Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                P ř e d k l á d a c í    z p r á v a


P ř e d k l á d a c í    z p r á v a

1. Důvod a účel předložení návrhu

28. prosince 2006 byla po několika letech vyjednávání v rámci Rady EU schválena směrnice o službách na vnitřním trhu. Ta byla již od počátku koncipována jako ambiciózní projekt, jehož cílem je úplné otevření národních trhů služeb v EU.

 Česká republika hájila v celém průběhu vyjednávání o podobě směrnice o službách liberální pojetí návrhu. V rámci příprav českých národních pozic byl kladen především důraz na to, aby směrnice napříč celou Evropou snížila administrativní zátěž, která je nyní kladena na podnikatele, pokud se rozhodnou v členských státech EU poskytovat jejich služby. 

Schválení výsledné podoby směrnice o službách, do které se také podařilo prosadit řadu českých návrhů, pak Česká republika uvítala zejména proto, že směrnice představuje:

· unikátní příležitost pro české exportéry služeb.  Česká republika jako relativně malá země s kvalifikovanou pracovní silou bude moci v budoucnu profitovat z exportu služeb podobně, jako nyní profituje z vývozu zboží (tyto závěry potvrzují také nezávislé ekonomické analýzy, viz dále),

· dokončení vnitřního trhu EU se službami. To znamená, že trh se službami nebude nadále omezen hranicemi členských států – v nadnárodní konkurenci se prosadí ti podnikatelé (poskytovatelé služeb), kteří se budou chovat tržně a to bez ohledu na to, ze které země pocházejí. Státy nebudou nadále moci omezovat poskytovatele služeb z jiných členských států a uměle tak omezovat hospodářskou soutěž a chránit vlastní poskytovatele služeb,

· příležitost pro české předsednictví. Směrnice musí být implementována prostřednictvím zákona o volném pohybu služeb nejpozději do konce roku 2009. V období prvního pololetí roku 2009 bude tedy implementace spadat v jedno s českým předsednictvím v Radě EU. Způsob (hloubka a kvalita) implementace pak České republice poslouží jako další argument v diskusi o odstraňování bariér na vnitřním trhu. Česká republika pak může jít ostatním státům příkladem a směrnici implementovat co nejdůkladněji,

· naplňování programového prohlášení vlády. Cíle směrnice o službách, byť je svou povahou předpisem  evropského práva, jsou plně v souladu s Programovým prohlášením vlády – na základě implementace směrnice o službách zákonem o volném pohybu služeb dojde k odstranění řady administrativních požadavků, které podnikání ve službách omezují. 

 Směrnice o službách je považována za jeden z nejvýznamnějších aktů evropského práva posledního desetiletí.  Její správná implementace přinese výrazné zjednodušení podnikatelského prostředí a to nejen v ČR, ale také v celé Evropě.  

Proto předkládá ministr průmyslu a obchodu vládě ke schválení návrh věcného záměru zákona o volném pohybu služeb, který tuto směrnici transponuje. 

Ve smyslu usnesení vlády č. 440 ze dne 25. dubna 2007 k postupu při implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu jsou relevantní ustanovení směrnice o službách v zákoně transponována obecně za účelem zjednodušení domácího podnikatelského prostředí, a nikoliv pouze ve vztahu k poskytovatelům služeb z jiných členských států a ve vztahu k službám zahrnutým do směrnice. Účelem této „rozšířené“ implementace je zejména obecně zjednodušit a zpřehlednit podnikatelské prostředí, protože většina ustanovení směrnice míří na zjednodušení administrativního procesu předcházejícího vstupu do podnikání, ať se již jedná o udělené povolení, licence, nebo splnění jiných podmínek.

2. Struktura návrhu

Zákon o volném pohybu služeb se z hlediska legislativně - technického bude dělit na část obsahující průřezové instituty (rámcová část zákona), které není možné nebo vhodné transponovat novelizací stávajících předpisů, a na část, která bude obsahovat novely existujících právních předpisů (změnová část zákona). 

