Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN7VQKXUXP najdete zde
쿐놡 > ƒ က Ɣ Ǝ Ə Ɛ Ƒ ꗬÁ性Ѕ ደ¿ က 泲橢橢죫죫 Ѕ訮ꊉ ꊉ ◮ ¤ ξ ξ ξ ξ ξ ξ ξ ϒ 会 会 会 会 4 低 ϒ 櫃 î 俶 俶 俶 俶 俶 俶 俶 俶 榲 榴 榴 榴 榴 榴 榴 $ 殱 ɨ 渙 n 様 ¥ ξ 嘾 俶 俶 嘾 嘾 様 ξ ξ 俶 俶 橽 揦 揦 揦 嘾 Ƣ ξ 俶 ξ 俶 榲 揦 嘾 榲 揦 揦 : 棦 , ξ ξ 楮 俶 俪 眠쮧匜NJ 会 埠 த 椒
榲 檓 0 櫃 検 R 溇 掄 X 溇 楮 溇 ξ 楮 D 俶 Ǝ 冄 Ĝ 揦 加 ä 厄 ʺ 俶 俶 俶 様 様 揜
俶 俶 俶 櫃 嘾 嘾 嘾 嘾 ϒ ϒ ϒ 㫤 㺶 ၤ ϒ ϒ ϒ 㺶 ϒ ϒ ϒ ξ ξ ξ ξ ξ ξ Č Úplné znění upravených paragrafů
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,
b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku. V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu, 87) se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku,
c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,
f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu 12), cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8), a ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů 12a). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1,
g) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů, 2) příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních právních předpisů 2), příplatek (příspěvek) k důchodu podle zvláštních právních předpisů 2c) nebo úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů 2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů 1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,
h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění 42), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění 43), státní sociální podpory 44), peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona 44a), sociálního zabezpečení 45), plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti 46) a všeobecného zdravotního pojištění 47), a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36násobku minimální mzdy 39), která je platná k 1. lednu kalendářního roku ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů 2c),
ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
i) dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory, příspěvky z veřejných rozpočtů a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 4j), a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách 4k); jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách 4m),
j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,
k) stipendia 2a) ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce, stipendia z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, anebo obdobná plnění ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení 48) včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb 2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,
l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě, 3a) žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, 3) vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů, 3a)
n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů, 3)
o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů, 3)
p) příjem získaný ve formě dávek z úrazového pojištění podle zvláštních právních předpisů upravujících úrazové pojištění 4),
r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu 13), z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů neuvedených pod písmenem w), přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu 13) nebo účasti na obchodní společnosti se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů v době do 5 let od nabytí, a z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona, 4a)
t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu 124), podpory z Vinařského fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu 13c) a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu, 20)
u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytové potřeby v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,
v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,
w) příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z kapitálového majetku. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c. Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Obdobně se postupuje u příjmů plynoucích jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu 13d),. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,
x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zvláštního právního předpisu 19a),
y) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, 49) orgánem sociálního zabezpečení 50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, 51)
z) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,
za) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů, 60)
zb) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu 64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,
zc) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu 4c),
zd) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na tuzemském nebo zahraničním veřejném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují,
ze) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu, 4h)
zf) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence, 4i) a darů poskytnutých fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb,
zg) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru
1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů 60) ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis, 60)
2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů 60) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis, 60)
zh) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání 131) při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem, 131) je osvobozen, vztahuje-li se k
1. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
zi) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie,
zj) renta, náhrady a naturální plnění poskytované bývalému prezidentu republiky podle zvláštního právního předpisu,
zk) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu (§ 35c),
zl) odměny, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvky, naturální plnění a náhrady výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrady výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce nebo registrovanému partnerovi nebo partnerce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky,
zm) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zvláštního právního předpisu 22a), stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu 22a),
zn) příjem podle § 7 plynoucí dlužníkovi ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu 19a), a v jednom zdaňovacím období následujícím bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace.
(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo
a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,
b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu, 60)
c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů, 4g)
d) k rozdělení pozemku.
(3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
(4) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen "daňová evidence"). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci. 20)
§ 8
Příjmy z kapitálového majetku
(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou
a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen "mimo stojící společník"), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen "smlouva o převodu zisku") nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen "ovládací smlouva"), úrokový výnos státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, snížený o vyhlášenou cenu prodejní opce, kterou jsou podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla náklady spojené s výkonem činností v souvislosti s řízením státního dluhu, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu, 9f)
d) výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených,
e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem 9a) po snížení podle odstavce 6,
f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení podle odstavce 7,
g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech s výjimkou podle § 7a a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c),
h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).
(2) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují
a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a emisním kursem při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu odkupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu odkupu,
b) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.
(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 2 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) a v odstavci 2 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně).
