systémy veřejné správy. Uživatelský přístup vázaný na konkrétní fyzickou osobu není pro nepřetržitou systémovou komunikaci technicky ani organizačně způsobilý. Identifikovatelné údaje budou použity jen v rozsahu nezbytném pro validaci, propojení a plnění zákonných úkolů; pro statistické a veřejné výstupy se využijí anonymizované nebo agregované údaje.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde? Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?
	ANO. Propojení identifikovatelných údajů o preskripci a výdeji léčiv s dalšími údaji NZIS představuje významný zásah do soukromí a vytváří riziko podrobného profilu pacienta. Zásah je omezen výslovným zákonným účelem, přesně vymezeným rozsahem údajů, oddělením rolí správců, certifikátovou autentizací, šifrováním, zásadou nejnižších oprávnění, oddělením identifikačních a zdravotních údajů, úplným auditováním a zákazem použití k automatizovanému individuálnímu nebo diskriminačnímu rozhodování bez samostatného právního základu. Za předpokladu řádné implementace opatření je zachován spravedlivý a přiměřený poměr.


Tabulka 51 - Test proporcionality – Automatizovaný přístup ÚZIS ČR k údajům v systému eRecept
Konzultace
V průběhu provedení posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zvážil provedení konzultací:

a) S pověřencem pro ochranu osobních údajů

Pověřenec pro ochranu osobních údajů byl požádán o stanovisko k této závěrečné zprávě. Stanovisko pověřence pro ochranu osobních údajů je připojeno jako příloha č. 4 tohoto dokumentu.

b) S nezávislými odborníky

V rámci provedení posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů byly zamýšlené operace zpracování osobních údajů včetně jejich technického (bezpečnostního) nastavení konzultovány s následujícími nezávislými odborníky, v níže uvedeném rozsahu:
· Ing. Vít Lidinský, Ph.D., konzultant v oblasti kybernetické bezpečnosti, poskytnuty konzultace v oblasti rizik spojených se zamýšleným zpracováním osobních údajů a jejich mitigace;
· JUDr. Sylvie Milerová, Ph.D., advokát se specializací v oblasti ochrany osobních údajů, poskytnuty konzultace v oblasti identifikace jednotlivých operací zpracování osobních údajů a v oblasti požadavků na formu a obsah posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů.

c) Se subjekty údajů, resp. s jejich zástupci

Vzhledem k tomu, že:
a) využití funkcí eZkarta bude pro subjekty údajů dobrovolné, 
dospěl správce osobních údajů k závěru, že konzultace se subjekty údajů by v tomto případě nepřinesla nové poznatky a nebyla tedy provedena.
d) Předchozí konzultace s Úřadem pro ochranu osobních údajů ve smyslu čl. 36 odst. 4 GDPR

Záměr vybudovat na základě novely zákona pro splnění výše popsaných cílů výše popsané služby, byl s Úřadem pro ochranu osobních údajů podrobně konzultován.


Implementace opatření vzešlých z posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů
1. Opatření vzešlá z analýzy rizik uvedená v příloze č. 2 této závěrečné zprávy musí být implementována před tím, než dojde k zahájení zpracování osobních údajů předpokládaných novelou zákona o elektronizaci zdravotnictví.

2. Za včasnou a řádnou implementaci opatření vzešlých z analýzy rizik uvedených v příloze č. 2 této závěrečné zprávy je odpovědné:
a) Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ), za odborné, provozní a technické součinnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR), pokud jde o opatření na úrovni IT řešení, včetně opatření v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti;
b) Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ), za odborné součinnosti ÚZIS ČR a dalších věcně příslušných útvarů Ministerstva zdravotnictví, pokud jde o opatření metodická, procesní, smluvní a opatření týkající se související dokumentace.

3. Jakmile budou zpracování osobních údajů na základě novely zákona o elektronizaci zdravotnictví zahájena, pověřenec pro ochranu osobních údajů znovu projde předmětný proces a související dokumentaci a zkontroluje, zda byla doporučení implementována v souladu s touto závěrečnou zprávou a zda jsou dostatečně účinná. V případě, že pověřenec pro ochranu osobních údajů shledá nedostatky, předá Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím NCEZ doporučení opatření k nápravě. Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím NCEZ zajistí jejich implementaci bez zbytečného odkladu, případně písemně odůvodní, proč konkrétní opatření nebude implementováno. O těchto skutečnostech je pořízen protokol, který pověřenec pro ochranu osobních údajů uchovává společně s touto závěrečnou zprávou.

