Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky ▶ PastVina
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORN78VF8K21 najdete zde


                쿐놡>￾	ȎကȐ￾￿ȅȆȇȓȏ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ꗬÁ怃Ѕደ¿က؀궊橢橢珋珋Ѕ�ᦩᦩⲐ1￿￿￿¤໸໸໸໸໸໸໸༌쐘쐘쐘8쑐Ô씤Ą༌﯁¶옴옴.왢왢왢왢왢왢塞葉葉葉葉葉葉$ﱷɨﻟP漣ǩ໸컗왢왢컗컗漣໸໸왢왢ﭻ컗X໸왢໸왢塞컗塞ɪȴ໸໸왢온䩀䶨狞Lj쐘켯ኔ2鸞Lﮑ0﯁zO¦OdO໸Є왢Ǣ졄Ř즜Ĕ쪰Ч왢왢왢漣漣X왢왢왢﯁컗컗컗컗༌༌̄ሐ嶤澴呤༌༌ሐ澴༌༌༌໸໸໸໸໸໸￿￿Č


V l á d n í   n á v r h


ZÁKON
ze dne…………….. 2008,

kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů


	Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST   PRVNÍ

Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. I

	Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb.,  nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č.  441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., se mění takto:


1. V § 68 odst. 1 se slova „dočasně přidělit v zájmu řádného výkonu soudnictví k jinému soudu, na dobu nejdéle tří let, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností na dobu nejdéle 1 roku k ministerstvu nebo Justiční akademii“ nahrazují slovy „na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k ministerstvu nebo Justiční akademii“.

2. V § 68 odstavec 2 zní: 
 
„(2) O dočasném přidělení rozhodne
 a) předseda krajského soudu po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu a souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen,
 b) ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii, 
 c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.“.

3. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:
                                                           „§ 70a
	(1) Za dočasné přidělení se též považuje, pokud je soudce se svým souhlasem nebo na svou žádost přidělen v zájmu využití zkušeností k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období.
	(2) O dočasném přidělení podle odstavce 1 rozhoduje ministr spravedlnosti.“.

4. Nadpis oddílu čtvrtého dílu 2 hlavy II části první zní:

„Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu“.

5. § 86 zní:

„§ 86
Obecné ustanovení

Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění.“.

6. § 87 zní:

„§ 87

Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.“.

7. V § 87 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.

8. V § 88 odstavec 1 zní:

„(1) Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30% na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) odvolání z funkce předsedy senátu,
d) odvolání z funkce soudce.“.

9. V § 88 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

	„(2) Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, 
c) snížení platu až o 30% na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
d) odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
 
10. V § 88 odstavec 4 zní:

„(4) Za více kárných provinění téhož pachatele, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.“. 

11. V § 88 odst. 5 se slova „snížení platu“ zrušují.

12. V § 88 odst. 5 se za slova „písm. b)“ vkládají slova „a odstavce 2 písm. b) a c)“.

13. V § 88 odst. 5 se za slova „kárně postiženému soudci“ vkládají slova „nebo předsedovi  soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

14. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní: 

„§ 88a

	Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.“.

15. § 89 včetně nadpisu zní:

„§ 89
Zánik kárné odpovědnosti

	Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.“.

16. V § 90 odst. 1 se za slovo „soudců“ vkládají slova „a předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

17. V § 91 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

18. V § 91 se na konci textu písmene b) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se  písmeno c), které zní:

„c) byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.“. 

19. V § 99 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u  mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,“.

20. V § 99 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky (§ 70a), a to na dobu tohoto dočasného přidělení.“.

21. V § 99 odstavec 3 zní:

„(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu,3) není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu.3)“.

22. V § 99 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

	„(4) Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává.

(5) Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu
a) zvýšených životních nákladů,
b) zvýšených vybavovacích výdajů,
c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování,
d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.“.

23. V § 100 odst. 1 písm. b) se slova „možno uložit kárné opatření“ nahrazují slovy „v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření“.

24. Za §  100 se vkládá nový § 100a, který včetně poznámky pod čarou č. 7b zní:

„§ 100a

	(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu
a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c),
b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce nebo odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení.

	(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží platový koeficient spojený s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu7b). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.

	(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.

-----------------------------------------------------

7b) § 28 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.“.

25. § 106 zní:

„§ 106

	Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu6).“. 

26.  V § 129 odst. 1  větě první se za slova „Justiční akademie“ vkládají slova „se sídlem“.

27. V § 130 odst. 2 větě první se slovo „projednává“ nahrazuje slovem „řídí“ a za slovo „zejména“ se vkládá slovo „stanoví“.

28. V § 130 odst. 3 se slovo „řídí“ nahrazuje slovem „zajišťuje“.

29. § 131 zní:

„§ 131

	Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který vydává ministr spravedlnosti po projednání s Radou.“.

30. Za § 132 se vkládá nový § 132a, který včetně nadpisu zní:

„§ 132a

Hospodářská činnost Justiční akademie

	Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena (§ 129 odst. 2). Hospodářská činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a  dostupnost hlavní činnosti.“.


Čl. II
Přechodná ustanovení

Na řízení o kárných proviněních předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, která byla spáchána do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje zákon č. 6/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 
Za kárné provinění, které bylo spácháno do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze uložit opatření podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 
Došlo-li ke splnění podmínek podle § 91 odst. 1 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb. zcela nebo částečně do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze soudce považovat za nezpůsobilého vykonávat soudcovskou funkci.



ČÁST   DRUHÁ

Změna soudního řádu správního

Čl. III

	V § 13 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, odstavec 2 zní: 

	„(2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu prezident republiky; na odvolávání z těchto funkcí se vztahuje zákon o soudech a soudcích.“.



ČÁST   TŘETÍ

Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců

Čl. IV

	Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 192/2003 Sb., se mění takto:

1. V nadpisu části první se slovo „soudy“ nahrazují slovem „soud“.

2. V § 1 se slovo „soudů“ nahrazuje slovem „soudu“.

3. V § 1 se slova „kárné soudy“ nahrazují slovy „kárný soud“.

4. V § 1 se za slova „kárné odpovědnosti soudců“ vkládají slova „ , předsedů soudu,  místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

5. Nadpis části první hlavy druhé zní „Kárný soud“.

6. § 3 zní:

„§ 3

	V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud. Kárným soudem je Nejvyšší správní soud.“.

7. § 4 zní:

„§ 4

	(1) Jde-li o řízení ve věcech soudců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudcem vrchního nebo krajského soudu. Jde-li o řízení ve věcech soudců rozhodujících ve správním soudnictví, je předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího správního soudu.

	(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu, seznam soudců Nejvyššího soudu a seznam soudců vrchního a krajského soudu pro řízení ve věcech soudců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. Do seznamu soudců vrchního a krajského soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedy vrchních a krajských soudů.   Předsedové vrchních a krajských soudů navrhnou soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu.

	(3) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 2 předsedu senátu pro řízení ve věcech soudců a jeho náhradníka, zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka a dalšího člena kárného senátu z řad soudců a jeho náhradníka. 

	(4) Předseda kárného soudu vede seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců. Na výzvu předsedy kárného soudu mohou předseda České advokátní komory, prezident Notářské komory České republiky a prezident Exekutorské komory České republiky z členů komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců každý 5 přísedících; nevyužije-li některý z nich svého práva navrhnout určený počet přísedících, navrhne zbývající počet přísedících ministr spravedlnosti. Do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osoby, které se zapsáním vyslovily souhlas. Předseda kárného soudu zařadí do seznamu přísedících osoby navržené podle věty druhé, splňují-li podmínky stanovené v § 5 odst. 2. Přísedícím pro řízení ve věcech soudců nemůže být soudce ani státní zástupce.

(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamu podle odstavce 4 přísedící kárného senátu a pět jejich náhradníků ve stanoveném pořadí.

(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudců je pětileté.

(7) Senát kárného soudu ve věcech soudců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.“.

8. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:


„§ 4a

	(1) Jde-li o řízení ve věcech státních zástupců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva  z přísedících jsou státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty poslední. 

	(2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. 

	(3) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 2 předsedu senátu pro řízení ve věcech státních zástupců a jeho náhradníka a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka. 

	(4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu přísedících ze státních zástupců zařadí předseda kárného soudu 10 státních zástupců navržených na výzvu předsedy kárného soudu nejvyšším státním zástupcem.  Pro ostatní přísedící platí § 4 odst. 4 věta druhá až pátá obdobně; navržené osoby zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících.

	(5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, dva náhradníky z řad státních zástupců a čtyři náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí.

(6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech státních zástupců je pětileté.

(7) Senát kárného soudu ve věcech státních zástupců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se státní zástupce dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí.“.

9. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zní:

„(2) Přísedícím  senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců a přísedícím senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, může být pouze občan České republiky, kterému je nejméně 30 let, má ukončené vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva, patří mezi všeobecně uznávané odborníky, je bezúhonný a splňuje další předpoklady podle zvláštního právního předpisu4). Výkon funkce přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců a přísedícího senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, je překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu4a) a přísedícímu náleží za každý den jednání po dobu řízení u soudu, jehož je přísedícím, odměna za výkon funkce a náhrada výdajů spojených s touto funkcí. Výši a způsob určení odměny a náhrady výdajů přísedícího stanoví ministerstvo vyhláškou. 

-------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4a) § 203 odst. 1 zákoníku práce.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 3a, 3b, 4 až 7 se označují jako poznámky pod čarou č. 5 až 10, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

10. V § 5 odst. 3  větě první se za slova „kárného soudu“ vkládají slova „pro řízení ve věcech státních zástupců, je-li jím státní zástupce,“.

11. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Výkon funkce přísedícího ve věcech státních zástupců, je-li přísedícím státní zástupce,  se považuje za výkon funkce státního zástupce.“

12. V § 5 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                           

13. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:

	„(5) Předsedové senátů, jejich zástupci, soudci, náhradníci soudců, přísedící a náhradníci přísedících jsou určováni na dobu 5 let, nezanikne-li jejich funkce dříve z důvodů uvedených v § 6; svoji funkci mohou zastávat opakovaně.“.

14. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „soudce, náhradníka soudce a přísedícího“ nahrazují slovy „soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího“.

15. V § 6 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) uplynutím funkčního období senátu, do kterého byl určen,“.

16. V § 6 odstavce 3 a 4 znějí:

	„(3) Na návrh předsedy senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího.

(4) Zanikne-li funkce člena senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a), určí na jeho místo předseda kárného soudu nového člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí.“.

17. § 7 zní:
„§ 7

Jestliže senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím jeho funkčního období, řízení dokončí.“.

18. V § 8 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

	„(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu, 
d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,
e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.

	(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,
b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,
c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

19. V § 9 odstavec 1 zní:

	„(1) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.“.

20. V § 9 odst. 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

21. V § 9 odst. 2 se slova „a označení důkazů, o které se návrh opírá“ nahrazují slovy „označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření“.

22. V § 9 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Senát kárného soudu není návrhem na uložení kárného opatření vázán.“.

23. V § 9 odst. 3 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

24. V § 9 odst. 3 se slova „, a v řízení před odvolacím soudem též ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce, pokud podali odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně“ zrušují.

25. V § 10 odst. 1 se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

26. V § 10 odst. 3 větě druhé se za slova „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního  soudu“.

27. V § 10 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „O vyloučení člena senátu rozhoduje předseda kárného soudu. Pro nahrazení vyloučeného člena senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.“. 

28. § 11 se zrušuje.

29. V § 12 odst. 1 větě první se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního  soudu“ a za slovo „soudce“ se vkládají slova „předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,“.

30. V § 12 odst. 1 větě druhé se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

31. V § 12 odst. 2 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

32. V § 13 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

33. V § 14 písmeno b) zní:

„b) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru spravedlnosti,“. 

34. V  § 14 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 

35. V § 15 odst. 1 se za slova „se soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“ a za slova „proti soudci“ slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

36. V § 15 odstavec 3 zní:

	„(3) Senát kárné řízení vedené proti soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona, pokud soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.“.

37. V § 16 odst. 1 se za slova „navrhovatele, soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního  soudu“ a za slova „má-li soudce“ slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

38. V § 16 odst. 3 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

39. V § 16 odst. 4 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

40. V § 17 odst. 1 větě první a druhé se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního  soudu“.

41. V § 17 odst. 1 větě třetí se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního  soudu“.

42. V § 17  odst. 4 větě první se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

43. V § 17 odst. 4 větě druhé se za slovo „Soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

44. V § 17 odst. 5 se slova „ a soudce“ nahrazují slovy „ , soudce,  předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

45. V § 17 odst. 5 se za slovo „Soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

46. V § 19 odst. 1 a 2  se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

47. V § 19 odst. 3 se za slova „senát soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

48. V § 19 odst. 3 se za slova „má soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

49. V § 19 odst. 3 se za slova „nároku soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

50. V § 20 větě první se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

51. V § 20 větě druhé se za slova „jej soudce“ a „je soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

52. § 21 zní:

„§ 21

	Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.“.

53. V § 22 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

54. V § 23 odst. 1 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

55. V § 23 odst. 1 se za slovo „soudci“ vkládají slova „ , předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

56. V § 23 odst. 2 se za slova „o soudce,“ vkládají slova „předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,“.

57. V § 23 odst. 2 se za slova „je soudce“ vkládají slova „předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

58. V § 24 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „5 let“.

59. V § 24 se za slovo „soudce“ vkládají slova „ , předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu“.

60. V § 30 odst. 3 se slova „ ; proti rozhodnutí podle odstavce 2 jim přísluší právo podat odvolání“ zrušují.


Čl. V
Přechodná ustanovení

1. Ustanovení zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o kárné odpovědnosti předsedy soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu se použijí na řízení o kárných proviněních, která byla spáchána  ode dne nabytí účinnosti  tohoto zákona.

2. Předseda České advokátní komory, prezident Notářské komory České republiky, prezident Exekutorské komory České republiky a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice mohou navrhnout přísedící podle § 4 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nevyužije-li některý z nich tohoto práva, navrhne zbývající počet přísedících ministr spravedlnosti do jednoho měsíce od uplynutí lhůty podle věty první. Předseda Nejvyššího  soudu a předsedové vrchních a krajských  soudů navrhnou soudce podle § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Senáty kárného soudu podle tohoto zákona se ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí kárné soudy v senátech složených podle dosavadních právních předpisů.

4. Ustanovení § 24 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahuje na rozhodnutí o uložení kárného opatření, které bylo uloženo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.




ČÁST   ČTVRTÁ

Změna zákona o Veřejném ochránci práv


Čl. VI

	V § 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:

	„(6) Ochránce je oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců1a) a zúčastnit se tohoto řízení.

------------------------------------
1a) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.




ČÁST   PÁTÁ

Účinnost

Čl. VII

	Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
                  

Důvodová zpráva


A. Obecná část


	Předkládaný návrh obsahuje novelizaci zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním podnětem k přípravě této novelizace je nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 397/2006 Sb., jímž byla dotčena právní úprava odvolávání funkcionářů soudu obsažená v zákoně o soudech a soudcích. Dalším důvodem ke změně platného právního stavu jsou úkoly uložené Ministerstvu spravedlnosti v usnesení vlády ze dne 12. července 2006 č. 853 k pracovněprávnímu řešení problematiky zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a v mezinárodních vládních organizacích. 
V návrhu se rovněž odrážejí zkušenosti s aplikací novelizovaných zákonů.

	Navrhovaná právní úprava se soustřeďuje do několika základních okruhů. Jde o odvolávání funkcionářů soudů, s tím spojenou změnu právní úpravy kárného řízení a úpravu zapojení dalších právních profesí v kárných senátech, právní úpravu vysílání soudců do zahraničních misí a k orgánům a organizacím mimo území České republiky a změnu právní úpravy Justiční akademie.

	Odvolávání funkcionářů soudů je nutno nově upravit v souvislosti s výše zmíněným nálezem Ústavního soudu, který zrušil § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v němž byla tato problematika upravena na základě principu „kdo jmenuje, ten odvolává“. Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že právní úprava odvolávání funkcionářů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávislosti soudní moci a z tohoto hlediska nelze akceptovat způsob odvolávání funkcionářů soudu, který byl zakotven ve zrušeném ustanovení. V návaznosti na svůj dřívější nález sp. zn. Pl ÚS 7/02, který byl publikován pod č. 349/2002 Sb., Ústavní soud vylovil názor, že soudní funkcionáři mohou být odvoláni pouze na základě rozhodnutí nezávislého soudu a ze zákonem předvídaných důvodů.
	Podle předkládaného návrhu bude o odvolání funkcionářů soudu rozhodovat soud v kárném řízení. Kárným soudem bude Nejvyšší správní soud. Za tímto účelem se doplňuje do zákona o soudech a soudcích a do zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců kárná odpovědnost předsedů a místopředsedů soudů a předsedů kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu. Tato právní úprava zahrnuje jak definici kárného provinění funkcionářů soudu, tak určení kárných opatření, která bude možno za tato kárná provinění ukládat. Odpovídajícím způsobem byla změněna i procesní ustanovení obsažená v zákoně o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, především byl nově vymezen okruh osob, které budou oprávněny svým návrhem zahájit vůči funkcionáři soudu kárné řízení. 