(5) Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. b) se snižují o pořizovací cenu předkupního práva. Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 2 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.
(6) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.
(7) Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
(8) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.
§ 10
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména
a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu 13d) s výjimkou uvedenou v § 4,
c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu 13) s výjimkou uvedenou v § 4,
d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, 10)
e) přijaté výživné, důchody 11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,
f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,
g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva, 13)
h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4,
ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,
i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,
j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu, 131)
k) příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou 73) s výjimkou uvedenou v § 4.
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.
(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,
b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů 12) nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor.
(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku 1a) ke dni nabytí. U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo děděním je výdajem hodnota pohledávky. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu 1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.
(6) U p ࡂ ࡄ ࣠ ࣬ औ ⅜ Ⅰ 㑬 㑰 㙂 㙈 㡼 㡾 㥚 㥜 㧨 㧬 㮴 㮶 㴪 㴮 㺐 㺔 㼎 㼒 㽈 㽌 㿐 㿖 䀊 䀎 䂈 䂌 䃘 䃜 䊢 䊦 䏞 䏢 䟸 䟼 䤪 䤮 䪼 䫀 䯊 䯎 乊 乎 侎 侒 哰 哴 啘 啚 嘾 噂 圸 场 塼 塾 奸 奺 婐 婔 屬 屰 枔 枘 棠 棦 槲 槸 汐 汔 蝲 蝸 �췗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗엗ᔏ㍨﹫ᘀ㍨﹫䠀Īᔒ㍨﹫ᘀ㍨﹫㔀脈ᔌ㍨﹫ᘀ㍨﹫ ᘆ尦 ᔏ尦ᘀ尦㔀脈ᘑ尦㔀脈䩃 䩡 ᔗ尦ᘀ尦㔀脈䩃 䩡 一 ࡂ ࡄ ࣠ ࣪ ࣬ ऒ औ ॎ ॒ ᘪ ᘮ ⋮ ⋲ ⛚ ⛞ Ⱀ Ⱄ ㌶ ㌺ 㞠 㞤 㸆 㸊 䏨 䏬 ñ ñ ñ ñ ã ã ã ã ã ã ã ã ã ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧欳þഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧欳þᨀ 泲ý ЄĀā䏬 䔞 䔢 䫆 䫊 䮬 䮰 凈 凌 呎 呒 噆 噊 圾 坂 墂 墆 妀 妄 曎 曒 果 枠 汘 汜 疄 疈 盚 盞 ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧欳þᰀ蝸 蝺 蝼 袈 袊 襺 覀 觺 觾 詀 詄 譼 讀 輪 輮 鋠 鋤 闰 间 雸 雼 馲 馶 鲂 鲆 鸰 鸴 ꈠ ꈤ ꊄ ꊊ ꎺ ꏀ 낂 낈 넰 넶 뉜 뉢 뜺 뜾 랲 랶 뾄 뾈 뾌 뾎 뾖 뾠 뿞 쉲 쌶 얖 졖 찈 찌 촊 촎 퐰 퐲 퓶 핾 햊 햌 햚 헼 혈 혊 혖 ��������������������ퟹ쳓쳂쳪쳪첺첺곌곌ᔒⅨ奨ᘀⅨ奨㔀脈࠷ᘆⅨ奨 ᔏⅨ奨ᘀⅨ奨䠀ĪᔒⅨ奨ᘀⅨ奨㔀脈ᔌⅨ奨ᘀⅨ奨 ᘆ尦 ᘆ㍨﹫ ᔏ㍨﹫ᘀ㍨﹫䠀ĪᔌⅨ奨ᘀ㍨﹫ ᘉⅨ奨㔀脈ᔒⅨ奨ᘀ㍨﹫㔀脈࠷ᔌ㍨﹫ᘀ㍨﹫䐀盞 袊 袎 覆 覊 讄 讈 赼 趀 輲 輶 鄠 鄤 鋪 鋮 锜 锠 闸 闼 鞢 鞦 頌 鲊 ꈨ ꈬ ꐂ Ꚕ ꥌ ꥐ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧欳þᰀꥐ ꪆ ꪊ ꭲ ꭶ ꯢ ꯦ 꾢 꾦 넼 녀 돆 돊 듈 듌 뙐 뙔 띂 띆 랺 랾 럮 럲 뭊 뭎 뾌 뾎 뾐 ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ï Ā ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧欳þᬀ뾐 뾒 뾔 뾖 뾞 뾠 뿜 뿞 살 졚 졞 즂 즆 찐 찔 처 천 쵌 쵐 캪 캮 퇺 퇾 튾 틂 팰 혚 ý ﴀ ý ï ï á á á á á á á á á ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧校Yഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧校YĀ ᨀ혚 혞 회 횐 � � � � � � 樂 落 ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ï á á ñ ñ ñ ഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧校YĀ ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧校Yᨀ혖 練 華 ﯾ ﰂ ﱂ ﱆ ƒƖނވࣰࣴᇂᇆᮠᮤ⳪䘀䝺䝾䠢䠤䢊䢎俚俞吔吘巬差已巾帚牖牞牠牤牦牨牲牶瑈瑊瑌盰盲直梨栗戮戮戮戮戮戮栗栗類栗栗栗栗栗뿉뗉ꎮ駢즑짧 ᔏቨᘀቨ㔀脈ᔒቨᘀቨ㔀脈⩈ᔕቨᘀቨ㔀脈࠷䢁Īᘌቨ㔀脈࠷ᔒቨᘀቨ㔀脈࠷ᔒቨᘀቨ㔀脈ᔌቨᘀቨ 唃ĈᔏⅨ奨ᘀⅨ奨䠀ĪᔏቨᘀⅨ奨䠀Īᘉቨ㔀脈ᘆቨ ᔒⅨ奨ᘀⅨ奨㔀脈ᘆⅨ奨 ᔌⅨ奨ᘀⅨ奨㠀 ﰆ ﰊ ﲾ ﳂ ᄐ ƚƞ˄ˈѤѨںھތސमलโๆໂრფዦዪ᧘ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧校YᰀⳖⳚ侊侎刢刦巬差巰已巼巾帘帚廾异徊徎慸慼捄捈搆搊ñ ñ ñ ñ á á á Ó 팀 Ó 팀 Ó 팀 Ó 팀 Ó 팀 ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧堒óഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧堒óĀ ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧校Y᠀říjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu 13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů, 2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva, 13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena akcie původního investičního fondu nebo podílového listu původního podílového fondu. U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.
(7) Důchod podle občanského zákoníku 11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.
(8) Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu 1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem, 20) při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku. Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.
§ 22
Zdroj příjmů
(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,
c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,
e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky,
f) příjmy
1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,
2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,
g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zm), s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor,
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,71) trhu 71), včetně úrokového výnosu státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, sníženého o vyhlášenou cenu prodejní opce, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, 71) majetkových práv registrovaných na území České republiky,
8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží,
9. výživné a důchody, 11)
10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu,
11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
12. sankce ze závazkových vztahů,
h) příjmy z převodu podílů v obchodních společnostech nebo družstvech, které mají sídlo na území České republiky.
(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí.
