Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDVM9NT3Q najdete zde
II
2
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem návrhu zákona je vytvořit moderní, obecný a zastřešující právní předpis pro tvorbu technických norem. Návrh zákona reaguje na dynamický technologický rozvoj, povinnost harmonizace s evropským normalizačním systémem a na nutnost jednoznačně definovat vztah mezi technickými normami a právními předpisy. Hlavními pilíři úpravy jsou posílení role zainteresovaných stran a technické veřejnosti v procesu tvorby norem, prioritizace evropských norem pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu a definování ochrany duševního vlastnictví norem v éře umělé inteligence. Návrh zákona vychází z premisy, že technická norma není obecně závazná, pokud jí za závaznou neprohlásí zákon. Dalším cílem zákona je začlenit Puncovní úřad do Českého metrologického institutu.
O stanovisko k předloženému návrhu zákona byli požádáni všichni členové vlády. K návrhu zákona se též vyjádřila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Hospodářská komora ČR, Svaz energetiky České republiky, Digitální a informační agentura a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Ministerstvo průmyslu a obchodu uplatnilo k návrhu zákona dílčí připomínky, ale neuvedlo, jaký postoj navrhuje vládě zaujmout. Mezi konkrétní dílčí připomínky patří například požadavek na vypuštění § 5 odst. 3 s tím, že tato skutečnost plyne již ze zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. Dále uvádí, že je potřeba vyjasnit používání pojmu „ministerstvo“. Je třeba vyjasnit, kdy má předkladatel na mysli Ministerstvo průmyslu a obchodu a kdy jiné ministerstvo. Ustanovení § 47 odst. 4 by měl být vypuštěno, protože skutečnost, že správu pokut vykonává Celní správa, vyplývá již z § 106 odst. 2 správního řádu. Ministerstvo též návrhu zákona vyčítá dvojí zavedení legislativní zkratky „Agentura“, a to jednak v § 4 písm. c) a v § 48 odst. 1 návrhu zákona. Ministerstvo uvádí další legislativně technická pochybení.
Ministerstvo financí navrhuje vládě zaujmout k návrhu nesouhlasné stanovisko. Ministerstvo uvádí, že není dostatečně odůvodněna transformace České agentury pro standardizaci do nové právnické osoby, nejsou uspokojivě řešeny otázky řízení a kontroly veřejných financí a ani právní nástupnictví po zrušení Puncovního úřadu.
Ministerstvo zásadně nesouhlasí s navrženou transformací České agentury pro standardizaci. Ministerstvo především nesouhlasí s vyvedením majetku mimo standardní režim zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, aniž by byla nezbytnost takového řešení dostatečně odůvodněna. V návaznosti na to návrh též dostatečně neřeší postavení České agentury pro standardizaci v systému řízení a kontroly veřejných financí podle zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí. Není zřejmé, zda a v jakém rozsahu se na tento subjekt budou vztahovat pravidla stanovená zákonem č. 231/2025 Sb., ani jak budou nastaveny mechanismy vnitřní kontroly, vnějšího dohledu a odpovědnosti. Ministerstvo též uvádí, že chybí vyčíslení nákladů transformace i předpokládaných úspor, což neumožňuje posoudit reálné dopady návrhu zákona.
Ministerstvo zásadně nesouhlasí s navrženou konstrukcí poplatku za sponzorovaný přístup. Navrhovaná právní úprava neodpovídá základním požadavkům kladeným na veřejnoprávní peněžité plnění, neboť dostatečně nevymezuje mechanismus stanovení a správy poplatku ani procesní postavení poplatníka. Za zvláště problematické považuje Ministerstvo financí ustanovení, podle něhož Agentura poplatek nestanovuje, což ve spojení s úpravou jeho výše vyvolává zásadní pochybnosti o zákonnosti a přezkoumatelnosti ukládané platební povinnosti.
