Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDXDLCV5W najdete zde
VI.
ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Navrhovaný právní předpis ČR
Odpovídající předpis EU
Ustanovení
(část, §, odst., písm., apod.)
Obsah
Celex č.
Ustanovení
(čl., odst., písm., bod, apod.)
Obsah
Čl. I b. 2 [§ 42 písm. j)]
Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel
(…)
j) spáchal trestný čin v rodinném nebo obdobném prostředí za přítomnosti dítěte, které jeho průběh bezprostředně vnímalo svými smysly,
32024L1385
Čl. 11 písm. d)
V rozsahu, v jakém nejsou následující okolnosti součástí skutkové podstaty trestných činů uvedených v článcích 3 až 8, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby v souvislosti s příslušnými trestnými činy uvedenými v těchto článcích bylo možné v souladu s vnitrostátním právem za přitěžující okolnost považovat jednu nebo více z těchto okolností:
(…)
d) trestný čin byl spáchán v přítomnosti dítěte;
Čl. I b. 4 (§ 145 odst. 2)
(2) Odnětím svobody na čtyři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zmrzačením pohlavních orgánů nebo sterilizací.
32024L1385
Čl. 3 písm. a)
Členské státy zajistí, aby následující úmyslné jednání bylo možno trestat jako trestný čin:
a) odstranění, infibulace nebo provedení jakéhokoli jiného mrzačení ženských velkých stydkých pysků, malých stydkých pysků nebo klitorisu nebo jejich částí;
32024L1385
Čl. 10 odst. 2
Členské státy zajistí, aby za trestné činy uvedené v článku 3 bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let.
Čl. I b. 6 [§ 175 odst. 2 písm. h)]
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, (…)
h) spáchá-li takový čin na jiném, aby mu byla způsobena těžká újma na zdraví.
32024L1385
Čl. 3 písm. b)
Členské státy zajistí, aby následující úmyslné jednání bylo možno trestat jako trestný čin:
(…)
b) donucení nebo přimění ženy nebo dívky k podstoupení některého z úkonů uvedených v písmeni a);
Čl. 10 odst. 2
Členské státy zajistí, aby za trestné činy uvedené v článku 3 bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let.
Čl. I b. 7 [§ 177 odst. 4 písm. c)]
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, (…)
c) spáchá-li takový čin na jiném, aby mu byla způsobena těžká újma na zdraví.
32024L1385
Čl. 3 písm. b)
Členské státy zajistí, aby následující úmyslné jednání bylo možno trestat jako trestný čin:
(…)
b) donucení nebo přimění ženy nebo dívky k podstoupení některého z úkonů uvedených v písmeni a);
Čl. 10 odst. 2
Členské státy zajistí, aby za trestné činy uvedené v článku 3 bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let.
Čl. I b. 8 (§ 180 odst. 1)
(1) Kdo zveřejní osobní údaje jiné osoby s cílem podnítit jiného ke způsobení újmy na zdraví nebo vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech této osoby, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
32024L1385
Čl. 7 písm. d)
Členské státy zajistí, aby následující úmyslné jednání bylo možné trestat jako trestný čin:
(…)
d) zpřístupnění materiálů obsahujících osobní údaje určité osoby veřejnosti prostřednictvím informačních a komunikačních technologií bez jejího souhlasu s cílem podnítit jiné osoby k tomu, aby této osobě způsobily fyzickou újmu nebo vážnou psychickou újmu.
32024L1385
Čl. 10 odst. 4
Členské státy zajistí, aby za trestné činy uvedené v článcích 5 a 6, čl. 7 prvním pododstavci písm. a), b) a d) a článku 8 bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.
Čl. I b. 12 až 14 [(§ 191 odst. 2 a odst. 3 písm. a)]
(2) Stejně bude potrestán, kdo jinému proti jeho seznatelné vůli přenechá fotografické, filmové, elektronické nebo jiné pornografické dílo nebo dílo zobrazující pohlavní orgán osoby, pokud je toto jednání způsobilé mu způsobit vážnou újmu.
(3) Kdo fotografické, filmové, elektronické nebo jiné pornografické dílo nebo dílo zobrazující pohlavní orgán osoby
a) nabídne, přenechá nebo zpřístupní dítěti, nebo (…)
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
32024L1385
Čl. 7 písm. c)
Členské státy zajistí, aby následující úmyslné jednání bylo možné trestat jako trestný čin: (…)
c) nevyžádané zasílání obrazového, filmového nebo jiného podobného materiálu zobrazujícího pohlavní orgány určité osobě prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, pokud je pravděpodobné, že takové jednání způsobí této osobě vážnou psychickou újmu;
32024L1385
Čl. 10 odst. 1
Členské státy zajistí, aby za trestné činy uvedené v článcích 3 až 9 bylo možno uložit účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.
Čl. I b. 17 a 18 (§ 354 odst. 1)
(1) Kdo jiného dlouhodobě nebo opakovaně pronásleduje tím, že (…)
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých anebo mu způsobit vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
32024L1385
Čl. 6
Členské státy zajistí, aby úmyslné jednání spočívající v opakovaném nebo soustavném sledování určité osoby prostřednictvím informačních a komunikačních technologií za účelem sledování nebo monitorování pohybu a činností uvedené osoby bez jejího souhlasu nebo bez zákonného oprávnění bylo možné trestat jako trestný čin, pokud je pravděpodobné, že takové jednání způsobí této osobě vážnou újmu.
32024L1385
Čl. 10 odst. 4
Členské státy zajistí, aby za trestné činy uvedené v článcích 5 a 6, čl. 7 prvním pododstavci písm. a), b) a d) a článku 8 bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.
čl. I b. 21 (pozn. p. č. č. 21)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).
---------------------------
X) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385. ze dne 14. května 2024 o potírání násilí na ženách a domácího násilí.
32024L1385
Čl. 49 odst. 1 pododst. 2
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Čl. II b. 1 a 2 (§ 2 odst. 5, § 3 odst. 2)
§ 2
(…)
(5) Druhotnou újmou se pro účely tohoto zákona rozumí újma, která nebyla oběti způsobena trestným činem, ale vznikla v důsledku přístupu Policie České republiky, orgánů činných v trestním řízení a dalších orgánů veřejné moci, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb, subjektů zapsaných v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, znalců, tlumočníků, obhájců a sdělovacích prostředků k ní.