4. Předmětný proces dále jednou ročně kontroluje pověřenec pro ochranu osobních údajů za účelem ověření, zda jsou dodržovány závěry tohoto posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. O provedených kontrolách pořizuje pověřenec protokoly, které uchovává spolu s touto závěrečnou zprávou.

Příloha č. 1 Metodický rámec k testu proporcionality
Koncepce proporcionality pochází z latinských slov pro portio, což znamená vhodný poměr mezi dvěma, či více prvky. Jedná se o právní princip využívaný při kolizi dvou či více základních práv a svobod navzájem, či při střetu základního práva a veřejného zájmu[footnoteRef:22]. Zjednodušeně řečeno dojde-li ke konfliktu mezi konkurujícími si subjektivními právy, k čemuž nejčastěji dochází u lidských práv, jejichž drtivá většina je svou povahou relativní, měl by být spor řešen takovým způsobem, aby hodnotnější z nich bylo chráněno s minimálním omezením méně hodnotného práva. K zásahu do méně hodnotného práva lze přistoupit pouze v případě, že je to nevyhnutelné, respektive sledovaného cíle nelze dosáhnout jinými mírnějšími prostředky. Proporcionalitu a její strukturu tak lze vnímat jako právní nástroj zabraňující deformaci, či transformaci základních lidských práv a neomezené soudcovské diskreci.   [22:  PANOMARIOVAS A.: Proportionality from the concept to the procedure [online] s. 263, Jurisprudence 2010, [cit. 2018-02-13]
] 

Princip proporcionality (Verhältnismäßigkeitsprinzip) poprvé definoval Spolkový ústavní soud, který i zkonstruoval jeho strukturu do podoby hodnotícího testu, jímž se stal třístupňový test, dle nějž aplikující soud rozhoduje o oprávněnosti zásahu do základních práv v důsledku protichůdných zájmů o vzájemné kolizi. Tato metodika je od druhé poloviny 20. století používána v mnoha zemích světa a postupně si našla své místo i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu, kde je používána jednak v řízení o individuální stížnosti, jednak v řízení o souladu právních předpisů. Ve Spolkové republice Německo je tento princip vnímán a uplatňován velmi podobně, dle Spolkového ústavního soudu se jedná o „všeobecný princip využívaný při vyvažování kolidujících zájmů, svobod, právních pravidel či principů, pokud jsou v rozporu s jinými. Kolidující zájem, svoboda, právní pravidlo, či princip mohou být upřednostněny pouze v omezené míře a za předpokladu, že jejich upřednostnění proporcionálně převažuje nad tím, co je obětováno.“ [footnoteRef:23] [23:  BVerfG, Beschluss vom 5. Marz 1968, 1 BvR 579/67] 

Klasický (přísný) test proporcionality se skládá ze tří základních částí: testu vhodnosti, potřebnosti a poměřování (proporcionality v užším slova smyslu).
Test vhodnosti
První složkou je test vhodnosti, který se zabývá způsobilostí zvolené normativní úpravy v souvislosti s naplněním požadovaného účelu normy, tedy zda je zvolená právní úprava, jež omezuje jisté základní právo či svobodu schopna dosáhnout sledovaného cíle, tudíž přiměřeně ochránit základní právo proti němu stojící. Při odpovědi na tuto otázku jde o zkoumání primárně faktických nikoliv právních otázek a splnění této složky testu proporcionality je nejméně náročné, neboť jen zřídka se stává, že by úprava omezující základní práva nebyla způsobilá dosáhnout svého cíle. Při hledání odpovědi, zda je určitý prostředek vhodný k dosažení cíle, nejde o to, zda ve zpětném pohledu bylo cíle skutečně dosaženo, nýbrž o to, zda za normálních okolností by bylo možno sledovaného cíle zvoleným prostředkem dosáhnout. Východiskem je konstatování, že přiměřené nemohou být takové právní prostředky, pokud vůbec nejsou způsobilé dosáhnout cíle, ke kterému mají směřovat.[footnoteRef:24] [24:  RÖHL, K., F., RÖHL, H. Ch.: Allgemeine Rechtslehre, s. 655, In: ONDŘEJEK, P.: Princip proporcionality a jeho role při interpetaci základních práv a svobod, Praha: Leges, 2012, s. 101,  ] 

