Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN82LLJEEC najdete zde
쿐놡 > Î က Ð Ì Í ꗬÁ性Ѕ ዸ¿ က 橢橢偻偻 Ѕط㨙㨙怩 ۬ * ¤ ଼ ଼ ଼ . ୪ $ எ எ எ 㮊 㮊 㮊 8 㯂 T 㰖 d 孵 ì 㲆 㲆 " 㲨 㲾 㲾 㶙 㶙 㶙 姒 委 委 委 委 委 委 $ 屡 ɨ 廉 N 姸 í எ 䀥 㶙 㶙 䀥 䀥 姸 எ எ 㲾 㲾 Û 嫥 䢟 䢟 䢟 䀥 ú எ 㲾 எ 㲾 姒 䢟 䀥 姒 䢟 䢟 ª 唖 எ எ 噲 㲾 㱺 毠榯NJ 㮊 䄟 ٰ 喚 姒 嬅 p 孵 喬 Æ 弗 䞏 ¦ 弗 $ 噲 弗 எ 噲 ͠ 㶙 㸫 h 䢟 㺓 T 㻧 ľ 㶙 㶙 㶙 姸 姸 䠵 j 㶙 㶙 㶙 孵 䀥 䀥 䀥 䀥 ᭤ ✆ ᒄ ✆ எ எ எ எ எ எ Č Vládní návrh
ZÁKON
ze dne …..2010,
kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o finančním arbitrovi
Čl. I
Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
„§ 1
K rozhodování sporů mezi
poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních služeb při poskytování platebních služeb,
vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,
věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru1),
pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc českého soudu, je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“). Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.
________________
1) Zákon č. …./2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.“.
CELEX: 32008L0048
2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní:
„§ 1a
(1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti arbitra plní Kancelář finančního arbitra (dále jen „Kancelář arbitra“), která je organizační složkou státu, účetní jednotkou a jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.
(2) V čele Kanceláře arbitra je arbitr.
(3) Organizaci a úkoly Kanceláře arbitra upravuje statut, který vydá arbitr.
(4) Pracovní poměr a odměňování arbitra, zástupce arbitra a dalších zaměstnanců v Kanceláři arbitra se řídí zákoníkem práce. Plat finančního arbitra určuje ministr financí.“.
3. V § 3 odst. 1 se za slovo „rozumí“ vkládají slova „věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru,“.
CELEX 32008L0048
4. V § 3 odst. 2 se za slovo „rozumí“ vkládají slova „spotřebitel, jemuž je nabízen nebo poskytován spotřebitelský úvěr,“.
CELEX 32008L0048
5. V § 4 se odstavec 5 zrušuje.
6. V § 12 odst. 7 se slova „České národní banky“ nahrazují slovy „Kanceláře arbitra“.
7. V § 17a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Sankce je příjmem státního rozpočtu.“.
8. V § 17a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
9. V § 23 odstavec 8 zní:
„(8) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Instituce, která dosud nebyla povinna splnit informační povinnost podle § 19 zákona č. 229/2002 Sb., je povinna splnit tuto povinnost nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Zaměstnanci České národní banky vykonávající práci pro arbitra v rámci povinnosti České národní banky poskytovat administrativní zajištění činnosti arbitra, se stávají dnem 1. ledna 2011 zaměstnanci České republiky zařazení v Kanceláři finančního arbitra. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těchto zaměstnanců přecházejí od tohoto dne z České národní banky na Českou republiku – Kancelář finančního arbitra.
3. Majetek ve vlastnictví České národní banky, s výjimkou nemovitostí, který ke dni 31. prosince 2010 užíval finanční arbitr a který je potřebný k výkonu povinností finančního arbitra podle zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2010, se stává dnem 1. ledna 2011 majetkem České republiky. Právo hospodařit s tímto majetkem nabývá dnem 1. ledna 2011 Kancelář finančního arbitra. Závazky související s tímto majetkem se stávají dnem 1. ledna 2011 závazky České republiky. Podrobnosti včetně vymezení tohoto majetku a závazků a celkové výše úplaty za tento majetek stanoví dohoda mezi Českou národní bankou a Českou republikou – Ministerstvem financí.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu
Čl. III
V části stotřinácté čl. CXV zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, se body 1 až 3 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákoníku práce
Čl. IV
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto:
V § 124 odst. 3 se za slova „,vedoucí kanceláře Veřejného ochránce práv“ vkládají slova „, finanční arbitr“.
V § 303 odst. 1 písm. b) se za bod 10 vkládá nový bod 11, který zní:
„11. Kanceláři finančního arbitra,“.
Dosavadní body 11 až 16 se označují jako body 12 až 17.
Část ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Důvodová zpráva
A. Obecná část
A. Důvod předložení návrhu zákona
Finanční arbitr jako specifický státní orgán povolaný k řešení vymezeného okruhu sporů mezi poskytovateli finančních služeb a jejich klienty (zákon v dosavadním znění hovoří o poskytovateli a uživateli platebních služeb a vydavateli a držiteli elektronických peněz) byl zřízen zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „ZoFA“), přičemž k zajištění výkonu činnosti finančního arbitra je v současné době dle zákona povinna Česká národní banka (dále jen „ČNB“). Konkrétně ustanovení § 1 odst. 2 ZoFA stanoví, že ČNB poskytuje v odůvodněném rozsahu na své náklady administrativní zajištění výkonu činnosti arbitra, včetně úhrady výdajů spojených s činností osob pověřených podle tohoto zákona. Plat a další stanovené požitky arbitra a jeho zástupce jsou též nákladem České národní banky.
Z rozpočtu ČNB je tak financován nejen plat finančního arbitra a jeho zástupce, ale jsou též poskytovány finanční prostředky na chod instituce jako takové – finanční arbitr využívá prostory a prostředky potřebné k výkonu své činnosti poskytnuté ČNB (přidělení zaměstnanci ČNB k výkonu činnosti arbitra, technické vybavení sídla arbitra, vozový park ČNB, software apod.).
