Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDVM9NT3Q najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
10. volební období
250/0
Návrh poslanců Drahoslava Ryby a Jiřího Bartáka na vydání zákona
o standardizaci a o změně některých zákonů (zákon o standardizaci)
Zástupce předkladatele: Ryba D., Barták J.
Doručeno poslancům: 2. července 2026 v 15:15
ZÁKON
ze dne … 2026
o standardizaci a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o standardizaci)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STANDARDIZACE
Hlava I
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) upravuje
a) výkon veřejné správy v oblasti standardizace.
b) vznik, postavení, působnost a některé další právní poměry národního normalizačního
orgánu,
c) postup tvorby, vydávání a distribuce českých technických norem,
d) mezinárodní spolupráci v oblasti standardizace a
e) kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem a uplatňování odpovědnosti
za jejich porušení.
§ 2
Standardizace
(1) Smyslem standardizace je pomocí jednotných pravidel, požadavků, charakteristik
nebo postupů pro výrobky a jejich uvádění na trh, pro zřizování a poskytování služeb nebo pro
uskutečňování jiných činností přispívat k zajištění jejich bezpečnosti, kompatibility, jakosti,
interoperability a k ochraně veřejného zájmu.
(2) Standardizace spočívá ve vytváření a uplatňování technických norem a jiných
technických dokumentů.
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně
směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES,
97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady
87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES.
1
(3) Standardizace napomáhá tvorbě technických předpisů.
§ 3
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) technickým předpisem právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky, nebo
služby anebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho
používání nebo při zřizování nebo poskytování služby, anebo zakazující výrobu, dovoz, prodej
nebo používání určitého výrobku nebo zřizování nebo poskytování služby,
b) normalizací vytváření a uplatňování technických norem,
c) technickou normou technický dokument určený pro opakované použití nebo stálé
používání,
d) českou technickou normou technická norma vydaná nebo převzatá národním
normalizačním orgánem podle tohoto zákona,
e) mezinárodní normou technická norma vydaná některou mezinárodní normalizační
organizací,
f) evropskou normou technická norma vydaná některou evropskou normalizační organizací,
g) harmonizovanou normou evropská norma vydaná na základě žádosti Komise Evropské
unie za účelem uplatňování harmonizačních právních předpisů Evropské unie,
h) zahraniční normou technická norma vydaná národním normalizačním orgánem jiného
státu a
i) jiným technickým dokumentem technický dokument, který není technickým předpisem
ani technickou normou, jež obsahuje technické požadavky na výrobek nebo službu a mohl by
vytvořit technickou překážku obchodu.
Hlava II
Veřejná správa
Díl 1
Orgány veřejné správy
§ 4
Veřejnou správu v oblasti standardizace vykonává
a) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“),
b) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) a
c) národní normalizační orgán, jímž je Česká agentura pro standardizaci (dále jen
Agentura“).
2
§ 5 republiky v evropských
Ministerstvo
(1) Ministerstvo určuje politiku standardizace.
(2) Ministerstvo hradí příspěvky za členství České
a mezinárodních normalizačních organizacích.
(3) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem Úřadu.
§ 6
Úřad
Úřad
a) poskytuje součinnost a podporu Agentuře při plnění jejích úkolů vyplývajících z právních
předpisů, z mezinárodních smluv a ze závazků vyplývajících z členství v evropských
a mezinárodních normalizačních organizacích,
b) podporuje Agenturu ve spolupráci při přípravě strategických dokumentů spojených
s tvorbou technických norem a technických dokumentů nebo technických předpisů,
c) podporuje Agenturu při zajištění tvorby, vydávání a distribuci českých technických
norem,
d) uzavírá s Agenturou veřejnoprávní smlouvu o výkonu odborných činností ve prospěch
státu podle § 22 odst. 1,
e) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a jinými
právními předpisy vztahujícími se na standardizaci a
f) projednává přestupky podle tohoto zákona.
Díl 2
Agentura
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 7
Postavení Agentury
(1) Agentura je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze.
(2) Agentura vystupuje v právních vztazích svým jménem, může nabývat práv a
povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3) Prostřednictvím Agentury stát zaručuje tvorbu, vydávání a distribuci českých
technických norem, včetně zajištění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a
datového standardu stavby podle jiného právního předpisu2).
(4) Při plnění svých úkolů postupuje Agentura nezávisle a řídí se právními předpisy
a statutem Agentury.
3
§ 8
Působnost Agentury
(1) Agentura v rámci hlavní činnosti
a) plní úkoly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropskou
normalizaci1),
b) plní povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána
v oblasti standardizace, a z členství v mezinárodních a evropských normalizačních
organizacích,
c) zajišťuje tvorbu a vydávání českých technických norem,
d) zajišťuje pro ministerstva, jiné správní úřady nebo územní samosprávné celky
zpřístupnění českých technických norem a jiných technických dokumentů prostřednictvím
sponzorovaného přístupu,
e) zajišťuje tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového standardu stavby podle jiného
právního předpisu2),
f) na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Úřadem zajišťuje odborné činnosti ve
prospěch státu a
g) vydává Věstník Agentury (dále jen „Věstník Agentury“).
(2) Agentura v rámci vedlejší činnosti
a) poskytuje české technické normy a jiné technické dokumenty zařazené do databáze
českých technických norem a jiných technických dokumentů,
b) zajišťuje přístup do databáze českých technických norem a jiných technických
dokumentů,
c) vykonává další odborné činnosti související s činnostmi podle písmen a) a b),
d) poskytuje metodickou pomoc při tvorbě technických předpisů nebo jiných technických
dokumentů a
e) vykonává další činnosti uvedené ve statutu Agentury.
Oddíl 2
Organizace Agentury
§ 9
Orgány Agentury
(1) Orgány Agentury jsou
a) generální ředitel,
b) Rada pro standardizaci (dále jen „Rada“) a
2) Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně zákona č. 22/1997 Sb., o
technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4
c) Dozorčí rada (dále jen „Dozorčí rada“).
(2) Generálním ředitelem, členem Rady nebo členem Dozorčí rady může být jmenován
občan České republiky, který není omezen ve svéprávnosti, má trvalý pobyt na území České
republiky a je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností, která představuje náplň výkonu funkce, nebo
s činností, která souvisí s výkonem funkce, úmyslný trestný čin hospodářský nebo úmyslný
trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud
jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí,
jako by nebyl odsouzen.
§ 10
Generální ředitel
(1) Generální ředitel je orgánem Agentury, který řídí její činnost, jedná jejím jménem a
rozhoduje ve všech věcech, které nejsou svěřeny Radě nebo Dozorčí radě.
(2) Generálního ředitele jmenuje ministr průmyslu a obchodu (dále jen „ministr“) po
předchozím projednání v Radě. Funkční období generálního ředitele je 7 let, tatáž osoba může
být do funkce jmenována opakovaně. Mzdu generálního ředitele stanoví předseda Úřadu.
Ostatní působnost v pracovněprávních vztazích vůči generálnímu řediteli vykonává předseda
Úřadu.
(3) Generálního ředitele odvolá ministr po předchozím projednání v Radě z důvodu, že
generální ředitel
a) zvlášť hrubým způsobem porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících
se k výkonu jeho funkce, jestliže byl na ni Radou, Dozorčí radou nebo ministrem v
době posledních 12 měsíců písemně upozorněn, nebo
b) zmařil plnění úkolů Agentury vyplývajících z právních předpisů nebo zvlášť hrubým
způsobem poškodil hospodaření Agentury, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost
Radou, Dozorčí radou nebo ministrem v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn.
(4) Návrh ministra na odvolání generálního ředitele projedná Rada do 60 dnů ode dne,
kdy jí byl doručen.
(5) Generálního ředitele odvolá ministr i bez předchozího projednání, pokud generální
ředitel pozbyl některý z předpokladů podle § 9 odst. 2.
(6) Generální ředitel nemůže být členem Rady ani Dozorčí rady, je však oprávněn účastnit
se jejich zasedání s hlasem poradním.
§ 11
Rada
(1) Rada je orgánem Agentury, který zajišťuje její nezávislost a nestrannost. Rada
schvaluje koncepci činnosti a strategii Agentury, návrh rozpočtu Agentury a výroční zprávu o
činnosti Agentury. Rada může zřídit jako své poradní orgány výbory.
(2) Rada má 5 členů, jejím předsedou je předseda Úřadu. Další členy Rady jmenuje
předseda Úřadu, z toho jednoho na návrh ministerstva a ostatní na návrh právnických osob,
jejichž činnost souvisí s oblastí normalizace. Funkční období členů Rady je 5 let, člena lze
jmenovat i opakovaně. Rada ze svého středu volí 1 místopředsedu.
5
(3) Podrobnosti o jednání Rady stanoví statut Agentury.
§ 12
Dozorčí rada
(1) Dozorčí rada je orgánem Agentury, který dohlíží na její hospodaření. Dozorčí rada
a) projednává návrh rozpočtu Agentury na příslušný kalendářní rok,
b) projednává výroční zprávu o hospodaření Agentury,
c) kontroluje hospodaření agentury a účetnictví a
d) může nařídit provedení mimořádné kontroly hospodaření Agentury.
(2) Dozorčí rada má 5 členů. Jejího předsedu jmenuje ministr a další členy jmenuje
předseda Úřadu především ze zástupců ústředních správních úřadů, jejichž působnost se týká
oblasti normalizace. Funkční období všech členů je 6 let a lze je jmenovat i opakovaně. Dozorčí
rada ze svého středu volí 1 místopředsedu.
(3) Členové Dozorčí rady mohou s vědomím jejího předsedy nahlížet do všech účetních
záznamů a dalších písemností Agentury souvisejících s hospodařením agentury. Předseda
Dozorčí rady je oprávněn vyžadovat od generálního ředitele informace a podklady týkající se
hospodaření a účetnictví potřebné pro činnost Dozorčí rady.
(4) Podrobnosti o jednání Dozorčí rady stanoví statut Agentury.
§ 13
Zánik členství v Radě nebo Dozorčí radě
(1) Členství v Radě nebo Dozorčí radě zaniká doručením písemného prohlášení o vzdání
se funkce předsedovi Úřadu.
(2) Člena Rady nebo Dozorčí rady odvolá předseda Úřadu pouze pokud jmenovaný člen
orgánu Agentury
a) pozbyl některý z předpokladů podle § 9 odst. 2,
b) závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající z funkce člena
orgánu Agentury, nebo
c) se bez řádné omluvy opakovaně neúčastní jednání orgánu, jehož je členem.
(3) Člena orgánu Agentury jmenovaného na návrh ministerstva nebo ministra lze odvolat
z důvodů podle odstavce 2 písm. b) pouze na písemný návrh nebo s předchozím písemným
souhlasem ministerstva nebo ministra.
§ 14
Technické normalizační komise
(1) Technické normalizační komise jsou odbornými poradními orgány Agentury pro
určitý obor normalizace. Technické normalizační komise zřizuje Agentura po předchozím
projednání v Radě.
(2) Technická normalizační komise v příslušném oboru normalizace zejména
6
a) zpracovává odborná stanoviska k návrhům původních českých technických norem,
evropských nebo mezinárodních norem,
b) navrhuje způsob převzetí mezinárodní nebo evropské normy do soustavy českých
technických norem, nebo
c) vyjadřuje se k potřebě změn nebo zrušení stávajících původních českých technických
norem.
(3) Členy technické normalizační komise jmenuje generální ředitel tak, aby její složení
vyvažovalo zájmy podnikatelů, spotřebitelů, vědeckých a výzkumných institucí a aby jejími
členy byli rovněž zástupci dotčených orgánů veřejné správy.
(4) Pravidla zřizování, složení a jednání technických normalizačních komisí stanoví statut
Agentury.
§ 15
Centra technické normalizace
(1) Centra technické normalizace jsou právnické osoby, které se v rámci své činnosti
zabývají tvorbou technických norem, jiných technických dokumentů a jsou uznávanými
autoritami v příslušném oboru, s nimiž Agentura uzavřela veřejnoprávní smlouvu o činnosti
centra technické normalizace.
(2) Centrum technické normalizace zejména
a) zpracovává návrhy původních českých technických norem a zajišťuje odborné přejímání
evropských, zahraničních nebo mezinárodních norem do soustavy českých technických norem,
b) podílí se na činnosti příslušné technické normalizační komise, pokud je v daném oboru
zřízena,
c) zajišťuje odborné podklady a stanoviska pro uplatňování národních zájmů v rámci
evropských a mezinárodních normalizačních organizací, nebo
d) poskytuje odborná stanoviska k návrhům technických norem a k jejich výkladu pro
potřeby orgánů veřejné správy a veřejnosti.
(3) Podrobnosti o veřejnoprávní smlouvě o činnosti centra technické normalizace stanoví
statut Agentury.
Oddíl 3
Statut Agentury
§ 16
(1) Statut Agentury vydá na návrh Rady a po předchozím projednání Dozorčí rady
předseda Úřadu.
(2) Statut Agentury upravuje podrobnosti o vnitřním uspořádání a vnitřních poměrech
Agentury, volbě a jmenování orgánů Agentury a jejich působnosti, hospodaření Agentury
a vymezí další činnosti Agentury tímto zákonem nebo jinými právními předpisy neupravené.
Oddíl 4
7
Věstník Agentury
§ 17
(1) Agentura vede Věstník Agentury v elektronické podobě.
(2) Ve Věstníku Agentury se oznamuje vydání českých technických norem, jejich změn,
oprav a zrušení, zahájení zpracování návrhů českých technických norem, návrhy na zrušení
českých technických norem a informace o veřejném projednání návrhů evropských norem.
(3) Ve Věstníku Agentury se dále zveřejňují další informace důležité z hlediska
standardizace.
Oddíl 5
Sponzorovaný přístup
§ 18
Vymezení sponzorovaného přístupu
(1) Sponzorovaným přístupem se rozumí bezplatný přístup ke sponzorovaným
technickým normám, které jsou pro účely uvedené v jiném právním předpisu závazné, a to
jejich koncovým uživatelům na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Sponzorovanou technickou normou se rozumí česká technická norma, která je, nebo
jejíž část je pro účely uvedené v jiném právním předpisu závazná.
(3) Sponzorovaný přístup ke sponzorovaným technickým normám zajistí u Agentury
ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo územní samosprávný celek, v jehož působnosti je
jiný právní předpis, a to za poplatek za sponzorovaný přístup.
(4) Povinností ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo územního
samosprávného celku je do 15. ledna příslušného kalendářního roku doručit Agentuře žádost o
zajištění sponzorovaného přístupu, která obsahuje zejména seznam sponzorovaných
technických norem a předpokládaný počet sponzorovaných přístupů; žadatelé odpovídají za
správnost a úplnost údajů uvedených v žádosti o zajištění sponzorovaného přístupu.
(5) V případě nejasností nebo rozporu údajů obsažených v žádosti podle odstavce 4
Agentura vyzve žadatele k opravě nebo doplnění údajů.
(6) Pokud žadatel nedoručí Agentuře žádost podle odstavce 4 řádně a včas anebo neopraví
nebo nedoplní žádost podle odstavce 5 nejpozději do 15. března příslušného kalendářního roku,
vychází se z údajů uvedených v žádosti anebo opravených nebo doplněných z předcházejícího
roku.
Oddíl 6
Hospodaření agentury
Pododdíl 1
Obecná ustanovení
8
§ 19
Majetek Agentury
Agentura hospodaří s vlastním majetkem.
§ 20
Rozpočet Agentury
(1) Agentura hospodaří v rámci svého rozpočtu.
(2) Rozpočtovým rokem Agentury je kalendářní rok.
(3) Rozpočet Agentury je sestavován jako vyrovnaný nebo přebytkový.
(4) Pro účely správy poplatku za sponzorovaný přístup se rozpočet Agentury považuje za
veřejný rozpočet.
§ 21
Příjmy a výdaje rozpočtu Agentury
(1) Příjmy rozpočtu Agentury jsou
a) poplatek za sponzorovaný přístup,
b) příspěvek za datový standard stavby,
c) příjmy na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 22 odst. 1,
d) dotace ze státního rozpočtu a z jiných veřejných rozpočtů,
e) příjmy z cenných papírů nabytých od jiných osob,
f) příjmy ze sjednaných podílů na zisku z podpořených projektů,
g) příjmy z darů, dědictví a odkazů,
h) příjmy z vlastního majetku a z hlavní a vedlejší činnosti,
i) příjmy z úroku uložených peněžních prostředků a
j) jiné příjmy než příjmy podle písmen a) až i) plynoucí Agentuře.
(2) Příjmem z vedlejší činnosti podle § 8 odst. 2 písm. a) až c) jsou přijaté úplaty za tuto
činnost za cenu, jejíž výše je stanovena v ceníku Agentury. Ceník Agentura vydává po
předchozím projednání Dozorčí radou a souhlasu Úřadu a uveřejňuje ho na svých internetových
stránkách.
(3) Výdaje rozpočtu Agentury jsou
a) výdaje na hlavní činnost,
b) výdaje na vedlejší činnost,
c) výdaje na správu vlastního majetku a
d) jiné výdaje než výdaje podle písmen a) až c) vynaložené Agenturou.
§ 22
Finanční vztah mezi Úřadem a Agenturou
(1) Financování činností Úřadem podle § 6 písm. d) na rozpočtový rok upravuje
veřejnoprávní smlouva o výkonu odborných činností ve prospěch státu uzavřená mezi Úřadem
a Agenturou.
9
(2) Veřejnoprávní smlouvu podle odstavce 1 uzavírá Úřad a Agentura nejpozději do 31.
března daného rozpočtového roku.
(3) Veřejnoprávní smlouvou se též upravuje financování činností, které byly Agentuře
svěřeny ministerstvem, jinými ústředními orgány státní správy nebo jinými orgány veřejné
moci.
§ 23
Schválení rozpočtu Agentury
(1) Návrh rozpočtu Agentury předkládá generální ředitel ke schválení Radě a projednání
Dozorčí radě do 15. listopadu roku předcházejícího rozpočtový rok.
(2) Rada o návrh rozpočtu Agentury rozhodne a Dozorčí rada návrh rozpočtu Agentury
projedná do 15. prosince roku předcházejícího rozpočtovému roku. Návrh rozpočtu schvaluje
následně generální ředitel.
(3) Neschválí-li Rada nebo neprojedná-li Dozorčí rada návrh rozpočtu Agentury podle
odstavce 2, předloží generální ředitel bez zbytečného odkladu upravený návrh rozpočtu
Agentury.
(4) Neschválí-li Rada nebo není-li Dozorčí radou projednán rozpočet Agentury na
rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření Agentury
v době od prvního dne rozpočtového roku do dne schválení rozpočtu Agentury na tento
rozpočtový rok pravidly rozpočtového provizoria stanovenými Dozorčí radou. Příjmy a výdaje
uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho
schválení.
§ 24
Účetnictví
Agentura je povinna organizačně oddělit svou hlavní a vedlejší činnost. Agentura je
povinna vést účetnictví způsobem, který umožní oddělené sledování výnosů a nákladů
souvisejících s hlavní a vedlejší činností.
Pododdíl 2
Fondy Agentury
§ 25
Základní ustanovení
Agentura tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) sociální fond a
c) fond reprodukce majetku.
§ 26
10
Rezervní fond
(1) Zdrojem rezervního fondu je příděl peněžních prostředků z kladného výsledku
hospodaření za rozpočtový rok. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary.
(2) Agentura může použít prostředky rezervního fondu po předchozím projednání v
Dozorčí radě
a) k úhradě ztráty,
b) k úhradě sankcí uložených orgány veřejné moci,
c) ke krytí dočasného nedostatku peněžních prostředků, nebo
d) k převodu do fondu reprodukce majetku.
(3) K úhradě potřeb nezajištěných výnosy Agentury lze rezervní fond použít v průběhu
roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje
do výnosů Agentury. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů
Agentury se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu.
§ 27
Sociální fond
(1) Sociální fond je tvořen přídělem na vrub nákladů ve výši 1 % z ročního objemu
nákladů Agentury zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.
(2) Naplňování fondu probíhá zálohově z roční plánované výše v souladu se schváleným
rozpočtem Agentury na příslušný rok. Skutečné vyúčtování nákladů podle odstavce 1 se
provede v rámci kontroly účetnictví po skončení příslušného rozpočtového roku.
(3) Agentura může použít prostředky sociálního fondu ve prospěch svých zaměstnanců k
zabezpečení jejich kulturních, sociálních a dalších potřeb.
§ 28
Fond reprodukce majetku
(1) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou
a) odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
b) příděly peněžních prostředků z kladného rozdílu příjmů a výdajů z hlavní činnosti a
vedlejší činnosti za rozpočtový rok, jenž nebyl určen na financování hlavní činnosti nebo
vedlejší činnosti v bezprostředně nadcházejícím rozpočtovém roce,
c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku, včetně
nemovitého majetku, který Agentura nabyla ve prospěch Agentury darem nebo děděním,
d) dary určené na pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a jeho
technického zhodnocení, nebo
e) prostředky poskytnuté ze zahraničí určené účelově na pořízení a technické zhodnocení
hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.
(2) Agentura může použít prostředky z fondu reprodukce majetku
a) na pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a jeho technického
zhodnocení a také k úhradě úvěrů poskytnutých na tyto účely, nebo
11
b) financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého
majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku.
Pododdíl 3
Poplatek za sponzorovaný přístup
§ 29
Poplatník poplatku
Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup je ministerstvo, jiný ústřední správní úřad
nebo územní samosprávný celek zajišťující u Agentury sponzorovaný přístup.
§ 30
Předmět poplatku
Předmětem poplatku je umožnění sponzorovaného přístupu ke sponzorovaným
technickým normám koncovým uživatelům.
§ 31
Výše poplatku
(1) Výše poplatku za sponzorovaný přístup činí nejvýše 23 000 000 Kč za kalendářní rok,
a to podle počtu zpřístupněných stran sponzorovaných technických norem a předpokládaného
počtu sponzorovaných přístupů.
(2) Výši poplatku za sponzorovaný přístup stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 32
Správa poplatku
(1) Správcem poplatku za sponzorovaný přístup je Agentura.
