Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN78VF8K21 najdete zde
쿐놡 > Ȏ က Ȑ ȅ Ȇ ȇ ȓ ȏ ꗬÁ怃Ѕ ደ¿ က 궊橢橢珋珋 Ѕ�ᦩᦩⲐ 1 ¤ ༌ 쐘 쐘 쐘 8 쑐 Ô 씤 Ą ༌ ﯁ ¶ 옴 옴 . 왢 왢 왢 왢 왢 왢 塞 葉 葉 葉 葉 葉 葉 $ ﱷ ɨ ﻟ P 漣 ǩ 컗 왢 왢 컗 컗 漣 왢 왢 ﭻ 컗 X 왢 왢 塞 컗 塞 ɪ ȴ 왢 온 䩀䶨狞Lj 쐘 켯 ኔ 2 鸞 L ﮑ 0 ﯁ z O ¦ O d O Є 왢 Ǣ 졄 Ř 즜 Ĕ 쪰 Ч 왢 왢 왢 漣 漣 X 왢 왢 왢 ﯁ 컗 컗 컗 컗 ༌ ༌ ̄ ሐ 嶤 澴 呤 ༌ ༌ ሐ 澴 ༌ ༌ ༌ Č
V l á d n í n á v r h
ZÁKON
ze dne…………….. 2008,
kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. I
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 68 odst. 1 se slova „dočasně přidělit v zájmu řádného výkonu soudnictví k jinému soudu, na dobu nejdéle tří let, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností na dobu nejdéle 1 roku k ministerstvu nebo Justiční akademii“ nahrazují slovy „na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k ministerstvu nebo Justiční akademii“.
2. V § 68 odstavec 2 zní:
„(2) O dočasném přidělení rozhodne
a) předseda krajského soudu po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu a souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen,
b) ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii,
c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.“.
3. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:
„§ 70a
(1) Za dočasné přidělení se též považuje, pokud je soudce se svým souhlasem nebo na svou žádost přidělen v zájmu využití zkušeností k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období.
(2) O dočasném přidělení podle odstavce 1 rozhoduje ministr spravedlnosti.“.
4. Nadpis oddílu čtvrtého dílu 2 hlavy II části první zní:
„Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu“.
5. § 86 zní:
„§ 86
Obecné ustanovení
Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění.“.
6. § 87 zní:
„§ 87
Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.“.
7. V § 87 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.
8. V § 88 odstavec 1 zní:
„(1) Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30% na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) odvolání z funkce předsedy senátu,
d) odvolání z funkce soudce.“.
9. V § 88 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) snížení platu až o 30% na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
d) odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
10. V § 88 odstavec 4 zní:
„(4) Za více kárných provinění téhož pachatele, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.“.
11. V § 88 odst. 5 se slova „snížení platu“ zrušují.
12. V § 88 odst. 5 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „a odstavce 2 písm. b) a c)“.
13. V § 88 odst. 5 se za slova „kárně postiženému soudci“ vkládají slova „nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
14. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:
„§ 88a
Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.“.
15. § 89 včetně nadpisu zní:
„§ 89
Zánik kárné odpovědnosti
Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.“.
16. V § 90 odst. 1 se za slovo „soudců“ vkládají slova „a předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
17. V § 91 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
18. V § 91 se na konci textu písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.“.
19. V § 99 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,“.
20. V § 99 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky (§ 70a), a to na dobu tohoto dočasného přidělení.“.
21. V § 99 odstavec 3 zní:
„(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu,3) není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu.3)“.
22. V § 99 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává.
(5) Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu
a) zvýšených životních nákladů,
b) zvýšených vybavovacích výdajů,
c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování,
d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.“.
23. V § 100 odst. 1 písm. b) se slova „možno uložit kárné opatření“ nahrazují slovy „v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření“.
24. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který včetně poznámky pod čarou č. 7b zní:
„§ 100a
(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu
a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c),
b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce nebo odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení.
(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží platový koeficient spojený s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu7b). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.
-----------------------------------------------------
7b) § 28 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.“.
25. § 106 zní:
„§ 106
Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu6).“.
26. V § 129 odst. 1 větě první se za slova „Justiční akademie“ vkládají slova „se sídlem“.
27. V § 130 odst. 2 větě první se slovo „projednává“ nahrazuje slovem „řídí“ a za slovo „zejména“ se vkládá slovo „stanoví“.
28. V § 130 odst. 3 se slovo „řídí“ nahrazuje slovem „zajišťuje“.
29. § 131 zní:
„§ 131
Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který vydává ministr spravedlnosti po projednání s Radou.“.
30. Za § 132 se vkládá nový § 132a, který včetně nadpisu zní:
„§ 132a
Hospodářská činnost Justiční akademie
Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena (§ 129 odst. 2). Hospodářská činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost hlavní činnosti.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
Na řízení o kárných proviněních předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, která byla spáchána do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje zákon č. 6/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Za kárné provinění, které bylo spácháno do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uložit opatření podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Došlo-li ke splnění podmínek podle § 91 odst. 1 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb. zcela nebo částečně do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze soudce považovat za nezpůsobilého vykonávat soudcovskou funkci.
ČÁST DRUHÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. III
V § 13 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, odstavec 2 zní:
„(2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu prezident republiky; na odvolávání z těchto funkcí se vztahuje zákon o soudech a soudcích.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců
Čl. IV
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb., se mění takto:
1. V nadpisu části první se slovo „soudy“ nahrazují slovem „soud“.
2. V § 1 se slovo „soudů“ nahrazuje slovem „soudu“.
3. V § 1 se slova „kárné soudy“ nahrazují slovy „kárný soud“.
4. V § 1 se za slova „kárné odpovědnosti soudců“ vkládají slova „ , předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
5. Nadpis části první hlavy druhé zní „Kárný soud“.
6. § 3 zní:
„§ 3
V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud. Kárným soudem je Nejvyšší správní soud.“.
7. § 4 zní:
„§ 4
(1) Jde-li o řízení ve věcech soudců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudcem vrchního nebo krajského soudu. Jde-li o řízení ve věcech soudců rozhodujících ve správním soudnictví, je předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího správního soudu.
(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu, seznam soudců Nejvyššího soudu a seznam soudců vrchního a krajského soudu pro řízení ve věcech soudců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. Do seznamu soudců vrchního a krajského soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedy vrchních a krajských soudů. Předsedové vrchních a krajských soudů navrhnou soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu.
(3) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 2 předsedu senátu pro řízení ve věcech soudců a jeho náhradníka, zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka a dalšího člena kárného senátu z řad soudců a jeho náhradníka.
(4) Předseda kárného soudu vede seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců. Na výzvu předsedy kárného soudu mohou předseda České advokátní komory, prezident Notářské komory České republiky a prezident Exekutorské komory České republiky z členů komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců každý 5 přísedících; nevyužije-li některý z nich svého práva navrhnout určený počet přísedících, navrhne zbývající počet přísedících ministr spravedlnosti. Do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osoby, které se zapsáním vyslovily souhlas. Předseda kárného soudu zařadí do seznamu přísedících osoby navržené podle věty druhé, splňují-li podmínky stanovené v § 5 odst. 2. Přísedícím pro řízení ve věcech soudců nemůže být soudce ani státní zástupce.
(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamu podle odstavce 4 přísedící kárného senátu a pět jejich náhradníků ve stanoveném pořadí.
(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudců je pětileté.
(7) Senát kárného soudu ve věcech soudců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.“.
8. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
„§ 4a
(1) Jde-li o řízení ve věcech státních zástupců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty poslední.
(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu.
(3) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 2 předsedu senátu pro řízení ve věcech státních zástupců a jeho náhradníka a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka.
(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu přísedících ze státních zástupců zařadí předseda kárného soudu 10 státních zástupců navržených na výzvu předsedy kárného soudu nejvyšším státním zástupcem. Pro ostatní přísedící platí § 4 odst. 4 věta druhá až pátá obdobně; navržené osoby zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících.
(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, dva náhradníky z řad státních zástupců a čtyři náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí.
(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech státních zástupců je pětileté.
(7) Senát kárného soudu ve věcech státních zástupců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se státní zástupce dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.“.
9. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zní:
„(2) Přísedícím senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců a přísedícím senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, může být pouze občan České republiky, kterému je nejméně 30 let, má ukončené vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva, patří mezi všeobecně uznávané odborníky, je bezúhonný a splňuje další předpoklady podle zvláštního právního předpisu4). Výkon funkce přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců a přísedícího senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, je překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu4a) a přísedícímu náleží za každý den jednání po dobu řízení u soudu, jehož je přísedícím, odměna za výkon funkce a náhrada výdajů spojených s touto funkcí. Výši a způsob určení odměny a náhrady výdajů přísedícího stanoví ministerstvo vyhláškou.
-------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4a) § 203 odst. 1 zákoníku práce.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 3a, 3b, 4 až 7 se označují jako poznámky pod čarou č. 5 až 10, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
10. V § 5 odst. 3 větě první se za slova „kárného soudu“ vkládají slova „pro řízení ve věcech státních zástupců, je-li jím státní zástupce,“.
11. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Výkon funkce přísedícího ve věcech státních zástupců, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce.“
12. V § 5 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“.
13. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Předsedové senátů, jejich zástupci, soudci, náhradníci soudců, přísedící a náhradníci přísedících jsou určováni na dobu 5 let, nezanikne-li jejich funkce dříve z důvodů uvedených v § 6; svoji funkci mohou zastávat opakovaně.“.
14. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „soudce, náhradníka soudce a přísedícího“ nahrazují slovy „soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího“.
15. V § 6 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) uplynutím funkčního období senátu, do kterého byl určen,“.
16. V § 6 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Na návrh předsedy senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.
(4) Zanikne-li funkce člena senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a), určí na jeho místo předseda kárného soudu nového člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí.“.
17. § 7 zní:
„§ 7
Jestliže senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím jeho funkčního období, řízení dokončí.“.
18. V § 8 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,
e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,
b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,
c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
19. V § 9 odstavec 1 zní:
„(1) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.“.
20. V § 9 odst. 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
21. V § 9 odst. 2 se slova „a označení důkazů, o které se návrh opírá“ nahrazují slovy „označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření“.
22. V § 9 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Senát kárného soudu není návrhem na uložení kárného opatření vázán.“.
23. V § 9 odst. 3 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
24. V § 9 odst. 3 se slova „, a v řízení před odvolacím soudem též ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce, pokud podali odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně“ zrušují.
25. V § 10 odst. 1 se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
26. V § 10 odst. 3 větě druhé se za slova „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
27. V § 10 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „O vyloučení člena senátu rozhoduje předseda kárného soudu. Pro nahrazení vyloučeného člena senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.“.
28. § 11 se zrušuje.
29. V § 12 odst. 1 větě první se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slovo „soudce“ se vkládají slova „předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,“.
30. V § 12 odst. 1 větě druhé se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
31. V § 12 odst. 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
32. V § 13 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
33. V § 14 písmeno b) zní:
„b) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru spravedlnosti,“.
34. V § 14 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
35. V § 15 odst. 1 se za slova „se soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slova „proti soudci“ slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
36. V § 15 odstavec 3 zní:
„(3) Senát kárné řízení vedené proti soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona, pokud soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.“.
37. V § 16 odst. 1 se za slova „navrhovatele, soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slova „má-li soudce“ slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
38. V § 16 odst. 3 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
39. V § 16 odst. 4 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
40. V § 17 odst. 1 větě první a druhé se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
41. V § 17 odst. 1 větě třetí se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
42. V § 17 odst. 4 větě první se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
43. V § 17 odst. 4 větě druhé se za slovo „Soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
44. V § 17 odst. 5 se slova „ a soudce“ nahrazují slovy „ , soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
45. V § 17 odst. 5 se za slovo „Soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
46. V § 19 odst. 1 a 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
47. V § 19 odst. 3 se za slova „senát soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
48. V § 19 odst. 3 se za slova „má soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
49. V § 19 odst. 3 se za slova „nároku soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
50. V § 20 větě první se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
51. V § 20 větě druhé se za slova „jej soudce“ a „je soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
52. § 21 zní:
„§ 21
Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.“.
53. V § 22 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
54. V § 23 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
55. V § 23 odst. 1 se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
56. V § 23 odst. 2 se za slova „o soudce,“ vkládají slova „předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,“.
57. V § 23 odst. 2 se za slova „je soudce“ vkládají slova „předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
58. V § 24 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „5 let“.
59. V § 24 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.
60. V § 30 odst. 3 se slova „ ; proti rozhodnutí podle odstavce 2 jim přísluší právo podat odvolání“ zrušují.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o kárné odpovědnosti předsedy soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu se použijí na řízení o kárných proviněních, která byla spáchána ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Předseda České advokátní komory, prezident Notářské komory České republiky, prezident Exekutorské komory České republiky a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice mohou navrhnout přísedící podle § 4 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nevyužije-li některý z nich tohoto práva, navrhne zbývající počet přísedících ministr spravedlnosti do jednoho měsíce od uplynutí lhůty podle věty první. Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních a krajských soudů navrhnou soudce podle § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Senáty kárného soudu podle tohoto zákona se ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí kárné soudy v senátech složených podle dosavadních právních předpisů.
4. Ustanovení § 24 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahuje na rozhodnutí o uložení kárného opatření, které bylo uloženo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Veřejném ochránci práv
Čl. VI
V § 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:
„(6) Ochránce je oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců1a) a zúčastnit se tohoto řízení.
------------------------------------
1a) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
ČÁST PÁTÁ
Účinnost
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Důvodová zpráva
A. Obecná část
Předkládaný návrh obsahuje novelizaci zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním podnětem k přípravě této novelizace je nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 397/2006 Sb., jímž byla dotčena právní úprava odvolávání funkcionářů soudu obsažená v zákoně o soudech a soudcích. Dalším důvodem ke změně platného právního stavu jsou úkoly uložené Ministerstvu spravedlnosti v usnesení vlády ze dne 12. července 2006 č. 853 k pracovněprávnímu řešení problematiky zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a v mezinárodních vládních organizacích.
V návrhu se rovněž odrážejí zkušenosti s aplikací novelizovaných zákonů.
Navrhovaná právní úprava se soustřeďuje do několika základních okruhů. Jde o odvolávání funkcionářů soudů, s tím spojenou změnu právní úpravy kárného řízení a úpravu zapojení dalších právních profesí v kárných senátech, právní úpravu vysílání soudců do zahraničních misí a k orgánům a organizacím mimo území České republiky a změnu právní úpravy Justiční akademie.
Odvolávání funkcionářů soudů je nutno nově upravit v souvislosti s výše zmíněným nálezem Ústavního soudu, který zrušil § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v němž byla tato problematika upravena na základě principu „kdo jmenuje, ten odvolává“. Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že právní úprava odvolávání funkcionářů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávislosti soudní moci a z tohoto hlediska nelze akceptovat způsob odvolávání funkcionářů soudu, který byl zakotven ve zrušeném ustanovení. V návaznosti na svůj dřívější nález sp. zn. Pl ÚS 7/02, který byl publikován pod č. 349/2002 Sb., Ústavní soud vylovil názor, že soudní funkcionáři mohou být odvoláni pouze na základě rozhodnutí nezávislého soudu a ze zákonem předvídaných důvodů.
Podle předkládaného návrhu bude o odvolání funkcionářů soudu rozhodovat soud v kárném řízení. Kárným soudem bude Nejvyšší správní soud. Za tímto účelem se doplňuje do zákona o soudech a soudcích a do zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců kárná odpovědnost předsedů a místopředsedů soudů a předsedů kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu. Tato právní úprava zahrnuje jak definici kárného provinění funkcionářů soudu, tak určení kárných opatření, která bude možno za tato kárná provinění ukládat. Odpovídajícím způsobem byla změněna i procesní ustanovení obsažená v zákoně o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, především byl nově vymezen okruh osob, které budou oprávněny svým návrhem zahájit vůči funkcionáři soudu kárné řízení.
K zefektivnění práce justice by měly přispět rovněž další změny úpravy kárného řízení. Navrhuje se především stanovit, že opakované konstatování, že došlo ke kárnému provinění, může mít za důsledek zahájení řízení o nezpůsobilosti k výkonu funkce soudce. Mění se složení senátů kárných soudů tak, aby v nich byli paritně zastoupeni soudci různých stupňů soudní soustavy a přísedící z jiných právních profesí. Přísedící z řad advokátů, notářů a soudních exekutorů a dalších právních profesí by měli do kárného řízení vnést úhly pohledu odlišné od těch, které lze předpokládat u členů kárných senátů z řad soudců, a měli by umožnit posoudit kárné provinění komplexněji a objektivněji. Změna složení senátů kárných soudů se bude týkat i řízení ve věcech státních zástupců, v nichž jako přísedící budou zasedat i dva státní zástupci.
Nutnost právní úpravy vysílání soudců do zahraničních misí a k orgánům a organizacím mimo území České republiky se zakládá na výše zmíněném usnesení vlády.
Pokud jde o Justiční akademii, je cílem navrhované právní úpravy vyvážit pravomoci ředitele a Rady Justiční akademie a zakotvit její hospodářskou činnost.
Navrhovaná právní úprava nepředstavuje žádný zásah do rovnosti mužů a žen.
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Návrh zákona je plně slučitelný s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Z právní aktů Evropských společenství se upravované oblasti dotýká Nařízení Rady č. 422/67/EHS a č. 5/67/Euratom ze dne 25. července 1967 o platových poměrech předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora, a Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti, s nimiž je navrhovaná právní úprava v souladu.