Test potřebnosti
Test potřebnosti I v případě, že určité prostředky směřují k dosažení cíle, který je shledán legitimním, stále se nemusí jednat o takovou úpravu, která je ústavně konformní, proto je neméně důležitým požadavkem plynoucím z principu proporcionality rovněž potřebnost dané úpravy ve smyslu nezasahování do základních práv větším způsobem, než je přípustné[footnoteRef:25]. Prostřednictvím druhé složky představované testem potřebnosti, dochází k analýze možných normativních prostředků s cílem ochrany základního práva, tedy zda by stanoveného cíle nemohlo být dosaženo jiným opatřením, které by toto omezení nezpůsobovalo.   [25:  GERLOCH A. a kol.: Metodologie interpretace práva a právní jistota, Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, s. 26] 

Test poměřování
Třetí složku představuje test poměřování v užším slova smyslu, při němž dochází k samostatnému zvažování proti sobě stojících základních práv a je porovnávána jejich závažnost. Tato závažnost spočívá na hodnocení empirických, kontextových i hodnotových argumentů, jejichž výsledkem by mělo být zjištění pomyslné nadřazenosti určitého práva, či právní normy vůči sobě kolidující. Empirickým argumentem lze chápat faktickou závažnost jevu, jenž je spojen s ochranou určitého základního práva. Systémový argument představuje zvažování smyslu a zařazení dotčeného základního práva či svobody do systému základních práv a svobod. Kontextovým argumentem lze rozumět zkoumání dalších negativních dopadů omezení jednoho základního práva v důsledku upřednostnění jiného. Hodnotovým argumentem lze chápat zvažování pozitiv v kolizi stojících základních práv vzhledem k akceptované hierarchii hodnot[footnoteRef:26].  [26:  Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94 ze dne 12.10.1994] 

Pokud bychom test proporcionality zjednodušili, jedná se o řešení následujících otázek
1. Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
2. Je použitý prostředek vhodný?
3. 2. Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
4. Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?     
                                          
Vzhledem k tomu, že otázky jsou obdobné otázkám v návrhu metodiky DPIA ÚOOÚ, budou využity otázky jak metodiky ÚOOÚ, tak této zpracované metodiky, jelikož se vzájemně velmi dobře doplňují. 


Příloha č. 2 Seznam opatření k identifikovaným rizikům
Ve vztahu k jednotlivým identifikovaným rizikům byla navržena opatření, která jsou relevantní pro jejich mitigaci na přijatelnou úroveň. Konkrétní podoba opatření bude navržena a dále přizpůsobována potřebám zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti v průběhu implementace a následně v rámci podpory provozu dotčených systémů. 
Níže uvádíme výčet navrhovaných opatření, přiřazení jednotlivých opatření konkrétním hrozbám a zpracováním osobních údajů je uvedeno v samostatné tabulce „Analýza rizik pro potřeby posouzení vlivu na subjekty údajů“.
Základní opatření
1. Vyhodnocování logů, SIEM
2. Více faktorová autentizace
3. Fyzická ochrana
4. Aktivní ochrana perimetru
5. Příprava aktivace krizového scénáře
6. Průběžná školení a eLearning[footnoteRef:27] [27:  eLearning – nástroje pro online výuku] 

7. Uživatelská podpora a dokumentace
8. Dokumentace k zařízení a SW
9. Vedení provozních deníků
10. Antivirový SW
11. Redundance zdrojů