§ 3
(…)
(2) Policie České republiky, orgány činné v trestním řízení a další orgány veřejné moci, subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, poskytovatelé zdravotních nebo sociálních služeb, znalci, tlumočníci, obhájci a sdělovací prostředky mají povinnost respektovat osobnost a důstojnost oběti, přistupovat k oběti zdvořile a šetrně a podle možností jí vycházet vstříc. Vůči oběti postupují s přihlédnutím k jejímu věku, zdravotnímu stavu včetně psychického stavu, její rozumové vyspělosti a kulturní identitě tak, aby nedocházelo k prohlubování újmy způsobené oběti trestným činem nebo k druhotné újmě; přitom zohlední, zda je oběť ohrožená diskriminací včetně diskriminace založené na kombinaci více diskriminačních důvodů. Při své činnosti dbají, aby oběť nebyla vystavována zvýšenému nebezpečí, že se stane obětí dalšího trestného činu nebo že na ní pachatel dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil.
32024L1385
Čl. 16 odst. 1, 2, 4, 5 a 7
1. Vedle požadavků na individuální posouzení stanovených v článku 22 směrnice 2012/29/EU členské státy zajistí, aby byly požadavky uvedené v tomto článku splněny alespoň ve vztahu k obětem sexuálního násilí a obětem domácího násilí.
2. V co nejranější fázi, například v okamžiku prvního kontaktu s příslušnými orgány nebo co nejdříve po prvním kontaktu s nimi se prostřednictvím individuálního posouzení, a je-li to vhodné, ve spolupráci se všemi relevantními příslušnými orgány určí potřeby zvláštní ochrany oběti.
(…)
4. V individuálním posouzení uvedeném v odstavci 2 bude zohledněna individuální situace oběti – včetně toho, zda se potýkala nebo potýká s diskriminací na základě pohlaví v kombinaci s diskriminací na základě jakýchkoli jiných důvodů uvedených v článku 21 Listiny, a tudíž čelí zvýšenému riziku násilí –, a její vlastní vylíčení a posouzení situace. Posouzení se provádí v nejlepším zájmu oběti, přičemž se věnuje zvláštní pozornost potřebě zabránit sekundární nebo opakované viktimizaci.
5. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijaly přiměřená ochranná opatření s náležitým ohledem na individuální posouzení uvedené v odstavci 2. Tato opatření mohou zahrnovat:
a) opatření podle článků 23 a 24 směrnice 2012/29/EU;
b) vydání příkazů k vykázání, omezujících příkazů nebo ochranných příkazů podle článku 19 této směrnice;
c) opatření k usměrnění chování pachatele nebo podezřelého jiná než uvedená v písmenech a) a b) tohoto odstavce, zejména podle článku 37 této směrnice.
7. Příslušné orgány pravidelně přezkoumávají individuální posouzení uvedené v odstavci 2 a v příslušných případech přijímají nová nebo aktualizují stávající ochranná opatření v souladu s odstavcem 5 s cílem zajistit, aby tato opatření řešila aktuální situaci oběti.
32024L1385
Čl. 17
1. Členské státy zajistí, aby s přihlédnutím k individuálnímu posouzení uvedenému v článku 16 příslušné orgány posoudily individuální potřeby oběti, pokud jde o podporu stanovenou v kapitole 4. Příslušné orgány posoudí individuální potřeby podpory závislých osob podle kapitoly 4, pokud nic nenasvědčuje tomu, že zvláštní potřeby ochrany nemají.
2. Na individuální posouzení potřeb podpory obětí podle odstavce 1 tohoto článku se použije čl. 16 odst. 4, 6 a 7.
32024L1385
Čl. 18 odst. 3
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly v případě potřeby dětským obětem doporučit, aby se obrátily na služby podpory, a to v nezbytných případech i bez předchozího souhlasu osoby vykonávající rodičovskou zodpovědnost.
32024L1385
Čl. 26 odst. 1
Členské státy zajistí vhodně vybavená a snadno přístupná krizová centra pro oběti znásilnění nebo centra pro pomoc obětem sexuálního násilí, která mohou být součástí vnitrostátního systému zdravotní péče, s cílem zajistit poskytování účinné péče obětem sexuálního násilí a zabezpečit klinický management znásilnění, včetně pomoci při uchovávání a vedení důkazní dokumentace.
Centra uvedená v prvním pododstavci zajistí podporu po spáchání trestného činu citlivou vzhledem k prožitému traumatu a v případě potřeby oběti trestného činu doporučí, aby se obrátila na specializovanou podporu v traumatických stavech a poradenství.
Členské státy zajistí, aby oběti sexuálního násilí měly přístup k lékařským a forenzním vyšetřením. Tato vyšetření mohou být poskytována v centrech podle tohoto odstavce nebo ve specializovaných centrech či pracovištích, na něž se oběť na základě doporučení obrátí. Členské státy zajistí koordinaci mezi krizovými centry nebo centry pro pomoc a příslušnými lékařskými a forenzními středisky.
Je-li obětí dítě, poskytují se služby uvedené v tomto odstavci způsobem vstřícným k dětem.
32024L1385
Čl. 33 odst. 3
Služby podpory musí být k dispozici obětem, které jsou státními příslušníky třetích zemí, v souladu se zásadou zákazu diskriminace uvedenou v článku 1 směrnice 2012/29/EU.
Členské státy zajistí, aby v zajišťovacích zařízeních pro státní příslušníky třetích zemí, na něž se vztahuje řízení o návratu, nebo v přijímacích střediscích pro žadatele o mezinárodní ochranu mohly být oběti, jež o to požádají, drženy nebo ubytovány odděleně od osob opačného pohlaví.
Čl. II b. 3 (§ 3 odst. 3)
(3) Policie České republiky, orgány činné v trestním řízení a další orgány veřejné moci při své činnosti přihlížejí k potřebám ochrany a podpory oběti, které jim jsou známy.
32024L1385
Čl. 16 odst. 5 a 7
5. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijaly přiměřená ochranná opatření s náležitým ohledem na individuální posouzení uvedené v odstavci 2. Tato opatření mohou zahrnovat:
a) opatření podle článků 23 a 24 směrnice 2012/29/EU;
b) vydání příkazů k vykázání, omezujících příkazů nebo ochranných příkazů podle článku 19 této směrnice;
c) opatření k usměrnění chování pachatele nebo podezřelého jiná než uvedená v písmenech a) a b) tohoto odstavce, zejména podle článku 37 této směrnice.