	K zefektivnění práce justice by měly přispět rovněž další změny úpravy kárného řízení. Navrhuje se především stanovit, že opakované konstatování, že došlo ke kárnému provinění, může mít za důsledek zahájení řízení o nezpůsobilosti k výkonu funkce soudce. Mění se složení senátů kárných soudů tak, aby v nich byli paritně zastoupeni soudci různých stupňů soudní soustavy a přísedící z jiných právních profesí. Přísedící z řad advokátů, notářů a soudních exekutorů a dalších právních profesí by měli do kárného řízení vnést úhly pohledu odlišné od těch, které lze předpokládat u členů kárných senátů z řad soudců, a měli by umožnit posoudit kárné provinění komplexněji a objektivněji. Změna složení senátů kárných soudů se bude týkat i řízení ve věcech státních zástupců, v nichž jako přísedící budou zasedat i dva státní zástupci.

	Nutnost právní úpravy vysílání soudců do zahraničních misí a k orgánům a organizacím mimo území České republiky se zakládá na výše zmíněném usnesení vlády.

	Pokud jde o Justiční akademii, je cílem navrhované právní úpravy vyvážit pravomoci ředitele a Rady Justiční akademie a zakotvit její hospodářskou činnost.

	Navrhovaná právní úprava nepředstavuje žádný zásah do rovnosti mužů a žen.

	Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Návrh zákona je plně slučitelný s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. 

Z právní aktů Evropských společenství se upravované oblasti dotýká Nařízení Rady č. 422/67/EHS a č. 5/67/Euratom ze dne 25. července 1967 o platových poměrech předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora, a Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti, s nimiž je navrhovaná právní úprava v souladu.
	 
	Nepředpokládá se žádný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na  veřejné rozpočty s výjimkou státního rozpočtu a na hospodářské subjekty. Nepředpokládají se ani jakékoliv sociální dopady nebo dopady na životní prostředí. Dopady právní úpravy na státní rozpočet, zejména v souvislosti s odměnam؀ࠂࠄࠆ࠴࠶࠸࠺ࡆࡪࢸতઠૺଶ௘௜௞౎ಮ೪ූ࿲ညၒၪᅠᅢᅤወዊᒠᒢᦪ᦬ᴮᴰ⅊⅌∢∤∦≊≮≲⊒⍂⎦⎨ꢬꢡ馡ꢡꢡ誒銨鋫粃ᔌ졨ᘐᘀ浨兦ᔌ졨ᘐᘀ䐊ఏЪ栕ズ¡栖૶Dᔌᵨ鈎ᘀ䐊ᔏ蹨཮ᘀ䐊㜀脈ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᘆ⡨尬ᘆ졨ᘐᔌ㍨䄊ᘀ䐊ᔌ楨딘ᘀ䐊ᘆ繨㌫ᔌ䩨ࠈᘀ䐊ᔌ୨츦ᘀ䐊ᘆ�ᔌﭨ♜ᘀ䐊ᔏ�ᘀ䐊㔀脈ᔏ�ᘀ�㔀脈ᘆ䐊ᔏﰠᘀ䐊㔀脈ᔏ硲ᘀ䐊㔀脈 ؀ࠂࠄࠆ࠶࠸࠺ࡆ࡮ࡰ௚௜௞ొౌ౎౨౪ಮರ಼÷êååàÔ케Æ묀»관­관­관ഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶Dࠀ萑葠摧૶DЀ摧૶D଀␃ጃ¤᐀¤愀̤摧૶DЀ摧૶DЀ摧૶DЀ.摧૶D܀.␃愃̤摧૶D܀␃愂Ȥ摧૶D᐀؀괦궈﷽ЄĀȁ಼ಾᅞᅠᅢᒞᒠᓖᓚᔠ៸᦬ᴬᴮᶆḊ€ⅈ⅊⇀⇂∢ôôôôííôè휀Ï숀½봀µ܀␃愁Ĥ摧૶DЀ摧૶Dఀ萏˄萑ﴼ葞˄葠ﴼ摧૶Dጀ撤嬀Ĥ摧૶Dሑ਀&䘋옍Ą͓ጀ撤᐀¤嬀Ĥ摧૶DЀ摧૶D؀ꐓ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶Dᔀ∢∤∾≀≌≰≲⎦⎨⏂⏄⏐⏒▶▸♬♮⢬⢮⣢⣤ú切úò切é�Ü휀Ï였Æ切ú切½�Ü�ࠀ萑˄葠˄摧晭Qࠀ萑˄葠˄摧ᗈ‡܀␃愁Ĥ摧⾃ÜЀ摧⾃Üఀ萏˄萑ﴼ葞˄葠ﴼ摧૶Dࠀ萑˅葠˅摧૶D܀␃愁Ĥ摧૶DЀ摧૶D᐀⎨⎪⏂⏄⏆⏒⏴␂▰▴▶▸►☊☌☠♬♮❘❜⢬⢮⢰⣒⣤⯢⯤ⱠⳢⳤⴴ⶚⻈⽸〚ナ㈴㋤㎾㑮㒂㓺㔀㔂㔄㔈㔴㔶㔸�ﳔ짍췂슽슶ﳍꢯﲡ骡鏂髂髂验髂髂裍ﲁ突즁ᔌ�䥎ᘀ遨ᔌ�䥎ᘀ덨祥ᘆ䐊ᔌ佨靀ᘀ晨蜾ᔌ佨靀ᘀ遨핱ᔌ佨靀ᘀ䐊ᔌ煨쩰ᘀ䐊ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᔌ٨琿ᘀ䐊ᔌ佨靀ᘀꡨ츢ఉЪ栖૶Dᔌ佨靀ᘀ浨兦ᘆ浨兦ᔌ啨̴ᘀ䐊ఏЪ栕煌栖૶Dᔓ浨兦ᘀ졨蜕㜀脈䩡ᘆ졨ᘐᔌ�䥎ᘀ蕨ᘆ荨�ᔌ�䥎ᘀ졨蜕ᘆ⡨尬 ⣤⧪⧾⭖⮢⯠⯢ⱞⱠ⸴⹈ㅬ㎄㒂㒄㓼㔀㔶㔸㚮㚰㜚㜜㟊㟌㥊öñäññññññÛñññࠀ萑˄葠˄摧晭Qఀ萏˄萑ﴼ葞˄葠ﴼ摧૶DЀ摧૶Dࠀ萑˄葠˄摧૶Dᤀ㔸㚮㚲㚴㜖㜜㜞㜠㟈㟌㟎㟐㢀㤸㥊㥌㥐㰲㰴㰶㰸㱆㱤㳬㶜㹺㹼㹾㺀㼀㾰㿂㿄㿆㿈䀠䀢䀤䂎䃌䄀䌚䌜䌞䌠䏚䏜䏰䒶䒺䝐䝒䝔䣞䣢䩐䩔䶪䶮䶶���헵쫎쏜볜볜드쏜볜규꧵���궼꧵ꖭ궞궩꧵隭隭隭­ᔏ蹨཮ᘀ䐊䠀Īᔌ佨靀ᘀᕨ먼ᘆᕨ먼ᘆ�䥎ᔌ蹨཮ᘀ䐊ఏЪ栕䁏—栖૶Dᔌ佨靀ᘀꉨ舺ᔌ佨靀ᘀ�䥎ᘆ㩨㡼ᔌ佨靀ᘀ㩨㡼ᔌ佨靀ᘀ⡨尬ᔌ佨靀ᘀ䐊ᔌ♨键ᘀ䐊ᔌ屨ᘀ䐊ᘆ⡨尬ᘆ䐊ᔌ佨靀ᘀ浨兦㬀㥊㥌㦨㦪㦸㦺㰲㰴㱮㱰㱼㲮㲰㹺㹼㿂㿄䀞䀠䃾䄀䌚䌜òíåòà�ØààÍ촀Í숀½촀Ѐ摧㪢‚਀萑ꐓ葠摧㪢‚਀萑ꐓ葠摧૶D܀␃愁Ĥ摧૶DЀ摧૶D܀␃愁Ĥ摧簺8Ѐ摧簺8ఀ萏˄萑ﴼ葞˄葠ﴼ摧૶Dᘀ䌜䍢䍤䒴䒶䖂䖄䝎䝐䞆䞈䶴䶶丞丠俐俒催僬儰冄処凨勸勺ôïôçôÞôôÓôôô਀萑˅ꐓ葠˅摧૶Dࠀ萑˄葠˄摧૶D⤈਀&䘋摧૶DЀ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶D᠀䶶䶸䶺俘俚傪凨凪凬勺勼勾吪听呮呰囘坖垢塌塒墊壎壦夲娴屼岀岪岬幤幨干年幸弰弴怬怰悲悶憘憤戆戈戊摂摆摈摼撀撂撆撾擀樀樸樺橀ﳱ�췔엔췔췔뫼몲쇱쇱쇱껱뫱ﳱꚪ꛱ꋱﳱ鮺ᔌ佨靀ᘀ摨�ᘆ佨靀ᘆ큨㼩ᘆ౨汀ᘆ⡨尬ᔏ佨靀ᘀ땰䠀Īᔌ佨靀ᘀ땰ᘆ걨둺ᔏ佨靀ᘀ䐊䠀Īᔌ佨靀ᘀ⁨⨒ᔌ佨靀ᘀ䐊ᔌ佨靀ᘀ䡨뀋ᘆ䡨뀋ᔌ佨靀ᘀቨ荟ᘆቨ荟ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᘆ�䥎ᘆ䐊㨀勺厚厜厬厮呰哤囖囘娲娴媌媎嫺嫼屺屼岚岜岪岬干年弮弰怪怬ôæôôôôôôôæáôôЀ摧烩µഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶Dᨀ怬悰悲惐惒惠惢戄戆抂抄抔抖拢拤撂撄撆撔撾擀曺梜樺樼ôôæôôææôææÖ혀Ö਀&䘋萏萑葞葠摧栎`ഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶D᠀樼樾橀橚橜檘檚檪檬欶欸沪沬沮沰泊泌浂浄浒浔湰湲滸滺ôææÞ�Ù�ÙôæææôÔЀ摧笵Ѐ摧ᅤß܀␃愁Ĥ摧ᅤßഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶D᠀橀檘檚沪沬沮沰浂湰湲湴溸滂滪滲滺滼潤潦濞濢濤灺炈炊炌炲焸焼焾煀煂熎熢熪熬犞犠狄甂甲畂퓛퓌쓈뎽뎽쒽쒽꾽ꆨꆚꆒꆚ꿰评讁竄竄汳sᔌ佨靀ᘀ難ﬕᔌ佨靀ᘀ�लᔌ䱣ᘀ�लᔓ難ﬕᘀ彨轶㬀脈䩡ᔌ䱣ᘀ彨轶ᔏ౨汀ᘀ䐊㜀脈ᔌ౨汀ᘀ歨묆ᔌ౨汀ᘀ䐊ᔌ౨汀ᘀ䱣ᘆ㕨遻ᔓ難ﬕᘀ㕨遻㬀脈䩡ᔌ䱣ᘀ㕨遻ᘆ䱣ᘆ䐊ᔏ�ᘀ䐊㔀脈ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᔌ蹨཮ᘀ荨�ᔌ蹨཮ᘀ摨�ᔌ佨靀ᘀ摨�ᔌ佨靀ᘀ䐊ᔏ佨靀ᘀ䐊㔀脈⤀滺潢潤濠濢焾煀熨熪燂燄燎燐犜犞状犸狂狄皐皒ú切úêåàØàÍ촀¿됀´됀਀␱㜀$␸䠀$摧㋛	ഀ␃㄁$␷㠀$⑈愀Ĥ摧㋛	਀萑ꐓ葠摧㋛	܀␃愁Ĥ摧㋛	Ѐ摧㋛	Ѐ摧癟Ѐ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶DЀ摧笵᐀畂痌痎痐瘪瘬皎皐皒瞄瞮瞰祾禐竀竂竎篎篒糴糶糸織繖绒绔罶胖胘自舒蕴蜒螮襸襾覀�쫑퇃톼통톮톧颟颔薌睾炅榅抅ᔌ㥨倌ᘀ䐊ᔌ畨⹚ᘀѨᔌ㥨倌ᘀ�लᔌ畨⹚ᘀ큨昈ᔌ畨⹚ᘀࡨ焿ᔌ畨⹚ᘀ�लఏЪ栕㋛	栖㋛	ᘆ�쭶ᔌ䱣ᘀ�लఏЪ栕㋛	栖揢Lᔌ鉨ᘀ⹨яᔌ鉨ᘀ襨℣ᔌ鉨ᘀ䱣ᔌ鉨ᘀ�ꀣᔌ鉨ᘀ佨靀ᔌ鉨ᘀ難ﬕᔌ鉨ᘀ�लఏЪ栕䁏—栖㋛	ᔌ佨靀ᘀ�लᘆ౨汀ᔌ佨靀ᘀ㽨煩ᔌ佨靀ᘀ�يᔌ佨靀ᘀ㝨㔝␀皒糶糸绒绔蕴蕶蚈蚊蜐蜒襾覀觔觖觘觤触貞負邦邨鈞ôôôååå�Ï케Ï섀ôôôഀ␃㄁$␷㠀$⑈愀Ĥ摧㋛	਀萑ꐓ葠摧㋛	਀萑ꐓ葠摧૶D฀萑˄␱㜀$␸䠀$葠˄摧㋛	਀␱㜀$␸䠀$摧㋛	ᘀ覀覂觔觖触諰諸譾讂诘诠询详诨课谨貞贔账贲贴贶贸踀踒辎辐邤邦邨醨醪釔鋘鋚鐦阊阌阨頪頶饂饈饊饌駆���퇵췵싆퇵퇵뻵겳ꣵ隝迵辈突sᔌ湨⩃ᘀ䐊ᔌ湨⩃ᘀ㹨饵ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᔌ٨�ᘀ畨ᔌ٨�ᘀ�लᔌ٨�ᘀ䙨㍻ᘆ䙨㍻ᔌ٨�ᘀ㕨앦ᘆ㕨앦ᔌ畨⹚ᘀ鹨גּᘆ鹨גּᔌ㥨倌ᘀ畨⹚ᘆ�लᘆ౨汀ᔌ畨⹚ᘀ嵨숺ᘆ嵨숺ᔌ㥨倌ᘀ㥨倌ᔌ畨⹚ᘀ㥨倌ᔌ畨⹚ᘀ扨嘲ᔌ畨⹚ᘀ�लఏЪ栕㋛	栖㋛	ᔌ㥨倌ᘀ�लᘆ㹨饵ⴀ鈞鈠镐镒雤雦鞂鞄饈饊騌騎ꃼꃾꅺꅼꍢꎪꎬ꒾꓀ꔴꔶꙔôôôåÚ�Ú쬀Ú�Ú�Ú�Ú�Ú�Ú฀萑˄␱㜀$␸䠀$葠˄摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶D฀萑˄␱㜀$␸䠀$葠˄摧㋛	਀␱㜀$␸䠀$摧㋛	ᜀ駆騀騌騎騮騾骬骺髊體鰾鱊鳈鳊鵂鵆鵼鶊鷺鸈鼎鼔齐齨ꅼꆀꍠꍢꍨꎤꎨꎪꔶꔺꘖꘚꙌꙎꙖꙚꟊ꟎꫸꫺꫼꬀꯸꯺걒걔걖괪겴閜芉ëᔌ孨ᘀ콨ᘆ콨ᔏ蹨཮ᘀ䐊㘀脈ᔌ흨扊ᘀ䐊ᘆ䐊ᘆ㹨饵ᔏ湨⩃ᘀ䐊㘀脈ᔏ湨⩃ᘀ콨簶䠀Īᔌ湨⩃ᘀ콨簶ᔌ湨⩃ᘀ楨儙ᔏ湨⩃ᘀ晨漮䠀Īᔌ湨⩃ᘀ葨鹨ᔏ湨⩃ᘀ䐊䠀Īᘆ౨汀ᔌ湨⩃ᘀ晨漮ᔌ湨⩃ᘀ酨橰ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᔌ湨⩃ᘀ䐊ᔌ湨⩃ᘀ㥨☛㌀ꙔꙖꟈꟊ꫺꫼ꭖꭘ괪괬깸깺꺾껀꼾꽀꾀꾂낆낈눊눌눦ôôôôôôäô�Ù�Ù츀ô਀萑˅ꐓ葠˅摧䤪V਀萑ꐓ葠摧䤪VЀ摧૶D਀␱㜀$␸䠀$摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶Dᘀ괪괬괰깸깺깼깾꽀꽂꽄꾀꾂끨끪낄낆눈눊눌눎눐눤눦댂댄댆댈댊댌뎎뎐뎒뢠뢤뢮맀맂뮎뮐믮믰믲미믺�췑ﲿ뒸ꖭ隝讒綄疄讖ﲖøᔏ鑨괖ᘀ䐊㔀脈ᔌ孨ᘀ䐊ᔌ孨ᘀ鑨괖ᔌ孨ᘀ뙯ᘆ뙯ᔌ⡨顦ᘀ䐊ఏЪ栕䕫ú栖૶Dᔏ㽨荠ᘀ䐊㜀脈ᔌ孨ᘀ㽨荠ᘆ㽨荠ᔌ錾ᘀ䐊ᔌ굨앇ᘀ䐊ᔌ蹨཮ᘀ⩨噉ᘆ捨츏ᔌ孨ᘀ�ꀣᔌ孨ᘀ흨赖ᘆ⩨噉ᔌ㹨饵ᘀ⩨噉ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᔌ흨扊ᘀ䐊ᘆ㹨饵ᘆ䐊⬀눦눰눲댂댄뎐뎒둲땊뗰뚘랐뢢뢤맂멂뫒뮎뮐믴믶밪밬븺븼뾂ñÝØ�Ø�Ø�Ø�Ø�Ø�ØæææØЀ摧૶Dࠀ萑˅葠˅摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶Dഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧૶Dᤀ믺벴변븸븺븼빀뻀뽰뾂뾄뾈쁒쁔샬샰섀섐쇚쇜쇠쉠쌐쌢쌤쌨쏘쏚쒘쒜쒠씦엞연엲열엶욎윾은읂읒읔읖의좬좮좰좲죊죌죐죴죸죺주즘쩐�탗탵탗탌엢랾랳엢엢ꯢꓢퟵ鷗’ᔌ孨ᘀ൨鰄ᘆ㹨瑞ᔌ㹨饵ᘀ㹨瑞ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᔏ孨ᘀ䐊㜀脈ᘆ�쭶ᔌ㹨饵ᘀ楨崇ᔌ㹨饵ᘀ㹨饵ᔌ孨ᘀ뱨ᘆ楨崇ᔌ쥨昝ᘀ䐊ᘆ㹨饵ᔌ孨ᘀ穨ﰕᔌ孨ᘀ䐊ᔌ孨ᘀ㹨饵ᘉ䐊㔀脈ᘆ䐊ᔌ둨晍ᘀ䐊㤀뾂뾄샪샬쇚쇜쌢쌤쒚쒜연엲읒읔죊죌죶죸쮄쮆쳤쳦츮츰콨콪쾠ôôôôôôôôôïïôôЀ摧帾tЀ摧ݩ]Ѐ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶Dᨀ쩐쫀쭰쮄쮆쮊찢쳒쳤쳦쳪쵬쵼춖춦춶츜츮츰츴캨콖콨콪콮쾜쾞쾠쾢퐂퐄퐈퐊풨풪풬풮풲픾헶홢휚휬휮휲흤흦ퟖ������������泥隆컹컇컇헹泥硫쏕뿕믕햴泥領햬泥殮咽쏕雕ꗹꗹ믹ꗹ黹ùఏЪ栕罱&栖૶Dᔌ孨ᘀ晨蜾ᔌ孨ᘀ㽨ꡇᔏ孨ᘀ䐊㜀脈ᔌ孨ᘀ꜖ᘆ䐊ᘆ䡨쭚ᘆ㹨饵ᔌ孨ᘀꙨ彣ᔌ孨ᘀ畀ᔌ흨扊ᘀ䐊ᔌ孨ᘀ襨䐘ᔌ孨ᘀ㹨饵ఏЪ栕婱Œ栖૶Dᔌ孨ᘀ൨鰄ᔌ孨ᘀ䐊㬀쾠쾢퐂퐄풬풮휬휮흤흦������ú切ú切ï切ú切ú切ú切ú切ú切ï切ú切ú切ú切ú切ú਀萑ꐓ葠摧૶DЀ摧૶Dᬀ���������鱗鱗�鱗웘ᔌ̠ᘀ㹨饵ᔌ孨ᘀ⡨尬ᘆ㹨瑞ᘆ䐊ఏЪ栕僆U栖૶Dᔌ孨ᘀ㽨ꡇᔌ孨ᘀ㹨饵ᔌ孨ᘀ䐊ᔌ흨扊ᘀ䐊一úú切ú切ú切ú切ú切úêâêïú切ú切܀␃愁Ĥ摧帾tЀ摧帾t਀萑ꐓ葠摧૶DЀ摧૶Dᨀ龜奈量郞懲既梅渚﬜ﬠאַﮞﮠﱌﱎﳼﳾﵸﶈﶊﶒﶾ﷞ȜȪɬ�헣�헣�퇣�쫣ﳑ�퇣ﳃ궴颟颟颟ᔌ孨ᘀ꜖ᔌ孨ᘀ㹨瑞ᔌ౨汀ᘀ㹨瑞ᔌ౨汀ᘀ끌ᘆ끌ᘆ꜖ᔌ蹨཮ᘀ㹨瑞ᔌ̠ᘀ̠ᔌ蹨཮ᘀ䐊ᘆ䐊ᔌ흨扊ᘀ䐊ᔌ孨ᘀ䍨ᅼᔌ孨ᘀ䐊ᔌ孨ᘀ⡨尬ᘆ㹨瑞ᔌ̠ᘀ㹨瑞ᘆ⡨尬㨀句龜懲既ﬞﬠﬢאַﭘﭚ﷞﷠ӄӆלמނބކވúúïúêï�Ü턀Ñ턀Ñ턀Ñ턀Ñï਀萑ꐓ葠摧帾tഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧帾tЀ摧帾t਀萑ꐓ葠摧૶DЀ摧૶D᠀ɬɮˊ̄̆Ϡӂӄجخހނބފތߴ߶߸शऺરશ૲૴૶ୀ୆౶౸౺౼౾ಘಪಸ಺ഠഢഺඔ퇕엍립ꎪ鳜ꫠ闠醹붊睾瞹汳wᔌ孨ᘀ๨찦ᘆ๨찦ᔌ蹨཮ᘀ周;ᔖꡨ츢ᘀ周;㔀脈࠻憁ᡊᔌ蹨཮ᘀ౨汀ᘆ౨汀ᔌ蹨཮ᘀ녨Ἐᔌ孨ᘀ౨汀ᔌ孨ᘀ彨ᔏ孨ᘀ녨Ἐ䠀Īᔌ孨ᘀᵨ츳ᘆ周;ᔏ�ᘀ周;㔀脈ᔏ�ᘀ繨㌫㔀脈ᘆ왨혭ᘆ䐊ᔌ蹨཮ᘀ㹨瑞ᘆ녨Ἐᔌ孨ᘀ녨Ἐᘆ꜖ᔌ̠ᘀ㹨瑞ᔌ孨ᘀ㹨瑞ᔌ孨ᘀ�쭶✀ވފަިߴ߶߸ࠆࠈ৆ৈ૴૶ୀఐఒ౶౸౺౼౾ôØ�Ø�Ê쨀¿뼀¿뼀¿뼀¿뼀Ø됀´됀਀萑ꐓ葠摧㭔਀萑ꐓ葠摧ᢱഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧ᢱഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧㭔ഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧⭾3਀萑ꐓ葠摧૶D᐀౾ಖಘಪಬ಼ಾඔය඾ෞ෠෢฀ขคᕺᘌᘎᣪᣬỬⓨñññæ�Û촀Í촀Í�Û�Â�Û�Û�਀萑˄ꐓ葠˄摧૶Dഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶D਀萑ꐓ葠摧㭔ഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧㭔ᘀඔය඾ෞ෢෨෾฀คၪჄᄀᆤỬỮἰὨᾦᾨᾪ῎Ὼῼ῾ ‶⃴ⅈ⇄∼⎜⎞ⓦⓨ⓪❔⠚⫬⭤⭦⭨⹼⿚⿞やゆ㄰ㄲ㇘㇚㎆㎊㎌㎎㎐㑎�틵컵쟵쟵쏵쎿놸ꗇꇵ귵髵鏵賵賵賵賵Œᔌ⁨꩛ᘀ䐊ᔌㅨ�ᘀ䐊ᔌ驰ᘀ䐊ᘆ㡨콗ᔏ㝨ὶᘀ䐊㘀脈ᘆ顨ᴎᔌ孨ᘀ牨㰓ᔌ孨ᘀ䐊ᘆ⡺ᘆ뱨☴ᔌ╨﬛ᘀ䐊ᘆ繨㌫ᔌ䭨픍ᘀ䐊ᔌŨ๬ᘀ䐊ᔏŨ๬ᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀ĪᔏŨ๬ᘀ䐊㔀脈ᘆ䐊ᔌ蹨཮ᘀ䐊㜀ⓨ⓪⭨⭪ⲤⲦⷞⷠ⹸⹺⼜⼞⿜⿞㎈㎎蒂蒆蒈蒪蒬蒮蒰蒲ôôôôôä�Û�äôÍôôഀ␃ᄁ„ጀ¤怀„愀Ĥ摧૶Dࠀ萑˅葠˅摧૶Dༀ☊଀Fഀӆ匁ꐓꐔ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶Dᜀ㑎㒐㒒㓨㓲㔄㖼㖾㗺舀蒂蒆蒈蒎蒪蒮蒲蒴蓌蓎蓐蓔蓦蓨蓼裺裼褈褊褌褎诞貤跴跶跸跺跼踄踆踈踌铺铼链锆锈锊锒锔锘阴阸ﳚ틯쫼싼뷪뗂껼껼꛼黪駪ﲦ醄ᘉ୨ृ㸀Īᔏ㭨㵏ᘀ䐊㸀Īᔏ⵨瘧ᘀ䐊㸀ĪᘉѨⰗ㸀Īᔏᑨたᘀ䐊㸀Īᔏ聨࠾ᘀ䐊㸀Īᔌቨ嬏ᘀ䐊ᔏ써ꅗᘀ䐊㸀Īᘉቨ턡㸀Īᔏ⁨꩛ᘀ䐊㸀Īᔏ୨ृᘀ偨蜛㸀Īᔏ콨ᘀ䐊㸀Īᔏ饨ᘀ䐊㸀Īᔏ䉨ၬᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᘆ뵨뼷唃Ĉᔌ⁨꩛ᘀ䐊ᘆ䐊㐀i přísedících kárných senátů a s vysíláním soudců do zahraničních misí nelze předem vyčíslit, protože není předem znám konkrétní počet případů, na něž se budou v praxi nová ustanovení upravující tyto záležitosti aplikovat. Zvýšené nároky na státní rozpočet budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti.