1) Obecná část 

V první části zákona se navrhuje výslovné zakotvení práva přeshraničního poskytování služeb a svobody usazení pro podnikatele v oblasti služeb.  Oba tyto instituty jsou zakotveny v primárním právu Evropských společenství, v článcích 43 a 49 Smlouvy o Evropských společenstvích, ale možnost fakticky se domoci těchto práv je značně obtížná a pomalá. Proto přijala  Evropská unie směrnici o službách, která tato ustanovení konkretizuje a ukládá členským státům je implementovat do svých právních řádů.

Dále se navrhuje výslovné zakotvení následujících institutů:

· uznávání splnění povinnosti, tzn. je-li vyžadováno splnění určitých požadavků pro získání povolení k poskytování služeb a poskytovatel služeb už takové požadavky splnil v jiném členském státě, budou se tyto požadavky považovat za splněné; 

· uznávání dokladů o splnění určitého požadavku, pokud tyto doklady potvrzují splnění tohoto požadavku v jiném členském státě;  

· uznání pojištění, tzn. pokud je pro výkon předmětné činnosti nutné pojištění profesní odpovědnosti a poskytovatel doloží pojištění z jiného členského státu, bude tato povinnost považována za splněnou; 
· zřízení jednotných kontaktních míst, kde bude moci poskytovatel služeb jednak získat potřebné základní informace související se vstupem do podnikání, a dále mu zde bude zprostředkováno vyřízení potřebných formalit nutných pro zahájení činnosti, a to i elektronickou formou. 

V souvislosti se zřízením jednotných kontaktních míst je třeba zajistit jejich řádné elektronické fungování. Oblast e-governmentu je v působnosti Ministerstva vnitra, a proto je v usnesení navržen úkol pro ministra vnitra.

2) Změnová část 

Změnová část odráží výsledky prověření právních předpisů, které proběhlo na základě usnesení vlády č. 440 ze dne 25. dubna 2007 do 31. října 2007 na všech ministerstvech a ostatních ústředních orgánech státní správy za koordinace Ministerstva průmyslu a obchodu.

Změnová část návrhu zákona obsahuje novely 41 souvisejících zákonů. Toto číslo však může být v průběhu přípravy zákona sníženo o ty předpisy, u nichž budou navrhované změny provedeny jinak, než změnovou částí zákona o volném pohybu služeb (tedy vlastní iniciativou daného resortu). 

Ustanovení ve zvláštních zákonech, která budou měněna, vedou k odstranění diskriminačních, nepřiměřených a neopodstatněných požadavků v povolovacích řízeních, např. podmínky dosažení určitého věku pro výkon činnosti; odstranění omezené doby platnosti povolení; zrušení stanovené lhůty pro dočasné poskytování služeb nebo zajištění právního nároku na udělení povolení. Dalším novým prvkem, který by měl být zakotven do právních předpisů upravujících povolovací řízení ke vstupu do podnikání v oblasti služeb, je tzv. procedura tichého souhlasu. 
Směrnice o službách neupravuje proces uznávání odborné kvalifikace, ani jednotlivých požadavků na ni, a přímo odkazuje na směrnici 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy implementuje tuto komplexní úpravu do zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) a dalších souvisejících zákonů.

3. Zhodnocení dopadů návrhu

Dopad směrnice o službách na ekonomický růst České republiky byl odhadnut studií KPMG „Analýza ekonomických dopadů směrnice o službách na vnitřním trhu“  na zvýšení růstu HDP o 0,65-1,45%, což odpovídá přibližně výši 16,6-37,2 mld. Kč. Dopad na zaměstnanost ČR je odhadován na téměř 18,1 tisíc nových pracovních míst. Implementace směrnice o službách zákonem o volném pohybu služeb bude mít také pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách 12,3 mld. a v přidané hodnotě cca 5,19 mld (celé znění studie viz příloha č. VI). 

Návrh zákona předpokládá nároky na státní rozpočet zejména v souvislosti se zřízením jednotných kontaktních míst na 14 vybraných Centrálních registračních místech. V roce 2009 se předpokládají jednorázové  náklady dosahující cca 5 milionů Kč a provozní náklady ve výši 2,5 milionu Kč a od roku 2010 lze očekávat náklady ve výši 15,75 milionů Kč ročně. Tyto nároky budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu (podrobnější rozpis nákladů – viz kapitola 7.6 věcného záměru zákona o volném pohybu služeb).

