Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN7QFQ9CEU najdete zde
ZÁKON
PAGE
- 12 -
Důvodová zpráva
I. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
a) Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty (DPH) je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., který platí od 1. května 2004 a byl několikrát novelizován (úplné znění zákona o DPH dosud publikováno nebylo). Zákon o DPH je převážně v souladu s komunitárním právem. V rámci přístupových jednání získala ČR výjimky, které se týkají jednak výše obratu pro povinnou registraci (trvale ČR uplatňuje obrat ve výši 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících), jednak uplatnění snížené sazby na dodání tepla a staveb pro bydlení vč. oprav, rekonstrukcí a modernizací. V současné době je však použití snížené sazby na opravy a renovace objektů pro bydlení časově omezeno do 31.12.2010 Rozhodnutím Rady ze dne 7. listopadu 2006 (2006/774/ES) a použití snížené sazby na dodání tepla (bez časového omezení) Rozhodnutím Rady ze dne 14. února 2006 (2006/18/ES).
b) Daň z příjmů
Daňové osvobození hodnoty stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů je od roku 1993 upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu platnosti zákona nedošlo v tomto ustanovení k žádné změně.
Za nepeněžní plnění (formu stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů) se považuje také poskytnutí poukázek na stravování (stravenek), které mohou zaměstnanci využít ve vybraných provozovnách veřejného stravování. Při poskytování stravování ve výše uvedených případech není podstatné, jakou část z uhrazené hodnoty stravy (jídla) může zaměstnavatel zahrnout do daňově uznatelných nákladů (výdajů), jakou část financuje např. ze zisku resp. z jiných zdrojů a jakou část hradí zaměstnanec ze svého. Daňové osvobození se podle platného znění cit. ustanovení rovněž vztahuje na bývalé zaměstnance (důchodce), jelikož i poplatníci s příjmy plynoucími „v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce“ jsou prohlášeni pro daňové účely za zaměstnance v ust. § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona o daních z příjmů a na zaměstnance po dobu čerpání jejich dovolené nebo po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti, protože poskytnutí cenově zvýhodněného stravování u nich představuje příjem, který jim plyne v souvislosti s výkonem (resp. s dřívějším výkonem) závislé činnosti. Jde o plnění, které je zaměstnavatel povinen umožnit podle § 236 zákoníku práce, nikoliv hradit.
2. Navržené změny
a) Změny zákona o dani z přidané hodnoty
Návrh novely je předkládán na základě dohody ministrů financí EU o možnosti využití zařazení služeb s vysokým podílem lidské práce uvedených v příloze č. IV směrnice Rady 2006/112/ES (dále jen „Směrnice“), restauračních služeb (s vyloučením dodání alkoholických nápojů a tabákových výrobků) a knih na jakýchkoliv nosičích, do snížené sazby daně.
Jednotlivé změny jsou podrobně odůvodněny ve zvláštní části důvodové zprávy.
b) Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů
V zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů se v souvislosti s návrhem na časově neomezenou platnost snížené sazby pro opravy, rekonstrukce a modernizace staveb pro bydlení navrhuje zrušit časové omezení platnosti snížené sazby DPH u těchto služeb pro stavby pro bydlení (dosud je platnost omezena do 31.12.2010).
c) Změny zákona o daních z příjmů
Návrh spočívá ve zrušení daňového osvobození bezplatně poskytnuté hodnoty poukázek na stravování (tzv. stravenek). K tomuto opatření bylo přistoupeno v souvislosti s návrhem na snížení sazby DPH u restauračních služeb, v jehož důsledku, jak se předpokládá, by mělo dojít ke snížení cen hlavních jídel v restauračních zařízeních. Předpokládá se, že úspora na snížení sazby DPH tak bude do jisté míry vykompenzována zdaněním doposud osvobozených příjmů na straně zaměstnanců.