Ministerstvo spatřuje další nedostatky v právní úpravě dovozu výrobků z drahých kovů, v neodůvodněném zrušení položky 62 sazebníku správních poplatků nebo v nejasné povaze navrhované úplaty podle Puncovního zákona.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Z hlediska své působnosti ministerstvo především upozorňuje na nejasné postavení České agentury pro standardizaci (dále také jako „Agentura“) jako právnické osoby veřejného práva. Výslovné prohlášení Agentury jako „osoby veřejného práva“ nemá normativní přesah. I na tuto právnickou osobu se musí použít přinejmenším ustanovení o obecných otázkách osob podle občanského zákoníku. Dochází přitom ke vzniku další formy právnické osoby, kterou doposud zákonodárce nepředpokládal a která bude typická výhradně pro tuto jedinou právnickou osobu.
Za nejproblematičtější aspekt návrhu ministerstvo považuje skutečnost, že navrhovaná koncepce právnické osoby není přiléhavá pro účel, ke kterému má Agentura sloužit. Pokud má být Agentura samostatnou právnickou osobou s vlastním majetkem, je třeba vysvětlit, komu tento majetek fakticky slouží a jaký účel jeho vyčlenění sleduje. Nejde zjevně o korporaci, protože není patrné, kdo by tvořil její členskou základnu a vykonával členská práva. Současně nejde ani o typickou fundaci, neboť chybí jasně vymezený účel, k němuž by byl majetek trvale určen, a není zřejmé, proč by měla být veřejná agenda vykonávána prostřednictvím majetkového substrátu odděleného od státu. Na neujasněnou povahu Agentury navazuje i problematické uspořádání jejích orgánů. Návrh v podstatě přebírá organizační strukturu odpovídající státní příspěvkové organizaci, tedy model založený na řídící a kontrolní roli státu vůči organizační složce vykonávající svěřené úkoly. Takové uspořádání dává smysl tam, kde instituce hospodaří se státním majetkem a je součástí systému veřejné správy. Má-li však Agentura nově vystupovat jako samostatná právnická osoba s vlastním majetkem, mělo by se tomu přizpůsobit i její vnitřní uspořádání. Není zřejmé, jaké zájmy mají jednotlivé orgány zastupovat, vůči komu nesou odpovědnost ani jakou funkci mají plnit v rámci samostatné právnické osoby. Ministerstvo též uvádí, že zákon ani výslovně nestanoví, že se tato právnická osoba zakládá zákonem a její existenci rovnou předvídá, což je problematické zejména s ohledem na přechodná ustanovení, kde se předpokládá „přeměna“ současné státní příspěvkové organizace na novou právnickou osobu. Ministerstvo ve svém stanovisku též zmiňuje problematické ustanovení § 48 odst. 3 návrhu zákona, které ex lege stanoví zánik práv a povinností výlučně osobní povahy. Návrh přitom nevymezuje taková práva a povinnosti, čímž snižuje právní jistotu. Není totiž jasné, jaká práva a povinnosti se tímto myslí. Toto zasáhne do majetkové sféry dotčených subjektů, kterým by tato práva vůči Agentuře zanikla. Při přeměnách právnických osob není zvykem, že by určitý okruh práv a povinností jednoduše zanikl právě proto, že nástupnická právnická osoba vstupuje do právního postavení své předchůdkyně.
Ministerstvo nad rámec výše uvedeného poukazuje na další problematické aspekty návrhu. Není například upraveno, jakým způsobem se bude prokazovat bezúhonnost ve vztahu k zahraničí, když § 9 odst. 2 návrhu zákona za bezúhonného nepovažuje toho, kdo byl pravomocně odsouzen za vyjmenované trestné činy v zahraničí. Skutková podstata přestupku podle § 47 odst. 1 písm. c) návrhu zákona počítá s vydáním „oborové normy“. Návrh zákona však pojem oborová norma nevymezuje, přičemž z návrhu nemusí být zřejmý vztah mezi pojmy „technická norma“ a „oborová norma“. Bylo by proto vhodné v návrhu zákona vztah obou pojmů vymezit. V rámci části sedmé návrhu zákona dochází ke zrušení celé hlavy druhé zákona o technických požadavcích na výrobky, jež v současné době upravuje technické předpisy a technické normy, a to včetně § 7. Návrh však v dalším novelizačním bodě provádí úpravu rušeného § 7.