(…)
7. Příslušné orgány pravidelně přezkoumávají individuální posouzení uvedené v odstavci 2 a v příslušných případech přijímají nová nebo aktualizují stávající ochranná opatření v souladu s odstavcem 5 s cílem zajistit, aby tato opatření řešila aktuální situaci oběti.
Čl. II b. 4 (§ 3 odst. 6)
Policie České republiky, orgány činné v trestním řízení a další orgány veřejné moci v rozsahu své působnosti spolupracují při poskytování pomoci obětem se subjekty poskytujícími pomoc obětem trestných činů.
32024L1385
Čl. 16 odst. 2 a 6
2. V co nejranější fázi, například v okamžiku prvního kontaktu s příslušnými orgány nebo co nejdříve po prvním kontaktu s nimi se prostřednictvím individuálního posouzení, a je-li to vhodné, ve spolupráci se všemi relevantními příslušnými orgány určí potřeby zvláštní ochrany oběti.
6. Je-li to vhodné, provádí se individuální posouzení uvedené v odstavci 2 ve spolupráci s jinými relevantními příslušnými orgány, v závislosti na fázi řízení, a příslušnými službami podpory, mezi něž patří střediska na ochranu obětí, odborné služby, sociální služby, zdravotničtí odborníci, azylové domy, služby odborné podpory a další relevantní zúčastněné strany;
32024L1385
Čl. 17 odst. 1
1. Členské státy zajistí, aby s přihlédnutím k individuálnímu posouzení uvedenému v článku 16 příslušné orgány posoudily individuální potřeby oběti, pokud jde o podporu stanovenou v kapitole 4. Příslušné orgány posoudí individuální potřeby podpory závislých osob podle kapitoly 4, pokud nic nenasvědčuje tomu, že zvláštní potřeby ochrany nemají.
32024L1385
Čl. 18 odst. 1, 2 a 4
1. Členské státy zajistí, aby v případě, že jsou na základě posouzení uvedených v článcích 16 a 17 zjištěny zvláštní potřeby podpory nebo ochrany nebo že oběť požádá o podporu, navázaly služby podpory, například služby odborné podpory, ve spolupráci s příslušnými orgány s obětmi kontakt a uvedenou podporu jim s náležitým ohledem na jejich bezpečnost nabídly. Členské státy mohou toto navázání kontaktu podmínit souhlasem oběti.
2. Příslušné orgány reagují na žádost oběti o ochranu a podporu bez zbytečného odkladu a koordinovaně.
(…)
4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány předaly relevantní osobní údaje týkající se oběti a situace oběti příslušným službám podpory, je-li to nezbytné k tomu, aby se oběti dostalo náležité podpory a ochrany. Tyto údaje se předávají důvěrně. Členské státy mohou předání těchto údajů podmínit souhlasem oběti.
Čl. II b. 5 a 10 [(§ 8 odst. 1 písm. e), § 9 odst. 1 písm. e)]
§ 8
(1) Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s obětí trestného činu, informuje ji i bez žádosti o tom,
(…)
e) jakým způsobem lze v případě, že na ní byl spáchán trestný čin prostřednictvím informační a komunikační technologie, uchovat skutečnosti důležité pro trestní řízení a jak se lze domáhat odstranění dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací nebo znemožnění přístupu k nim, je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování,
§ 9
(1) Subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů poskytne oběti informace o
(…)
e) způsobu, jakým lze v případě, že na ní byl spáchán trestný čin prostřednictvím informační a komunikační technologie, uchovat skutečnosti důležité pro trestní řízení a jak se lze domáhat odstranění dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací nebo znemožnění přístupu k nim, je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování.
32024L1385
Čl. 25 odst. 1 písm. d)
1. Členské státy zajistí, aby obětem, bez ohledu na to, zda podaly trestní oznámení, byly k dispozici služby odborné podpory uvedené v čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 3 směrnice 2012/29/EU.
Nejsou-li služby odborné podpory uvedené v prvním pododstavci poskytovány jako nedílná součást obecných služeb podpory pro oběti, jsou obecné a odborné služby podpory koordinovány.
V rámci služeb odborné podpory uvedených v prvním pododstavci se poskytují:
(…)
d) podpora poskytovaná obětem kybernetických trestných činů uvedených v článcích 5 až 8, včetně toho, jak kybernetické trestné činy zdokumentovat, a informace o soudní ochraně a prostředcích nápravy k odstranění online obsahu souvisejícího s trestným činem;
Čl. II b. 6 a 7 [(§ 8 odst. 1 písm. i) a j)]
(1) Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s obětí trestného činu, informuje ji i bez žádosti o tom,
(…)
i) na které nejbližší azylové domy, intervenční centra či jiná zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby se může obrátit a předá oběti kontakty na tato zařízení,
j) na kterého nejbližšího poskytovatele zdravotních služeb se může obrátit s žádostí o poskytnutí zdravotních služeb a předá oběti kontakt na tohoto poskytovatele,
32024L1385
Čl. 25 odst. 1 písm. e)
V rámci služeb odborné podpory uvedených v prvním pododstavci se poskytují:
(…)
e) informace o službách podpory pro ženy, krizových centrech pro oběti znásilnění, azylových domech a centrech pro pomoc obětem sexuálního násilí, a je-li to vhodné, doporučení obrátit se na tyto služby a
Čl. II b. 11 (§ 11 odst. 6)
Nepodala-li oběť žádost podle odstavce 3, obviněný nebo odsouzený byl propuštěn nebo uprchl a je-li důvodná obava, že oběti nebo osobě jí blízké hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, orgán činný v trestním řízení, Probační a mediační služba, věznice, poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence neprodleně informuje o této skutečnosti policejní orgán, který vede nebo vedl trestní řízení v dané trestní věci, který přijme potřebná opatření k zajištění bezpečí oběti nebo osoby jí blízké, včetně vyrozumění o propuštění nebo uprchnutí; policejní orgán v těchto případech též vyrozumí oběť nebo osobu jí blízkou o opatřeních přijatých k zajištění jejího bezpečí, byla-li taková opatření přijata a nepovede-li vyrozumění ke zmaření nebo ztížení jejich účelu.