Nepředpokládá se žádný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty s výjimkou státního rozpočtu a na hospodářské subjekty. Nepředpokládají se ani jakékoliv sociální dopady nebo dopady na životní prostředí. Dopady právní úpravy na státní rozpočet, zejména v souvislosti s odměnam ࠂ ࠄ ࠆ ࠴ ࠶ ࠸ ࠺ ࡆ ࡪ ࢸ ত ઠ ૺ ଶ ಮ ೪ ූ ည ၒ ၪ ᅠ ᅢ ᅤ ወ ዊ ᒠ ᒢ ᦪ ᴮ ᴰ ⅊ ⅌ ∢ ∤ ∦ ≊ ≮ ≲ ⊒ ⍂ ⎦ ⎨ ꢬꢡ馡ꢡꢡ誒銨鋫粃 ᔌ졨ᘐᘀ浨兦 ᔌ졨ᘐᘀ䐊 ఏЪ栕ズ¡栖Dᔌᵨ鈎ᘀ䐊 ᔏ蹨ᘀ䐊㜀脈ᔌ蹨ᘀ䐊 ᘆ⡨尬 ᘆ졨ᘐ ᔌ㍨䄊ᘀ䐊 ᔌ楨딘ᘀ䐊 ᘆ繨㌫ ᔌ䩨ࠈᘀ䐊 ᔌ୨츦ᘀ䐊 ᘆ� ᔌﭨ♜ᘀ䐊 ᔏ�ᘀ䐊㔀脈ᔏ�ᘀ�㔀脈ᘆ䐊 ᔏﰠᘀ䐊㔀脈ᔏ硲ᘀ䐊㔀脈 ࠂ ࠄ ࠆ ࠶ ࠸ ࠺ ࡆ ࡰ ొ ౌ ౨ ౪ ಮ ರ ಼ ÷ ê å å à Ô 케 Æ 묀 » 관 관 관 ഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧D萑 ꐓ 葠 摧Dࠀ萑 葠 摧DЀ摧D␃ጃ¤᐀¤愀̤摧DЀ摧DЀ摧DЀ.摧D܀.␃愃̤摧D܀ ␃愂Ȥ摧D᐀ 괦궈﷽ ЄĀȁ಼ ಾ ᅞ ᅠ ᅢ ᒞ ᒠ ᓖ ᓚ ᔠ ៸ ᴬ ᴮ ᶆ Ḋ € ⅈ ⅊ ⇀ ⇂ ∢ ô ô ô ô í í ô è 휀 Ï 숀 ½ 봀 µ ܀ ␃愁Ĥ摧DЀ 摧Dఀ 萏˄萑ﴼ葞˄葠ﴼ摧Dጀ撤嬀Ĥ摧Dሑ&䘋 옍Ą͓ጀ撤᐀¤嬀Ĥ摧DЀ摧Dꐓ 摧D萑 ꐓ 葠 摧Dᔀ∢ ∤ ∾ ≀ ≌ ≰ ≲ ⎦ ⎨ ⏂ ⏄ ⏐ ⏒ ▶ ▸ ♬ ♮ ⢬ ⢮ ⣢ ⣤ ú 切 ú ò 切 é � Ü 휀 Ï 였 Æ 切 ú 切 ½ � Ü � ࠀ 萑˄葠˄摧晭Qࠀ 萑˄葠˄摧ᗈ܀ ␃愁Ĥ摧⾃ÜЀ 摧⾃Üఀ 萏˄萑ﴼ葞˄葠ﴼ摧Dࠀ 萑˅葠˅摧D܀ ␃愁Ĥ摧DЀ 摧D᐀⎨ ⎪ ⏂ ⏄ ⏆ ⏒ ⏴ ␂ ▰ ▴ ▶ ▸ ► ☊ ☌ ☠ ♬ ♮ ❘ ❜ ⢬ ⢮ ⢰ ⣒ ⣤ ⯢ ⯤ Ⱡ Ⳣ ⳤ ⴴ ⻈ ⽸ 〚 ナ ㈴ ㋤ ㎾ 㑮 㒂 㓺 㔀 㔂 㔄 㔈 㔴 㔶 㔸 �ﳔ짍췂슽슶ﳍꢯﲡ骡鏂髂髂验髂髂裍ﲁ突즁ᔌ�䥎ᘀ遨 ᔌ�䥎ᘀ덨祥 ᘆ䐊 ᔌ佨靀ᘀ晨蜾 ᔌ佨靀ᘀ遨핱 ᔌ佨靀ᘀ䐊 ᔌ煨쩰ᘀ䐊 ᔌ蹨ᘀ䐊 ᔌ٨琿ᘀ䐊 ᔌ佨靀ᘀꡨ츢 ఉЪ栖Dᔌ佨靀ᘀ浨兦 ᘆ浨兦 ᔌ啨̴ᘀ䐊 ఏЪ栕煌栖Dᔓ浨兦ᘀ졨蜕㜀脈䩡ᘆ졨ᘐ ᔌ�䥎ᘀ蕨 ᘆ荨� ᔌ�䥎ᘀ졨蜕 ᘆ⡨尬 ⣤ ⧪ ⧾ ⭖ ⮢ ⯠ ⯢ ⱞ Ⱡ ⸴ ⹈ ㅬ ㎄ 㒂 㒄 㓼 㔀 㔶 㔸 㚮 㚰 㜚 㜜 㟊 㟌 㥊 ö ñ ä ñ ñ ñ ñ ñ ñ Û ñ ñ ñ ࠀ 萑˄葠˄摧晭Qఀ 萏˄萑ﴼ葞˄葠ﴼ摧DЀ 摧Dࠀ 萑˄葠˄摧Dᤀ㔸 㚮 㚲 㚴 㜖 㜜 㜞 㜠 㟈 㟌 㟎 㟐 㢀 㤸 㥊 㥌 㥐 㰲 㰴 㰶 㰸 㱆 㱤 㳬 㶜 㹺 㹼 㹾 㺀 㼀 㾰 㿂 㿄 㿆 㿈 䀠 䀢 䀤 䂎 䃌 䄀 䌚 䌜 䌞 䌠 䏚 䏜 䏰 䒶 䒺 䝐 䝒 䝔 䣞 䣢 䩐 䩔 䶪 䶮 䶶 ���헵쫎쏜볜볜드쏜볜규꧵���궼꧵ꖭ궞궩꧵隭隭隭ᔏ蹨ᘀ䐊䠀Īᔌ佨靀ᘀᕨ먼 ᘆᕨ먼 ᘆ�䥎 ᔌ蹨ᘀ䐊 ఏЪ栕䁏栖Dᔌ佨靀ᘀꉨ舺 ᔌ佨靀ᘀ�䥎 ᘆ㩨㡼 ᔌ佨靀ᘀ㩨㡼 ᔌ佨靀ᘀ⡨尬 ᔌ佨靀ᘀ䐊 ᔌ♨键ᘀ䐊 ᔌ屨ᘀ䐊 ᘆ⡨尬 ᘆ䐊 ᔌ佨靀ᘀ浨兦㬀㥊 㥌 㦨 㦪 㦸 㦺 㰲 㰴 㱮 㱰 㱼 㲮 㲰 㹺 㹼 㿂 㿄 䀞 䀠 䃾 䄀 䌚 䌜 ò í å ò à � Ø à à Í 촀 Í 숀 ½ 촀 Ѐ 摧㪢萑 ꐓ 葠 摧㪢萑 ꐓ 葠 摧D܀ ␃愁Ĥ摧DЀ 摧D܀ ␃愁Ĥ摧簺8Ѐ 摧簺8ఀ 萏˄萑ﴼ葞˄葠ﴼ摧Dᘀ䌜 䍢 䍤 䒴 䒶 䖂 䖄 䝎 䝐 䞆 䞈 䶴 䶶 丞 丠 俐 俒 催 僬 儰 冄 処 凨 勸 勺 ô ï ô ç ô Þ ô ô Ó ô ô ô 萑˅ꐓ 葠˅摧Dࠀ 萑˄葠˄摧D⤈&䘋 摧DЀ 摧D萑 ꐓ 葠 摧D᠀䶶 䶸 䶺 俘 俚 傪 凨 凪 凬 勺 勼 勾 吪 听 呮 呰 囘 坖 垢 塌 塒 墊 壎 壦 夲 娴 屼 岀 岪 岬 幤 幨 干 年 幸 弰 弴 怬 怰 悲 悶 憘 憤 戆 戈 戊 摂 摆 摈 摼 撀 撂 撆 撾 擀 樀 樸 樺 橀 ﳱ�췔엔췔췔뫼몲쇱쇱쇱껱뫱ﳱꚪ꛱ꋱﳱ鮺 ᔌ佨靀ᘀ摨� ᘆ佨靀 ᘆ큨㼩 ᘆ౨汀 ᘆ⡨尬 ᔏ佨靀ᘀ땰䠀Īᔌ佨靀ᘀ땰 ᘆ걨둺 ᔏ佨靀ᘀ䐊䠀Īᔌ佨靀ᘀ⨒ ᔌ佨靀ᘀ䐊 ᔌ佨靀ᘀ䡨뀋 ᘆ䡨뀋 ᔌ佨靀ᘀቨ荟 ᘆቨ荟 ᔌ蹨ᘀ䐊 ᘆ�䥎 ᘆ䐊㨀勺 厚 厜 厬 厮 呰 哤 囖 囘 娲 娴 媌 媎 嫺 嫼 屺 屼 岚 岜 岪 岬 干 年 弮 弰 怪 怬 ô æ ô ô ô ô ô ô ô æ á ô ô Ѐ 摧烩µഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧D萑 ꐓ 葠 摧Dᨀ怬 悰 悲 惐 惒 惠 惢 戄 戆 抂 抄 抔 抖 拢 拤 撂 撄 撆 撔 撾 擀 曺 梜 樺 樼 ô ô æ ô ô æ æ ô æ æ Ö 혀 Ö &䘋萏 萑 葞 葠 摧栎`ഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧D萑 ꐓ 葠 摧D᠀樼 樾 橀 橚 橜 檘 檚 檪 檬 欶 欸 沪 沬 沮 沰 泊 泌 浂 浄 浒 浔 湰 湲 滸 滺 ô æ æ Þ � Ù � Ù ô æ æ æ ô Ô Ѐ 摧笵Ѐ 摧ᅤß܀ ␃愁Ĥ摧ᅤßഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧D萑 ꐓ 葠 摧D᠀橀 檘 檚 沪 沬 沮 沰 浂 湰 湲 湴 溸 滂 滪 滲 滺 滼 潤 潦 濞 濢 濤 灺 炈 炊 炌 炲 焸 焼 焾 煀 煂 熎 熢 熪 熬 犞 犠 狄 甂 甲 畂 퓛퓌쓈뎽뎽쒽쒽꾽ꆨꆚꆒꆚ꿰评讁竄竄汳s ᔌ佨靀ᘀ難ﬕ ᔌ佨靀ᘀ�ल ᔌ䱣ᘀ�ल ᔓ難ﬕᘀ彨轶㬀脈䩡ᔌ䱣ᘀ彨轶 ᔏ౨汀ᘀ䐊㜀脈ᔌ౨汀ᘀ歨묆 ᔌ౨汀ᘀ䐊 ᔌ౨汀ᘀ䱣 ᘆ㕨遻 ᔓ難ﬕᘀ㕨遻㬀脈䩡ᔌ䱣ᘀ㕨遻 ᘆ䱣 ᘆ䐊 ᔏ�ᘀ䐊㔀脈ᔌ蹨ᘀ䐊 ᔌ蹨ᘀ荨� ᔌ蹨ᘀ摨� ᔌ佨靀ᘀ摨� ᔌ佨靀ᘀ䐊 ᔏ佨靀ᘀ䐊㔀脈⤀滺 潢 潤 濠 濢 焾 煀 熨 熪 燂 燄 燎 燐 犜 犞 状 犸 狂 狄 皐 皒 ú 切 ú ê å à Ø à Í 촀 ¿ 됀 ´ 됀 㜀$䠀$摧㋛ ഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧㋛ 萑 ꐓ 葠 摧㋛ ܀ ␃愁Ĥ摧㋛ Ѐ 摧㋛ Ѐ 摧癟Ѐ 摧D萑 ꐓ 葠 摧DЀ 摧笵᐀畂 痌 痎 痐 瘪 瘬 皎 皐 皒 瞄 瞮 瞰 祾 禐 竀 竂 竎 篎 篒 糴 糶 糸 織 繖 绒 绔 罶 胖 胘 自 舒 蕴 蜒 螮 襸 襾 覀 �쫑퇃톼통톮톧颟颔薌睾炅榅抅 ᔌ㥨倌ᘀ䐊 ᔌ畨⹚ᘀѨ ᔌ㥨倌ᘀ�ल ᔌ畨⹚ᘀ큨昈 ᔌ畨⹚ᘀࡨ焿 ᔌ畨⹚ᘀ�ल ఏЪ栕㋛ 栖㋛ ᘆ�쭶 ᔌ䱣ᘀ�ल ఏЪ栕㋛ 栖揢Lᔌ鉨ᘀя ᔌ鉨ᘀ襨℣ ᔌ鉨ᘀ䱣 ᔌ鉨ᘀ�ꀣ ᔌ鉨ᘀ佨靀 ᔌ鉨ᘀ難ﬕ ᔌ鉨ᘀ�ल ఏЪ栕䁏栖㋛ ᔌ佨靀ᘀ�ल ᘆ౨汀 ᔌ佨靀ᘀ㽨煩 ᔌ佨靀ᘀ�ي ᔌ佨靀ᘀ㝨㔝␀皒 糶 糸 绒 绔 蕴 蕶 蚈 蚊 蜐 蜒 襾 覀 觔 觖 觘 觤 触 貞 負 邦 邨 鈞 ô ô ô å å å � Ï 케 Ï 섀 ô ô ô ഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧㋛ 萑 ꐓ 葠 摧㋛ 萑 ꐓ 葠 摧D 萑˄㜀$䠀$葠˄摧㋛ 㜀$䠀$摧㋛ ᘀ覀 覂 觔 觖 触 諰 諸 譾 讂 诘 诠 询 详 诨 课 谨 貞 贔 账 贲 贴 贶 贸 踀 踒 辎 辐 邤 邦 邨 醨 醪 釔 鋘 鋚 鐦 阊 阌 阨 頪 頶 饂 饈 饊 饌 駆 ���퇵췵싆퇵퇵뻵겳ꣵ隝迵辈突sᔌ湨⩃ᘀ䐊 ᔌ湨⩃ᘀ㹨饵 ᔌ蹨ᘀ䐊 ᔌ٨�ᘀ畨 ᔌ٨�ᘀ�ल ᔌ٨�ᘀ䙨㍻ ᘆ䙨㍻ ᔌ٨�ᘀ㕨앦 ᘆ㕨앦 ᔌ畨⹚ᘀ鹨גּ ᘆ鹨גּ ᔌ㥨倌ᘀ畨⹚ ᘆ�ल ᘆ౨汀 ᔌ畨⹚ᘀ嵨숺 ᘆ嵨숺 ᔌ㥨倌ᘀ㥨倌 ᔌ畨⹚ᘀ㥨倌 ᔌ畨⹚ᘀ扨嘲 ᔌ畨⹚ᘀ�ल ఏЪ栕㋛ 栖㋛ ᔌ㥨倌ᘀ�ल ᘆ㹨饵ⴀ鈞 鈠 镐 镒 雤 雦 鞂 鞄 饈 饊 騌 騎 ꃼ ꃾ ꅺ ꅼ ꍢ ꎪ ꎬ ꒾ ꓀ ꔴ ꔶ Ꙕ ô ô ô å Ú � Ú 쬀 Ú � Ú � Ú � Ú � Ú � Ú 萑˄㜀$䠀$葠˄摧D萑 ꐓ 葠 摧D 萑˄㜀$䠀$葠˄摧㋛ 㜀$䠀$摧㋛ ᜀ駆 騀 騌 騎 騮 騾 骬 骺 髊 體 鰾 鱊 鳈 鳊 鵂 鵆 鵼 鶊 鷺 鸈 鼎 鼔 齐 齨 ꅼ ꆀ ꍠ ꍢ ꍨ ꎤ ꎨ ꎪ ꔶ ꔺ ꘖ ꘚ Ꙍ Ꙏ Ꙗ Ꙛ ꟊ ꯸ 걒 걔 걖 괪 겴閜芉ëᔌ孨ᘀ콨 ᘆ콨 ᔏ蹨ᘀ䐊㘀脈ᔌ흨扊ᘀ䐊 ᘆ䐊 ᘆ㹨饵 ᔏ湨⩃ᘀ䐊㘀脈ᔏ湨⩃ᘀ콨簶䠀Īᔌ湨⩃ᘀ콨簶 ᔌ湨⩃ᘀ楨儙 ᔏ湨⩃ᘀ晨漮䠀Īᔌ湨⩃ᘀ葨鹨 ᔏ湨⩃ᘀ䐊䠀Īᘆ౨汀 ᔌ湨⩃ᘀ晨漮 ᔌ湨⩃ᘀ酨橰 ᔌ蹨ᘀ䐊 ᔌ湨⩃ᘀ䐊 ᔌ湨⩃ᘀ㥨☛㌀Ꙕ Ꙗ ꟈ ꟊ ꭖ ꭘ 괪 괬 깸 깺 꺾 껀 꼾 꽀 꾀 꾂 낆 낈 눊 눌 눦 ô ô ô ô ô ô ä ô � Ù � Ù 츀 ô 萑˅ꐓ 葠˅摧䤪V萑 ꐓ 葠 摧䤪VЀ 摧D 㜀$䠀$摧D萑 ꐓ 葠 摧Dᘀ괪 괬 괰 깸 깺 깼 깾 꽀 꽂 꽄 꾀 꾂 끨 끪 낄 낆 눈 눊 눌 눎 눐 눤 눦 댂 댄 댆 댈 댊 댌 뎎 뎐 뎒 뢠 뢤 뢮 맀 맂 뮎 뮐 믮 믰 믲 미 믺 �췑ﲿ뒸ꖭ隝讒綄疄讖ﲖø ᔏ鑨괖ᘀ䐊㔀脈ᔌ孨ᘀ䐊 ᔌ孨ᘀ鑨괖 ᔌ孨ᘀ뙯 ᘆ뙯 ᔌ⡨顦ᘀ䐊 ఏЪ栕䕫ú栖Dᔏ㽨荠ᘀ䐊㜀脈ᔌ孨ᘀ㽨荠 ᘆ㽨荠 ᔌ錾ᘀ䐊 ᔌ굨앇ᘀ䐊 ᔌ蹨ᘀ⩨噉 ᘆ捨츏 ᔌ孨ᘀ�ꀣ ᔌ孨ᘀ흨赖 ᘆ⩨噉 ᔌ㹨饵ᘀ⩨噉 ᔌ蹨ᘀ䐊 ᔌ흨扊ᘀ䐊 ᘆ㹨饵 ᘆ䐊⬀눦 눰 눲 댂 댄 뎐 뎒 둲 땊 뗰 뚘 랐 뢢 뢤 맂 멂 뫒 뮎 뮐 믴 믶 밪 밬 븺 븼 뾂 ñ Ý Ø � Ø � Ø � Ø � Ø � Ø � Ø æ æ æ Ø Ѐ 摧Dࠀ 萑˅葠˅摧D萑 ꐓ 葠 摧Dഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧Dᤀ믺 벴 변 븸 븺 븼 빀 뻀 뽰 뾂 뾄 뾈 쁒 쁔 샬 샰 섀 섐 쇚 쇜 쇠 쉠 쌐 쌢 쌤 쌨 쏘 쏚 쒘 쒜 쒠 씦 엞 연 엲 열 엶 욎 윾 은 읂 읒 읔 읖 의 좬 좮 좰 좲 죊 죌 죐 죴 죸 죺 주 즘 쩐 �탗탵탗탌엢랾랳엢엢ꯢꓢퟵ鷗 ᔌ孨ᘀ൨鰄 ᘆ㹨瑞 ᔌ㹨饵ᘀ㹨瑞 ᔌ蹨ᘀ䐊 ᔏ孨ᘀ䐊㜀脈ᘆ�쭶 ᔌ㹨饵ᘀ楨崇 ᔌ㹨饵ᘀ㹨饵 ᔌ孨ᘀ뱨 ᘆ楨崇 ᔌ쥨昝ᘀ䐊 ᘆ㹨饵 ᔌ孨ᘀ穨ﰕ ᔌ孨ᘀ䐊 ᔌ孨ᘀ㹨饵 ᘉ䐊㔀脈ᘆ䐊 ᔌ둨晍ᘀ䐊㤀뾂 뾄 샪 샬 쇚 쇜 쌢 쌤 쒚 쒜 연 엲 읒 읔 죊 죌 죶 죸 쮄 쮆 쳤 쳦 츮 츰 콨 콪 쾠 ô ô ô ô ô ô ô ô ô ï ï ô ô Ѐ 摧帾tЀ 摧ݩ]Ѐ 摧D萑 ꐓ 葠 摧Dᨀ쩐 쫀 쭰 쮄 쮆 쮊 찢 쳒 쳤 쳦 쳪 쵬 쵼 춖 춦 춶 츜 츮 츰 츴 캨 콖 콨 콪 콮 쾜 쾞 쾠 쾢 퐂 퐄 퐈 퐊 풨 풪 풬 풮 풲 픾 헶 홢 휚 휬 휮 휲 흤 흦 ퟖ � � � � � � � � � � � � 泥隆컹컇컇헹泥硫쏕뿕믕햴泥領햬泥殮咽쏕雕ꗹꗹ믹ꗹ黹ùఏЪ栕罱&栖Dᔌ孨ᘀ晨蜾 ᔌ孨ᘀ㽨ꡇ ᔏ孨ᘀ䐊㜀脈ᔌ孨ᘀ꜖ ᘆ䐊 ᘆ䡨쭚 ᘆ㹨饵 ᔌ孨ᘀꙨ彣 ᔌ孨ᘀ畀 ᔌ흨扊ᘀ䐊 ᔌ孨ᘀ襨䐘 ᔌ孨ᘀ㹨饵 ఏЪ栕婱栖Dᔌ孨ᘀ൨鰄 ᔌ孨ᘀ䐊㬀쾠 쾢 퐂 퐄 풬 풮 휬 휮 흤 흦 � � � � � � ú 切 ú 切 ï 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ï 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 萑 ꐓ 葠 摧DЀ 摧Dᬀ� � � � � � � � � 鱗鱗�鱗웘 ᔌ̠ᘀ㹨饵 ᔌ孨ᘀ⡨尬 ᘆ㹨瑞 ᘆ䐊 ఏЪ栕僆U栖Dᔌ孨ᘀ㽨ꡇ ᔌ孨ᘀ㹨饵 ᔌ孨ᘀ䐊 ᔌ흨扊ᘀ䐊一 ú ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú ê â ê ï ú 切 ú 切 ܀ ␃愁Ĥ摧帾tЀ 摧帾t萑 ꐓ 葠 摧DЀ 摧Dᨀ 龜 奈 量 郞 懲 既 梅 渚 ﬠ אַ ﮞ ﮠ ﱌ ﱎ ﳼ ﳾ ﵸ ﶈ ﶊ ﶒ ﶾ ȜȪɬ�헣�헣�퇣�쫣ﳑ�퇣ﳃ궴颟颟颟 ᔌ孨ᘀ꜖ ᔌ孨ᘀ㹨瑞 ᔌ౨汀ᘀ㹨瑞 ᔌ౨汀ᘀ끌 ᘆ끌 ᘆ꜖ ᔌ蹨ᘀ㹨瑞 ᔌ̠ᘀ̠ ᔌ蹨ᘀ䐊 ᘆ䐊 ᔌ흨扊ᘀ䐊 ᔌ孨ᘀ䍨ᅼ ᔌ孨ᘀ䐊 ᔌ孨ᘀ⡨尬 ᘆ㹨瑞 ᔌ̠ᘀ㹨瑞 ᘆ⡨尬㨀 句 龜 懲 既 ﬞ ﬠ ﬢ אַ ﭘ ﭚ ӄӆלמނބކވú ú ï ú ê ï � Ü 턀 Ñ 턀 Ñ 턀 Ñ 턀 Ñ ï 萑 ꐓ 葠 摧帾tഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧帾tЀ 摧帾t萑 ꐓ 葠 摧DЀ 摧D᠀ɬɮˊ̄̆Ϡӂӄجخހނބފތߴ߶߸शऺરશୀ౸౺౼౾ಘಪಸഠഢഺඔ퇕엍립ꎪ鳜ꫠ闠醹붊睾瞹汳w ᔌ孨ᘀ찦 ᘆ찦 ᔌ蹨ᘀ周; ᔖꡨ츢ᘀ周;㔀脈࠻憁ᡊ ᔌ蹨ᘀ౨汀 ᘆ౨汀 ᔌ蹨ᘀ녨Ἐ ᔌ孨ᘀ౨汀 ᔌ孨ᘀ彨 ᔏ孨ᘀ녨Ἐ䠀Īᔌ孨ᘀᵨ츳 ᘆ周; ᔏ�ᘀ周;㔀脈ᔏ�ᘀ繨㌫㔀脈ᘆ왨혭 ᘆ䐊 ᔌ蹨ᘀ㹨瑞 ᘆ녨Ἐ ᔌ孨ᘀ녨Ἐ ᘆ꜖ ᔌ̠ᘀ㹨瑞 ᔌ孨ᘀ㹨瑞 ᔌ孨ᘀ�쭶✀ވފަިߴ߶߸ࠆࠈৈୀఐఒ౸౺౼౾ô Ø � Ø � Ê 쨀 ¿ 뼀 ¿ 뼀 ¿ 뼀 ¿ 뼀 Ø 됀 ´ 됀 萑 ꐓ 葠 摧㭔 萑 ꐓ 葠 摧ᢱഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧ᢱഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧㭔 ഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧⭾3萑 ꐓ 葠 摧D᐀౾ಖಘಪಬ಼ಾඔයෞขคᕺᘌᘎᣪᣬỬⓨñ ñ ñ æ � Û 촀 Í 촀 Í � Û �  � Û � Û � 萑˄ꐓ 葠˄摧Dഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧D萑 ꐓ 葠 摧D萑 ꐓ 葠 摧㭔 ഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧㭔 ᘀඔයෞ෨คၪჄᄀᆤỬỮἰὨᾦᾨᾪ῎Ὼῼ῾ ‶ⅈ⇄∼⎜⎞ⓦⓨ⓪❔⠚⫬⭤⭦⭨やゆㄲ㇘㇚㎆㎊㎌㎎㎐㑎�틵컵쟵쟵쏵쎿놸ꗇꇵ귵髵鏵賵賵賵賵ᔌᘀ䐊 ᔌㅨ�ᘀ䐊 ᔌ驰ᘀ䐊 ᘆ㡨콗 ᔏ㝨ὶᘀ䐊㘀脈ᘆ顨ᴎ ᔌ孨ᘀ牨㰓 ᔌ孨ᘀ䐊 ᘆ⡺ ᘆ뱨☴ ᔌ╨ᘀ䐊 ᘆ繨㌫ ᔌ䭨픍ᘀ䐊 ᔌŨᘀ䐊 ᔏŨᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀ĪᔏŨᘀ䐊㔀脈ᘆ䐊 ᔌ蹨ᘀ䐊㜀ⓨ⓪⭨⭪ⲤⲦⷞⷠ⼜⼞㎈㎎蒂蒆蒈蒪蒬蒮蒰蒲ô ô ô ô ô ä � Û � ä ô Í ô ô ഀ␃ᄁጀ¤怀愀Ĥ摧Dࠀ 萑˅葠˅摧Dༀ☊Fഀӆ匁ꐓ ꐔ 摧D萑 ꐓ 葠 摧Dᜀ㑎㒐㒒㓨㓲㔄㖼㖾㗺舀蒂蒆蒈蒎蒪蒮蒲蒴蓌蓎蓐蓔蓦蓨蓼裺裼褈褊褌褎诞貤跴跶跸跺跼踄踆踈踌铺铼链锆锈锊锒锔锘阴阸ﳚ틯쫼싼뷪뗂껼껼黪駪ﲦ醄ᘉ୨ृ㸀Īᔏ㭨㵏ᘀ䐊㸀Īᔏ瘧ᘀ䐊㸀ĪᘉѨⰗ㸀Īᔏᑨたᘀ䐊㸀Īᔏ聨࠾ᘀ䐊㸀Īᔌቨ嬏ᘀ䐊 ᔏ써ꅗᘀ䐊㸀Īᘉቨ턡㸀Īᔏᘀ䐊㸀Īᔏ୨ृᘀ偨蜛㸀Īᔏ콨ᘀ䐊㸀Īᔏ饨ᘀ䐊㸀Īᔏ䉨ၬᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᘆ뵨뼷 唃Ĉᔌᘀ䐊 ᘆ䐊㐀i přísedících kárných senátů a s vysíláním soudců do zahraničních misí nelze předem vyčíslit, protože není předem znám konkrétní počet případů, na něž se budou v praxi nová ustanovení upravující tyto záležitosti aplikovat. Zvýšené nároky na státní rozpočet budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