(2) Poplatek za sponzorovaný přístup Agentura nestanovuje.
(3) Poplatek za sponzorovaný přístup je splatný do 31. března příslušného kalendářního
roku.
(4) Nezaplatí-li poplatník poplatek za sponzorovaný přístup řádně a včas, správce
poplatku sponzorovaný přístup ke sponzorovaným technickým normám neumožní a povinnost
zaplatit poplatek zanikne.
(5) Příjem z poplatku za sponzorovaný přístup je příjmem rozpočtu Agentury.
Pododdíl 4
Příspěvek za datový standard stavby
12
§ 33
Poskytování příspěvku
(1) Ministerstvo poskytuje Agentuře každý rok příspěvek za datový standard stavby.
(2) Agentura za tento příspěvek zajišťuje poskytnutí bezplatného přístupu k datovému
standardu stavby podle zákona upravujícího správu informací o stavbě a vystavěném prostředí
koncovým uživatelům způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 34
Výše příspěvku
(1) Výši příspěvku za datový standard stanoví veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi
ministerstvem a Agenturou. Veřejnoprávní smlouvu uzavřou ministerstvo a Agentura
nejpozději do 31. března daného kalendářního roku.
(2) V případě, že nedojde k uzavření veřejnoprávní smlouvy, která určí výši příspěvku za
datový standard na daný kalendářní rok, platí, že je výše příspěvku za datový standard
stanovena ve stejné výši jako v bezprostředně předchozím kalendářním roce.
§ 35
Splatnost příspěvku
(1) Příspěvek za datový standard stavby je splatný nejpozději do 30. dubna kalendářního
roku, na který je poskytován.
(2) Neposkytne-li ministerstvo příspěvek včas, Agentura datový standard stavby na rok,
na který je příspěvek poskytován, neposkytne a povinnost poskytnout příspěvek zanikne.
Oddíl 7
Mezinárodní vztahy
§ 36
Mezinárodní spolupráce
(1) Agentura zajišťuje plnění závazků vyplývajících z členství České republiky
v evropských a mezinárodních standardizačních a normalizačních organizacích. Agentura při
plnění úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi, orgány jiných států státu nebo
zahraničními osobami.
(2) Agentura zastupuje Českou republiku v řídících a pracovních orgánech evropských
normalizačních organizacích a mezinárodních normalizačních organizacích. V rámci tohoto
zastoupení je Agentura oprávněna a povinna
a) vykonávat práva a plnit povinnosti vyplývající z členství v těchto organizacích, zejména
vyjadřovat se ke strategickým a koncepčním dokumentům a účastnit hlasování o přijetí, změně
nebo zrušení evropských a mezinárodních norem nebo jiných normalizačních dokumentů,
b) uplatňovat a prosazovat zájmy České republiky při tvorbě evropských a mezinárodních
norem, a to v souladu se státní politikou v oblasti normalizace, a
13
c) zajišťovat účast českých odborníků v technických komisích a pracovních skupinách
těchto organizací.
(3) Při mezinárodní spolupráci Agentura dbá na
a) transparentnost normalizačního procesu a přístup k informacím o připravovaných
normách a
b) zapojení malých a středních podniků, spotřebitelů, environmentálních zájmů a sociálních
partnerů do mezinárodního normalizačního procesu.
(4) Agentura spolupracuje s Úřadem při přípravě stanovisek k dokumentům strategické
povahy projednávaným v evropských a mezinárodních normalizačních organizacích, které mají
dopad na hospodářskou politiku nebo bezpečnost státu.
(5) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v prováděcích
dokumentech v rámci uzavřených mezinárodních smluv. Spolupráci lze vymezit také v
písemných ujednáních, která nejsou mezinárodními smlouvami.
Hlava III
České technické normy
§ 37
Soustava českých technických norem
(1) Soustavu českých technických norem tvoří
a) původní české technické normy,
b) převzaté evropské, mezinárodní nebo zahraničí normy.
(2) České technické normy se označují písmennou zkratkou „ČSN“, a to i v grafické
úpravě.
§ 38
Zásady tvorby, přebírání, vydávání a distribuce českých technických norem
(1) Při tvorbě, přebírání, vydávání a distribuci českých technických norem, jejich změn a
zrušení dbá Agentura na
a) včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých technických norem,
jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Agentury,
b) jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem a jejich soulad s právními
předpisy,
c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky,
d) uplatňování ochrany veřejného zájmu,
14
e) plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika
vázána, z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích nebo využívání
výsledků mezinárodní spolupráce,
f) projednání návrhu českých technických norem, jejich změn nebo zrušení s každým, kdo
se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu české technické
normy nebo o návrhu na změnu nebo zrušení české technické normy přihlásí u osoby uvedené
v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu ve lhůtě
stanovené v oznámení o jeho zveřejnění,
g) zrušení české technické normy, které bylo projednáno podle písmene f), pokud
neodpovídá podmínkám stanoveným pod písmeny b) až d) a
h) zpřístupnění vydané české technické normy a jejich změn bez zbytečného odkladu.
(2) V rámci tvorby technické normy Agentura využívá síť spolupracujících subjektů,
zejména technických normalizačních komisí, center technické normalizace nebo
zainteresovaných stran. Zainteresovanou stranou podle věty první se rozumí fyzická nebo
právnická osoba, orgán veřejné správy anebo jiná osoba jejíž práva, povinnosti nebo oprávněné
zájmy mohou být dotčeny technickou normou nebo procesem její tvorby.
§ 39
Tvorba soustavy českých technických norem
(1) Česká technická norma se vypracovává jako původní česká technická norma v
případech, kdy předmět normalizace není upraven stávající nebo připravovanou evropskou
normou. Původní česká technická norma může být zpracována na základě odůvodněného
požadavku fyzické nebo právnické osoby. Požadavky na zpracování původní české technické
normy nesmí být v rozporu s právním řádem České republiky a nesmí vytvářet nedůvodné
technické překážky obchodu.
(2) Evropské normy se do soustavy českých technických norem přebírají k přímému
používání povinně, a to překladem nebo v původním jazyce. Dnem účinnosti převzaté evropské
normy se ruší všechny původní české technické normy nebo jejich části, které jsou s touto
evropskou normou v rozporu. Převzetí se provádí buď překladem, nebo schválením k přímému
používání v původním jazyce.
(3) Mezinárodní normy nebo zahraniční normy mohou být do soustavy českých
technických norem převzaty k přímému používání v případě, že to je potřebné pro hospodářství,
bezpečnost státu nebo jiný veřejný zájem, a to na základě odůvodněného požadavku.
(4) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo o jejich zpracování
požádal, a to na základě dohody s Agenturou.
§ 40
Jazyk české technické normy
(1) Není-li dále stanoveno jinak, vydává se česká technická norma v českém jazyce.
(2) V odůvodněných případech a pokud to jazyk a pojmosloví připustí, zejména u norem
přejímajících evropské nebo mezinárodní normy, lze českou technickou normu vydat současně
v českém jazyce a v anglickém jazyce nebo jiném jazyce, nebo pouze v anglickém jazyce nebo
jiném cizím jazyce.
15
(3) Je-li česká technická norma vydána současně v českém a v anglickém, popřípadě
jiném cizím jazyce jsou obě jazyková znění rovnocenná. V případě nejasností nebo rozporu
mezi oběma zněními je rozhodující znění české, pokud v oznámení o vydání normy není
stanoveno jinak.
(4) Oznámení o vydání normy ve Věstníku Agentury v anglickém, popřípadě jiném cizím
jazyce musí obsahovat český název normy.
§ 41
Platnost a účinnost české technické normy
(1) Česká technická norma nabývá platnosti dnem vydání částky Věstníku Agentury, v níž
je vyhlášeno oznámení o jejím vydání.
(2) Česká technická norma nabývá účinnosti dnem stanoveným v oznámení o jejím
vydání. Není-li uvedeno jinak, nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce
následujícího po nabytí platnosti.
§ 42
Závaznost české technické normy
(1) Česká technická norma není závazná. Česká technická norma se stává závaznou,
pokud tak stanoví právní předpis.
(2) V případě rozporu mezi ustanoveními dvou nebo více českých technických norem,
které se vztahují k témuž předmětu, se postupuje podle těchto pravidel
a) ustanovení české technické normy přejímající evropskou normu má přednost před
ustanovením české technické normy přejímající mezinárodní normu, která není evropskou
normou,
b) ustanovení české technické normy přejímající evropskou nebo mezinárodní normu má
přednost před ustanovením původní české technické normy, nebo
c) není-li možné rozpor vyřešit podle písmen a) a b), má aplikační ustanovení normy, která
upravuje příslušnou problematiku podrobněji nebo se použije se ustanovení normy vydané
později.
(4) Dojde-li k rozporu mezi českou technickou normou a právním předpisem, má přednost
právní předpis.
§ 43
Rozmnožování a rozšiřování českých technických norem
České technické normy nebo jiné technické dokumenty zařazené do databáze českých
technických norem a jiných technických dokumentů, jakož i jejich části, vydané v listinné nebo
elektronické podobě, mohou být rozmnožovány nebo rozšiřovány jen se souhlasem Agentury.
Za jejich rozmnožování nebo rozšiřování se považuje především
a) tvorba odvozených jiných technických dokumentů, zejména technických příruček,
softwarových aplikací nebo databází založených na obsahu norem, jakož i oborových norem,
které jsou jinými technickými dokumenty vydávanými v rámci podnikatelské činnosti
16
fyzických osob nebo právnických osob, popřípadě v rámci výkonu působnosti orgánů veřejné
správy,
b) využití jejich textů, dat nebo parametrů pro trénování, ladění nebo provoz systémů umělé
inteligence,
c) integrace jejich obsahu do informačních systémů třetích stran za účelem dosažení
přímého nebo nepřímého zisku, nebo
d) jejich poskytnutí podle jiného právního předpisu.
§ 44
Předpoklad shody s požadavky technických předpisů
(1) Splnění požadavků české technické normy, která přebírá harmonizovanou normu,
nebo jiné české technické normy určené po projednání s příslušnými správními úřady
Agenturou se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za
splnění jeho požadavků, k nimž se tato norma nebo její část vztahuje.
(2) Součástí oznámení týkajícího se české technické normy uvedené v odstavci 1 je
uvedení technického předpisu, k němuž se tato norma vztahuje.
(3) Shodu výrobku, služby, postupu nebo jiné činnosti spojené s českou technickou
normou uvedenou v odstavci 1 lze potvrdit způsobem a s důsledky stanovenými jiným právním
předpisem.
Hlava IV
Dozor
§ 45
Výkon dozoru
(1) Úřad vykonává dozor nad činností Agentury.
(2) Úřad při provádění dozoru sleduje, zda a jak Agentura plní povinnosti stanovené tímto
zákonem, jakož i jinými právními předpisy upravujícími standardizaci.
§ 46
Náprava zjištěných nedostatků
Úřad uloží rozhodnutím Agentuře přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných
při výkonu dozoru a stanoví k jejich přijetí přiměřenou lhůtu.
Hlava V
Přestupky
17
§ 47
Přestupky
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně označí písemnost jako českou technickou normu nebo neoprávněně užije
písmenné zkratky „ČSN“,
b) bez písemného souhlasu Agentury rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo
její část, nebo
c) vydá oborovou normu odkazující na českou technickou normu nebo jiný technický
dokument zařazený do databáze českých technických norem a jiných technických dokumentů,
jejíž obsah je s jejich obsahem v rozporu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(3) Přestupky podle odstavce 1 projednává Úřad.
(4) Správu pokut uložených za přestupky podle tohoto zákona vykonává
Celní správa České republiky.
Hlava VI
Přechodná ustanovení
§ 48
(1) Česká agentura pro standardizaci, státní příspěvková organizace se sídlem v Praze,
zřízená podle § 5 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, (dále jen „dosavadní Agentura“) mění dnem účinnosti tohoto zákona právní
formu na právnickou osobu veřejného práva a považuje se za Českou agenturu pro standardizaci
podle § 7 (dále jen „Agentura“).
(2) Generální ředitel dosavadní Agentury jmenovaný podle § 5 odst. 4 zákona č. 22/1997
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za generálního
ředitele jmenovaného podle tohoto zákona.
(3) Agentura vstupuje do právních vztahů, v nichž dosavadní Agentura vystupovala při
výkonu působnosti podle dosavadních právních předpisů, včetně práv a povinností
vyplývajících z veřejnoprávních i soukromoprávních vztahů, ledaže jde o práva a povinnosti
výlučně osobní povahy, která ze své podstaty nemohou přejít.
(4) Agentura je nositelem práv, povinností, oprávnění a závazků, které ke dni
předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona náležely České republice a byly
vykonávány, spravovány nebo plněny prostřednictvím dosavadní Agentury při výkonu
působnosti podle dosavadních právních předpisů v rozsahu věcné působnosti dosavadní
Agentury; to platí i pro práva a povinnosti ze smluvních vztahů, veřejnoprávních vztahů,
deliktní odpovědnosti a pro pohledávky a dluhy související s činností dosavadní Agentury.
Stejně jako v předchozí větě přecházejí na Agenturu dluhy a jiné závazky související s činností
dosavadní Agentury; k tomuto přechodu se nevyžaduje souhlas věřitele ani jiné osoby.
18
(5) Majetek České republiky, s nímž dosavadní Agentura ke dni předcházejícímu dni
nabytí účinnosti tohoto zákona hospodařila nebo k němuž měla příslušnost hospodařit, přechází
do vlastnictví Agentury. Na Agenturu přecházejí i veškerá práva a povinnosti s tímto majetkem
související.
(6) Agentura vyhotoví a vede seznam majetku, práv a dluhů přecházejících podle
odstavců 3 až 5; seznam Agentura vyhotoví před nabytím účinnosti tohoto zákona a schválí jej
statutární orgán Agentury. Seznam slouží jako podklad pro evidenční a registrační úkony podle
odstavců 7 až 11.
(7) Přechod vlastnického práva k nemovitým věcem podle odstavce 5 se zapíše do
katastru nemovitostí. Agentura podá návrh na vklad vlastnického práva bez zbytečného odkladu
po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8) Do registru osob jako základního registru podle § 3 písm. b) zákona č. 111/2009 Sb.
se změnou podle odstavce 1 nezakládá vznik jiné osoby; příslušné agendové místo a editor
registru osob provedou změny referenčních údajů o téže osobě pouze editací údajů, zejména
názvu a právní formy, přičemž se zachovají identifikační číslo osoby a datum vzniku (datum
zápisu) vedené v registru osob.
(9) Identifikační číslo osoby dosavadní Agentury zůstává zachováno a náleží Agentuře.
(10) Správce registru osob zajistí technickou proveditelnost změny právní formy
Agentury v registru osob, zejména zajištěním odpovídající položky číselníku právní formy
(ROSFORMA) a umožněním provedení změny právní formy jako editace údaje o téže osobě
bez založení nového záznamu osoby v registru osob.
(11) Pro účely aktualizace registru ekonomických subjektů správce registru osob
zpřístupní Českému statistickému úřadu údaje z registru osob a dalších základních registrů ve
smyslu § 21a zákona č. 89/1995 Sb.; Český statistický úřad provede navazující aktualizaci
údajů v registru ekonomických subjektů.
(12) Agentura vstupuje do všech správních, soudních a jiných řízení a postupů
probíhajících ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž dosavadní
Agentura vystupovala při výkonu své věcné působnosti. Úkony učiněné dosavadní Agenturou
se považují za úkony Agentury a jejich právní účinky zůstávají zachovány.
(13) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců dosavadní Agentury
přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu; použijí se § 338 až 340 zákona č.
262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
(14) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona ve všech právních předpisech, rozhodnutích, smlouvách, veřejnoprávních evidencích a
jiných právních jednáních uvedení dosavadní Agentury za uvedení Agentury; tím není dotčena
platnost právních jednání a úkonů učiněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(15) Správa úplat a poplatků souvisejících s poskytováním českých technických norem,
jiných technických dokumentů, přístupu do databází a za úkony vykonávané dosavadní
Agenturou podle dosavadních právních předpisů, přechází na Agenturu. Do vydání nového
ceníku nebo obdobného cenového předpisu podle tohoto zákona se použijí dosavadní ceníky a
pravidla zveřejněná způsobem stanoveným dosavadními právními předpisy.
(16) Databáze, včetně souvisejících systémů, licencí a smluvních oprávnění, které
dosavadní Agentura používala, spravovala nebo provozovala, přechází v plném rozsahu na
Agenturu; tím nejsou dotčena práva třetích osob vyplývající z licenčních smluv a
mezinárodních závazků.
19
(17) Dosavadní Agentura provede ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto
zákona inventarizaci majetku a závazků a sestaví mezitímní nebo mimořádnou účetní závěrku
podle zákona o účetnictví; Agentura sestaví zahajovací účetní rozvahu k dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(18) Práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace, z veřejnoprávních smluv o
poskytnutí podpory a z jiných nástrojů financování, jejichž příjemcem nebo poskytovatelem
byla dosavadní Agentura, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu;
dosavadní právní režim výkaznictví a kontroly se použije po přechodnou dobu nejméně do
vypořádání prostředků poskytnutých přede dnem účinnosti.
(19) Ustanoveními tohoto zákona není dotčena odpovědnost České republiky za škodu a
nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb., o
odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich
činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
(20) Agentura je právním nástupcem dosavadní Agentury pro účely výkonu spisové
služby a archivnictví podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Agentura přebírá spisovnu, správní archiv,
spisové plány, evidenční pomůcky a veškeré dokumenty vzniklé z činnosti dosavadní Agentury.
(21) Osvědčení, akreditace, autorizace, oznámení a jiná oprávnění vydaná nebo udělená
dosavadní Agentuře, která souvisejí s činnostmi vykonávanými podle zákona č. 22/1997 Sb.
nebo jiných právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vydaná
Agentuře; jejich platnost a účinnost tím není dotčena.
(22) Agentura bez zbytečného odkladu oznámí příslušným orgánům a institucím změnu
právní formy a institucionálního statusu, pokud je takové oznámení podmínkou zachování
platnosti nebo aktualizace údajů v osvědčeních, akreditacích, autorizacích nebo oznámeních
podle odstavce 21.
(23) Datová schránka dosavadní Agentury se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
považuje za datovou schránku Agentury; tím není dotčena kontinuita elektronických podání a
doručování vůči Agentuře. Správce informačního systému podle § 14 odst. 2 zákona č.
300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění
pozdějších předpisů, provede nezbytné úkony k zajištění provedení kontinuity datové schránky.
(24) Do vydání statutu Agentury podle tohoto zákona se dosavadní zřizovací listina
dosavadní Agentury považuje za statut Agentury, pokud není v rozporu s tímto zákonem.
Vnitřní předpisy dosavadní Agentury zůstávají v platnosti jako vnitřní předpisy Agentury,
pokud nejsou v rozporu s tímto zákonem, a to do doby jejich změny nebo zrušení.
(25) Peněžní prostředky na účtech dosavadní Agentury, v hotovosti a v pokladně a dále
peněžní jistoty, kauce a depozita složená ve prospěch nebo na účet dosavadní Agentury
přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu. Agentura vstupuje do práv a
povinností z bankovních účtů a platebních smluv a z dalších smluv týkajících se vedení a správy
těchto prostředků; k tomuto přechodu se nevyžaduje souhlas banky ani jiné osoby.
(26) Rozpočtované prostředky státního rozpočtu České republiky na rok, v němž tento
zákon nabývá účinnosti, určené na činnost dosavadní Agentury, včetně nároků z
nespotřebovaných výdajů souvisejících s touto činností, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
převádějí na Agenturu způsobem stanoveným zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
20
(27) Zadávací řízení a jiné postupy podle zákona o zadávání veřejných zakázek zahájené
dosavadní Agenturou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Agentura; dosavadní
úkony se považují za úkony Agentury. Smlouvy, rámcové dohody a jiná ujednání uzavřená v
souvislosti se zadáváním veřejných zakázek zůstávají tímto nedotčena. Uveřejňovací a
registrační účty, profily zadavatele a identifikátory používané dosavadní Agenturou se považují
za účty, profily a identifikátory Agentury.
(28) Na Agenturu přecházejí veškerá práva a povinnosti dosavadní Agentury týkající se
duševního vlastnictví, zejména autorská a související práva, práva pořizovatele databáze, práva
k označením a ochranným známkám, doménovým jménům a licenční oprávnění k technickým
normám a technickým dokumentům; práva třetích osob tím nejsou dotčena.
(29) Práva a povinnosti z členství nebo účasti dosavadní Agentury v mezinárodních a
evropských organizacích standardizace, zejména CEN, CENELEC, ISO a IEC, pokud se vážou
na dosavadní Agenturu, se považují za práva a povinnosti Agentury; Agentura bez zbytečného
odkladu provede oznámení a registrační úkony nezbytné k zachování těchto práv a povinností
v souladu s vnitřními pravidly příslušných organizací.
(30) Ohlašovatelé agend a správci agendových informačních systémů provedou bez
zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona změny údajů o Agentuře v registru práv
a povinností a v navazujících evidencích tak, aby byla zachována kontinuita registrace orgánu
veřejné moci, agend, oprávnění a rolí, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto
zákona náležely dosavadní Agentuře.
(31) Práva, povinnosti, oprávnění a jiné právní skutečnosti výslovně neupravené tímto
zákonem se posuzují tak, aby byla zachována úplná právní a evidenční kontinuita činnosti
dosavadní Agentury a aby nevznikly mezery v právních vztazích, evidencích ani v navazujících
informačních systémech veřejné správy.
(32) Do doby přijetí vyhlášky podle § 31 odst. 2 se pro určení výše poplatku za
poskytování a přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům použije
výše, která byla k 31. prosinci 2026 stanovena dosavadní právní úpravou.
(33) Dosavadní domény Agentury dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají
zachovány a náleží Agentuře.
(34) Dosavadní české technické normy vydané přede dne účinnosti tohoto zákona se
povařuji dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za české technické normy podle tohoto zákona.
(35) Pro rozpočtový rok 2027 se § 23 odst. 1 a § 23 odst. 2 věta první nepoužijí. Návrh
rozpočtu pro rok 2027 schvaluje generální ředitel jmenovaný podle tohoto zákona.