32024L1385
Čl. 16 odst. 8
Má se za to, že závislé osoby mají zvláštní potřeby ochrany, aniž by prošly individuálním posouzením uvedeným v odstavci 2, pokud nic nenasvědčuje tomu, že zvláštní potřeby ochrany nemají.
32024L1385
Čl. 17 odst. 1
Členské státy zajistí, aby s přihlédnutím k individuálnímu posouzení uvedenému v článku 16 příslušné orgány posoudily individuální potřeby oběti, pokud jde o podporu stanovenou v kapitole 4. Příslušné orgány posoudí individuální potřeby podpory závislých osob podle kapitoly 4, pokud nic nenasvědčuje tomu, že zvláštní potřeby ochrany nemají.
32024L1385
Čl. 19 odst. 1
Členské státy zajistí, aby v situacích bezprostředního ohrožení zdraví nebo bezpečnosti oběti nebo závislých osob měly příslušné orgány pravomoc bez zbytečného odkladu vydat příkaz určený pachateli nebo podezřelému ze spáchání násilného činu spadajícího do působnosti této směrnice, jímž se tomuto pachateli nebo podezřelému přikazuje opustit na dostatečně dlouhou dobu obydlí oběti nebo závislých osob a jímž se pachateli nebo podezřelému zakazuje vstupovat do tohoto obydlí nebo se k tomuto obydlí přiblížit na menší než předepsanou vzdálenost, vstupovat na pracoviště oběti nebo jakýmkoli způsobem navazovat kontakt s obětí nebo se závislými osobami.
Příkaz uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce má okamžitý účinek a nezávisí na tom, zda oběť trestný čin oznámila, ani na zahájení individuálního posouzení podle článku 16.
Čl. II b. 12 (§ 13a až § 13c)
§ 13a
Prvotní individuální posouzení potřeb oběti
(1) Policie České republiky nebo policejní orgán bez zbytečného odkladu, zpravidla při prvním kontaktu s obětí, posoudí, zda oběť má zvláštní potřeby ochrany nebo podpory. Při tom přihlédne zejména k
a) věku oběti,
b) zdravotnímu stavu oběti včetně jejího psychického stavu,
c) rozumové vyspělosti oběti,
d) příslušnosti oběti k určité skupině osob, jakož i k tomu, zda je oběť ohrožená diskriminací včetně diskriminace založené na kombinaci více diskriminačních důvodů, pokud tato skutečnost může mít v konkrétním případě vliv na potřeby ochrany a podpory oběti,
e) životní situaci oběti,
f) povaze a závažnosti činu, jak se Policii České republiky nebo policejnímu orgánu jeví v době posouzení a
g) vztahu mezi obětí a osobou, kterou oběť označila za pachatele, skutečnosti, zda tato osoba a oběť žijí nebo žily ve společném obydlí, jakož i k riziku opakování násilí nebo jiného ohrožení oběti ze strany této osoby.
(2) Dojde-li Policie České republiky nebo policejní orgán po posouzení podle odstavce 1 k závěru, že oběť může být zvlášť zranitelnou obětí, která se v důsledku trestného činu nachází ve zvlášť nepříznivé sociální, zdravotní, rodinné nebo ekonomické situaci nebo která není zjevně schopna samostatně anebo prostřednictvím osoby, která je oprávněna za ni jednat nebo která jí může účinně pomoci, vyhledat potřebnou pomoc, předá bez zbytečného odkladu Probační a mediační službě osobní údaje oběti a informace o její situaci, a to v rozsahu nezbytném pro navazující posouzení jejích potřeb a zajištění její ochrany nebo podpory. Osobní údaje a informace se nepředají, jestliže oběť výslovně prohlásí, že s jejich předáním Probační a mediační službě nesouhlasí, nebo pokud by jejich předání ohrozilo plnění úkolů Policie České republiky nebo policejního orgánu; odpadne-li tato překážka, osobní údaje a informace se bez zbytečného odkladu předají. Nesouhlasila-li oběť s předáním osobních údajů a informací Probační a mediační službě a odůvodňují-li to okolnosti případu, Policie České republiky nebo policejní orgán po uplynutí jednoho týdne její stanovisko ověří. O postupu podle věty první až třetí se učiní záznam.
(3) Osobní údaje oběti a informace o její situaci v rozsahu nezbytném pro navazující posouzení jejích potřeb a zajištění její ochrany nebo podpory může Policie České republiky nebo policejní orgán předat Probační a mediační službě i v případě jiné oběti než podle odstavce 2, pokud se v důsledku trestného činu zjevně nachází ve zvlášť nepříznivé sociální, zdravotní, rodinné nebo ekonomické situaci nebo pokud není zjevně schopna samostatně anebo prostřednictvím osoby, která je oprávněna za ni jednat nebo která jí může účinně pomoci, vyhledat potřebnou pomoc. Odstavec 2 věty druhá až čtvrtá se použijí obdobně.
§ 13b
Navazující individuální posouzení potřeb oběti a zprostředkování další pomoci
(1) Probační a mediační služba oběť kontaktuje bez zbytečného odkladu od doručení osobních údajů a informací. Při navazujícím posouzení Probační a mediační služba zhodnotí zejména rodinnou, sociální a ekonomickou situaci oběti a z ní vyplývající potřebu další odborné pomoci. Je-li to vhodné, provádí toto posouzení v součinnosti s dalšími subjekty poskytujícími pomoc obětem trestných činů nebo s jinými subjekty, které mohou přispět ke zjištění potřeb oběti, zejména s poskytovateli sociálních nebo zdravotních služeb; tato součinnost zahrnuje i sdílení osobních údajů oběti a informací o její situaci v rozsahu nezbytném pro zjištění potřeb oběti. Posouzení v součinnosti s dalšími subjekty podle věty třetí se neprovede, jestliže oběť výslovně prohlásí, že s takovým postupem nesouhlasí.
(2) Probační a mediační služba na základě výsledků navazujícího posouzení podle odstavce 1 poskytne oběti v rozsahu odpovídajícím jejím potřebám služby v rámci výkonu své působnosti; přitom může zprostředkovat kontakt na další subjekty poskytující pomoc obětem trestných činů nebo na jiné subjekty, které mohou přispět k zajištění další pomoci oběti, zejména na poskytovatele sociálních nebo zdravotních služeb. Má se za to, že osoba blízká oběti trestného činu, která s ní žije ve společné domácnosti a o kterou oběť pečuje nebo ji podporuje, má obdobné potřeby podpory jako oběť, ledaže z okolností zjevně vyplývá opak.