B. Zvláštní část
K části první
K čl. I:
K bodu 1:
V navrženém ustanovení se sjednocuje maximální lhůta, po kterou je možno soudce dočasně přidělit k jinému soudu a k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii. Podle platné právní úpravy je lhůta v případě dočasného přidělení k soudu tříletá, v případě dočasného přidělení k ministerstvu nebo Justiční akademii pak jednoletá. Cílem navrhované právní úpravy je umožnit soudcům přiděleným zejména k Justiční akademii věnovat se pedagogické nebo jiné činnosti v této instituci z dlouhodobějšího hlediska.
K bodu 2:
V případě dočasného přidělení soudce podle § 68 zákona o soudech a soudcích, které zákon připouští v zájmu řádného výkonu soudnictví nebo v zájmu využití zkušeností přidělovaného soudce, se navrhuje změnit jednu z podmínek tohoto dočasného přidělení. Podle platné právní úpravy může k dočasnému přidělení dojít pouze v případě, kdy s tímto postupem souhlasí předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce.
Tento souhlas bude platnou právní úpravou nahrazen projednáním s příslušným předsedou soudu, jako je tomu u přeložení soudce podle § 73 zákona o soudech a soudcích.
K bodu 3:
Nové ustanovení se do zákona o soudech a soudcích zařazuje v důsledku úkolu uloženého usnesením vlády ze dne 12. července 2006 č. 853 k pracovněprávnímu řešení problematiky zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a v mezinárodních vládních organizacích. Toto usnesení ukládá ministru spravedlnosti novelizovat zákon o soudech a soudcích tak, aby bylo možno soudce dočasně přidělit také k jinému než soudnímu orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky.
Na základě nového § 70a bude tedy možno soudce dočasně přidělit rozhodnutím ministra spravedlnosti na jeho žádost nebo s jeho souhlasem k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky. Toto dočasné přidělení bude časově omezeno na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období.
K bodu 4 a 16:
Do uvedených ustanovení se zařazuje legislativně technická změna v souvislosti s novou právní úpravou kárné odpovědnosti funkcionářů soudu.
K bodu 5:
Platná právní úprava zakotvuje pouze kárnou odpovědnost soudců. Platné ustanovení § 128 zákona o soudech a soudcích sice ve svém odstavci 2 stanoví, že orgán státní správy soudů podá návrh na zahájení kárného řízení, pokud zjistí, že soudce, jmenovaný předsedou nebo místopředsedou soudu nebo předsedou kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního, závažným způsobem porušuje stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů, takto zakotvené povinnosti však neodpovídá žádná hmotněprávní úprava kárné odpovědnosti funkcionářů soudu. Předsedu nebo místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu nelze tedy podle platné právní úpravy kárně postihnout za porušení povinnosti, která je spojena s funkcí předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.
Z tohoto důvodu a rovněž z důvodů, jež jsou vyjádřeny v nálezu Ústavního soudu č. 397/2006 Sb., se do ustanovení § 86 a ustanovení následujících doplňuje kárná odpovědnost předsedů a místopředsedů soudu a předsedů kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.
K bodu 6 a 7:
Upřesňuje se, že kárné provinění, které zná platná právní úprava, bude kárným proviněním, za něž bude možno postihovat soudce. Do platného znění se tedy doplňuje slovo „soudce“.
Aby bylo možno realizovat kárnou odpovědnost funkcionářů soudu, doplňuje se do § 87 odst. 2 nové kárné provinění, které bude spočívat v porušení povinností předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu stanovených zákonem.
K bodu 8 až 14:
Navrhuje se zvýšit maximální hranici kárného opatření snížení platu soudce z 25 % na 30 % platu a zároveň prodloužit maximální dobu, po kterou může být toto kárné opatření uloženo, z 6 měsíců na 1 rok a z 1 roku na 2 roky. Tímto způsobem bude rozšířen prostor pro úvahu senátu kárného soudu o tom, jaké kárné opatření má v projednávané věci uložit.
Zároveň se doplňují kárná opatření, která bude možno uložit za kárné provinění funkcionářů soudu a která odpovídají povaze těchto funkcí.
Půjde o důtku, odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda nebo místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda nebo místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, a o odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.
S posledním zmíněným kárným opatřením souvisí právní úprava odvolávání předsedů a místopředsedů soudu nebo předsedů kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu a dočasného zproštění předsedy nebo místopředsedy soudu funkce.
Do návrhu se dále zařazuje ustanovení, které upravuje postup při ukládání kárného opatření v případě, kdy se ve společném řízení projednává více kárných provinění téhož pachatele.
Právní úprava institutu výtky se přesunuje do § 88a.
K bodu 15:
Zánik kárné odpovědnosti soudce podle platné právní úpravy nastává tehdy, pokud do 2 let ode dne spáchání kárného provinění nebyl podán návrh na zahájení kárného řízení. Vzhledem k tomu, že se v § 9 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců prodlužuje objektivní lhůta pro podání návrhu na 3 roky, je třeba stejným způsobem prodloužit i lhůtu pro zánik odpovědnosti za kárné provinění.
K bodu 17 a 18:
Upravuje se možnost zahájit řízení o způsobilosti k výkonu soudcovské funkce se soudcem, s nímž bylo v době pěti let již třikrát vedeno kárné řízení, v němž bylo konstatováno, že spáchal kárné provinění, ať již toto řízení skončilo udělením kárného opatření či nikoliv. Takovou okolnost nelze považovat za běžnou a je zde proto důvod, aby každý takový konkrétní případ mohl posoudit nezávislý soud, který rozhodne o tom, zda uvedená situace zpochybňuje důvěryhodnost dalšího setrvání soudce v soudcovské funkci.
Dospěje-li kárný soud k závěru, že soudce není způsobilý k výkonu funkce, soudcovská funkce zaniká dnem právní moci takového rozhodnutí.
K bodům 19 až 22:
Navržené ustanovení zakotvuje zásadu, že soudci Ústavního soudu po dobu dočasného zproštění funkce soudce nenáleží plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce; ze zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, plyne, že mu po tuto dobu náleží plat a náležitosti soudce Ústavního soudu.
