Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDVM9NT3Q najdete zde
Příloha
2
Příloha
k usnesení vlády
ze dne č.
STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Drahoslava Ryby a Jiřího Bartáka na vydání zákona
o standardizaci a o změně některých zákonů (zákon o standardizaci)
(sněmovní tisk č. 250)
Vláda na své schůzi dne 27. července 2026 projednala a posoudila návrh zákona o standardizaci a o změně některých zákonů (zákon o standardizaci), a zaujala k němu neutrální stanovisko s tím, že v další legislativním procesu doporučuje zohlednit zejména následující skutečnosti:
1. Vláda v obecné rovině vítá snahu předkladatelů vytvořit moderní, obecný a zastřešující zákon pro oblast standardizace. Jde nicméně o oblast natolik věcně složitou, že o některých aspektech návrhu by ještě měla být v průběhu jeho projednávání Poslaneckou sněmovou vedena zevrubná debata, a to i vhledem ke skutečnosti, že důvodová zpráva k návrhu zákona je místo velmi stručná.
2. Návrh zákona nevyčísluje adekvátně finanční dopady, které by s jeho zavedení byly spjaty. Důvodová zpráva sice uvádí, že výdaje budou ve střednědobém výhledu převýšeny úsporami ze snížení administrativních nákladů, odstranění duplicitních pozic a využití společných laboratoří, což je chvályhodné, avšak tato tvrzení nejsou podložena konkrétními údaji. Podle názoru vlády by proto měla proběhnout diskuse i nad vyčíslením hospodářských a finančních dopadů plynoucích z navržených změn.
3. Vláda považuje za potřebné též vyhodnotit možné dopady návrhu ve vztahu k transformaci České agentury pro standardizaci ze státní příspěvkové organizace na samostatnou právnickou osobu veřejného práva s vlastním majetkem, jakož i další otázky s touto transformací související. Má-li být Česká agentura pro standardizaci právnickou osobou sui generis, měla by být zřejmě zřízena zákonem. Posouzeno by také mělo být, zda je dostatečně zohledněno zastoupení zástupců státu v orgánech České agentury pro standardizaci, zejména v Radě pro standardizaci. Bude rovněž nutné vyjasnit, zda a v jakém rozsahu se na nově vzniklý subjekt budou vztahovat pravidla stanovená zákonem č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, nebo jak budou nastaveny mechanismy vnitřní kontroly a odpovědnosti.
4. Pokud jde o navržené zrušení Puncovního úřadu, předkladatelé by měli vyjasnit, nakolik tato změna skutečně souvisí s oblastí standardizace a zda je jednoznačně vyřešen přechod působnosti na právní nástupce, či zda je například jasné, jakým způsobem budou v budoucnu stanoveny puncovní poplatky, pokud má zároveň dojít ke zrušení vyhlášky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a způsob jejich placení. Pokud jde o úpravu dovozu výrobků z drahých kovů, návrh dostatečně nerozlišuje mezi dovozem ze třetích zemí a pohybem zboží v rámci Evropské unie.
5. V neposlední řadě vláda upozorňuje, že návrh by měl být v dalším procesu podroben legislativně technické revizi, například pokud jde o některá kazuistická, nadbytečná či nenormativní ustanovení, navrženou úpravu přestupků, použitou terminologii, používání legislativních zkratek apod. Jistou revizi by zasluhovala i přechodná ustanovení návrhu, mj. aby nepůsobila před navržené datum účinnosti zákona.