B. Zvláštní část




K části první



K čl. I:

K bodu 1:
	V navrženém ustanovení se sjednocuje maximální lhůta, po kterou je možno soudce dočasně přidělit k jinému soudu a k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii. Podle platné právní úpravy je lhůta v případě dočasného přidělení k soudu tříletá, v případě dočasného přidělení k ministerstvu nebo Justiční akademii pak jednoletá. Cílem navrhované právní úpravy je umožnit soudcům přiděleným zejména k Justiční akademii věnovat se pedagogické nebo jiné činnosti v této instituci z dlouhodobějšího hlediska.

K bodu 2:
	 V případě dočasného přidělení soudce podle § 68 zákona o soudech a soudcích, které zákon připouští v zájmu řádného výkonu soudnictví nebo v zájmu využití zkušeností přidělovaného soudce, se navrhuje změnit jednu z podmínek tohoto dočasného přidělení. Podle platné právní úpravy může k dočasnému přidělení dojít pouze v případě, kdy s tímto postupem souhlasí předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce. 
	Tento souhlas bude platnou právní úpravou nahrazen projednáním s příslušným předsedou soudu, jako je tomu u přeložení soudce podle § 73 zákona o soudech a soudcích.

K bodu 3:
	Nové ustanovení se do zákona o soudech a soudcích zařazuje v důsledku úkolu uloženého usnesením vlády ze dne 12. července 2006 č. 853 k pracovněprávnímu řešení problematiky zapojení občanů České republiky do civilních misí Evropské unie a v mezinárodních vládních organizacích. Toto usnesení ukládá ministru spravedlnosti novelizovat zákon o soudech a soudcích tak, aby bylo možno soudce dočasně přidělit také k jinému než soudnímu orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky.
	Na základě nového § 70a bude tedy možno soudce dočasně přidělit rozhodnutím ministra spravedlnosti na jeho žádost nebo s jeho souhlasem k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky. Toto dočasné přidělení bude časově omezeno na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období.

K bodu 4 a 16:
	Do uvedených ustanovení se zařazuje legislativně technická změna v souvislosti s novou právní úpravou kárné odpovědnosti funkcionářů soudu.



K bodu 5:
	Platná právní úprava zakotvuje pouze kárnou odpovědnost soudců. Platné ustanovení § 128 zákona o soudech a soudcích sice ve svém odstavci 2 stanoví, že orgán státní správy soudů podá návrh na zahájení kárného řízení,  pokud zjistí, že soudce, jmenovaný předsedou nebo místopředsedou soudu nebo předsedou kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního, závažným způsobem porušuje stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů, takto zakotvené povinnosti však neodpovídá žádná hmotněprávní úprava kárné odpovědnosti funkcionářů soudu. Předsedu nebo místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu nelze tedy podle platné právní úpravy kárně postihnout za porušení povinnosti, která je spojena s funkcí předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.
	Z tohoto důvodu a rovněž z důvodů, jež jsou vyjádřeny v nálezu Ústavního soudu č. 397/2006 Sb., se do ustanovení § 86 a ustanovení následujících doplňuje kárná odpovědnost předsedů a místopředsedů soudu a předsedů kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.

K bodu 6 a 7:
	Upřesňuje se, že kárné provinění, které zná platná právní úprava, bude kárným proviněním, za něž bude možno postihovat soudce. Do platného znění se tedy doplňuje slovo „soudce“.
	Aby bylo možno realizovat kárnou odpovědnost funkcionářů soudu, doplňuje se do § 87 odst. 2 nové kárné provinění, které bude spočívat v porušení povinností předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu stanovených zákonem. 

K bodu 8 až 14:
	Navrhuje se zvýšit maximální hranici kárného opatření snížení platu soudce z 25 % na 30 % platu a zároveň prodloužit maximální dobu, po kterou může být toto kárné opatření uloženo, z 6 měsíců na 1 rok a z 1 roku na 2 roky. Tímto způsobem bude rozšířen prostor pro úvahu senátu kárného soudu o tom, jaké kárné opatření má v projednávané věci uložit.

	Zároveň se doplňují kárná opatření, která bude možno uložit za kárné provinění funkcionářů soudu a která odpovídají povaze těchto funkcí. 
Půjde o  důtku, odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda nebo místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda nebo místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, a o odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.
 
	S posledním zmíněným kárným opatřením souvisí právní úprava odvolávání předsedů a místopředsedů soudu nebo předsedů kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu a dočasného zproštění předsedy nebo místopředsedy soudu funkce.

	Do návrhu se dále zařazuje ustanovení, které upravuje postup při ukládání kárného opatření v případě, kdy se ve společném řízení projednává více kárných provinění téhož pachatele.

	Právní úprava institutu výtky se přesunuje do § 88a.

K bodu 15:
	Zánik kárné odpovědnosti soudce podle platné právní úpravy nastává tehdy, pokud do 2 let ode dne spáchání kárného provinění nebyl podán návrh na zahájení kárného řízení. Vzhledem k tomu, že se v § 9 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců prodlužuje objektivní lhůta pro podání návrhu na 3 roky, je třeba stejným způsobem prodloužit i lhůtu pro zánik odpovědnosti za kárné provinění.

K bodu 17 a 18:
	Upravuje se možnost zahájit řízení o způsobilosti k výkonu soudcovské funkce se soudcem, s nímž bylo v době pěti let již třikrát vedeno kárné řízení, v němž bylo konstatováno, že spáchal kárné provinění, ať již toto řízení skončilo udělením kárného opatření či nikoliv. Takovou okolnost nelze považovat za běžnou a je zde proto důvod, aby  každý takový konkrétní případ mohl posoudit nezávislý soud, který rozhodne o tom, zda  uvedená situace zpochybňuje důvěryhodnost dalšího setrvání soudce v soudcovské funkci. 
	Dospěje-li kárný soud k závěru, že soudce není způsobilý k výkonu funkce, soudcovská funkce zaniká dnem právní moci takového rozhodnutí.

K bodům 19 až 22:
Navržené ustanovení zakotvuje zásadu, že soudci Ústavního soudu po dobu dočasného zproštění funkce soudce nenáleží plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce; ze zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, plyne, že mu po tuto dobu náleží plat a náležitosti soudce Ústavního soudu.

	Opět v návaznosti na úkol uložený usnesením vlády ze dne 12. 7. 2006 č. 853 se upravuje dočasné zproštění výkonu funkce soudce, a to tak, aby soudce mohl být vyslán k mezinárodnímu soudu nejenom v případě, kdy se stane soudcem mezinárodního soudu, ale též v případech, kdy je k mezinárodnímu soudu povolán jako asistent soudce nebo k výkonu jiné obdobné funkce, v níž se bezprostředně podílí na rozhodování tohoto soudu. Dále se upravuje dočasné zproštění soudce vyslaného k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky, které dosud v zákoně zakotveno nebylo. Navrhuje se upravit tento institut obdobně jako je tomu v právní úpravě platné pro státní zástupce, která se dosud osvědčila.
	Soudci bude náležet plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu, nebude-li s výkonem funkce v mezinárodní misi spojeno poskytování odměny.
	Soudci se rovněž přiznává právo na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí mezinárodní soud, orgán, organizace nebo zahraniční mise, k nimž byl dočasně přidělen. Jde o náhrady obdobné těm, které pro zaměstnance v pracovním poměru upravuje § 172 zákoníku práce a nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších předpisů, a pro státní zástupce § 19a odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 372/2004 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů státním zástupcům přiděleným k výkonu funkce státního zástupce v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 538/2005 Sb., které bylo vydáno k provedení zákona o cestovních náhradách.

K bodu 23 a 24:
	Novelizace § 100 se týká jedné z podmínek umožňujících rozhodnutí ministra o dočasném zproštění funkce soudce. Podle platné právní úpravy může ministr učinit toto rozhodnutí, je-li soudce kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Navrhovaná změna směřuje k tomu, aby ministr spravedlnosti mohl soudce dočasně zprostit funkce tehdy, pokud je soudce stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce. Návrh na uložení kárného opatření tedy bude nutnou náležitostí návrhu na zahájení kárného řízení. 