Ministerstvo vnitra navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za stěžejní považuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí. Návrh zákona podle názoru ministerstva ne zcela dostatečně vyjasňuje postavení Agentury a její vztah k Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Ministerstvo též uvádí, že není zcela jasné, zda návrh zákona nepřinese negativní dopady do státního rozpočtu.
Ministerstvo spatřuje problém i v tom, že návrh přebírá beze změny dosavadní koncepci sponzorovaného přístupu k českým technickým normám založenou na odhadu „předpokládaného počtu“ uživatelů, třebaže toto uspořádání není hodnoceno jako optimální. Za nejasnou je třeba považovat i povahu veřejnoprávní smlouvy o výkonu odborných činností ve prospěch státu, neboť návrh zákona neupravuje její podrobnější obsah, soustředí se pouze na finanční vztahy mezi Úřadem a Agenturou. Za pochybnou právní konstrukci lze považovat, aby podrobnosti o veřejnoprávní smlouvě stanovoval statut Agentury.
Návrh zákona počítá se zrušením puncovního zákona a rovněž jeho prováděcích předpisů, navazující postupy pak upravuje v rámci přechodných ustanovení. Nejsou však nikterak řešeny puncovní poplatky s ohledem na zrušení vyhlášky č. 53/1993 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků.
Ministerstvo dále z hlediska souladu navržené právní úpravy s jinými právními předpisy považuje za nutné upozornit na duplicitu úpravy předávání kontrolních zjištění příslušným inspektorátům s úpravou kontrolního řádu a nadbytečnost úpravy postupu u odvolání dle správního řádu, která se užije subsidiárně bez dalšího, nikoli přiměřeně.
Návrh zákona oproti stávající právní úpravě podrobněji definuje rozmnožování a rozšiřování technických norem, k nimž musí dát Agentura souhlas. Nově tak bude výslovně nutné si zajistit souhlas Agentury například pro tvorbu odvozených dokumentů a softwaru nebo databází, jiných technických dokumentů, zejména příruček, aplikací založených na obsahu norem a oborových norem, které jsou vydávány v rámci podnikatelské činnosti případně v rámci výkonu působnosti orgánů veřejné správy, nebo pro poskytnutí podle jiného právního předpisu. Zákon se tak snaží postihnout vedle prostého kopírování i vytěžování dat a druhotné komerční či systémové využití technických norem. Navrhovaná definice odvozeného dokumentu se však jeví příliš široce a obecně. V případě technických příruček založených na obsahu norem si lze snadno představit situaci, kdy by dle navržené právní úpravy mohlo být dovozeno, že je nutný souhlas Agentury i pro stanovení technických postupů založených na aplikaci vzorců, hodnot či bezpečnostních parametrů. Smyslem standardizace je přitom hlavně zajištění bezpečnosti, kompatibility a jakosti. Jakkoli je tedy potřeba zohlednit i zájem na ekonomické udržitelnosti normalizačního systému, navrhované znění bude představovat významnou administrativní překážku pro zavádění norem do praxe.
Ministerstvo též uvádí další legislativní připomínky. Například upozorňuje na rušení hlavy II zákona o technických požadavcích na výrobky, když zároveň dle následujícího novelizačního bodu i přiloženého platného znění bylo záměrem předkladatelů zachovat stávající § 7, který je však nedílnou součástí předmětné hlavy. Terminologie vymezená návrhem zákona není používána jednotně. Za zbytečnou lze považovat i novelu zákona o správě informaci o stavbě a vystaveném prostředí, konkrétně změny prováděné v jím obsažené novele zákona o technických požadavcích na výrobky, jelikož předmětná úprava nabyla účinnosti již dne 1. října 2025 a je aktuálně zanesena právě v hlavě II zákona o technických požadavcích na výrobky, s jejímž zrušením již poslanecký návrh zákona počítá. Ministerstvo se též vymezuje proti retroaktivní změně zkonzumovaného ustanovení o účinnosti.