(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti anebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity, 19g) který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3.
(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.
§ 36
Zvláštní sazba daně
(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí
a) 15 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6 a 12, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e),
2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c),
b) 15 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodě 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, 34c) sníženého o pořizovací cenu 20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu 70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu 70) ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,
4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu 70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
c) 5 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.
(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí 15 %, a to
a) z účasti v akciové společnosti a z podílu na zisku z podílového listu (dále jen "dividendový příjem"), u poplatníků podle § 2 z rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání, z úrokového příjmu z dluhopisu 35a), ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému 35b) , s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,
b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,
c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
d) z podílu na zisku tichého společníka,
e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
f) z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
g) z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
h) z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu 34c), sníženého o pořizovací cenu 20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
i) z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu 70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu 70) ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,
j) ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
k) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu 12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),
l) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],
m) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu 35c), z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
n) z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7,
o) z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu 13), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,
p) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,
r) z příjmů z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. k),
s) z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8,
t) z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize podle § 7 odst. 6.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu 70), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.,
u) z úrokového výnosu státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, sníženého o vyhlášenou cenu prodejní opce, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti.
(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, se základ daně a daň připadající na tento státní dluhopis nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích poplatníkovi z těchto státních dluhopisů se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
(4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů
a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 4,
b) z úroků z hypotečních zástavních listů, 4d) z dluhopisů, 35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, 35b) a dále z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu, 35d)
c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu 16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.
U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) v bodě 4 se do základu daně pro zvláštní sazbu daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva.
(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmu mimo stojícího společníka, který není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly výše uvedené příjmy zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň.
(6) Plynou-li poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 úrokové příjmy ze státních dluhopisů, které tento poplatník pořídil z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního právního předpisu 22a) a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu a nebo jeho celková daňová povinnost je nižší, než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek 35e).
(7) Zahrnou-li do daňového přiznání poplatníci uvedení v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12, započte se sražená daň na jejich celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podávají daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek 35e). Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem 28b), použije se obdobně § 38e odst. 7.
Změna zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
§ 14
(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").
(3) O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje
a) jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,
b) název a adresu poskytovatele,
c) poskytovanou částku,
d) účel, na který je poskytovaná částka určena,
e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,
g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,
h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6),
i) den vydání rozhodnutí,
j) seznam fyzických a právnických osob placených z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, na které se nevztahuje zákon o veřejných zakázkách,
k) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).
