Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN7RDEJX15 najdete zde
IV
Důvodová zpráva
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Současná právní úprava práva shromažďovacího je velice liberální, což umožňuje jeho široký výkon. Tento stav je nutné zachovat s tím, že je třeba lépe upravit procesní postup správního úřadu při rozhodování o zákazu shromáždění. V tomto návrhu jde pouze o technickou úpravu lhůt pro povinnost shromáždění oznámit a rozhodnutí o zákazu shromáždění. Současné znění zákona o právu shromažďovacím totiž neposkytuje správnímu úřadu dostatečný časový prostor pro posouzení toho, zda se jedná o pokojný výkon práva shromažďovacího, resp. že nedává správnímu úřadu možnost reagovat na okolnosti, které vyjdou najevo déle než tři dny po oznámení shromáždění.
V praxi je stávající úprava zneužívána, kdy zejména jsou oznámení, u nichž lze předpokládat vyšší pravděpodobnost, že ze zákonem stanovených důvodů dojde k jejich zákazu. Je-li například oznámení učiněno v pátek, má podle současné úpravy úřad fakticky pouze jediný pracovní den k tomu, aby o případném zákazu shromáždění rozhodl, což tento zákonný institut činí naprosto neefektivním. Při případné kumulaci těchto dnů pracovního volna se státními svátky se tato nežádoucí situace nadále umocňuje. K odstranění tohoto nedostatku právní úpravy, který v řadě případů objektivně znemožňuje využít institutu zákazu shromáždění, se navrhuje tuto lhůtu upravit tak, aby se počítala nikoliv v kalendářních, nýbrž v pracovních dnech. Příslušnému úřadu se tak zajistí vždy stejné podmínky pro náležité posouzení, zda nejsou dány zákonné důvody zakázat shromáždění, a to bez ohledu na to, který kalendářní den byla žádost podána. Příslušný úřad tak získá alespoň vyšší prosotr pro posouzení oznámení, čímž mu budou poskytnuty efektivnější nástroje zejména v boji proti politickému extremismu. Lhůta tří pracovních dnů je přitom současně nadále natolik krátká, že nepředstavuje prakticky žádné omezení shromažďovacího práva. Změnou se rovněž zajistí stejné podmínky pro všechny svolavatele, a to opět bez ohledu na den, kdy oznámení o shromáždění u příslušného úřadu učiní.
Na základě výše uvedeného se jeví jako nezbytné co nejrychleji odstranit zmíněný nedostatek právní úpravy. Proto vláda navrhuje, aby byl návrh zákona projednán podle ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby s návrhem zákona Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Návrh zákona je v souladu s právním pořádkem ČR. Návrhem zákona nejsou do právního řádu ČR implementovány předpisy ES/EU a není s právem ES/EU v rozporu, je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady na podnikatelské prostředí, rovnost mužů a žen ani na životní prostředí, pozitivně ovlivní sociální dopady ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. Předkládaný návrh nezakládá další nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.
V návaznosti na bod IV usnesení vlády ze dne 22. srpna 2007 č. 927 k uplatnění Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a o zřízení Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu neobsahuje návrh zákona závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace.
Zvláštní část
K čl. I
Prodlužuje se maximální doba rozhodnutí o zákazu shromáždění nebo o době jeho ukončení ze tří kalendářních na tři pracovní dny. Současná lhůta je nedostatečná, zvláště v případech, kdy na rozhodnutí úřadu jsou tři kalendářní dny, sobota, neděle a pondělí, které je dnem pracovního volna.
K čl. II
Doplňuje se ustanovení o účinnosti zákona, a to patnáctý den od jeho vyhlášení. Patnáctidenní legisvakanční lhůta se s ohledem na velký význam navržené změny z hlediska prevence proti extremismu jeví jako přiměřená.
V Praze dne 27. dubna 2009
Ing. Mirek Topolánek v.r.
předseda vlády
Michael Kocáb v.r.
ministr vlády pro lidská práva a menšiny
MUDr. Mgr. Ivan Langer v.r.
ministr vnitra
PAGE
3