Detailní specifická opatření
12. Aplikace neumožní náhled na Žurnál činností pacienta ze strany třetích osob 
13. Automatické vyčtení identifikace pacienta IDRR a kontrola s metadaty zadanými v rámci přenosu, upozornění pro přenášejícího
14. Automatické vyhodnocování fraudu s návrhy na kontrolu správce
15. Certifikace a kontrola činnosti CA externím subjektem s cílem minimalizace rizik
16. Certifikace poskytovatelů zdravotní péče pro připojení k systémům el. zdravotnictví obsahující mimo jiné i povinná školení lékařského personálu
17. Dvojité ověřování v rámci procesu vkládání (ověřte, že se jedná o ZD pacienta XY)
18. E-learning cílený na vybrané skupiny a problematiky
19. Fyzická školení a přednášková činnost v rámci „Univerzity třetího věku“ (dohoda s vybranými VŠ o přednášce)
20. IDRR webová aplikace bude vytvořena tak, aby neukládala lokální data bez upozornění uživatele.
21. Infomační webová stránka pro občana/pacienta
22. Infomační webová stránka pro zdravotnického pracovníka 
23. Letáky v ordinacích lékařů
24. Předávání notifikací o zmocněných osobách do jednotlivých NIS
25. Omezení interním předpisem správce
26. Osvětová činnost vedení MZČR v rámci webu MZČR, facebookového profilu MZČR a dalších sociálních kanálů
27. Plošná implementace nástrojů vytvářející důvěru (elektronický podpis, razítko, pečeť...)
28. Plošná osvěta / zvyšování povědomí ve spolupráci s NUKIB o kybernetické bezpečnosti a KB rizicích 
29. Populární články
30. Pravidelná cvičení kybernetické ochrany
31. Pravidelná nezávislá kontrola dodržování pravidel GDPR ze strany nezávislého auditora včetně provozních principů
32. Pravidelné notifikace o přistupujících osobách
33. Proaktivní ochrana datových operací
34. Proaktivní ochrana uživatelských přístupů
35. Procesní omezení přístupu ze strany koncových fyzických osob, pouze se specifickou formou oprávnění 
36. Průběžná obměna kořenového certifikátu s cílem minimalizovat rozsah takto způsobených škod
37. Průběžné zvyšování úrovně technických znalostí a povědomí o kybernetické bezpečnosti správců IDRR
38. Přednášková činnost
39. Součást prováděcích předpisů jako pravidla pro správce
40. Speciální nástroje pro sledování nežádoucích operací s daty 
41. Šifrování
42. Výpis žurnálu činností do datové schránky ročně pro zajištění kontroly
43. Vysoký stupeň ochrany proti škodlivému počítačovému kódu 
44. Vytvoření lokální aplikace zajišťující automatickou kontrolu lokálního počítače, spustitelné po instalaci a s možností kontroly výsledků uživatelem
45. Začlenění CA pod ISO 27001 a 27701
46. Začlenění CA pod ZKB včetně kontroly NUKIB na žádost MZČR
47. Začlenění pod certifikaci ISO 27001, 27701
48. Začlenění pod dokumentaci, procesy a postupy v rámci ZKB
49. Začlenění provozu do procesů v rámci provozu zdravotnických registrů s obdobným rozsahem vedených OÚ
50. Zaslání výzvy k prohlédnutí žurnálu činností subjektu údajů při množství záznamů
51. Záznam do žurnálu činností
52. Zvážení doby omezení přístupu, který musí být potvrzen či reaktivován každé 2 roky
53. Zvýšený interní dohled v rámci interního auditu
54. Zveřejnění linků aplikace MZCR, zveřejnění grafické podoby aplikace v médiích
55. Minimalizace rozsahu uložených kopií a řízení životního cyklu dokumentu.
56. Automatizovaný nevratný výmaz včetně navazujících provozních a zálohovacích systémů a evidence výmazu.
57. Přehled aktivních oprávnění a jednoduché odvolání oprávnění.
58. Omezení četnosti a objemu požadavků, detekce automatizovaných přístupů a možnost blokace relace.
59. Smluvní bezpečnostní a zpracovatelské požadavky, kontrola dodavatelských plnění a řízení dodavatelských rizik.
60. Zajištění vlastních odborných kapacit, průběžného vzdělávání a zastupitelnosti klíčových rolí.
61. Ověření oprávnění prostřednictvím Registru oprávnění.
62. Řízení životního cyklu systémových certifikátů registrované výměnné sítě, včetně bezpečného uložení kryptografických klíčů, pravidelné obměny, odvolání certifikátu a jeho bezodkladného zablokování při podezření na kompromitaci.
63. Jednoznačné označení a vzájemná korelace identity registrované výměnné sítě, poskytovatele zdravotních služeb a pověřeného pracovníka u každého přístupu nebo přenosu, včetně vedení auditní stopy s minimalizovaným obsahem, omezeným přístupem a stanovenou dobou uchování.
64. Automatizovaná validace a kontrola konzistence metadat, referencí a vazby dokumentace na pacienta, poskytovatele zdravotních služeb a zdrojový záznam před jejím směrováním nebo zpřístupněním.
65. Řízení verzí standardů a rozhraní, včetně povinného ověření shody a testování interoperability, validace a transformace údajů před nasazením změny do provozu.
66. Použití jednoznačného identifikátoru transakce napříč registrovanými výměnnými sítěmi, kontrola směrování, detekce duplicitních a cyklických přenosů a zachování návazné auditní stopy mezi zapojenými sítěmi.
67. Dokumentované rozdělení rolí a odpovědností mezi poskytovatelem zdravotních služeb, provozovatelem registrované výměnné sítě a zapojenými dodavateli, včetně koordinovaných postupů pro výkon práv subjektů údajů, řešení incidentů, uchování a výmaz údajů.
68. Automatizovaná kontrola platnosti ověření shody registrované výměnné sítě a používané verze jejího řešení, včetně zamezení připojení nebo provozu při pozastavení, zrušení nebo neplatnosti ověření shody.
69. Průběžná synchronizace a aktuální ověřování oprávnění vůči Registru oprávnění a připojeným informačním systémům; při nedostupnosti nebo nejednoznačném výsledku ověření nebude přístup umožněn.
70. Jednoznačné propojení žádosti, žadatele, registrované výměnné sítě a její ověřované verze v celém průběhu řízení, včetně kontroly tohoto propojení před vydáním rozhodnutí.
71. Omezení zveřejňovaných údajů předem stanoveným rozsahem a kontrola zveřejnění druhou pověřenou osobou; osobní kontaktní údaje se do veřejného seznamu nepřenášejí.
72. Zákaz používání produkční zdravotnické dokumentace a skutečných zdravotních údajů při technickém ověřování; použití pouze syntetických, testovacích nebo jinak neidentifikovatelných údajů v odděleném testovacím prostředí.
73. Řízená a auditovatelná aktualizace stavu rozhodnutí při jeho pozastavení, zrušení, zániku nebo skončení platnosti, včetně aktualizace veřejného seznamu, katalogu služeb elektronického zdravotnictví a navazujících kontrol platnosti ověření shody.
74. Oddělení rolí při odborném posouzení, schválení výsledku, vydání rozhodnutí a zveřejnění údajů; jednotný hodnoticí postup, evidence kontrol, řešení konfliktu zájmů a úplná auditní stopa.
Příloha č. 3 Metodický rámec k posouzení rizik 
Metodika pro nová zpracování, případně pro zpracování, v jejichž rámci jsou novelou prováděny změny, vychází z Metodiky obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, zveřejněné 11. listopadu 2020 ve verzi 1.0 Úřadem pro ochranu osobních údajů[footnoteRef:28], zejména z postupu popsaného v části 3 - Posuzování rizik pro práva a svobody subjektů údajů. [28:  Viz https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=46487. ] 