(4) Na rozhodnutí podle odstavce 3 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení 15) a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. 15a)
(5) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí nejsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] ani peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen "dotace neobsahující prostředky od Evropské unie"), vyčlenit z podmínek, které v něm příjemci ukládá podle odstavce 3 písm. g), podmínky méně závažné nebo uvést, která nesplnění podmínek uložených podle odstavce 3 písm. g) jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt.
(6) V rozhodnutí o dotaci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. b) a d)] nebo peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie [§ 44 odst. 2 písm. f)] (dále jen "dotace obsahující prostředky od Evropské unie"), může poskytovatel stanovit, že nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Může též stanovit, že takovýmto nižším odvodem budou postižena méně závažná nesplnění podmínek podle odstavce 3 písm. g) nebo některých z nich. V tom případě stanoví, která to jsou. Při postupu podle tohoto odstavce poskytovatel v rozhodnutí o dotaci vždy stanoví u všech jednotlivých podmínek, jejichž nesplnění bude postiženo nižším odvodem, a u všech jednotlivých méně závažných nesplnění v rozhodnutí uvedených, kolik procent z celkové částky dotace bude odvod za porušení rozpočtové kázně činit. Podle tohoto odstavce poskytovatel postupuje, umožňuje-li to právo Evropských společenství.
Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit u programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální15b), jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví
a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených, výdajů nebo nákladů projektu,
na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo
jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady projektu nebo jejich část.
(8) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti, kdy kraj nebo Regionální rada regionu soudržnosti má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj nebo Regionální radu regionu soudržnosti v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti jako sankci za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji nebo Regionální radě regionu soudržnosti jako nepoužité.
(9) Odstavec 6 a přiměřeně odstavec 8 platí též pro poskytování dotací z Národního fondu (§ 37 odst. 8).
(10) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75).
(11) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu 16) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.
(12) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna do měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na účet finančního vypořádání.
____________________
15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
15a) § 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
15b) Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009.
Čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2009.
16) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
¨
§ 35
Řízení státního dluhu
Výkon činnosti v souvislosti s řízením státního dluhu
(1) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státního dluhu oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Za tímto účelem může ministerstvo přímo provádět operace na sekundárním trhu nákupy a prodeji státních dluhopisů nebo dluhopisů vydaných Českou národní bankou, pokud jejich provádění nedohodne s Českou národní bankou nebo jiným subjektem; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu. 20)
(1) Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny:
a) sjednávat obchody s investičními nástroji a nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,
b) organizovat trh se státními dluhopisy,
c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk: tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování20)
d) vést evidenci zaknihovaných nebo listinných státních dluhopisů včetně státních dluhopisů pro fyzické osoby a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,
e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy: existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,
f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů, nebo
g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.
(2) Ministerstvo je dále oprávněno v rámci výkonu řízení státního dluhu sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových, či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními subjekty, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.
_________________
20) § 62 zákona č. 248/2009 Sb., o platebním styku
(3) Ministerstvo může v případě státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, část úrokového výnosu, na který má osoba oprávněná vykonávat práva spojená s tímto státním dluhopisem právo, použít na úhradu nákladů spojených s výkonem činností uvedených v odstavci 1 týkajících se těchto státních dluhopisů. Část úrokového výnosu, kterou ministerstvo použilo na úhradu nákladů podle věty první, netvoří příjem státního rozpočtu.
(4) Ministerstvo dále může v případě státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, snížit úrokový výnos po zdanění, na který má osoba oprávněná vykonávat práva spojená s tímto státním dluhopisem právo, o vyhlášenou srážku vypočtenou v závislosti na délce držby tohoto dluhopisu; srážky vyhlašuje ministerstvo. Tyto srážky jsou příjmem státního rozpočtu.
(3) (5) Ministerstvo při financování státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů jako zdroje ministerstva pro vyloučení úrokových rizik a rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.
(4) (6) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž veškeré závazky ručí podle zvláštního zákona stát; v souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů, k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.
§ 36
(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.
(2) Státními finančními aktivy jsou
a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem 21),
b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly,
c) pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí poskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty,
d) jiné pohledávky.
(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj podle zvláštních právních předpisů. Peněžní prostředky tohoto účtu se používají na důchodovou reformu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády. O použitou částku se zvyšuje rozpočet výdajů státního rozpočtu a mění se financující položky, jestliže použití nebylo rozpočtováno. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.
(4) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové účasti a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, má ministerstvo povinnost evidovat mimo bilanci státních finančních aktiv a pasiv. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1, 3 až 5 a 10 a § 15 obdobně.
(6) Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu.
(7) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva 21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva 21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.
(8) Státními finančními pasivy jsou
a) závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů,
b) jiné závazky státu.
(9) Souhrn státních finančních pasiv tvoří státní dluh.
(10) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.
____________________
21) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
21a) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.
