Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VYZNAČENÍ NAVRHOVANÝCH ZMĚN

VYZNAČENÍ NAVRHOVANÝCH ZMĚN

ve vyhlášce č. 37/1992 Sb.
ČÁST ŠESTÁ

Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení

§ 29


(1) K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.


(2) Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu3).Výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.


(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob4), dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním předpisem5) připadajících na týž kalendářní rok. Výši základu daně z příjmů fyzických osob prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jež předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.


(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka.

§ 30


(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.


(2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu6). 

§ 31


(1) Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.


(2) Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

§ 32


Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního předpisu6).

§ 33


(1) Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce, který není advokátem, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení nákladů nutného průvodce (§ 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.


(2) O náhradách poskytovaných znalcům a tlumočníkům platí zvláštní předpisy.

ČÁST  SEDMÁ

Trest domácího vězení

§ 34

Soud před uložením trestu domácího vězení může požádat středisko Probační a mediační služby příslušné podle místa bydliště obviněného o opatření písemného slibu obviněného podle § 60 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Před podpisem písemného slibu je třeba obviněnému vysvětlit podstatu výkonu a kontroly trestu domácího vězení, způsob jeho součinnosti a jaká omezení jsou pro něho a osoby žijící s ním ve společném obydlí s tímto trestem spojena. 

§ 34a

Obdrží-li soud písemný slib obviněného za okolností, z nichž není dostatečně patrno, že obviněnému je známa podstata trestu domácího vězení a s ním spojená omezení ve způsobu jeho života, soud před uložením tohoto trestu obviněného poučí nebo pověří tímto úkonem úředníka Probační a mediační služby.

§ 34b

(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení, stane vykonatelným, předseda senátu zašle jeho opis spolu s nařízením výkonu trestu příslušnému středisku Probační a mediační služby. 

(2) Opisy všech rozhodnutí týkající se trestu domácího vězení zašle soud po právní moci středisku Probační a mediační služby.

§ 34c


Zjistí-li soud, že obviněný, který je ve vazbě nebo odsouzený, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, má zároveň vykonávat trest domácího vězení, vyrozumí bezodkladně o této skutečnosti soud, který trest domácího vězení uložil.

ČÁST OSMÁ

Výkon některých rozhodnutí v trestním řízení

§ 35

zrušen

§ 36

Peněžitá záruka


(1) Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí její výši a způsob jejího složení. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí měně.


(2) Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky v jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou zárukou a o propuštění obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá záruka složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.

§ 37

Opatření k nařízení výkonu trestu odnětí svobody a k nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody


(1) Jestliže odsouzený bez dostatečné omluvy nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo je-li obava, že uprchne, přikáže předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle okresnímu ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného. Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle okresnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.


(2) Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody odvolat, a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.


(3) U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo při nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody postupuje podle zvláštních předpisů9).


(4) U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody ústavu, ve kterém je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestního opatření dodán pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestního opatření okresní ředitelství Policie České republiky, v jehož obvodu je ústav.


(5) Nápravně výchovný ústav pro mladistvé sdělí u trestních opatření odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestního opatření odnětí svobody výchovnému nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestního opatření odnětí svobody, výsledky převýchovy mladistvého výkonem trestního opatření odnětí svobody z hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.


(6) Věznice, popřípadě nápravně výchovný ústav vrátí soudu jedno vyhotovení nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody s potvrzením, že odsouzený nastoupil trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody, nebo oznámí bez průtahu soudu, že trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody ve stanovené lhůtě nastoupeny nebyly. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo ve výkonu jiného trestního opatření odnětí svobody, potvrdí nápravně výchovný ústav příjem nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody na jednom jeho vyhotovení, uvede, kdy trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody bude pravděpodobně nastoupeno, a vrátí je neprodleně soudu. O přemístění odsouzeného do jiného nápravně výchovného ústavu, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření odnětí svobody, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá nápravně výchovný ústav, v němž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.