(3) Probační a mediační služba sdělí v nezbytném rozsahu orgánu činnému v trestním řízení, který vede trestní řízení, skutečnosti zjištěné při postupu podle tohoto ustanovení, jsou-li významné pro další postup vůči oběti.
§ 13c
Přezkoumání individuálního posouzení potřeb oběti
Vyjdou-li v průběhu trestního řízení najevo podstatné změny okolností významných pro posouzení potřeb ochrany a podpory oběti, postupuje orgán činný v trestním řízení, který vede trestní řízení, přiměřeně podle § 13a odst. 1 a 2.
32024L1385
Čl. 16
1. Vedle požadavků na individuální posouzení stanovených v článku 22 směrnice 2012/29/EU členské státy zajistí, aby byly požadavky uvedené v tomto článku splněny alespoň ve vztahu k obětem sexuálního násilí a obětem domácího násilí.
2. V co nejranější fázi, například v okamžiku prvního kontaktu s příslušnými orgány nebo co nejdříve po prvním kontaktu s nimi se prostřednictvím individuálního posouzení, a je-li to vhodné, ve spolupráci se všemi relevantními příslušnými orgány určí potřeby zvláštní ochrany oběti.
3. Individuální posouzení uvedené v odstavci 2 se zaměří na riziko ze strany pachatele nebo podezřelého. Toto riziko může zahrnovat kteroukoli z těchto okolností:
a) riziko opakovaného násilí;
b) riziko ublížení na zdraví nebo psychické újmy;
c) možnost použití zbraní a přístup k nim;
d) skutečnost, že pachatel nebo podezřelý žije s obětí;
e) zneužívání drog nebo alkoholu pachatelem nebo podezřelým;
f) zneužívání dětí;
g) problémy v oblasti duševního zdraví, nebo
h) nebezpečné pronásledování.
4. V individuálním posouzení uvedeném v odstavci 2 bude zohledněna individuální situace oběti – včetně toho, zda se potýkala nebo potýká s diskriminací na základě pohlaví v kombinaci s diskriminací na základě jakýchkoli jiných důvodů uvedených v článku 21 Listiny, a tudíž čelí zvýšenému riziku násilí –, a její vlastní vylíčení a posouzení situace. Posouzení se provádí v nejlepším zájmu oběti, přičemž se věnuje zvláštní pozornost potřebě zabránit sekundární nebo opakované viktimizaci.
5. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijaly přiměřená ochranná opatření s náležitým ohledem na individuální posouzení uvedené v odstavci 2. Tato opatření mohou zahrnovat:
a) opatření podle článků 23 a 24 směrnice 2012/29/EU;
b) vydání příkazů k vykázání, omezujících příkazů nebo ochranných příkazů podle článku 19 této směrnice;
c) opatření k usměrnění chování pachatele nebo podezřelého jiná než uvedená v písmenech a) a b) tohoto odstavce, zejména podle článku 37 této směrnice.
6. Je-li to vhodné, provádí se individuální posouzení uvedené v odstavci 2 ve spolupráci s jinými relevantními příslušnými orgány, v závislosti na fázi řízení, a příslušnými službami podpory, mezi něž patří střediska na ochranu obětí, odborné služby, sociální služby, zdravotničtí odborníci, azylové domy, služby odborné podpory a další relevantní zúčastněné strany;
7. Příslušné orgány pravidelně přezkoumávají individuální posouzení uvedené v odstavci 2 a v příslušných případech přijímají nová nebo aktualizují stávající ochranná opatření v souladu s odstavcem 5 s cílem zajistit, aby tato opatření řešila aktuální situaci oběti.
8. Má se za to, že závislé osoby mají zvláštní potřeby ochrany, aniž by prošly individuálním posouzením uvedeným v odstavci 2, pokud nic nenasvědčuje tomu, že zvláštní potřeby ochrany nemají.
32024L1385
Čl. 17
1. Členské státy zajistí, aby s přihlédnutím k individuálnímu posouzení uvedenému v článku 16 příslušné orgány posoudily individuální potřeby oběti, pokud jde o podporu stanovenou v kapitole 4. Příslušné orgány posoudí individuální potřeby podpory závislých osob podle kapitoly 4, pokud nic nenasvědčuje tomu, že zvláštní potřeby ochrany nemají.
2. Na individuální posouzení potřeb podpory obětí podle odstavce 1 tohoto článku se použije čl. 16 odst. 4, 6 a 7.
32024L1385
Čl. 18
1. Členské státy zajistí, aby v případě, že jsou na základě posouzení uvedených v článcích 16 a 17 zjištěny zvláštní potřeby podpory nebo ochrany nebo že oběť požádá o podporu, navázaly služby podpory, například služby odborné podpory, ve spolupráci s příslušnými orgány s obětmi kontakt a uvedenou podporu jim s náležitým ohledem na jejich bezpečnost nabídly. Členské státy mohou toto navázání kontaktu podmínit souhlasem oběti.
2. Příslušné orgány reagují na žádost oběti o ochranu a podporu bez zbytečného odkladu a koordinovaně.
3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly v případě potřeby dětským obětem doporučit, aby se obrátily na služby podpory, a to v nezbytných případech i bez předchozího souhlasu osoby vykonávající rodičovskou zodpovědnost.
4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány předaly relevantní osobní údaje týkající se oběti a situace oběti příslušným službám podpory, je-li to nezbytné k tomu, aby se oběti dostalo náležité podpory a ochrany. Tyto údaje se předávají důvěrně. Členské státy mohou předání těchto údajů podmínit souhlasem oběti.
5. Služby podpory uchovávají osobní údaje po dobu nezbytnou pro poskytování služeb podpory a v každém případě ne déle než pět let od posledního kontaktu s obětí.
Čl. II b. 14 (§ 14 odst. 9)
(9) Soud provede výkon ochranného opatření uznaného a vykonatelného v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání ochranných opatření v občanských věcech a za podmínek stanovených jiným právním předpisem6).
----------
6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech.
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.