搊擨擬攀晬栬栰楮櫺毘炦瑌瓲疀睰碖磊禔秸稼穀笤笨芌芐蚬蚰蝐ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧堒óᬀ直相磂磆蝐蝒蝞螈踔踚蹖蹚郘郜銔銘雜雠鯦鯬鳮鳴ꗔꗚꘘꘜꢞꢢ꩞귦귪돒돘럢럦셖셚쇶쇸쇺쇼쌬쏆쏈쭪쭬췞췠퀜퀠퀾큄텊텐퇺툀푔푘쓉쒿뎺꿥Ꞔ폥폥폥폥폥폥폥 ᔏ㝨㡸ᘀ虨㔀脈ᘆ㝨㡸 ᔌ㝨㡸ᘀ㝨㡸 ᘉ尦㔀脈ᘉ虨㔀脈ᘉ㝨㡸㔀脈ᔒ㝨㡸ᘀ虨㔀脈࠷ᔏ虨ᘀ虨䠀Īᔒ虨ᘀ虨㔀脈ᔌ虨ᘀ虨 ᘆቨ ᔌቨᘀቨ ᔏቨᘀቨ䠀Ī䀀蝐蝒蝜蝞螆螈裼褀褜詞謐謔謰趂車錈鏆钐鞀鞄頔領饰饴鹖鹚鼾ý ï ï á á á á á á á á á á ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧玆ðഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧玆ðĀ ᨀ鼾齂鿀鿄ꀖꀚꈴꈸꑲꑶꕀꕄꚌꚐꮔꮘ꺊꺎넞넢딎딒뜜뜠뭲뭶므ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧玆ðᰀ므믄벦벪븚븞뻚쇼쇾쏈쏌췠췤켲켶쿂쿆툄툈���ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ï Ā ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧玆ðᬀ타๖ྴྼၠၤᆴᆶቨᢶᢼᤀᦎᦖ᪤ᮎᮔ᱒ₐₖⅈ⅐↴↾╔╖╚╠◐◒◚◞☚⚆⚊⩊⩖⻌⽶⽼㓄㓆㓈㠨㠪㪎㪲㪺㬚컷싲쪺쫂몳쪦쫂쪺钜 ᔏࡨ덽ᘀ鑨湃㔀脈ᔒࡨ덽ᘀ鑨湃㔀脈⩈ᔘ먴ᘀ鑨湃㔀脈⩂瀆ィ ᘌ鑨湃㔀脈⩈ᔏ먴ᘀ鑨湃㔀脈ᔏᩨ렊ᘀ鑨湃㜀脈ᘆ鑨湃 ᔒ╬ᘀ鑨湃㔀脈⩈ᔏ╬ᘀ鑨湃䠀Īᔌ╬ᘀ鑨湃 ᔔ齨썳ᘀ鑨湃伀͊儀͊ ᘉ鑨湃㔀脈ᔏ╬ᘀ鑨湃㔀脈㨀金癩笠識÷ ÷ ÷ Û � Û � Û � Û � Û � Û � Û � Û � Û � Û ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧䎔nഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧䎔n܀ ␃愁Ĥ摧䎔nᤀﱂﱆﱺﱾﶨﶬ04"ԨԬ๔๖ၜᄼᄾᇀᇂñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ � Ò 툀 º 글 ␃ഃ׆Ā 愀̤摧䎔ǹ̤☊Ɇഀ߆⤁Ą ༀᄀ帀怀愀̤摧䎔n܀ ␃愃̤摧䎔ǹ̤☊ņഀ׆Ā ༆ᄀ䲄廿怀䲄懿̤摧䎔nഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧䎔n᐀ᇂቨቬᢰᢴᦈᦌ᪖᱄᱈⁞₌ₐ⅄ⅈ↲↴⎌╔╖╚◌è � Ú � Ú � Ú � Ú � Ú � Ï 케 Ú � Ú � Ç 윀 Ú � Ú ܀ ␃愃̤摧䎔n 㜀$䠀$摧䎔nഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧䎔nᘀ ␃ਃ&䘋옍ĄЩༀᄀ帀怀愀̤摧䎔nᜀ◌◐◒◜◞☚⚆⚈⩊⩌⭘ⷮ⹂⾀㈂㎘㐴㒶㓆㠨㠪ñ ã Û � Ö 츀 Î 숀 ´ 됀 ´ 됀 ´ 됀 ´ 츀 Î 혀 ഀ ␃༃梄ጁ碤帀梄愁̤摧䎔n ␃ᄃ梄态梄愁̤摧䎔n܀ ␃愃̤摧䎔nЀ 摧䎔n܀ ␃愁Ĥ摧䎔nഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧䎔nഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧䎔n᐀㠪㪎㪲㬘㬚㬜㻊㻌䇪䈆䒦䒪䟖䟚䟞䟠䟪䟬䡶䡺䣄䣈䫪÷ ò ò æ Ü ÷ ò Î 쀀 Î 츀 Î 츀 Î 츀 ഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧䎔nഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧䎔nऀ ␃ጃ碤愀̤摧䎔n ␃ᄃᲄ怂ᲄ愂̤摧䎔nЀ 摧䎔n܀ ␃愃̤摧䎔nᘀ㬚㬜㻈㻊㻌㻒䇪䈄䈔䈚䈜䈢䒶䒼䓀䓆䟞䟠䟪䫠䫦恼悀拎拖歺殀气氜泰泲ﳚﳒﳴﳒﳊ믃돃믃돃돃돃곃 ᔌቨᘀ鑨湃 ᔏ╬ᘀ鑨湃䠀Īᔏ╬ᘀ鑨湃㔀脈ᔌ╬ᘀ鑨湃 ᔏ홨묢ᘀ鑨湃㔀脈ᔏᩨ렊ᘀ鑨湃㜀脈ᔘ먴ᘀ鑨湃㔀脈⩂瀆ィ ᔏ䭨셂ᘀ鑨湃㔀脈ᘉ鑨湃㔀脈ᔏ먴ᘀ鑨湃㔀脈ᘆ鑨湃Ḁ䫪䫮䰬䰰举乂乪乮姈姌峄峈悢悦慈慌桂框梐梔楶楺榨榬樞樢歆歊歶ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧䎔nᰀ歶歺氐气波泤泦注泪泬泮泰泲ñ ñ ñ ñ ì ä Ā ܀ ␃愁Ĥ摧䎔nЀ 摧䎔nഀ ␃$㠀$⑈愀̤摧䎔nఀ,週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥 뀗˄뀘˄逌˄ ʆ D䀀DЌ 欳þ Normální 䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ JA¡JԌ Standardní písmo odstavce Zi³ZԌ Normální tabulka 㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶ 0kÁ0Ԁ Bez seznamu ◮言 ! " p q u v § © ܕ ܗ ൷ ൹ ለ ሊ ᖛ ᖝ ័ ្ ᬃ ᬅ ᷴ ᷶ ẏ ẑ Ⅳ Ⅵ ⇖ ⇘ ⓤ ⓦ ☧ ☩ ✣ ✥ ➟ ➡ ⡁ ⡃ ⣀ ⣂ ⽧ ⽩ ⿎ ⿐ ㈬ ㈮ 㛂 㛄 㝭 㝯 䁅 䁇 䃃 䃅 䇂 䇄 䊾 䋀 䎙 䎛 䒐 䒒 䕵 䕷 䚎 䚐 䛼 䛾 䟑 䟓 䠆 䩅 䴔 䴖 丁 佊 傦 储 元 充 冹 冻 凱 凳 发 叓 咞 咠 嗣 嗥 噤 噦 在 圪 垡 垣 埝 域 執 培 妥 妧 密 寇 寈 寉 寊 寋 寏 寐 寮 寯 屚 怭 怯 惁 惃 戈 戊 扌 扎 抦 抨 捕 捗 擽 擿 敟 敡 斘 服 朏 杆 杈 梌 梎 椵 椷 殽 殿 渓 渕 琋 琍 疋 疌 疑 疒 疡 疢 瘓 盓 盕 碊 碌 祷 祹 稃 稅 穟 穡 篞 篠 糍 糏 絢 絤 縲 縴 罝 罟 翆 翈 肗 肙 茡 茣 荟 荡 葰 葲 蕳 蕵 裬 裮 鉫 鉭 霺 霼 领 颈 鹫 鹬 鹭 鹮 鹳 鹴 麁 麂 黴 黶 鼺 鼼 ꀱ ꀳ ꄗ ꄙ ꅸ ꅺ ꇩ ꇫ ꇵ ꊫ ꎋ ꎍ ꐬ ꓲ ꕡ ꟈ ꦛ ꧮ ꨵ ꬭ ꯀ ꯚ 갿 걱 겓 겕 괇 괉 낻 낽 닋 닍 댝 댞 댣 댤 댸 댹 돳 돵 됃 뒤 듽 듿 딍 똶 뛚 룹 류 립 묵 묷 뭿 뮁 밭 밯 뺠 뺢 뼔 뼖 뽕 뽗 뾀 뾂 삏 삑 솮 솰 숕 숗 슻 슽 쓞 쓠 씿 앁 욺 욼 전 젆 짼 짾 쬃 쬅 촮 촰 쵕 쵗 췈 췊 캂 캄 컢 큳 클 텙 텛 홥 홧 휎 휐 흖 흘 � � � � � ﰹ ﰻ ﳀ ﳂ ﶗ ﶙ ᄂ ᆭ ᄏ ᄑ NOĻȟȠȢɛɝɞɣɤʂʸʹҚқԡ٬ږܵࡶुএஉஊ಼ഁംഃၪၸᇈᇊ፠።