Opět v návaznosti na úkol uložený usnesením vlády ze dne 12. 7. 2006 č. 853 se upravuje dočasné zproštění výkonu funkce soudce, a to tak, aby soudce mohl být vyslán k mezinárodnímu soudu nejenom v případě, kdy se stane soudcem mezinárodního soudu, ale též v případech, kdy je k mezinárodnímu soudu povolán jako asistent soudce nebo k výkonu jiné obdobné funkce, v níž se bezprostředně podílí na rozhodování tohoto soudu. Dále se upravuje dočasné zproštění soudce vyslaného k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky, které dosud v zákoně zakotveno nebylo. Navrhuje se upravit tento institut obdobně jako je tomu v právní úpravě platné pro státní zástupce, která se dosud osvědčila.
Soudci bude náležet plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu, nebude-li s výkonem funkce v mezinárodní misi spojeno poskytování odměny.
Soudci se rovněž přiznává právo na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí mezinárodní soud, orgán, organizace nebo zahraniční mise, k nimž byl dočasně přidělen. Jde o náhrady obdobné těm, které pro zaměstnance v pracovním poměru upravuje § 172 zákoníku práce a nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších předpisů, a pro státní zástupce § 19a odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 372/2004 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů státním zástupcům přiděleným k výkonu funkce státního zástupce v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 538/2005 Sb., které bylo vydáno k provedení zákona o cestovních náhradách.
K bodu 23 a 24:
Novelizace § 100 se týká jedné z podmínek umožňujících rozhodnutí ministra o dočasném zproštění funkce soudce. Podle platné právní úpravy může ministr učinit toto rozhodnutí, je-li soudce kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Navrhovaná změna směřuje k tomu, aby ministr spravedlnosti mohl soudce dočasně zprostit funkce tehdy, pokud je soudce stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce. Návrh na uložení kárného opatření tedy bude nutnou náležitostí návrhu na zahájení kárného řízení.
Zcela nově se konstruuje možnost dočasného odvolání předsedy nebo místopředsedy soudu z funkce.
K tomuto postupu bude moci ministr spravedlnosti přistoupit za stejných podmínek, jako je tomu u dočasného zproštění funkce soudce. Bude-li zahájeno kárné řízení, bude podmínkou pro dočasné zproštění funkce i návrh kárného opatření odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, který bude obsažen v návrhu na zahájení řízení.
Navrhuje se rovněž platové opatření spojené s dočasným zproštěním výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu. Protože se zproštění bude týkat pouze funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, dotkne se platové opatření pouze té složky platu, která je spojena s uvedenou funkcí.
V § 100a se nepřipouští možnost obsažená v platném § 100 odst. 4, která dává soudci dočasně zproštěnému funkce podle § 100 odst. 1 písm. b) právo podat do tohoto rozhodnutí námitky ke kárnému soudu.
K bodu 25:
Navrhovaná právní úprava reaguje na výše zmíněný nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 397/2006 Sb.
Předsedu nebo místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu bude možno z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu, tedy podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
Ústavní soud ve svém nálezu č. 397/2006 Sb. uvedl, že právní úprava odvolávání funkcionářů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávislosti soudní moci a z tohoto hlediska nelze akceptovat způsob odvolávání funkcionářů soudu, který byl zakotven ve zrušeném ustanovení. V návaznosti na svůj dřívější nález sp. zn. Pl. ÚS 7/02 publikovaný ve sbírce zákonů pod č. 349/2002 Sb. Ústavní soud uvedl, že funkce předsedů a místopředsedů soudů by měla být považována za kariérní postup soudce (podobně jako je tomu v případě jmenování předsedou senátu), a proto by ani předseda a místopředseda soudu neměl být odvolatelný jinak, než pro zákonem předvídaný důvod a postupem v kárném řízení, tj. rozhodnutím soudu. Ústavní soud svůj názor opřel o základní ústavní garance dělby moci demokratického právního státu, které jsou upraveny ustanovením čl. 2 odst. 1 Ústavy: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“, princip nezávislosti soudní moci, který je upraven zejména ustanovením čl. 81 Ústavy, jež stanoví, že „soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy“, a ustanovením čl. 82 Ústavy, jehož odst. 1 stanoví: „Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.“, a podle jehož odst. 2 „soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon.“. Další garancí, která má rovněž zajistit eliminaci vnějších vlivů na výkon soudnictví, je čl. 82 odst. 3 Ústavy, podle kterého „funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný.“.
Ústavní soud ve svém nálezu č. 397/2006 Sb. uvedl, že atributy nezávislosti soudní moci je tak nutno vztahovat i k předsedům soudů. Prostřednictvím maximy vyjádřené v čl. 82 odst. 2 Ústavy je nutno poměřovat rovněž způsob odvolávání předsedů soudů; proto nejen právní úprava zakotvující odvolávání soudců, ale i právní úprava odvolávání předsedů a místopředsedů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci.
K bodům 26 až 30:
Vzhledem k předmětu činnosti Justiční akademie, kterým je zejména zajišťování vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších soudních osob, se navrhuje upravit postavení Rady Justiční akademie a jejího ředitele shodně s úpravou platnou před novelizací provedenou zákonem č. 79/2006 Sb. tak, aby rozhodující vliv na obsah a způsob vzdělávání v resortu justice měla Rada, a ředitel Justiční akademie aby opět pouze řídil chod této organizační složky státu.
Nově se navrhuje, aby statut Justiční akademie vydával ministr spravedlnosti po projednání s Radou Justiční akademie.
Výslovně se upravuje sídlo Justiční akademie.
Nově se rovněž zakotvuje hospodářská činnost Justiční akademie, která by měla přispět ke zkvalitnění výchovně vzdělávací činnosti v rámci přípravy justičních a právních čekatelů a soustavného vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici, které je třeba považovat za její činnost hlavní.
Hospodářská činnost bude spočívat zejména v pronajímání prostor Justiční akademie v těch obdobích, kdy její ubytovací kapacity neslouží k zabezpečování výchovně vzdělávací činnosti.
K čl. II:
Navrhují se přechodná ustanovení k právní úpravě kárného řízení a nezpůsobilosti k výkonu funkce soudce.
K části druhé:
Soudní řád správní v platném znění upravuje v § 13 odst. 2 jmenování a odvolávání předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu prezidentem republiky.
Protože i na tyto funkcionáře soudu je třeba vztáhnout postup upravený v § 106 a dalších ustanoveních zákona o soudech a soudcích, doplňuje se do § 13 odst. 2 výslovné zakotvení podpůrného užití právní úpravy odvolávání soudních funkcionářů obsažené v zákoně o soudech a soudcích.
Obecná právní úprava podle § 3 odst. 2 zákona o soudech a soudcích zůstává nedotčena.
K části třetí:
K čl. IV:
K bodům 1 až 3, 5 a 6:
Zákon č. 7/2002 Sb. v platném znění stanoví možnost dvoustupňového přezkumu kárného provinění soudce. Tím v podstatě přebral model, který platil dle zák. č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců (ve znění od 1. 1. 1993) Před rokem 1993 však byla dvoustupňovost kárného řízení dána pouze pro soudce okresních soudů (zák. č. 412/1991 Sb. ve znění do 31. 12. 1992). Řízení ve věcech kárných provinění soudců krajských soudů a nejvyšších soudů (jak republikových, tak federálního) bylo pouze jednostupňové.
Zákon č. 412/1991 Sb. zkopíroval model ze zákona č. 142/1961 Sb., o kárné odpovědnosti soudců z povolání, ten zase zkopíroval zákon č. 37/1957 Sb., o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů. Naopak předchozí úprava, zák. č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů, která rušila zák. č. 46/1868 ř. z., o disciplinárním nakládání se soudci a nedobrovolném jich přeložení na jiné místo nebo na odpočinek, stanovila pouze jednostupňové kárné řízení pro všechny soudce, a to před kárným senátem Nejvyššího soudu (§ 19 zák. č. 67/1950 Sb.).
Na mezinárodní/evropské úrovni k této otázce existuje několik nezávazných právních dokumentů:
- v rámci Spojených národů: Základní principy nezávislosti soudnictví [Basic Principles on the Independence of the Judiciary], schváleny rezolucí Valného shromáždění OSN č. 40/32 ze dne 29. listopadu 1985 a č. 40/146 ze dne 13. prosince 1985, článek 20: „Rozhodnutí přijatá v rámci disciplinárního řízení či v rámci řízení o dočasném anebo trvalém zproštění z funkce by měla být předmětem nestranného přezkumu. Tento princip neplatí v případě rozhodnutí nejvyššího soudu anebo zákonodárného sboru v případě řízení o odvolání z funkce soudce nebo podobném typu řízení“.
- v rámci Rady Evropy se jedná o Evropskou chartu o statutu soudců [European Charter on the Statute for Judges], přijatou ve Štrasburku ve dnech 8. – 10. července 1998, čl. 5.1. „Za porušení povinnosti soudce, které jsou vyjmenovány ve statutu, mohou být uloženy sankce, ovšem pouze na základě rozhodnutí nebo na návrh nebo na doporučení orgánu soudního typu, případně instituce složené alespoň z jedné poloviny z volených soudců, a to jen v rámci procesu kontradiktorního typu, před kterým má soudce právo na obhajobu. Stupnice sankcí, které mohou být v těchto případech uloženy, je uvedena ve statutu a rozhodování o uložení sankce musí vycházet z principu proporcionality. Rozhodnutí orgánu moci výkonné, soudu nebo orgánu ukládajícího sankci je vždy předmětem přezkumu vyšším orgánem soudního typu.“
Dále se jedná o Doporučení Rady ministrů členským státům č. R (94) o nezávislosti, výkonnosti a roli soudců ze dne 13. října 1994, které se zabývá kárným postihem soudců (princip VI), vyžaduje však dodržení zásad férového procesu, není však formulován požadavek instančního postupu.
U výše uvedených nezávazných právních dokumentů je vhodné mít na zřeteli charakter těchto dokumentů: jedná se nezávazné dokumenty, zachycující myšlenky různých pracovních skupin, typicky složených ze soudců z různých členských států/smluvních stran, které proklamují úzké požadavky určité profesní skupiny a často neodrážejí normativní realitu v jednotlivých (plně demokratických) státech.
Právní rámec (evropské) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je nejednoznačný. Otázka se s ohledem na disciplinární sankce vůči soudcům rozpadá na dvě podotázky:
Právo soudců a jiných zaměstnanců státu na vůbec přístup k soudu v případě disciplinárních trestů,
Právo na přístup k druhé instanci, tedy apelační princip v těchto věcech.
Ad 1) Článek 6 odst. 1 Úmluvy stanoví právo na přístup k soudu pro rozhodování o (i) občanských právech a závazcích a (ii) trestních obviněních. ESLP ve své judikatuře delší dobu tápal, kam zařadit disciplinární sankce a spory vedené státními zaměstnanci proti státu. Nakonec v roce 1999 v rozsudku ze dne 8. 12. 1999, věc Pellegrin proti Francii (stížnost č. 28541/95) dovodil, že tyto typy sporů jsou mimo rámec článku 6 odst. 1 úplně: to znamená, že státní zaměstnanec ve sporu vedeném se státem vůbec žádné právo na přístup k soudu nemá.
Judikaturu Pellegrin pak ESLP následně skutečně aplikoval na kauzu odvolání soudního funkcionáře a jeho přístup k soudu: v roce 2000 si Štefan Harabín, odvolaný/neodvolaný předseda Slovenského Nejvyššího soudu stěžoval před ESLP na skutečnost, že jeho ústavní stížnost proti návrhu vlády Slovenské republiky na jeho odvolání odmítl Ústavní soud jako zjevně neopodstatněnou. ESLP však jeho stížnost v té části, kde se týkala pokusu o jeho odvolání z pozice předsedy NS, taktéž odmítl jako zjevně neopodstatněnou s odůvodněním, že jako předseda soudu je součástí státní moci a na jeho případné odvolání se čl. 6 odst. 1 Úmluvy nevztahuje (usnesení o částečné nepřijatelnosti ze dne 9. 7. 2002, Štefan Harabín proti Slovensku (stížnost č. 62584/00)).
Judikatura Pellegrin však doznala změny nedávným rozhodnutím ESLP ze dne 19. 4. 2007 ve věci Vilho Eskelinen proti Finsku (stížnost č. 63235/00). Zde ESLP naopak konstatuje, že na spory státních zaměstnanců se státem (zde policisté žalující mzdové náhrady) se článek 6 odst. 1 vztahuje, ale pouze potud, pokud stát určité typy sporů ze soudního projednání výslovně nevyloučil. Důvodem vyloučení pro přístup k soudu musí spočívat na objektivních důvodech souvisejících se zájmem státu a veřejnou mocí. Podobné kritérium tak bude umožňovat přístup státních zaměstnanců k soudu ve věcech jako jsou mzdové nároky, penzijní pojištění apod. Problematika přístupu k soudu v otázkách disciplinárních postihů se tak vrací do nejasné situace před rozhodnutím ve věci Pellegrin.
V případě odvolávání soudních funkcionářů by bylo možné argumentovat, že jejich vztah ke státu a výkonu státní moci (státní správy soudů) je velice úzký, čímž by bylo možné vyloučit soudní přezkum úplně. Stejně tak je ale možné argumentovat, že se jedná o typ kárného postihu, který směřuje též vůči soudci (především pokud bychom akceptovali tezi Ústavního soudu o neoddělitelnosti funkce soudního funkcionáře od funkce soudce) a má zřetelné rysy trestního postihu.
Ad 2) Ustálená judikatura ESLP vychází z toho, že právo na přístup k soudu podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy je právo na přístup k jednomu stupni. Smluvní strany nemají povinnost zřizovat ani odvolací, ani dovolací soudy. Jedinou výjimkou je rozhodování o vině a trestu za spáchání trestného činu – zde čl. 2 Dodatkového protokolu č. 7 předvídá že každý, koho soud uzná vinným z trestného činu, má právo dát přezkoumat výrok o vině nebo trestu soudem vyššího stupně. Odstavec 2 však stanoví, že z tohoto práva jsou přípustné výjimky v případě méně závažných trestných činů určených zákonem, nebo pokud byl jednotlivec souzen v prvním stupni nejvyšším soudem nebo byl uznán vinným a odsouzen na základě odvolání proti osvobozujícímu rozsudku.
Je otázkou, zda by bylo možné rozhodování o kárné odpovědnosti a uložení kárného opatření soudce kvalifikovat jako rozhodování o trestném činu. Kárné provinění by zřejmě spadalo pod obrat „trestního obvinění“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, rozsah čl. 2 Dodatkového protokolu č. 7 je však užší – nevztahuje se na všechna „trestní obvinění“, ale pouze na rozhodování o vině a trestu za trestné činy. To znamená, že pokud by možnost uložení kárného opatření bylo vnímáno jako typ trestního obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, ještě to neznamená, že se na něj také vztahuje požadavek (plné) apelace v čl. 2 Sedmého dodatkového protokolu.
Jak bylo však výše uvedeno, čl. 2 odst. 2 Dodatkového protokolu č. 7 k Evropské úmluvě stanoví výslovnou výjimku z principu apelace pro případy, kdy o vině a trestu za trestný čin rozhoduje již v prvním stupni nejvyšší soudní orgán. To znamená, že když je pro posuzování kárné odpovědnosti soudců a soudních funkcionářů vytvořen pouze jednostupňový orgán soudního typu, je-li tento na úrovni nejvyšších soudů, spadá pod výjimku stanovenou čl. 2 odst. 2 Dodatkového protokolu č. 7.
Srovnání se zahraničními způsoby odvolávání soudců a soudních funkcionářů nasvědčuje tomu, že způsob odvolávání soudců a soudních funkcionářů (pokud existuje samostatná možnost odvolat soudního funkcionáře bez toho, aby byl daný funkcionář odvolán i jako soudce) se často odehrává pouze v jednom stupni.
Z dosavadní praxe odvolání ve věcech kárného postihu ve věcech soudců vyplývá, že odvolání je podáno v přibližně jedné třetině případů. Ve zbývajících případech je řízení de facto jednostupňové. Druhostupňový soud v podobě kárného senátu Nejvyššího soudu v praxi funguje jako jakýsi orgán „graciační“, který nepochybuje o skutkových zjištěních prvnostupňového kárného soudu, tradičně však pouze uložené kárné opatření zmírní (sníží srážky z platu či úplně upustí od potrestání).
Jednostupňový odvolávací proces je pravidlem v zemích angloamerické právní kultury. Pokud se nejedná, jako v některých ze států Spojených států amerických, o systém volby soudců na dobu určitou, pak jsou pro země angloamerického právního okruhu (Spojené státy americké, Velká Británie, Irsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland) typické variace na staroanglický princip odvolávání soudců a jiných úředníků státu zvláštní formou žaloby, projednávané parlamentem (impeachment). Tento postup byl zakotven v první ústavě Velké Británie (Act of Settlement z roku 1701) a odtud byl postupně přejímán do anglických kolonií coby princip ústavní. Článek III odst. 7 Aktu stanoví, že „soudci jsou jmenování po dobu, kdy se dobře chovají […] je možné je ale odvolat na základě návrh obou komor parlamentu“ [„judges’ commissions be made quamdiu se bene gesserint [during good behaviour] ... but upon address of both Houses of Parliament it may be lawful to remove them“]. Model existující v těchto právních řádech je tedy definičně jednostupňový: žalobcem je typicky (nikoliv však nutně) moc výkonná, o odvolání hlasují obě komory parlamentu.