Navrhovaná úprava se bude dotýkat bezplatné hodnoty poskytnuté stravenky bez ohledu na skutečnost, z jakých finančních prostředků jí zaměstnavatel financuje. Tzn. bez ohledu na to, zda její část financuje z daňově uznatelných výdajů (nákladů) a nebo z finančních prostředků vymezených na péči o zaměstnance, například z FKSP, ze sociálního fondu nebo z daňově neuznatelných nákladů (výdajů), a nebo ze zisku po zdanění. Příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů (vč. stravenek) jsou totiž podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů, v platném znění daňově uznatelné pro zaměstnavatele jen do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v ust. § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů (tj. dle zákoníku práce při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin u zaměstnance v tzv. státní sféře) za podmínky, že přítomnost zaměstnance v práci během směny trvá minimálně 3 hodiny a příspěvek na další jedno jídlo je uznatelný v případě, že délka směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu (§ 88 odst. 4 ZP) bude delší než 11 hodin.
Na základě navrhované právní úpravy bude u zaměstnance hodnota bezplatně poskytnuté poukázky na stravování posouzena nově jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků, který mu plyne v souvislosti se současným nebo bývalým výkonem této činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a ze kterého se platí i zákonné sociální a zdravotní pojištění. Tzn. že tento příjem se musí u zaměstnance při výpočtu základu daně zvýšit o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), tj. o 34 %, čili na úroveň tzv. „superhrubé“ mzdy. To také znamená, že vedle daňové částky z těchto nepeněžních příjmů bude mít povinnost zaměstnanec zaplatit povinné pojistné ve výši 11 % a zaměstnavatel zmíněné pojistné ve výši 34 %.
Návrh novely zákona o daních z příjmů byl vypracován na základě reakce vlády na dopady celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku, podle které se snižuje sazba DPH u služeb s vysokým podílem lidské práce a hlavně také u restauračních služeb. V důsledku toho lze předpokládat významné snížení cen restauračních služeb. Z toho odvozujeme, že zrušení daňového zvýhodnění stravenkového systému nebude mít významný negativní dopad na snížení zájmu o stravování v restauračních zařízeních.
3. Vztah k dosavadním právním předpisům
a) Zákon o DPH a zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů
Novela zákona o DPH představuje doplnění a zpřesnění platného zákona o DPH. Novela zákona mění rovněž zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení časového omezení platnosti snížené sazby DPH pro renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů).
b) Zákon o daních z příjmů
Návrh spočívá pouze v jedné změně zákona o daních z příjmů, tj. ve zrušení daňového osvobození bezplatně poskytnuté hodnoty poukázek na stravování (tzv. stravenek).
4. Vztah k Ústavě České republiky
Navrhované právní řešení je jak u zákona o DPH, tak i u zákona o daních z příjmů v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Vztah k mezinárodním smlouvám
Navržená úprava obou zákonů není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Slučitelnost s právem Evropské unie
a) DPH
Na oblast daně z přidané hodnoty se vztahuje směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, která vstoupila v platnost dnem 1. ledna 2007.
Návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty je slučitelný s právem Evropských společenství.
b) Daň z příjmů
Návrh není v rozporu s právem Evropských společenství a netýká se judikatury soudních orgánů Evropské unie a ani obecných právních zásad práva Evropské unie.
7. Zhodnocení současného vztahu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhované změny obou zákonů nebudou mít vliv na rovnost postavení mužů a žen.
8. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah
a) DPH
Předpokládaný negativní dopad na výnos z DPH je celkem - 7,3 mld. Kč až - 7,7 mld. Kč, z toho
· restaurační stravování - 6,4 mld. Kč,
· knihy na jakýchkoliv nosičích – zanedbatelný,
· kadeřnictví - 0,4 až - 0,8 mld. Kč,
· drobné opravy (obuvi, koženého zboží, jízdních kol, oděvů a bytového textilu)
méně než - 0,5 mld. Kč.
b) Daň z příjmů
Propočet uvažuje s dvěma způsoby dopadů (varianta A, B) a vychází z celkového objemu poskytovaných stravenek, který byl odhadnut na cca 16 mld. Kč, viz např. studie Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systémů z pohledu fiskálních přínosů v České republice. Varianta označená jako C navazuje na variantu B.