Metodický rámec posouzení vlivu (rizik) na subjekty údajů pro zpracování, na která nemá novela vliv, vychází z Metodiky obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, zveřejněné 23. října 2019 ve verzi 0,6 Úřadem pro ochranu osobních údajů[footnoteRef:29], zejména z postupu popsaného v příloze č. 2 – Posuzování rizik pro práva a svobody fyzických osob. [29:  Viz https://www.ÚOOÚ.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=38693] 

Pro potřeby hodnocení rizik byly definovány hrozby, a to jak specifické pro jednotlivá zpracování (hrozby č. 1–30), tak hrozby generické, které jsou definovány v příloze č. 3 vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti) (hrozby č. 31–45).
Číselné vymezení specifických a generických hrozeb uvedené v předchozím odstavci se vztahuje k původnímu rozsahu posuzovaných zpracování. Pro zpracování „Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu“ byly v aktualizované analýze rizik samostatně vymezeny specifické hrozby č. 42–48 a současně byly posouzeny relevantní generické hrozby č. 50–64. Pro zpracování „Registrované výměnné sítě“ byly posouzeny relevantní hrozby č. 12–14 a 50–64 a současně byly v aktualizované analýze rizik samostatně vymezeny specifické hrozby č. 65–73. Pro zpracování „Ověření shody registrované výměnné sítě“ byly vymezeny specifické hrozby č. 74–78, pro zpracování „Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia“ specifické hrozby č. 79–86 a pro zpracování „Národní registr vzácných onemocnění“ specifické hrozby č. 87–95.
Pro každou hrozbu byly následně definovány oblasti vlivu (ztráta integrity, dostupnosti a důvěrnosti osobních údajů) a pro jednotlivé hrozby byla posouzena relevance těchto oblastí.
Současně došlo ke stanovení dopadu hrozby a míry hrozby, přičemž hodnoty byly přiděleny v souladu se škálou definovanou v Metodice obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů:
· Dopad hrozby
· Zanedbatelné dopady (koeficient 1) 
· Omezené dopady (koeficient 2) 
· Významné dopady (koeficient 3) 
· Kritické dopady (koeficient 4)
· Míra hrozby
· Zanedbatelná pravděpodobnost (koeficient 1)
· Nízká pravděpodobnost (koeficient 2)
· Významná pravděpodobnost (koeficient 3)
· Kritická pravděpodobnost (koeficient 4)