፤፥፪፫ᎰᎲᏗᏙᓪᓬᖋᖍᚔᚖᚪᚬ᱙ᱛᷗᷙῆῈ’‛⎖⎘⎽⎿⑉⒄⒆┘┚┰┲╽╿◦◧◨◩◪◫◬◭◰ 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 ﰹ ﰻ ﳀ ﳂ ﶗ ﶙ ᄂ ᆭ ᄏ ᄑ NOĻȟȠȢɛɝԡ٬ږܵࡶुএஉஊ಼ၸᇈᇊ፠።፤፥፪፫ᎰᎲᏗᏙᓪᓬᖋᖍᚔᚖᚪᚬ᱙ᱛᷗᷙῆῈ’‛⎖⎘⎽⎿⑉⒄⒆┘┚┰┲╽╿◦◧◨◩◪◫◬◭◰䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀삚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀삚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀Ᏽ ހ䂚 耀Ᏽ ހ䂚 耀Ᏽ ހ톊 〳 ހ䂚 耀Ᏽ ހ䂚 耀Ᏽ ހ䂚 耀Ᏽ ހ䂚 耀Ᏽ ހ䂚 耀Ᏽ ܀톊 〉 ހ톊 〉 ހ䂚 耀Ᏽ ހ䂚 耀Ᏽ ހ톊 ݏ톊 ܀톊 ܀䀟 ㄟ ǿ Ȁ Ȃ ܀톊 ހ톊 ހ䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䂚 耀 耀 ܀䀊 ⠀ ܀䀊 〆ⵒ ܀
〆㻱 ܀ 蝸 혖 直㬚泲 ĸ ļ ł 䏬 盞 ꥐ 뾐 혚 搊蝐鼾믛◌㠪䫪歶泲 ¡ ¢ ķ Ĺ ĺ Ļ Ľ ľ Ŀ ŀ Ł Ń ń 泲 ꯠ返ꯡꯢꯣꯤꯥ枤ꯦ栤ꯧ樄ꯨ櫌ꯩ氬ꯪ沬꯫횼!꯬♔ౝ꯭芤鉄鷜꯰黬꯱꯲꯳꯴꯵꯶奈꯷⇼꯸イଆ꯹屌禴穴䍴 戄 槕 獝 詵 黚 ꀟ ꏃ ꏒ ꐍ 굤 꾚 꾩 녺 뎬 돦 둇 땂 믬 쩑 � ﯝ Ɖᯁᾯᾳ◰
䍷 戆 様 獣 詹 黝 ꀢ ꏆ ꏕ ꐐ 굧 꾝 꾬 녽 뎯 돩 둊 땅 믯 쩔 � ﯠ ©ƙᯄᾲᾷ◰
8 耪牵㩮捳敨慭業牣獯景潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耄慤整耀C 耪牵㩮捳敨慭業牣獯景潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耏敭牴捩潣癮牥整rಀ 슟ᐕ ̀ㆀ愠耄〱愠考′١㊀〰‱ѡ㊀〰ж㊀‶͡㎀愠考‴š㖀考‵͡㚀愠老̷㞀愠耂昹考慄ɹ沀ճ䶀湯桴耉牐摯捵䥴Մ璀慲獮耄教牡
ጦ ᷶ ᷸ ➤ ➭ ⟦ ⟯ 㼨 㼳 䎛 䎝 䒒 䒔 䕷 䕹 䛾 䜀 䟓 䟕 䴖 䴘 储 傪 充 兇 冻 冽 凳 凵 叓 叕 咠 咢 矙 矤 磊 磖 絤 給 蚅 蚇 鄇 鄉 魛 魝 ꓧ ꓫ ꓬ ꓯ ꜊ ꜌ 먬 머 뻬 뻸 뿛 뿧 샾 섊 잡 잣 쯶 찄 촠 촬 콑 콝 ◰ " o q t v ¦ © ܔ ܗ ൶ ൹ ཬ ሇ ሊ ᖚ ᖝ ៏ ្ ᬂ ᬅ ᷳ ᷶ Ẏ ẑ Ⅲ Ⅵ ⇕ ⇘ ⓣ ⓦ ☦ ☩ ✢ ✥ ➞ ➡ ⡀ ⡃ ⢿ ⣂ ⽦ ⽩ ⿍ ⿐ ㈫ ㈮ 㛁 㛄 㝬 㝯 䁄 䁇 䃂 䃅 䇁 䇄 䊽 䋀 䎘 䎛 䒏 䒒 䕴 䕷 䚍 䚐 䛻 䛾 