Financování činnosti arbitra z rozpočtu ČNB je předmětem opakovaných kritik ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky, jelikož je v hrubém nesouladu s komunitárním právem. Tato kritika se objevuje např. v konvergenčních zprávách Evropské komise a Evropské centrální banky za období 2006-2008. Po České republice (dále jen „ČR“) je požadováno změnit stávající právní úpravu a uvést ji do souladu s principem zákazu měnového financování a s požadavkem na zajištění nezávislosti národních centrálních bank. Pokud ČR nezjedná v tomto ohledu odpovídající nápravu, nelze vyloučit, že Evropská komise zahájí v souladu s čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy (bývalý čl. 226 SES) řízení o porušení Smlouvy (tzv. infringement), a to právě z důvodu nevhodného způsobu financování stávajícího úřadu finančního arbitra. Evropská komise je navíc na základě přijaté Lisabonské smlouvy oprávněna v rámci řízení o porušení Smlouvy navrhnout uložení finanční sankce (paušální částka nebo penále) ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.
Jelikož bylo stávající řešení financování činnosti arbitra přijato při přípravě a schvalování ZoFA jako dočasné, je třeba jej nahradit řešením systémově čistým s vazbou finančního arbitra na státní rozpočet. Zvláště potom v situaci, kdy dochází k postupnému rozšiřování působnosti finančního arbitra, se kterým bude spojeno zvýšení nákladů na jeho činnost. K úpravě působnosti finančního arbitra došlo již s účinností od 1. listopadu 2010 v souvislosti s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu. K dalšímu rozšíření působnosti finančního arbitra dochází na základě tohoto návrhu zákona, který transponuje do českého právního řádu příslušnou část směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS ukládající členským státům povinnost, aby zajistily vhodné a účinné postupy pro mimosoudní řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů. Předkládaný návrh zákona tak přináší oprávnění finančního arbitra k řešení sporů mezi spotřebiteli na straně jedné a věřiteli či zprostředkovateli na straně druhé při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
S ohledem na opakované výtky ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky a dlouhodobou neudržitelnost stávající právní úpravy přistoupilo Ministerstvo financí k přípravě legislativnětechnického řešení změny financování činnosti finančního arbitra. V souladu s Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace (RIA) vypracovalo dopadovou studii, jejímž cílem bylo především nalezení nejvhodnějšího řešení problémů spojených s financováním finančního arbitra, jeho omezenou působností a současnou nízkou efektivitou jeho fungování. Při přípravě této dopadové studie byl v srpnu 2008 předložen k veřejné konzultaci materiál „Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu“, přičemž cílem veřejné konzultace bylo zmapovat pohledy a názory odborné veřejnosti na tuto oblast a získat relevantní podklady pro vypracování vlastní dopadové studie. Ke konzultačnímu materiálu obdrželo Ministerstvo financí vyjádření od 24 subjektů, např. od České bankovní asociace, České národní banky, Hospodářské komory ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR, Asociace českých pojišťovacích makléřů, Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR, Asociace pro kapitálový trh ČR, Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, dvou renomovaných advokátních kanceláří, České asociace obchodníků s cennými papíry, České asociace pojišťoven, jedné univerzity, Sdružení českých spotřebitelů, Sdružení ochrany spotřebitelů, Unie společností finančního zprostředkování a poradenství, Stálé komise pro bankovnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR atd. Z veřejné konzultace pak mimo jiné vyplynulo, že financování činnosti arbitra stávajícím způsobem z rozpočtu ČNB odmítají více než tři čtvrtiny těch respondentů, kteří se veřejné konzultace zúčastnili, respondenti naopak v zásadě nemají výhrad k financování činnosti finančního arbitra ze státního rozpočtu.
B. Základní charakteristika zvoleného řešení
Ministerstvo financí po vzájemných konzultacích s ČNB, Ministerstvem práce a sociálních věcí a finančním arbitrem, připravilo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jako „návrh zákona“), který by měl i s ohledem na budoucí očekávané rozšiřování pravomoci finančního arbitra odstranit nekompatibilitu úpravy jeho financování s komunitárním právem. Hlavní změnou, kterou návrh zákona přináší, je ustanovení Kanceláře finančního arbitra (dále jen „Kancelář“), která bude organizační složkou státu a jež bude financována ze státního rozpočtu. Takto zvolená úprava vychází z předpokladu, že je primárně povinností státu zajistit chod instituce mimosoudního řešení sporů v souladu s principy politiky ochrany spotřebitele na finančním trhu, která vyplývá z relevantních směrnic ES. Zřízením Kanceláře a jejím napojením na státní rozpočet tak bude postavení finančního arbitra, s ohledem na rostoucí význam a rozšíření jeho působnosti, adekvátně promítnuto do právního řádu.
Předložený návrh zákona tak odstraňuje stávající nekompatibilitu financování činnosti finančního arbitra s právem Evropské unie a respektuje též závěry veřejné konzultace a dopadové studie vypracované Ministerstvem financí.
Navrhovaná změna představuje ukončení stavu, kdy jsou náklady spojené s činností arbitra financovány z rozpočtu ČNB a stávají se výdajem státního rozpočtu, přičemž Kancelář bude zahrnuta v rozpočtové kapitole Ministerstva financí. K dosažení navrhované změny je tak třeba změnit nejen ZoFA, ale též zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu a který v části stotřinácté mění též ZoFA, přičemž jím zamýšlená změna ZoFA je v částečném rozporu se změnou způsobu financování činnosti finančního arbitra navrhovanou tímto zákonem.