	Zcela nově se konstruuje možnost dočasného odvolání předsedy nebo místopředsedy soudu z funkce.
	K tomuto postupu bude moci ministr spravedlnosti přistoupit za stejných podmínek, jako je tomu u dočasného zproštění funkce soudce. Bude-li zahájeno kárné řízení, bude podmínkou pro dočasné zproštění funkce i návrh kárného opatření odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, který bude obsažen v návrhu na zahájení řízení.
	Navrhuje se rovněž platové opatření spojené s dočasným zproštěním výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu. Protože se zproštění bude týkat pouze funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, dotkne se platové opatření pouze té složky platu, která je spojena s uvedenou funkcí.
	V § 100a se nepřipouští  možnost obsažená v platném § 100 odst. 4, která dává soudci dočasně zproštěnému funkce podle § 100 odst. 1 písm. b) právo podat do tohoto rozhodnutí námitky ke kárnému soudu.

K bodu 25:
	Navrhovaná právní úprava reaguje na výše zmíněný nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 397/2006 Sb. 
	Předsedu nebo místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu bude možno z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu, tedy podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.
Ústavní soud ve svém nálezu č. 397/2006 Sb. uvedl, že právní úprava odvolávání funkcionářů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávislosti soudní moci a z tohoto hlediska nelze akceptovat způsob odvolávání funkcionářů soudu, který byl zakotven ve zrušeném ustanovení. V návaznosti na svůj dřívější nález sp. zn. Pl. ÚS 7/02 publikovaný ve sbírce zákonů pod č. 349/2002 Sb. Ústavní soud uvedl, že funkce předsedů a místopředsedů soudů by měla být považována za kariérní postup soudce (podobně jako je tomu v případě jmenování předsedou senátu), a proto by ani předseda a místopředseda soudu neměl být odvolatelný jinak, než pro zákonem předvídaný důvod a postupem v kárném řízení, tj. rozhodnutím soudu. Ústavní soud svůj názor opřel o základní ústavní garance dělby moci demokratického právního státu, které jsou upraveny ustanovením čl. 2 odst. 1 Ústavy: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“, princip nezávislosti soudní moci, který  je upraven zejména ustanovením čl. 81 Ústavy, jež stanoví, že „soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy“, a ustanovením čl. 82 Ústavy, jehož odst. 1 stanoví: „Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.“, a podle jehož odst. 2 „soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon.“. Další garancí, která má rovněž zajistit eliminaci vnějších vlivů na výkon soudnictví, je čl. 82 odst. 3 Ústavy, podle kterého „funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný.“. 
Ústavní soud ve svém nálezu č. 397/2006 Sb. uvedl, že atributy nezávislosti soudní moci je tak nutno vztahovat i k předsedům soudů. Prostřednictvím maximy vyjádřené v čl. 82 odst. 2 Ústavy je nutno poměřovat rovněž způsob odvolávání předsedů soudů; proto nejen právní úprava zakotvující odvolávání soudců, ale i právní úprava odvolávání předsedů a místopředsedů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci.

K bodům 26 až 30:
	Vzhledem k předmětu činnosti Justiční akademie, kterým je zejména zajišťování vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších soudních osob, se navrhuje upravit postavení  Rady Justiční akademie a jejího ředitele shodně s úpravou platnou před novelizací provedenou zákonem č. 79/2006 Sb. tak, aby rozhodující vliv na obsah a způsob vzdělávání v resortu justice měla Rada, a ředitel Justiční akademie aby opět pouze řídil chod této organizační složky státu. 
Nově se navrhuje, aby statut Justiční akademie vydával ministr spravedlnosti po projednání s Radou Justiční akademie.
Výslovně se upravuje sídlo Justiční akademie.
Nově se rovněž zakotvuje hospodářská činnost Justiční akademie, která by měla přispět ke zkvalitnění 	výchovně vzdělávací činnosti v rámci přípravy justičních a právních čekatelů a soustavného vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici, které je třeba považovat za její činnost hlavní.
Hospodářská činnost bude spočívat zejména v pronajímání prostor Justiční akademie v těch obdobích, kdy její ubytovací kapacity neslouží k zabezpečování výchovně vzdělávací činnosti.


K čl. II:
	Navrhují se přechodná ustanovení k právní úpravě kárného řízení a nezpůsobilosti k výkonu funkce soudce. 




K části druhé:
	
	Soudní řád správní v platném znění upravuje v § 13 odst. 2 jmenování a odvolávání předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu prezidentem republiky. 
	Protože i na tyto funkcionáře soudu je třeba vztáhnout postup upravený v § 106 a dalších ustanoveních zákona o soudech a soudcích, doplňuje se do § 13 odst. 2 výslovné zakotvení podpůrného užití právní úpravy odvolávání soudních funkcionářů obsažené v zákoně o soudech a soudcích.
	Obecná právní úprava podle § 3 odst. 2 zákona o soudech a soudcích zůstává nedotčena.



K části třetí:

K čl. IV:

K bodům 1 až 3, 5 a 6:
Zákon č. 7/2002 Sb. v platném znění stanoví možnost dvoustupňového přezkumu kárného provinění soudce. Tím v podstatě přebral model, který platil dle zák. č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců (ve znění od 1. 1. 1993) Před rokem 1993 však byla dvoustupňovost kárného řízení dána pouze pro soudce okresních soudů (zák. č. 412/1991 Sb. ve znění do 31. 12. 1992). Řízení ve věcech kárných provinění soudců krajských soudů a nejvyšších soudů (jak republikových, tak federálního) bylo pouze jednostupňové. 
 
Zákon č. 412/1991 Sb. zkopíroval model ze zákona č. 142/1961 Sb., o kárné odpovědnosti soudců z povolání, ten zase zkopíroval zákon č. 37/1957 Sb., o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů. Naopak předchozí úprava, zák. č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů, která rušila zák. č. 46/1868 ř. z., o disciplinárním nakládání se soudci a   nedobrovolném jich přeložení na jiné místo nebo na odpočinek, stanovila pouze jednostupňové kárné řízení pro všechny soudce, a to před kárným senátem Nejvyššího soudu (§ 19 zák. č. 67/1950 Sb.).  

Na mezinárodní/evropské úrovni k této otázce existuje několik nezávazných právních dokumentů: 

 - v rámci Spojených národů:  Základní principy nezávislosti soudnictví [Basic Principles on the Independence of the Judiciary], schváleny rezolucí Valného shromáždění OSN č. 40/32 ze dne 29. listopadu 1985 a č. 40/146 ze dne 13. prosince 1985, článek 20: „Rozhodnutí přijatá v rámci disciplinárního řízení či v rámci řízení o dočasném anebo trvalém zproštění z funkce by měla být předmětem nestranného přezkumu. Tento princip neplatí v případě rozhodnutí nejvyššího soudu anebo zákonodárného sboru v případě řízení o odvolání z funkce soudce nebo podobném typu řízení“. 

- v rámci Rady Evropy se jedná o Evropskou chartu o statutu soudců [European Charter on the Statute for Judges], přijatou ve Štrasburku ve dnech 8. – 10. července 1998, čl. 5.1. „Za porušení povinnosti soudce, které jsou vyjmenovány ve statutu, mohou být uloženy sankce, ovšem pouze na základě rozhodnutí nebo na návrh nebo na doporučení orgánu soudního typu, případně instituce složené alespoň z jedné poloviny z volených soudců, a to jen v rámci procesu kontradiktorního typu, před kterým má soudce právo na obhajobu. Stupnice sankcí, které mohou být v těchto případech uloženy, je uvedena ve statutu a rozhodování o uložení sankce musí vycházet z principu proporcionality. Rozhodnutí orgánu moci výkonné, soudu nebo orgánu ukládajícího sankci je vždy předmětem přezkumu vyšším orgánem soudního typu.“

Dále se jedná o Doporučení Rady ministrů členským státům č. R (94) o nezávislosti, výkonnosti a roli soudců ze dne 13. října 1994, které se zabývá kárným postihem soudců (princip VI), vyžaduje však dodržení zásad férového procesu, není však formulován požadavek instančního postupu. 

U výše uvedených nezávazných právních dokumentů je vhodné mít na zřeteli charakter těchto dokumentů: jedná se nezávazné dokumenty, zachycující myšlenky různých pracovních skupin, typicky složených ze soudců z různých členských států/smluvních stran, které proklamují úzké požadavky určité profesní skupiny a často neodrážejí normativní realitu v jednotlivých (plně demokratických) státech. 

Právní rámec (evropské) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je nejednoznačný. Otázka se s ohledem na disciplinární sankce vůči soudcům rozpadá na dvě podotázky: 
Právo soudců a jiných zaměstnanců státu na vůbec přístup k soudu v případě disciplinárních trestů,
Právo na přístup k druhé instanci, tedy apelační princip v těchto věcech. 

Ad 1) Článek 6 odst. 1 Úmluvy stanoví právo na přístup k soudu pro rozhodování o (i) občanských právech a závazcích a (ii) trestních obviněních. ESLP ve své judikatuře delší dobu tápal, kam zařadit disciplinární sankce a spory vedené státními zaměstnanci proti státu. Nakonec v roce 1999 v rozsudku ze dne 8. 12. 1999, věc Pellegrin proti Francii (stížnost č. 28541/95) dovodil, že tyto typy sporů jsou mimo rámec článku 6 odst. 1 úplně: to znamená, že státní zaměstnanec ve sporu vedeném se státem vůbec žádné právo na přístup k soudu nemá. 

Judikaturu Pellegrin pak ESLP následně skutečně aplikoval na kauzu odvolání soudního funkcionáře a jeho přístup k soudu: v roce 2000 si Štefan Harabín, odvolaný/neodvolaný předseda Slovenského Nejvyššího soudu stěžoval před ESLP na skutečnost, že jeho ústavní stížnost proti návrhu vlády Slovenské republiky na jeho odvolání odmítl Ústavní soud jako zjevně neopodstatněnou. ESLP však jeho stížnost v té části, kde se týkala pokusu o jeho odvolání z pozice předsedy NS, taktéž odmítl jako zjevně neopodstatněnou s odůvodněním, že jako předseda soudu je součástí státní moci a na jeho případné odvolání se čl. 6 odst. 1 Úmluvy nevztahuje (usnesení o částečné nepřijatelnosti ze dne 9. 7. 2002, Štefan Harabín proti Slovensku (stížnost č. 62584/00)). 

Judikatura Pellegrin však doznala změny nedávným rozhodnutím ESLP ze dne 19. 4. 2007 ve věci Vilho Eskelinen proti Finsku (stížnost č. 63235/00). Zde ESLP naopak konstatuje, že na spory státních zaměstnanců se státem (zde policisté žalující mzdové náhrady) se článek 6 odst. 1 vztahuje, ale pouze potud, pokud stát určité typy sporů ze soudního projednání výslovně nevyloučil. Důvodem vyloučení pro přístup k soudu musí spočívat na objektivních důvodech souvisejících se zájmem státu a veřejnou mocí. Podobné kritérium tak bude umožňovat přístup státních zaměstnanců k soudu ve věcech jako jsou mzdové nároky, penzijní pojištění apod. Problematika přístupu k soudu v otázkách disciplinárních postihů se tak vrací do nejasné situace před rozhodnutím ve věci Pellegrin. 

V případě odvolávání soudních funkcionářů by bylo možné argumentovat, že jejich vztah ke státu a výkonu státní moci (státní správy soudů) je velice úzký, čímž by bylo možné vyloučit soudní přezkum úplně. Stejně tak je ale možné argumentovat, že se jedná o typ kárného postihu, který směřuje též vůči soudci (především pokud bychom akceptovali tezi Ústavního soudu o neoddělitelnosti funkce soudního funkcionáře od funkce soudce) a má zřetelné rysy trestního postihu. 

Ad 2) Ustálená judikatura ESLP vychází z toho, že právo na přístup k soudu podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy je právo na přístup k jednomu stupni. Smluvní strany nemají povinnost zřizovat ani odvolací, ani dovolací soudy. Jedinou výjimkou je rozhodování o vině a trestu za spáchání trestného činu – zde čl. 2 Dodatkového protokolu č. 7 předvídá že každý, koho soud uzná vinným z trestného činu, má právo dát přezkoumat výrok o vině nebo trestu soudem vyššího stupně. Odstavec 2 však stanoví, že z tohoto práva jsou přípustné výjimky v případě méně závažných trestných činů určených zákonem, nebo pokud byl jednotlivec souzen v prvním stupni nejvyšším soudem nebo byl uznán vinným a odsouzen na základě odvolání proti osvobozujícímu rozsudku.

Je otázkou, zda by bylo možné rozhodování o kárné odpovědnosti a uložení kárného opatření soudce kvalifikovat jako rozhodování o trestném činu. Kárné provinění by zřejmě spadalo pod obrat „trestního obvinění“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, rozsah čl. 2 Dodatkového protokolu č. 7 je však užší – nevztahuje se na všechna „trestní obvinění“, ale pouze na rozhodování o vině a trestu za trestné činy. To znamená, že pokud by možnost uložení kárného opatření bylo vnímáno jako typ trestního obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, ještě to neznamená, že se na něj také vztahuje požadavek (plné) apelace v čl. 2 Sedmého dodatkového protokolu. 

Jak bylo však výše uvedeno, čl. 2 odst. 2 Dodatkového protokolu č. 7 k Evropské úmluvě stanoví výslovnou výjimku z principu apelace pro případy, kdy o vině a trestu za trestný čin rozhoduje již v prvním stupni nejvyšší soudní orgán. To znamená, že když je pro posuzování kárné odpovědnosti soudců a soudních funkcionářů vytvořen pouze jednostupňový orgán soudního typu, je-li tento na úrovni nejvyšších soudů, spadá pod výjimku stanovenou čl. 2 odst. 2 Dodatkového protokolu č. 7. 

Srovnání se zahraničními způsoby odvolávání soudců a soudních funkcionářů nasvědčuje tomu, že způsob odvolávání soudců a soudních funkcionářů (pokud existuje samostatná možnost odvolat soudního funkcionáře bez toho, aby byl daný funkcionář odvolán i jako soudce) se často odehrává pouze v jednom stupni. 

Z dosavadní praxe odvolání ve věcech kárného postihu ve věcech soudců vyplývá, že odvolání je podáno v přibližně jedné třetině případů. Ve zbývajících případech je řízení de facto jednostupňové. Druhostupňový soud v podobě kárného senátu Nejvyššího soudu v praxi funguje jako jakýsi orgán „graciační“, který nepochybuje o skutkových zjištěních prvnostupňového kárného soudu, tradičně však pouze uložené kárné opatření zmírní (sníží srážky z platu či úplně upustí od potrestání). 

Jednostupňový odvolávací proces je pravidlem v zemích angloamerické právní kultury. Pokud se nejedná, jako v některých ze států Spojených států amerických, o systém volby soudců na dobu určitou, pak jsou pro země angloamerického právního okruhu (Spojené státy americké, Velká Británie, Irsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland) typické variace na staroanglický princip odvolávání soudců a jiných úředníků státu zvláštní formou žaloby, projednávané parlamentem (impeachment). Tento postup byl zakotven v první ústavě Velké Británie (Act of Settlement z roku 1701) a odtud byl postupně přejímán do anglických kolonií coby princip ústavní. Článek III odst. 7 Aktu stanoví, že „soudci jsou jmenování po dobu, kdy se dobře chovají […] je možné je ale odvolat na základě návrh obou komor parlamentu“ [„judges’ commissions be made quamdiu se bene gesserint [during good behaviour] ... but upon address of both Houses of Parliament it may be lawful to remove them“]. Model existující v těchto právních řádech je tedy definičně jednostupňový: žalobcem je typicky (nikoliv však nutně) moc výkonná, o odvolání hlasují obě komory parlamentu. 

Kárné právo soudcovské na evropském kontinentu se vyvíjelo odlišně; zde se rozvíjí společně s kárným postihem vůči státním zaměstnancům, postupně se však z této tradice vyčleňuje a osamostatňuje. Kárný postih je však koncipován jako otázka stavovská, o které rozhodují samotní „soudní úředníci“ v podobě kárného soudu, nikoliv jako typ vyvážení mezi jednotlivými mocemi ve státě. První kodifikace soudcovského práva kárného na našem území (zák. č. 46/1868 ř. z., o kárné odpovědnosti soudních úředníků) zavádí pro „vyšší soudní úředníky“ (tedy členy nejvyššího soudu, členy vrchních soudů a soudní funkcionáře soudů všech stupňů) systém jednostupňový; soudem prvního a posledního stupně je disciplinární soud nejvyššího soudu. Pro nižší „soudní úředníky“ (soudci soudů prvního a druhého stupně), kteří jsou v prvním stupni kárně souzeni před vrchním soudem, je dána možnost odvolání k nejvyššímu soudu. 

Současný model německý je také jednostupňový. Z historických důvodů se jedná o zajímavou dvoukolejnost možného odvolávání soudců: odvolání soudce ve spolkové službě je možné jednak na návrh Spolkového sněmu (Bundestag) před senátem Spolkového ústavního soudu, k jehož návrhu je spolkový prezident povinen spolkového soudce propustit ze služby, jednak v rámci disciplinárního řízení před zvláštním pětičlenným (disciplinárním) senátem Nejvyššího soudu (Bundesgerichtshof).

Konečně v zemích, kde byla zřízená Soudní rada (Rada soudnictví, soudcovská rada apod.) je rozhodováním o kárné odpovědnosti soudců typicky pověřován etický či disciplinární senát této rady. Soudcovské rady byly po Druhé světové válce zřízeny především v evropských zemích románské právní kultury (Francie, Itálie, Španělsko). Kárné komise těchto rad, ve kterých bývají zastoupeni „ne-soudci“, tedy členové jiných právních profesí či politického života, mohou rozhodovat v jednom či dvou stupních. 