(36) Agentura plní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinnosti dosavadní Agentury
vyplývající z jejího postavení jako příspěvkové organizace.
(37) Povinnosti týkající se vedení účetnictví dosavadní Agentury, zveřejňování informací
z jejího účetnictví a předávání jejích účetních záznamů pro potřeby státu podle zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, plní ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky
§ 49
21
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb.,
zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb.,
zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb.,
zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990
Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990
Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992
Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného
opatření předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č.
359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona
č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona
č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb.,
zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb.,
zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000
Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č.
256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona
č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona
č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb.,
zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005
Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006
Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č.
267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona
č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb.,
zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014
Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č.
298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona
č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona
č. 178/2019 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona
č. 326/2021 Sb., zákona č. 362/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb.,
zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 178/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 464/2023
Sb. a zákona č. 220/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 13 odst. 1 písm. f) se slova „technickou normalizaci“ nahrazují slovem
„standardizaci“.
2. V § 13 odst. 5 se slova „, Puncovní úřad“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o České obchodní inspekci
§ 50
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb.,
zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb.,
zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002
22
Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č.
444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb.,
zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012
Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 378/2015
Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017
Sb., zákona č. 264/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 3 se v úvodní části ustanovení za slovo „mající“ vkládají slova „pro
správní řízení“.
2. V § 1 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro výkon kontroly mají inspektoráty
územní působnost pro území celé České republiky. Kontrolní zjištění, která mají být podkladem
správního řízení, inspektorát předá přípisem inspektorátu příslušnému k vedení správního
řízení, není-li sám k vedení správního řízení příslušný.“.
3. V § 3 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) provádí zkoušky nebo zajišťuje jejich provedení pro účely kontroly; provedení těchto
zkoušek zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; nesplňuje-li výrobek nebo služba požadavky
stanovené v příslušném právním předpise nebo neodpovídají-li jejich vlastnosti vlastnostem
deklarovaným v prohlášení nebo obchodním sdělení, Česká obchodní inspekce uloží
kontrolované osobě nebo účastníkovi řízení náhradu účelně vynaložených nákladů za
provedené zkoušky, nakládání se vzorkem nebo jeho skladování.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o metrologii
§ 51
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., ve znění zákona
č. 13/2002 Sb., ve znění zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005
Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č.
155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 85/2015 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona
č. 183/2017 Sb. a zákona č. 152/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Grafickou podobu úřední značky,
náležitosti ověřovacího listu a druhy stanovených měřidel, u nichž se při jejich ověření vydá
ověřovací list, stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
2. V § 11 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Dobu platnosti ověření stanovených
měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
3. V § 27 se za slova „§ 9a odst. 2, 3, 5 a 6,“ vkládají slova „§ 11 odst. 1,“.
23
ČÁST PÁTÁ
Změna puncovního zákona
§ 52
Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve
znění zákona č. 19/1993 Sb., zákona č. 127/2003 Sb., zákona č. 157/2006 Sb., zákona č.
130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se
mění takto:
1. V § 1 písm. b) se slova „prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých
kovů“ nahrazují slovy „dovážejí, nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů“.
2. V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovy „ , anebo s nimi obchodují a“
a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) puncovní kontrolu a puncovní inspekci.“.
3. V § 4 písm. b) se slova „podnikatelem,2) jehož předmět podnikání zahrnuje
obchodování s výrobky z drahých kovů (dále jen „obchodník“)“ včetně poznámky pod čarou č.
2 zrušují.
4. V § 4 písm. g) se slova „a prodej použitého zboží“ nahrazují slovy „výrobků z
drahých kovů, včetně nákupu a prodeje použitých výrobků z drahých kovů“.
5. V § 4 písm. h) se slova „Puncovním úřadem“ nahrazují slovy „Českým
metrologickým institutem (dále jen „Institut“) (§ 7)“.
6. V § 4 písm. i) se slova „Puncovním úřadem“ nahrazují slovy „Institutem“.
7. V § 4 písm. i) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která
znějí:
„j) obchodníkem podnikatel, který v rámci své podnikatelské, nebo jiné výdělečné činnosti
obchoduje s výrobky z drahých kovů a
k) dovozcem obchodník, který dováží ze zahraničí výrobky z drahých kovů.“.
8. § 6 včetně nadpisu zní:
„§ 6
Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů
24
Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají podle tohoto
zákona a zvláštního právního předpisu Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen
„ministerstvo“), Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen
„Úřad“), Institut a Česká obchodní inspekce.“.
Poznámka pod čarou č. 2c se zrušuje.
9. Za § 6 se vkládá nový § 7, který včetně nadpisu zní:
„§ 7
Institut
Institut
a) vykonává puncovní kontrolu
b) přiděluje a zrušuje přidělení výrobní značky výrobcům tuzemského zboží a přiděluje nebo
zrušuje odpovědnostní značky obchodníkům dovážejícím cizí zboží,
c) vede seznam registrovaných slitin z drahých kovů,
d) vydává a odebírá výrobcům slitin drahých kovů osvědčení o další odborné způsobilosti a
vydává osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných slitin,
e) ověřuje ryzost dentálních drahých kovů a ryzost slitin při ražbě českých mincí z drahých
kovů,
f) ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra a jiných věcí z drahých kovů,
g) provádí expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých
kovů a hospodaření s drahými kovy,
h) nakládá s výrobky a věcmi z drahých kovů, které stát nabyl podle zvláštních předpisů
nebo na základě mezinárodních smluv, s výjimkou výrobků a věcí z drahých kovů, které jsou
v držení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
i) vyjadřuje se k návrhům českých norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých
kovů a
j) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.“.
10. V § 10 odst. 3 se slova „Puncovním úřadem výjimečně“ nahrazují slovem
„Institutem“.
11. V § 10 odst. 4, § 11 odst. 3, § 13, § 14, § 15 odst. 5, § 18, § 20 odst. 2, § 21 odst.
2, § 22, § 23 odst. 1 a 2, § 24, § 28 odst. 1, § 29, § 32, § 33, § 40a odst. 1 a 5, § 46 odst. 1, 2 a
4, § 46a odst. 1, § 47 odst. 2, § 48 a v § 49 odst. 1 a 2 se slova „Puncovní úřad“ nahrazují slovem
„Institut“.
12. V § 11 odst. 1 se slova „obchodník, který je dovez“ nahrazují slovem „dovozce“.
13. V § 11 odst. 2 se slovo „Obchodník“ nahrazuje slovem „Dovozce“.
25
14. V § 11 odst. 3 se slovo „obchodník“ nahrazuje slovem „dovozce“.
15. V § 11 odst. 4 se za slovo „předkládá“ vkládá slovo „bezodkladně“ a slova
„obchodník, který je dovezl“ se nahrazují slovy „dovozce“.
16. V § 12 odst. 1 se za slovo „kontrole“ vkládají slova „dovozce nebo“.
17. V § 12 odst. 2 se za slovo „obchodník“ vkládají slova „a dovozce“.
18. V § 15 odst. 2 se slova „Puncovního úřadu“ nahrazují slovem „Institutu“.
19. V § 15 odst. 5 se za slovo „odstavců“ vkládá číslo „2,“.
20. V § 16 odst. 3 a § 22 odst. 3 písm. a) se slova „Puncovního úřadu“ nahrazují slovem
„Institutu“.
21. V § 23 odst. 1 a § 49 odst. 2 se slova „Puncovnímu úřadu“ nahrazují slovem
„Institutu“.
22. V § 23 odst. 2 a § 49 odst. 1 se slova „Puncovním úřadem“ nahrazují slovem
„Institutem“.
23. V § 23 se odstavec 4 zrušuje.
24. § 25 včetně nadpisu zní:
„§ 25
Odvolání
„(1) Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly je odvolání, o kterém
rozhoduje Úřad. Odvolání proti výsledku puncovní kontroly podle § 18 a 21 nemá odkladný
účinek.
(2) Odvolání se podává u Institutu, a to do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku
puncovní kontroly.
(3) V případě, že Institut nevyhoví podanému odvolání, předá spis se svým stanoviskem
Úřadu. Úřad případně požádá Institut o zajištění technické podpory při provedení opakované
zkoušky ryzosti nebo předepsaného stavu zboží.
(4) Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14), provede Úřad
opakovanou zkoušku chemicky, za technické podpory Institutu.
26
(5) Jsou-li pro to důvody, Úřad, za technické podpory Institutu, v odvolacím řízení zboží
úředně označí nebo původní označení změní nebo je odstraní; jinak výsledek puncovní kontroly
potvrdí.
(6) Odvolání není přípustné po sdělení předkladatele učiněném podle § 23 odst. 1.
(7) Na odvolací řízení se přiměřeně použijí ustanovení části druhé hlavy VIII správního
řádu.“.
25. § 26 se včetně nadpisu zrušuje.
26. V § 27 odst. 4 se slova „Puncovní úřad“ nahrazují slovem „Úřad“.
27. V § 28 odst. 1 se slova „nebo obchodník trvanlivě“ nahrazují slovy „dovozce nebo
obchodník trvale“.
28. V § 30 se slova „Puncovnímu úřadu“ nahrazují slovem „Institutu“ a slova
„Puncovního úřadu“ nahrazují slovem „Institutu“.
29. V § 31 odst. 2 se slova „Puncovnímu úřadu“ nahrazují slovem „Institutu“.
30. V § 34 se slova „a 26“ zrušují.
31. Nadpis části čtvrté zní:
„POVINNOSTI VÝROBCŮ, DOVOZCŮ A OBCHODNÍKŮ, REGISTR VÝROBCŮ,
DOVOZCŮ A OBCHODNÍKŮ“.
32. § 35 zní:
„§ 35
(1) Výrobce, dovozce a obchodník je povinen do 15 dnů od zahájení činnosti písemně
oznámit Institutu
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, nebylo-li přiděleno datum
narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná od
místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, adresu internetových stránek, případně
identifikační údaj o jiném prostředku komunikace na dálku, pokud jejich prostřednictvím
obchoduje s výrobky z drahých kovů, lze-li jej identifikovat, pokud nelze, pak alespoň formu
obchodování (dále jen „prostředek komunikace na dálku“), identifikační číslo osoby (dále jen
„identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou
osobu, nebo
b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, prostředek
komunikace na dálku, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo
27
bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, druh své činnosti s drahými
kovy, jde-li o právnickou osobu.
(2) Zahájení a ukončení činnosti v provozovně nebo prostřednictvím prostředku
komunikace na dálku jsou výrobci, dovozci a obchodníci povinni oznámit písemně Institutu
nejméně 3 dny předem.
(3) V oznámení podle odstavce 2 výrobce, dovozce nebo obchodník uvede
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu,
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) adresy provozoven, popřípadě prostředku komunikace na dálku,
d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně nebo prostřednictvím
prostředku komunikace na dálku.
(4) Výrobci, dovozci a obchodníci jsou povinni Institutu písemně oznámit změny údajů
uvedených v odstavci 1 do 15 dnů ode dne kdy nastaly.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 4 se přiměřeně vztahují i na osoby prodávající zboží,
které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem.6d)“.
Poznámka pod čarou č. 6c se zrušuje
33. V § 36 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který
zní:
„(2) Přidělenou odpovědnostní značku může používat jen dovozce, kterému byla
přidělena a může s ní označovat jenom zboží, které sám dovezl.“.
34. V § 37 odst. 1 se za slovo „Výrobci“ vkládá slovo „, dovozci“.
35. V § 37 odst. 2 se za slovo „obchodníci“ vkládají slova „a dovozci“.
36. V § 37 odst. 3 se za slovo „výrobci“ vkládá slovo „, dovozci“ a za slova „Tato
povinnost se nevztahuje na“ se vkládají slova „výrobce, dovozce a“.
37. V § 39 odst. 2 se slovo „Obchodníci“ nahrazuje slovy „Výrobci, dovozci a
obchodníci“ a slova „zlomků nebo zboží“ nahrazují slovy „výrobků z drahých kovů“.
38. V § 39 odst. 3 se za slova „prodejním místě“ vkládají slova „a, je-li to možné při
obchodování prostřednictvím prostředků komunikace na dálku,“.
28
39. V § 40 odst. 1 se za slova „nesmí při“ vkládají slova „jejich nabízení k prodeji a“.
40. V § 40 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Nesmí se vydávat a označovat zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného
materiálu nebo vydávat nebo označovat výrobky z drahého kovu za výrobky z drahého kovu
jiného.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
41. V § 40a nadpis zní:
„Registr výrobců, dovozců a obchodníků“.
42. V § 40a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobců“ vkládá slov „,
dovozců“.
43. V § 40a odst. 1 písm. a) a b) se slova „elektronická adresa, je-li“ nahrazuj slovy
„prostředek komunikace na dálku, je-li jeho prostřednictvím obchodováno“.
44. V § 40a odst. 2 se slova „elektronická adresa“ nahrazují slovy „prostředek
komunikace na dálku“.
45. § 41 a 42 znějí:
„§ 41
(1) Inspekci nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí u
výrobců, dovozců, obchodníků a dalších osob (dále jen „kontrolovaná osoba“) Česká obchodní
inspekce.
(2) Inspektor České obchodní inspekce je oprávněn zajistit zboží, u něhož vzniklo
důvodné podezření, že v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole. Pro
tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou
vzhledově se zbožím zaměnitelné.
(3) Zajištěné zboží inspektor
a) uloží mimo dosah kontrolované osoby a následně předá Institutu k provedení puncovní
kontroly, který dále postupuje podle části druhé podle tohoto zákona,
b) ponechá na místě, zajistí proti neoprávněné manipulaci a uloží kontrolované osobě lhůtu
na jeho předložení Institutu k provedení puncovní kontroly.
29
(4) Kontrolovaná osoba je povinna zboží zajištěné podle odstavce 3 písm. a)
neprodleně vydat. Neučiní-li tak, provede Česká obchodní inspekce jeho odnětí. O vydání nebo
odnětí zboží sepíše inspektor protokol.
(5) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat
místně příslušnému inspektorátu České obchodní inspekce písemné námitky do 3 pracovních
dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně
ředitel místně příslušného inspektorátu České obchodní inspekce. Námitky nemají odkladný
účinek. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je
konečné.
(6) V případě zboží zajištěného a ponechaného na místě podle odstavce 3 písm. b)
Česká obchodní inspekce poskytne Institutu informaci o druhu a množství zboží, které bylo
zajištěno, dále identifikační údaje kontrolované osoby, které bylo zboží zajištěno, a informaci
o datu zajištění zboží a délce lhůty uložené kontrolované osobě pro předložení zboží k puncovní
kontrole.
(7) Kontrolovaná osoba je povinna nahradit České obchodní inspekci účelně
vynaložené náklady na provedení puncovní kontroly, včetně nákladů vynaložených na
nakládání se zajištěným zbožím nebo jeho skladování v případě zboží, u kterého byl puncovní
kontrolou zjištěn nesoulad se zákonem.
§ 42
(1) V případě zboží zajištěného Českou obchodní inspekcí podle § 41 odst. 3 provede
Institut puncovní kontrolu na náklady České obchodní inspekce.
(2) Institut Českou obchodní inspekci informuje o provedení a výsledku puncovní
kontroly zajištěného zboží, včetně vyčíslení nákladů puncovní kontroly, případně o tom, že
zboží zajištěné podle § 41 odst. 3 písm. b) nebylo kontrolovanou osobou ve stanovené lhůtě
Institutu k puncovní kontrole předloženo.“.
46. § 43 a 44 včetně poznámky pod čarou č. 19 znějí:
„§ 43
(1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neučiní oznámení v souladu s § 35,
b) používá výrobní nebo odpovědnostní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové
jednání umožní,
c) nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 3, nebo
d) nevede evidenci v souladu s tímto zákonem.
(2) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
30
a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole nebo
takové zboží k obchodování má,
b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno ryzostním číslem
c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, ač je jí známo, že je
padělanou nebo zneužitou značkou označeno
d) obchoduje s výrobky označenými jiným ryzostním číslem, než je skutečná ryzost těchto
výrobků nebo
e) poruší zákaz uvedený v § 40 odst. 1 nebo 2,
f) prodá nebo jinak uvede do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují podmínky podle §
31 odst. 1,
g) nepoužívá stanovená měřidla7) nebo je používá bez platného ověření anebo je nemá
v provozovně k dispozici,
h) nepředloží ve lhůtě stanovené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly nebo
neoprávněně manipuluje se zajištěným zbožím,
i) jako výrobce klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů používá tyto materiály
ke klenotnické výrobě, nebo pro dentální účely anebo je k těmto účelům uvádí do oběhu, aniž
by byla držitelem platného osvědčení podle ustanovení § 48,
j) vyrobí nebo doveze zboží jiné než zákonné ryzosti,
k) jako dovozce poruší povinnost stanovenou v § 11 odst. 2,
l) jako výrobce nebo dovozce poruší některou z povinností stanovených v § 15 odst. 2, 3,
4,
m) poruší některou z povinností stanovených v § 16 nebo 17,
n) jako výrobce poruší některou z povinností stanovených v § 30,
o) provádí určování hmotnosti drahých kovů, zlatého nebo platinového zboží v rozporu s §
37 odst. 3věta čtvrtá,
p) poruší povinnost stanovenou v 31 odst. 2, nebo
q) obchoduje s lístkovým zlatem nebo stříbrem, u něhož nebyla ověřena ryzost.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, a do 1 000 000, je-li přestupek podle
odstavce 1 spáchán opakovaně,
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c) do 1 500 000 Kč, byla-li jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) způsobena značná
škoda.19)
(4) Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o
stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynuly 3 roky.
§ 44
31
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká obchodní inspekce.
(2) Česká obchodní inspekce vybírá pokuty, které uložila.
____________
19) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
47. V § 45 odst. 1 se za slov „výrobce“ vkládá slovo „, dovozce“.
48. V § 46 odst. 3 se slova „rozhodne Puncovní úřad“ nahrazují slovy „určí Institut“.
49. V § 49 odst. 1 se slova „Puncovním úřadem“ nahrazují slovem „Institutem“.
50. V § 49 odst. 2 se slova „Puncovnímu úřadu“ nahrazují slovem „Institutu“.
51. § 51 zní:
„§ 51
Výkony v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů se poskytují za úplatu, pokud
předpisy o správních poplatcích nestanoví vyměření poplatku.“.
52. § 52 se zrušuje.
§ 53
Přechodná ustanovení
(1) Puncovní úřad se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušuje.
(2) Působnost Puncovního úřadu podle zákona č. 539/1992 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na ty, o
nichž tak stanoví zákon č. 539/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(3) Tam, kde v řízení a postupech měl působnost Puncovní úřad podle zákona č. 539/1992
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí řízení a postupy
ten, na koho přešla působnost podle zákona č. 539/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(4) Práva a povinnosti Puncovního úřadu, včetně práv a povinností souvisejících s těmito
právy a povinnostmi, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, s nímž byl ke dni
předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný hospodařit Puncovní úřad,
přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na ty, o nichž tak stanoví zákon č. 539/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží dále.
32
(6) Podání, doručení, provedené důkazy, výsledky zkoušek, odběry vzorků a jiné úkony
Puncovního úřadu učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány a
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za úkony toho, na koho přešla působnost
podle zákona č. 539/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Rozhodnutí, osvědčení, potvrzení, úřední nálezy, zápisy do registrů a seznamů,
přidělení nebo zrušení výrobních a odpovědnostních značek, souhlasy, výjimky a jiné akty
Puncovního úřadu učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny a
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za rozhodnutí, osvědčení, potvrzení, úřední
nálezy, zápisy do registrů a seznamů, přidělení nebo zrušení výrobních a odpovědnostních
značek, souhlasy, výjimky a jiné akty toho, na koho přešla působnost podle zákona č. 539/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8) Spisy, evidence, registry, seznamy, databáze, dokumentace, archiválie, údaje vedené
v informačních systémech a další nosiče informací vedené Puncovním úřadem přecházejí ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona na toho, na koho přešla působnost podle zákona č. 539/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9) Ve správních, soudních a jiných řízeních vedených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, v nichž vystupuje Puncovní úřad nebo v nichž má postavení správního orgánu, vstupuje
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na jeho místo ten, na koho přešla působnost podle
zákona č. 539/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) V případě, že působnost podle odstavce 2, řízení a postupy podle odstavce 3, práva
a povinnosti Puncovního úřadu, včetně práv a povinností souvisejících s těmito právy a
povinnostmi, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem podle odstavce 4, podání, doručení,
provedené důkazy, výsledky zkoušek, odběry vzorků a jiné úkony Puncovního úřadu podle
odstavce 6, rozhodnutí, osvědčení, potvrzení, úřední nálezy, zápisy do registrů a seznamů,
přidělení nebo zrušení výrobních a odpovědnostních značek, souhlasy, výjimky a jiné akty
Puncovního úřadu učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle odstavce 7, spisy,
evidence, registry, seznamy, databáze, dokumentace, archiválie, údaje vedené v informačních
systémech a další nosiče informací vedené Puncovním úřadem podle odstavce 8, správní,
soudní a jiná řízení podle odstavce 9 nepřešly na ty, o nichž tak stanoví zákon č. 539/1992 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přecházejí tyto dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona na Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(11) Po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona mohou Český
metrologický institut (dále jen „Institut“), Česká obchodní inspekce a Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví užívat úřední razítka, formuláře, tiskopisy a jiná
označení Puncovního úřadu, jsou-li doplněny údajem o příslušném nástupci.
(12) Odkazuje-li jiný akt veřejné moci na Puncovní úřad, rozumí se tím ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona Institut, Česká obchodní inspekce nebo Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podle povahy věci.
(13) Ministerstvo průmyslu a obchodu bez zbytečného odkladu zajistí oznámení změny
příslušných orgánů podle mezinárodních smluv a přímo použitelných předpisů Evropské unie,
je-li takové oznámení vyžadováno.
(14) Povinnosti týkající se vedení účetnictví Puncovního úřadu, zveřejňování informací
z jejího účetnictví a předávání jejích účetních záznamů pro potřeby státu podle zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, plní ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona Institut.