Varianta A
Zaměstnavatelé zachovají systém poskytování stravenek a do nákladu právnické osoby vstoupí celá hodnota stravenky, tj. dodatečných 45 %. Zároveň dochází k navýšení základu pro vyměření pojistného. Dopady na DPPO se tak odhaduje na cca -1,9 mld. Kč.
U zaměstnanců se předpokládá navýšení hrubé mzdy o cca 55 % z hodnoty stravenek. Celkový odhadovaný dopad se předpokládá na cca1,8 mld. Kč.
U této varianty by však došlo ke zvýšení úhrady pojistného zaměstnavatele za zaměstnance o cca 3 mld. Kč. Také by se tento navrhovaný systém promítnul do zvýšení úhrad pojistného u zaměstnanců a to ve výši cca 1 mld. Kč.
Varianta B
Stávající systém přidělování stravenek přestane být využíván a uspořené prostředky zaměstnavatelé přesunou do mezd. Dojde k navýšení superhrubé mzdy v rozsahu o 55 % z hodnoty stravenek, čili hrubá mzda se zvýší asi o 41 % z hodnoty stravenek. Tato varianta předpokládá, že dojde k navýšení úhrady pojistného u zaměstnance o cca 0,7 mld. Kč. Očekávaný dopad na DPFO se očekává cca 1,3 mld. Kč. Očekávaný dopad na DPPO je nulový.
Varianta C
Realistický předpoklad této varianty vychází ze zjištěných skutečností, kterou je především předpoklad nejednotného navýšení hrubé mzdy zaměstnavateli. Předpokládáme, že mzdy navýší pouze 1/3 zaměstnavatelů. Tento podíl by pak výrazně ponížil hodnotu varianty B a to až na výslednou kladnou hodnotu 0,4 mld. Kč pro veřejný rozpočet za DPFO. Tato skutečnost ovlivní také výnos z pojistného cca 0,2 mld. Kč.
Rekapitulace dopadů:
Varianta A
DPPO
-1,9
DPFO
+1,8
Pojistné zaměstnavatel +3,0
Pojistné zaměstnanec +1,0
Varianta B
DPPO
0
DPFO
+1,3
Pojistné zaměstnavatel
+2,2
Pojistné zaměstnanec
+0,7
Varianta C
DPPO
0
DPFO
+0,4
Pojistné zaměstnavatel
+0,7
Pojistné zaměstnanec
+0,2
II. Zvláštní část
K článku I
K bodu 1 (§ 4)
Jedná se o stanovení kurzu, který bude použit při dovozu zboží podle § 71.
K bodu 2, 3, 4 a 5 (§ 71)
Zpřesnění implementace směrnice Rady 83/181/EHS, která se týká osvobození od daně při dovozu některých druhů zboží.
K bodu 6 (příloha č. 1)
Novela umožňuje trvalé uplatnění snížené sazby daně u knih nahraných na magnetických a optických médiích.
K bodu 7 (příloha č. 2)
Novela umožňuje uplatnění snížené sazby daně u oprav jízdních kol, oděvů a bytového textilu na přechodnou dobu – do 31.12.2011.
K bodu 8 (příloha č. 2)
Novela umožňuje trvalé uplatnění snížené sazby daně u restauračních služeb uvedených v SKP 55, mimo dodání alkoholických nápojů a tabákových výrobků.
K bodu 9 (příloha č. 2)
Novela umožňuje uplatnění snížené sazby daně u kadeřnických a holičských služeb na přechodnou dobu – do 31.12.2011.
K článku II
Zrušením čl. LXXXI v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, je zrušena omezená platnost § 48 zákona o DPH do 31.12.2010. U oprav, modernizací a rekonstrukcí bytového domu, rodinného domu nebo bytu se bude po novele uplatňovat snížená sazba daně bez časového omezení.
K článku III
Navrhovaným opatřením se omezuje osvobození od daně z nepeněžního příjmu plynoucího zaměstnancům z titulu bezplatně poskytovaných poukázek na stravování v restauračních zařízeních.
K článku IV
V přechodném ustanovení je stanoveno, kdy se poprvé použije ustanovení § 6 odst. 9 písmeno b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona.
K článku V
Účinnost zákona se navrhuje dnem vyhlášení zákona.