32024L1385
Čl. 19 odst. 4
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány informovaly oběti, je-li to důležité pro jejich ochranu, o možnosti požádat o příkazy k vykázání, omezující příkazy nebo ochranné příkazy, jakož i o možnosti požádat o přeshraniční uznání ochranných příkazů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU(17) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013(18).
Čl. II b. 15 (§ 14a)
(1) Orgán, který přijal opatření podle § 14 odst. 3, 4 nebo 7, informuje oběť o možnosti požádat, aby byla bez zbytečného odkladu informována o porušení takového opatření, vyvolá-li toto porušení důvodnou obavu, že jí nebo osobě jí blízké hrozí nebezpečí. Tuto žádost oběť podává orgánu, který opatření přijal, a jde-li o předběžné opatření v trestním řízení, v přípravném řízení soudu nebo státnímu zástupci a v řízení před soudem předsedovi senátu soudu prvního stupně.
(2) Pokud oběť podala žádost podle odstavce 1, informuje ji orgán, který přijal opatření podle § 14 odst. 3, 4 nebo 7, nebo orgán činný v trestním řízení, který vede trestní řízení, v jehož rámci bylo přijato opatření podle § 14 odst. 7, o porušení přijatého opatření, vyvolá-li toto porušení důvodnou obavu podle odstavce 1. Informaci poskytne bez zbytečného odkladu poté, co se o takovém porušení dozví, není-li z okolností zjevné, že se oběť o něm již dozvěděla.
(3) Jde-li o opatření podle § 14 odst. 9, může oběť žádost podle odstavce 1 podat soudu příslušnému k výkonu tohoto ochranného opatření podle jiného právního předpisu. Soud podle věty první oběť informuje za podmínek podle odstavce 2.
32024L1385
Čl. 19 odst. 6
Členské státy zajistí, aby byla obětem nabídnuta možnost obdržet bez zbytečného odkladu oznámení o tom, že došlo k porušení příkazu k vykázání, omezujícího příkazu nebo ochranného příkazu, které by mohlo mít dopad na jejich bezpečnost.
Čl. II b. 18 (§ 44 odst. 4)
Akreditovaný subjekt uchovává osobní údaje zpracovávané v rámci své činnosti ve vztahu k obětem trestných činů pouze po dobu nezbytnou, nejdéle však po dobu 5 let ode dne posledního kontaktu s obětí.
32024L1385
čl. 18 odst. 5
Služby podpory uchovávají osobní údaje po dobu nezbytnou pro poskytování služeb podpory a v každém případě ne déle než pět let od posledního kontaktu s obětí.
Čl. IV b. 1 až 3 a 7 [§ 7b odst. 4 a 5, § 7c, § 7d a § 146a odst. 1 písm. k)]
§ 7b
(…)
(4) V příkazu podle odstavce 1 nebo 2 musí být označena data, na která se příkaz vztahuje, důvod, pro který mají být data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, a doba, po kterou mají být tato data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, která nesmí být delší než 90 dnů. Příkaz podle odstavce 2 musí být odůvodněn. Příkaz musí obsahovat poučení o následcích neuposlechnutí příkazu a o právu podat námitky, jsou-li přípustné.
(5) Orgán, který vydal příkaz podle odstavce 1 nebo 2, jej neprodleně doručí osobě, vůči které směřuje. Po zajištění výkonu doručí příkaz podle odstavce 2 také příjemci služby, který data, na která se příkaz vztahuje, zveřejnil prostřednictvím veřejné počítačové sítě, je-li znám.
§ 7c
(1) Proti příkazu podle § 7b odst. 2 může osoba uvedená v § 7b odst. 5 podat námitky do 5 dnů od jeho doručení u orgánu, který příkaz vydal. Pokud tento orgán shledá námitky důvodnými, příkaz zruší; policejní orgán tak může učinit pouze s předchozím souhlasem státního zástupce.
(2) Pokud orgán, který vydal příkaz, nepovažuje námitky uplatněné některou z osob uvedených v § 7b odst. 5 za důvodné, předloží je se svým vyjádřením soudu uvedenému v § 146a a v řízení před soudem nejblíže nadřízenému soudu; pokud nepovažuje námitky za důvodné jen zčásti a vznesené výhrady lze oddělit od ostatních, předloží soudu jen námitky, kterým nevyhověl. Policejní orgán věc předkládá prostřednictvím státního zástupce.
(3) Předseda senátu a v přípravném řízení soudce předložené námitky posoudí. Pokud byly podány opožděně nebo osobou neoprávněnou, usnesením je odmítne. Pokud je shledá zcela nebo zčásti důvodnými, rozhodne o zrušení příkazu; o částečném zrušení příkazu může rozhodnout pouze v případě, že je ve zbylém rozsahu vykonatelný. Pokud neshledá námitky důvodnými, usnesením příkaz potvrdí. Usnesení doručí orgánu, který příkaz vydal, a osobě, která uplatnila námitky; pokud příkaz zcela nebo zčásti zrušil, doručí usnesení všem osobám uvedeným v § 7b odst. 5.
§ 7d
(1) Pokud se příkaz podle § 7b odst. 2 vztahuje na data, která byla zveřejněna prostřednictvím veřejné počítačové sítě, trvá důvod, pro který byl příkaz vydán, a odstranění dat nebo znemožnění přístupu k nim nelze dosáhnout jiným způsobem, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce před uplynutím doby uvedené v § 7b odst. 4 rozhodne o prodloužení doby trvání příkazu podle § 7b odst. 2 do doby, dokud to vyžaduje jeho účel. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou mohou podat osoby uvedené v § 7b odst. 5 a státní zástupce.
(2) Pomine-li zcela nebo zčásti důvod, pro který byl příkaz vydán, předseda senátu
a v přípravném řízení státní zástupce rozhodne o zrušení nebo omezení příkazu. Proti usnesení předsedy senátu může státní zástupce podat stížnost s odkladným účinkem.
(3) Osoba uvedená v § 7b odst. 5 větě druhé má právo kdykoli po právní moci usnesení podle odstavce 1 žádat o zrušení nebo omezení příkazu. O takové žádosti rozhodne bez zbytečného odkladu předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, kterou mohou podat osoby uvedené v § 7b odst. 5 a státní zástupce; odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce. Byla-li žádost zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li nové důvody, opakovat až po uplynutí 90 dnů od právní moci rozhodnutí.