33
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace,
metrologie a státního zkušebnictví
§ 54
Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické
normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., zákona č.
119/2000 Sb., zákona č. 137/2002 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
1. V nadpisu se slovo „státní“ nahrazuje slovem „veřejné“.
2. V § 2 úvodní části ustanovení se slovo „státní“ nahrazuje slovem „veřejné“.
3. V § 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c),
které zní:
„c) Český metrologický institut.“.
4. V nadpisu části druhé se slovo „státní“ nahrazuje slovem „veřejné“.
5. V § 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d),
které zní:
„d) řídí státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů.“.
6. V § 4 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g),
která znějí:
„f) vykonává státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů,
g) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
§ 55
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002
Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č.
34
229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona
č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb., zákona č. 100/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona
č. 91/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona
č. 526/2020 Sb., zákona č. 87/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a
zákona č. 330/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 1 písm. b) se na konci čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují.
2. Hlava II se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18 a 19 zrušuje.
3. V § 7 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2
až 8.
4. § 19 včetně nadpisu zní:
„§ 19
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužije označení CE nebo jiné stanovené
označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného
předpisu pro stavební výrobky, nebo certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo
přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky padělá nebo pozmění.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.“.
5. V § 19a odst. 1 se písmena b) a c) zrušují.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena b) až e).
6. V § 19a odst. 6 písmena a) až c) znějí:
„a) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e) nebo odstavce 3,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,“.
7. § 19b odstavec 1 zní:
„(1) Přestupky podle § 19a odst. 1 písm. b) a c) a § 19a odst. 2 projednává Úřad. Přestupky
podle § 19 odst. 1, § 19a odst. 1 písm. a), d) a e) a § 19a odst. 3 až 5 projednává orgán dozoru.“.
8. V § 19b odst. 2 se slova „f) a g)“ nahrazují slovy „d) a e)“.
9. V § 19c se slova „významná oznámení ohledně tvorby a vydávání českých
technických norem a jiných technických dokumentů,“ zrušují.
10. V § 22 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
35
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 56
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona
č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb.,
zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb.,
zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb.,
zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006
Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č.
226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona
č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb.,
zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008
Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č.
230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona
č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb.,
zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb.,
zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/ 2009
Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č.
420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona
č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona
č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb.,
zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011
Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č.
329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona
č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb.,
zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012
Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012
Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č.
225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona
č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb.,
zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb.,
zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013
Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č.
257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona
č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona
č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb.,
zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014
Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015
Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č.
314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona
č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb.,
zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017
Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č.
199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona
č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb.,
36
zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017
Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018
Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č.
135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona
č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb.,
zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020
Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č.
337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona
č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb.,
zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021
Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022
Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č.
372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona
č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona
č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb.,
zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb., zákona č. 85/2024 Sb.,
zákona č. 123/2024 Sb., zákona č. 125/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 196/2024
Sb., zákona č. 237/2024 Sb., zákona č. 278/2024 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., zákona č.
453/2024 Sb., zákona č. 480/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona
č. 42/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 70/2025 Sb., zákona č. 79/2025 Sb., zákona
č. 130/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb.,
zákona č. 230/2025 Sb., zákona č. 277/2025 Sb., zákona č. 280/2025 Sb., zákona č. 330/2025
Sb., zákona č. 344/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V příloze Sazebníku části IV Položka 62 se zrušuje
2. V příloze Sazebníku části IX Položka 118 zní:
„Položka 118
Registrace námořní knížky Kč 50“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o dozoru nad trhem s výrobky
§ 57
Zákon č. 87/2023 Sb., o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o dozoru nad trhem s výrobky), ve znění zákona č. 387/2024 Sb., zákona č.
218/2025 Sb. a zákona č. …/2026 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene l) čárka nahrazuje tečkou a písmeno m) se zrušuje.
37
2. V § 11 odst. 7 se slova „, Puncovní úřad“ zrušují.
3. V Příloze se položka
„
Puncovní Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) Zákon č. 387/2024
úřad 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti Sb., o obecné
výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a bezpečnosti
Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského výrobků a o změně
parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení některých
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a souvisejících
směrnice Rady 87/357/EHS zákonů
“
zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o obecné bezpečnosti výrobků
§ 58
Zákon č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena i) a j).
2. V § 16 se slova „, Puncovní úřad“ zrušují.
3. V Příloze se položka
„
Puncovní Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti
úřad puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů
“
zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí
§ 59
38
Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně
některých dalších zákonů, se mění takto:
1. V části páté se body 2, 3, 5, 7 a 9 zrušují.
2. V části třinácté písmeni e) se slova „části páté bodů 2, 3, 5, 7 a 9,“ zrušují.
ČÁST DVANÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 60
Zrušují se:
1. Zákon č. 19/1993 Sb., orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a
zkoušení drahých kovů.
2. Část první zákona č. 157/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech
státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona
č. 309/2002 Sb., a zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o základních registrech.
4. Část desátá zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o
službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a
ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
5. Část třináctá zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o
státní službě.
6. Část dvacátá sedmá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci.
7. Část třetí zákona č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých
souvisejících zákonů.
8. Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich
placení.
9. Vyhláška č. 67/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a
obchodu České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob
jejich placení.
10. Vyhláška č. 325/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu
České republiky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich
placení, ve znění vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 67/1995 Sb.
11. Vyhláška č. 364/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše
puncovních poplatků a způsob jejich placení, ve znění pozdějších předpisů.
12. Vyhláška č. 571/2020 Sb., kterou se stanoví poplatky za poskytování a přístup k českým
technickým normám a jiným technickým dokumentům.
39
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 61
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou části čtvrté, která nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 2028.
40
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu
Současná právní úprava standardizace (z dnešního pohledu pojmosloví normalizace) je
částečně uvedena v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a
doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Klíčové problémy platného právního vztahu:
• Srozumitelnost textu z hlediska celého právního řádu.
• Právní úprava v současné podobě je dosti novelizovaná (kdy orgány státní správy
v oblasti normalizace byly různorodé za posledních 30 let).
• Vymezení základních pojmů není v současné době dostatečné.
Základní právní úprava v oblasti standardizace je obsažena v zákoně č. 22/1997 Sb., o
technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů a též v zákoně č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti
technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dle
pak též např. v zákoně č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich
dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti s novou právní úpravou zákona o standardizaci se v gesci Ministerstva průmyslu
a obchodu řeší i transformace Puncovního úřadu. Puncovní úřad se navrhuje transformovat do
Českého metrologického institut (ČMI).
U činnosti České agentury pro standardizaci (v současné době státní příspěvkové organizace)
se navrhuje zřízení právnické osoby vzniklé ze zákona, která bude mít veřejnoprávní prvky.
Tvorba norem, jejich zajištění pro ČR a další hlavní činnosti této agentury jsou považovány za
velice důležité a v zájmu ČR, z tohoto důvodu se předpokládá vytvoření právnické osoby
zřízené zákonem, která nebude zřízena za účelem zisku, ale optimálním zajištění celé oblasti
standardizace.
Činnost Puncovní úřadu je upravena zejména zákonem č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a
zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákonem České
národní rady č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a
zkoušení drahých kovů ve znění pozdějších předpisů.
Český metrologický institut se řídí zejména zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění
pozdějších zákonů.
Zřízení a základní kompetence ČOI upravuje zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.
Kompetence dále rozšiřuje celá řada zvláštních právních předpisů.
Řízení, resp. postup při provádění kontrolní činnosti, je pro všechny uvedené organizace
upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní
řád) a zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Základní činností prováděných Puncovním úřadem dle puncovního zákona lze rozdělit do dvou
oblastí, a to puncovní kontrola a puncovní inspekce.
41
Puncovní kontrola zahrnuje okruh činností spojených se zkoušením a označování zboží
z drahých kovů.
Puncovní inspekce obsahuje činnosti dohledového charakteru včetně ukládání sankcí v rámci
přestupkového řízení.
Dále Puncovní úřad zajišťuje mezinárodní spolupráci s puncovními úřady jiných států, provádí
poradenskou či znaleckou činnost apod.
ČOI je hlavním orgánem dozoru nad trhem provádějícím kontroly v širokém spektru oblastí a
zároveň vede přestupková řízení a ukládá sankce. Navrhovaná novela má za cíl kontrolu
dodržování povinností dle puncovního zákona svěřit ČOI.
Český metrologický institut je národním metrologickým institutem, jehož hlavní činností je
zkoušení měřidel. Oblast puncovní kontroly (zkoušení zboží z drahých kovů) přechází do jeho
působnosti.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Vytvořit moderní, obecný a zastřešující právní předpis pro tvorbu norem, zastřešení norem,
vytvoření agentury, proces standardizace a i evropské/mezinárodní pojetí standardizace, tedy
normalizace.
Standard z obecného hlediska znamená obvyklý, je často překládán jako norma. Z tohoto
důvodu se navrhuje zákon nazvat „zákon o standardizaci“.
Ze současných souvisejících právních předpisů zrušit příslušná ustanovení do jedné právní
úpravy (zejména zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a
doplnění některých zákonů).
Základním poslání právní úpravy bude uplatňovat a prosazovat na základě výsledků vědy,
techniky, praxe, evropského a mezinárodního standardu nové směry technického rozvoje za
účelem zvyšování technické a ekonomické úrovně výroby a výrobků, jejich jakosti, specializace
výroby a efektivnosti investic.
Cílem navrhované právní úpravy je modernizace rámce pro tvorbu, vydávání a distribuci
českých technických norem (ČSN). Návrh reaguje na dynamický technologický rozvoj,
povinnost harmonizace s evropským normalizačním systémem a nutnost jednoznačného
definování vztahu mezi technickými normami a právními předpisy.
Hlavními pilíři úpravy jsou posílení role zainteresovaných stran a technické veřejnosti
v procesu tvorby norem, prioritizace evropských norem pro zajištění konkurenceschopnosti
českého průmyslu a definování ochrany duševního vlastnictví norem v éře umělé inteligence.
Návrh jasně definuje složení soustavy ČSN, a zároveň se zakotvuje ochrana zkratky „ČSN“,
která je pro uživatele garantem kvality a odborné revize. Právní úprava nově jasně stanovuje
vzájemnou hierarchii jednotlivých ČSN a vymezuje pravidla pro tvorbu původních (národních)
ČSN, čímž se předejde duplicitám a technickým překážkám v rámci jednotného trhu EU.
Vzhledem k rychlosti přebírání norem a jejich vysoce odbornému charakteru se nově připouští
vydání normy v anglickém či jiném jazyce, případně bilingvně. Pro zajištění právní jistoty a
ochrany koncového uživatele text návrhu stanovuje, že v případě rozporu je rozhodující české
znění.
Návrh úpravy potvrzuje základní princip, že technická norma není obecně závazná, ale má
doporučující charakter, pokud ji za závaznou neprohlásí konkrétní zákon. Ustanovení v § 42
řeší kolizní pravidla pro případ, že se dvě normy ocitnou v rozporu, přičemž prioritu dostávají
normy evropské před mezinárodními a mezinárodní před původními českými. Nově se ukotvuje
ochrana textů ČSN, což je kritické ustanovení reflektující 21. století. Explicitně se zakazuje
42
využívání textů a dat z norem pro trénování systémů umělé inteligence (AI) bez souhlasu
Agentury. Normy jsou výsledkem nákladné odborné činnosti a jejich neřízené vytěžování do
databází třetích stran by podkopalo ekonomickou udržitelnost normalizačního systému.
Cílem zákona je též začlenit Puncovní úřad do Českého metrologického institutu formou:
• Zrušení Puncovního úřadu jako samostatného orgánu.
• Převedení jeho působnosti v oblasti laboratorních zkoušek (puncovní kontrola) na
Český metrologický institut a v oblasti dozoru nad trhem (puncovní inspekce) na
Českou obchodní inspekci.
• Převedení zaměstnanců, majetku, práv a závazků.
• Úpravy souvisejících právních předpisů.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie
Lze konstatovat návrh není rozporný s předpisy Evropské unie. Nebylo ani identifikováno, že
by návrh byl rozporný s judikaturou soudních orgánů Evropské unie, případně s obecnými
právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Evropský výbor pro normalizaci (anglicky European Committee for Standardization – ECS,
francouzsky Comité Européen de Normalisation – CEN) je nezisková organizace, jejímž
posláním je podpora evropské ekonomiky v globálním obchodu, prosperity obyvatel Evropy a
životního prostředí, tím že poskytuje efektivní základnu pro zainteresované strany při rozvoji,
údržbě a šíření ucelených souborů norem a specifikací. Vídeňská smlouva byla podepsána mezi
CEN a ISO v roce 1991 s počátkem platnosti v polovině 90. let. Její primární cíl je zabránit
duplicitám (eventuálně konfliktům) mezi normami CEN a ISO. V posledním desetiletí CEN
přebírá normy ISO, kterými nahrazuje vlastní CEN normy. Tuto mezinárodní spolupráci a
členství má zajišťovat právě nově vzniklá, nezávislá, Česká agentura pro standardizaci
(Agentura).
Puncovní úřad zastupuje Českou republiku v Konvenci pro zkoušení a označování zboží
z drahých kovů (The Convention on the Control and Marking of Articles of Precious Metals).
ČR je právoplatným členem Konvence od roku 1994. Konvence je jediná nezávislá mezivládní
organizace, která se zabývá aspekty zkoušení a označování zboží z drahých kovů. Sídlo
organizace se nachází ve Švýcarsku – Ženevě. Konvence byla založena v roce 1972 ve Vídni.
Jejím posláním je usnadnit obchod se zbožím z drahých kovů mezi členskými státy.
Depozitářem Konvence je Švédské království. Konvencí jsou definovány a používány společné
puncy, platné ve všech členských státech Konvence.
Puncovní úřad zastupuje Českou republiku v mezinárodní normalizaci v oblasti drahých kovů,
a to v ISO ve skupině WG 1 TC 174 a v CEN v komisi TC 283.
43
Na poli mezinárodní spolupráce může Český metrologický institut nemalou škálu zkušeností a
poskytnout potřebnou podporu pro mezinárodní zastupování státu v oblasti puncovnictví.
Český metrologický institut zabezpečuje (v úzké spolupráci s ÚNMZ) plnění úkolů, které
vyplývají z členství ČR v EU a v evropských metrologických orgánech a organizacích
(EURAMET e.V., WELMEC) a z mezivládních smluv a ujednání (Metrická konvence,
Ujednání CIPM MRA, OIML). V užším regionu střední Evropy se ČMI podílí na činnosti
sdružení národních metrologických institutů zemí bývalého Rakouska – Uherska DUNAMET.
Navrhovaná právní úprava, i na základě výše uvedeného, nemá dopad na mezinárodní smlouvy,
jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí
V souvislosti s navrhovanou úpravou se nepředpokládají negativní dopady na státní rozpočet.
Ve vztahu k zřízení nově vzniklých organizací, Českou agenturou pro standardizaci (v současné
době státní příspěvková organizace) dojde k snížení nákladů na státní rozpočet.
Převedením činností Puncovního úřadu na ČMI a s tím spojené krátkodobé náklady
předpokládá výdaje, které budou pokryty zejména ze zdrojů ČMI a Puncovního úřadu. Hlavní
část nákladů bude tvořit integrace IT systémů, úprava infrastruktury ČMI a finalizace
organizační změny. Počáteční výdaje budou ve střednědobém výhledu převýšeny úsporami
pocházejících ze snížení administrativních nákladů, odstranění duplicitních pozic a využití
společných laboratoří. Navrhovaný zákon nemá dopady na rozpočty krajů a obcí.
7. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel,
a zhodnocení dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní sociální dopady.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní dopady na životní prostředí.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Na základě navrhované právní úpravy nebude docházet ke zpracování osobních údajů ani se
nepředpokládají žádné dopady na soukromí osob, nad současná platnou právní úpravu. Lze
proto konstatovat, že návrh není v rozporu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních
údajů ani s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o
ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto
údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
9. Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika ve vztahu k části návrhu týkající se nově vzniklých organizací nebyla
identifikována. Podstata navrhovaného řešení spočívá v možnosti zřídit nově vzniklé právnické
osoby s veřejnoprávními prvky. Navrhovaná úprava však nepřináší nové postupy, ve kterých
by mohla vzniknout korupční rizika. Předpokládá se ponechání současných pojistek kontroly
(obecně jistě orgánů činných v trestním řízení nebo v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu, ve
smyslu kontroly nad finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch
právnických osob). U České agentury pro standardizaci se navrhuje též dohled UNMZ.
44
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava má neutrální či spíše pozitivní dopad na bezpečnost.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné dopady na obranu státu.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny
Nepředpokládají se dopady na rodiny. Navrhovaná právní úprava neupravuje oblasti, ve kterých
by takové dopady mohly vzniknout. Z pohledu hodnocení dopadů na rodiny je proto
navrhovaná právní úprava neutrální.
12. Zhodnocení územních dopadů
Navrhovaná právní úprava se nedotýká územních samosprávných celků.
13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy
Navrhovaná právní úprava nedopadá na oblast digitální agendy nebo agendy, která by mohla
být digitalizována. Není proto ani v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
14. Regulace lobbování
Navrhovaný zákon nebyl předmětem lobbování podle zákona č. 168/2025 Sb. o regulaci
lobbování.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Část první - standardizace
Hlava I
Zcela novou právní úpravou zákona o standardizaci se navrhuje vytvoření komplexní, moderní
a optimální právní úpravy, která řeší doposud trochu roztříštěnou úpravu de lege lata. Upravuje
se předmět úpravy, přesné vymezení pojmů, které jsou používány v celém návrhu.
Základním smyslem standardizace je pomocí jednotných pravidel, požadavků, charakteristik
nebo postupů pro výrobky a jejich uvádění na trh, pro zřizování a poskytování služeb nebo pro
uskutečňování jiných činností přispívat k zajištění jejich bezpečnosti, kompatibility, jakosti,
interoperability a k ochraně veřejného zájmu. Součástí standardizace je současné pojetí
normalizace.
Předpokládá se vytvoření změny právní úpravy současné státní příspěvkové organizace (zřízené
UNMZ) na právnickou osobu svého druhu, zřízenou přímo ze zákona a veřejnoprávními prvky.
Tento koncept je optimální, jelikož tato právnická osoba nemá být zřízena za účelem zisku, ale
zejména k zajištění své hlavní činnosti a rozvoj této činnosti.
Za hlavní činnost se předpokládá zajištění následujících činností Českou agenturou pro
standardizaci:
a) plní úkoly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropskou
normalizaci,
b) plní povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,
a z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích,
c) zajišťuje tvorbu a vydávání českých technických norem,
45
d) zajišťuje pro ministerstva, jiné správní úřady nebo územní samosprávné celky
zpřístupnění českých technických norem a jiných technických dokumentů prostřednictvím
sponzorovaného přístupu,
e) zajišťuje tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového standardu stavby podle jiného
právního předpisu,
f) na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Úřadem zajišťuje odborné činnosti ve
prospěch státu a
g) vydává Věstník Agentury.
Z tohoto důvodu není optimální cesta státního podniku (oproti tomu Ministerstvo průmyslu a
obchodu předpokládá i snížení státních podniků) ani přímo právnické osoby, která by byla
zřízena za účelem zisku.
Precizně se vytváří pojmosloví pro celou právní úpravu. Např. je využita „tradiční“ definice
české státní normy. Podrobně je např. definována harmonizovaná norma (harmonizovaná
norma vzniká na základě požadavku Komise EU, harmonizace se oznamuje uveřejněním ve
Věstníku EU (OJEU). EU obecně uvádí následující definici: Harmonizovaná norma je evropská
norma vypracovaná uznanou evropskou normalizační organizací: CEN, CENELEC nebo ETSI.
Vzniká na základě žádosti Evropské komise adresované jedné z těchto organizací. Odkazy na
harmonizované normy musí být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.
U nově vzniklé právnické osoby se předpokládá i možná kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu
ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.
Hlava II
Zde se pregnantně vymezuje státní potažmo veřejná správa v oblasti standardizace. Politiku
standardizace zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (viz i přímá novela tzv.
kompetenčního zákona), Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
(UNMZ) zajištuje součinnost nově vzniklé organizaci České agentuře pro standardizaci,
zajišťuje vyřízení přestupků a vykonává dozor.
Agentura je nově změněná právnická osoba s veřejnoprávními prvky. Jedná se o nezávislou
organizaci, která bude zajišťovat zejména tvorbu a vydávání českých technických norem a další
hlavní činnosti. Které mají silný veřejnoprávní charakter. Distribuce norem je dána nadále do
komerční báze prodeje norem. Vedle toho v hlavní činnosti bude nadále zajišťovat
sponzorovaný přístup k normám a tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového standardu
stavby.
V návrhu jsou precizně specifikovány orgány České agentury pro standardizaci, včetně jejích
přesné činnosti, jejich jmenování či odvolání a všech další podstatných souvislostí.
Je přesně stanoveno hospodaření Agentury. Agentura sestavuje pro rozpočtový rok rozpočet,
který je vyrovnaný nebo přebytkový s ohledem na předpokládané příjmy a výdaje v daném
roce. Rozpočtovým rokem je kalendářní rok, tedy od 1.1. do 31. 12. kalendářního roku. Pro
účely správy poplatku za sponzorovaný přístup se rozpočet Agentury považuje za veřejný
rozpočet. Rozpočet Agentury schvaluje Rada a projedná jej Dozorčí rada (§ 23).
Je v návrhu výčet příjmů Agentury z její hlavní činnosti a vedlejší činnosti, které tvoří její
rozpočet. V případě příjmů z vedlejší činnosti Agentury je výše úplaty za vedlejší činnosti
stanovena na základě ceníku Agentury. Ceník Agentury před jeho uveřejněním projedná
Dozorčí rada a odsouhlasuje UNMZ. Ceník nabývá účinnosti jeho uveřejněním na
internetových stránkách Agentury. Dále pak citované ustanovení stanoví výčet výdajů agentury,
které vychází z její hlavní a vedlejší činností, správou majetku a provozní činností Agentury.