Kárné právo soudcovské na evropském kontinentu se vyvíjelo odlišně; zde se rozvíjí společně s kárným postihem vůči státním zaměstnancům, postupně se však z této tradice vyčleňuje a osamostatňuje. Kárný postih je však koncipován jako otázka stavovská, o které rozhodují samotní „soudní úředníci“ v podobě kárného soudu, nikoliv jako typ vyvážení mezi jednotlivými mocemi ve státě. První kodifikace soudcovského práva kárného na našem území (zák. č. 46/1868 ř. z., o kárné odpovědnosti soudních úředníků) zavádí pro „vyšší soudní úředníky“ (tedy členy nejvyššího soudu, členy vrchních soudů a soudní funkcionáře soudů všech stupňů) systém jednostupňový; soudem prvního a posledního stupně je disciplinární soud nejvyššího soudu. Pro nižší „soudní úředníky“ (soudci soudů prvního a druhého stupně), kteří jsou v prvním stupni kárně souzeni před vrchním soudem, je dána možnost odvolání k nejvyššímu soudu.
Současný model německý je také jednostupňový. Z historických důvodů se jedná o zajímavou dvoukolejnost možného odvolávání soudců: odvolání soudce ve spolkové službě je možné jednak na návrh Spolkového sněmu (Bundestag) před senátem Spolkového ústavního soudu, k jehož návrhu je spolkový prezident povinen spolkového soudce propustit ze služby, jednak v rámci disciplinárního řízení před zvláštním pětičlenným (disciplinárním) senátem Nejvyššího soudu (Bundesgerichtshof).
Konečně v zemích, kde byla zřízená Soudní rada (Rada soudnictví, soudcovská rada apod.) je rozhodováním o kárné odpovědnosti soudců typicky pověřován etický či disciplinární senát této rady. Soudcovské rady byly po Druhé světové válce zřízeny především v evropských zemích románské právní kultury (Francie, Itálie, Španělsko). Kárné komise těchto rad, ve kterých bývají zastoupeni „ne-soudci“, tedy členové jiných právních profesí či politického života, mohou rozhodovat v jednom či dvou stupních.
Francouzská Nejvyšší rada soudnictví (Conseil supérieur de la magistrature) má po své poslední reformě 16 členů. Rozpadá se do dvou sekcí. Čtyři členové, kteří však na rozdíl od soudců zasedají v obou sekcích, jsou ne-soudci, jmenováni prezidentem republiky, předsedou senátu, předsedou národního shromáždění a Státní radou. Zbytek míst je rozdělen mezi jednotlivé části a vrstvy justice. O kárném provinění soudců rozhoduje Rada v jednom stupni; proti rozhodnutí Rady je však přípustná kasační stížnost z důvodů překročení pravomoci ke Státní radě (Conseil d´Etat).
Kárný soud, tribunál či jakýkoliv jiný orgán, který má ve vnitrostátním právu rozhodovat o kárné odpovědnosti soudců, by měl naplňovat znaky orgánu soudního typu – nestrannost, férový proces, rovnost zbraní se žalobcem apod. Z mezinárodněprávních závazků České republiky, z práva Evropské úmluvy o lidských právech, judikatury Evropského soudu pro lidská práva a konečně ani ze srovnání s jinými modely však neplyne požadavek, že by musela být dána možnost apelace v podobném typu řízení, tedy že by proti rozhodnutí o odvolání soudce či soudního funkcionáře muselo být přípustné odvolání.
I kdybychom však zastávali názor, že požadavek apelace se na tento typ řízení vztahuje, pak jediný právně závazný dokument, tedy Evropská úmluva, stanoví výslovnou výjimku z požadavku apelace pro případy, kdy v prvním a posledním stupni rozhoduje orgán soudního typu na úrovni nejvyššího soudu.
Z těchto důvodů bylo do návrhu zařazeno jednostupňové řízení ve věcech soudců i státních zástupců, přičemž kárným soudem bude Nejvyšší správní soud.
K bodu 4:
V souvislosti s navrženou právní úpravou kárné odpovědnosti funkcionářů soudu se upřesňuje předmět právní úpravy zákona.
K bodům 7 až 13:
Cílem navrhované úpravy je zvýšit objektivitu při rozhodování kárných soudů o kárných proviněních soudců a státních zástupců a odstranit tak v co nejvyšší míře vznik možných pochybností o nestrannosti rozhodování v těchto stavovských věcech.
Navrhuje se proto změnit složení kárných senátů ve věcech soudců tak, že členy těchto senátů budou kromě tří soudců také vždy tři přísedící z řad odborné právnické veřejnosti. Za tím účelem se navrhuje vytvořit u každého kárného soudu seznamy osob určených pro výkon této odpovědné funkce, z něhož budou konkrétní členové kárného senátu určováni losem.
Ve věcech státních zástupců budou rozhodovat senáty složené ze dvou soudců a 4 přísedících, z nichž 2 budou státní zástupci.
Složení senátů ve věcech soudců bude paritní, počet členů senátu z řad soudců a počet členů senátu z řad dalších právních profesí bude v rovnováze. Výslovně se stanoví, že k rozhodnutí senátu kárného soudu bude nutno dosáhnout většiny hlasů všech členů senátu, bude tedy nutno, aby soudci a přísedící dospěli při rozhodování k dohodě. Aby nedošlo ke zablokování rozhodování kárného senátu o tom, zda se soudce nebo jiný kárně obviněný dopustil kárného provinění, stanoví se, že při takovém rozhodování v případě rovnosti hlasů vydá senát zprošťující rozhodnutí.
V senátech pro řízení ve věcech státních zástupců budou rovněž paritně zastoupeni soudci, státní zástupci a zástupci jiných právních profesí.
Soudci, kteří budou rozhodovat v senátech kárného soudu, budou složeni ze soudců kárného soudu, soudců Nejvyššího soudu a vrchních a krajských soudů, půjde-li o rozhodování ve věcech státních zástupců, pouze ze soudců Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu.
Členy sboru přísedících, kteří nebudou státními zástupci, budou osoby právnické profese, které dosáhly alespoň 30 let věku, jsou bezúhonné a splňují požadavky podle zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, navržené předsedy zákonem určených profesních komor z řad členů těchto komor a děkany právnických fakult univerzit v České republice, jež se svým působením ve funkci přísedícího souhlasí. Není-li navržen dostatečný počet přísedících, doplní seznam přísedících svým návrhem ministr spravedlnosti. Důvodem je, aby byl za všech okolností zajištěn dostatečný počet přísedících pro plynulý průběh kárných řízení.
Za výkon funkce přísedícího kárného senátu náleží přísedícímu odměna a náhrady výdajů, jejichž výše bude stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. Tato vyhláška nemusí vzhledem k přechodným ustanovením nabýt účinnosti spolu s navrhovaným zákonem a z tohoto důvodu netvoří přílohu předkládaného materiálu.
Výslovně bude stanoveno, že činnost přísedícího ve věcech státních zástupců, který je státním zástupcem, bude považována za výkon funkce státního zástupce; těmto přísedícím tedy nebude náležet žádná zvláštní odměna.
Navrhuje se rovněž vytvořit seznamy soudců pro řízení ve věcech soudců a seznamy soudců pro řízení ve věcech státních zástupců, do něhož bude předseda soudu zařazovat soudce po dohodě se soudcovskou radou. Členové kárných senátů z řad soudců budou rovněž určováni losem.
Stanovuje se funkční období kárných senátů i jejich členů v délce 5 let. Členové kárných senátů budou moci svoji funkci vykonávat opakovaně.
K bodům 14 až 16:
Vzhledem k tomu, že bylo stanoveno funkční období senátu kárného soudu i jeho členů, navrhuje se, aby funkce členů senátu a jejich náhradníků končila uplynutím funkčního období senátu, do něhož byli určeni, bez ohledu na to, zda uplynulo jejich pětileté funkční období. Kontinuita rozhodování senátu, jehož funkční období skončí, je zajištěna změnou § 7.
Dále se navrhuje, aby možnost odvolat státního zástupce jako přísedícího senátu v řízení ve věcech státních zástupců, kterou obsahuje platná právní úprava, byla vztažena na všechny přísedící senátů kárných soudů, tedy i na příslušníky jiných právních profesí.
Rovněž se stanoví obecné pravidlo pro doplňování kárných senátů, jejichž členovi zanikla funkce v průběhu funkčního období senátu. Na jeho místo bude předseda kárného soudu určovat losem nového člena senátu z řad náhradníků.
K bodu 17:
Navrženou změnou by měla být zabezpečena činnost senátu kárného soudu ve věcech, v nichž byly učiněny úkony v řízení zahájeném před uplynutím funkčního období senátu kárného soudu, i po uplynutí tohoto období, aby byla zajištěna kontinuita práce tohoto senátu.
K bodu 18:
V rámci komplexní právní úpravy kárné odpovědnosti předsedů soudu a místopředsedů soudu bylo třeba nově upravit i okruh osob, které vůči těmto funkcionářům soudu mohou podat návrh na zahájení kárného řízení.
Vůči funkcionářům Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu bude oprávněn podat návrh na zahájení řízení prezident republiky, který tyto funkcionáře také jmenuje.
Ministr spravedlnosti a Veřejný ochránce práv bude oprávněn podat návrh vůči kterémukoliv funkcionáři soudu. Předsedové soudu pak budou moci zahájit kárné řízení vůči místopředsedům svého soudu a funkcionářům soudů nižšího stupně ve svém obvodu a předseda Nejvyššího správního soudu vůči předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví. Tato právní úprava vychází z předpokladu, že uvedené osoby disponují na základě své činnosti takovými poznatky, které jim umožní návrh na zahájení řízení kvalifikovaně vypracovat.
Nově se upravuje rovněž okruh osob, které budou moci podat návrh na zahájení kárného řízení vůči předsedům kolegií Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. V tomto případě bude oprávnění podat návrh svěřeno ministru spravedlnosti a předsedům obou nejvyšších soudů.
K bodu 19:
Změnou ustanovení § 9 odst. 1 se prodlužují subjektivní a objektivní lhůty pro zahájení kárného řízení, které podle platné právní úpravy činí 2 měsíce a dva roky, a to na 1 rok a 3 roky. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty se váže na den, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu na zahájení řízení.
Navržená právní úprava by měla poskytnout větší časový prostor pro posouzení skutku, který je nebo by mohl být kárným proviněním, a to jak v důsledku samotného prodloužení lhůt, tak v souvislosti s nově stanoveným počátkem běhu subjektivní lhůty.
K bodům 20, 23, 25, 26, 29 až 51, 53 až 57 a 59:
Do uvedených ustanovení se promítá nová právní úprava kárného řízení vůči předsedům soudů, místopředsedům soudů a předsedům kolegií Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.
K bodům 21 a 22:
V souvislosti se změnou provedenou v právní úpravě dočasného zproštění funkce soudce a novou právní úpravou dočasného zproštění funkce předsedy nebo místopředsedy soudu se doplňují náležitosti návrhu na zahájení kárného řízení. Do kárné žaloby bude nutno uvádět rovněž návrh na uložení kárného opatření, kterým však senát kárného soudu, který ve věci bude rozhodovat, nebude vázán.
K bodu 27:
Odkazem na obecný postup při zániku funkce člena senátu kárného soudu podle nového § 6 odst. 4 zákona se upravuje obdobně i postup při nahrazení člena senátu, který je vyloučen z projednávání věci pro podjatost.
K bodu 24 a 28:
V souvislosti s výše zmíněnou jednoinstančností řízení ve věcech soudců a státních zástupců se mění § 9 odst. 3, týkající se účastníků odvolacího řízení, a zrušuje se § 11 týkající se vrchních soudů.
K bodu 52 a 60:
Zrušují se ustanovení týkající se odvolacího řízení; proti rozhodnutím v řízení ve věcech soudců a státních zástupců nebude přípustné odvolání. Ponechává se možnost soudce, předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a státního zástupce podat návrh na obnovu řízení.
K bodu 58:
Vzhledem k navrhované době, v níž může dojít i k opakovanému pravomocnému kárnému postihu, který může vést k zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci (§ 91 zákona o soudech a soudcích), je nezbytné současně prodloužit dobu pro zahlazení kárného postihu na pět let.
K čl. V:
Navrhují se přechodná ustanovení k nové úpravě kárného řízení funkcionářů soudu, naplňování seznamu přísedících pro kárné řízení ve věcech soudců, k dokončení kárných řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti předkládaného zákona a nové právní úpravě zahlazení kárného postihu.
K části čtvrté:
V novelizaci zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, se Veřejnému ochránci práv svěřuje oprávnění podat návrh na zahájení kárného řízení vůči kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu. Do zákona o Veřejném ochránci práv se doplňuje korespondující právní úprava, protože podle § 1 odst. 6 zákona č. 349/1999 Sb. ochránce není oprávněn zasahovat do činnosti a rozhodování úřadů a zařízení jinak, než jak stanoví tento zákon.
K části páté:
Účinnost zákona se navrhuje stanovit prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 4. února 2008
předseda vlády
v zastoupení
místopředseda vlády a ministr životního prostředí
RNDr. Martin Bursík, v.r.
ministr spravedlnosti
JUDr. Jiří Pospíšil, v.r.