Francouzská Nejvyšší rada soudnictví (Conseil supérieur de la magistrature) má po své poslední reformě 16 členů. Rozpadá se do dvou sekcí. Čtyři členové, kteří však na rozdíl od soudců zasedají v obou sekcích, jsou ne-soudci, jmenováni prezidentem republiky, předsedou senátu, předsedou národního shromáždění a Státní radou. Zbytek míst je rozdělen mezi jednotlivé části a vrstvy justice. O kárném provinění soudců rozhoduje Rada v jednom stupni; proti rozhodnutí Rady je však přípustná kasační stížnost z důvodů překročení pravomoci ke Státní radě (Conseil d´Etat). 

Kárný soud, tribunál či jakýkoliv jiný orgán, který má ve vnitrostátním právu rozhodovat o kárné odpovědnosti soudců, by měl naplňovat znaky orgánu soudního typu – nestrannost, férový proces, rovnost zbraní se žalobcem apod. Z mezinárodněprávních závazků České republiky, z práva Evropské úmluvy o lidských právech, judikatury Evropského soudu pro lidská práva a konečně ani ze srovnání s jinými modely však neplyne požadavek, že by musela být dána možnost apelace v podobném typu řízení, tedy že by proti rozhodnutí o odvolání soudce či soudního funkcionáře muselo být přípustné odvolání. 

I kdybychom však zastávali názor, že požadavek apelace se na tento typ řízení vztahuje, pak jediný právně závazný dokument, tedy Evropská úmluva, stanoví  výslovnou výjimku z požadavku apelace pro případy, kdy v prvním a posledním stupni rozhoduje orgán soudního typu na úrovni nejvyššího soudu. 

	Z těchto důvodů bylo do návrhu zařazeno jednostupňové řízení ve věcech soudců i státních zástupců, přičemž kárným soudem bude Nejvyšší správní soud.

K bodu 4:
	V souvislosti s navrženou právní úpravou kárné odpovědnosti funkcionářů soudu se upřesňuje předmět právní úpravy zákona.

K bodům 7 až  13:
	Cílem navrhované úpravy je zvýšit objektivitu při rozhodování kárných soudů o kárných proviněních soudců a státních zástupců a odstranit tak v co nejvyšší míře vznik možných pochybností o nestrannosti rozhodování v těchto stavovských věcech. 
Navrhuje se proto změnit složení kárných senátů ve věcech soudců tak, že členy těchto senátů budou kromě tří soudců také vždy tři přísedící z řad odborné právnické veřejnosti. Za tím účelem se navrhuje vytvořit u každého kárného soudu seznamy osob určených pro výkon této odpovědné funkce, z něhož budou konkrétní členové kárného senátu určováni losem.
Ve věcech státních zástupců budou rozhodovat senáty složené ze dvou soudců a 4 přísedících, z nichž 2 budou státní zástupci.
Složení senátů ve věcech soudců bude paritní, počet členů senátu z řad soudců a počet členů senátu z řad dalších právních profesí bude v rovnováze. Výslovně se stanoví, že k rozhodnutí senátu kárného soudu bude nutno dosáhnout většiny hlasů všech členů senátu, bude tedy nutno, aby soudci a přísedící dospěli při rozhodování k dohodě. Aby nedošlo ke zablokování rozhodování kárného senátu o tom, zda se soudce nebo jiný kárně obviněný dopustil kárného provinění, stanoví se, že při takovém rozhodování v případě rovnosti hlasů vydá senát zprošťující rozhodnutí.
V senátech pro řízení ve věcech státních zástupců budou rovněž paritně zastoupeni soudci, státní zástupci a zástupci jiných právních profesí.
Soudci, kteří budou rozhodovat v senátech kárného soudu, budou složeni ze soudců kárného soudu, soudců Nejvyššího soudu a vrchních a krajských soudů, půjde-li o rozhodování ve věcech státních zástupců, pouze ze soudců Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu.
Členy sboru přísedících, kteří nebudou státními zástupci, budou osoby právnické profese, které dosáhly alespoň 30 let věku, jsou bezúhonné a splňují požadavky podle zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, navržené předsedy zákonem určených profesních komor z řad členů těchto komor a děkany právnických fakult univerzit v České republice, jež se svým působením ve funkci přísedícího souhlasí. Není-li navržen dostatečný počet přísedících, doplní seznam přísedících svým návrhem ministr spravedlnosti. Důvodem je, aby byl za všech okolností zajištěn dostatečný počet přísedících pro plynulý průběh kárných řízení.
Za výkon funkce přísedícího kárného senátu náleží přísedícímu odměna a náhrady výdajů, jejichž výše bude stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. Tato vyhláška nemusí vzhledem k přechodným ustanovením nabýt účinnosti spolu s navrhovaným zákonem a z tohoto důvodu netvoří přílohu předkládaného materiálu.
	Výslovně bude stanoveno, že činnost přísedícího ve věcech státních zástupců, který je státním zástupcem, bude považována za výkon funkce státního zástupce; těmto přísedícím tedy nebude náležet žádná zvláštní odměna.
	Navrhuje se rovněž vytvořit seznamy soudců pro řízení ve věcech soudců a seznamy soudců pro řízení ve věcech státních zástupců, do něhož bude předseda soudu zařazovat soudce po dohodě se soudcovskou radou. Členové kárných senátů z řad soudců budou rovněž určováni losem.
	Stanovuje se funkční období kárných senátů i jejich členů v délce 5 let. Členové kárných senátů budou moci svoji funkci vykonávat opakovaně.

K bodům 14 až 16:
	Vzhledem k tomu, že bylo stanoveno funkční období senátu kárného soudu i jeho členů, navrhuje se, aby funkce členů senátu a jejich náhradníků končila uplynutím funkčního období senátu, do něhož byli určeni, bez ohledu na to, zda uplynulo jejich pětileté funkční období. Kontinuita rozhodování senátu, jehož funkční období skončí, je zajištěna změnou § 7.
	Dále se navrhuje, aby možnost odvolat státního zástupce jako přísedícího senátu v řízení ve věcech státních zástupců, kterou obsahuje platná právní úprava,  byla vztažena na všechny přísedící senátů kárných soudů, tedy i na příslušníky jiných právních profesí.
	Rovněž se stanoví obecné pravidlo pro doplňování kárných senátů, jejichž členovi zanikla funkce v průběhu funkčního období senátu. Na jeho místo bude předseda kárného soudu určovat losem nového člena senátu z řad náhradníků.

K bodu 17:
	Navrženou změnou by měla být zabezpečena činnost senátu kárného soudu ve věcech, v nichž byly učiněny úkony v řízení zahájeném před uplynutím funkčního období senátu kárného soudu, i po uplynutí tohoto období, aby byla zajištěna kontinuita práce tohoto senátu.

K bodu 18:
	V rámci komplexní právní úpravy kárné odpovědnosti předsedů soudu a místopředsedů soudu bylo třeba nově upravit i okruh osob, které vůči těmto funkcionářům soudu mohou podat návrh na zahájení kárného řízení. 
	Vůči funkcionářům Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu bude oprávněn podat návrh na zahájení řízení prezident republiky, který tyto funkcionáře také jmenuje.
Ministr spravedlnosti a Veřejný ochránce práv bude oprávněn podat návrh vůči kterémukoliv funkcionáři soudu. Předsedové soudu pak budou moci zahájit kárné řízení vůči místopředsedům svého soudu a funkcionářům soudů nižšího stupně ve svém obvodu a předseda Nejvyššího správního soudu vůči předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví. Tato právní úprava vychází z předpokladu, že uvedené osoby disponují na základě své činnosti takovými poznatky, které jim umožní návrh na zahájení řízení kvalifikovaně vypracovat.
Nově se upravuje rovněž okruh osob, které budou moci podat návrh na zahájení kárného řízení vůči předsedům kolegií Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. V tomto případě bude oprávnění podat návrh svěřeno ministru spravedlnosti a předsedům obou nejvyšších soudů.

K bodu 19:
	Změnou ustanovení § 9 odst. 1 se prodlužují subjektivní a objektivní lhůty pro zahájení kárného řízení, které podle platné právní úpravy činí 2 měsíce a dva roky, a to na 1 rok a 3 roky. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty se váže na den, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu na zahájení řízení.
	Navržená právní úprava by měla poskytnout větší časový prostor pro posouzení skutku, který je nebo by mohl být kárným proviněním, a to jak v důsledku samotného prodloužení lhůt, tak v souvislosti s nově stanoveným počátkem běhu subjektivní lhůty.



K bodům 20, 23, 25, 26, 29 až 51, 53 až 57 a 59:
	Do uvedených ustanovení se promítá nová právní úprava kárného řízení vůči předsedům soudů, místopředsedům soudů a předsedům kolegií Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu.

K bodům 21 a 22:
	V souvislosti se změnou provedenou v právní úpravě dočasného zproštění funkce soudce a novou právní úpravou dočasného zproštění funkce předsedy nebo místopředsedy soudu se doplňují náležitosti návrhu na zahájení kárného řízení. Do kárné žaloby bude nutno uvádět rovněž návrh na uložení kárného opatření, kterým však senát kárného soudu, který ve věci bude rozhodovat, nebude vázán.

K bodu 27:
	Odkazem na obecný postup při zániku funkce člena senátu kárného soudu podle nového § 6 odst. 4 zákona se upravuje obdobně i postup při nahrazení člena senátu, který je vyloučen z projednávání věci pro podjatost.

K bodu 24 a 28:
	V souvislosti s výše zmíněnou jednoinstančností řízení ve věcech soudců a státních zástupců se mění § 9 odst. 3, týkající se účastníků odvolacího řízení, a zrušuje se § 11 týkající se vrchních soudů.

K bodu 52 a 60:
	Zrušují se ustanovení týkající se odvolacího řízení; proti rozhodnutím v řízení ve věcech soudců a státních zástupců nebude přípustné odvolání. Ponechává se možnost soudce, předsedy nebo místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a státního zástupce podat návrh na obnovu řízení.

K bodu 58:
	Vzhledem k navrhované době, v níž může dojít i k opakovanému pravomocnému kárnému postihu, který může vést k zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci (§ 91 zákona o soudech a soudcích), je nezbytné současně prodloužit dobu pro zahlazení kárného postihu na pět let.


K čl. V:
	Navrhují se přechodná ustanovení k nové úpravě kárného řízení funkcionářů soudu, naplňování seznamu přísedících pro kárné řízení ve věcech soudců, k dokončení kárných řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti předkládaného zákona a nové právní úpravě zahlazení kárného postihu.




K části čtvrté:
	V novelizaci zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, se Veřejnému ochránci práv svěřuje oprávnění podat návrh na zahájení kárného řízení vůči kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu. Do zákona o Veřejném ochránci práv se doplňuje korespondující právní úprava, protože podle § 1 odst. 6 zákona č. 349/1999 Sb. ochránce není oprávněn zasahovat do činnosti a rozhodování úřadů a zařízení jinak, než jak stanoví tento zákon.



K části páté:
	Účinnost zákona se navrhuje stanovit prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.











V Praze dne 4. února 2008




předseda vlády

v zastoupení
místopředseda vlády a ministr životního prostředí
RNDr. Martin Bursík, v.r.




ministr spravedlnosti
JUDr. Jiří Pospíšil, v.r.









