Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III

PAGE  
- 7 -


Důvodová zpráva

I. Obecná část

a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – malá RIA

Podle bodu 5 procesních pravidel Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace se velká RIA neprovádí v případě, že se právním předpisem implementuje právo ES. Tato výjimka se týká předloženého návrhu, neboť implementuje právo ES v souladu se Smlouvou o přistoupení České republiky k EU; z uvedeného důvodu byla zpracována pouze malá RIA.

1. Důvod předložení
· Název: zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů

· Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Cílem předloženého návrhu je pouze vypustit z § 17 devizového zákona odstavec 2, kterým byla stanovena omezující pravidla pro nabývání tuzemských nemovitostí, s výjimkou zemědělských pozemků upravených v odstavci 1 tohoto ustanovení, který zůstává zachován. Nezbytnost této legislativní úpravy je dána skutečností, že dne 1. května 2009 České republice uplynula lhůta stanovená pro zachování přechodného období u nabývání objektů vedlejšího bydlení. 

Vnitřní trh Evropské unie je založen na uplatňování čtyř základních svobod, tj. volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Podle článku 56 Smlouvy o založení Evropského společenství jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu a plateb, a to jak mezi členskými státy, tak i vůči třetím zemím mimo Evropskou unii. 

Česká republika si při vstupu do Evropské unie vyjednala k tomuto článku dvě přechodná období, která jsou zakotvena v příloze č. V kapitole 2. Aktu o podmínkách přistoupení, který se stal nedílnou součástí Smlouvy o přistoupení České republiky k EU (vyhlášena pod č. 44/2004 Sb.m.s. – viz příloha). Tato přechodná období jí umožnila zachovat si určitá omezení v oblasti nabývání tuzemských nemovitostí zahraničními osobami, a to v délce 5 let u objektů vedlejšího bydlení, a v délce 7 let u zemědělské půdy a lesů od data vstupu do Evropské unie, 
ke kterému došlo 1. května 2004. 

Smlouvu o přistoupení ČR k EU schválil Parlament České republiky, z tohoto důvodu má podle čl. 10 Ústavy a § 31 devizového zákona přednost před vnitrostátní právní úpravou.

· Ustanovení § 17 odst. 2 devizového zákona proto fakticky dne 1. května 2009 ztratilo svoji účinnost, katastrální úřady ho již nyní nemohou v praxi aplikovat. Na tuto skutečnost byly také oficiálně upozorněny metodickým pokynem Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, tedy konkrétně, že od uvedeného data nelze zamítat návrhy na vklad vlastnického práva s odkazem na předmětné ustanovení.

Ovšem bez ohledu na to, že v praxi se již omezení při nabývání tuzemských nemovitostí zahraničními osobami podle § 17 odst. 2 devizového zákona neuplatňují, to znamená, že nabývat tuzemské nemovitosti, s výjimkou zemědělské půdy a lesů, může jakákoliv fyzická či právnická osoba bez rozlišení, je ještě nezbytné pro jednoznačnost platného českého právního režimu předmětné ustanovení vypustit ze zákona. Dokud nebude zmíněné ustanovení výslovně zrušeno, hrozí České republice možnost finančních dopadů do státního rozpočtu, neboť nebyla provedena požadovaná adaptace devizového zákona právu Evropské unie a dochází proto k porušování závazků vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. 

Výše popsaným postupem katastrálních úřadů by sice mělo být v praxi minimalizováno riziko placení náhrad škod na základě žalob podaných jednotlivými osobami z důvodu rozporu vnitrostátní právní úpravy s právem ES; to ovšem platí za předpokladu, že nedojde v některém případě k pochybení katastrálního úřadu. Přesto může Evropská komise zahájit proti České republice řízení pro porušení Smlouvy o založení ES podle čl. 226, resp. pro rozpor české právní úpravy s podmínkami přechodných období, které může skončit až odsuzujícím rozsudkem Evropského soudního dvora ES. Na základě toho by pak mohla být Česká republika povinna platit částku několika tisíc eur denně, a to až do zjednání nápravy, tedy do zrušení § 17 odst. 2 devizového zákona. 
Pro úplnost uvádíme, že platná právní úprava v oblasti nabývání tuzemských nemovitostí vykazuje již od vstupu České republiky do Evropské unie určité nedostatky z hlediska její slučitelnosti s Aktem o podmínkách přistoupení, tedy primárním právem Evropské unie, jak bylo podrobně popsáno ve vládním návrhu předloženém 28. února 2007 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; projednávání tohoto návrhu však nebylo do konce jejího funkčního období dokončeno (viz poslanecký tisk č. 156/2007). 
Předložený návrh se nezabývá problematikou nabývání zemědělské půdy a lesů, u kterých bude ukončení přechodného období navrženo v další samostatné novele.
2. Návrh variant řešení

· Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“

V konkrétním případě žádné varianty řešení neexistují, je třeba pouze vypustit § 17 odst. 2 devizového zákona, který reguloval do 30. dubna 2009 nabývání tuzemských nemovitostí zahraničními osobami, s výjimkou zemědělské půdy a lesů.