PAGE
PAGE
PAGE 30
蒲蓎蓐蓒蓔蓦蓨蓼裸裺褎貪跶跸踌釨铸铺锘防阴阶阸陌鳬鼂鼄鼠ꂆô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô 萑 ꐓ 葠 摧Dᰀ阸阺阼附陆陈陌颎餒驜髂髎髶魐鱦鲂鲎鳨麂麘麤黾鼂鼄鼆鼈鼐鼒鼔鼚鼜鼞鼠ꀞꂄꂆꄞꄨꄪꄾꈂꊄꊰꊲꊴꊶꊸꋀꋂꋄꋎퟞ탞짞�짐�짂�뚾뇲뇲ꚪ龪鮦龦龪뺓 ᘉ౨沈㸀Īᔏⱨᘀ䐊㸀Īᔏ뵨뼷ᘀ䐊㜀脈ᘆ顨ᴎ ᔌ뵨뼷ᘀ䐊 ᘆᡨ촒 ᔌ뵨뼷ᘀ౨沈 ᘉ繨둻㸀Īᔏ瘧ᘀ䐊㸀Īᘆ䐊 ᔌ孨ᘀ띨䝊 ᔌ孨ᘀ繨둻 ᔌ孨ᘀѨⰗ ᔌ孨ᘀ牨㰓 ᔌ孨ᘀ䐊 ᘉѨⰗ㸀Īᔏ뱨ꈱᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ쁨启ᘀ䐊㸀Ī㈀ꂆꊲꊴꋔꖐꖒꚪ곖곚꺪꺬뀖뀘낄낆난돈돊돪럲뤆뤈뤬볈볊싴ú ï ï 切 æ ï ï ï ï ï ï ï Û � ï 萑˅ꐓ 葠˅摧Dࠀ 萑˄葠˄摧D萑 ꐓ 葠 摧DЀ 摧DᤀꋎꋐꋔꎪꎾꏚꏜꚪꝪꝬꝸꟺꣀꥂꭎ걐곒곖곘궦긨긬긮꺪꺬꺮꼰꽀뀔뀖뀘낆낖나낚난낞녂댒댔돆돊돌돎돖돚돜쫑볃쫃뒸꒬鲬躕膆腹ú ᔏ捨ᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ�ᘀ䐊㸀Īᔌ㵨꽇ᘀ䐊 ᔌ陨ฯᘀ䐊 ᔏ陨ฯᘀ䐊㸀Īᔏ㵨꽇ᘀ୨ृ㸀Īᔏ㵨꽇ᘀ䐊㸀Īᘆ ᘆ텨嬻 ᔌ뵨뼷ᘀᵨ츳 ᔌ뵨뼷ᘀ쵨昆 ᔌ뵨뼷ᘀ텨嬻 ᘆO ᔌ뵨뼷ᘀ艐 ᔌ뵨뼷ᘀ౨沈 ᔌ뵨뼷ᘀ䐊 ᘆ顨ᴎ ᘆ䐊 ᔏⱨᘀ䐊㸀Īᘉ୨ृ㸀Ī⼀돜돤돦돪뒆뒊뒌뒚뤈뤊뤚뤜뤦뤨뤪뤬맲멖몄몞몼믰볈볊쬲쬴쬶쬾쭂쭄쭌쭎쭒첲첼쳊췀킨킪ퟎퟐퟒퟔퟖퟞퟤퟨ�������醙謁쓵뗩뗩뗩껩ꛩ黺ꚙ鋩銋ᔌ⡨縞ᘀ䐊 ᔌ뵨뼷ᘀ灨섲 ᔌ뵨뼷ᘀ䐊 ᘉ彨�㸀Īᔏฐᘀ䐊㸀Īᔏ㱨污ᘀ䐊㸀Īᔌ᭨ꩌᘀ䐊 ᔌ蕨뭯ᘀ䐊 ᔏ偨牠ᘀ䐊㸀Īᔏ艨樂ᘀ䐊㸀Īᔌᘀ䐊 ᔌɔᘀ䐊 ᔏ豨ᘀ䐊㸀Īᔌ䱨롎ᘀ䐊 ᘆ䐊 ᔏ�ᘀ䐊㸀Īᘉ୨ृ㸀Īᘉ䐊㸀Ī㐀싴쑬쬰쬲쭒킪킬텮퐊혾ퟐퟒퟨ��ô ô ô ô ô ô ô à ô × 휀 × 휀 × 툀 Ѐ 摧䠙æࠀ 萑Ȝ葠Ȝ摧D 萑˄㜀$䠀$葠˄摧DЀ摧D萑 ꐓ 葠 摧D᠀����헷퇠퇠퇠싊뢽슳꿑ꯑꓑꓑꓑꓑꓑꃑ붘톘톐袯袽 ᔏ鹨弎ᘀ䐊㸀Īᔏ鱨ꩨᘀ䐊㘀脈ᔏィ䴆ᘀ䐊㸀Īᘆᥨ ᔌ敨餝ᘀ䐊 ᘆ煨鴮 ᘆ뵨뼷 ᘉ㥨穟㸀Īᘉ彨�㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏィ쬈ᘀ䐊㸀Īᔌ�幼ᘀ䐊 ᘆ䐊 ᔔ⡨縞ᘀ䐊䌀၊愀၊ ᔌ⡨縞ᘀ䐊 ᔓ⡨縞ᘀ䐊尀脈䩡ᘊ䐊愀၊ ᔐ⡨縞ᘀ䐊愀၊㐀呂郞侮免勤禍穀難頻滛ﺐﺔ͢͠Рú ï ï ï ï ï ï ï ï ï æ æ Ø ࠀ 萑˄葠˄摧ᖫ"Ѐ 摧䌋 ࠀ 萑˄葠˄摧䌋 萑 ꐓ 葠 摧DЀ 摧䠙æᤀ鹿郞免勤喝祖禍穀難頻𤋮喝滛諭䀹ﺐﺒln|~ČĎǐǖ͜͢͞ТӔ࢚࢜ॊ፨Ꭸᐮᐰᓊᦾᧀᬮᬰ⪸⪺㝦㝴㡚㡰㤺�웋웋뮿뾷뾳뾯뾳뾳뾳뾫뾯鶤閤꒝꒑鶕ꮤ閤뾤趤趤¤ ᘆꅨ뉪 ᘆ䁨 ᔏ浨�ᘀ୨ृ㘀脈ᔌ荨�ᘀ୨ृ ᔌhⰩᘀ୨ृ ᘆ�쭶 ᘆ୨ृ ᘆᥨ ᘆ㕨呰 ᘆ艨쐄 ᔌ楨ᘀ୨ृ ᘉ୨ृ㸀Īᔏ୨ृᘀ୨ृ㸀Īᔏ콨ᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏᝨ1ᘀ䐊㸀Īᘆ뵨뼷 ᔌ樖ᘀ䐊 ᘆ䐊 ᔏꙨ䔖ᘀ䐊㸀Ī㜀РТ࢚࢜ᄞᄠᐮᐰᖒᙘᛮᛰᬮᬰℊℌ✎✐⪸⪺へぺ㕴㕶㤺ú 切 ú 切 ú ú ú á ú 切 ú ú ú ú 切 ú ú &䘋萏 萑 葞 葠 摧䌋 ࠀ 萑˄葠˄摧⤀,Ѐ 摧䌋 ᨀ㤺㤼㮞㮠㽠㽢䠲䠴佄但勶勸回因子孒忰忲扄扆捲捴授摼摾ú ú ú ú ú ú ú ú ú � ß 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 萑 ꐓ 葠 摧Dࠀ 萑˄葠˄摧⾃Üࠀ 萑˄葠˄摧⤀,ࠀ 萑˄葠˄摧䌋 Ѐ 摧䌋 ᠀㤺㤼㧎㮞㮠㽠㽢㿶䠲䠴佄但俢俤因垂孒彞彠忲扂扄扆拦拨捰捲捴捶捸掀掂掄授摾撎撐撚撞撠撢撤擒桬桮楌槈橂橤裏퓹쳮퓈새뎻꺻ꫀ骢骢銢讪좪蒪葽 ᔌ뵨뼷ᘀ�ോ ᔌ뵨뼷ᘀ䐊 ᔌ捨ᘀ䐊 ᔏ詨搹ᘀ䐊㸀Īᔏ䱨ѳᘀhⰩ㸀Īᔏ䱨ѳᘀ䐊㸀Īᘆ䐊 ᘉ୨ृ㸀Īᔏ콨ᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ⡨縞ᘀ䐊㸀ĪᘆhⰩ ᔏ⥨⩍ᘀ荨�㘀脈ᘆ�쭶 ᔏ⥨⩍ᘀ୨ृ㘀脈ᔌhⰩᘀ୨ृ ᔌ魨툔ᘀ୨ृ ᘆ୨ृ ᔌ荨�ᘀ୨ृ ᔌ楨ᘀ୨ृ 摾撢暊楌橆溪濆燌砨窖籈繨羄羆羪色葾虂虄虚衦表衾訢譲迒釶ô ë ë ë ë ô ô ô ô ô ô ô à 萑˄ꐓ 葠˄摧Dࠀ 萑Ȝ葠Ȝ摧D萑 ꐓ 葠 摧Dᨀ橤檆波涀涂涾溨溪濄濆為烐烮燈燌牪猪璐璒瓴瓸甈畞疐秶秸税稞粎粐糨糪羆羖羚群羦羨羪虄虆虒虖虚表衪衸衺衾裸褆ﳣ헜헎헎겴겴꒴鳣銗鞊誅臣 ᘆ ᘉ뵨䬣㸀ĪᔏѨ。ᘀ䐊㸀ĪᘉhⰩ㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ吠ᘀ䐊㸀Īᔏ乨∐ᘀ䐊㸀ĪᔏᘀhⰩ㸀Īᔏᘀ䐊㸀ĪᘆꕨR ᔌ൨ᅅᘀ䐊 ᔌ鵨�ᘀ䐊 ᔌ뵨뼷ᘀ敨刴 ᔌ뵨뼷ᘀhⰩ ᔌ뵨뼷ᘀ�㤼 ᘆ䐊 ᔌ뵨뼷ᘀ⑨ ᔌ뵨뼷ᘀ뽨 ᔌ뵨뼷ᘀ䐊 ᘆ�㤼㈀褆覒覞迒邔鄜鄠鄪釴釶釸釺鈆鈊鈎雸雼霌霐霔霚霜霠霤霰霸靂靄靎靐靖靚靜非須頔頾颼飀飂飄飒飖飜飠飤鯤鯦鯴鯶鯸鯺ﳱ쿔퓊웼뚾뚾뚾뚾꺾꺩꺩뺩骡骓骓ꇼ쫏쫏ﲡ쾋诊 ᔏㅨ浴ᘀ䐊㸀Īᔏ�脺ᘀ䐊㸀Īᔌ뵨뼷ᘀ둨霼 ᔌ뵨뼷ᘀ䐊 ᔏၩᘀ䐊㸀Īᘉ둨霼㸀Īᔏ끨艤ᘀ끨艤㸀Īᔏ끨艤ᘀ뵨䬣㸀Īᔏ끨艤ᘀ䐊㸀Īᘆ煨鴮 ᘉ뵨䬣㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ鵨㑒ᘀ䐊㸀Īᔌ뵨뼷ᘀᵨ츳 ᔌ뵨뼷ᘀ繨锎 ᔌ뵨뼷ᘀѨ ᔌ뵨뼷ᘀᙨꝦ ᘆ ᘆ䐊㌀釶釸鈎锆零雸雺雼非飀飂飤鯢鯤鯺鶤鶦鷆齘齚齺ꈌꈎꈤꑞꑠꑢꑴꚪô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô 萑 ꐓ 葠 摧Dᰀ鯺鶦鶸鷂鷆齚齪齬齴齶齺ꂚꄘꆦꈊꈌꈎꈐꈜꈞꈠꈤꑢꑤꑰꑴꚬꚲꛐꛒ꤬ꥈ꧊꧌ꪪꪬꪮꪰꪲꮘꮚꮠꮪ폚폌뿄뫡ﳄ뾲ﲲꚮ骞骖辖骈骮简骀矼sᘆ浨楰 ᘆ䥨輯 ᘉ周;㸀Īᔏ둨ㅳᘀ周;㸀Īᔌ빨ġᘀ周; ᔌ빨ġᘀꑨ� ᘆꑨ� ᘆ周; ᔏ빨ġᘀ周;㸀Īᔏ㙨褠ᘀ周;㸀Īᘆ뵨뼷 ᔏィ䴆ᘀ䐊㸀Īᘉ끌㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ⽨䙤ᘀ䐊㸀Īᔌ뵨뼷ᘀ晨꼗 ᔌ뵨뼷ᘀ㉨ᴪ ᔌ뵨뼷ᘀ뵨䬣 ᘉ끨艤㸀Īᘉ晨꼗㸀Īᘆ뵨䬣 ᘉ뵨䬣㸀Īᔏ뵨䬣ᘀ뵨䬣㸀Īᘆ䐊ⴀꚪꚬꚮꚰꚲꛒꪪꪬꪮꪰꮘꮚꮜꮞꮠꮢꮤꮦꮨꮪꮬꮮꯢꯤꯦô ô ï ï ï ä � ß � ß � ß � ß � ß � × 휀 × ܀ ␃愁Ĥ摧⽉Ѐ 摧D萑 ꐓ 葠 摧㭔 Ѐ 摧㭔 萑 ꐓ 葠 摧Dᤀꯦꯨꯪ갈갊갤겈겼겾곀곂계곰괤괦괪괬괰괲괶괸괼괾교굒굔÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ð ð ð ð ç ð Āࠀ萘萙☛⍠ȤĀ Ѐ 摧D܀ ␃愁Ĥ摧⽉ᤀꮪ갊겼겾곀곰괤괦괨괬괮괲괴괸괺괾굀굌굎교굔굖굢굤굦굪구굸굺굾궀궂궆궈궊�����ﳨ ᘕᑨ⁂ ⱊ洀H渄H甄Ĉᘊ� ⱊ ̓j ᘀ� ⱊ唀Ĉᘆᝨ䈤 ̏j ᘀᝨ䈤唀Ĉᘆ� ᘆ浨 ᘆ䥨輯∀굔굦굨굪궂궄궆궈궊ó ï ñ ï Ѐ 摧DĀ Ā--萘萙☛⍠Ȥ摧Dࠀ+《ἁ芰우⅁覰∅覰⌅覐␅覐┅°ᜀ쒰᠂쒰ం쒐 ʆ7 F䀀F D Normální ␃愃̤䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅN䀁N D Nadpis 1 ␆ጁ᐀㲤䀀&࠵䎁䬀᱈伀Ɋ儀Ɋ J䁁¡JԌ Standardní písmo odstavce Zi³ZԌ Normální tabulka 㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶ 0kÁ0Ԁ Bez seznamu 6䀟ò6 D Záhlaví
옍렂瀑ģ H俾ĂH D Text paragrafu 萑Ʃꐓð♀怅ꦄ @俾Ģ@ D Paragraf ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ② P俾ĢP D
Text odstavce ☊Նഀ׆Ā͓ጀ碤᐀碤䀀ئ :俾ł: D Oddíl ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ц② J俾ĒJ D
Nadpis oddílu ␃ԁĤ␆䀁Ц②࠵6俾Ţ6 D Díl ␃ԁĤ␆ጁ䀀̦② F俾IJF D Nadpis dílu ␃ԁĤ␆䀁̦②࠵:俾Ƃ: D Hlava ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ȧ② H俾ŒH D Nadpis hlavy ␃ԁĤ␆䀁Ȧ②࠵@俾Ƣ@ D ČÁST ␃ԁĤ␆ጁ᐀碤䀀Ħ②࠻H俾ŲH D NADPIS ČÁSTI ␃ԁĤ␆䀁Ħ②࠵<俾ǂ< D ZÁKON ␃ԁĤ␆䀁&②࠵㮁脈N俾ǒN D
nadpis zákona ␃ԁĤ␆ጁ碤䀀&②࠵<俾ƒ< D Parlament ␅ĤꐓŨꐔð B俾ǢB D Text článku 萑Ʃꐓð♀怅ꦄ <俾Ģ< D Článek ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ② 2俾2 D CELEX ꐓ<࠶䎁ᑊ 2俾Ȓ2 D funkce !␃ԁĤ② D俾D D "Písmeno" "␅Ĥ萏Ʃ萑﹗葞Ʃ葠﹗ L俾L D Označení pozm.n.
#☊Ɇ᐀碤 ࠵R俾R D Text pozm.n. $☊͆ഀ߆꤁ā͓ༀ劄ᐃ碤帀劄 X俾X D Novelizační bod %␅Ĥ☊цഀ׆Ā͓ጀᐁ碤 z俾z D Novelizační bod v pozm.n. -&␅Ĥ☊ņഀ߆匁ă֊ༀ誄ᄅ즄ᏽ帀誄怅즄ý P俾P D Nadpis pozm.n. '␃ԁĤ␆ᐁ碤愀Ĥ࠵䎁⁊ 8俾ʂ8 D Text bodu (☊ଂՆ䀀ࠦ >俾ʒ> D Text písmene )☊ଁՆ䀀ܦ L俾¢ʡL DOdkaz na pozn. pod čarou ⩈L俾L D Text bodu novely +萏ȷ萑葞ȷ葠 2䀩¢ˁ2 D
Číslo stránky 4䀠˒4 D Zápatí
-옍렂瀑ģ >俾Ʋ> D Návrh .␃ԁĤ␆ᐁ䀀&②血(:俾Ȓ: D Podpis_ /␃ԁĤ␆ጁ키愂Ĥ V䁃̂V D Základní text odsazený 0搒Ũ䩏䩑@俾@ D VARIANTA
1␆ጁ碤᐀碤 ࠻䂁㲈 D俾D D VARIANTA - konec 2࠻䂁㲈 @俾đĢ@ D Nadpis paragrafu 3࠵:俾DZĢ: D
Nadpis článku 4࠵N͒NČ 䌋 Text pozn. pod čarou 5␃愀$䩃H&¢͡HČ 䌋 Značka pozn. pod čarou ⩈ Ⳃ� ଅ ౖ ತ Ṛ ᾧ ⋚ 㕡 㕢 㝈 㩼 㭩 㭪 㺺 㺻 䂿 䃲 䃳 䉏 䑔 䔏 䔐 䢤 䱾 ⳃ䁚 〓 耀 耀 耀 ܀䁪 』 耀磋 耀 ܀䂚 耀礎 耀 ܀䂚 耀礎 耀 ܀䁺 】 耀礎 耀 ܀䂚 耀簣 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀䂚 耀䍳 耀 ܀ က 耀 耀 ܀ # 7 8 ǭ Ǯ ǯ ȥ Ȧ ȧ ȴ ȵ ɗ ɘ ɞ ɟ ү Ұ ұ ُ ِ ٫ ٭ ڐ ࣖ ખ ગ ૃ ଅ ౖ ತ ಥ ೠ ೡ ഒ ട ഠ ദ സ ഹ ී ු ෨ ෩ ໜ ༶ ༷ ၖ ၗ ၱ ၲ ჵ ჿ ᆫ ᇑ ᇰ ᇱ ሯ ሰ ጚ ጤ ᒶ ᗂ ᙁ ᙂ ᙾ ᚛ ᚜ ឍ ណ ៥ ៦ ᢥ ᢦ ᣔ ᣕ ᣜ ᣝ ᨙ ᨚ ᨷ ᨸ ᨾ ᩗ ᩘ ᬽ ᬾ ᯡ ᯢ ᰏ ᰐ ᱿ ᲀ ᶍ ᶎ ᶱ ᶲ Ṛ ṛ ề Ể ᾧ ᾨ ῃ ῄ ⋚ ⋛ ⌏ ⌐ ⏨ ⏩ ⑶ ⒘ Ⓜ ⓳ ⓴ ╼ ╽ ◍ ◎ ◖ ◗ ☸ ♲ ❫ ❬ ⤙ ⤚ ⥆ ⥇ ⥽ ⥾ ⨽ ⨾ ⩍ ⩎ ⩕ ⩖ ⬹ ⬺ ⮗ ⮘ Ⱅ Ⱆ ⱘ ⱙ ⱨ Ⱪ Ɒ ⱱ ⴂ ⴃ ⵁ ⵂ ⵊ ⵋ ⹁ ⹂ ⹃ ⹊ ⽽ ぎ ㄝ ㄞ ㄟ ㄠ ㄭ ㄮ ㅌ ㅍ ㅕ ㅖ ㆛ ㆜ ㉕ ㉖ ㉗ ㉘ ㉥ ㉦ ㊡ ㊢ ㊩ ㊪ ㌸ ㌹ ㍼ ㍽ ㎱ ㎲ ㏰ ㏱ 㒟 㒠 㓔 㓕 㓡 㓢 㓧 㓨 㕎 㕏 㕛 㕜 㕡 㕢 㝈 㝉 㩻 㩼 㭩 㭪 㺺 㺻 㽄 㽅 㾈 㾉 䂿 䃀 䃪 䃫 䃬 䃲 䃳 䉏 䉐 䑓 䑔 䔏 䔐 䚨 䚩 䝲 䝳 䟁 䟂 䢤 䢥 䤆 䤇 䱾 䱿 䲽 䲾 䶱 ䷕ ䷖ 也 习 亚 些 伪 伫 俤 俥 兽 兾 冫 冬 劕 劖 匼 匽 卟 占 原 厠 叀 叁 呃 呄 唅 唆 唓 唘 唙 喁 喂 嗈 嗉 嘹 嚥 囸 坌 埈 塑 塒 壡 夡 奩 姇 姈 姺 姻 娕 娖 嬝 嬞 寁 寂 屵 屶 峭 峮 嶑 嶒 幍 幎 廸 廹 復 循 恥 恦 恻 恼 懂 懃 扲 扳 挗 挘 掴 掵 提 揑 昁 昂 晖 晗 枖 林 枲 枳 槸 槹 欸 欹 毝 毞 沂 沃 活 洼 淬 淭 溝 溞 潍 潎 濼 濽 炧 炨 煑 煒 燼 燽 犤 犥 獐 獑 現 珿 璸 璹 瓇 瓈 瓎 瓏 甌 甍 疱 疲 癖 癗 省 眂 瞧 瞨 硌 硍 碃 碄 礠 礡 福 禐 禑 禗 禬 禭 端 竰 繢 繣 绮 绯 翁 翂 翃 翄 翅 翓 翔 翺 翻 翼 考 耄 胣 胤 腺 腻 膠 興 舉 舻 舼 舽 舾 舿 艋 艌 艕 艖 艞 艟 苊 苝 苟 苯 苰 英 茀 茁 茂 蚽 蜆 蜇 衵 衶 譶 蹴 蹵 醴 醵 鉒 鉓 鋯 鋰 錼 錽 鎎 鎏 鏮 鏯 闄 闇 頾 顀 顁 顒 顓 顔 顕 顖 顤 顥 顦 顧 顰 顱 须 驹 驺 骄 鱒 鳸 鳹 鴃 黱 ꁹ ꁺ ꂉ ꄖ ꄗ ꄘ ꄙ ꄣ ꑳ ꕾ ꕿ ꖍ Ꙁ Ꝗ ꝗ ꝧ ꣅ ꥒ 걨 걪 굒 굓 금 급 긿 김 깋 꿡 꿢 꿲 뇶 늀 늁 늓 둡 둢 띷 렳 뮕 뮖 뮦 빒 빓 뺴 쀂 서 쇥 쇦 쇱 쉚 썴 쩦 찄 찅 찗 췡 칗 캅 쿂 큸 큹 큺 킄 탯 탰 탱 탲 탳 턂 턄 톣 튽 팔 팕 팖 팗 팦 팧 팱 팲 퍉 핅 핇 � � � � � � � � 猪 益 ﶟ ﶠ ク ケ ŬŭΥΦܟܠ߁࠻࠼ࡎूણଠሑፈᐡᔱᖿᗀᗒ᜶ᠼᤞᤪᨰᨱᨼᬎ᮶ᷦỸỹἄ₀ⅸⅹⅺⅻ↬≝≞≯⏮⏯⏺Ⓩⓐⓠ▩▪►✃✄✏⠬⠭⠮⠷⥒⥓⥔⥕⥖⥦⭒⭓⭔⭕⭣⯉⯊⯋⯌⯍⯎⯏⯐⯑⯒⯓⯔⯮⯯⯰⯱⯲ⰁⰂⰏⱁⱛⱜⱝⱞⱟⱵⲏⲐⲒⲓⲕⲖⲘⲙⲛⲜⲥⲦⲧⲰⲱⲲⲾⲿⳀⳃ 耀 耀 〮 耀 耀 〮 耀 耀 〮 耀 耀 〛 耀 耀 〜 耀 耀 〛 耀 耀 〜 耀 耀 〜 耀 耀 〜 耀 耀 〙 耀8 〚 耀8 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 【 耀Ǯ h 〒 耀ૃ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ 耀ଅ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀᱿ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀ᶱ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ x 〩 耀ề X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀ῃ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀⩕ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ ‘ 耀 ‘ 耀 ‘ 耀 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀ㅌ 耀ㅌ 耀ㅌ 耀ㅌ 耀ㅌ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀㌸ X 〞 耀Ǯ 耀㍼ 耀㍼ 耀㍼ X 〞 耀Ǯ 耀㏰ X 〞 耀Ǯ 耀㒟 X 〞 耀Ǯ 耀㓔 耀㓔 耀㓔 耀㓔 耀㓔 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 耀㕛 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 耀䃫 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀䤆 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀冫 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀匼 耀匼 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀唘 X 〞 耀Ǯ 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 耀喁 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀嬝 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀峭 X 〞 耀Ǯ 耀嶑 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀廸 X 〞 耀Ǯ 耀復 X 〞 耀Ǯ 耀恥 X 〞 耀Ǯ 耀恻 耀恻 耀恻 耀恻 耀恻 X 〞 耀Ǯ 耀挗 X 〞 耀Ǯ 耀掴 耀掴 耀掴 耀掴 耀掴 X 〞 耀Ǯ 耀晖 耀晖 耀晖 耀晖 耀晖 耀晖 耀晖 耀晖 耀晖 耀晖 耀晖 X 〞 耀Ǯ 耀沂 耀沂 耀沂 耀沂 耀沂 耀沂 耀沂 耀沂 耀沂 耀沂 耀沂 X 〞 耀Ǯ 耀炧 耀炧 耀炧 耀炧 耀炧 耀炧 耀炧 耀炧 耀炧 耀炧 耀炧 X 〞 耀Ǯ 耀璸 耀璸 耀璸 耀璸 耀璸 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀疱 耀疱 耀疱 耀疱 耀疱 X 〞 耀Ǯ 耀瞧 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀碃 X 〞 耀Ǯ 耀礠 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ h 〒 耀錼 h 〒 耀錼 耀鎎 耀鎎 耀鎎 h 〒 耀錼 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀ꖍ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀ꣅ 耀ꣅ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀쉚 耀쉚 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀찅 耀찅 耀찅 耀찅 耀찅 耀찅 耀찅 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 ‗ 耀팲 ‗ 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 耀팲 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀࠼ 耀࠼ 耀࠼ 耀࠼ 耀࠼ 耀࠼ 耀࠼ 耀࠼ 耀࠼ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀⥕ 耀⥕ 耀⥕ 耀⥕ 耀⥕ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀 耀 耀⭣ 耀⭣ 耀⭣ 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀⭣ 耀⭣ 耀 耀 耀 耀 耀 耀 䂘 耀 耀 ܀譨 ާ䂘 耀 耀 ܀譨 ާ䂘 耀 耀 ܀譨 ާ䂘 耀 耀 ܀譨 ާ䂘 』 耀 耀 Ā ހ䂘 』 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 〭 耀 耀 Ā 䂘 〭 耀 耀 䂘 耀 耀 䂘 〭 耀 耀 Ā 䂘 〭 耀 耀 䂘 耀 耀 譨 ᆠާ # 7 8 ǭ Ǯ ǯ ȥ Ȧ ȧ ȴ ȵ ɗ ɘ ɞ ɟ ү Ұ ُ ِ ٫ ٭ ڐ ࣖ ખ ગ ૃ ଅ ౖ ತ ಥ ೠ ೡ ഒ ട ഠ ദ സ ഹ ී ු ෨ ෩ ໜ ༶ ༷ ၖ ၗ ၱ ၲ ჵ ჿ ᆫ ᇑ ᇰ ᇱ ሯ ሰ ጚ ጤ ᒶ ᗂ ᙁ ᙂ ᙾ ᚛ ᚜ ឍ ណ ៥ ៦ ᢥ ᢦ ᣔ ᣕ ᣜ ᣝ ᨙ ᨚ ᨷ ᨸ ᨾ ᩗ ᩘ ᬽ ᬾ ᯡ ᯢ ᰏ ᰐ ᱿ ᲀ ᶍ ᶎ ᶱ ᶲ Ṛ ṛ ề Ể ᾧ ᾨ ῃ ῄ ⋚ ⋛ ⌏ ⌐ ⏨ ⏩ ⑶ ⒘ Ⓜ ⓳ ⓴ ╼ ╽ ◍ ◎ ◖ ◗ ☸ ♲ ❫ ❬ ⤙ ⤚ ⥆ ⥇ ⥽ ⥾ ⨽ ⨾ ⩍ ⩎ ⩕ ⩖ ⬹ ⬺ ⮗ ⮘ Ⱅ Ⱆ ⱘ ⱙ ⱨ Ⱪ Ɒ ⱱ ⴂ ⴃ ⵁ ⵂ ⵊ ⵋ ⹁ ⹊ ⽽ ぎ ㄝ ㄞ ㄟ ㄠ ㄭ ㄮ ㅌ ㅍ ㅕ ㅖ ㆛ ㆜ ㉕ ㉖ ㉗ ㉘ ㉥ ㉦ ㊡ ㊢ ㊩ ㊪ ㌸ ㌹ ㍼ ㍽ ㎱ ㎲ ㏰ ㏱ 㒟 㒠 㓔 㓕 㓡 㓢 㓧 㓨 㕎 㕏 㕛 㕜 㕡 㕢 㝈 㝉 㩻 㩼 㭩 㭪 㺺 㺻 㽄 㽅 㾈 㾉 䂿 䃀 䃪 䃫 䃬 䃲 䃳 䉏 䉐 䑔 䔏 䔐 䚨 䚩 䝲 䝳 䟁 䟂 䢤 䢥 䤆 䤇 䱾 䱿 䲽 䲾 䶱 ䷕ ䷖ 也 习 亚 些 伪 伫 俤 俥 兽 兾 冫 冬 劕 劖 匼 匽 卟 占 原 厠 叀 叁 呃 呄 唅 唆 唓 唘 唙 喁 喂 嗈 嗉 嘹 嚥 囸 坌 埈 塑 塒 壡 夡 奩 姇 姈 姺 姻 娕 娖 嬝 嬞 寁 寂 屵 屶 峭 峮 嶑 嶒 幍 幎 廸 廹 復 循 恥 恦 恻 恼 懂 懃 扲 扳 挗 挘 掴 掵 提 揑 昁 昂 晖 晗 枖 林 枲 枳 槸 槹 欸 欹 毝 毞 沂 沃 活 洼 淬 淭 溝 溞 潍 潎 濼 濽 炧 炨 煑 煒 燼 燽 犤 犥 獐 獑 現 珿 璸 璹 瓇 瓈 瓎 瓏 甌 甍 疱 疲 癖 癗 省 眂 瞧 瞨 硌 硍 碃 碄 礠 礡 福 禐 禑 禗 禬 禭 端 竰 繢 繣 绮 绯 翁 翂 翃 翄 翅 翓 翔 翺 翻 翼 考 耄 胣 胤 腻 膠 興 舉 舻 舼 舿 艋 艌 艕 艖 艞 艟 苊 苝 苟 苯 苰 英 茀 茁 茂 蚽 蜆 蜇 衵 衶 譶 蹴 蹵 醴 醵 鉒 鉓 鋯 鋰 錼 錽 鎎 鎏 鏮 鏯 闄 闇 頾 顁 顒 顓 顖 顤 顧 顰 顱 须 驹 驺 骄 鱒 鳸 鳹 鴃 黱 ꁹ ꁺ ꂉ ꄖ ꄙ ꄣ ꑳ ꕾ ꕿ ꖍ Ꙁ Ꝗ ꝗ ꝧ ꣅ ꥒ 걨 걪 굒 굓 금 김 깋 꿡 꿢 꿲 뇶 늀 늁 늓 둡 둢 띷 렳 뮕 뮖 뮦 빒 빓 뺴 쀂 서 쇥 쇦 쇱 쉚 썴 쩦 찄 찅 찗 칗 캅 쿂 큸 큺 킄 탯 탳 턂 턄 톣 튽 팔 팖 팗 팦 팧 팱 팲 퍉 핅 핇 � � � � � � � � 猪 益 ﶟ ﶠ ク ケ ŬŭΥΦܟܠ߁࠻࠼ࡎूણଠሑፈᐡᔱᖿᗀᗒ᜶ᠼᤞᤪᨰᨱᨼᬎ᮶ᷦỸỹἄ₀ⅸⅻ↬≝≞≯⏮⏯⏺Ⓩⓐⓠ▩▪►✃✄✏⠬⠭⠮⠷⥒⥖⥦⭒⭔⭕⭣⯉ⳃ 耀 耀 〮 耀 耀 〮 耀 耀 〮 耀 耀 〛 耀 耀 〜 耀 耀 〛 耀 耀 〜 耀 耀 〜 耀 耀 〜 耀 耀 〙 耀8 〚 耀8 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ R 〞 耀Ǯ ހP 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 【 耀Ǯ h 〒 耀ె 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ ހ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ ܀ 耀ಈ 耀ಈ ܀ 耀ಈ 耀ಈ ܀ 耀ಈ ܀ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ ܀ 耀ಈ 耀ಈ ܀ 耀ಈ ܀ 耀ಈ ܀ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ � 耀ಈ ܀ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ ܀ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ 耀ಈ ܀ 耀ಈ 耀ಈ ܀ 耀ಈ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ R 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ 耀⌭ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀╝ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ x 〩 耀♺ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀❼ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀㊐ Z 〞 耀Ǯ ހP 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ R 〞 耀Ǯ ހP 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ R 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀R 〞 耀Ǯ ހP 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ ‘ 耀㰤 ‘ 耀㰤 ‘ 耀㰤 Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀䇻 耀䇻 耀䇻 耀䇻 耀䇻 X 〞 耀Ǯ R 〞 耀Ǯ ހP 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀䙋 X 〞 耀Ǯ 耀䚏 耀䚏 耀䚏 X 〞 耀Ǯ 耀䜃 ހX 〞 耀Ǯ 耀䞴 X 〞 耀Ǯ 耀䟩 耀䟩 耀䟩 耀䟩 耀䟩 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀䡰 耀䡰 耀䡰 ހ 耀䡰 耀䡰 ހ 耀䡰 耀䡰 耀䡰 耀䡰 ހ 耀䡰 耀䡰 耀䡰 耀䡰 耀䡰 耀䡰 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀嘤 耀嘤 耀嘤 ހ 耀嘤 耀嘤 ހ 耀嘤 ހ 耀嘤 耀嘤 ހ 耀嘤 耀嘤 ހ 耀嘤 耀嘤 耀嘤 耀嘤 X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ 耀惾 ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀槈 ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀歞 耀歞 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހZ 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀淄 X 〞 耀Ǯ 耀渭 ހ 耀渭 耀渭 耀渭 耀渭 耀渭 耀渭 耀渭 耀渭 耀渭 ހ 耀渭 耀渭 耀渭 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀珶 ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀痙 ހX 〞 耀Ǯ 耀皐 X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ 耀砌 ܀X 〞 耀Ǯ 耀磏 X 〞 耀Ǯ 耀禋 X 〞 耀Ǯ 耀禡 ހ 耀禡 耀禡 ހ 耀禡 耀禡 ހX 〞 耀Ǯ 耀粊 ހX 〞 耀Ǯ 耀紺 耀紺 耀紺 耀紺 ހ 耀紺 ހX 〞 耀Ǯ 耀腛 ހ 耀腛 耀腛 耀腛 耀腛 ހ 耀腛 耀腛 ܀ 耀腛 耀腛 ܀ 耀腛 耀腛 ܀X 〞 耀Ǯ 耀蠦 ܀ 耀蠦 耀蠦 ܀ 耀蠦 耀蠦 ܀ 耀蠦 耀蠦 ܀ 耀蠦 耀蠦 ܀ 耀蠦 耀蠦 ܀X 〞 耀Ǯ 耀貽 ܀ 耀貽 耀貽 ܀ 耀貽 耀貽 ܀ 耀貽 耀貽 ܀ 耀貽 ܀ 耀貽 ܀ 耀貽 耀貽 ܀X 〞 耀Ǯ 耀酿 耀酿 耀酿 耀酿 耀酿 X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ 耀銋 ܀ 耀銋 耀銋 ܀ 耀銋 耀銋 ܀X 〞 耀Ǯ 耀钼 ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀閫 ܀X 〞 耀Ǯ 耀陛 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ R 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ R 〞 