PAGE  


PAGE  


PAGE  30




蒲蓎蓐蓒蓔蓦蓨蓼裸裺褎貪跶跸踌釨铸铺锘防阴阶阸陌鳬鼂鼄鼠ꂆôôôôôôôôôôôôôô਀萑ꐓ葠摧૶Dᰀ阸阺阼附陆陈陌颎餒驜髂髎髶魐鱦鲂鲎鳨麂麘麤黾鼂鼄鼆鼈鼐鼒鼔鼚鼜鼞鼠ꀞꂄꂆꄞꄨꄪꄾꈂꊄꊰꊲꊴꊶꊸꋀꋂꋄꋎퟞ탞짞�짐�짂�뚾뇲뇲ꚪ龪鮦龦龪뺓ᘉ౨沈㸀Īᔏⱨᘀ䐊㸀Īᔏ뵨뼷ᘀ䐊㜀脈ᘆ顨ᴎᔌ뵨뼷ᘀ䐊ᘆᡨ촒ᔌ뵨뼷ᘀ౨沈ᘉ繨둻㸀Īᔏ⵨瘧ᘀ䐊㸀Īᘆ䐊ᔌ孨ᘀ띨䝊ᔌ孨ᘀ繨둻ᔌ孨ᘀѨⰗᔌ孨ᘀ牨㰓ᔌ孨ᘀ䐊ᘉѨⰗ㸀Īᔏ뱨ꈱᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ쁨启ᘀ䐊㸀Ī㈀ꂆꊲꊴꋔꖐꖒꚪ곖곚꺪꺬뀖뀘낄낆난돈돊돪럲뤆뤈뤬볈볊싴úïï切æïïïïïïïÛ�ï਀萑˅ꐓ葠˅摧૶Dࠀ萑˄葠˄摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶DЀ摧૶DᤀꋎꋐꋔꎪꎾꏚꏜꚪꝪꝬꝸꟺꣀꥂ꫌ꭎ걐곒곖곘궦긨긬긮꺪꺬꺮꼰꽀뀔뀖뀘낆낖나낚난낞녂댒댔돆돊돌돎돖돚돜쫑볃쫃뒸꒬鲬躕膆腹úᔏ捨ᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ�ᘀ䐊㸀Īᔌ㵨꽇ᘀ䐊ᔌ陨ฯᘀ䐊ᔏ陨ฯᘀ䐊㸀Īᔏ㵨꽇ᘀ୨ृ㸀Īᔏ㵨꽇ᘀ䐊㸀Īᘆ᜜ᘆ텨嬻ᔌ뵨뼷ᘀᵨ츳ᔌ뵨뼷ᘀ쵨昆ᔌ뵨뼷ᘀ텨嬻ᘆOᔌ뵨뼷ᘀ艐ᔌ뵨뼷ᘀ౨沈ᔌ뵨뼷ᘀ䐊ᘆ顨ᴎᘆ䐊ᔏⱨᘀ䐊㸀Īᘉ୨ृ㸀Ī⼀돜돤돦돪뒆뒊뒌뒚뤈뤊뤚뤜뤦뤨뤪뤬맲멖몄몞몼믰볈볊쬲쬴쬶쬾쭂쭄쭌쭎쭒첲첼쳊췀킨킪ퟎퟐퟒퟔퟖퟞퟤퟨ������﫚﫵�醙謁﫵쓵뗩뗩뗩껩ꛩ黺ꚙ鋩銋ᔌ⡨縞ᘀ䐊ᔌ뵨뼷ᘀ灨섲ᔌ뵨뼷ᘀ䐊ᘉ彨�㸀Īᔏฐᘀ䐊㸀Īᔏ㱨污ᘀ䐊㸀Īᔌ᭨ꩌᘀ䐊ᔌ蕨뭯ᘀ䐊ᔏ偨牠ᘀ䐊㸀Īᔏ艨樂ᘀ䐊㸀Īᔌ⹨ᘀ䐊ᔌ⵨ɔᘀ䐊ᔏ豨ᘀ䐊㸀Īᔌ䱨롎ᘀ䐊ᘆ䐊ᔏ�ᘀ䐊㸀Īᘉ୨ृ㸀Īᘉ䐊㸀Ī㐀싴쑬쬰쬲쭒킪킬텮퐊혾ퟐퟒퟨ��ôôôôôôôàô×휀×휀×툀Ѐ摧䠙æࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧૶D฀萑˄␱㜀$␸䠀$葠˄摧૶DЀ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶D᠀����헷퇠퇠퇠싊뢽슳꿑ꯑꓑꓑꓑꓑꓑꃑ붘톘톐袯袽ᔏ鹨弎ᘀ䐊㸀Īᔏ鱨ꩨᘀ䐊㘀脈ᔏィ䴆ᘀ䐊㸀Īᘆᥨᔌ敨餝ᘀ䐊ᘆ煨鴮ᘆ뵨뼷ᘉ㥨穟㸀Īᘉ彨�㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏィ쬈ᘀ䐊㸀Īᔌ�幼ᘀ䐊ᘆ䐊ᔔ⡨縞ᘀ䐊䌀၊愀၊ᔌ⡨縞ᘀ䐊ᔓ⡨縞ᘀ䐊尀脈䩡ᘊ䐊愀၊ᔐ⡨縞ᘀ䐊愀၊㐀呂郞侮免勤禍穀難頻滛ﺐﺔ͢͠РúïïïïïïïïïææØࠀ萑˄葠˄摧ᖫ"Ѐ摧䌋	ࠀ萑˄葠˄摧䌋	਀萑ꐓ葠摧૶DЀ摧䠙æᤀ鹿郞免勤喝祖禍穀難頻𤋮﩮喝滛諭䀹﫞﷬﷮ﺐﺒln|~ČĎǐǖ͜͢͞ТӔ࢚࢜ॊ፨Ꭸᐮᐰᓊᦾᧀᬮᬰ⪸⪺㝦㝴㡚㡰㤺�웋웋뮿뾷뾳뾯뾳뾳뾳뾫뾯鶤閤꒝꒑鶕ꮤ閤뾤趤趤¤ᘆꅨ뉪ᘆ䁨ᔏ浨�ᘀ୨ृ㘀脈ᔌ荨�ᘀ୨ृᔌhⰩᘀ୨ृᘆ�쭶ᘆ୨ृᘆᥨᘆ㕨呰ᘆ艨쐄ᔌ楨ᘀ୨ृᘉ୨ृ㸀Īᔏ୨ृᘀ୨ृ㸀Īᔏ콨ᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏᝨ1ᘀ䐊㸀Īᘆ뵨뼷ᔌ樖ᘀ䐊ᘆ䐊ᔏꙨ䔖ᘀ䐊㸀Ī㜀РТ࢚࢜໤໦ᄞᄠᐮᐰᖒᙘᛮᛰᬮᬰℊℌ✎✐⪸⪺へぺ㕴㕶㤺ú切ú切úúúáú切úúúú切úú਀&䘋萏萑葞葠摧䌋	ࠀ萑˄葠˄摧⤀,Ѐ摧䌋	ᨀ㤺㤼㮞㮠㽠㽢䠲䠴佄但勶勸回因子孒忰忲扄扆捲捴授摼摾úúúúúúúúú�ß퐀Ô퐀Ô퐀਀萑ꐓ葠摧૶Dࠀ萑˄葠˄摧⾃Üࠀ萑˄葠˄摧⤀,ࠀ萑˄葠˄摧䌋	Ѐ摧䌋	᠀㤺㤼㧎㮞㮠㽠㽢㿶䠲䠴佄但俢俤因垂孒彞彠忲扂扄扆拦拨捰捲捴捶捸掀掂掄授摾撎撐撚撞撠撢撤擒桬桮楌槈橂橤裏퓹쳮퓈새뎻꺻ꫀ骢骢銢讪좪蒪葽ᔌ뵨뼷ᘀ�ോᔌ뵨뼷ᘀ䐊ᔌ捨ᘀ䐊ᔏ詨搹ᘀ䐊㸀Īᔏ䱨ѳᘀhⰩ㸀Īᔏ䱨ѳᘀ䐊㸀Īᘆ䐊ᘉ୨ृ㸀Īᔏ콨ᘀ䐊㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ⡨縞ᘀ䐊㸀ĪᘆhⰩᔏ⥨⩍ᘀ荨�㘀脈ᘆ�쭶ᔏ⥨⩍ᘀ୨ृ㘀脈ᔌhⰩᘀ୨ृᔌ魨툔ᘀ୨ृᘆ୨ृᔌ荨�ᘀ୨ृᔌ楨ᘀ୨ृ 摾撢暊楌橆溪濆燌砨窖籈繨羄羆羪色葾虂虄虚衦表衾訢譲迒釶ôëëëëôôôôôôôà਀萑˄ꐓ葠˄摧૶Dࠀ萑Ȝ葠Ȝ摧૶D਀萑ꐓ葠摧૶Dᨀ橤檆波涀涂涾溨溪濄濆為烐烮燈燌牪猪璐璒瓴瓸甈畞疐秶秸税稞粎粐糨糪羆羖羚群羦羨羪虄虆虒虖虚表衪衸衺衾裸褆ﳣ헜헎헎겴겴꒴鳣銗鞊誅臣ᘆᘉ뵨䬣㸀ĪᔏѨ。ᘀ䐊㸀ĪᘉhⰩ㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ吠ᘀ䐊㸀Īᔏ乨∐ᘀ䐊㸀ĪᔏᘀhⰩ㸀Īᔏᘀ䐊㸀ĪᘆꕨRᔌ൨ᅅᘀ䐊ᔌ鵨�ᘀ䐊ᔌ뵨뼷ᘀ敨刴ᔌ뵨뼷ᘀhⰩᔌ뵨뼷ᘀ�㤼ᘆ䐊ᔌ뵨뼷ᘀ⑨ᔌ뵨뼷ᘀ뽨ᔌ뵨뼷ᘀ䐊ᘆ�㤼㈀褆覒覞迒邔鄜鄠鄪釴釶釸釺鈆鈊鈎雸雼霌霐霔霚霜霠霤霰霸靂靄靎靐靖靚靜非須頔頾颼飀飂飄飒飖飜飠飤鯤鯦鯴鯶鯸鯺ﳱ쿔퓊웼뚾뚾뚾뚾꺾꺩꺩뺩骡骓骓ꇼ쫏쫏ﲡ쾋诊ƒᔏㅨ浴ᘀ䐊㸀Īᔏ�脺ᘀ䐊㸀Īᔌ뵨뼷ᘀ둨霼ᔌ뵨뼷ᘀ䐊ᔏၩᘀ䐊㸀Īᘉ둨霼㸀Īᔏ끨艤ᘀ끨艤㸀Īᔏ끨艤ᘀ뵨䬣㸀Īᔏ끨艤ᘀ䐊㸀Īᘆ煨鴮ᘉ뵨䬣㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ鵨㑒ᘀ䐊㸀Īᔌ뵨뼷ᘀᵨ츳ᔌ뵨뼷ᘀ繨锎ᔌ뵨뼷ᘀѨᔌ뵨뼷ᘀᙨꝦᘆᘆ䐊㌀釶釸鈎锆零雸雺雼非飀飂飤鯢鯤鯺鶤鶦鷆齘齚齺ꈌꈎꈤꑞꑠꑢꑴꚪôôôôôôôôôôôôôô਀萑ꐓ葠摧૶Dᰀ鯺鶦鶸鷂鷆齚齪齬齴齶齺ꂚꄘꆦꈊꈌꈎꈐꈜꈞꈠꈤꑢꑤꑰꑴꚬꚲꛐꛒ꤬ꥈ꧊꧌꧚ꪪꪬꪮꪰꪲ꫈꫌ꮘꮚꮠꮪ폚폌뿄뫡ﳄ뾲ﲲꚮ骞骖辖骈骮简骀矼sᘆ浨楰ᘆ䥨輯ᘉ周;㸀Īᔏ둨ㅳᘀ周;㸀Īᔌ빨ġᘀ周;ᔌ빨ġᘀꑨ�ᘆꑨ�ᘆ周;ᔏ빨ġᘀ周;㸀Īᔏ㙨褠ᘀ周;㸀Īᘆ뵨뼷ᔏィ䴆ᘀ䐊㸀Īᘉ끌㸀Īᘉ䐊㸀Īᔏ⽨䙤ᘀ䐊㸀Īᔌ뵨뼷ᘀ晨꼗ᔌ뵨뼷ᘀ㉨ᴪᔌ뵨뼷ᘀ뵨䬣ᘉ끨艤㸀Īᘉ晨꼗㸀Īᘆ뵨䬣ᘉ뵨䬣㸀Īᔏ뵨䬣ᘀ뵨䬣㸀Īᘆ䐊ⴀꚪꚬꚮꚰꚲꛒꪪꪬꪮꪰ꫌ꮘꮚꮜꮞꮠꮢꮤꮦꮨꮪꮬꮮꯢꯤꯦôôïïïä�ß�ß�ß�ß�ß�×휀×܀␃愁Ĥ摧⽉Ѐ摧૶D਀萑ꐓ葠摧㭔Ѐ摧㭔਀萑ꐓ葠摧૶Dᤀꯦꯨꯪ갈갊갤겈겼겾곀곂계곰괤괦괪괬괰괲괶괸괼괾교굒굔÷÷÷÷÷÷÷ððððçðĀࠀ萘萙☛⍠ȤĀЀ摧૶D܀␃愁Ĥ摧⽉ᤀꮪ갊겼겾곀곰괤괦괨괬괮괲괴괸괺괾굀굌굎교굔굖굢굤굦굪구굸굺굾궀궂궆궈궊���񇫴��ﳨᘕᑨ⁂ ⱊ洀H渄H甄Ĉᘊ� ⱊ̓jᘀ� ⱊ唀Ĉᘆᝨ䈤̏jᘀᝨ䈤唀Ĉᘆ�ᘆ浨൤ᘆ䥨輯∀굔굦굨굪궂궄궆궈궊óïñïЀ摧૶DĀĀ-଀-萘萙☛⍠Ȥ摧૶Dࠀ+《ἁ芰‮우⅁覰∅覰⌅覐␅覐┅°ᜀ쒰᠂쒰ం쒐ʆ7œF䀀￱F૶DNormální␃愃̤䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅN䀁N૶DNadpis 1␆ጁ᐀㲤䀀&࠵䎁᱊䬀᱈伀Ɋ儀ɊJ䁁￲¡JԌStandardní písmo odstavceZi￳³ZԌNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0k￴Á0ԀBez seznamu6䀟ò6૶DZáhlaví
옍렂瀑ģH俾ĂH૶DText paragrafu萑Ʃꐓð♀怅ꦄ@俾Ģ@૶DParagraf␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②P俾ĢP૶D
Text odstavce☊଀Նഀ׆Ā͓ጀ碤᐀碤䀀ئ:俾ł:૶DOddíl␃ԁĤ␆ጁ䀀Ц②J俾ĒJ૶D
Nadpis oddílu␃ԁĤ␆䀁Ц②࠵6俾Ţ6૶DDíl␃ԁĤ␆ጁ䀀̦②F俾IJF૶DNadpis dílu␃ԁĤ␆䀁̦②࠵:俾Ƃ:૶DHlava␃ԁĤ␆ጁ䀀Ȧ②H俾ŒH૶DNadpis hlavy␃ԁĤ␆䀁Ȧ②࠵@俾Ƣ@૶DČÁST␃ԁĤ␆ጁ᐀碤䀀Ħ②࠻H俾ŲH૶DNADPIS ČÁSTI␃ԁĤ␆䀁Ħ②࠵<俾ǂ<૶DZÁKON␃ԁĤ␆䀁&②࠵㮁脈N俾ǒN૶D
nadpis zákona␃ԁĤ␆ጁ碤䀀&②࠵<俾ƒ<૶D	Parlament␅؁ĤꐓŨꐔðB俾ǢB૶DText článku萑Ʃꐓð♀怅ꦄ<俾Ģ<૶DČlánek␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②2俾2૶DCELEX ꐓ<࠶䎁ᑊ2俾Ȓ2૶Dfunkce!␃ԁĤ②D俾D૶D	"Písmeno""␅؁Ĥ萏Ʃ萑﹗葞Ʃ葠﹗L俾L૶DOznačení pozm.n.
#☊଀Ɇ᐀碤࠵R俾R૶DText pozm.n.$☊଀͆ഀ߆꤁ā͓ༀ劄ᐃ碤帀劄X俾X૶DNovelizační bod%␅؁Ĥ☊଀цഀ׆Ā͓ጀᐁ碤z俾z૶DNovelizační bod v pozm.n.-&␅؁Ĥ☊଀ņഀ߆匁ă֊ༀ誄ᄅ즄ᏽ帀誄怅즄ýP俾P૶DNadpis pozm.n.'␃ԁĤ␆ᐁ碤愀Ĥ࠵䎁⁊8俾ʂ8૶D	Text bodu(☊ଂՆ䀀ࠦ>俾ʒ>૶DText písmene)☊ଁՆ䀀ܦL俾¢ʡL૶DOdkaz na pozn. pod čarou⩈L俾L૶DText bodu novely+萏ȷ萑﷉葞ȷ葠﷉2䀩¢ˁ2૶D
Číslo stránky4䀠˒4૶DZápatí
-옍렂瀑ģ>俾Ʋ>૶DNávrh.␃ԁĤ␆ᐁ䀀&②血(:俾Ȓ:૶DPodpis_/␃ԁĤ␆ጁ키愂ĤV䁃̂V૶DZákladní text odsazený0搒Ũ䩏䩑@俾@૶DVARIANTA
1␆ጁ碤᐀碤࠻䂁㲈D俾D૶DVARIANTA - konec2࠻䂁㲈@俾đĢ@૶DNadpis paragrafu3࠵:俾DZĢ:૶D
Nadpis článku4࠵N͒NČ䌋	Text pozn. pod čarou5␃愀$䩃H&¢͡HČ䌋	Značka pozn. pod čarou⩈Ⳃ�￿￿ଅౖತṚᾧ⋚㕡㕢㝈㩼㭩㭪㺺㺻䂿䃲䃳䉏䑔䔏䔐䢤䱾ⳃ䁚〓耀耀耀܀䁪』耀磋耀܀䂚 耀礎耀܀䂚 耀礎耀܀䁺】耀礎耀܀䂚 耀簣耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀䂚 耀䍳耀܀šက耀耀܀#78ǭǮǯȥȦȧȴȵɗɘɞɟүҰұُِ٫٭ڐ߼ࣖખગૃଅౖತಥೠೡ഑ഒടഠദസഹීු෡෢෨෩໛ໜ༶༷ၖၗၱၲჵჿᆫᇑᇰᇱሯሰጚጤᒶᗂᙁᙂᙾ ᚛᚜᝗᝘ឍណ៥៦ᢥᢦᣔᣕᣜᣝᨙᨚᨷᨸᨾᩗᩘᬽᬾᯡᯢᰏᰐ᱿ᲀᶍᶎᶱᶲṚṛềỂᾧᾨῃῄ⋚⋛⌏⌐⏨⏩⑖⑶⒘Ⓜ⓳⓴╼╽◍◎◖◗☸♲❫❬⤙⤚⥆⥇⥽⥾⨽⨾⩍⩎⩕⩖⬹⬺⮗⮘ⰕⰖⱘⱙⱨⱩⱰⱱⴂⴃⵁⵂⵊⵋ⵱⵲⹁⹂⹃⹊⹟⹠⽽ぎㄝㄞㄟㄠㄭㄮㅌㅍㅕㅖ㆛㆜㉕㉖㉗㉘㉥㉦㊡㊢㊩㊪㌸㌹㍼㍽㎱㎲㏰㏱㒟㒠㓔㓕㓡㓢㓧㓨㕎㕏㕛㕜㕡㕢㝈㝉㩻㩼㭩㭪㺺㺻㽄㽅㾈㾉䂿䃀䃪䃫䃬䃲䃳䉏䉐䑓䑔䔏䔐䚨䚩䝲䝳䟁䟂䢤䢥䤆䤇䱾䱿䲽䲾䶱䷕䷖也习亚些伪伫俤俥兽兾冫冬劕劖匼匽卟占原厠叀叁呃呄唅唆唓唘唙喁喂嗈嗉嘹嚥囸坌埈塑塒壡夡奩姇姈姺姻娕娖嬝嬞寁寂屵屶峭峮嶑嶒幍幎廸廹復循恥恦恻恼懂懃扲扳挗挘掴掵提揑昁昂晖晗枖林枲枳槸槹欸欹毝毞沂沃活洼淬淭溝溞潍潎濼濽炧炨煑煒燼燽犤犥獐獑現珿璸璹瓇瓈瓎瓏甌甍疱疲癖癗省眂瞧瞨硌硍碃碄礠礡福禐禑禗禬禭端竰繢繣绮绯翁翂翃翄翅翓翔翺翻翼考耄胣胤腺腻膠興舉舻舼舽舾舿艋艌艕艖艞艟苊苝苟苯苰英茀茁茂蚽蜆蜇衵衶譶蹴蹵醴醵鉒鉓鋯鋰錼錽鎎鎏鏮鏯闄闇頾顀顁顒顓顔顕顖顤顥顦顧顰顱须驹驺骄鱒鳸鳹鴃黱ꁹꁺꂉꄖꄗꄘꄙꄣꑳꕾꕿꖍꙀꝖꝗꝧꣅ꣆ꥒ걨걪굒굓금급긿김깋꿡꿢꿲뇶늀늁늓둡둢띷렳뮕뮖뮦빒빓뺴쀂서쇥쇦쇱쉚썴쩦찄찅찗췡칗캅쿂큸큹큺킄탯탰탱탲탳턂턄톣튽팔팕팖팗팦팧팱팲퍉핅핇힭힮��������猪益ﶟﶠクケŬŭΥΦ׵׶ܟܠ޶޷߁࠻࠼ࡎूણଠ൒෠໣ሑፈᐡᔱᖿᗀᗒ᜶ᠼᤞ᤟ᤪᨰᨱᨼᬎ᮶ᷦỸỹἄ₀ⅸⅹⅺⅻ↬≝≞≯⏮⏯⏺Ⓩⓐⓠ▩▪►✃✄✏⠬⠭⠮⠷⥒⥓⥔⥕⥖⥦⭒⭓⭔⭕⭣⯉⯊⯋⯌⯍⯎⯏⯐⯑⯒⯓⯔⯮⯯⯰⯱⯲ⰁⰂⰏⱁⱛⱜⱝⱞⱟⱵⲏⲐⲒⲓⲕⲖⲘⲙⲛⲜⲥⲦⲧⲰⲱⲲⲾⲿⳀⳃ˜ 耀耀〮耀耀〮耀耀〮耀耀〛耀耀〜耀耀〛耀耀〜耀耀〜耀耀〜耀耀〙耀8〚耀8X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X【耀Ǯ€h〒耀ૃ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€˜ 耀ଅ˜ 耀ଅ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€˜ 耀᱿€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀ᶱX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€x〩耀ềX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀ῃX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀⩕X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜‘ 耀⹟€˜‘ 耀⹟€˜‘ 耀⹟€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀ㅌ€˜ 耀ㅌ€˜ 耀ㅌ€˜ 耀ㅌ€˜ 耀ㅌ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀㌸€X〞耀Ǯ€˜ 耀㍼˜ 耀㍼˜ 耀㍼X〞耀Ǯ€˜ 耀㏰X〞耀Ǯ€˜ 耀㒟X〞耀Ǯ€˜ 耀㓔˜ 耀㓔˜ 耀㓔˜ 耀㓔˜ 耀㓔X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀㕛€˜ 耀㕛€˜ 耀㕛˜ 耀㕛€˜ 耀㕛˜ 耀㕛€˜ 耀㕛€˜ 耀㕛€˜ 耀㕛˜ 耀㕛€˜ 耀㕛€˜ 耀㕛€˜ 耀㕛€˜ 耀㕛€˜ 耀㕛€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀䃫€˜ 耀䃫€˜ 耀䃫˜ 耀䃫€˜ 耀䃫˜ 耀䃫˜ 耀䃫˜ 耀䃫€˜ 耀䃫˜ 耀䃫€˜ 耀䃫˜ 耀䃫€˜ 耀䃫€˜ 耀䃫€˜ 耀䃫€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€˜ 耀䤆X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀冫X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀匼€˜ 耀匼€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀唘X〞耀Ǯ€˜ 耀喁˜ 耀喁€˜ 耀喁€˜ 耀喁€˜ 耀喁€˜ 耀喁€˜ 耀喁€˜ 耀喁€˜ 耀喁€˜ 耀喁˜ 耀喁€˜ 耀喁€˜ 耀喁€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀嬝X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀峭X〞耀Ǯ€˜ 耀嶑€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€˜ 耀廸X〞耀Ǯ€˜ 耀復X〞耀Ǯ€˜ 耀恥€X〞耀Ǯ€˜ 耀恻˜ 耀恻€˜ 耀恻˜ 耀恻€˜ 耀恻X〞耀Ǯ€˜ 耀挗X〞耀Ǯ€˜ 耀掴€˜ 耀掴€˜ 耀掴€˜ 耀掴˜ 耀掴X〞耀Ǯ€˜ 耀晖˜ 耀晖€˜ 耀晖€˜ 耀晖€˜ 耀晖˜ 耀晖€˜ 耀晖˜ 耀晖€˜ 耀晖˜ 耀晖€˜ 耀晖X〞耀Ǯ€˜ 耀沂˜ 耀沂€˜ 耀沂˜ 耀沂€˜ 耀沂˜ 耀沂€˜ 耀沂˜ 耀沂€˜ 耀沂˜ 耀沂€˜ 耀沂X〞耀Ǯ€˜ 耀炧€˜ 耀炧˜ 耀炧€˜ 耀炧˜ 耀炧€˜ 耀炧˜ 耀炧€˜ 耀炧€˜ 耀炧€˜ 耀炧˜ 耀炧€X〞耀Ǯ€˜ 耀璸˜ 耀璸˜ 耀璸˜ 耀璸˜ 耀璸X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀疱€˜ 耀疱˜ 耀疱€˜ 耀疱˜ 耀疱€X〞耀Ǯ€˜ 耀瞧€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀碃€X〞耀Ǯ€˜ 耀礠X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€h〒耀錼€h〒耀錼€˜ 耀鎎˜ 耀鎎˜ 耀鎎h〒耀錼€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ˜ 耀ꖍX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€˜ 耀ꣅ€˜ 耀ꣅ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀쉚˜ 耀쉚X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ˜ 耀찅˜ 耀찅˜ 耀찅€˜ 耀찅€˜ 耀찅€˜ 耀찅˜ 耀찅X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜‗ 耀팲˜‗ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲˜ 耀팲X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ˜ 耀࠼˜ 耀࠼˜ 耀࠼˜ 耀࠼˜ 耀࠼˜ 耀࠼˜ 耀࠼˜ 耀࠼˜ 耀࠼X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ˜ 耀⥕˜ 耀⥕˜ 耀⥕˜ 耀⥕˜ 耀⥕X〞耀ǮX〞耀Ǯ˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣€˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀耀˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀⭣˜ 耀⭣˜ 耀耀˜ 耀耀˜ 耀耀䂘 耀耀܀譨  ާ䂘 耀耀܀譨  ާ䂘 耀耀܀譨  ާ䂘 耀耀܀譨  ާ䂘』耀耀Āހ䂘』耀耀€䂘 耀耀€䂘〭耀耀Ā䂘〭耀耀€䂘 耀耀€䂘〭耀耀Ā䂘〭耀耀䂘 耀耀譨  ᆠާ#78ǭǮǯȥȦȧȴȵɗɘɞɟүҰُِ٫٭ڐ߼ࣖખગૃଅౖತಥೠೡ഑ഒടഠദസഹීු෡෢෨෩໛ໜ༶༷ၖၗၱၲჵჿᆫᇑᇰᇱሯሰጚጤᒶᗂᙁᙂᙾ ᚛᚜᝗᝘ឍណ៥៦ᢥᢦᣔᣕᣜᣝᨙᨚᨷᨸᨾᩗᩘᬽᬾᯡᯢᰏᰐ᱿ᲀᶍᶎᶱᶲṚṛềỂᾧᾨῃῄ⋚⋛⌏⌐⏨⏩⑖⑶⒘Ⓜ⓳⓴╼╽◍◎◖◗☸♲❫❬⤙⤚⥆⥇⥽⥾⨽⨾⩍⩎⩕⩖⬹⬺⮗⮘ⰕⰖⱘⱙⱨⱩⱰⱱⴂⴃⵁⵂⵊⵋ⵱⵲⹁⹊⹟⹠⽽ぎㄝㄞㄟㄠㄭㄮㅌㅍㅕㅖ㆛㆜㉕㉖㉗㉘㉥㉦㊡㊢㊩㊪㌸㌹㍼㍽㎱㎲㏰㏱㒟㒠㓔㓕㓡㓢㓧㓨㕎㕏㕛㕜㕡㕢㝈㝉㩻㩼㭩㭪㺺㺻㽄㽅㾈㾉䂿䃀䃪䃫䃬䃲䃳䉏䉐䑔䔏䔐䚨䚩䝲䝳䟁䟂䢤䢥䤆䤇䱾䱿䲽䲾䶱䷕䷖也习亚些伪伫俤俥兽兾冫冬劕劖匼匽卟占原厠叀叁呃呄唅唆唓唘唙喁喂嗈嗉嘹嚥囸坌埈塑塒壡夡奩姇姈姺姻娕娖嬝嬞寁寂屵屶峭峮嶑嶒幍幎廸廹復循恥恦恻恼懂懃扲扳挗挘掴掵提揑昁昂晖晗枖林枲枳槸槹欸欹毝毞沂沃活洼淬淭溝溞潍潎濼濽炧炨煑煒燼燽犤犥獐獑現珿璸璹瓇瓈瓎瓏甌甍疱疲癖癗省眂瞧瞨硌硍碃碄礠礡福禐禑禗禬禭端竰繢繣绮绯翁翂翃翄翅翓翔翺翻翼考耄胣胤腻膠興舉舻舼舿艋艌艕艖艞艟苊苝苟苯苰英茀茁茂蚽蜆蜇衵衶譶蹴蹵醴醵鉒鉓鋯鋰錼錽鎎鎏鏮鏯闄闇頾顁顒顓顖顤顧顰顱须驹驺骄鱒鳸鳹鴃黱ꁹꁺꂉꄖꄙꄣꑳꕾꕿꖍꙀꝖꝗꝧꣅ꣆ꥒ걨걪굒굓금김깋꿡꿢꿲뇶늀늁늓둡둢띷렳뮕뮖뮦빒빓뺴쀂서쇥쇦쇱쉚썴쩦찄찅찗칗캅쿂큸큺킄탯탳턂턄톣튽팔팖팗팦팧팱팲퍉핅핇힭힮��������猪益ﶟﶠクケŬŭΥΦ׵׶ܟܠ޶޷߁࠻࠼ࡎूણଠ෠໣ሑፈᐡᔱᖿᗀᗒ᜶ᠼᤞ᤟ᤪᨰᨱᨼᬎ᮶ᷦỸỹἄ₀ⅸⅻ↬≝≞≯⏮⏯⏺Ⓩⓐⓠ▩▪►✃✄✏⠬⠭⠮⠷⥒⥖⥦⭒⭔⭕⭣⯉ⳃ˜ 耀耀〮耀耀€〮耀耀€〮耀耀€〛耀耀€〜耀耀€〛耀耀€〜耀耀€〜耀耀€〜耀耀€〙耀8€〚耀8€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€R〞耀ǮހP〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€X〞耀ǮP〞耀Ǯ€X【耀Ǯ€h〒耀ె€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€š 耀ಈހ˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈš 耀ಈ܀˜ 耀ಈš 耀ಈ܀˜ 耀ಈ€š 耀ಈ܀š 耀ಈ܀˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈš 耀ಈ܀˜ 耀ಈš 耀ಈ܀š 耀ಈ܀š 耀ಈ܀˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ�š 耀ಈ܀˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈš 耀ಈ܀˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€˜ 耀ಈ€š 耀ಈ܀˜ 耀ಈš 耀ಈ܀˜ 耀ಈ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮR〞耀Ǯ܀X〞耀Ǯ€˜ 耀⌭Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€š 耀╝ހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€x〩耀♺€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ˜ 耀❼P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮP〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀㊐€Z〞耀ǮހP〞耀ǮX〞耀ǮP〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€R〞耀ǮހP〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€R〞耀ǮހX〞耀Ǯ€Z〞耀Ǯ܀X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀R〞耀ǮހP〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜‘ 耀㰤€˜‘ 耀㰤€˜‘ 耀㰤€Z〞耀Ǯ܀X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀䇻˜ 耀䇻˜ 耀䇻˜ 耀䇻˜ 耀䇻X〞耀Ǯ€R〞耀ǮހP〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ˜ 耀䙋X〞耀Ǯ˜ 耀䚏˜ 耀䚏˜ 耀䚏X〞耀Ǯ€š 耀䜃ހX〞耀Ǯ˜ 耀䞴X〞耀Ǯ˜ 耀䟩˜ 耀䟩˜ 耀䟩˜ 耀䟩˜ 耀䟩X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀䡰€˜ 耀䡰€š 耀䡰ހ˜ 耀䡰€š 耀䡰ހ˜ 耀䡰€˜ 耀䡰€˜ 耀䡰€š 耀䡰ހ˜ 耀䡰€˜ 耀䡰€˜ 耀䡰€˜ 耀䡰€˜ 耀䡰€˜ 耀䡰€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀嘤€˜ 耀嘤€š 耀嘤ހ˜ 耀嘤€š 耀嘤ހš 耀嘤ހ˜ 耀嘤€š 耀嘤ހ˜ 耀嘤€š 耀嘤ހ˜ 耀嘤€˜ 耀嘤€˜ 耀嘤€˜ 耀嘤€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€š 耀惾ހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€š 耀槈ހX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ˜ 耀歞€˜ 耀歞X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހZ〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀淄€X〞耀Ǯ€š 耀渭ހ˜ 耀渭€˜ 耀渭€˜ 耀渭€˜ 耀渭€˜ 耀渭˜ 耀渭˜ 耀渭€˜ 耀渭€š 耀渭ހ˜ 耀渭€˜ 耀渭€˜ 耀渭€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€š 耀珶܀X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€š 耀痙ހX〞耀Ǯ˜ 耀皐X〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀X〞耀Ǯš 耀砌܀X〞耀Ǯ€˜ 耀磏X〞耀Ǯ˜ 耀禋X〞耀Ǯ€š 耀禡ހ˜ 耀禡€š 耀禡ހ˜ 耀禡€š 耀禡ހX〞耀Ǯš 耀粊ހX〞耀Ǯ€˜ 耀紺˜ 耀紺˜ 耀紺š 耀紺ހš 耀紺ހX〞耀Ǯ€š 耀腛ހ˜ 耀腛€˜ 耀腛˜ 耀腛š 耀腛ހ˜ 耀腛š 耀腛܀˜ 耀腛š 耀腛܀˜ 耀腛š 耀腛܀X〞耀Ǯš 耀蠦܀˜ 耀蠦š 耀蠦܀˜ 耀蠦š 耀蠦܀˜ 耀蠦š 耀蠦܀˜ 耀蠦š 耀蠦܀˜ 耀蠦š 耀蠦܀X〞耀Ǯš 耀貽܀˜ 耀貽š 耀貽܀˜ 耀貽š 耀貽܀˜ 耀貽š 耀貽܀š 耀貽܀š 耀貽܀˜ 耀貽š 耀貽܀X〞耀Ǯ˜ 耀酿˜ 耀酿˜ 耀酿˜ 耀酿˜ 耀酿X〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀X〞耀Ǯš 耀銋܀˜ 耀銋š 耀銋܀˜ 耀銋š 耀銋܀X〞耀Ǯš 耀钼܀X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€š 耀閫܀X〞耀Ǯ˜ 耀陛X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€P〞耀Ǯ€R〞耀ǮހX〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€P〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮR〞耀Ǯ܀P〞耀ǮR〞耀Ǯ܀P〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮZ〞耀ǮހX〞耀Ǯ€P〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮX〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮP〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀Ǯ܀X〞耀ǮX〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀X〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯh〒耀돪€h〒耀돪€˜ 耀됼€˜ 耀됼€˜ 耀됼€h〒耀돪€X〞耀Ǯ€Z〞耀Ǯ耀܀X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀Ǯހš 耀운܀X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€˜ 耀쫂˜ 耀쫂X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހZ〞耀ǮހZ〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮP〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀€˜ 耀€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€š 耀܀˜ 耀 耀€ 耀€’ 耀ހP〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€Z〞耀ǮހX〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀Ǯš 耀܀˜ 耀š 耀܀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀š 耀܀˜ 耀˜ 耀˜‗ 耀˜‗ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀€˜ 耀€˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀˜ 耀X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€X〞耀Ǯ€˜ 耀⴯˜ 耀⴯€š 耀⴯ހš 耀⴯ހ˜ 耀⴯€š 耀⴯ހš 耀⴯ހ˜ 耀⴯€X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀X〞耀ǮX〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀X〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮZ〞耀ǮހX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮX〞耀ǮZ〞耀Ǯ܀˜ 耀䷹˜ 耀䷹š 耀䷹܀˜ 耀䷹X〞耀ǮX〞耀Ǯ€šက耀耀܀	"0003؀⎨㔸䶶橀畂覀駆괪믺쩐�ɬඔ㑎阸ꋎ돜�㤺橤褆鯺ꮪ궊› ¢¥©«­¯±³µ·¹»¾ÀŘŚśŝşŢŤťŧŪ؀಼∢⣤㥊䌜勺怬樼滺皒鈞Ꙕ눦뾂쾠ވ౾ⓨ蒲ꂆ싴Р㤺摾釶ꚪꯦ굔궊œžŸ¡£¤¦§¨ª¬®°²´¶¸º¼½¿ŗřŜŞŠšţŦŨũū؀궈"),3ℓҕℓ•ℓ4肕￿"附i๴࣓际iᣄ࣓陆i쨌ы陇i㶄ࣕ陈iດ࣑陉i㍤࣑陊i㋤࣑陋i䤼࣑陌i答ѓ降iꪄࣟ陎i气ј陏i䳔ࣈ限i懬Ѣ陑i愬Ѣ陒i啤陓i昼̽陔i顄̽陕i뽔࣑陖i앤я陗iⒼы陘iꐄѢ陙i튼Ѡ陚i옼ѕ陛i侤࣍陜iLѓ陝iᆲѓ陞iⳜࣆ陟iⵜࣆ陠i幬̳陡i廬̳院i彬̳陣i䘼࣑除i䚼࣑陥i䜼࣑܊ࡳৼ༏⋻䣺丱乳亓厳喴点絝鰸ꂁꓧꖆ꿩뮝퍂퐝풩�����↣≦ⓗ▱ⳃ	

