Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                ODŮVODNĚNÍ

ODŮVODNĚNÍ
Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad


Podle bodu 3 části první (procesní pravidla) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, nebyla RIA na tento návrh aplikována, neboť se jedná o změnu procesního předpisu – prováděcího předpisu trestního řádu - pro který je stanovena výjimka.

Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného vztahu k rovnosti mužů a žen


Současná právní úprava tj. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve výčtu trestů (§ 27) neobsahuje trest domácího vězení. Tento nový druh trestu přináší až trestní zákoník (zákon č. 40/2009, Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.), který nabude účinnosti 1. ledna 2010. Podle § 334h tr. řádu Ministerstvo spravedlnosti může vyhláškou stanovit podrobnosti kontroly výkonu trestu domácího vězení.

Soud může uložit trest domácího vězení pouze tehdy, odsuzuje-li pachatele přečinu. Trestní zákoník stanoví, že přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Další podmínkou je, že vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu.


 Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hodin do 05.00 hodin, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. Soud může stanovit dobu, po kterou je odsouzený povinen se zdržovat ve svém obydlí odlišně. Může též odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.

Trestní zákoník stanoví, že podmínkou pro uložení trestu domácího vězení je předchozí písemný slib odsouzeného, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. 

Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení stalo vykonatelným, předseda senátu zašle odsouzenému nařízení výkonu tohoto trestu, v kterém určí počátek výkonu tohoto trestu a místo výkonu tohoto trestu. (Počátek výkonu trestu domácího vězení stanoví předseda senátu tak, aby si odsouzený mohl obstarat své záležitosti). Místo výkonu trestu stanoví předseda senátu v obydlí odsouzeného v místě trvalého pobytu nebo v místě, kde se odsouzený zdržuje, a to s přihlédnutím k jeho osobním a rodinným poměrům; je-li odsouzený zaměstnán, přihlédne i k místu výkonu zaměstnání a k možnostem dopravy do zaměstnání.

Na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo probačního úředníka nebo i bez takového návrhu rozhodne předseda senátu z důležitých důvodů o změně místa výkonu trestu domácího vězení, doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat, a přiměřených omezení a přiměřených povinností stanovených odsouzenému; přitom nesmí v neprospěch odsouzeného změnit počet hodin v týdnu, po které se má odsouzený zdržovat v obydlí, a rozsah přiměřených omezení a přiměřených povinností. O změně trestu domácího vězení rozhodne předseda senátu bez zbytečného odkladu i po vykázání ze společného obydlí (§ 44 a násl. zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky).
Soud může uložit trest domácího vězení až na dobu dvou let. Pro případ, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen, stanoví soud v rozsudku náhradní trest odnětí svobody, a to až na jeden rok. Zmařením trestu domácího vězení se rozumí nedodržení jeho podmínek stanovených v § 60 odst. 3 až 5 trestního zákoníku; v takovém případě soud rozhodne o výkonu celého náhradního trestu odnětí svobody a zároveň stanoví i způsob jeho výkonu (na rozdíl např. od slovenské právní úpravy, ve které se dva dny nevykonaného trestu domácího vězení rovnají jednomu dni nepodmíněného trestu odnětí svobody).  Soud rozhodne o nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody na návrh probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání.

Kontrolu výkonu trestu domácího vězení zajišťuje Probační a mediační služba dvěma způsoby, které lze navzájem kombinovat. Jednak je to namátková kontrola prováděná probačním úředníkem; za tímto účelem je odsouzený povinen probačnímu úředníkovi umožnit vstup do místa výkonu trestu. Druhý způsob probíhá ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, který umožňuje detekci pohybu odsouzeného, který má na těle umístěno příslušné technické zařízení – například „náramek“ na ruce nebo noze. Do doby zavedení elektronického kontrolního systému (nejdříve od roku 2011), bude Probační a mediační služba provádět kontrolu odsouzených formou namátkových kontrol v jejich obydlí.

Soud může k zajištění účinnější nápravy odsouzeného uložit po dobu výkonu trestu domácího vězení přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti (uvedené v § 48 odst. 4 trestního zákoníku) směřující k tomu, aby odsouzený vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.  U pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4 trestního zákoníku, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže, jimiž jsou dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti,  výchovná omezení a napomenutí s výstrahou (§ 15 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže).

Nedodržuje-li odsouzený stanovené podmínky domácího vězení a uložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti, sdělí tuto skutečnost  probační úředník bezodkladně soudu, který výkon trestu nařídil.

Předseda senátu může z důležitých důvodů na potřebnou dobu odložit nebo přerušit výkon trestu domácího vězení. Pominou-li důvody odkladu nebo přerušení, předseda senátu odklad nebo přerušení odvolá; doba, po kterou byl výkon trestu domácího vězení odložen nebo přerušen, se do doby výkonu trestu nezapočítává.


Soud může od dalšího výkonu trestu též upustit, a to především tehdy pokud odsouzený byl, nebo má být vyhoštěn a dále tehdy pokud soud zjistí, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo nevyléčitelnou duševní nemocí. Ministr spravedlnosti může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do ciziny nebo předán jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu.

Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví, a nestanoví pro něj odlišné podmínky.

Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s akty práva Evropské unie



Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 


  
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména s článkem 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 21. února 1991 (vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.).



Navrhovaná problematika není upravena právními předpisy Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, dopad          na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a hospodářské subjekty, sociální dopady       a dopad na životní prostředí


Navrhovaná právní úprava nezavádí trest domácího vězení – ten byl do právního řádu zaveden zákonem č. 40/2009 Sb., trestním zákoníkem. Při jeho předložení a projednávání byly v důvodové zprávě vyčísleny finanční náklady na kontrolu jeho výkonu. Trestní zákoník nabývá účinnosti dne 1.1.2010. K tomuto datu nebude ještě zajištěn elektronický kontrolní systém s ohledem na finanční možnosti Ministerstva spravedlnosti v současné ekonomické situaci. Kontrolu výkonu uvedeného trestu bude nejméně po dobu jednoho roku zajišťovat pouze Probační a mediační služba prostřednictvím svých úředníků. Na tuto situaci reagovala vláda usnesením ze dne 12. října 2009 č. 1290, kterým schválila personální zvýšení počtu zaměstnanců Probační a mediační služby o 90 míst v souvislosti se zajištěním trestu domácího vězení a elektronického kontrolního systému. Uložila ministru financí promítnout ve spolupráci s ministryní spravedlnosti toto zvýšení počtu zaměstnanců do rozpočtu České republiky na rok 2010 a do střednědobého výhledu na léta 2011 a 2012.



Navrhovaná úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, ani na hospodářské subjekty, zejména malé a střední podnikatele.



Navrhovaná úprava není spojena se sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.

Zvláštní část

K § 1:

Úvodní ustanovení navazuje na § 60 trestního zákoníku a blíže vysvětluje aplikaci § 334b tr. řádu o kontrole výkonu trestu domácího vězení. Probační a mediační služba bude moci podle vlastního uvážení kdykoli provést kontrolu formou namátkové kontroly odsouzeného, a to i v případech, že je u něho aplikován elektronický kontrolní systém. Až do zavedení elektronického kontrolního systému bude Probační a mediační služba provádět kontroly pouze ve formě namátkových kontrol v obydlí odsouzeného. Probační a mediační služba bude rovněž pro potřeby soudu provádět nezbytná šetření k objasnění případných porušení podmínek výkonu trestu domácího vězení a vést k tomu nezbytnou evidenci. Namátkovou kontrolu bude probační úředník provádět tak, aby získal reálný obraz  o podmínkách, v nichž odsouzený trest domácího vězení vykonává. Tomu následně přizpůsobí i frekvenci a dobu kontrol.

K § 2:


Zaměstnanci Probační a mediační služby jsou vybaveni služebními průkazy za účelem prokazování své příslušnosti k Probační a mediační službě. Probační úředník potřebuje mít možnost zjistit totožnost odsouzeného kdykoli v průběhu výkonu trestu domácího vězení, a to nejen z důvodu, že může vzniknout pochybnost, zda nedošlo k záměně osoby, která trest vykonává, ale též pro případ, že v průběhu výkonu trestu dojde ke změně v osobě probačního úředníka.

K § 3:


Poučení odsouzeného a případně i osob sdílejících s ním společné obydlí nejpozději na počátku výkonu trestu domácího vězení se stanoví pro zajištění bezkonfliktního průběhu a kontroly výkonu trestu. Toto poučení podepsané odsouzeným se zakládá v dokumentaci vedené u příslušného střediska Probační a mediační služby. 

K § 4:


Novela trestního zákoníku provedená zákonem č. 306/2009 Sb. ukládá odsouzenému poskytnout při výkonu kontroly veškerou potřebnou součinnost. V tomto ustanovení je obsažen demonstrativní výčet úkonů odsouzeného, kterými se zákonem stanovená povinnost součinnosti provádí. K odstranění možných budoucích nedorozumění stanoví se odsouzenému možnost obracet se na probačního úředníka s žádostí o pomoc při řešení situací souvisejících s kontrolou trestu domácího vězení. Naplňuje se tak ustanovení § 4 zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, podle něhož Probační a mediační služba poskytuje odsouzenému odborné vedení a pomoc, sleduje a kontroluje jeho chování a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život a současně pomáhá při odstraňování následků trestného činu poškozeným a dalším osobám dotčeným trestným činem. Probační úředník může např. navrhnout soudu, aby z důležitých důvodů rozhodl o změně místa výkonu trestu domácího vězení, doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat, a přiměřených omezení a přiměřených povinností stanovených odsouzenému (§ 334e odst. 1 tr. řádu).

K § 5:


Probační úředník bude o každé své kontrole a osobním jednání s odsouzeným pořizovat záznam, aby byla možná případná pozdější kontrola nebo ověření tvrzení odsouzeného, např. ohledně nahlášení překážky, která mu způsobí nemožnost dodržení režimu výkonu trestu v určitý den.

K § 6:


Probační úředník projedná s odsouzeným zjištěné porušení podmínek výkonu trestu, případně prověří jím uváděné důvody nebo omluvy. Nebude-li tímto způsobem rozptýleno podezření z porušení podmínek výkonu trestu domácího vězení odsouzeným, předá svá zjištění soudu. Po skončení výkonu trestu nebo jeho části zašle probační úředník soudu zprávu sloužící pro rozhodnutí o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů spojených s výkonem trestu domácího vězení nebo jeho části.

K § 7:


V tomto ustanovení se uvádějí hlavní úkony spojené s instalací, deinstalací, prověřováním funkčnosti a nezbytnou údržbou elektronického kontrolního systému i samotného technického zařízení na těle odsouzeného. Součinnost při výkonu kontroly trestu uvedená v § 4 se při kontrole za využití elektronického kontrolního systému rozšiřuje o další úkony. Mezi stěžejní patří strpění instalace technického zařízení a následné sledování formou elektronického kontrolního systému v obydlí odsouzeného ve stanovené době, jakož i trvalá instalace technického zařízení na těle odsouzeného po celou dobu výkonu trestu domácího vězení. Odsouzený bude sledován v místě výkonu trestu elektronickým kontrolním systémem nikoli celodenně, ale pouze v hodinách uvedených v nařízení výkonu trestu. Při instalaci elektronického kontrolního systému zástupcem provozovatele elektronického kontrolního systému v místě výkonu trestu a převzetí systému do užívání odsouzeným je nezbytná přítomnost probačního úředníka, který kopie příslušných podkladů (předávacího protokolu včetně podmínek pro provoz elektronického kontrolního systému) předá soudu.

K § 8:


K odstranění případných nejasností se výslovně stanoví, že Probační a mediační služba může provést namátkovou kontrolu i odsouzeného, který je monitorován elektronickým kontrolním systémem. 

K § 9:


V návaznosti na zavádění nového trestu domácího vězení v trestním zákoníku se doplňují příslušná ustanovení do jednacího řádu pro okresní a krajské soudy. Ustanovení § 34 až 34c se vkládají jako nová část sedmá. Upravuje se v nich postup soudu i před uložením trestu domácího vězení, kdy soud podle zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů, může vyžádat opatření slibu odsouzeného cestou Probační mediační služby. V tom případě poskytne obviněnému příslušné vysvětlení podstaty výkonu trestu a kontroly výkonu trestu domácího vězení, způsob jeho součinnosti,  vysvětlení jaká omezení jsou pro něho a osoby žijící s ním ve společném obydlí s tímto trestem spojena příslušný úředník Probační a mediační služby. 

Obdrží-li soud jakékoli podání obsahující písemný slib odsouzeného podle § 60 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, a to za okolností, z nichž není dostatečně patrno, že obviněný zná podstatu trestu domácího vězení a s ním spojených omezení, poučí ho sám nebo pověří tímto úkonem probačního úředníka. (Písemný slib může v konkrétním případě doručit soudu kdokoli – obhájce, rodiče obviněného, pedagog z výchovného ústavu nebo i sám obviněný.) V případě, že soud zjistí, že odsouzený nemá dostatečně obstarány osobní a rodinné poměry, které by mohly bránit řádnému výkonu trestu, může požádat příslušné středisko Probační a mediační služby o součinnost v souvislosti se zajištěním podmínek pro nařízení výkonu trestu.

Dále se upravuje komunikace mezi soudem a příslušným střediskem Probační a mediační služby.

Zajišťuje se rychlá informovanost soudu, který trest domácího vězení uložil,  o skutečnosti, že odsouzený, který vykonává trest domácího vězení je momentálně ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a to ze strany kteréhokoli soudu, který takovou informaci získal. Soud, který trest domácího vězení uložil, vyrozumí poté středisko Probační a mediační služby, které provádí kontrolu výkonu trestu domácího vězení u tohoto odsouzeného.  
K § 10

Datum účinnosti této prováděcí vyhlášky k trestnímu zákoníku se shoduje s datem účinnosti trestního zákoníku.

PAGE  
6