Návrh je plně v souladu s politikou rovného zacházení s muži a ženami. Není přepokládán negativní dopad na oblast malého a středního podnikání.

Návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, se směrnicí o službách, právem Evropských společenství obecně a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady či dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na oblast malého a středního podnikání. 

4. Vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení

Materiál byl dne 7. února 2008 rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení všem ministerstvům, ostatním ústředním orgánům státní správy, České národní bance, Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, krajům, hlavnímu městu Praze a Sdružení měst a obcí, Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a odboru kompatibility Úřadu vlády k vyjádření připomínek ve lhůtě 15 pracovních dnů. 

V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo uplatněno 140 zásadních připomínek a řada připomínek doporučujícího charakteru. Připomínky byly s dotčenými resorty vypořádány dne 4. března 2008. Řada bilaterálních jednání tomuto vypořádání následovala, nicméně nedošlo k zásadnímu posunu ve věcné stránce návrhu. Na základě závěru jednání s resorty byla z návrhu vypuštěna úprava plošné notifikační povinnosti pro přeshraniční poskytovatele služeb (tzn. povinnosti poskytovatele služby ze zahraničí ohlásit dozorovému orgánu, že hodlá poskytovat služby na území ČR) s tím, že jednotlivé resorty si svou vlastní úpravu notifikační povinnosti mohou zachovat, pokud ji odůvodní z hlediska směrnice o službách. 

Hospodářská komora ČR uplatnila zásadní připomínku v tom smyslu, aby funkci jednotných kontaktních míst vykonávala kontaktní místa HK v jednotlivých krajích vykonávající agendu Czech POINT. Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto zásadní připomínku neakceptovalo a to z těchto důvodů: 

· tato varianta byla vyhodnocena jako finančně nákladnější – personální a věcné vybavení kontaktních míst HK není ve všech krajích dostatečné k pokrytí funkcí JKM (v některých krajích např. kontaktní místa HK neposkytují své služby každý den, ale pouze určité dny v týdnu atd.),

· kontaktní místa HK nejsou nyní schopny přijímat podání, což je z pohledu funkce JKM nutnost. Jejich hlavní funkce je informační a asistenční a z tohoto pohledu jsou také věcně vybaveny,

· CRM již v současné době plní funkci JKM téměř z 80% v tom smyslu, že vyřizují oprávnění k výkonu živností a zařizují všechny ostatní nezbytné formality nutné k zahájení poskytování služeb v režimu živnostenského zákona. JKM tak bude znamenat pouhé dílčí rozšíření agendy CRM. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu tak zastává názor, že zřízení jednotných kontaktních míst na 14 centrálních registračních místech, tedy na živnostenských úřadech obcí v sídlech krajů a v Praze je nejefektivnější a nejreálnější z hlediska finančních nákladů a účelu, kterému mají jednotná kontaktní místa sloužit.

Českomoravská konfederace odborových svazů uplatnila připomínku týkající se zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve vztahu k podmínkám pro získání povolení ke zprostředkování zaměstnání pro agentury práce. Dle jejich názoru návrh podmínky povolování vzniku agentur dále příliš liberalizuje tak, že zavádí princip tichého souhlasu do režimu povolování podnikání ve zprostředkování zaměstnání (agentur práce) či upravuje nově udělování povolení k výkonu činnosti na dobu neurčitou (oproti povolení udělenému pouze na určitou dobu). Připomínce nebylo vyhověno z toho důvodu, že:

· změny navržené Ministerstvem průmyslu a obchodu byly odsouhlaseny gestorem, Ministerstvem práce a sociálních věcí,

· změny směřují ke snížení administrativní zátěže kladené na žadatele o povolení za současného zachování dostatečné míry dozoru a kontroly ze strany dohledových orgánů,

· provedení změn vyžaduje samotná směrnice o službách na vnitřním trhu.

Vypořádání jednotlivých připomínek je obsahem části V. materiálu. 

Materiál je vládě předkládán bez rozporů.