 !܎ࡷ਀༒⋾䣽丶乶亖厶喷炼絠鰼ꂄꓫꖉ꿭뮡퍅퐧풵�����↧≪ⓛ▵ⳃ	

 !8耪牵㩮捳敨慭⵳業牣獯景⵴潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耄慤整耀C"耪牵㩮捳敨慭⵳業牣獯景⵴潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耏敭牴捩潣癮牥整rಀꠁ堦⨊Āㆀ考‱ɡㆀ԰ㆀⰰ愠耂ㄱ耂㈱耂㌱耄㜱愠耂㤱耄㤱㔸耆㤱㔸愠耄㤱㈹耄㤱㌹耄㤱㐹耄㤱㠹耄㤱㤹考′ѡ㊀〰в㊀〰з㊀‱ѡ㊀″ѡ㊀‴ɡ㊀̹㎀愠耂ㄳ老̴㒀愠考‵ѡ㖀′ѡ㖀‷͡㚀愠老з㞀‱š㢀耄㘸愠老̹䒀祡耂獬者潍瑮२傀潲畤瑣䑉者牴湡ѳ妀慥≲Ā✀ ∀Ā✀ ∀Ā✀ ∀Ā✀Ā∀Ā✀ᨀ∀Ā✀ᨀ∀Ā✀̀∀Ā✀က∀Ā✀ᜀ∀Ā✀ᜀ∀Ā✀ᜀ∀Ā✀Ā∀Ā✀က∀Ā✀ ∀Ā✀ᨀ∀Ā✀∀∀Ā✀Ḁ∀Ā✀܀∀Ā✀᐀∀Ā✀ᬀ฀Ѐ─⠀☀␀⤀ఀ฀Ѐ─⠀☀Ԁ␀᠀⤀଀฀Ѐ─⠀☀Ѐ␀ᘀ⤀ऀ∀Ā✀਀฀Ѐ─⠀☀Ԁ␀؀⤀ऀ฀Ѐ─⠀☀ἀ␀Ȁ⤀฀฀Ѐ⤀ഀ␀؀☀Ȁ─⠀฀Ѐ─⠀☀Ԁ␀℀⤀ༀ฀Ѐ─⠀☀ἀ␀⌀⤀ᄀ฀Ѐ─⠀☀ᤀ␀ࠀ⤀ሀ∀Ā✀ᴀ∀Ā✀ጀ∀Ā✀ᔀ∀Ā✀ᰀ退Ĭ退Ĭ鈀Ĭ鈀Ĭ錀Ĭ錀Ĭ销Ĭ阀Ĭ頀Ĭ餀Ĭ鬀Ĭ鰀Ĭ쀀Ĭ쌀Ĭ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ̀ᨀᴀ∀⌀㘀㠀␀✀㌀㔀嘀堀帀怀글넀一倀樀洀輀鄀ffﴀ픀휀销
需
숀
︀
Ѐ؀唀圀ꌀꔀ�က
ሀ
Ḁ
 
─
☀
㜀
㤀
툀
퐀




��㔀㜀唀圀瀀爀︀＀ꨀ꬀퀀턀⸀㄀ᤀᨀ⌀␀딀똀섀숀䀀䈀紀耀騀鰀嘀堀谀踀ꐀꘀ팀픀��᠀ᨀ㘀㠀㴀㸀嘀夀㰀㸀฀က縀耀谀踀뀀눀夀嬀쀀숀ꘀꠀ숀쐀�"�"฀#ᄀ###唀$嘀$甀$瘀$需$頀$섀$숀$$$笀%紀%찀%츀%픀%�%㜀&㠀&焀&爀&樀'洀'᠀)ᬀ)䔀)䜀)簀)縀)㰀*㸀*䰀*一*吀*圀*㠀+㨀+阀+頀+᐀,ᘀ,圀,夀,最,椀,漀,爀,Ā-̀-䀀-䈀-䤀-䬀-瀀-猀-䀀.䌀.䤀.䨀.帀.怀.簀/紀/䴀0一0ᰀ1 1Ⰰ1⸀1䬀1䴀1吀1圀1騀1鴀1吀2堀2搀2昀2ꀀ2ꈀ2ꠀ2꬀2㜀3㤀3笀3紀3뀀3눀333鸀4ꀀ4팀4픀44444䴀5伀5娀5尀5怀5挀5䜀7䨀7稀:紀:栀;欀;뤀>묀>䌀?䔀?蜀?褀?븀@쀀@@@@@一B儀B刀D唀D฀EᄀE꜀FꨀF焀G猀G쀀G숀GꌀHꔀHԀI܀I紀L缀L밀L븀L뀀M넀M퐀M혀M帀N怀N餀N鬀N⤀O⬀OOO簀Q縀QꨀQ관Q鐀R阀R㬀S㴀S帀S怀S鸀SꀀS뼀S숀S䈀T䐀TЀU؀UሀUጀUᜀUᤀU耀U舀U윀U쨀U㠀V㤀VꐀVꔀVVV䬀W䰀W윀W저W倀X匀XXX Y℀Y栀Y椀Y였Y저Y豈YffY᐀ZᜀZᰀ[Ḁ[쀀[숀[琀\瘀\\\退]鈀]䰀^一^^豈^ꠀ_ꨀ_搀`昀`稀`簀`섀a쌀a焀b猀bᘀc᠀c대c딀c케c턀cfȀf唀f圀f销g需g넀g됀gi豈i㜀k㤀k�k�k脀l茀l㨀m㰀mmm鰀n鸀n䰀o一offoﴀoꘀpꠀp倀q刀qffqﴀqꌀrꔀr伀s儀sﴀs＀s뜀t뤀t였t저t촀t퀀t଀uഀu뀀u눀u唀v圀vwȀwꘀwꠀw䬀x䴀x舀x萀xἀy℀y踀y鄀y꬀y관yzz愀~挀~~~쀀씀툀퐀豈ﰀȀ€Ԁ€€€礀笀鼀ꀀ܀‚ऀ‚㨀‚㼀‚䨀‚䰀‚吀‚嘀‚崀‚怀‚준‚�‚‚‚＀‚̀ƒ밀†봀†Ԁ‡ࠀ‡琀ˆ眀ˆ甀‹眀‹猀Ž瘀Ž대‘똀‘儀’吀’’’㬀“㸀“贀“輀“““쌀•저•㴀˜䄀˜儀˜嘀˜挀˜最˜漀˜焀˜稀˜簀˜砀š稀š茀š蘀š儀œ匀œœ豈œȀЀžž砀 稀 蠀 言 ᔀ¡ᤀ¡∀¡␀¡爀¤琀¤紀¥缀¥谀¥踀¥㼀¦䄀¦唀§圀§昀§栀§쐀¨윀¨儀©刀©最¬欀¬儀­吀­܀®਀®㸀®䀀®䨀®䰀®¯¯¯¯±±缀²脀²鈀²錀²怀´挀´瘀·砀·㈀¸㐀¸鐀»阀»ꔀ»꜀»儀¾吀¾대¾딀¾ĀÀ̀ÀᬀÁᴀÁÁÁÁÁ夀Â嬀Â猀Ã琀Ã攀Ê昀ỀÌԀÌᘀÌ᠀ÌÍÍ嘀Î圀Î萀Î蔀Î섀Ï숀Ï眀Ð稀Ð茀Ð蔀ÐÐÐĀÑԀÑꈀÑꐀÑ밀Ò븀ÒጀÓᜀÓ─Ó✀Ó Ó㈀Ó䠀Ó䤀Ó䐀Õ䜀Õ가×글×ఀØༀØ䤀Ú䬀Ú渀Ý瀀Ý謀Þ贀Þጀàᔀà씀à였à⠀á⤀á猀á甀á錀ã销ã脀æ茀æ茀é蔀é堀ë娀ë㠀î㨀î똀ð렀ð餀ò鬀ò쬀ó촀ó가õ글õᔀúᜀú鸀ýꀀý眀ÿ礀ÿ欀ā洀āꐀăꘀăąąḀć℀ć딀ć뜀ć쀀ć숀ć㨀Ĉ㰀Ĉ䴀Ĉ伀Ĉ䄀ĉ䈀ĉꈀĊꌀĊἀċ ċ儀č刀č�ččĎĎကĒᄀĒ䜀ē䤀ē Ĕ∀Ĕ ĕ㈀ĕ븀ĕ쀀ĕ턀ĕ팀ĕ㔀ė㜀ė㬀Ę㴀Ęᴀęἀę⤀ę⬀ę⼀Ě㄀Ě㬀Ě㴀Ěഀěༀě딀ě똀ěĝĝĞ豈Ğ̀ğԀğ缀Ġ脀Ġ眀ġ笀ġ꬀ġ관ġ尀Ģ帀Ģ渀Ģ瀀Ģģģ豈ģffģ츀Ĥ퀀Ĥ�ĤĤꠀĥꨀĥ뤀ĥ묀ĥȀħЀħ฀ħကħ⬀Ĩ⸀Ĩ㘀Ĩ㠀Ĩ儀ĩ嘀ĩ攀ĩ最ĩ儀ī唀ī戀ī搀ī저ī퐀īīīĬȀĬ฀ĬༀĬ䀀Ĭ䄀Ĭ娀Ĭ开Ĭ琀Ĭ甀Ĭ踀Ĭ退Ĭ退Ĭ鈀Ĭ鈀Ĭ錀Ĭ錀Ĭ销Ĭ阀Ĭ頀Ĭ餀Ĭ鬀Ĭ鰀Ĭ쀀Ĭ쌀Ĭ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ԁ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁ케ī턀īīīĀĬ娀Ĭ嬀Ĭ尀Ĭ琀Ĭ踀Ĭ輀Ĭ退Ĭ退Ĭ鈀Ĭ鈀Ĭ錀Ĭ錀Ĭ销Ĭ阀Ĭ頀Ĭ餀Ĭ鬀Ĭ鰀Ĭ봀Ĭ븀Ĭ쀀Ĭ쌀Ĭ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀ȀЀ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ԁ܀Ȁ退Ĭ退Ĭ鈀Ĭ鈀Ĭ錀Ĭ錀Ĭ销Ĭ阀Ĭ頀Ĭ餀Ĭ鬀Ĭ鰀Ĭ쀀Ĭ쌀Ĭ܀Ѐ܀ЀȀЀ܀Ѐ܀Ѐ܀Ѐ܀Ȁᘀ츀델踄墵⑍Ā ध鉮⌜Āꄀ�䀆婜XĀ꬀漪尉깪ト////////ဏ�鷺䈍 ᅴ////////ђḖⱱ■Ā퀀㜛᠙⃙▩Ā倀䌒�ⲝ*Ā䄀㍍ŸUĀ଀载ﰵꃯ☕Ā혀䐻₩////////ဏ저蔂刼鉻￲Ā 圇↓Ā䌀昵홁�ᅣĀᄀ䜪�豩ョĀ謀굩♏큂ᅪĀ䝪ᅛԀ$Ā�伿๦꓊ᄉĀ�䀘䉩긙ᆲĀἀ꼚鉪勒ዑ⤀⠀＀/////䘀獒퉯㚁1Ā甗⩳廢/ĀĀĀༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾⸀Ā̀Āༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾⸀ĀЀĀༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾⤀ĀĀ̀༉킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾()耄᠊萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l梇䢈.耀᠊萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇䢈.耄᠊萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l梇䢈.耀᠊萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.耄᠊萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l梇䢈.᠀萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ)᠀萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ)᠀萏и萑ﺘ옕㠁؄葞и葠ﺘ)᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ()᠀萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ()᠀萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ()᠀萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ.᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.᠀萏ನ萑ﺘ옕ꠁ،葞ನ葠ﺘ.᠀萏萑Ʃ옕ᄁ؃葞葠Ʃ()᠆萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉࠵㘁.᠀萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ.᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗)᠀萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ.᠐Ā萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩐䩑䩞.耄᠊萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l梇䢈.耀᠊萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇䢈.耄᠊萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l梇䢈.耀᠊萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.耄᠊萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇䢈.舂᠊萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l梇䢈.᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗.᠃萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗⡯̀⠀⤀ĀĀༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄˾⸀ĀĀༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预˾⸀ĀĂༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾⸀ĀĀ̀ༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预濾()᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗()᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗)Ѐ᠀萏萑Ʃ옕ก؃葞葠Ʃ()᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗)Ѐ᠀萏͒萑﹗옕刁؃葞͒葠﹗.᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ()᠀萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ()᠀萏ࡰ萑ﺘ옕�؉葞ࡰ葠ﺘ()᠀萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ.᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.᠀萏ನ萑ﺘ옕ခ؎葞ನ葠ﺘ.᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗)᠀萏萑Ʃ옕ᄁ؃葞葠Ʃ()紋㖏✰؉磎ҳᯐᤷ᨟檯ቐㅃ㫙෹妡۟䵁㐳៱獵ܰ䁗ᣛ楀ˈ㲅㿞晏勡ᘄ⨑佇剆潳榋侭㕃䅦榋侭襤ա᨟檯襰ա	櫲孇⪫९ⷖ㯭￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿쀓̄쀔̄쀘̄￿￿￿￿￿￿￿￿ЅЅЅЅЅЅЅЅЅℒ�ЅЅЅЅЅЅЅЅûåú㭔⋾Ƹ⃮伮獌゗໇ᙶ䫚堡Ꭿ縶㋛	䌋	算
᲍
䯛
摭
施籃伔Ͳ斧჈ᳬຘ⨲叢ᢱ䈔 ⎉!ᖫ"滰$纪$ᬹ&㒼&䧏&竨(ሠ*䍮*ᜄ,⤀,ျ.婵.⭾3筆3ঃ4ᴷ5֨8٭8簺8๚9㳜9፲<䬥=淞=⧐?ⰢA㪵A␗B癇BⲂC૶DᢉD㚬E䵳F䑣G䪷GଓH付I坅J⎽K㽿K揢L疛M港NహPᗜQᥩQ晭Q㑥R瀵T㉢V䤪VᠩWᑽ[㦺[㯑[Ⱘ\ݩ]⺨]䩕]嗕]懿_掦_䆨`栎`砡aۍf࣐f磲f䯘h灭i炑j娕k䀌l圌l⹦o☑p㼈q椿q٠r㌤r䢄s帾tᙴu㜹u䃫u犢u矰wᩌz弹z➓{㛏|篤|អ~㪢‚僱‚撰‚絍‚弒ƒ怿ƒᗈ‡᭐‡㹦‡‶‰὘‹囗ᗭŽ⽉癟㋒礈笵⭡‘⣕“๾•я–㲴—䁏—䉉™甾™噈šЍœ⹱梄ž⏞ 罱¡-¢⏬£ᛰ§昖§䜿¨ᚔ­ᝦ¯䜽¯ୈ°䳠°糫±檡²窬´签´劶µ烩µ濢¶ᶵ¸⍩º㰕º拯º٫»綤»⧌¼㞽¿㉰Á㩝Â҂Ä昵Å瘉Ç䕚É婈Ë盝Ë☎ÌመÍལÎ⊨Î㌝Î圸ÏℒÑ✿Ñ丅Ñ熐ÕⷆÖ䇐Ö焭Ö⛊Ù䳑Ù咤Ù劝Ú䰆Û⾃Ü揭ÜൟÝ▟Ý䳬Ýᅤß婔ßഄà㍀à砧à៏áᮿå⹟å缗å㑮æ䠙æ橡ç罵ç缤è⿵î抒ðΐñ⾅õ㎼õ甄õ呵öుø籛ø棈ù爌ù᪳úᗺû㊞ûᕺü䮄ü噺ý簬ý漢þ⿥ÿ㊥ÿ璈ÿ쉚슂ⲐⲒⲕⲘⲛⲧⳃ䰉【䰉【䰉【䰉【䰉【䃿考ⱞⱞǰ੘ⱞⱞ&,-.157=BCEFGIJKQUZacfkmtwy}€ƒﴀ–숀Ĭ怀怀怀怀$怀&怀,怀4怀@怀T怀`怀b怀d怀j怀r怀v怀‚怀Œ怀Ž怀’怀”怀–怀š怀œ怀ž怀ª怀²怀¼怀Ê怀Î怀Ô怀Þ怀â怀ð怀ö怀ú怀Ă怀Ĉ怀Ď怀Ĩ怀Ƃ＀ǿ܀唀渀欀渀漀眀渀＀ǿࠀ＀ǿ＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿ̀䜀逖Ȁ؂ԃԄ̂蜄z ࢀ＀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逖ȁԀąĂ؇Ԃ€匀礀洀戀漀氀㌀逦Ȁ؋ȄȂȂ蜄z ࢀ＀䄀爀椀愀氀∀Ѐ㄀褈쓰꤄글슚쁆슚ᩆ숺ֆԀ輀+ĀāĀ餀Ѐ̀␐輀+ĀāĀ餀␀␀ჰĀ褀褅됅됀脀ኁ4ကᤀ搀ᤀīīȀࠀ茲qჰࠀ䠀Xऀ￰ďĀ?＀￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿䐊㈀＀ዿ̀䤀䤀䤀ࠀ爀挀攀爀瘀攀渀愀ࠀ爀挀攀爀瘀攀渀愀搀؀ᘀఀĀఀȀఀ̀ఀЀఀԀఀ؀ఀ܀ఀࠀఀऀఀ਀ఀ଀ఀఀఀഀఀ฀ఀༀఀကఀᄀఀሀఀጀఀ᐀ఀᔀఀ￾ą藠俹ၨ醫✫�0ƈ˜ ¬¸ÌØäø	ČĘ
ĸńŐ
ŜŨŰŸƀӢ䥉I捲牥敶慮潎浲污搮瑯捲牥敶慮5楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@帀닐@琀꿳楚Lj@밀㮲狜Lj@退だ狞Lj⮏ā￾ą픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0ìhp|„Œ”œ¤¬´
¼ÌӢ卍pȤ™⯷ᦨသ䥉Iဌ敺v	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰Š‹ŒŽ‘’“”•–—˜™š›œžŸ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬­®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖרÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂ㥹ĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıIJijĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňʼnŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬ￾￿ŮůŰűŲųŴ￾￿ŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃDŽDždžLJLjljNJNjnjǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰDZDzdzǴ￾￿ǶǷǸǹǺǻǼ￾￿ǾǿȀȁȂȃȄ￾￿�￿�￿�￿�￿�￿ȋ￾￿￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀츐䶽狞Ljȍ€Data
Ă￿￿￿￿￿￿ŭက1TableĂ￿￿ŵモWordDocumentĂ￿￿�SummaryInformation(Ă￿￿￿￿￿￿ǵကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿ǽကCompObj￿￿￿￿￿￿q￿￿￿￿￿￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￾ਃ￿￿आÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩⁥潗摲਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹qRoot Entryą￿￿￿￿आÀ䘀ᮐ釙狞LjȒȀData
Ă￿￿￿￿￿￿ŭက1TableĂ￿￿ŵモWordDocumentĂ￿￿�￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿�￿�￿�￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ȑ�￿￾￿￾￿￾￿�￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿SummaryInformation(Ă￿￿￿￿￿￿ǵကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿ŤCompObj￿￿￿￿￿￿q￿￿￿￿￿￿￾ਃ￿￿आÀ䘀潄畫敭瑮䴠捩潲潳瑦传晦捩⁥潗摲਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q￾ą픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹D픅헍⺜ရ鞓Ⱛ껹İìhp|„Œ”œ¤¬´
¼ÌӢ卍pȤ™⯷ᦨသ䥉Iဌ敺v4 $耀,ҰЅƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃDŽDždžLJLjljNJNjnjǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰDZDzdzǴ￾￿ǶǷǸǹǺǻǼ￾￿￿￿￿￿￿￿