耀Ǯ ܀P 〞 耀Ǯ R 〞 耀Ǯ ܀P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ h 〒 耀돪 h 〒 耀돪 耀됼 耀됼 耀됼 h 〒 耀돪 X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ 耀 ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހ 耀운 ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ 耀쫂 耀쫂 X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހZ 〞 耀Ǯ ހZ 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ P 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀 耀 Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ 耀 ܀ 耀 耀 耀 耀 ހP 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀 ܀ 耀 耀 ܀ 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 ܀ 耀 耀 ‗ 耀 ‗ 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ 耀 耀 耀 ހ 耀 ހ 耀 耀 ހ 耀 ހ 耀 X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ހX 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ Z 〞 耀Ǯ ܀ 耀䷹ 耀䷹ 耀䷹ ܀ 耀䷹ X 〞 耀Ǯ X 〞 耀Ǯ က 耀 耀 ܀ " 0 0 0 3 ⎨ 㔸 䶶 橀 畂 覀 駆 괪 믺 쩐 � ɬඔ㑎阸ꋎ돜�㤺橤褆鯺ꮪ궊 ¢ ¥ © « ¯ ± ³ µ · ¹ » ¾ À Ř Ś ś ŝ ş Ţ Ť ť ŧ Ū ಼ ∢ ⣤ 㥊 䌜 勺 怬 樼 滺 皒 鈞 Ꙕ 눦 뾂 쾠 ވ౾ⓨ蒲ꂆ싴Р㤺摾釶ꚪꯦ굔궊 ¡ £ ¤ ¦ § ¨ ª ¬ ® ° ² ´ ¶ ¸ º ¼ ½ ¿ ŗ ř Ŝ Ş Š š ţ Ŧ Ũ ũ ū 궈 " ) , 3 ℓҕℓℓ4肕" 附i࣓际iᣄ࣓陆i쨌ы陇i㶄ࣕ陈iດ࣑陉i㍤࣑陊i㋤࣑陋i䤼࣑陌i答ѓ降iꪄࣟ陎i气ј陏i䳔ࣈ限i懬Ѣ陑i愬Ѣ陒i啤陓i昼̽陔i顄̽陕i뽔࣑陖i앤я陗iⒼы陘iꐄѢ陙i튼Ѡ陚i옼ѕ陛i侤࣍陜iLѓ陝iᆲѓ陞iⳜࣆ陟iⵜࣆ陠i幬̳陡i廬̳院i彬̳陣i䘼࣑除i䚼࣑陥i䜼࣑܊ ࡳ ৼ ༏ ⋻ 䣺 丱 乳 亓 厳 喴 点 絝 鰸 ꂁ ꓧ ꖆ 꿩 뮝 퍂 퐝 풩 � � � � � ↣≦ⓗ▱ⳃ
! ࡷ ༒ ⋾ 䣽 丶 乶 亖 厶 喷 炼 絠 鰼 ꂄ ꓫ ꖉ 꿭 뮡 퍅 퐧 풵 � � � � � ↧≪ⓛ▵ⳃ
! 8 耪牵㩮捳敨慭業牣獯景潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耄慤整耀C " 耪牵㩮捳敨慭業牣獯景潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耏敭牴捩潣癮牥整rಀ ꠁ堦⨊ Āㆀ考‱ɡㆀㆀⰰ愠耂ㄱ耂㈱耂㌱耄㜱愠耂㤱耄㤱㔸耆㤱㔸愠耄㤱㈹耄㤱㌹耄㤱㐹耄㤱㠹耄㤱㤹考′ѡ㊀〰в㊀〰з㊀‱ѡ㊀″ѡ㊀‴ɡ㊀̹㎀愠耂ㄳ老̴㒀愠考‵ѡ㖀′ѡ㖀‷͡㚀愠老з㞀‱š㢀耄㘸愠老̹䒀祡耂獬者潍瑮२傀潲畤瑣䑉者牴湡ѳ妀慥≲Ā ✀ ∀Ā ✀ ∀Ā ✀ ∀Ā ✀ Ā ∀Ā ✀ ᨀ ∀Ā ✀ ᨀ ∀Ā ✀ ̀ ∀Ā ✀ က ∀Ā ✀ ᜀ ∀Ā ✀ ᜀ ∀Ā ✀ ᜀ ∀Ā ✀ Ā ∀Ā ✀ က ∀Ā ✀ ∀Ā ✀ ᨀ ∀Ā ✀ ∀ ∀Ā ✀ Ḁ ∀Ā ✀ ܀ ∀Ā ✀ ᐀ ∀Ā ✀ ᬀ Ѐ ─ ⠀ ☀ ␀ ⤀ ఀ Ѐ ─ ⠀ ☀ Ԁ ␀ ᠀ ⤀ Ѐ ─ ⠀ ☀ Ѐ ␀ ᘀ ⤀ ऀ ∀Ā ✀ Ѐ ─ ⠀ ☀ Ԁ ␀ ⤀ ऀ Ѐ ─ ⠀ ☀ ἀ ␀ Ȁ ⤀ Ѐ ⤀ ഀ ␀ ☀ Ȁ ─ ⠀ Ѐ ─ ⠀ ☀ Ԁ ␀ ℀ ⤀ ༀ Ѐ ─ ⠀ ☀ ἀ ␀ ⌀ ⤀ ᄀ Ѐ ─ ⠀ ☀ ᤀ ␀ ࠀ ⤀ ሀ ∀Ā ✀ ᴀ ∀Ā ✀ ጀ ∀Ā ✀ ᔀ ∀Ā ✀ ᰀ 退Ĭ退Ĭ鈀Ĭ鈀Ĭ錀Ĭ錀Ĭ销Ĭ阀Ĭ頀Ĭ餀Ĭ鬀Ĭ鰀Ĭ쀀Ĭ쌀Ĭ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ ̀ ᨀ ᴀ ∀ ⌀ 㘀 㠀 ␀✀㌀㔀嘀堀帀怀글넀一倀樀洀輀鄀ffﴀ픀휀销
需
숀
︀
Ѐ唀圀ꌀꔀ�က
ሀ
Ḁ
─
☀
㜀
㤀
툀
퐀
��㔀㜀唀圀瀀爀︀ꨀ퀀턀⸀ᤀᨀ⌀␀딀똀섀숀䀀䈀紀耀騀鰀嘀堀谀踀ꐀꘀ팀픀��᠀ᨀ㘀㠀㴀㸀嘀夀㰀㸀က縀耀谀踀뀀눀夀嬀쀀숀ꘀꠀ숀쐀�"�"#ᄀ###唀$嘀$甀$瘀$需$頀$섀$숀$$$笀%紀%찀%츀%픀%�%㜀&㠀&焀&爀&樀'洀'᠀)ᬀ)䔀)䜀)簀)縀)㰀*㸀*䰀*一*吀*圀*㠀+㨀+阀+頀+᐀,ᘀ,圀,夀,最,椀,漀,爀,Ā-̀-䀀-䈀-䤀-䬀-瀀-猀-䀀.䌀.䤀.䨀.帀.怀.簀/紀/䴀0一0ᰀ1 1Ⰰ1⸀1䬀1䴀1吀1圀1騀1鴀1吀2堀2搀2昀2ꀀ2ꈀ2ꠀ22㜀3㤀3笀3紀3뀀3눀333鸀4ꀀ4팀4픀44444䴀5伀5娀5尀5怀5挀5䜀7䨀7稀:紀:栀;欀;뤀>묀>䌀?䔀?蜀?褀?븀@쀀@@@@@一B儀B刀D唀DEᄀE꜀FꨀF焀G猀G쀀G숀GꌀHꔀHԀI܀I紀L缀L밀L븀L뀀M넀M퐀M혀M帀N怀N餀N鬀N⤀O⬀OOO簀Q縀QꨀQ관Q鐀R阀R㬀S㴀S帀S怀S鸀SꀀS뼀S숀S䈀T䐀TЀUUሀUጀUᜀUᤀU耀U舀U윀U쨀U㠀V㤀VꐀVꔀVVV䬀W䰀W윀W저W倀X匀XXX Y℀Y栀Y椀Y였Y저Y豈YffY᐀ZᜀZᰀ[Ḁ[쀀[숀[琀\瘀\\\退]鈀]䰀^一^^豈^ꠀ_ꨀ_搀`昀`稀`簀`섀a쌀a焀b猀bᘀc᠀c대c딀c케c턀c fȀf唀f圀f销g需g넀g됀gi豈i㜀k㤀k�k�k脀l茀l㨀m㰀mmm鰀n鸀n䰀o一offoﴀoꘀpꠀp倀q刀qffqﴀqꌀrꔀr伀s儀sﴀss뜀t뤀t였t저t촀t퀀tuഀu뀀u눀u唀v圀v wȀwꘀwꠀw䬀x䴀x舀x萀xἀy℀y踀y鄀yy관yzz愀~挀~~~쀀씀툀퐀豈ﰀȀԀ礀笀鼀ꀀ܀ऀ㨀㼀䨀䰀吀嘀崀怀준�̀밀봀Ԁࠀ琀眀甀眀猀瘀대똀儀吀㬀㸀贀輀쌀저㴀䄀儀嘀挀最漀焀稀簀砀稀茀蘀儀匀豈ȀЀ砀 稀 蠀 言 ᔀ¡ᤀ¡∀¡␀¡爀¤琀¤紀¥缀¥谀¥踀¥㼀¦䄀¦唀§圀§昀§栀§쐀¨윀¨儀©刀©最¬欀¬儀吀܀®®㸀®䀀®䨀®䰀®¯¯¯¯±±缀²脀²鈀²錀²怀´挀´瘀·砀·㈀¸㐀¸鐀»阀»ꔀ»꜀»儀¾吀¾대¾딀¾ĀÀ̀ÀᬀÁᴀÁÁÁÁÁ夀Â嬀Â猀Ã琀Ã攀Ê昀ỀÌԀÌᘀÌ᠀ÌÍÍ嘀Î圀Î萀Î蔀Î섀Ï숀Ï眀Ð稀Ð茀Ð蔀ÐÐÐĀÑԀÑꈀÑꐀÑ밀Ò븀ÒጀÓᜀÓ─Ó✀Ó Ó㈀Ó䠀Ó䤀Ó䐀Õ䜀Õ가×글×ఀØༀØ䤀Ú䬀Ú渀Ý瀀Ý謀Þ贀Þጀàᔀà씀à였à⠀á⤀á猀á甀á錀ã销ã脀æ茀æ茀é蔀é堀ë娀ë㠀î㨀î똀ð렀ð餀ò鬀ò쬀ó촀ó가õ글õᔀúᜀú鸀ýꀀý眀ÿ礀ÿ欀ā洀āꐀăꘀăąąḀć℀ć딀ć뜀ć쀀ć숀ć㨀Ĉ㰀Ĉ䴀Ĉ伀Ĉ䄀ĉ䈀ĉꈀĊꌀĊἀċ ċ儀č刀č�ččĎĎကĒᄀĒ䜀ē䤀ē Ĕ∀Ĕ ĕ㈀ĕ븀ĕ쀀ĕ턀ĕ팀ĕ㔀ė㜀ė㬀Ę㴀Ęᴀęἀę⤀ę⬀ę⼀ĚĚ㬀Ě㴀Ěഀěༀě딀ě똀ěĝĝĞ豈Ğ̀ğԀğ缀Ġ脀Ġ眀ġ笀ġġ관ġ尀Ģ帀Ģ渀Ģ瀀Ģģģ豈ģffģ츀Ĥ퀀Ĥ�ĤĤꠀĥꨀĥ뤀ĥ묀ĥȀħЀħħကħ⬀Ĩ⸀Ĩ㘀Ĩ㠀Ĩ儀ĩ嘀ĩ攀ĩ最ĩ儀ī唀ī戀ī搀ī저ī퐀īīī ĬȀĬĬༀĬ䀀Ĭ䄀Ĭ娀Ĭ开Ĭ琀Ĭ甀Ĭ踀Ĭ退Ĭ退Ĭ鈀Ĭ鈀Ĭ錀Ĭ錀Ĭ销Ĭ阀Ĭ頀Ĭ餀Ĭ鬀Ĭ鰀Ĭ쀀Ĭ쌀Ĭ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ 케ī턀īīīĀĬ娀Ĭ嬀Ĭ尀Ĭ琀Ĭ踀Ĭ輀Ĭ退Ĭ退Ĭ鈀Ĭ鈀Ĭ錀Ĭ錀Ĭ销Ĭ阀Ĭ頀Ĭ餀Ĭ鬀Ĭ鰀Ĭ봀Ĭ븀Ĭ쀀Ĭ쌀Ĭ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀ȀЀ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ԁ܀Ȁ 退Ĭ退Ĭ鈀Ĭ鈀Ĭ錀Ĭ錀Ĭ销Ĭ阀Ĭ頀Ĭ餀Ĭ鬀Ĭ鰀Ĭ쀀Ĭ쌀Ĭ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁᘀ츀델踄墵 Ā ध鉮⌜ Āꄀ�䀆婜X Ā漪尉깪ト////////ဏ�鷺䈍 ᅴ////////ђḖⱱ■ Ā퀀㜛᠙⃙▩ Ā倀䌒�ⲝ* Ā䄀㍍U Ā载ﰵꃯ☕ Ā혀䐻₩////////ဏ저蔂刼鉻 Ā 圇↓ Ā䌀昵홁�ᅣ Āᄀ䜪�豩ョ Ā謀굩♏큂ᅪ Ā䝪ᅛԀ$ Ā�伿ᄉ Ā�䀘䉩긙ᆲ Āἀ꼚鉪勒ዑ⤀⠀/////䘀獒퉯㚁1 Ā甗⩳廢/ ĀĀ Ā ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾ ⸀Ā ̀Ā ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾ ⸀Ā ЀĀ ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾ ⤀Ā Ā ̀༉킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾( ) 耄 ᠊ 萏֠萑ﺘ옕ꀁ葞֠葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l梇 䢈 . 耀 ᠊ 萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇 䢈 . 耄 ᠊ 萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l梇 䢈 . 耀 ᠊ 萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇 䢈 . 耄 ᠊ 萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l梇 䢈 . ᠀ 萏Ũ萑ﺘ옕栁葞Ũ葠ﺘ ) ᠀ 萏ː萑ﺘ옕퀁葞ː葠ﺘ) ᠀ 萏и萑ﺘ옕㠁葞и葠ﺘ) ᠀ 萏֠萑ﺘ옕ꀁ葞֠葠ﺘ() ᠀ 萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ() ᠀ 萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ() ᠀ 萏萑ﺘ옕�؉葞葠ﺘ. ᠀ 萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ. ᠀ 萏ನ萑ﺘ옕ꠁ،葞ನ葠ﺘ. ᠀ 萏 萑Ʃ옕ᄁ葞 葠Ʃ( ) ᠆ 萏ȷ萑옕㜁葞ȷ葠࠵㘁 . ᠀ 萏Ũ萑ﺘ옕栁葞Ũ葠ﺘ . ᠀ 萏Ʃ萑﹗옕꤁葞Ʃ葠﹗ ) ᠀ 萏͓萑ﲭ옕匁葞͓葠ﲭ . ᠐Ā萏ː萑ﺘ옕퀁葞ː葠ﺘ䩏 䩐 䩑 䩞 . 耄 ᠊ 萏֠萑ﺘ옕ꀁ葞֠葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l梇 䢈 . 耀 ᠊ 萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇 䢈 . 耄 ᠊ 萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l梇 䢈 . 耀 ᠊ 萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇 䢈 . 耄 ᠊ 萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l梇 䢈 . ᠀ 萏Ʃ萑﹗옕꤁葞Ʃ葠﹗ . ᠃ 萏Ʃ萑﹗옕꤁葞Ʃ葠﹗⡯̀⠀ ⤀Ā Ā ༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄˾ ⸀Ā Ā ༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预˾ ⸀Ā Ă ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾ ⸀Ā Ā ̀ༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预濾( ) ᠀ 萏Ʃ萑﹗옕꤁葞Ʃ葠﹗( ) ᠀ 萏Ʃ萑﹗옕꤁葞Ʃ葠﹗ ) Ѐ ᠀ 萏 萑Ʃ옕ก葞 葠Ʃ( ) ᠀ 萏Ʃ萑﹗옕꤁葞Ʃ葠﹗) Ѐ ᠀ 萏͒萑﹗옕刁葞͒葠﹗. ᠀ 萏֠萑ﺘ옕ꀁ葞֠葠ﺘ() ᠀ 萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ() ᠀ 萏ࡰ萑ﺘ옕�؉葞ࡰ葠ﺘ() ᠀ 萏萑ﺘ옕�؉葞葠ﺘ. ᠀ 萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ. ᠀ 萏ನ萑ﺘ옕ခ؎葞ನ葠ﺘ. ᠀ 萏Ʃ萑﹗옕꤁葞Ʃ葠﹗ ) ᠀ 萏 萑Ʃ옕ᄁ葞 葠Ʃ( ) 紋㖏 ✰؉ 磎ҳ ᯐᤷ ᨟檯 ቐㅃ 㫙 妡۟ 䵁㐳 ៱獵 ܰ䁗 ᣛ楀 ˈ㲅 㿞晏 勡ᘄ ⨑佇 剆潳 榋侭 㕃䅦 榋侭 襤ա ᨟檯 襰ա 櫲孇 ⪫९ ⷖ㯭 쀓̄ 쀔̄ 쀘̄ ЅЅЅЅЅЅЅЅЅ ℒ�ЅЅЅЅЅЅЅЅ û å ú 㭔 ⋾Ƹ⃮伮獌ᙶ䫚堡Ꭿ縶㋛ 䌋 算
䯛
摭
施籃伔Ͳ斧ᳬຘ⨲叢ᢱ䈔 ⎉!ᖫ"滰$纪$ᬹ&㒼&䧏&竨(ሠ*䍮*ᜄ,⤀,ျ.婵.⭾3筆3ঃ4ᴷ5֨8٭8簺8๚9㳜9፲<䬥=淞=⧐?ⰢA㪵A␗B癇BⲂCDᢉD㚬E䵳F䑣G䪷GଓH付I坅J⎽K㽿K揢L疛M港NహPᗜQᥩQ晭Q㑥R瀵T㉢V䤪VᠩWᑽ[㦺[㯑[Ⱘ\ݩ]⺨]䩕]嗕]懿_掦_䆨`栎`砡aۍf࣐f磲f䯘h灭i炑j娕k䀌l圌lo☑p㼈q椿q٠r㌤r䢄s帾tᙴu㜹u䃫u犢u矰wᩌz弹z➓{㛏|篤|អ~㪢僱撰絍弒怿ᗈ᭐㹦‶囗ᗭ⽉癟㋒礈笵⭡⣕я㲴䁏䉉甾噈Ѝ梄⏞ 罱¡-¢⏬£ᛰ§昖§䜿¨ᚔᝦ¯䜽¯ୈ°䳠°糫±檡²窬´签´劶µ烩µ濢¶ᶵ¸⍩º㰕º拯º٫»綤»⧌¼㞽¿㉰Á㩝Â҂Ä昵Å瘉Ç䕚É婈Ë盝Ë☎ÌመÍལÎ⊨Î㌝Î圸ÏℒÑ✿Ñ丅Ñ熐ÕⷆÖ䇐Ö焭Ö⛊Ù䳑Ù咤Ù劝Ú䰆Û⾃Ü揭ÜൟÝ▟Ý䳬Ýᅤß婔ßഄà㍀à砧à៏áᮿåå缗å㑮æ䠙æ橡ç罵ç缤è⿵î抒ðΐñ⾅õ㎼õ甄õ呵öుø籛ø棈ù爌ù᪳úᗺû㊞ûᕺü䮄ü噺ý簬ý漢þÿ㊥ÿ璈ÿ 쉚 슂 ⲐⲒⲕⲘⲛⲧⳃ 䰉【䰉【䰉【䰉【䰉【䃿考ⱞⱞǰⱞ ⱞ &