Je též upraven finanční vztah mezi Agenturou a UNMZ. Financování činností, kterými pověří
UNMZ Agenturu se stanoví na základě veřejnoprávní smlouvy. Může jít například o činnost
z oblasti standardizace, nad rámec činnosti Agentury stanovené zákonem, realizace jiných
úkolů v rámci projektů, které jsou v gesci jiných ústředních orgánů státní správy nebo jiných
46
orgánů veřejné moci, kterými byl pověřen UNMZ a jejichž plnění svěřil UNMZ Agentuře.
Veřejnoprávní smlouva stanoví zejména vymezení rozsahu činností, výši úplaty za činnosti a
její splatnost.
Návrh upravuje pro Agenturu též 3 typy fondů, do kterých kladné přebytky za předchozí roky.
Je obdobně jako v současné právní úpravě navržen sponzorovaný přístup a příspěvek za datový
standard stavby. Tomu odpovídá i zrušení příslušných ustanovení v zákoně č. 22/1997 Sb.
Návrh má i přesné vymezení mezinárodní spolupráce na poli standardizace.
Hlava III
Jedná se o precizní úpravu vymezení soustavy norem a tvorby norem. Tomu odpovídá i zrušení
příslušných ustanovení v zákoně č. 22/1997 Sb. Je přesně vymezena tvorba norem, jazyk
využívaný v normách, platnost, účinnost a závaznost norem, jakož i rozmnožování a
rozšiřování norem.
Hlava IV
Je navržen dozor nad výkonem činností Agentury ze strany UNMZ.
Hlava V
Zde je upravena oblast přestupků ve vztahu ke standardizaci.
Hlava VI
Jsou navrženy precizní a komplexní přechodná ustanovení.
Část druhá
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky
Změna předpokládá změnu pojetí z normalizace na politiku standardizace.
Tato část zákona obsahuje též úpravu navazující na změny v puncovním zákoně.
Část třetí
Změna zákona o České obchodní inspekci
V souvislosti s novými dozorovými pravomocemi České obchodní inspekce v oblasti
puncovnictví lze očekávat, že v praxi budou ve zvýšené míře nastávat situace, kdy bude žádoucí
z pohledu taktiky, potřeby rychlé reakce, ale i z důvodu omezené dostupnosti zaměstnanců
s potřebnou specializací v rámci jednotlivých inspektorátů provést kontrolu i v jiném kraji, než
ve kterém má inspektorát sídlo. Cílem změn provedených v ust. § 1 odst. 3 zákona o České
obchodní inspekci tak je upravit místní příslušnost odchylně pro výkon kontroly a pro vedení
správního řízení.
Dále se mění ust. § 3 odst. 1 písm. c) zákona o České obchodní inspekci zněním, které upravuje
hrazení nákladů za zkoušky provedené za účelem ověření, zda výrobek nebo služba jsou
v souladu s požadavky právních předpisů, popřípadě odpovídají deklarovaným vlastnostem.
Navrhované úpravy sjednocují znění daného ustanovení s úpravou obsaženou v ust. § 5 odst. 4
zákona č. 87/2023 Sb., o dozoru nad trhem s výrobky, zejména v tom směru, že nově zakotvují
nárok České obchodní inspekce na náhradu nákladů vynaložených nikoliv jen za samotné
zkoušky, ale i za nakládání se vzorkem nebo jeho skladování.
Část čtvrtá
Změna zákona o metrologii
Navrhuje se upřesnění rozsahu zákonného zmocnění v současnosti obsaženého v § 3 odst. 3
zákona č. 505/1990 Sb., v jehož smyslu prováděcí právní předpis stanoví seznam stanovených
47
měřidel podléhajících ověření. Daným prováděcím předpisem je vyhláška Ministerstva
průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a
měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.
Návrhem změny zákona č. 505/1990 Sb. nedochází k založení žádných nových povinností na
straně adresátů zákona.
Část pátá
Změna puncovního zákona
Tato část návrhu zákona mění puncovní zákon ve smyslu obecné části důvodové zprávy. Jedná
se o technickou novelu, kdy část působnosti Puncovního úřadu týkající se tzv. puncovní
kontroly, což představuje zejména zkušební činnost v laboratořích) přechází na Český
metrologický institut, část působnosti týkající se kontroly trhu a dodržování povinností
výrobců, obchodníků a dovozců na Českou obchodní inspekci , část působnosti spočívající
zejména v přezkumu rozhodnutí Českého metrologického institutu na UNMZ a část na Úřad
pro zastupování státu ve věcech majetkových ve věcech spojených s nakládáním s majetkem
pocházejícím z činností v oblasti puncovnictví.
Mimo to, jsou v části první provedeny drobné úpravy ve smyslu zpřesnění terminologie
zejména s ohledem na aktuální legislativní rámec jednotného trhu a legislativy Evropské Unie.
Jsou zde navržena i precizní a komplexní přechodná ustanovení.
Část šestá
Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace,
metrologie a státního zkušebnictví.
Tato část zákona obsahuje úpravu navazující na změny v puncovním zákoně.
Část sedmá
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Změna souvisí se změnou postavení dnes Agentury (státní příspěvkové organizace) na Agenturu
na právnickou osobou s veřejnoprávními prvky.
Část osmá
Změna zákona o správních poplatcích
Ruší správní poplatky u činností, které nejsou příliš využívány nebo administrativní zátěž s nimi
spojená převyšuje jejich výnos. A zejména se ruší poplatky, které souvisejí s činností
Puncovního úřadu.
Část devátá
Změna zákona o dozoru nad trhem s výrobky
Tato část zákona obsahuje úpravu navazující na změny v puncovním zákoně.
Část desátá
Změna zákona o obecné bezpečnosti
Tato část zákona obsahuje úpravu navazující na změny v puncovním zákoně.
Část jedenáctá
Změna zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí
Změna souvisí se změnou postavení dnes Agentury (státní příspěvkové organizace) na Agenturu
na právnickou osobou s veřejnoprávními prvky, včetně navrženého příspěvku za datový
standard stavby (obdobně jako současná úprava).
48
Část dvanáctá
Zrušovací ustanovení
Navrhuje se zrušení částí či celých právních předpisů, které souvisejí se změnami předpisů.
Část třináctá
Účinnost
Účinnost je navržena v souladu s pravidly stanovenými zákonem č.222/2016 Sb., o Sbírce
zákonů a mezinárodních smluv, tak, aby byl zákon účinný od 1. ledna kalendářního roku.
Vzhledem k předpokládané délce legislativního procesu je u převážné části zákona navržena
účinnost dne 1. ledna 2027. Výjimku představuje pouze změna zákona o metrologii, kde je
navržena účinnost o rok pozdější, tedy s počátkem ode dne 1. ledna 2028.
V Praze dne 30. června 2026
Předkladatelé
Drahoslav Ryba, podepsáno elektronicky
Jiří Barták, podepsáno elektronicky
49
Platné znění zákonů dotčených návrhem zákona o standardizaci a o změně
některých zákonů s vyznačením navrhovaných změn
2/1969 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. ledna 1969
o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Zřízení ústředních orgánů státní správy
…
§ 13
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro
a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu
surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, využívání nerostného
bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního
plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,
b) hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování
ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický,
papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu,
zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad,
c) vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu,
d) prověřování zahraničních investic,
e) věci malých a středních podniků a pro věci živností,
f) technickou normalizacistandardizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
g) průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií,
h) elektronické komunikace a poštovní služby, s výjimkou věcí svěřených do působnosti
Českého telekomunikačního úřadu.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy ve věcech
komoditních burz s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva zemědělství.
(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu
a) koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým
státům,
b) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických
dohod včetně komoditních dohod,
c) realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, GATT a jinými mezinárodními organizacemi
a integračními seskupeními,
d) řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti
hospodářských styků se zahraničím,
e) posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu
těchto výrobků.
(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů.
(5) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká energetická inspekce, Česká
obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad.
64/1986 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. října 1986
o České obchodní inspekci
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu
a obchodu.
(2) V čele České obchodní inspekce je ústřední ředitel; výběr, jmenování a odvolání
ústředního ředitele se řídí zákonem o státní službě. V čele inspektorátu je ředitel, kterého řídí
ústřední ředitel; výběr, jmenování a odvolání ředitele inspektorátu se řídí zákonem o státní
službě.
(3) Česká obchodní inspekce se člení na ústřední inspektorát a jemu podřízené
inspektoráty mající pro správní řízení územní působnost pro tyto kraje a toto sídlo:
a) Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
b) Jihočeský a Vysočina se sídlem v Českých Budějovicích,
c) Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni,
d) Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem,
e) Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové,
f) Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně,
g) Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Ostravě.
Pro výkon kontroly mají inspektoráty územní působnost pro území celé České republiky.
Kontrolní zjištění, která mají být podkladem správního řízení, inspektorát předá
přípisem inspektorátu příslušnému k vedení správního řízení, není-li sám k vedení
správního řízení příslušný.
(4) Česká obchodní inspekce je organizační složkou státu3g) a je účetní jednotkou8).
(5) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle
své územní působnosti. O odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední
inspektorát; v případech, kdy v prvním stupni rozhodl inspektorát podle věty první, je ústřední
inspektorát příslušný též k vedení přezkumného řízení.
(6) Česká obchodní inspekce je subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských
sporů7).
§ 3
(1) Česká obchodní inspekce dále
a) ukládá pokuty a jiná opatření podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního
předpisu10),
b) zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a zveřejňuje výsledky kontroly s cílem předcházet
porušování právních předpisů,
c) provádí rozbory nebo zajišťuje jejich provedení pro účely kontroly; provedení těchto
rozborů zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; na náklady kontrolovaných osob provádí
rozbory nebo zajišťuje jejich provedení jen tehdy, byly-li rozborem zjištěny vlastnosti výrobků,
které neodpovídají právnímu předpisu nebo jsou v rozporu s deklarací o vlastnostech výrobků
uvedených zejména v prohlášení nebo v obchodním sdělení.
c) provádí zkoušky nebo zajišťuje jejich provedení pro účely kontroly; provedení
těchto zkoušek zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; nesplňuje-li výrobek nebo
služba požadavky stanovené v příslušném právním předpise nebo neodpovídají-li jejich
vlastnosti vlastnostem deklarovaným v prohlášení nebo obchodním sdělení, Česká
obchodní inspekce uloží kontrolované osobě nebo účastníkovi řízení náhradu účelně
vynaložených nákladů za provedené zkoušky, nakládání se vzorkem nebo jeho
skladování.
(2) Analýzu vzorků vybraných minerálních olejů a některých dalších minerálních olejů
odebraných Českou obchodní inspekcí podle zákona upravujícího spotřební daně může na
žádost České obchodní inspekce provádět pouze osoba, která byla akreditována podle
zvláštního právního předpisu12).
505/1990 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. listopadu 1990
o metrologii
Federální shromáždění České a Slovenské federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 9
Ověřování a kalibrace
(1) Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované
metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo
požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné
povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky
při jeho ověřování. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2) Ověřené stanovené měřidlo opatří Český metrologický institut nebo autorizované
metrologické středisko úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou těchto
způsobů. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví ministerstvo
vyhláškou. Grafickou podobu úřední značky, náležitosti ověřovacího listu a druhy
stanovených měřidel, u nichž se při jejich ověření vydá ověřovací list, stanoví ministerstvo
vyhláškou.
(3) Za úřední značku prvotního ověření podle tohoto zákona se považuje také označení
shody a zajišťovací značky výrobce, umístěné na stanoveném měřidle, které bylo uvedeno na
trh podle zvláštního právního předpisu5).
(4) Poškozování nebo pozměňování platných úředních značek je zakázáno.
(5) Při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla
s etalonem; není-li etalon k dispozici, lze použít certifikovaný nebo ostatní referenční materiál
za předpokladu dodržení zásad návaznosti měřidel.
(6) Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států
Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž je sjednána
mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu s příslušnými
předpisy tohoto státu, a pokud v České republice podléhá požadavku na prvotní ověření,
uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují
metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a pokud tyto výsledky
jsou k dispozici Českému metrologickému institutu.
(7) Měřidla uvedená v odstavci 6 se považují za měřidla, u nichž bylo prvotní ověření
zajištěno podle tohoto zákona.
(8) U vybraných druhů stanovených měřidel se prodlužuje platnost ověření na základě
kladného výsledku statistické výběrové zkoušky. Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy
stanovených měřidel, jejichž platnost ověření se na základě kladného výsledku statistické
výběrové zkoušky prodlužuje, a dobu, o kterou se u jednotlivých vybraných druhů stanovených
měřidel platnost ověření prodlužuje.
(9) Statistické výběrové zkoušky pro účely prodloužení doby platnosti ověření provádí
Český metrologický institut, postupuje přitom podle opatření obecné povahy, které pro
jednotlivé vybrané druhy stanovených měřidel stanoví postupy a podmínky zkoušek a kritéria
jejich kladného výsledku. Žádost o provedení statistické výběrové zkoušky lze podat nejdříve
2 roky a nejpozději 1 rok před uplynutím doby platnosti předchozího ověření stanoveného
měřidla.
(10) Žadatel o prodloužení platnosti ověření je povinen s prodloužením doby platnosti
ověření seznámit osoby dotčené měřením, a to do 3 měsíců ode dne vydání protokolu o
prodloužení platnosti ověření.
§ 11
Používání měřidel
(1) Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti
provedeného ověření. Dobu platnosti ověření stanovených měřidel stanoví ministerstvo
vyhláškou. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně přestala být
užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená.
(2) Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u uživatelů plnění povinností
předkládat stanovená měřidla k ověření. Zjistí-li, že je používáno stanovené měřidlo bez
platného ověření, měřidlo zaplombuje nebo zruší úřední značku.
(3) Určená skupina měřidel může být stanovena k povinnému ověřování i jinými právními
předpisy.
(4) Český metrologický institut pro účely ověření stanoveného měřidla, jehož certifikát o
schválení typu pozbyl platnosti, může povolit jeho konstrukční změnu, pokud touto konstrukční
změnou dochází k nahrazení vadné nebo opotřebované části jinou částí od původní části
odlišnou, ale funkčně s ní totožnou, a tato změna nemá vliv na
a) funkci stanoveného měřidla,
b) technické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu, a
c) metrologické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu.
(5) Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich
uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda.
§ 27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášky k provedení § 2 odst. 1, § 3 odst. 3, § 6
odst. 1 až 3 a 9, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1, 2 a 8, § 9a odst. 2, 3, 5 a 6, § 11 odst. 1, § 11a odst.
2, § 12 odst. 2, § 16, § 19 až 21.
539/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 4. listopadu 1992
o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
HLAVA I
§ 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje
a) puncovnictví a zkoušení drahých kovů,
b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak
uvádějí na trh výrobky z drahých kovů dovážejí, nebo jinak uvádějí na trh výrobky z
drahých kovů. , anebo s nimi obchodují a
c) puncovní kontrolu a puncovní inspekci.
Vymezení pojmů
§ 4
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) tuzemským zbožím zboží vyrobené v tuzemsku po nabytí účinnosti tohoto zákona včetně
zboží, které vzniklo podstatnou úpravou jiného zboží,
b) cizím zbožím zboží dovezené ze zahraničí po nabytí účinnosti tohoto zákona
podnikatelem,2) jehož předmět podnikání zahrnuje obchodování s výrobky z drahých kovů
(dále jen "obchodník"),
c) starým zbožím zboží předkládané k puncovní kontrole v jednotlivých kusech různých
vzorů, a které
- je staršího nebo neuvedeného původu, nebo
- neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou, nebo
- je předkládáno jinou osobou než jeho výrobcem anebo dovozcem, nebo
- je předkládáno osobou bez živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání,
d) opraveným zbožím úředně označené zboží, u kterého musí být při opravě vyměněna
součást označená puncovní značkou, nebo u kterého při opravě musí být puncovní značka
poškozena pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez
úředního označení,
e) registrovanou slitinou klenotnická slitina, která je zapsaná v seznamu registrovaných slitin
(§ 49),
f) výrobcem podnikatel,2) jehož předmět podnikání zahrnuje výrobu nebo opravu zboží nebo
výrobu či zpracování klenotnických slitin nebo výrobu českých mincí nebo dentálních
drahých kovů. Výrobcem je rovněž osoba, která některou z uvedených činností provozuje na
základě jiného než podnikatelského oprávnění2a) anebo její činnost v oblasti výroby nebo
oprav zboží spočívá v realizaci výsledků vlastní duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním
zákonem.2b)
g) obchodováním prodej včetně obstarání prodeje, nabízení k prodeji, nákup za účelem
dalšího prodeje a prodej použitého zboží výrobků z drahých kovů, včetně nákupu a
prodeje použitých výrobků z drahých kovů,
h) výrobní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený Puncovním
úřadem (§ 6) Českým metrologickým institutem (dále jen „Institut“) (§ 7), vycházející ze
jména a příjmení nebo obchodní firmy výrobce, s doplňujícími znaky, umístěný v
charakterizujícím ohraničení, určený k označování výrobcem produkovaného zboží,
i) odpovědnostní značkou obvykle dvou až třímístný alfanumerický znak, přidělený
Puncovním úřadem Institutem (§ 6), vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy
obchodníka, s doplňujícími znaky, umístěný v charakterizujícím ohraničení, určený k
označování obchodníkem dovezeného zboží.,
j) obchodníkem podnikatel, který v rámci své podnikatelské, nebo jiné výdělečné
činnosti obchoduje s výrobky z drahých kovů a
k) dovozcem obchodník, který dováží ze zahraničí výrobky z drahých kovů.
HLAVA II
§ 6
Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů
Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají podle tohoto zákona
a zvláštního právního předpisu2c) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo")
a Puncovní úřad.2c)
§ 7
zrušen
§ 7
Institut
Institut
a) vykonává puncovní kontrolu
b) přiděluje a zrušuje přidělení výrobní značky výrobcům tuzemského zboží a
přiděluje nebo zrušuje odpovědnostní značky obchodníkům dovážejícím cizí zboží,
c) vede seznam registrovaných slitin z drahých kovů,
d) vydává a odebírá výrobcům slitin drahých kovů osvědčení o další odborné
způsobilosti a vydává osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných
slitin,
e) ověřuje ryzost dentálních drahých kovů a ryzost slitin při ražbě českých mincí z
drahých kovů,
f) ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra a jiných věcí z drahých kovů,
g) provádí expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie
drahých kovů a hospodaření s drahými kovy,
h) nakládá s výrobky a věcmi z drahých kovů, které stát nabyl podle zvláštních
předpisů nebo na základě mezinárodních smluv, s výjimkou výrobků a věcí z drahých
kovů, které jsou v držení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
i) vyjadřuje se k návrhům českých norem v oboru zkoušení a analytické chemie
drahých kovů a
j) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
HLAVA II
Zkoušení zboží
§ 10
Tuzemské zboží
(1) Tuzemské zboží předkládá výrobce k puncovní kontrole kompletní, vyčištěné a v
takovém stavu, aby je bylo možné zkoušet a označovat bez nepřiměřené manipulace. Zboží
musí být do té míry dohotovené, aby po jeho označení nemohla být puncovní značka poškozena,
změněna nebo odstraněna.
(2) Výrobce je povinen při předložení písemně oznámit druh, hmotnost, počet kusů a
ryzost tuzemského zboží. Jestliže je tuzemské zboží vyrobeno z jiné než registrované slitiny, je
výrobce povinen při předložení rovněž písemně oznámit druh a množství ve slitině použitých
kovů.
(3) Tuzemské zboží musí být zhotoveno tak, aby je bylo možné trvanlivě označit
puncovní značkou, pokud se výrobce nedohodne s Puncovním úřadem Institutem výjimečně
jinak.
(4) Předložené tuzemské zboží musí výrobce trvanlivě označit přidělenou výrobní
značkou na místě, které stanoví Puncovní úřad Institut, a to takovým způsobem, aby vedle ní
bylo možné umístit puncovní značku.
§ 11
Cizí zboží
(1) Cizí zboží, nejedná-li se o případ podle odstavce 4 předkládá k puncovní kontrole
obchodník, který je dovezl dovozce, spolu s rozhodnutím v celním řízení o propuštění cizího
zboží do celního režimu volného oběhu.
(2) ObchodníkDovozce je povinen předložit cizí zboží k puncovní kontrole nejpozději do
30 dnů od právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.
(3) Cizí zboží předložené k puncovní kontrole je obchodník dovozce povinen trvanlivě
označit nebo nechat trvanlivě označit přidělenou odpovědnostní značkou na místě, které stanoví
Puncovní úřad Institut tak, aby vedle ní bylo možné umístit puncovní značku.
(4) Cizí zboží, které pochází z členského státu Evropské unie a které není úředně
označeno podle § 50 odst. 2, předkládá bezodkladně k puncovní kontrole obchodník, který je
dovezl dovozce spolu s doklady prokazujícími jeho původ.
(5) Ustanovení § 10 odst. 1 až 3 platí pro předkládání cizího zboží obdobně.
§ 12
Staré a opravené zboží
(1) Staré zboží, které má být předmětem obchodování předkládá k puncovní kontrole
dovozce nebo obchodník s vyznačením počtu kusů, druhu a hmotnosti starého zboží.
(2) K puncovní kontrole podle odstavce 1 mohou staré zboží předložit i jiné osoby než
obchodník a dovozce.
(3) Opravené zboží předkládá k puncovní kontrole výrobce spolu s vyměněnou součástí.
§ 13
Nesplní-li osoba, která má povinnost zboží předložit (dále jen "předkladatel") povinnosti
uvedené v § 10, § 11 odst. 1, 3 až 5 a § 12, nepřijme Puncovní úřad Institut zboží k puncovní
kontrole.
§ 14
Zkouška ryzosti zboží
(1) Zkoušku ryzosti zboží provádí Puncovní úřad Institut prubířském kameni nebo jiným
nedestruktivním způsobem anebo chemicky.
(2) Chemickou zkoušku ryzosti zboží (dále jen "chemická zkouška") provede Puncovní
úřad Institut v případě, že tuzemské nebo cizí zboží je vyrobeno z jiné než registrované slitiny
nebo pokud nedestruktivní zkouška podle odstavce 1 není průkazná.
