Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDVZJCC47 najdete zde
Předkládací zpráva
2
2
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem návrhu zákona je posílení postavení zástupců obcí a krajů v radě národního parku (dále jen „rada“). S ohledem na potřebu koordinace při krizovém řízení a protipožární ochraně území se dále mezi členy rady doplňuje zástupce delegovaný Hasičským záchranným sborem České republiky. Navrhuje se úprava odděleného hlasování delegovaných zástupců územních samosprávných celků, Horské služby a Hasičského záchranného sboru a členů rady jmenovaných orgánem ochrany přírody o důležitých dokumentech ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma.
Navrhuje se, že návrhy důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma předložené orgánem ochrany přírody se považují za dohodnuté s radou, pouze pokud souhlas s dohodou vyjádří jak nadpoloviční počet přítomných členů rady národního parku zastupujících územní samosprávné celky, Horskou službu a Hasičský záchranný sbor, tak nadpoloviční počet přítomných členů rady národního parku jmenovaných orgánem ochrany přírody. Navrhuje se nová úprava postupu v případě, kdy ve věci důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma nedojde k dohodě mezi orgánem ochrany přírody a radou; za této situace předloží rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody rozpor Ministerstvu životního prostředí, které po předchozím projednání rozporu vládou o návrhu rozhodne.
O vyjádření k návrhu zákona byla požádána Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo životního prostředí se k předmětnému návrhu zákona ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zaujalo k předmětnému návrhu zákona neutrální postoj s tím, že s ohledem na navrhované specifické úpravy je nutné, aby konkrétní dopady návrhu věcně posoudilo Ministerstvo životního prostředí jako gestor zákona o ochraně přírody a krajiny.
Ministerstvo vnitra zaujalo k předmětnému návrhu zákona neutrální postoj.
Ministerstvo uvedlo, že ačkoli lze kvitovat navrhované institucionální zapojení Hasičského záchranného sboru České republiky do tvorby koncepčních dokumentů národních parků, kdy je na místě již ve fázi přípravy strategických materiálů zohlednit požadavky na krizové řízení, požární ochranu a operativní přístupnost území pro složky integrovaného záchranného systému, související procesní úpravy mechanismu schvalování předmětných návrhů vykazují v navrhované podobě řadu nedostatků, které do značné míry ztěžují aplikaci navrhovaného postupu v praxi.
Navrhovaná úprava může vyvolávat pochybnosti stran povahy rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, tedy zda půjde o autoritativní postup podléhající úpravě správního řádu. Stávající úprava procesu přijímání dotčených strategických dokumentů počítá v případech, kdy nedojde k dohodě mezi orgány ochrany přírody a radou, s úpravou návrhu Ministerstvem životního prostředí. Tento přístup reflektuje povahu rady, která je pouze poradním a iniciativním sborem bez právní subjektivity, s nímž nemůže Ministerstvo životního prostředí vést formalizované správní řízení zakončené vrchnostenským rozhodnutím. Podle platné úpravy tak Ministerstvo životního prostředí koná z povahy nadřízeného orgánu moci výkonné a přebírá odpovědnost za finální věcnou a odbornou podobu dokumentu. Navrhovaná úprava tak popírá dlouhodobě ustálený koncepční záměr zákonodárce, vyjádřený novelou zákona o ochraně přírody a krajiny zákonem č. 123/2017 Sb., kdy bylo záměrně upuštěno v rámci postupu Ministerstva životního prostředí od pojmu „rozhodne“.
Ministerstvo vnitra dále vyjádřilo přesvědčení, že návrh nerespektuje systematické zakotvení ústředních správních úřadů jako subjektů nadaných vrchnostenskou pravomocí k tvorbě státních politik a k exekutivě, když do rozhodování o strategických dokumentech v oblasti ochrany a řízení národních parků a jejich ochranných pásem doplňuje ingerenci vlády, se kterou má Ministerstvo životního prostředí projednávat rozpory mezi orgánem ochrany přírody a radou. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci a ministerstvo považuje za krajně nevhodné a nesystematické z ní činit eskalační orgán pro odborné záležitosti ochrany přírody, jako je například členění území národního parku do zón ochrany přírody, vyhrazení klidových území nebo cest a tras v něm.
Ohledně postupu v případě návrhu zásad péče o národní park by pak přijetím návrhu zákona vznikla právní nejistota, neboť by se měl vedle nově navrhovaného postupu podle § 20 současně aplikovat proces podle § 38a, kdy Ministerstvo životního prostředí zásady nadále schvaluje po projednání orgánem ochrany přírody s radou a v případě rozporu je oprávněno návrh upravit, o čemž následně radu informuje.
K navrženému přechodnému ustanovení ministerstvo uvedlo, že opětovné projednávání a schvalování již dříve schválených dokumentů by představovalo nepřípustný zásah do již založených právních vztahů. Návrh nijak neřeší platnost stávajících strategických dokumentů a postup v případě, kdy k novému schválení dokumentu nedojde. Ministerstvo též poukázalo na nevhodnou formulaci navrženého přechodného ustanovení, které má radě umožnit znovu projednat a schválit některé dokumenty ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, ačkoliv rada sama tyto dokumenty neprojednává a neschvaluje.
Obecně pak návrh vykazuje nemalé nedostatky legislativního zpracování a zcela se svou podobou vymyká obvyklé legislativní technice, nadto jsou v textu místy zahrnuty poznámky patrně z jeho pracovní verze. Ministerstvo považuje za nutné v rámci dalšího projednávání návrhu normativní text i přiložené materiály podrobit důkladné revizi.
Ministerstvo zemědělství doporučilo vládě k návrhu zákona zaujmout neutrální stanovisko. Ministerstvo uvedlo, že návrh by měl být podán formou vládního návrhu zákona a řádně projednán v mezirezortním připomínkovém řízení s odpovídajícími lhůtami a zahrnutím dotčených subjektů.
S ohledem na obsah vyjádření oslovených připomínkových míst se vládě doporučuje zaujmout k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko.