Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORN7XWDPEHY najdete zde


                ODŮVODNĚNÍ

ODŮVODNĚNÍ
Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad


Podle bodu 3 části první (procesní pravidla) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, nebyla RIA na tento návrh aplikována, neboť se jedná o změnu procesního předpisu – prováděcího předpisu trestního řádu - pro který je stanovena výjimka.

Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného vztahu k rovnosti mužů a žen


Současná právní úprava tj. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve výčtu trestů (§ 27) neobsahuje trest domácího vězení. Tento nový druh trestu přináší až trestní zákoník (zákon č. 40/2009, Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.), který nabude účinnosti 1. ledna 2010. Povinnost odsouzeného k náhradě nákladů spojených s výkonem  trestu domácího vězení a způsob úhrady stanoví novela trestního zákoníku provedená zákonem č. 306/2009 Sb., která obsahuje též změnu trestního řádu, konkrétně § 152. Současně obsahuje též ustanovení zmocňující Ministerstvo spravedlnosti k vydání obecně závazného právního předpisu, kterým stanoví denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem domácího vězení a způsob úhrady těchto nákladů.


Navrhovaná právní úprava zohledňuje jednak potřebu úhrady nákladného projektu zatěžujícího zejména v prvotní fázi, tj. před zřízením elektronického kontrolního systému, Probační a mediační službu, která bude formou namátkových kontrol v obydlí odsouzeného zajišťovat výkon kontroly trestu domácího vězení. Na druhé straně přihlíží i k reálným finančním možnostem široké škály osob odsouzených k tomuto druhu trestu. Stát má zájem na maximálním využití trestu domácího vězení, který stojí hned vedle trestu odnětí svobody a je jeho alternativou. Oproti trestu odnětí svobody je však pro stát výrazně úspornější a pro odsouzeného a jeho rodinu výhodnější, a to nejen z ekonomického hlediska. Byla proto zvolena denní sazba ve výši 50 Kč, která by měla zajistit dostupnost tohoto trestu pro každého odsouzeného. (Podmínkou pro uložení trestu domácího vězení je předchozí písemný slib odsouzeného, že  se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Odsouzený tak má na výběr – odmítnutím složení slibu dostát podmínkám trestu domácího vězení dává soudu prostor pro uložení jiného druhu trestu, zpravidla trestu odnětí svobody.)

Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví, a nestanoví pro něj odlišné podmínky. 

Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s akty práva Evropské unie



Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 


  
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména s článkem 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 21. února 1991 (vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.).



Navrhovaná problematika není upravena právními předpisy Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, dopad          na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a hospodářské subjekty, sociální dopady       a dopad na životní prostředí


Navrhovaná právní úprava nezavádí trest domácího vězení – ten byl do právního řádu zaveden zákonem č. 40/2009 Sb., trestním zákoníkem. Při jeho předložení a projednávání byly v důvodové zprávě vyčísleny finanční náklady na kontrolu jeho výkonu. Navrhovaná právní úprava provádí zmocňovací ustanovení trestního zákoníku a veškeré náklady s ní spojené zajistí Ministerstvo spravedlnosti v rámci schváleného rozpočtu kapitoly 336 – Ministerstvo spravedlnosti na příslušný rok. 



Navrhovaná úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, ani na hospodářské subjekty, zejména malé a střední podnikatele.



Navrhovaná úprava není spojena se sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.

Zvláštní část

K § 1:

Částka 50 Kč byla zvolena tak, aby nevybočovala z rámce náhrad, které obviněný platí v trestním řízení. Promítají se v ní, byť nikoli v plné výši zvýšené náklady, které bude nutno hradit na kontrolní činnost Probační a mediační služby (navýšení zaměstnanců, nákup a provoz automobilů a dalších technických prostředků) a náklady na platbu provozovateli elektronického kontrolního systému.

.

K § 2:


Celkovou výši požadované částky k náhradě nákladů spojených s výkonem trestu domácího vězení po výkonu trestu, nebo po výkonu části trestu, zjistí pro potřeby soudu Probační a mediační služba, která bude v pravidelném styku jak se soudem, tak s provozovatelem elektronického kontrolního systému a povede evidenci vykonaných dnů trestu a tím i výši účtovaných denních částek.

Pokud jde o způsob úhrady, může soud postupovat tradičně a po výkonu celého trestu rozhodnout o povinnosti k náhradě nákladů trestu domácího vězení. Nebo může soud rozhodovat, a to především u déletrvajícího trestu domácího vězení (který lze uložit až na dva roky), o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů spojených s výkonem tohoto trestu již v průběhu výkonu trestu postupně, vždy po vykonání části trestu – nejméně však vždy za období jednoho měsíce výkonu trestu.
K § 3


Počátek účinnosti této prováděcí vyhlášky k trestnímu zákoníku se shoduje s datem účinnosti trestního zákoníku.

PAGE  
3