(3) U starého zboží nebo opraveného zboží může Puncovní úřad Institut provést
chemickou zkoušku jen se souhlasem předkladatele. Odmítne-li předkladatel souhlas udělit,
Puncovní úřad Institut staré nebo opravené zboží vrátí.
(4) K provedení chemické zkoušky je Puncovní úřad Institut oprávněn odebrat potřebný
vzorek zkoušeného zboží, pokud jej nepředloží předkladatel.
HLAVA III
Předepsaný stav zboží
§ 15
Povolené kombinace
(1) Zboží předložené k puncovní kontrole může být zhotoveno i z téhož drahého kovu
různých zákonných ryzostí nebo z různých drahých kovů.
(2) Součásti potřebné k dosažení nezbytné pevnosti a pružnosti zboží mohou být
vyrobeny z obecných kovů; v ostatních případech je k tomu třeba předchozího souhlasu
Puncovního úřadu Institutu. Součásti z obecných kovů musí být snadno rozpoznatelné a pokud
je to technicky možné, označené znaménkem "METAL".
(3) U klenotnické slitiny použité k výrobě zboží musí výrobce nebo dovozce zajistit její
chemické přezkoušení co do ryzosti; slitina může vedle základního drahého kovu obsahovat
jenom kovy, jejichž užívání připouští prováděcí předpis. Ke kovům s obsahem do 3/1000 se
nepřihlíží.
(4) Pokovení zboží smí být provedeno pouze v takové míře, aby bylo možno
nedestruktivní zkouškou určit obsah drahého kovu v základní slitině. Není dovoleno pokovení
zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy.
(5) Výjimku z odstavců 2, 3 a 4 může v odůvodněných případech udělit Puncovní úřad
Institut.
§ 16
Pájení tuzemského nebo cizího zboží
(1) K pájení zboží, s výjimkou zboží platinového, musí být použita pájka ze stejného
drahého kovu, z jakého je zhotoveno zboží. K pájení platinového zboží lze použít zlatou pájku.
(2) K pájení zboží lze použít jenom pájku o ryzosti stanovené v prováděcím předpise.
(3) Použití jiných pájek nebo spojování nekovovým materiálem je možné jen po
předchozím souhlasu Puncovního úřadu Institutu nebo v případech stanovených prováděcím
právním předpisem.
(4) Při pájení stříbrného a platinového zboží smí být pájka použita pouze v množství
nezbytně nutném ke spájení; nesmí být použita k zesilování či vyplňování zboží.
§ 17
Ustanovení § 15 a 16 se pro staré a opravené zboží použijí přiměřeně.
HLAVA IV
Úřední označování zboží a nakládání se závadným zbožím
§ 18
Zboží, které má zákonnou ryzost, předepsaný stav a vyhovuje právním předpisům,4a)
Puncovní úřad Institut trvanlivě označí příslušnou puncovní značkou nebo je označí jiným
způsobem podle tohoto zákona. Pokud má zboží závadu, kterou lze odstranit, vydá Puncovní
úřad Institut zboží předkladateli a označení provede po jejím odstranění.
§ 20
(1) Puncovní značkou pro nejblíže nižší zákonnou ryzost označí Puncovní úřad Institut
zboží, které má jinou ryzost než zákonnou, ale vyšší, než je nejnižší zákonná ryzost.
(2) Zboží zhotovené z téhož drahého kovu, dvou, popřípadě více různých zákonných
ryzostí se označí puncovní značkou nižší, popřípadě nejnižší zákonné ryzosti.
(3) Pokud je zboží zhotovené z více drahých kovů, označí se odpovídajícími
puncovními značkami pro použité drahé kovy, přičemž se neužijí značky těch kovů, jichž je
užito méně než jedna pětina hmotnosti předmětu a jejichž hmotnost je menší než 0,5 gramu.
(4) V případě dohody podle § 10 odst. 3 nebo je-li to zejména z důvodu charakteru,
tvaru nebo rozměrů účelné označí Puncovní úřad Institut zboží zavěšením plomby s
puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.
§ 21
(1) Má-li zlaté nebo stříbrné staré zboží předepsaný stav a nemá ani nejnižší zákonnou
ryzost (§ 5), označí se puncovní značkou pro staré zboží.
(2) Pokud staré zboží nelze bez poškození označit trvanlivě puncovní značkou, označí je
Puncovní úřad Institut zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se pro opravené zboží použijí obdobně.
Nakládání se závadným zbožím
§ 22
(1) Zboží, s výjimkou zboží starého nebo opraveného, jež nevyhovuje ryzostí nebo nemá
předepsaný stav, Puncovní úřad Institut rozbije, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Zbytky po rozbití a neoznačené staré nebo opravené zboží vrátí Puncovní úřad Institut
předkladateli.
(3) Tuzemské a cizí zboží může Puncovní úřad Institut rozbít až tehdy, jestliže
a) proti rozhodnutí Puncovního úřadu Institutu již nelze podat opravný prostředek (§ 25 a 26),
b) předkladatel se práva na podání opravného prostředku výslovně vzdal,
c) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b) předkladatel cizího zboží
nepostupoval podle § 23.
§ 23
(1) Pokud předkladatel do sedmi dnů ode dne doručení oznámení výsledku puncovní
kontroly písemně potvrdí Puncovnímu úřadu Institutu, že závadné cizí zboží vyveze mimo
území České republiky, a do dalších 20 dnů složí Puncovnímu úřadu Institutu peněžní jistotu
ve výši dvojnásobku hodnoty drahého kovu obsaženého v cizím zboží, Puncovní úřad Institut
mu toto zboží vydá.
(2) Prokáže-li předkladatel ve lhůtě stanovené Puncovním úřadem Institutem při vydání
zboží podle odstavce 1, že toto zboží vyvezl mimo území České republiky, Puncovní úřad
Institut mu peněžní jistotu vrátí; v opačném případě peněžní jistota propadá ve prospěch
státního rozpočtu. Stanovená lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
(3) Postupovat podle odstavce 1 může předkladatel i po rozhodnutí o některém z
opravných prostředků (§ 25 a 26).
(4) Do doby, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské
unii, se podmínka vývozu cizího zboží mimo území České republiky podle odstavců 1 a 2
nepovažuje za splněnou, bylo-li zboží vyvezeno na území Slovenské republiky, s výjimkou
případů, kdy toto zboží bylo na území České republiky ze Slovenské republiky dovezeno.
§ 24
Puncovní úřad Institut je oprávněn odstranit ze zboží údaje, které by mohly uvádět v
omyl o jeho ryzosti, hmotnosti nebo stavu. Tyto údaje je oprávněn odstranit i z předmětů, které
jsou se zbožím zaměnitelné.
HLAVA V
Opravné prostředky
§ 25
Odvolání
(1) Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly (§ 8) je odvolání, na jehož základě
se provede opakovaná zkouška ryzosti nebo předepsaného stavu zboží.
(2) Odvolání se podává Puncovnímu úřadu, a to do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku
puncovní kontroly. O odvolání rozhoduje Puncovní úřad. Odvolání proti výsledku puncovní
kontroly podle § 18 a 21 nemá odkladný účinek.
(3) Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14), provede Puncovní úřad
opakovanou zkoušku chemicky.
(4) Jsou-li pro to důvody, Puncovní úřad v odvolacím řízení zboží úředně označí nebo původní
označení změní nebo je odstraní; jinak výsledek puncovní kontroly potvrdí.
(5) Odvolání není přípustné po sdělení předkladatele učiněném podle § 23 odst. 1.
§ 25
Odvolání
(1) Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly je odvolání, o kterém
rozhoduje Úřad. Odvolání proti výsledku puncovní kontroly podle § 18 a 21 nemá
odkladný účinek.
(2) Odvolání se podává u Institutu, a to do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku
puncovní kontroly.
(3) V případě, že Institut nevyhoví podanému odvolání, předá spis se svým
stanoviskem Úřadu. Úřad případně požádá Institut o zajištění technické podpory při
provedení opakované zkoušky ryzosti nebo předepsaného stavu zboží.
(4) Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14), provede Úřad
opakovanou zkoušku chemicky, za technické podpory Institutu.
(5) Jsou-li pro to důvody, Úřad, za technické podpory Institutu, v odvolacím řízení
zboží úředně označí nebo původní označení změní nebo je odstraní; jinak výsledek
puncovní kontroly potvrdí.
(6) Odvolání není přípustné po sdělení předkladatele učiněném podle § 23 odst. 1.
(7) Na postup odvolání se použije přiměřeně Hlava VIII správního řádu.
§ 26
Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží
(1) Opravným prostředkem proti rozhodnutí o odvolání je žádost o konečné vyzkoušení
ryzosti zboží.
(2) Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se podává písemně vedoucímu
Puncovního úřadu do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. O žádosti rozhoduje
vedoucí Puncovního úřadu na základě návrhu jím ustavené komise.
(3) Proti rozhodnutí o žádosti o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se nelze odvolat.
(4) Ustanovení § 25 odst. 3 až 5 platí obdobně.
HLAVA VI
Výjimky z puncovní kontroly a náhrada škody
§ 27
(1) Povinné puncovní kontrole nepodléhá
a) zboží
1. smaltem úplně potažené,
2. u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů
podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a úchyty kamenů, ouška),
3. o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise,
b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do celního režimu tranzitu,
c) tuzemské zboží určené k propuštění do celního režimu vývozu,
d) staré zboží uvedené v prováděcím předpise.
(2) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. c) může být předloženo k puncovní kontrole; má-li
být takové zboží úředně označeno, musí vyhovovat podmínkám stanoveným tímto zákonem.
(3) Puncovní kontrole nepodléhají české a zahraniční mince, a to ani tehdy, jsou-li
součástí zboží, které této kontrole podléhá a jsou s ním volně spojeny.
(4) V pochybnostech, zda zboží podléhá puncovní kontrole, rozhodne Puncovní
úřadÚřad.
§ 28
(1) Zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) bodě 3 musí výrobce nebo obchodník trvanlivě
dovozce nebo obchodník trvale označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen
"ryzostní číslo"). Je-li to zejména z důvodu charakteru, tvaru nebo rozměru zboží účelné,
postupuje Puncovní úřad Institut podle § 20 odst. 4.
(2) Úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a), pokud jinak vyhovuje
podmínkám stanoveným tímto zákonem, a dále úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst.
1 písm. d) může být předmětem obchodování v tuzemsku.
§ 29
Odpovědnost za škodu
(1) Puncovní úřad Institut odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení zboží, které
převzal za účelem provedení povinné puncovní kontroly, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
(2) Puncovní úřad Institut neodpovídá za škodu, jestliže
a) k poškození zboží došlo v důsledku chemické zkoušky, pokud ji Puncovní úřad Institut
vykonal řádně a byl podle tohoto zákona k jejímu provedení oprávněn,
b) Puncovní úřad Institut v souladu s tímto zákonem tuzemské nebo cizí zboží rozbil.
(3) V ostatních případech odpovídá Puncovní úřad Institut podle ustanovení obecných
předpisů o odpovědnosti za škodu.
ČÁST TŘETÍ
Zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů
§ 30
České mince
Výrobce českých mincí je povinen předložit Puncovnímu úřaduInstitutu vzorky z ražby
k ověření ryzosti. Bez souhlasu Puncovního úřaduInstitutu nemůže výrobce předat ražbu
odběrateli; ustanovení zvláštních předpisů6) nejsou tímto dotčena.
§ 31
Dentální drahé kovy
(1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak
uváděny do oběhu pouze za podmínky, že neohrozí zdraví osob nebo životní prostředí. Tato
podmínka se považuje za splněnou, jestliže tyto kovy splňují požadavky stanovené zvláštním
právním předpisem.6a)
(2) Výrobci nebo obchodníci jsou povinni předkládat Puncovnímu úřaduInstitutu podle
jeho pokynů vzorky dentálních drahých kovů k ověření ryzosti.
§ 32
Lístkové zlato a stříbro
(1) Puncovní úřad Institut ověřuje na žádost ryzost lístkového zlata nebo stříbra. Lístkové
zlato nebo stříbro se předkládá k ověření ryzosti v knížce.
(2) Jestliže zjištěná ryzost lístkového zlata nebo stříbra odpovídá ryzosti deklarované na
obalu knížky, ověří P Puncovní úřad Institut ryzost tak, že na obal knížky otiskne úřední
razítko.
(3) K ověření ryzosti odebere Puncovní úřad Institut namátkou vzorek v rozsahu do 1 %
celkového počtu lístků, nejméně však jeden kus; za odebraný vzorek nepřísluší náhrada.
§ 33
Věci z drahých kovů
(1) Puncovní úřad Institut zjišťuje na žádost předkladatele obsah drahých kovů v
předložených věcech, klenotnických slitinách, zlomcích, popřípadě vzorcích, které nepodléhají
povinné puncovní kontrole. Je-li to účelné a souhlasí-li s tím předkladatel, Puncovní úřad
Institut předloženou věc, klenotnickou slitinu, zlomek nebo vzorek přetaví nebo jinak upraví.
O výsledku vydá úřední nález.
(2) Puncovní úřad Institut označuje jenom slitky, které sám ztavil z předložených
výrobků z drahých kovů, polotovarů, včetně jiných slitků, zlomků nebo odpadů z drahých kovů.
Slitek označí Puncovní úřad Institut vyražením úředního znaku. Pokud to velikost slitku
dovoluje, vyrazí na něj Puncovní úřad Institut i číslo, popřípadě též ryzost a hmotnost slitku,
jinak tyto údaje uvede v přiloženém úředním nálezu.
(3) Puncovní úřad Institut neprovede zjištění a ověření obsahu drahých kovů, pokud
provedení požadovaných úkonů není v jeho technických možnostech.
§ 34
Pro zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů platí ustanovení § 25 a 26
obdobně.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ, REGISTR VÝROBCŮ A OBCHODNÍKŮ
POVINNOSTI VÝROBCŮ, DOVOZCŮ A OBCHODNÍKŮ, REGISTR VÝROBCŮ,
DOVOZCŮ A OBCHODNÍKŮ
§ 35
(1) Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti Puncovnímu úřadu
písemně oznámit
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li
přiděleno datum narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk,
je-li odlišná od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny,
identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, druh své činnosti s
drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu, nebo
b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou zřízeny,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště osob, které jsou
statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh své činnosti s drahými kovy, jde-
li o právnickou osobu.
(2) Výrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají Puncovnímu úřadu
ověřenou kopii platného průkazu živnostenského oprávnění a kopii platného výpisu z
obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce nebo obchodník zapsán.
(3) Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle zvláštního právního
předpisu.6c) Zbožím nebo ostatními výrobky z drahých kovů lze obchodovat též na
elektronické adrese v informačním systému (dále jen "elektronická adresa"). Zahájení a
ukončení činnosti v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobci a obchodníci povinni
oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem.
(4) V oznámení podle odstavce 3 výrobce nebo obchodník uvede
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu,
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) adresy provozoven, popřípadě elektronickou adresu,
d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a na elektronické adrese.
(5) Výrobci a obchodníci jsou povinni Puncovnímu úřadu písemně oznámit a doložit
změny údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů od jejich vzniku včetně dokladů uvedených v
odstavci 2.
(6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se přiměřeně vztahují i na osoby prodávající zboží,
které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním předpisem.6d)
§ 35
(1) Výrobce, dovozce a obchodník je povinen do 15 dnů od zahájení činnosti
písemně oznámit Institutu
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, nebylo-li přiděleno datum
narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání6b) a adresu pro písemný styk, je-li odlišná
od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, adresu internetových stránek,
případně identifikační údaj o jiném prostředku komunikace na dálku, pokud jejich
prostřednictvím obchoduje s výrobky z drahých kovů, lze-li jej identifikovat, pokud nelze,
pak alespoň formu obchodování (dále jen „prostředek komunikace na dálku“),
identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, druh své
činnosti s drahými kovy, jde-li o fyzickou osobu, nebo
b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, prostředek
komunikace na dálku, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo
bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, druh své činnosti s
drahými kovy, jde-li o právnickou osobu.
(2) Zahájení a ukončení činnosti v provozovně nebo prostřednictvím prostředku
komunikace na dálku jsou výrobci, dovozci a obchodníci povinni oznámit písemně
Institutu nejméně 3 dny předem.
(3) V oznámení podle odstavce 2 výrobce, dovozce nebo obchodník uvede
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu,
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) adresy provozoven, popřípadě prostředku komunikace na dálku,
d) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně nebo prostřednictvím
prostředku komunikace na dálku.
(4) Výrobci, dovozci a obchodníci jsou povinni Institutu písemně oznámit změny
údajů uvedených v odstavci 1 do 15 dnů ode dne kdy nastaly.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 4 se přiměřeně vztahují i na osoby prodávající
zboží, které je výsledkem jejich duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním
předpisem.6d)
§ 36
(1) Výrobní značku může používat jenom výrobce, kterému byla přidělena a může s ní
označovat jenom zboží, jež sám vyrobil nebo zkompletoval.
(2) Přidělenou odpovědnostní značku může používat jen dovozce, kterému byla
přidělena a může s ní označovat jenom zboží, které sám dovezl.
§ 37
(1) Výrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti užívaných a
skladovaných drahých kovů.
(2) Výrobci jsou povinni vést hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a provedených
opravách a obchodníci a dovozci evidenci o příjmu, nákupu a prodeji zboží.
(3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobci, dovozci a obchodníci
povinni používat stanovená měřidla.7) Stanovenými měřidly musí být výrobci a obchodníci
vybaveni v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato
povinnost se nevztahuje na výrobce, dovozce a obchodníky, kteří obchodují výlučně se
stříbrným zbožím, u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů. Určování hmotnosti
stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů
a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu.
Prodej zboží
§ 38
(1) Obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k
obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2) Zákaz prodeje úředně neoznačeného zboží platí i pro
a) prodej zboží nařízený soudem nebo správním úřadem podle zvláštních právních předpisů,8)
b) prodej zastaveného zboží zastavárníkem,
c) prodej zboží ve veřejné dražbě,9)
d) prodej zboží, které je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním právním
předpisem.6d)
§ 39
(1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji anebo za tímto účelem skladované musí být na
prodejním místě nebo na skladě umístěno viditelně odděleně od ostatních výrobků; to platí i
pro skladování úředně neoznačeného zboží neurčeného k obchodování a tuzemského zboží
určeného pro vývoz.
(2) Obchodníci Výrobci, dovozci a obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s
uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i při
nákupu zlomků nebo zboží výrobků z drahých kovů od zákazníků. Jde-li však o prodej
stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti
obsahovat.
(3) Na prodejním místě a, je-li to možné při obchodování prostřednictvím prostředků
komunikace na dálku, musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení
českých puncovních značek.
(4) Ustanovení zvláštních předpisů11) o provozu obchodu nejsou tímto dotčena.
§ 40
(1) Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují
ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť
drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich nabízení k prodeji a jejich prodeji
používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto
předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího
jazyka (dále jen "klamavé označení"). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky
z obecného kovu nebo jiného materiálu.
(2) Nesmí se vydávat a označovat zboží za výrobky z obecného kovu nebo
jiného materiálu nebo vydávat nebo označovat výrobky z drahého kovu za výrobky z
drahého kovu jiného.
(2) (3) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a
vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z
různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem
o svém skutečném složení.
§ 40a
Registr výrobců a obchodníků
Registr výrobců, dovozců a obchodníků
(1) Puncovní úřad Institut vede registr výrobců, dovozců a obchodníků (dále jen
"registr"). Do registru se zapisují
a) u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, rodné číslo, bylo-li přiděleno,
nebylo-li přiděleno, datum narození, adresa nebo bydliště, místo podnikání a adresa pro
písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, adresy provozoven, pokud jsou zřízeny,
elektronická adresa, je-li prostředek komunikace na dálku, je-li jeho prostřednictvím
obchodováno zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh činnosti s drahými kovy,
b) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, adresa provozoven, pokud jsou zřízeny,
elektronická adresa, je-li prostředek komunikace na dálku, je-li jeho prostřednictvím
obchodováno zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresa nebo
bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh činnosti s
drahými kovy,
c) provozovny, v nichž je činnost s drahými kovy provozována,
d) datum zahájení provozování činnosti s drahými kovy a datum jejího ukončení,
e) přehled o provedených inspekcích a o uložených pokutách,
f) vyobrazení výrobní značky (§ 46) a odpovědnostní značky (§ 46a), byly-li přiděleny.
(2) Registr je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a
příjmení, obchodní firma, místo podnikání, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo,
provozovny, elektronická adresa prostředek komunikace na dálku, vyobrazení výrobní
značky a odpovědnostní značky, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma,
sídlo, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo, provozovny, elektronická adresa a
vyobrazení výrobní značky a odpovědnostní značky.
(3) Do registru v části, která je veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a pořizovat
si z něj výpisy či opisy.
(4) Z části registru, která je veřejným seznamem, lze na písemnou žádost vystavit opis,
výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že zde určitý zápis není.
(5) Údaje uvedené v části registru, která je veřejným seznamem, Puncovní úřad Institut
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
ČÁST PÁTÁ
Puncovní inspekce
HLAVA I
Práva a povinnosti puncovní inspekce
§ 41
(1) Puncovní úřad kontroluje u výrobců a obchodníků (dále jen "kontrolované osoby")
a) zda zboží prodávané, nabízené k prodeji nebo za tím účelem skladované neuniklo puncovní
kontrole a zda je označeno ryzostním číslem, pokud tak zákon stanoví,
b) ryzost a složení klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů,
c) dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.
Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout zaměstnancům Puncovního úřadu při výkonu
kontroly potřebnou součinnost.