䟐 䟓 䠅 䠆 䩄 䩅 䴓 䴖 一 丁 佉 佊 傥 储 兂 充 冸 冻 凰 凳 叐 叓 咝 咠 嗢 嗦 噣 噦 圧 圪 垠 垣 埜 域 埶 基 妤 妨 寅 寋 寎 寐 寭 寰 屙 屚 怬 怯 惀 惃 戇 戊 手 扎 报 抨 捔 捗 擼 擿 敞 敢 斗 斘 朌 朏 杅 杉 梋 梏 椴 椸 殼 毀 渒 渖 琊 琎 疊 疌 疐 疒 疠 疣 瘒 瘓 盒 盕 碉 碌 祶 祹 稂 稅 穞 穡 篝 篠 糌 糏 絡 絤 縱 縴 罜 罟 翅 翈 肖 肚 茠 茤 荞 荡 葯 葲 蕲 蕶 裫 裯 鉪 鉮 霹 霽 颅 颉 鹪 鹮 鹲 鹴 麀 麃 黳 黶 鼹 鼼 ꀰ ꀳ ꄖ ꄙ ꅷ ꅺ ꇨ ꇫ ꇴ ꇵ ꊪ ꊫ ꎊ ꎍ ꐫ ꐬ ꓱ ꓲ ꕠ ꕡ Ꟈ ꟈ ꦚ ꦛ ꧭ ꧮ ꨴ ꨵ ꬬ ꬭ ꮿ ꯀ ꯙ ꯚ 갾 갿 거 걱 겒 겕 괆 괊 낺 낾 닊 닎 댜 댞 댢 댤 댷 댺 돲 돵 됂 됃 뒣 뒤 듼 듿 딌 딍 똵 똶 뛙 뛚 룸 룹 륗 류 림 릾 무 묷 뭾 뮂 밬 밯 뺟 뺢 뼓 뼖 뽔 뽗 뽿 뾂 삎 삑 솭 솰 숔 숗 슺 슽 쓝 쓠 씾 앁 욹 욼 젃 젆 짻 짾 쬂 쬅 촭 촰 쵔 쵗 췇 췊 캁 캄 컡 컣 큲 클 텘 템 홤 홨 휍 휐 흕 흘 � � � � � � ﰸ ﰼ ﲿ ﳃ ﶖ ﶚ ᆪ ᆭ ᄎ ᄑ MOĺĻȞȢɚɛɝɞɢɤʁʂʷʺҙҠԠԡ٫٬ڕږܴܵࡵࡶीुএஈ಼್ഀആ໙ໞၩၿᇇᇐ፟፥፩፬ᎯᎳᏖᏙᓩᓬᖊᖍᚓᚖᚩᚭ᱘ᱜᷖᷚΈ‘“⎕⎙⎼⎿⑈⒃⒇┗┚┯┲╼╿◥◰ ! q v 寂 密 寋 寐 鹮 鹴 ◰ ◰㙺㡔ݎ㊸慾䗙ሸ� ჿ ̌ ᠍ 萏Ũ萑ﺘ옕栁葞Ũ葠ﺘ⡯蜀h 蠀H̀⠀㜀⤀Ā ЀƐ ఀ ༀ钄ᄂ预ᗾ׆Āʔ帆钄怂预蟾h 蠀HȀĀ⸀Ā Ȁƒ ఀ ༀ撄ᄅ䲄ᗿ׆Āդ帆撄怅䲄蟿h 蠀HȀȀ⸀Ā Ɛ ఀ ༀ㒄ᄈ预ᗾ׆Ā࠴帆㒄怈预蟾h 蠀HȀ̀⸀Ā ЀƐ ఀ ༀ҄ᄋ预ᗾ׆Ā帆҄怋预蟾h 蠀HȀЀ⸀Ā Ȁƒ ఀ ༀ풄ᄍ䲄ᗿ׆Āු帆풄怍䲄蟿h 蠀HȀԀ⸀Ā Ɛ ఀ ༀꒄᄐ预ᗾ׆ĀႤ帆ꒄ怐预蟾h 蠀HȀ⸀Ā ЀƐ ఀ ༀ璄ᄓ预ᗾ׆Ā፴帆璄怓预蟾h 蠀HȀ܀⸀Ā Ȁƒ ఀ ༀ䒄ᄖ䲄ᗿ׆Āᙄ帆䒄怖䲄蟿h 蠀HȀࠀ⸀Ȁ ЀĀ ̀ༀ⦄ᄄ㾄ᗽ׆ĀЩ帆⦄怄㾄濽( ) 耄 ᠊ 萏֠萑ﺘ옕ꀁ葞֠葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l梇 䢈 . 耀 ᠊ 萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇 䢈 . 耄 ᠊ 萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l梇 䢈 . 耀 ᠊ 萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇 䢈 . 耄 ᠊ 萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇 䢈 . 舂 ᠊ 萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l梇 䢈 . 㙺㡔 慾䗙 订竮ЅЅЅЅЅЅЅЅ㾸ㄮЅЅЅЅЅЅЅЅ å
砷8倴>校Y⛡\䎔n䖌oᆓ㨧î玆ð堒ó欳þ䃿耀 㕔ᗂ ꀂ &