Návrh vychází z potřeby uvést do souladu vnitrostátní právní úpravu s primárním právem Evropské unie, neboť závazek České republiky je zakotven v přístupové smlouvě, která je součástí primárního práva EU. 

· Dotčené subjekty

Úprava se týká na jedné straně práv vlastníků tuzemských nemovitostí, s výjimkou vlastníků zemědělské půdy a lesů, kteří mají mít možnost prodat svoji nemovitost libovolnému zájemci, na druhé straně se rozšířil okruh možných nabyvatelů těchto nemovitostí.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

· Identifikace nákladů a přínosů

Odstranění omezení při nabývání objektů vedlejšího bydlení v praxi zřejmě nemá žádný nebo nevýznamný dopad na vývoj trhu s nemovitostmi v České republice, neboť již v předchozím období, to znamená do 30. dubna 2009 si cizinci mohli takové nemovitosti koupit, a to buď legálně na základě povolení k trvalému pobytu či u občanů zemí Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska i na základě potvrzení o přechodném pobytu, dále prostřednictvím cizinci vlastněné tuzemské právnické osoby nebo organizační složky zahraniční právnické osoby podnikající na našem území, nebo případně stávající regulaci obcházeli různými možnými způsoby, jako je například smlouva o dlouhodobém pronájmu nemovitosti s možností její pozdější změny na smlouvu kupní bez jakýchkoliv dalších finančních doplatků, zřízením věcného břemene zajišťujícím cizinci doživotní užívání tuzemské nemovitosti, případně pro ně poměrně rizikovým nákupem nemovitosti prostřednictvím českých občanů nebo cizinců - tuzemců.

Výslovné odstranění tohoto omezení z devizového zákona bude znamenat potvrzení pro soukromé vlastníky nemovitostí, s výjimkou zemědělské půdy a lesů, že se skutečně zúžila státní regulace, která je do 30. dubna 2009 omezovala v možnosti volně nakládat s jimi vlastněnými nemovitostmi.
· Konzultace

Při přípravě návrhu nebyly uskutečněny žádné konzultace, neboť jde o prostou adaptaci primárnímu právu EU, které České republice po 1. květnu 2009 již neumožňuje pokračovat v regulaci přístupu zahraničních osob k tuzemským nemovitostem sloužícím k bydlení. Soulad návrhu s právem ES potvrdil v záznamu ze 13. srpna 2008 také Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, který posuzoval obdobný návrh novely předložený vládou do Parlamentu v roce 2008, který se odlišoval pouze v navrhované účinnosti od 1. května 2009 (viz poslanecký tisk č. 655/2008). 
4. Návrh řešení

· Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Vzhledem k výše uvedených skutečnostem neexistuje žádná jiná varianta, než je navrhované zrušení předmětného ustanovení.

· Implementace a vynucování 

Faktické zrušení předchozí regulace bude jednoznačně potvrzeno navrhovaným výslovným vypuštěním § 17 odst. 2 z devizového zákona. Vzhledem k tomu, že jde o liberalizační opatření, nepřichází v úvahu žádné vynucování, pouze trvá požadavek na řádnou aplikaci této liberalizované právní úpravy při zápisech do katastru nemovitostí.

· Přezkum účinnost

Přezkum účinnosti je v daném případě bezpředmětný.

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky


Přednost primárního práva EU před vnitrostátní právní úpravou je dána čl. 1 odst. 2 a čl. 10 Ústavy, které stanoví povinnost České republiky dodržovat mezinárodně právní závazky a v rámci hierarchie závaznosti jednotlivých právních předpisů staví na první místo vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal souhlas Parlament. Navrhovaná úprava je proto v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána; kromě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii jde o Dohodu o Evropském hospodářském prostoru a bilaterální dohodu uzavřenou mezi Švýcarskou konfederací a Evropským společenstvím a jeho členskými státy. 