(2) Zaměstnanci Puncovního úřadu písemně pověřeni jeho vedoucím nebo jím určenou
osobou (dále jen "inspektoři") jsou oprávněni při výkonu kontroly podle odstavce 1
a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů a jiných prostorů
souvisejících s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona,
b) nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona nebo do evidence
vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s činností kontrolované osoby podle
tohoto zákona,
c) provádět zkoušku ryzosti zboží a dále klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů
včetně odběru vzorků, za tím účelem jsou oprávněni požadovat jejich předložení; pro tento účel
se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se
zbožím zaměnitelné,
d) zboží, u něhož vzniklo důvodné podezření, že v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo
k puncovní kontrole, odebrat za účelem jejího provedení nebo toto zboží zajistit proti
neoprávněné manipulaci a uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení Puncovnímu
úřadu k provedení puncovní kontroly. Pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných
materiálů než drahých kovů, pokud jsou vzhledově se zbožím zaměnitelné.
(3) O odběru vzorků nebo zboží a jejich hmotnosti vystaví inspektoři kontrolované osobě
potvrzení. Drahý kov ze vzorků Puncovní úřad po provedení zkoušky vrátí. S odebraným
zbožím naloží Puncovní úřad podle části druhé tohoto zákona.
(4) Inspektoři jsou povinni bez zbytečného odkladu seznámit kontrolovanou osobu s
výsledky puncovní inspekce.
§ 42
(1) Inspektoři prokazují svou totožnost průkazy Puncovního úřadu.
(2) O skutečnostech tvořících výrobní nebo obchodní tajemství, o nichž se dozvěděli při
výkonu kontroly, jsou inspektoři povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu
funkce inspektora.
(3) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může inspektory zbavit vedoucí Puncovního
úřadu.
§ 41
(1) Inspekci nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí u
výrobců, dovozců, obchodníků a dalších osob (dále jen „kontrolovaná osoba“) Česká
obchodní inspekce.
(2) Inspektor České obchodní inspekce je oprávněn zajistit zboží, u něhož vzniklo
důvodné podezření, že v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole.
Pro tento účel se považují za zboží i výrobky z jiných materiálů než drahých kovů, pokud
jsou vzhledově se zbožím zaměnitelné.
(3) Zajištěné zboží inspektor
a) uloží mimo dosah kontrolované osoby a následně předá Institutu k provedení
puncovní kontroly, který dále postupuje podle části druhé podle tohoto zákona,
b) ponechá na místě, zajistí proti neoprávněné manipulaci a uloží kontrolované osobě
lhůtu na jeho předložení Institutu k provedení puncovní kontroly.
(4) Kontrolovaná osoba je povinna zboží zajištěné podle odstavce 3 písm. a)
neprodleně vydat. Neučiní-li tak, provede Česká obchodní inspekce jeho odnětí. O vydání
nebo odnětí zboží sepíše inspektor protokol.
(5) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu
podat místně příslušnému inspektorátu České obchodní inspekce písemné námitky do 3
pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením. O podaných námitkách
rozhodne bezodkladně ředitel místně příslušného inspektorátu České obchodní inspekce.
Námitky nemají odkladný účinek. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se
doručuje kontrolované osobě a je konečné.
(6) V případě zboží zajištěného a ponechaného na místě podle odstavce 3 písm. b)
Česká obchodní inspekce poskytne Institutu informaci o druhu a množství zboží, které
bylo zajištěno, dále identifikační údaje kontrolované osoby, které bylo zboží zajištěno, a
informaci o datu zajištění zboží a délce lhůty uložené kontrolované osobě pro předložení
zboží k puncovní kontrole.
(7) Kontrolovaná osoba je povinna nahradit České obchodní inspekci účelně
vynaložené náklady na provedení puncovní kontroly, včetně nákladů vynaložených na
nakládání se zajištěným zbožím nebo jeho skladování v případě zboží, u kterého byl
puncovní kontrolou zjištěn nesoulad se zákonem.
§ 42
(1) V případě zboží zajištěného Českou obchodní inspekcí podle § 41 odst. 3
provede Institut puncovní kontrolu na náklady České obchodní inspekce.
(2) Institut Českou obchodní inspekci informuje o provedení a výsledku puncovní
kontroly zajištěného zboží, včetně vyčíslení nákladů puncovní kontroly, případně o tom,
že zboží zajištěné podle § 41 odst. 3 písm. b) nebylo kontrolovanou osobou ve stanovené
lhůtě Institutu k puncovní kontrole předloženo.
HLAVA II
PŘESTUPKY
§ 43
(1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neučiní oznámení podle § 35 nebo je učiní opožděně, či neúplně,
b) používá výrobní nebo odpovědnostní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové jednání
umožní,
c) nesplní povinnosti podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 2,
d) nevede evidenci vyžadovanou tímto zákonem nebo ji vede neúplně.
(2) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole nebo
takové zboží k obchodování má anebo k prodeji nabízí,
b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno ryzostním číslem,
c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, ač je jí známo, že je
takovouto značkou označeno,
d) obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto
zboží,
e) se dopustí při prodeji klamavého označení,
f) prodá nebo jinak uvede do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují podmínky podle § 31
odst. 1,
g) nepoužívá stanovená měřidla7) nebo je používá bez platného ověření anebo je nemá v
provozovně k dispozici,
h) brání inspektorovi ve výkonu kontroly, její výkon ztěžuje zejména tím, že mu neumožní
vstupovat do příslušných prostorů, nahlížet do evidence nebo nepředloží inspektorem
požadované zboží nebo neposkytne ve lhůtě stanovené inspektorem potřebnou součinnost,
i) dopustí se jednání uvedených v odstavci 1 opakovaně,
j) nepředloží ve lhůtě stanovené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly,
k) jako výrobce klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů používá tyto materiály ke
klenotnické výrobě, nebo pro dentální účely anebo je k těmto účelům uvádí do oběhu, aniž by
byla držitelem platného osvědčení podle ustanovení § 48.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
nesplní některou z ostatních povinností uložených tímto zákonem.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
d) 1 500 000 Kč, byl-li jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) získán majetkový
prospěch velkého rozsahu.
§ 44
nadpis vypuštěn
Přestupky podle tohoto zákona projednává Puncovní úřad.
§ 43
(1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neučiní oznámení v souladu s § 35,
b) používá výrobní nebo odpovědnostní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové
jednání umožní,
c) nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 3, nebo
d) nevede evidenci v souladu s tímto zákonem.
(2) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole
nebo takové zboží k obchodování má,
b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno ryzostním
číslem
c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, ač je jí známo, že
je padělanou nebo zneužitou značkou označeno
d) obchoduje s výrobky označenými jiným ryzostním číslem, než je skutečná ryzost
těchto výrobků nebo
e) poruší zákaz uvedený v § 40 odst. 1 nebo 2,
f) prodá nebo jinak uvede do oběhu dentální drahé kovy, které nesplňují podmínky
podle § 31 odst. 1,
g) nepoužívá stanovená měřidla7) nebo je používá bez platného ověření anebo je nemá
v provozovně k dispozici,
h) nepředloží ve lhůtě stanovené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly
nebo neoprávněně manipuluje se zajištěným zbožím,
i) jako výrobce klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů používá tyto
materiály ke klenotnické výrobě, nebo pro dentální účely anebo je k těmto účelům uvádí
do oběhu, aniž by byla držitelem platného osvědčení podle ustanovení § 48,
j) vyrobí nebo doveze zboží jiné než zákonné ryzosti,
k) jako dovozce poruší povinnost stanovenou v § 11 odst. 2,
l) jako výrobce nebo dovozce poruší některou z povinností stanovených v § 15 odst. 2,
3, 4,
m) poruší některou z povinností stanovených v § 16 nebo 17,
n) jako výrobce poruší některou z povinností stanovených v § 30,
o) provádí určování hmotnosti drahých kovů, zlatého nebo platinového zboží v rozporu
s § 37 odst. 3věta čtvrtá,
p) poruší povinnost stanovenou v 31 odst. 2, nebo
q) obchoduje s lístkovým zlatem nebo stříbrem, u něhož nebyla ověřena ryzost.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, a do 1000000 je-li přestupek podle
odstavce 1 spáchán opakovaně,
b) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c) do 1500000 Kč, byla-li jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) způsobena
značná škoda.19)
(4) Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o
stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynuly 3
roky.
§ 44
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká obchodní inspekce.
(2) Česká obchodní inspekce vybírá pokuty, které uložila.
____________
19) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45
(1) Přestupku podle § 43 odst. 1 až 4 se dopustí i ten, kdo bez příslušného oprávnění
vykonává stejnou činnost jako výrobce, dovozce nebo obchodník.
(2) Přestupku podle § 43 odst. 2 písm. c) se mohou dopustit i jiné osoby než výrobci
nebo obchodníci.
(3) Přestupku podle § 43 odst. 2 písm. e) a odst. 3 se dopustí i osoby, které se při
provozování obchodní živnosti nebo živnosti poskytující služby13) dopustí klamavého
označení.
ČÁST ŠESTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Společná ustanovení
§ 46
(1) Puncovní úřad Institut přidělí vyobrazení výrobní značky do 30 dnů ode dne doručení
žádosti výrobce. Výrobce žádost doloží ověřenou kopií platného živnostenského oprávnění a
ověřenou kopií platného výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce zapsán. Ukončením
činnosti ztrácí výrobce oprávnění výrobní značku používat a je povinen písemně požádat
Puncovní úřad Institut o její zrušení.
(2) Osobě oprávněné v souladu se zvláštním předpisem11) pokračovat v činnosti,
ponechá Puncovní úřad Institut na její žádost stejnou výrobní značku jakou měl předchozí
výrobce.
(3) Je-li více oprávněných osob podle odstavce 2, rozhodne Puncovní úřad určí Institut,
které z nich výrobní značku ponechá, nedohodnou-li se tyto osoby písemně o výlučném užívání
výrobní značky jednou z nich.
(4) Puncovní úřad Institut přidělí vyobrazení výrobní značky obdobně podle odstavce 1
i osobě, jejíž zboží je výsledkem duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštním zákonem.6d
§ 46a
(1) Puncovní úřad Institut přidělí vyobrazení odpovědnostní značky do 30 dnů od
doručení žádosti obchodníka. Ukončením činnosti ztrácí obchodník oprávnění používat
odpovědnostní značku a je povinen písemně požádat Puncovní úřad Institut o její zrušení.
(2) Ustanovení § 46 odst. 1 věta druhá a § 46 odst. 2 až 4 platí pro odpovědnostní značku
obdobně.
§ 47
(1) Na území České republiky nesmí být přiděleny dvě shodné nebo zaměnitelné výrobní
nebo odpovědnostní značky, případně výrobní nebo odpovědnostní značky, které jsou shodné
nebo zaměnitelné s ochrannou známkou.14)
(2) Zjistí-li Puncovní úřad Institut, že byla výrobní nebo odpovědnostní značka již jednou
přidělena, oznámí neprodleně tuto skutečnost takto postiženému výrobci nebo obchodníkovi a
bez žádosti mu přidělí jinou výrobní nebo odpovědnostní značku. Právo výrobce nebo
obchodníka na náhradu škody není tímto dotčeno.
§ 48
(1) Výrobce před zahájením provozování činnosti spočívající ve výrobě klenotnických
slitin nebo dentálních drahých kovů požádá Puncovní úřad Institut o vydání osvědčení o
splnění dalších podmínek odborné způsobilosti pro její provozování. Do doby jeho získání
nesmí být vyrobené materiály používány ke klenotnické výrobě nebo pro dentální účely, ani k
těmto účelům uváděny do oběhu.
(2) Puncovní úřad Institut na základě žádosti výrobce vydá osvědčení o splnění dalších
podmínek pro provozování výroby klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů, a to po
přezkoumání spolehlivosti výsledků chemických zkoušek a po prověrce technologické úrovně
jejich výroby. Nejsou-li tyto podmínky splněny, Puncovní úřad Institut žádost zamítne.
(3) Zjistí-li Puncovní úřad Institut; porušení podmínek, za kterých bylo osvědčení
vydáno, a výrobce neodstraní závady ve stanovené lhůtě, Puncovní úřad Institut osvědčení
odejme.
§ 49
(1) Klenotnickou slitinu, která má zákonnou ryzost, odpovídá podmínkám uvedeným v §
15 odst. 3 a 5 a byla chemicky přezkoušena Puncovním úřadem Institutem nebo jím pověřenou
osobou, zapíše Puncovní úřad Institut na základě žádosti výrobce nebo obchodníka do seznamu
registrovaných slitin; v žádosti musí výrobce nebo obchodník uvést složení slitiny.
(2) Neumožní-li výrobce nebo obchodník Puncovnímu úřadu Institutu získat potřebné
množství klenotnické slitiny, Puncovní úřad Institut zápis neprovede.
§ 51
Za úkony Puncovního úřadu se vybírají poplatky stanovené zvláštním právním předpisem.16)
§ 51
Výkony v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů se poskytují za úplatu,
pokud předpisy o správních poplatcích nestanoví vyměření poplatku.
§ 52
Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu17) vydaného výrobci nebo obchodníkovi
též Puncovnímu úřadu, pokud je o to požádán.
------------
1) § 12 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
2a) Například zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších
odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o
změně některých zákonů (autorský zákon).
2c) Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a
zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
3) Např. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Například vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a
chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno, ve znění
vyhlášky č. 390/2000 Sb.
6) § 14 a 15 zákona č. 6/1993 Sb.
6a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6b) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
6c) § 17 zákona č. 455/1991 Sb.
6d) Zákon č. 121/2000 Sb.
7) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
8) Například občanský soudní řád, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
9) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších přepisů.
11) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
13) § 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb.
14) Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
15) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 174/2002 Sb.
16) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení,
ve znění pozdějších předpisů.
17) § 48 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.
18) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
20/1993 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. prosince 1992
o zabezpečení výkonu státní veřejné správy v oblasti technické normalizace, metrologie
a státního zkušebnictví
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 2
Orgány státní veřejné správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního
zkušebnictví jsou
a) ministerstvo,
b) Úřad. a
c) Český metrologický institut.
Část druhá
Působnost orgánů státní veřejné správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního
zkušebnictví
§ 3
Ministerstvo v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
a) vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví,
b) řídí Úřad a Český metrologický institut,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.2)a
d) řídí státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů.
§ 4
Úřad v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
a) řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,3)
b) zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní
metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,3)
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů,7)
d) zabezpečuje organizaci přípravy převzetí technických předpisů Evropských společenství
přejímaných nařízeními vlády,
e) smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika
vázána, a úkoly vyplývající z požadavků ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.,
f) vykonává státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů,
g) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
22/1997 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. ledna 1997
o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY A AKREDITACE SUBJEKTŮ
POSUZOVÁNÍ SHODY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře
ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný
zájem, (dále jen "oprávněný zájem"),
b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu
výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena
ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků,1).
c) práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí s tvorbou
a uplatňováním českých technických norem nebo se státním zkušebnictvím,
d) způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a
technických norem, vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských
společenství.
(2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských
společenství1a) akreditaci subjektů posuzování shody (dále jen „akreditace“).
(3) Tento zákon též upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) (dále
jen „přímo použitelný předpis pro stavební výrobky“) výkon státní správy v souvislosti s
uváděním a dodáváním stavebních výrobků vymezených přímo použitelným předpisem pro
stavební výrobky (dále jen „stavební výrobky s označením CE“) na trh, včetně dozoru nad
plněním povinností stanovených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky a
ukládání sankcí za jejich porušení.
HLAVA II
TECHNICKÉ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY
§ 3
Technické předpisy a technické dokumenty
(1) Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické
požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění
výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování
služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání,
poskytování nebo zřizování služby.
(2) Technickým dokumentem se pro účely plnění informačních povinností podle § 7 rozumí
dokument, který obsahuje technické požadavky na výrobek, a není technickým předpisem ve
smyslu odstavce 1 ani technickou normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku
obchodu.
§ 4
České technické normy
(1) Česká technická norma je dokument schválený Úřadem pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) pro opakované nebo stálé použití vytvořený
podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve
Věstníku Úřadu. Česká technická norma není obecně závazná.
(2) Soustavu českých technických norem tvoří
a) původní české technické normy,
b) evropské či mezinárodní normy přejaté překladem a
c) evropské či mezinárodní normy přejaté v původním jazyce nebo přejaté schválením k
přímému používání.
(3) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení
jiných dokumentů.
(4) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice
nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně
uspořádání ve vymezených souvislostech.
§ 4a
Harmonizované technické normy a určené normy
(1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li
plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly
orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou
normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem
Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen "harmonizované
evropské normy"). Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení
vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad po dohodě s ministerstvy a
jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české
technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě
zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické
požadavky (dále jen "určené normy").
(2) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické normy, určené normy a
jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též technický předpis, k němuž se tyto normy
vztahují.
(3) Splnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo splnění zahraniční
technické normy přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou
normu, nebo splnění jejich částí se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v
technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se
tyto normy nebo jejich části vztahují. Pokud orgány Evropského společenství u
harmonizovaných evropských norem nebo Úřad u určených norem dospějí k závěru, že splnění
těchto norem nebo jejich částí nelze nadále považovat za splnění požadavků technických
předpisů, oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu ty harmonizované české technické normy nebo
určené normy, kterých se tato skutečnost týká.
(4) Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu odkaz na evropskou normu uveřejněnou podle práva
Evropských společenství1c) Komisí Evropského společenství v Úředním věstníku Evropských
společenství, která splňuje podmínky této směrnice.
§ 5
Zabezpečení tvorby českých technických norem
(1) Tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem a datového standardu stavby
podle zvláštního právního předpisu19), jejich změny a zrušení v rozsahu vymezeném tímto
zákonem zaručuje stát.
(2) Úkoly národního normalizačního orgánu České republiky podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci9), včetně plnění povinností
vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v
mezinárodních a evropských normalizačních organizacích, tvorbu, vydávání a distribuci
českých technických norem, vedení databáze českých technických norem a jiných technických
dokumentů (dále jen „databáze“), tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového standardu
stavby podle zvláštního právního předpisu19) zajišťuje Česká agentura pro standardizaci (dále
jen „Agentura“).
(3) Agentura je státní příspěvkovou organizaci se sídlem v Praze, vůči níž vykonává působnost
zřizovatele Úřad a jejíž hlavní činností je činnost podle odstavce 2. Orgány Agentury jsou
a) generální ředitel,
b) Rada pro standardizaci (dále jen „Rada“),
c) Dozorčí rada.
(4) Statutárním orgánem Agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda
Úřadu na návrh a se souhlasem Rady. Další podrobnosti, včetně pravomocí a působnosti
generálního ředitele, upravuje zřizovací listina Agentury.
(5) Rada je odborným orgánem Agentury, který zajišťuje její nestrannost a nezávislost tím, že
navrhuje jmenovat a odvolat generálního ředitele Agentury a vyjadřuje se ke strategii rozvoje
standardizace. Rada má devět členů. Funkci předsedy Rady vykonává předseda Úřadu. Funkční
období zbývajících osmi členů Rady je 5 let s tím, že mohou být jmenováni i opakovaně. Členy
Rady jmenuje předseda Úřadu způsobem upraveným ve zřizovací listině Agentury tak, aby
minimálně šest členů Rady bylo jmenováno ze zástupců profesních komor, odborných
zájmových organizací a veřejných vysokých škol, jejichž činnost souvisí s oblastí technické
normalizace, a zbývající dva členové Rady ze zástupců ústředních orgánů státní správy. Rada
ze svého středu volí dva místopředsedy. Ostatní podrobnosti stanoví zřizovací listina Agentury.
(6) Dozorčí rada dohlíží nad činností Agentury a generálního ředitele, schvaluje koncepci
činnosti a směřování Agentury a vykonává další činnosti stanovené zřizovací listinou. Dozorčí
rada má pět členů, jejichž funkční období je 6 let s tím, že mohou být jmenováni i opakovaně.
Členy Dozorčí rady jmenuje předseda Úřadu způsobem uvedeným ve zřizovací listině tak, aby
čtyři členové byli jmenováni ze zástupců ústředních správních úřadů, jejichž působnost souvisí
s oblastí technické normalizace, a jeden člen byl jmenován z řad zaměstnanců Úřadu. Tento
člen vykonává funkci předsedy Dozorčí rady. Dozorčí rada ze svého středu volí jednoho
místopředsedu. Ostatní podrobnosti stanoví zřizovací listina Agentury.
(7) Agentura je oprávněna vybírat úplatu za odborné činnosti, jež vykonává. Tyto činnosti a
výše úplaty jsou stanoveny v ceníku, který vydává Úřad prostřednictvím Věstníku Úřadu.
Agentura je dále správcem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných
technických dokumentů, poplatku za přístup do databáze a poplatku za sponzorovaný přístup k
českým technickým normám a jiným technickým dokumentům. Rozpočet Agentury je pro
účely správy těchto poplatků veřejným rozpočtem.
(8) Zřizovací listina dále obsahuje vymezení základní organizační struktury, vymezení majetku
České republiky svěřeného příspěvkové organizaci při jejím zřízení a další podrobnosti týkající
se předmětu její činnosti.
(9) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování.
Náklady na tvorbu českých technických norem, především českých technických norem
přejímajících evropské normy, zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných
ústředních správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a evropských
normalizačních organizacích hradí stát.
(10) České technické normy a jiné technické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv
nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury.
(11) Za účelem vydání vyhlášky k provedení § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3 Úřad
předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) návrh sazby poplatku
podle § 6a a návrh výše poplatku podle § 6b a 6d.
§ 6
Podmínky tvorby a vydávání českých technických norem
Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a zrušení musí být zajištěny
následující podmínky:
a) včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých technických norem, jejich
vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu,
b) jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem a jejich soulad s právními
předpisy,
c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky,
d) uplatňování ochrany oprávněného zájmu,
e) plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,
z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích a využívání výsledků
mezinárodní spolupráce,
f) projednání návrhu české technické normy, její změny nebo zrušení s každým, kdo se ve lhůtě
stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu české technické normy nebo
o návrhu na změnu nebo zrušení české technické normy přihlásí u osoby uvedené v tomto
oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu ve lhůtě stanovené
v oznámení o jeho zveřejnění,
g) zrušení české technické normy, které bylo projednáno podle písmene f), pokud neodpovídá
podmínkám stanoveným pod písmeny b) až d),
h) řádná distribuce vydaných českých technických norem a jejich změn do dvou týdnů po
doručení objednávky.