Za vzor zakotvení a organizačního uspořádání Kanceláře byla vzhledem ke srovnatelnému postavení a výkonu činností v návrhu tohoto zákona použita vybraná ustanovení zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, která byla upravena pro podmínky činnosti Kanceláře. Pro odměňování za práci finančního arbitra, jeho zástupce a dalších zaměstnanců Kanceláře je pak na základě předloženého návrhu zákona zvolena úprava obdobná jako u některých státních úřadů, tedy odkazem na příslušná ustanovení zákoníku práce. Plat finančního arbitra pak namísto stávající nestandardní úpravy, kdy plat finančnímu arbitrovi určovala usnesením Poslanecká sněmovna, nově určí ministr resortu, který bude chod Kanceláře ze své rozpočtové kapitoly zajišťovat, tedy ministr financí. Tento postup zajistí vyšší pružnost při určování výše ࠐ ࠚ ࡆ ࡶ ࡼ ࡾ ࢆ ࢼ ࣾ र ल ऴ ा ॆ ॊ ঊ ঐ চ ૄ ଘ ଞ ଠ ൔ ൖ โ ༺ ༼ ဌ ი ჰ ჲ ჶ ჸ 헟헟워욼꿌첦鞟薏纏ꚟ鿴湵 ᔌꡨ똉ᘀㅨ婚 ᔌィᘀㅨ婚 ᔐᅨ쵭ᘀㅨ婚䌀ᡊ ᔌ륨桑ᘀㅨ婚 ᔒ뙨術ᘀㅨ婚㸀Ī⩈ᔏ뙨術ᘀㅨ婚㸀Īᔏᅨ쵭ᘀㅨ婚㸀Īᔌᅨ쵭ᘀㅨ婚 ᔐᅨ쵭ᘀㅨ婚愀ᡊ ᔘᅨ쵭ᘀㅨ婚伀Ɋ儀Ɋ愀ᡊ ᔓꡨ똉ᘀㅨ婚㘀脈䩡ᘊㅨ婚愀ᡊ ᔐꡨ똉ᘀㅨ婚愀ᡊ ᔓꡨ똉ᘀㅨ婚㔀脈䩡ᘍㅨ婚㔀脈䩡ᔌ潢ᘀㅨ婚 ᔌŨ䠯ᘀㅨ婚 ᘆㅨ婚 ᘆŨ䠯 ᘆ뽨圽⠀ ࠚ ࠦ ࡆ ल ऴ ॊ ঐ জ ଘ ୰ ú ð ë æ Ü 阀 ཆ䔀胆 鉺蛢 摧娱ZЀ摧娱ZЀ摧娱ZЀ摧娱ZЀ摧娱ZЀ摧娱ZЀ摧娱ZЀ摧⼁H þ Ắ୰ ம ൖ ๆ ¹ 猀 k 欀 k ᘈ&䘋摧娱Zᕆ䔀胆 鉺蛢 摧娱Zፆ䔀胆 鉺蛢 摧娱ZԀๆ ဌ ီ ჲ ᅆ ᅒ ᅔ ᎊ Ꮪ ᑴ ᗒ ᜎ ᜐ ᜲ ᠪ ᠬ ᡎ µ 딀 µ 뀀 ° ¦ ꄀ 鰀 鰀 « ꄀ ° ¡ 뀀 Ѐ摧娱ZЀ 摧娱ZЀ摧娱ZЀ摧娱ZЀ摧娱Zᕊᄀ䔀胆 鉺蛢 葠 摧娱Zሀჸ ᅒ ᅔ ዄ ዸ ፞ ፠ ፶ ᎆ ᎈ Ꮨ Ꮬ Ꮮ ᑶ ᑸ ᑼ ᗌ ᗎ ᗒ ᗘ ᗚ ᙀ ᜈ ᜌ ᜎ ᜲ ហ ᠤ ᠪ ᡌ ᡎ ᡔ ᢎ ᢔ ᤺ ᧪ ᧬ ᪪ ᬐ ᬒ ᬠ ᬢ ᬴ ᭊ ᭌ ᳚ ᳜ ᳢ ᷴ Ḳ Ṱ Ở Ἴ �컖컖훇ꢰ鿮龓诪離離利 ᔏꡨ똉ᘀㅨ婚㔀脈ᔗꡨ똉ᘀㅨ婚㔀脈䩃䩡ᘑㅨ婚㔀脈䩃䩡ᘎㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔐꡨ똉ᘀㅨ婚愀ᡊ ᔌṨ眧ᘀㅨ婚 ᔌ詨ꀊᘀㅨ婚 ᔌ륨桑ᘀㅨ婚 ᔏ뙨術ᘀㅨ婚㸀Īᔌᅨ쵭ᘀㅨ婚 ᘊㅨ婚愀ᡊ ᔌ㭨㭝ᘀㅨ婚 ᘆㅨ婚 ᔔꡨ똉ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔌꡨ똉ᘀㅨ婚㘀ᡎ ᢎ ᤺ ᧬ ᪄ ᪺ ᬒ ᬔ ᬢ ᭌ ᳜ … ╤ ╦ ╼ ú 切 ú 切 ´ £ 頀 錀 錀 蔀 ࠀꐓðꐔx摧娱ZЀ 摧娱ZЀ摧娱Z ␃ሁ桤ā愀Ĥ摧娱Z܀ ␃愃̤摧娱Zࠀ萑 葠 摧娱Zཆ䔀胆 銇蛢 摧娱ZЀ摧娱ZἼ ὢ ᾔ ῀ • ․ ‶ ‸ ₀ ⃰ ℞ ⅊ ⅌ ⅚ ↖ ↰ ⇒ ⇴ ∤ ≄ ≞ ≲ ⍊ ⍰ ⍲ ⎰ ⏌ ⏨ ⏺ ␖ ⑬ ⑼ ⒰ ⒲ ⒴ Ⓐ ┎ ╠ ╢ ╤ ╦ ╰ ╺ ╼ ☠ ☢ ☰ ☲ ❔ ❘ ❢ ❬ ❮ ❺ ➖ ➘ ➢ ➦ ⥚ ⥢ ﳵﳨﳨﳨﳨﳨﳨ�ﳨﳨﳨﳨﳨퟨퟒퟒ쯯샨ﳵ놸뇵놧룼ﲱ뇵ꃼüᔌ鹨萁ᘀㅨ婚 ᔓ흨�ᘀㅨ婚㔀脈䩡ᔌ흨�ᘀㅨ婚 ᔏꡨ똉ᘀㅨ婚㬀脈ᔔꡨ똉ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔌ腨䑋ᘀㅨ婚 ᘉㅨ婚尀脈ᔏ睨ᘀㅨ婚尀脈ᔐꡨ똉ᘀㅨ婚愀ᡊ ᔌᘩᘀㅨ婚 ᘊㅨ婚愀ᡊ ᔌꡨ똉ᘀㅨ婚 ᘆㅨ婚㼀╼ ☢ ☲ ❖ ❘ ❮ ➘ ➦ ⬶ Ⱀ Ⲛ ⳤ ⵔ ⵖ ⶀ ⶌ ú 됀 ¯ ꘀ ¦ 切 ¡ 꼀 餀 退 ꘀ ú ꄀ Ѐ 摧娱Zࠀ萑 葠 摧娱Z༈&䘋摧娱ZЀ摧娱Zࠀꐓðꐔx摧娱ZЀ摧娱Zፆ䔀胆 鋓蛢 摧娱ZЀ摧娱Zက⥢ ⦒ ⦔ ⧆ ⧪ ⧲ ⧴ ⨈ ⨚ ⨢ ⨤ ⨺ ⩊ ⩒ ⩔ ⩨ ⩺ ⪂ ⪄ ⪘ ⪪ ⪲ ⪴ ⫈ ⫚ ⫢ ⫦ ⫺ ⬌ ⬔ ⬘ ⬴ ⭰ ⭲ ⵒ ⵔ ⵖ ⵠ ⵰ ⶀ ⶊ ⷐ ⷪ ⷬ ⷮ ⷰ ⷲ ⸔ ⸘ ⸸ 틙쯙쯵쓵맋ꆮ覕 ᔗ扨產ᘀ൨踕㔀脈䩃䩡ᔗ扨產ᘀ扨產㔀脈䩃䩡ᔘ扨產ᘀ扨產䀀ᒈ䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ扨產ᘀ扨產䌀ᡊ愀ᡊ ᘆ齨졅 ᔌ表ᘀㅨ婚 ᔌ敨堡ᘀㅨ婚 ᔌꡨ똉ᘀㅨ婚 ᘌㅨ婚㬀脈ᔒ౨༕ᘀㅨ婚㬀脈ᔌ魨ᘀㅨ婚 ᔌ牨䭔ᘀㅨ婚 ᘆ魨᭴ ᘆㅨ婚 ᔌ鹨萁ᘀㅨ婚㐀ⶌ ⷮ ⷲ ⸔ ⸘ ⸶ ⸸ ⸺ ⺀ 㓀 㓂 㞪 㞬 䀒 䀔 䧆 䧈 墊 墌 墎 墐 ú ê â Ú 툀 Ò 였 Ò 였 Æ 였 Æ 였 Ò 였 Æ 였 Æ ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧娱Z܀ ␃愃̤摧娱Z܀ ␃愃̤摧ᔍ܀ ␃愁Ĥ摧ᔍ܀ ␃愁Ĥ摧≢u܀ ␃愃̤摧≢uЀ摧娱Zᔀ⸸ ⸺ ⺀ ㄾ ㈐ ㊘ 㐔 㑔 㒺 㞨 㢬 㤘 㤚 㨌 㨎 䇼 䇾 䈂 䋚 䧆 䧈 䨰 䩰 䮢 䯢 墌 墐 壪 奎 妬 娘 婘 媾 嫲 孈 孊 慈 抠 抢 挊 摦 攐 敢 旦 旨 昢 桎 桔 췙쇙솸췙ꟙ雙췙췙췙軙軙췙�����藍���� ᔗ扨產ᘀㅨ婚䌀ᡊ尀脈䩡ᘑㅨ婚㔀脈䩃䩡ᘎㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ̠j ᔀ扨產ᘀㅨ婚䌀ᡊ䠀Īࡕ愁ᡊ ̡j ᔀ扨產ᘀㅨ婚 ╊䌀ᡊ唀Ĉ䩡ᘑㅨ婚㘀脈䩃䩡ᔗ扨產ᘀㅨ婚㘀脈䩃䩡ᔗ扨產ᘀㅨ婚㔀脈䩃䩡ᔔ扨產ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔚ扨產ᘀㅨ婚㔀脈⨾䌁ᡊ愀ᡊ ᔚ扨產ᘀ൨踕㔀脈⨾䌁ᡊ愀ᡊ⼀墐 壪 声 慆 慈 挊 挌 桌 桎 貈 貊 郾 鄂 鄆 醐 醒 鉶 鉸 錆 錈 鞠 鞢 韜 韞 鲔 ô à à à à Ô ì ì 퐀 ì ì ì ì 퐀 ␃ᄃ킄怂킄愂̤摧娱Z ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧娱Z܀ ␃愃̤摧娱Z ␃ሃ桤ā愀̤摧娱Z᠀桔 桞 棈 椲 椶 楠 楰 槊 槌 殠 殦 毴 毸 气 決 沊 沐 沜 沞 沬 溘 溚 濪 谀 貆 躖 躘 逘 通 鄆 醌 鉶 錆 鞢 韞 餖 餘 餚 骐 骲 鲖 鲘 鵆 齆 齢 ꆲ ꉢ ꑼ ꑾ ꔾ ꖸ ꖺ 꼶 꽔 꽖 꽘 눈 �쯵쯵쯵骦髵Ꚛగܪ栕≢u栖娱Z䩃䩡ᔗ扨產ᘀㅨ婚㔀脈䩃䩡ᘑㅨ婚㔀脈䩃䩡ᔔቨ봲ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ̡j ᔀ扨產ᘀㅨ婚 ╊䌀ᡊ唀Ĉ䩡ᔚ扨產ᘀㅨ婚㔀脈⨾䌁ᡊ愀ᡊ ᘆㅨ婚 唃Ĉ̛j ᘀㅨ婚 ╊䌀ᡊ唀Ĉ䩡ᘎㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ扨產ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ㠀 platu a současně i návaznost na výsledky práce finančního arbitra.
Současně je předkládaným návrhem do ZoFA začleněno rozšíření působnosti finančního arbitra na spory ze spotřebitelských úvěrů. Jak bylo výše uvedeno, v této části návrh zákona představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, přičemž toto rozšíření působnosti finančního arbitra bylo z hlavního transpozičního předpisu (návrh zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých předpisů) vyňato a především z legislativnětechnických důvodů zahrnuto do tohoto návrhu zákona.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem ČR a obecnými zásadami vztahujícími se k ústavnímu pořádku ČR.
D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami a právem Evropské unie
Předkládaný návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie. Naopak tímto návrhem zákona bude odstraněn rozpor současné právní úpravy s právem Evropské unie, resp. s čl. 123 a 130 Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy (dříve čl. 101 a 108 SES), který představoval důvod opakovaných výtek ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky. Zároveň bude částečně transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.
E. Nároky na státní rozpočet
V letech 2007 a 2008 vykázal finanční arbitr k zajištění výkonu své činnosti za rok 2007 náklady ve výši 11,086 mil. Kč a ve výši 10,291 mil. Kč za rok 2008, přičemž se předpokládá, že celkové provozní náklady na činnost finančního arbitra v roce 2011 by při případném rozšíření jeho působnosti i na řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů měly činit 22 mil. Kč. S ohledem na zamýšlené rozšíření působnosti finančního arbitra je také zapotřebí počítat již na sklonku roku 2010 i s jednorázovým investičním výdajem ve výši přibližně 2 mil. Kč, a to z důvodu pořízení technického vybavení kanceláří apod.
F. Návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Důvodem pro vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvním čtení je skutečnost, že pokud Česká republika nezjedná ve věci financování činnosti finančního arbitra co nejdříve odpovídající nápravu, nelze vyloučit, že Evropská komise zahájí v souladu s čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy řízení o porušení Smlouvy, tzv. infringement. Zároveň je třeba nejpozději do 11. června 2010 transponovat do českého právního řádu příslušná ustanovení směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, proto je nutné aby předkládaný návrh zákona nabyl účinnosti v co nejkratší možné lhůtě.
Vzhledem k výše uvedenému a k nutnosti, aby navrhovaná právní úprava nabyla platnosti co nejdříve, v každém případě ještě v průběhu volebního období této Poslanecké sněmovny, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
B. Zvláštní část
K části první
K článku I
K bodu 1 (§ 1)
Jak bylo uvedeno výše, členské státy mají podle článku 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS povinnost zajistit vhodné a účinné postupy pro mimosoudní řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů. V ČR byl jako nejvhodnější mechanismus mimosoudního řešení sporů shledán právě institut finančního arbitra, proto dochází na základě tohoto návrhu zákona k rozšíření působnosti finančního arbitra též na spory vzniklé mezi věřitelem nebo zprostředkovatelem na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Za účelem přehlednosti právní úpravy pak dochází k rozdělení odstavce 1 na písmena a) – c).
Dále se v souladu s cílem navrhované právní úpravy zrušuje ustanovení o financování činnosti finančního arbitra z prostředků ČNB, a to vypuštěním textu, který zakotvoval pro centrální banku povinnost financovat na své náklady administrativní zajištění výkonu činnosti arbitra, včetně úhrady výdajů spojených s činností osob pověřených arbitrem k provádění šetření ve věci a poskytovat plat a další stanovené požitky arbitrovi a jeho zástupci.
K bodu 2 (§ 1a)
Dle dosavadní úpravy nemá finanční arbitr žádné institucionální zakotvení. Navrženým ustanovením dochází k vytvoření Kanceláře, která má nadále plnit úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti arbitra. Zároveň se upravuje její právní postavení tím způsobem, že se stanoví, že Kancelář je organizační složkou státu a účetní jednotkou, přičemž její příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. Tímto ustanovením se tak odstraňuje příčina kritiky na adresu ČNB a ČR ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky.
Za účelem právní jistoty ohledně skutečnosti, kdo je oprávněn jednat za Kancelář, je v tomto ustanovení dále výslovně stanoveno, že v čele Kanceláře je finanční arbitr.
Vzhledem k nové právní úpravě přinášející institucionalizaci finančního arbitra je zapotřebí upravit činnost a organizaci Kanceláře, což arbitr provede vydáním statutu. Navrhována úprava je obdobná jako u Kanceláře veřejného ochránce práv.
Jelikož pracovníci vykonávající činnost pro finančního arbitra přestanou být zaměstnanci ČNB, je stanoveno, že jejich pracovní poměr a odměňování se ve vztahu ke Kanceláři budou řídit zákoníkem práce, stejně tak jako pracovní poměr a odměňování arbitra a jeho zástupce. Zvolená právní úprava je v českém právním řádu u obdobných úřadů standardní, obdobnou úpravu lze nalézt např. u Úřadu pro průmyslové vlastnictví, Národního bezpečnostního úřadu, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Českého báňského úřadu. Nově bude plat finančního arbitra namísto stávajícího nestandardního řešení, kdy má finanční arbitr stanoven plat na základě usnesení Poslanecké sněmovny ČR č. 1521 ze dne 17. února 2005, určovat ministr financí podle zákoníku práce a příslušných nařízení vlády vydaných k jeho provedení. Na platové poměry zástupce finančního arbitra se pak bude vztahovat ustanovení § 122 odst. 1 zákoníku práce, na jehož základě bude plat zástupce finančního arbitra určovat podle zákoníku práce a příslušných nařízení vlády vydaných k jeho provedení finanční arbitr, který stojí v čele Kanceláře.
K bodům 3 a 4 (§ 3 odst. 1 a 2)
S ohledem na rozšíření působnosti finančního arbitra na spory vznikající při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jsou stávající ustanovení definující instituci (pasivně legitimovaný subjekt) a navrhovatele (aktivně legitimovaný subjekt) upravena a doplněna o další subjekty, konkrétně„věřitele nebo zprostředkovatele při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ a „spotřebitele, v jehož prospěch je nabízen nebo poskytován spotřebitelský úvěr“. Tyto pojmy jsou primárně definovány v současně předkládaném zákoně o spotřebitelském úvěru a jejich obsah je třeba vykládat v souladu s uvedeným zákonem.
K bodu 5 (§ 4 odst. 5)
Vypouští se ustanovení, podle kterého stanoví arbitrovi a jeho zástupci plat a další požitky Poslanecká sněmovna.
K bodu 6 (§ 12 odst. 7)
Jelikož předkládaným návrhem dochází k institucionálnímu zakotvení Kanceláře, která bude disponovat svými vlastními zaměstnanci (nikoli tedy přidělenými zaměstnanci ČNB jak tomu bylo doposud), budou nadále provádět z pověření arbitra šetření ve věci zaměstnanci Kanceláře.
K bodům 7 až 9 (§ 17a, § 23 odst. 8)
V souvislosti s novým pojetím financování finančního arbitra ze státního rozpočtu ztrácí opodstatnění dosavadní koncepce vybírání a vymáhání sankcí a pokut ČNB, kdy byly sankce a pokuty i jejím příjmem. Nově je bude vymáhat a vybírat místně příslušný celní úřad, jak vyplývá z příslušného právního předpisu (zákon č. 185/2004 Sb., o celní správě, ve znění pozdějších předpisů), a budou příjmem státního rozpočtu.
K článku II (Přechodná ustanovení)
Tímto ustanovením je upravena lhůta pro splnění informační povinnosti instituce, která doposud tuto povinnost neměla, ve vztahu k finančnímu arbitrovi. Dále je řešeno právní postavení zaměstnanců ČNB přidělených k výkonu práce u finančního arbitra po vzniku Kanceláře, resp. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů z ČNB na Kancelář, a také přechod majetku potřebného k výkonu činnosti finančního arbitra, který byl doposud ve vlastnictví ČNB a který finanční arbitr ke své činnosti užíval, na stát, přičemž ode dne účinnosti navrhované právní úpravy bude Kancelář oprávněna s ním hospodařit.
K části druhé
K článku III
Je třeba zrušit příslušné body části stotřinácté zákona, který mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Část stotřináctá obsahuje změnu zákona o finančním arbitrovi, která má nabýt účinnosti dne 1. ledna 2011, tedy současně s předkládaným datem zřízení Kanceláře. Tato část by byla v rozporu s předkládaným návrhem zákona, neboť vycházela z předpokladu, že činnost finančního arbitra bude nadále financována z prostředků ČNB, proto zamýšlenou změnou způsobu financování činnosti finančního arbitra ztrácí opodstatnění.
K části třetí
K článku IV
K bodu 1
Změnou ustanovení § 124 odst. 3 zákoníku práce, resp. rozšířením okruhu osob spadajících pod 4. stupeň řízení o osobu finančního arbitra, se přiznává finančnímu arbitrovi jako vedoucímu zaměstnanci Kanceláře příplatek za vedení. Zvolená úprava je obdobná jako např. u vedoucího Kanceláře Veřejného ochránce práv či ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.
K bodu 2
Jelikož zaměstnanci Kanceláře mohou při výkonu své činnosti přijít do styku s citlivými údaji, navrhuje se jejich zařazení do výčtu zaměstnanců uvedených v ustanovení § 303 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, které tyto zaměstnance zavazuje povinností mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání. Zaměstnanci jsou na základě téhož ustanovení dále povinni jednat a rozhodovat nestranně, neohrozit svým jednáním důvěru v nestrannost rozhodování, v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody a zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. S ohledem na povahu činnosti finančního arbitra, resp. i dalších zaměstnanců Kanceláře, je nepochybně vhodné, aby zaměstnancům Kanceláře výše uvedené povinnosti byly uloženy zákonem.
K části čtvrté
K článku V (Účinnost)
Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2011. Delší legisvakanční lhůta tak umožní přípravu na změnu právního postavení Kanceláře a způsobu jejího financování. Tento termín je stanoven též s ohledem na povinnost České republiky jako členského státu přijmout předpisy nezbytné pro dosažení souladu s implementovanou směrnicí v co možná nejkratší možné lhůtě, resp. ve lhůtě do 11. června 2010.
V Praze dne 19. dubna 2010
Ing. Jan Fischer, CSc., v.r.
předseda vlády
Ing. Eduard Janota, v.r.
ministr financí
Viz čl. 123 Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy (bývalý čl. 101 SES) zakotvující princip zákazu měnového financování a čl. 130 (bývalý čl. 108 SES) upravující požadavek na zajištění nezávislosti národních centrálních bank. Zákaz měnového financování vychází též např. z nařízení Rady (ES) č. 3603/93 a čl. 7 a 14 Statutu ESCB a ECB.
Např. Konvergenční zpráva ECB z května 2007 stanoví, že „Vnitrostátní právní předpisy nesmějí vyžadovat, aby národní centrální banka financovala činnost jiných subjektů veřejného sektoru nebo závazky veřejného sektoru vůči třetím osobám. Se zákazem měnového financování jsou například neslučitelné vnitrostátní právní předpisy, které národní centrální bance umožňují nebo ukládají financovat soudní či kvazisoudní orgány, jež jsou na této národní centrální bance nezávislé a vykonávají funkce státu.“
Naposledy usnesením Poslanecké sněmovny ČR č. 1521 ze dne 17. února 2005.
Viz výroční zprávy z let 2007 a 2008 dostupné na HYPERLINK "http://www.finarbitr.cz/cs/vyrocni-zpravy.html" http://www.finarbitr.cz/cs/vyrocni-zpravy.html (citováno dne 11. února 2010).
Ustanovení § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.