1.
Podle čl. 4 Dohody o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru se ujednání uvedená v příloze B včleňují do Dohody o Evropském hospodářském prostoru a stávají se její součástí; Česká republika má v této příloze uvedená dvě přechodná období stanovená v příloze č. V kapitole 2 Aktu o přistoupení, tzn. přechodné období pro nabývání objektů vedlejšího bydlení a přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů. Smluvními stranami Dohody o EHP jsou na jedné straně státy EU a na straně druhé Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

2.
Dne 1.6.2002 vstoupila v platnost Dohoda o volném pohybu osob uzavřená mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé (uveřejněna v Official Journal of the European Communities z 30.4.2002 – L 114/6-63); jejím cílem je poskytnout právo vstupu, pobytu, přístupu k práci zaměstnancům a usazení osobám samostatně výdělečně činným, stejně jako osobám bez ekonomické aktivity, a zajistit jim stejné životní a pracovní podmínky, jaké jsou poskytovány domácím státním příslušníkům. 

Vytvoření odpovídajících životních podmínek zahrnuje i možnost nákupu nemovitostí (Příloha 1 článek 25 - Nákup nemovitého majetku). Státní příslušník smluvní strany, který má právo pobytu a své hlavní bydliště v hostitelském státě, musí na základě tohoto článku požívat stejných práv jako domácí státní příslušník. Pokud má právo pobytu, ale nemá své hlavní bydliště v hostitelském státě, požívá stejných práv jako domácí státní příslušník, co se týče nákupu nemovitého majetku potřebného pro jeho ekonomické aktivity, dále je oprávněn zakoupit si „druhé bydliště“ nebo rekreační objekt.
Protokol k Dohodě o volném pohybu osob, jehož součástí se stal i text kapitoly 2 Přílohy č. V Aktu o podmínkách přistoupení, rozšířil její působnost i na nové členské státy Evropské unie; protokol vstoupil v platnost dne 1.4.2006 (publikován v Úř. věst. L 89, 28.3.2006, s. 30).

d) Návrh na schválení úpravy v Poslanecké sněmovně Parlamentu v rámci prvního čtení 

Navrhovaná novela má za úkol zrušit jedno ustanovení devizového zákona z důvodu uplynutí lhůty stanovené pro dočasné zachování regulace při nabývání objektů vedlejšího bydlení, která byla dohodnuta v rámci předvstupních jednání do Evropské unie, a je zakotvena v příloze č. V kapitole 2. bodu 1. Aktu o podmínkách přistoupení (viz příloha). Jde tedy o provedení závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Protože návrh novely je pouze implementační a co do svého obsahu nekomplikovaný,  navrhuje se jeho projednání a schválení v rámci prvního čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu v souladu s § 90 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v platném znění. 
Navíc jde pouze o formální úpravu, protože omezení podle § 17 odst. 2 devizového zákona nemohou být z výše popsaných důvodů od 1. května 2009 v praxi uplatňována.

II. Zvláštní část

K čl. I

Vypouští se bez náhrady odstavec druhý § 17; u odstavce 1, který upravuje nabývání zemědělských pozemků v soukromém vlastnictví, se zrušuje číslování.

K čl. II

Vzhledem k tomu, že 5-letá lhůta stavená pro dočasné ponechání regulace při nabývání tuzemských nemovitostí sloužících k bydlení (objekty vedlejšího bydlení), která byla stanovena v bodě 1. kapitole 2. přílohy č. V Aktu o podmínkách přistoupení již uplynula dne  30. dubna 2009,  navrhuje se účinnost novely dnem jejího vyhlášení.

V Praze dne 5. října 2009

předseda vlády

Ing. Jan Fischer, CSc.  v. r.
ministr financí
Ing. Eduard Janota  v. r.
     Příloha

Smlouva o založení Evropského společenství

Kapitola 4 – Kapitál a platby

Čl. 56

1. V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.

Příloha č. V Aktu o podmínkách přistoupení

Kapitola 2. VOLNÝ POHYB KAPITÁLU

Smlouva o Evropské unii,

Smlouva o založení Evropského společenství.

1. Odchylně od povinností vyplývajících ze smluv, na kterých je založena Evropská unie, může Česká republika po dobu pěti let ode dne přistoupení ponechat v platnosti pravidla stanovená devizovým zákonem č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o nabývání objektů vedlejšího bydlení státními příslušníky členských států, kteří nebydlí v České republice, a společnostmi zřízenými podle práva jiného členského státu, které ani nejsou usazeny, ani nemají pobočku nebo zastoupení na území České republiky.