§ 6a
Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů
(1) Poplatníkem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických
dokumentů je žadatel o poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentu
zařazených do databáze.
(2) Předmětem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických
dokumentů je poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentu
zařazených do databáze.
(3) Základem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických
dokumentů je počet stran poskytnuté české technické normy nebo jiného technického
dokumentu zařazených do databáze.
(4) Sazba poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů
činí nejvýše 20 Kč za stranu. Sazbu poplatku stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů je
splatný ve lhůtě 14 dnů ode dne podání žádosti o poskytnutí české technické normy nebo jiného
technického dokumentu zařazených do databáze. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve
správné výši, správce poplatku českou technickou normu nebo jiný technický dokument
neposkytne a poplatková povinnost zanikne.
(6) Příjem z poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických
dokumentů je příjmem rozpočtu Agentury. Je-li správcem poplatku Úřad, je poplatek příjmem
státního rozpočtu.
§ 6b
Poplatek za přístup do databáze
(1) Poplatníkem poplatku za přístup do databáze je žadatel o poskytnutí přístupových práv do
databáze nebo žadatel o doplňkovou možnost tisku.
(2) Předmětem poplatku za přístup do databáze je
a) poskytnutí přístupových práv do databáze bez možnosti tisku na nejvýše 12 po sobě jdoucích
kalendářních měsíců,
b) poskytnutí přístupových práv do databáze s možností tisku na nejvýše 12 po sobě jdoucích
kalendářních měsíců,
c) doplňková možnost tisku českých technických norem a jiných technických dokumentů z
databáze.
(3) Výše poplatku za přístup do databáze činí nejvýše
a) 10000 Kč v případě poplatku podle odstavce 2 písm. a),
b) součet částky 10000 Kč a částky 20 Kč za stranu v případě poplatku podle odstavce 2 písm.
b),
c) 20 Kč za stranu v případě poplatku podle odstavce 2 písm. c).
(4) Výši poplatku za přístup do databáze stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Poplatek za přístup do databáze je splatný ve lhůtě 14 dnů ode dne podání žádosti. Nezaplatí-
li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku přístupová práva do databáze
nebo doplňkovou možnost tisku neposkytne a poplatková povinnost zanikne.
(6) Příjem z poplatku za přístup do databáze je příjmem rozpočtu Agentury. Je-li správcem
poplatku Úřad, je poplatek příjmem státního rozpočtu.
§ 6c
Sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům
(1) Sponzorovaným přístupem k českým technickým normám a jiným technickým
dokumentům se rozumí bezplatné poskytování přístupu k české technické normě nebo jinému
technickému dokumentu, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné,
koncovým uživatelům na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Jsou-li česká technická norma nebo jiný technický dokument pro účely uvedené ve
zvláštním právním předpisu závazné, zajistí ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad nebo
územní samosprávný celek18), do jejichž působnosti tento zvláštní právní předpis spadá, u
Agentury sponzorovaný přístup k této české technické normě nebo jinému technickému
dokumentu.
(3) Umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým
dokumentům sjedná Agentura s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, do
jejichž působnosti zvláštní právní předpis podle odstavce 1 spadá, v dohodě o sponzorovaném
přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům.
§ 6d
Poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým
dokumentům
(1) Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným
technickým dokumentům je ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad nebo územní
samosprávný celek18), které zajišťují sponzorovaný přístup k českým technickým normám a
jiným technickým dokumentům.
(2) Předmětem poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným
technickým dokumentům je umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám
a jiným technickým dokumentům.
(3) Výše poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým
dokumentům činí nejvýše 23000000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to na
základě počtu zpřístupněných stran české technické normy nebo jiného technického dokumentu
a předpokládaného počtu koncových uživatelů. Výši poplatku stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým
dokumentům je splatný do 30 dnů ode dne účinnosti dohody o sponzorovaném přístupu k
českým technickým normám a jiným technickým dokumentům mezi poplatníkem a správcem
poplatku. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku
sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům
neumožní a poplatková povinnost zanikne.
(5) Příjem z poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným
technickým dokumentům je příjmem rozpočtu Agentury.
§ 7
Informační povinnosti
(1) Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo technického dokumentu, jejich
změny nebo doplnění, na které se vztahují informační povinnosti vůči členským státům
Evropské unie a orgánům Evropského společenství nebo informační povinnosti vyplývající z
mezinárodních smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká národní
banka, orgány územních samosprávných celků, vláda, pokud se vyjadřuje k návrhům
technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v případě technických dokumentů též osoby,
pokud jsou oprávněny je vydávat podle zvláštního právního předpisu.
(2) Informační povinnosti týkající se českých technických norem zajišťuje Úřad. Způsob jejich
plnění stanoví vláda nařízením.
(3) Technický předpis nebo technický dokument nesmí být předložen ke schválení nebo
schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek stanovené vládou s tím, že doba
pozastavení prací na přípravě technického předpisu nebo technického dokumentu, během níž
má dojít k rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizovaného předpisu Evropských
společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených vládou.
(4) Úřad jako informační místo zabezpečuje
a) oznamování technických předpisů nebo technických dokumentů podle odstavce 1 do
zahraničí,
b) informování o zahraničních návrzích technických předpisů a technických dokumentů a o
zahraničních dokumentech souvisejících se zajišťováním postupů při poskytování informací
uveřejněním ve Věstníku Úřadu,
c) informování orgánů Evropského společenství o vydání technických předpisů, pokud
přejímají směrnice Evropských společenství, a zasílání textů těchto technických předpisů
orgánům Evropského společenství,
d) metodické usměrňování jednotného předkládání informací a jejich rozsahu v souladu s
pokyny a postupy Komise Evropského společenství a s mezinárodními smlouvami.
(5) Jako základu pro obsah technického předpisu lze použít pouze takovou technickou normu,
která byla přijata v souladu s postupy stanovenými v nařízení vlády.
(6) Vláda může nařízením upravit postup, rozsah a náležitosti poskytování informací týkajících
se technických předpisů, technických dokumentů a technických norem.
(7) Úřad oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům
členských států Evropské unie zejména
a) stanoviska ke zjištění, že ustanovení harmonizované evropské normy neodpovídá základním
požadavkům uvedeným v předpisech Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti
týkající se harmonizovaných evropských norem nebo jiných dokumentů a opatření
souvisejících s uplatňováním předpisů Evropských společenství,
b) osoby pověřené podle § 11 k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády
přejímajících právo Evropských společenství, změny, pozastavení a zrušení tohoto pověření.
(8) Ministerstvo oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům
členských států Evropské unie rozhodnutí orgánů dozoru o uložení ochranného opatření1c) u
stanovených výrobků (§ 12) s odůvodněním vymezeným v nařízeních vlády. Oznámení orgánů
Evropského společenství o ochranných opatřeních uplatněných v jiných členských státech
Evropské unie předává Ministerstvo orgánům dozoru.
(9) Orgány dozoru oznamují Ministerstvu a Úřadu rozhodnutí o uložení ochranného opatření u
stanovených výrobků; součástí tohoto oznámení musí být vždy vymezení důvodů ohrožení
oprávněného zájmu stanovených nařízeními vlády vydanými podle § 12 odst. 1 písm. e), pro
které bylo ochranné opatření uloženo.
Přestupky
§ 19
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo jiný dokument podle
tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky, nebo certifikát anebo
jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky
padělá nebo pozmění,
b) v rozporu s § 4 odst. 3 označí dokument značkou ČSN, nebo
c) rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20000000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 1000000 Kč.
§ 19
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužije označení CE nebo jiné
stanovené označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo
použitelného předpisu pro stavební výrobky, nebo certifikát anebo jiný dokument podle
tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky padělá nebo
pozmění.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20000000 Kč.
§ 19a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo jiný dokument podle
tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky, nebo certifikát anebo
jiný dokument podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky
padělá nebo pozmění,
b) v rozporu s § 4 odst. 3 označí dokument značkou ČSN,
c) rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8,
d) b) provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto zákona autorizované
osobě, bez autorizace podle § 11 odst. 1,
e) c) v rozporu s § 16 odst. 1 vystupuje jako akreditovaný subjekt posuzování shody bez udělené
akreditace nebo mimo rozsah udělené akreditace,
f) d) nesplní některé z ochranných opatření vydaných podle § 18a odst. 1, 3 nebo 4, nebo
g) e) nesplní některou z povinností uložených orgánem dozoru podle § 18 odst. 2 písm. b) nebo
c).
(2) Autorizovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle
§ 11a odst. 2 nebo § 11b odst. 1 nebo 4.
(3) Výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí přestupku tím,
že uvede na trh nebo do provozu anebo distribuuje stanovené výrobky
a) bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením
vlády, nebo
b) s označením nebo dokumentem, které jsou v rozporu s § 13.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako
a) dovozce nesplní povinnost podle § 13 odst. 1 věty druhé,
b) distributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 9,
c) výrobce nebo dovozce nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 10,
d) výrobce, dovozce nebo distributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 11,
e) výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce nesplní povinnost podle § 13
odst. 12, nebo
f) dovozce nebo distributor nesplní povinnost podle § 13 odst. 13.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako
a) výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce podle přímo použitelného předpisu pro
stavební výrobky nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu pro stavební
výrobky, nebo
b) distributor podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky nesplní některou z
povinností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g) nebo odstavce 3,
b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) nebo e),
c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2,
a) 50000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e) nebo odstavce 3,
b) 20000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),
c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek, odstavce 2,
d) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5.
§ 19b
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky podle § 19 odst. 1 písm. b) a c), § 19a odst. 1 písm. b) až e) a § 19a odst. 2
projednává Úřad. Přestupky podle § 19 odst. 1 písm. a), § 19a odst. 1 písm. a), f) a g) a § 19a
odst. 3 až 5 projednává orgán dozoru.
(1) Přestupky podle § 19a odst. 1 písm. b) a c) a § 19a odst. 2 projednává Úřad.
Přestupky podle § 19 odst. 1, § 19a odst. 1 písm. a), d) a e) a § 19a odst. 3 až 5 projednává
orgán dozoru.
(2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil, s výjimkou Úřadu a Drážního úřadu.
(3) U přestupků podle § 19a odst. 1 písm. f) a g) d) a e) a § 19a odst. 3 nelze upustit od
uložení správního trestu.
§ 19c
Věstník Úřadu
Úřad vydává Věstník Úřadu, který je publikační sbírkou v oblasti technické normalizace,
metrologie a státního zkušebnictví. Ve Věstníku Úřadu se zveřejňují zejména významná
oznámení ohledně tvorby a vydávání českých technických norem a jiných technických
dokumentů, oznámení ohledně notifikovaných osob v oblasti státního zkušebnictví, oznámení
ohledně autorizovaných osob v oblasti metrologie a ceník Agentury. Úřad zveřejňuje Věstník
Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 22
Zmocnění
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 2 písm. b), c), d), § 3 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1, 2 a
9, § 11a odst. 2, § 12, § 13 a § 18 odst. 3.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3.
----------------
18) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně
některých dalších zákonů.
634/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. listopadu 2004
o správních poplatcích
Položka 62
a) Ověření platnosti puncovní značky Kč 20
b) Vydání rozhodnutí o přidělení výrobní značky nebo odpovědnostní
značky Kč 200
c) Vydání rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky nebo
odpovědnostní značky Kč 40
d) Vydání osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu
registrovaných slitin Kč 400
e) Vydání rozhodnutí39) o ponechání přidělené výrobní značky
nebo odpovědnostní značky Kč 100
Předmětem poplatku není
Rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky uvedené v písmenu
c) této položky vydané správním úřadem z vlastního podnětu.
Položka 118 Kč 50
a) Registrace námořnické knížky
b) Registrace výrobce nebo opravce měřidel Kč 200
Položka 118
Registrace námořní knížky Kč
50
87/2023 Sb.
ZÁKON
ze dne 7. března 2023
o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
dozoru nad trhem s výrobky)
§ 4
Orgány dozoru
(1) Orgány dozoru příslušnými k postupu podle nařízení o dozoru nad trhem a podle
tohoto zákona jsou
a) Česká obchodní inspekce,
b) Český báňský úřad,
c) Státní energetická inspekce,
d) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
e) Ministerstvo dopravy,
f) Drážní úřad,
g) krajské hygienické stanice,
h) Státní ústav pro kontrolu léčiv,
i) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
j) Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
k) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv,
l) Česká inspekce životního prostředí,.
m) Puncovní úřad.
…
§ 11
Česká obchodní inspekce, Český báňský úřad, Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský, Puncovní úřad a Státní zemědělská a potravinářská inspekce vybírají pokutu,
kterou uložily.
Puncovní úřad Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze Zákon č. 387/2024
dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně Sb., o obecné
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 bezpečnosti výrobků
a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o změně některých
a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady souvisejících zákonů
2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS
387/2024 Sb.
ZÁKON
ze dne 20. listopadu 2024
o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů
§ 5
Orgány dozoru
(1) Dozor nad obecnou bezpečností výrobků vykonávají
a) Česká obchodní inspekce,
b) Český báňský úřad,
c) Ministerstvo dopravy,
d) Drážní úřad,
e) krajské hygienické stanice,
f) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
g) Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
h) Česká inspekce životního prostředí,
i) Puncovní úřad,
j) i) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv,
k) j) Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
§ 16
Společné ustanovení o přestupcích
Přestupky projednává příslušný orgán dozoru uvedený v § 5 a v příloze k tomuto zákonu.
Česká obchodní inspekce, Český báňský úřad, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Puncovní úřad a Státní úřad pro jadernou
bezpečnost vybírají pokutu, kterou uložily.
Puncovní úřad Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti
puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů
330/2025 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. července 2025
o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů
…
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
§ 24
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002
Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č.
229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona
č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb., zákona č. 100/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona
č. 91/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona
č. 526/2020 Sb., zákona č. 87/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se
mění takto:
1. Na konci textu nadpisu § 5 se doplňují slova „a datového standardu stavby“.
2. V § 5 odst. 1 se za slova „technických norem“ vkládají slova „a datového standardu stavby
podle zvláštního právního předpisu19) “ a věty druhá a poslední se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19) Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně
některých dalších zákonů.“.
3. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Úkoly národního normalizačního orgánu České republiky podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci9), včetně plnění povinností
vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v
mezinárodních a evropských normalizačních organizacích, tvorbu, vydávání a distribuci
českých technických norem, vedení databáze českých technických norem a jiných
technických dokumentů (dále jen „databáze“), tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového
standardu stavby podle zvláštního právního předpisu19) zajišťuje Česká agentura pro
standardizaci (dále jen „Agentura“).“.
4. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Úkoly národního normalizačního orgánu České republiky podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci9), včetně plnění povinností
vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v
mezinárodních a evropských normalizačních organizacích, tvorbu, vydávání a distribuci
českých technických norem prostřednictvím sponzorovaného přístupu, tvorbu, správu, rozvoj
a zveřejnění datového standardu stavby podle zvláštního právního předpisu19) zajišťuje Česká
agentura pro standardizaci (dále jen „Agentura“).“.
5. V § 5 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3) Agentura je státní příspěvkovou organizaci se sídlem v Praze, vůči níž vykonává
působnost zřizovatele Úřad a jejíž hlavní činností je činnost podle odstavce 2. Orgány
Agentury jsou
a) generální ředitel,
b) Rada pro standardizaci (dále jen „Rada“),
c) Dozorčí rada.
(4) Statutárním orgánem Agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda
Úřadu na návrh a se souhlasem Rady. Další podrobnosti, včetně pravomocí a působnosti
generálního ředitele, upravuje zřizovací listina Agentury.
(5) Rada je odborným orgánem Agentury, který zajišťuje její nestrannost a nezávislost tím, že
navrhuje jmenovat a odvolat generálního ředitele Agentury a vyjadřuje se ke strategii rozvoje
standardizace. Rada má devět členů. Funkci předsedy Rady vykonává předseda Úřadu.
Funkční období zbývajících osmi členů Rady je 5 let s tím, že mohou být jmenováni i
opakovaně. Členy Rady jmenuje předseda Úřadu způsobem upraveným ve zřizovací listině
Agentury tak, aby minimálně šest členů Rady bylo jmenováno ze zástupců profesních komor,
odborných zájmových organizací a veřejných vysokých škol, jejichž činnost souvisí s oblastí
technické normalizace, a zbývající dva členové Rady ze zástupců ústředních orgánů státní
správy. Rada ze svého středu volí dva místopředsedy. Ostatní podrobnosti stanoví zřizovací
listina Agentury.
(6) Dozorčí rada dohlíží nad činností Agentury a generálního ředitele, schvaluje koncepci
činnosti a směřování Agentury a vykonává další činnosti stanovené zřizovací listinou.
Dozorčí rada má pět členů, jejichž funkční období je 6 let s tím, že mohou být jmenováni i
opakovaně. Členy Dozorčí rady jmenuje předseda Úřadu způsobem uvedeným ve zřizovací
listině tak, aby čtyři členové byli jmenováni ze zástupců ústředních správních úřadů, jejichž
působnost souvisí s oblastí technické normalizace, a jeden člen byl jmenován z řad
zaměstnanců Úřadu. Tento člen vykonává funkci předsedy Dozorčí rady. Dozorčí rada ze
svého středu volí jednoho místopředsedu. Ostatní podrobnosti stanoví zřizovací listina
Agentury.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 7 až 13.
6. V § 5 odst. 7 se slova „oprávněna vybírat úplatu za odborné činnosti, jež vykonává. Tyto
činnosti a výše úplaty jsou stanoveny v ceníku, který vydává Úřad prostřednictvím Věstníku
Úřadu. Agentura je dále správcem poplatku za poskytnutí českých technických norem a
jiných technických dokumentů, poplatku za přístup do databáze a“ nahrazují slovem
„správcem“ a za slova „normám a jiným technickým dokumentům“ se vkládají slova „a za
datový standard stavby podle zvláštního právního předpisu19)“.
7. V § 5 odst. 8 se věty první a poslední zrušují.
8. V § 5 odst. 8 se za slovo „zřízení“ vkládají slova „ , další podmínky týkající se jmenování a
odvolání orgánů a členů orgánů Agentury“ a za slovo „její“ se vkládají slova „hlavní a jiné“.
9. V § 5 se odstavce 9 a 10 zrušují.
Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 9 až 11.
10. V § 5 odst. 11 se slova „§ 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a“ a slova „návrh sazby poplatku podle §
6a a“ zrušují a slova „podle § 6b a“ se nahrazují slovy „podle §“.
11. § 6a a 6b se včetně nadpisů zrušují.
12. Za § 6d se vkládají § 6e a 6f, které včetně nadpisů znějí:
„§ 6e
Poplatek za datový standard stavby
(1) Poplatníkem za datový standard stavby je Ministerstvo.
(2) Předmětem poplatku za datový standard je poskytnutí bezplatného přístupu k datovému
standardu stavby podle zvláštního právního předpisu19) koncovým uživatelům způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(3) Výše poplatku za datový standard za poplatkové období stanoví veřejnoprávní smlouva
uzavřená mezi Ministerstvem a Agenturou.
(4) Poplatkovým obdobím podle odstavce 3 je kalendářní rok.
(5) Poplatek za datový standard stavby je splatný nejpozději do 31. prosince kalendářního
roku bezprostředně předcházejícího danému poplatkovému období. Nezaplatí-li poplatník
poplatek včas a ve výši stanovené veřejnoprávní smlouvou podle odstavce 3, správce poplatku
datový standard stavby na poplatkové období neposkytne a poplatková povinnost zanikne.
(6) Příjem z poplatku za datový standard stavby je příjmem rozpočtu Agentury.
§ 6f
Jiná činnost Agentury
(1) Agentura v rámci jiné činnosti zejména
a) poskytuje české technické normy a jiné technické dokumenty zařazené do databáze
českých technických norem a jiných technických dokumentů vedené Agenturou,
b) zajišťuje přístup do databáze českých technických norem a jiných technických
dokumentů a
c) vykonává další odborné činnosti v oblasti normalizace související s činnostmi podle
písmen a) a b) a jiné činnosti uvedené ve zřizovací listině.
(2) Činnost podle odstavce 1 vykonává Agentura za cenu, jejíž výše je uvedena v ceníku
Agentury. Ceník Agentura vydává na návrh a se souhlasem Rady.
(3) Rada může regulovat cenu, za kterou Agentura vykonává činnost podle odstavce 1. Rada
je pro účely této regulace cenovým orgánem podle zákona o cenách.“.
§ 25
Přechodná ustanovení
(1) Dosavadní generální ředitel České agentury pro standardizaci se ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona stává generálním ředitelem České agentury pro standardizaci podle zákona č.
22/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejpozději do 31.
prosince 2025 přizpůsobí zřizovací listinu státní příspěvkové organizace Česká agentura pro
standardizaci zákonu č. 22/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(3) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejpozději do 31.
prosince 2026 přizpůsobí zřizovací listinu státní příspěvkové organizace Česká agentura pro
standardizaci zákonu č. 22/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(4) Ministerstvo na návrh Úřadu do dvou let od účinnosti tohoto zákona vyhodnotí využívání
sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům a
na základě tohoto vyhodnocení provede úpravu výše poplatku za sponzorovaný přístup k
českým technickým normám a jiným technickým dokumentům, a to s účinností od 1. ledna
následujícího roku po tomto vyhodnocení.
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou
a) ustanovení § 7 odst. 2 písm. e) a § 7 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2032,
b) ustanovení části první hlavy III, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2030,
c) ustanovení části čtvrté bodů 1 až 10 a § 23 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1.
července 2026,
d) ustanovení části druhé, části deváté bodů 4 a 9 a části jedenácté, která nabývají účinnosti
dnem 1. ledna 2026,
e) ustanovení části páté bodů 2, 3, 5, 7 a 9, § 25 odst. 1 a 2, části šesté, sedmé a části deváté
bodů 1 až 3, 5 až 8, 10 a 11 a § 30, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2025,
f) ustanovení části osmé, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení, a
g) ustanovení části třetí, části čtvrté bodů 11 a 12 a § 23 odst. 2, části desáté a dvanácté, která
nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.