§ 38

Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody


(1) Byl-li povolen podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody a soud rozhodl o přijetí záruky zájmového sdružení občanů za nápravu obviněného, nebo soud o výchovné spolupůsobení takové zájmové sdružení požádal, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 1 tr. ř. zájmovému sdružení občanů tak sdělí, zda a jaká omezení podle § 59 odst. 2 trestního zákona (dále jen "tr. zák.") byla obviněnému uložena. Zároveň je požádá, aby podle obsahu těchto omezení zaměřilo své výchovné působení, sledovalo, zda obviněný omezení dodržuje a podalo soudu ihned zprávu o jejich případném porušování. Rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště obviněného.


(2) Stejně soud postupuje i v případě, požádá-li zájmové sdružení občanů o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 2 tr.ř.

§ 39

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a trestního opatření odnětí svobody


Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu trestního opatření odnětí svobody.

§ 40

Výkon trestu obecně prospěšných prací


(1) Ve vyrozumění o nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací soud probačního úředníka upozorní, že v rámci provádění kontroly nad výkonem tohoto trestu je třeba, aby probační úředník měl průběžný přehled o tom, zda odsouzený vykonává práce v souladu s rozhodnutím soudu o jejich druhu a místě a jakou část těchto prací vykonal. Zároveň jej požádá, aby v případě, že odsouzený obecně prospěšné práce nevykonává, bez odkladu zjistil důvod a podle jeho povahy v součinnosti s obecním úřadem nebo institucí, u níž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, učinil opatření k nápravě. Ve vyrozumění soud probačního úředníka zároveň upozorní, aby v případě, že zjistí důvod pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody, podal soudu příslušný návrh podle trestního řádu.


(2) Zjistí-li soud, že počet požadavků na provedení obecně prospěšných prací v jeho obvodu neodpovídá počtu pravomocně odsouzených, kteří tento trest mají vykonávat, v předstihu o tom vyrozumí probačního úředníka a požádá jej, aby poskytl obcím a obecně prospěšným institucím odbornou pomoc při vyhledávání vhodných prací a formulaci požadavků na jejich provedení.

§ 41

Výkon ochranného léčení ústavního


(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za podmínek § 72 odst. 5 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé z těchto opatření. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, nastoupila ve stanovenou dobu jeho výkon.


(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba způsobilá k právním úkonům, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno, není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. U vojáků základní nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.


(3) Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, požádá předseda senátu (samosoudce) o její dodání do zdravotnického zařízení okresní ředitelství policie podle místa bydliště (pobytu) osoby.

§ 42

Výkon ochranného léčení ambulantního


(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné léčení uloženo, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem rozhodnutí, kterým bylo uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato. Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít za podmínek uvedených v § 72 odst. 5 tr. zák. jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho výkonu.


(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení nejpozději do stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak neučiní. Není-li tato osoba způsobilá k právním úkonům, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce. U vojáků základní nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.

§ 43

Výkon ochranného léčení ve výkonu trestu odnětí svobody


(1) Jestliže v průběhu výkonu trestu odnětí svobody nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení, které tu mělo být vykonáno (§ 72 odst. 6 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo takové léčení ukončeno (§ 72 odst. 5 tr. zák.), podá nápravně výchovný ústav dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.


(2) Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li k předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, nápravně výchovný ústav jej propustí a nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.

§ 44

Výkon ochranné výchovy


(1) Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy započato, zašle soud ve dvojím vyhotovení nařízení jeho výkonu a opis rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, opatření doložkou o právní moci. Výkon tohoto rozhodnutí provádí soud za účasti příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Výchovné zařízení, v němž bylo s výkonem ochranné výchovy započato, potvrdí její nástup na jednom vyhotovení nařízení ochranné výchovy a vrátí je soudu.


(2) Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o změně ochranné výchovy v ústavní výchovu podle zvláštního právního předpisu6a), o propuštění dítěte z ochranné výchovy nebo o tom, že byl předveden k výkonu trestu odnětí svobody.

____________________ 

3) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

4) Zákon č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.

6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

6a) § 23 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.

9) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23.2.2005 č. j. 81/2002-MO-J/142, o postupu soudů ve styku s cizinou ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 14/2006 SIS.

Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30.12.2004 č. j. 66/2004-MOJ/89, o postupu soudů ve styku s členskými státy Evropské unie ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 18/2005 SIS.

PAGE  
2