(4) Pokud byl prostřednictvím dat, na která se příkaz podle § 7b odst. 2 vztahuje, spáchán trestný čin nebo čin jinak trestný, a tato data byla zveřejněna prostřednictvím veřejné počítačové sítě, předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce nařídí poskytovateli služeb informační společnosti, aby tento obsah odstranil nebo trvale znemožnil přístup jiných osob k němu, pokud je to třeba k zabránění v pokračování nebo opakování trestné činnosti. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost s odkladným účinkem, kterou může podat poskytovatel služby informační společnosti a osoba uvedená v § 7b odst. 5 větě druhé; v řízení před soudem také státní zástupce.
§ 146a
(1) O stížnosti proti rozhodnutí, kterým státní zástupce (…)
k) rozhodl o prodloužení doby trvání příkazu uvedeného v § 7b odst. 2 nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového příkazu (§ 7d odst. 1 a 3),
rozhoduje zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal; vydal-li napadené rozhodnutí evropský žalobce, rozhoduje soud, v jehož obvodu by byl činný evropský pověřený žalobce, který by byl jinak příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.
32024L1385
Čl. 23
1. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2022/2065, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby veřejně přístupný online materiál uvedený v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) a článcích 7 a 8 této směrnice byl neprodleně odstraněn nebo aby k němu byl znemožněn přístup.
Opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnují možnost, aby příslušné orgány vydaly k odstranění takového materiálu nebo ke znemožnění přístupu k němu právně závazné příkazy. Členské státy zajistí, aby tyto příkazy splňovaly alespoň podmínky stanovené v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065.
2. Příkazy uvedené v odst. 1 druhém pododstavci se zasílají poskytovatelům hostingových služeb.
Příslušné orgány mohou v případě, že by odstranění nebylo proveditelné, vydat příkazy ke znemožnění přístupu k dotčenému materiálu rovněž relevantním poskytovatelům zprostředkovatelských služeb jiným než poskytovatelům hostingových služeb, kteří jsou technicky a provozně schopni přijmout opatření ve vztahu k dotčenému materiálu.
3. Členské státy zajistí, aby se v případě, kdy je trestní řízení týkající se trestného činu uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. a) nebo b), článku 7 nebo článku 8 ukončeno, aniž by se dospělo ke zjištění, že byl takový trestný čin spáchán, byly příkazy uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku zrušeny a jejich adresáti o tom byli informováni.
4. Členské státy zajistí, aby příkazy a jiná opatření uvedená v odstavci 1 byly přijímány transparentním postupem a podléhaly přiměřeným zárukám, zejména s cílem zajistit omezení uvedených příkazů a jiných opatření na to, co je nezbytné a přiměřené, a náležitě zohlednit práva a zájmy všech relevantních zúčastněných stran, včetně jejich základních práv v souladu s Listinou.
Členské státy zajistí, aby poskytovatelé hostingových služeb, jiní relevantní poskytovatelé zprostředkovatelských služeb a poskytovatelé obsahu, kterých se příkaz podle odst. 1 druhého pododstavce týká, měli právo na účinnou soudní ochranu. Toto právo zahrnuje právo napadnout tento příkaz u soudů členského státu, v němž se nachází příslušný orgán, který příkaz vydal.
5. Členské státy zajistí, aby relevantní poskytovatelé obsahu, kterých se týká příkaz uvedený v odst. 1 prvním pododstavci, byli informováni, a to ve vhodných případech poskytovateli hostingových služeb nebo jinými relevantními poskytovateli zprostředkovatelských služeb, kterých se věc týká, o důvodech odstranění materiálu nebo znemožnění přístupu k němu na základě příkazů nebo jiných opatření podle odstavce 1 a o možnosti přístupu k soudní ochraně.
6. Členské státy zajistí, aby odstranění materiálu nebo znemožnění přístupu k němu na základě příkazů nebo jiných opatření podle odstavce 1 nebránilo příslušným orgánům v tom, aby bez zbytečného odkladu získaly či zajistily důkazy nezbytné pro vyšetřování a stíhání trestných činů podle čl. 5 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo článku 7 nebo 8.
Čl. IV bod 5 (§ 103a odst. 2)
(2) Nepodal-li svědek žádost podle odstavce 1, obviněný nebo odsouzený byl propuštěn nebo uprchl a je-li důvodná obava, že svědkovi nebo osobě mu blízké hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, orgán činný v trestním řízení, Probační a mediační služba, věznice, zdravotnické zařízení, v němž odsouzený vykonává ústavní ochranné léčení, nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence neprodleně informuje o této skutečnosti policejní orgán, který vede nebo vedl trestní řízení v dané trestní věci, který přijme potřebná opatření k zajištění bezpečí svědka, včetně jeho vyrozumění o propuštění nebo uprchnutí; policejní orgán v těchto případech též vyrozumí svědka o opatřeních přijatých k zajištění jeho bezpečí, byla-li taková opatření přijata a nepovede-li vyrozumění ke zmaření nebo ztížení jejich účelu.
32024L1385
Čl. 19 odst. 1
Členské státy zajistí, aby v situacích bezprostředního ohrožení zdraví nebo bezpečnosti oběti nebo závislých osob měly příslušné orgány pravomoc bez zbytečného odkladu vydat příkaz určený pachateli nebo podezřelému ze spáchání násilného činu spadajícího do působnosti této směrnice, jímž se tomuto pachateli nebo podezřelému přikazuje opustit na dostatečně dlouhou dobu obydlí oběti nebo závislých osob a jímž se pachateli nebo podezřelému zakazuje vstupovat do tohoto obydlí nebo se k tomuto obydlí přiblížit na menší než předepsanou vzdálenost, vstupovat na pracoviště oběti nebo jakýmkoli způsobem navazovat kontakt s obětí nebo se závislými osobami.
Příkaz uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce má okamžitý účinek a nezávisí na tom, zda oběť trestný čin oznámila, ani na zahájení individuálního posouzení podle článku 16.