Ministerstvo zahraničních věcí navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za podstatné považuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ministerstvo obrany navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za podstatné považuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo by považovalo za vhodnější, aby byl návrh zákona připraven formou vládního návrhu.
Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Za klíčové považuje zejména stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu a z hlediska právní formy České agentury pro standardizaci pak stanovisko Ministerstva financí.
Ministerstvo se domnívá, že právní úprava by měla být předložena jako vládní návrh zákona. Důvodová zpráva je podle názoru ministerstva stručná a neodpovídá dopadům tohoto právního předpisu. Dalším problémem je podle názoru ministerstva též skutečnost, že Agenturu návrh zákona označuje jako právnickou osobu veřejného práva, což je z hlediska teorie správního práva a občanského zákoníku zastřešující pojem pro různé formy právnických osob založených předpisy veřejného práva. Předložený návrh zákona by též způsobil, že Agentura by fungovala mimo rozpočtový rámec i mimo působnost zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož předložený návrh zákona označuje Agenturu jako národní normalizační orgán, který vykonává veřejnou správu v rámci standardizace, je otázkou, zda má mít Agentura takovouto speciální úpravu svého právního postavení. Na to však odpověď stručná důvodová zpráva nedává.
Ministerstvo nicméně uvádí, že potřebnou změnu právní úpravy v této oblasti považuje za nutnou, avšak měla by být připravena po širší diskuzi v podobě vládního návrhu zákona.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Ministerstvo uvádí, že předkladatelem takto rozsáhlého návrhu zákona by mělo být Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Ministerstvo uvádí, že zcela absentuje zpracování RIA. Z materiálu není též zřejmé, kdo a jak samotnou Agenturu zřídí. Z odůvodnění plyne, že Agentura má být zřízena zákonem. Z dikce návrhu zákona to však zjevné není. Vzhledem k tomu, že návrh může mít poměrně široké dopady, bylo by vhodné, aby se uskutečnilo meziresortní připomínkové řízení a návrh zákona byl předložen ve formě vládního návrhu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko.
Ministerstvo dopravy navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko, přičemž za rozhodné považuje stanovisku Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo uvádí, že zákon má průřezový charakter. Dále též uvádí, že návrh zákona v § 2 spojuje standardizaci s ochranou veřejného zájmu, bezpečností, jakostí a interoperabilitou, avšak § 4 a 5 návrhu zákona postavení ústředních orgánů státní správy, s výjimkou Ministerstva průmyslu a obchodu, fakticky neupravuje. To je problematické zejména v oblastech, kde technické normy bezprostředně ovlivňují výkon veřejné správy, včetně dopravní infrastruktury. Rovněž zastoupení ústředních orgánů státní správy absentuje v Radě pro standardizaci.
Ministerstvo zemědělství navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo má za to, že předložená právní úprava bude mít rozsáhlé dopady i mimo působnost Ministerstva průmyslu a obchodu a měla by být řádně projednána a předložena jako vládní návrh zákona.
Ministerstvo ve svých připomínkách zmiňuje především nedostatečnost důvodové zprávy, a to jak obecné, tak zvláštní části. Ministerstvo dále uvádí, že zrušení Puncovního úřadu věcně s obsahem zákona o standardizaci nesouvisí a mělo by být učiněno samostatnou změnou zákona. Za problematické ministerstvo považuje zřízení Agentury jako právnické osoby veřejného práva, za nestandardní považuje požadavek trvalého pobytu generálního ředitele Agentury na území České republiky. Ministerstvo též uplatňuje některé připomínky k přechodným ustanovením návrhu zákona.
Důvodová zpráva uvádí, že se neočekává negativní dopad na státní rozpočet. Nicméně předpokládají se výdaje na IT systémy, úpravu infrastruktury Českého metrologického institutu apod. Dopady by tedy měly být v důvodové zprávě kvantifikovány.
Ministerstvo kultury navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona souhlasné stanovisko. Ministerstvo pouze uvádí, že text ustanovení § 48 odst. 28 neodpovídá terminologii autorského zákona.
Ministerstvo životního prostředí se v požadované lhůtě nevyjádřilo.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví se v požadované lhůtě nevyjádřil.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. NÚKIB obecně vítá pokus o jednotnou úpravu standardizace, nicméně má za to, že předložený návrh zákona není správnou cestou. NÚKIB návrhu zákona vytýká, že stále pracuje s pojmem české technické normy, ačkoliv tomu nekoresponduje zkratka tohoto pojmu, která je navázána na historické české státní normy (ČSN). NÚKIB má za to, že ke změně terminologie by mělo dojít právě v souvislosti s novým zákonem upravujícím tuto materii. Současný stav může být pro adresáty práva matoucí. Vhodným pojmem by byly například „české technické standardy“ či jen „technické standardy“.
NÚKIB upozorňuje na nejasné postavení Agentury, pokud jí zákon označuje za „právnickou osobu veřejného práva“. NÚKIB považuje za nutné odmítnout návrh jako celek především z důvodu příliš velkého množství legislativních chyb. Explicitně upozorňuje například na častý výskyt legislativních zkratek, které nejsou legislativními zkratkami. Na více místech návrhu zákona je uvedeno, že člen orgánu je jmenován ministerstvem nebo ministrem, což s ohledem na postavení ministra jako toho orgánu, který jedná za ministerstvo navenek, postrádá smysl. Další problém spatřuje NÚKIB v nedostatečné identifikaci ať už pojmů, nebo subjektů. NÚKIB dále upozorňuje na nejasné používání pojmu „normalizace“ nebo na skutečnost, že návrh zákona na několika místech používá pojmy „Evropská společenství“ a „orgány Evropského společenství“, byť Evropské společenství zaniklo nabytím účinnosti Lisabonské smlouvy.
Digitální a informační agentura navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Agentura se ohrazuje proti převzetí stávající právní úpravy rozmnožování a rozšiřování českých technických norem. Agentura uvádí, že postupy při rozhodování České agentury pro standardizaci o nakládání s českými technickými normami byly předmětem stížností ze strany některých subjektů. Tyto stížnosti se týkají například vydávání různých omezení, která vynucují například použití či nepoužití konkrétního software, což Agentura shledává v rozporu s principem technologické neutrality zakotveným v ustanovení § 13 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Agentura navrhuje vypuštění § 43 návrhu zákona bez dalšího a ponechat omezení nakládání s českými technickými normami výlučně na limitech práva autorského.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů uplatnila požadavek na vypuštění § 43 písm. a) návrhu zákona.
Hospodářská komora ČR navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona souhlasné stanovisko, protože právní úprava standardizace je podle názoru Hospodářské komory ČR potřebná a potenciálně prospěšná pro průmysl. Současně však požaduje, aby při další fázi legislativního procesu došlo k širokému zapojení odborné veřejnosti, zejména relevantních podnikatelských organizací.
Svaz energetiky České republiky navrhuje vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Svaz obecně podporuje rozvoj standardizace a její modernizaci, ale z předložené právní úpravy vyplývá řada nejasností, které by měly být vysvětleny.
Svaz namítá nesrozumitelnost vymezení Agentury jako „právnické osoby veřejného práva“. Dále apeluje na to, aby u českých technických norem v režimu sponzorovaného přístupu bylo povinné, aby tyto normy byly vydány v českém jazyce. Svaz též nerozumí tomu, proč ze zákona o technických požadavcích na výrobky dochází k vypuštění pravidla, že náklady na tvorbu českých technických norem, především těch, které přejímají evropské normy a jsou zpracovány na základě požadavku ministerstev, hradí stát.
Vzhledem k výše uvedeným obdrženým vyjádřením se vládě doporučuje k předloženému návrhu zákona zaujmout neutrální stanovisko.