Hodnota zranitelnosti byla v úvodním posouzení stanovena pro všechny identifikované hrozby na hodnotu 4, jelikož dle metodického návodu je míra zranitelnosti posuzována až na základě přijatých opatření.
Výpočet míry rizika vycházel z následujícího vzorce:
riziko pro osobní údaje = dopad + míra hrozby + míra zranitelnosti
Hodnota rizika je stanovena následující škále:
· Riziko nízké (hodnoty 3, 4, 5) – riziko je považováno za akceptovatelné. 
· Riziko střední (hodnoty 6, 7) – riziko je vhodné snížit finančně méně nákladnými opatřeními, to znamená, že je možné riziko akceptovat, pokud by možná opatření byla nepřiměřeně nákladná. 
· Riziko vysoké (hodnoty 8, 9, 10) – riziko je dlouhodobě nepřípustné a musí být zahájeny systematické kroky k jeho odstranění. 
· Riziko kritické (hodnoty 11, 12) – riziko je nepřípustné a musí být neprodleně zahájeny kroky k jeho eliminaci (považováno za vysoké riziko ve smyslu článku 36 odstavec 1).

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1

Pro zpracování „Zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientovi nebo jiné oprávněné osobě prostřednictvím vzdáleného přístupu“, „Registrované výměnné sítě“, „Ověření shody registrované výměnné sítě“, „Rozšíření Národního registru zdravotnických pracovníků o osoby zařazené do studia“ a „Národní registr vzácných onemocnění“ byla v návaznosti na výchozí podklad použita multiplikativní (násobící) metoda hodnocení rizika. Výchozí úroveň rizika je u těchto zpracování stanovena jako součin dopadu hrozby, míry hrozby a výchozí míry zranitelnosti, která je stanovena na hodnotu 4. Úroveň rizika po přijetí opatření je stanovena jako součin dopadu hrozby, míry hrozby a míry zranitelnosti po zohlednění přijatých opatření. Výsledky jsou uváděny jako číselné hodnoty umožňující porovnání výchozí a zbytkové úrovně rizika. Pro tuto multiplikativní metodu nebyly stanoveny samostatné intervaly slovního hodnocení; výsledné hodnoty proto nejsou přiřazovány ke slovním kategoriím rizika.
Pro jednotlivé hrozby byla následně navržena opatření k jejich mitigaci a následně byla vypočtena hodnota rizika po přijetí těchto opatření.
Všechna rizika jednotlivých hrozeb hodnocená podle aditivní metody byla po aplikaci opatření snížena na úroveň nízkou, případně střední s tím, že náklady na další opatření by již nebyly přiměřené. U zpracování hodnocených multiplikativní metodou je snížení rizika doloženo porovnáním výchozí a zbytkové číselné hodnoty; slovní kategorie rizika se pro tato zpracování nepoužijí.


Příloha č. 4 Stanovisko pověřence pro ochranu osobních údajů

Já, níže podepsaný, RNDr. Jan Mužík, Ph.D., jako pověřenec pro ochranu osobních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, tímto vydávám následující stanovisko k výše uvedené závěrečné zprávě z posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů v souvislosti s novelou zákona o elektronizaci zdravotnictví:

„Výše uvedená závěrečná zpráva podává ucelený přehled o přiměřenosti rozsahu, parametrech zpracování osobních údajů, zákonnosti zamýšleného zpracování osobních údajů, souvisejících rizicích a doporučených opatřeních pro jejich mitigaci.“

V Praze dne [doplnit] 2026		

_________________                                		                               
RNDr. Jan Mužík, Ph.D.
pověřenec pro ochranu osobních údajů	
Správce zpracování je Ministerstvo zdravotnictví, Praha 2, Nové Město, Palackého náměstí 375/4, IČ: 00024341. 
Stránka 1 z 61