čl. VI b. 7 (§ 4b odst. 1, 2)
(1) Probační a mediační služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon její působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2) Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získala při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
32016L0680
čl. 4 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2
1. Členské státy zajistí, aby byly osobní údaje:
a) zpracovávány zákonným a korektním způsobem;
b) shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nebyly zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný;
c) přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelům, pro které jsou zpracovávány;
(…)
2. Zpracování stejným nebo jiným správcem pro kterýkoli účel uvedený v čl. 1 odst. 1 jiný než účel, pro nějž byly osobní údaje shromážděny, je přípustné, pokud:
a) je správce oprávněn zpracovávat takové osobní údaje pro takový účel v souladu s právem Unie či členského státu a
b) je zpracování pro tento jiný účel nezbytné a přiměřené v souladu s právem Unie či členského státu.
32016L0680
čl. 8
1. Členské státy stanoví, že zpracování je zákonné, pouze pokud je nezbytné ke splnění úkolu prováděného příslušným orgánem pro účely stanovené v čl. 1 odst. 1 a v rozsahu nezbytném pro tyto účely a pokud má základ v právu Unie nebo členského státu.
2. Právo členského státu upravující zpracování v oblasti působnosti této směrnice stanoví alespoň cíle zpracování, osobní údaje, jež mají být zpracovány, a účely zpracování.
32016L0680
čl. 9 odst. 1
1. Osobní údaje shromážděné příslušnými orgány pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 nesmějí být zpracovávány pro účely neuvedené v čl. 1 odst. 1, ledaže takové zpracování povoluje právo Unie nebo členského státu. Na zpracování osobních údajů pro tyto jiné účely se použije nařízení (EU) 2016/679, ledaže se zpracování provádí v rámci činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie.
32016L0680
čl. 10 písm. a)
Zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filosofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracovaní genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby, údajů o zdravotním stavu nebo údajů o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby je povoleno pouze tehdy, pokud je zcela nezbytné, pokud existují vhodné záruky práv a svobod subjektu údajů a:
a) pokud je povoleno právem Unie nebo členského státu;
čl. VI b. 7
(§ 4b odst. 3)
(3) Probační a mediační služba může v nezbytném rozsahu za účelem poskytnutí potřebné pomoci oběti trestného činu předávat nebo zpřístupňovat její osobní údaje také subjektům poskytujícím pomoc obětem trestných činů nebo jiným subjektům, které mohou přispět ke zjištění potřeb oběti, zejména poskytovatelům sociálních nebo zdravotních služeb, ledaže oběť trestného činu výslovně prohlásí, že s takovým předáním nebo zpřístupněním nesouhlasí.
32024L1385
čl. 18 odst. 4
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány předaly relevantní osobní údaje týkající se oběti a situace oběti příslušným službám podpory, je-li to nezbytné k tomu, aby se oběti dostalo náležité podpory a ochrany. Tyto údaje se předávají důvěrně. Členské státy mohou předání těchto údajů podmínit souhlasem oběti.
čl. VI b. 7
(§ 4b odst. 4)
(4) Probační a mediační služba neuchovává osobní údaje zpracovávané při výkonu své činnosti ve vztahu k obětech trestných činů po dobu delší než 5 let od posledního kontaktu s obětí.
32024L1385
čl. 18 odst. 5
Služby podpory uchovávají osobní údaje po dobu nezbytnou pro poskytování služeb podpory a v každém případě ne déle než pět let od posledního kontaktu s obětí.
čl. VI b. 8
(§ 4c)
(1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Probační a mediační služba zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech (dále jen „pověřenec“), jmenuje ředitel Probační a mediační služby zaměstnance Probační a mediační služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2) Pověřenec
a) poskytuje v Probační a mediační službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,
b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a
c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3) Probační a mediační služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Probační a mediační služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.
(4) Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Probační a mediační služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu
32016L0680
čl. 32
1. Členské státy stanoví, že správce určí pověřence pro ochranu osobních údajů. Členské státy mohou této povinnosti zprostit soudy a jiné nezávislé justiční orgány, pokud jednají v rámci svých justičních pravomocí.
2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů musí být určen na základě svých profesních kvalit, zejména na základě svých odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a své schopnosti plnit úkoly stanovené v článku 34.
3. Pro několik příslušných orgánů může být, s ohledem na jejich organizační strukturu a velikost, určen jediný pověřenec pro ochranu osobních údajů.
4. Členské státy stanoví, že správce zveřejní kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělí je dozorovému úřadu.
32016L0680
čl. 33
1. Členské státy stanoví, že správce zajistí, aby byl pověřenec pro ochranu osobních údajů náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.
2. Správce podporuje pověřence pro ochranu osobních údajů při plnění úkolů uvedených v článku 34 tím, že mu poskytuje zdroje nezbytné k plnění těchto úkolů, k přístupu k osobním údajům a operacím zpracování a k udržování jeho odborných znalostí.
32016L0680
čl. 34
Členské státy stanoví, že správce pověří pověřence pro ochranu osobních údajů alespoň těmito úkoly:
a) poskytovat informace a poradenství správci a zaměstnancům, kteří provádějí zpracování, o jejich povinnostech podle této směrnice a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů;
b) monitorovat soulad s touto směrnicí, dalšími předpisy Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů a s koncepcemi správce v oblasti ochrany osobních údajů, včetně rozdělení odpovědnosti, zvyšování povědomí a odborné přípravy zaměstnanců zapojených do operací zpracování a souvisejících auditů;
c) na požádání poskytovat poradenství, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a monitorovat jeho uplatňování podle článku 27;
d) spolupracovat s dozorovým úřadem;
e) působit jako kontaktní místo pro dozorový úřad v záležitostech týkajících se zpracování, včetně předchozí konzultace podle článku 28, a případně vést konzultace v jakékoli jiné věci.
Čl. VIII (§ 44 odst. 1)
(1) Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou (dále jen „společné obydlí“), jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti. Pokud společné obydlí obývá nezletilé dítě nebo jiná osoba ohrožené osobě blízká, o kterou ohrožená osoba pečuje nebo ji podporuje, považuje se za ohroženou osobu podle této hlavy.
32024L1385
Čl. 16 odst. 8
Má se za to, že závislé osoby mají zvláštní potřeby ochrany, aniž by prošly individuálním posouzením uvedeným v odstavci 2, pokud nic nenasvědčuje tomu, že zvláštní potřeby ochrany nemají.
Číslo předpisu EU (kód celex)
Název předpisu EU
32024L1385
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 ze dne 14. května 2024 o potírání násilí na ženách a domácího násilí
32016L0680
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV
24