Např. zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
PAGE
- PAGE 10 -
鲔 鲖 鵄 鵆 ꉦ ꉨ ꔼ ꔾ ꕀ ꕢ ꕤ ꖀ ꖂ ꖘ ꖚ ꖸ ꖺ ꮸ ꮺ 꼲 꼴 꼶 꽖 꽘 돘 돚 ÷ ÷ ë ÷ à Ø ÷ ÷ ë ë ÷ ÷ ë ܀ ␃愁Ĥ摧娱Z ␃ሁ桤ā愀Ĥ摧娱Z ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧娱Z܀ ␃愃̤摧娱Zᤀ눈 눊 돘 돚 뜌 뜎 뜐 렞 렸 뢂 뢢 룤 룾 뤬 뤾 먌 묒 묔 묖 뾨 뾮 뿈 뿮 뿰 씎 씼 씾 앀 옦 왖 왘 왚 좀 죈 죊 죌 짲 쨲 찊 챔 턐 테 햮 허 헺 혆 혶 � � � � � � � � � � � � � ퟮ쿣쿣쿣쿣쿣룗룗룗룗룗귏귏귏귏ꇏ雏雏Ïᔔ繨͗ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔗ᠐ᘀㅨ婚㔀脈䩃䩡ᔔ함蹪ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᘑㅨ婚㔀脈䩃䩡̛j ᘀㅨ婚 ╊䌀ᡊ唀Ĉ䩡ᘎㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔗ扨產ᘀㅨ婚㔀脈䩃䩡ᔔ扨產ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ̡j ᔀ扨產ᘀㅨ婚 ╊䌀ᡊ唀Ĉ䩡㬀돚 딬 딮 뜐 뜔 뾨 뾪 뾮 뿮 뿰 씎 씐 씾 앀 옦 온 왘 왚 졾 좀 죊 죌 찈 찊 찌 챒 챔 ó ó ß � ë ë � ë ë ë ë ë ë ë ë ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧娱Z܀ ␃愃̤摧娱Z ␃ᄃ킄怂킄愂̤摧娱Zᨀ챔 턎 턐 턒 턮 터 텊 테 햪 햬 햮 헊 헌 헤 헦 헸 � � � ó ë ã ë ë ã Þ � Þ ë ó ã ë ë Ѐ 摧娱Z܀ ␃愁Ĥ摧娱Z܀ ␃愃̤摧娱Z ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧娱Zᤀ� � � � � � 췘싍럍꿭ꞷ鞟랏龧螗· ᘎ驨搋䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ⡨䌀ᡊ愀ᡊ ᘎꥨ啃䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ鉨㐣䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ扨產䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ൨踕䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ扨產ᘀ扨產䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ뽨뽠ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ扨產ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔗ扨產ᘀㅨ婚㔀脈䩃䩡ᘑㅨ婚㔀脈䩃䩡ᘎㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ繨͗ᘀㅨ婚䌀ᡊ愀ᡊ㌀ ó ç ß � ß � ß � ß � ß 휀 Ï 쨀 Ê 쨀 Ê 휀 È 저 È Ā Ѐ摧娱Z܀␃愃̤摧娱Z܀␃愃̤摧娱Z܀ ␃愁Ĥ摧焨ô ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧≢u ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧娱Zᜀ 훠쯒쯒훒쏒룒닃틃틖틖틖튫튤ꂫꂘꂘꂘꂘ袎袎胒 ᘎꭨ혅䌀ᡊ愀ᡊ ᘊꭨ혅 ᭊ ̓j ᘀꭨ혅 ᭊ唀Ĉ̏j ᘀ晨唀Ĉᘆ晨 ᔌ歨ခᘀꭨ혅 ᔌ䩨lᘀꭨ혅 ᘊꭨ혅 ♊ ȕ脈樃 ࠆᘁꭨ혅唀Ĉ̏j ᘀꭨ혅唀Ĉᔌ票剃ᘀꭨ혅 ᘆꭨ혅 ̓j ᘀꭨ혅 ╊唀Ĉᘑꭨ혅㘀脈䩃䩡ᘎꭨ혅䌀ቊ愀ቊ ̛j ᘀꭨ혅 ╊䌀ቊ唀Ĉ䩡⸀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ñ ý ê ﴀ â ܀ ␃愁Ĥ摧焨ôЀ摧சdĀ萘萙☛⍠Ȥ摧iÏĀ ഀ 쓗뗀 ᔔ扨產ᘀ扨產䌀ᡊ愀ᡊ ᘆ晨 ᘆꭨ혅 ᘝꥨ啃 ᭊ䌀ᡊ愀ᡊ洀H渄H甄Ĉᔘᱧᘀꭨ혅 ᭊ䌀ᡊ愀ᡊ ̡j ᔀᱧᘀꭨ혅 ᭊ䌀ᡊ唀Ĉ䩡ᔔᱧᘀꭨ혅䌀ᡊ愀ᡊ5《䚐㨁楰케ἀ莰잰⅁溰∄溰⌄源␄源┄°ᜀ㞰᠂㞰ం쒐 ı D 퀀凉캺谑ªꥋȋ ᜀ ⼀ 栀琀琀瀀㨀⼀⼀眀眀眀⸀昀椀渀愀爀戀椀琀爀⸀挀稀⼀挀猀⼀瘀礀爀漀挀渀椀ⴀ稀瀀爀愀瘀礀⸀栀琀洀氀 凉캺谑ªꥋ帋 栀琀琀瀀㨀⼀⼀眀眀眀⸀昀椀渀愀爀戀椀琀爀⸀挀稀⼀挀猀⼀瘀礀爀漀挀渀椀ⴀ稀瀀爀愀瘀礀⸀栀琀洀氀 ʆ' L䀀Lဌ iÏ Normální 㜀$㤀Ʉ䠀$䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ J䁁¡JԌ Standardní písmo odstavce Zi³ZԌ Normální tabulka 㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶ 0kÁ0Ԁ Bez seznamu ~俾~ iÏ Novelizační bod A␃ԃĤ␆ഁࣆȀȷ͓萏ȷ萑ꐓǠꐔx㜁Ĥ㤁ф䠀Ĥ葞ȷ葠②䩃P俾ǢP ⼁H ZÁKON !␃ԁĤ␆㔁Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠀Ĥ②
࠵㮁脈䩃T俾ĢT iÏ ČÁST )␃ԁĤ␆ጁ᐀碤㔀Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠁Ĥ②࠻䎁ᡊ \俾\ iÏ NADPIS ČÁSTI !␃ԁĤ␆㔁Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠁Ĥ②࠵䎁ᡊ T俾łT iÏ Paragraf %␃ԁĤ␆ጁ㔀Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠅Ĥ②䩃n俾łn iÏ
Text odstavce 6␃ഃࣆȀ͓̎萑Ʃꐓxꐔx㜁Ĥ㤁ф䀀ئ⑈态ꦄ愁̤䩃b俾Œb iÏ Text paragrafu '␃ᄃꦄጁ㔀Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠅Ĥ葠Ʃ②䩃j俾Ţj iÏ Text písmene 3␃ഃ׆ĀƩ༆ꦄᄁ垄㗾Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠇Ĥ葞Ʃ葠﹗②䩃D俾D iÏ CELEX ␃ጃ㲤㔀Ĥ㠁Ĥ䐹⑈愁̤࠶\俾Ƃ\ iÏ Text článku '␃ᄃꦄጁ㔀Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠅Ĥ葠Ʃ②䩃T䀝ƒTԌ iÏ Text pozn. pod čarou 㜁Ĥ㤁ф䠀Ĥ 4䀠Ƣ4 iÏ Zápatí
옍렂瀑ģ 2䀩¢Ʊ2 iÏ
Číslo stránky HǂHԌ ⚹L Text bubliny 䩃䩏䩑䩞䩡6䀟ǒ6Ќ ⚹L Záhlaví
옍렂瀑ģ b俾b ⼁H
nadpis zákona %␃ԁĤ␆ጁ碤㔀Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠀Ĥ②࠵䎁ᡊ R俾ĂR ⼁H Návrh %␃ԁĤ␆ᐁ㔀Ĥ㠁Ĥ䐹♀䠀Ĥ②血(䩃B䀧¢ȁBЌ 剬
Odkaz na komentář 䩃䩡8䀞Ȓ8Ќ"剬
Text komentáře ! .俾¢ȡ.!剬
Char Char1 D䁪ȑȒDЌ$剬
Předmět komentáře #࠵岁脈2俾ȢɁ2#剬
Char Char ࠵封ĈH䀦¢ɑHԌ ≢u Značka pozn. pod čarou ⩈H䁕¢ɡHЌ ≢u Hypertextový odkaz ⨾䈁Ȫ桰 ÿᢌ ᤆ ㍌ 㪁 䛹 䥻 䭾 杀 ũ ͠ ά ѭ Ҳ Ԝ ۫ ۮ 杀
# ¥ È Î ƌ Ƹ ƽ Ǘ ȸ ʫ ̣ І З Ѧ ѧ ѹ ң ҩ Ҫ ׅ غ ۩ އ ވ ޙ ࠕ ࠖ ࠧ ࡇ ࢝ ࣶ ू ढ़ উ ঊ দ ੮ ఓ າ ຳ ༑ ༙ ྫ ྫྷ ྷ ࿌ ࿓ ᆛ ለ ቍ ቲ ኪ ካ ዀ ዷ ዹ ጊ ጌ ጛ ጜ ጝ ጿ ፀ ᙠ ᙡ ៕ ៖ ᰉ ᰊ ⃣ ⃤ ⡅ ⡆ ⡇ ⡈ ⡵ ⡸ ⲣ Ⲥ ⶅ ⶆ 〦 〧 㐹 㐺 㙴 㙶 㙸 㚽 㚾 㜰 㜱 㝸 㝹 㧅 㧆 㧣 㧤 㰿 㱀 㲗 㲘 㼨 㼩 䂓 䂔 䂕 䂦 䂧 䂵 䂶 䃁 䃂 䃑 䃒 䏑 䏒 䖎 䖏 䖐 䖠 䖡 䟡 䟢 䢋 䢌 䥽 䥿 ䷉ ䷊ ䷌ ䷬ ䷭ 偼 偽 傔 傕 儈 儉 儡 儢 刴 刵 剚 剛 叹 叺 叻 吞 吟 噼 噽 噾 嚌 嚍 嚚 嚛 壊 壋 壌 壚 壛 壧 壨 壱 婝 婞 婧 币 市 布 帒 帓 帩 帪 徲 徳 徴 徵 忐 忑 忒 忯 忾 忿 怀 怙 怩 憒 掉 揕 撖 擛 故 朔 朕 朗 朘 朚 望 朝 朞 朠 朡 未 末 本 朽 朾 杁 〟 耀 耀 【 耀 耀 〞 耀 耀 〞 耀 耀 】 耀# 】 耀# 〒 耀# X 〓 耀¥ X 〕 耀¥ 』 耀Î X 〓 耀¥ X 〕 耀¥ x 〖 耀ƽ x 〖 耀ƽ x 〖 耀ƽ X 〕 耀¥ X 〕 耀¥ X 〕 耀¥ 〗 耀З 〗 耀З 』 耀З X 〓 耀¥ 耀ң h 〔 耀ң h 〔 耀ң h 〔 耀ң h 〔 耀ң 』 耀غ 耀غ 〗 耀غ 』 耀غ 耀غ 〗 耀غ 』 耀غ 』 耀غ 』 耀غ 』 耀غ 』 耀غ h 〔 耀ң 耀ढ़ 耀ढ़ 耀ढ़ h 〔 耀ң h 〔 耀ң h 〔 耀ң 耀ఓ 〒 耀# 〒 耀# X 〓 耀 h 〔 耀༑ 〒 耀# 〒 耀# 〒 耀# X 〓 耀ྷ h 〔 耀࿌ 』 耀࿓ 』 耀࿓ h 〔 耀 耀 h 〔 耀 耀 耀 耀 〒 耀 耀 〒 耀 耀 X 〓 耀 耀 X 〕 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 耀 䂘 〙 耀 耀 ܀䂘 〚 耀 耀 䂘 〙 耀 耀 䂘 〙 耀 耀 䂘 〙 耀 耀 䂘 〙 耀 耀 䂘 〙 耀 耀 〆۫ ܀䂘 耀 耀 ܀醈 ޖ䂘 耀 耀 ܀醈 ޖ䂘 耀 耀 ܀醈 ޖ䂘 耀 耀 ܀醈 ޖ䂘 〚 耀 耀 Ā ހ䂘 〚 耀 耀 ހ䂘 耀 耀 ހ䂘 〚 耀 耀 䂘 〚 耀 耀 ހ醈 सޖ
# ¥ È Î ƌ Ƹ ƽ Ǘ ȸ ʫ ̣ І З Ѧ ѧ ѹ ң ҩ Ҫ ׅ غ ۩ އ ވ ޙ ࠕ ࠖ ࠧ ࡇ ࢝ ࣶ ू ढ़ উ ঊ দ ੮ ఓ າ ຳ ༑ ༙ ྫ ྫྷ ྷ ࿌ ࿓ ᆛ ለ ቍ ቲ ኪ ካ ዀ ዷ ዹ ጊ ጌ ጛ ጜ ጝ ጿ ፀ ᙠ ᙡ ៕ ៖ ᰉ ᰊ ⃣ ⃤ ⡆ ⡇ ⡈ ⡵ ⡸ ⲣ Ⲥ ⶅ ⶆ 〦 〧 㐹 㐺 㙴 㝹 㧅 㧆 㧣 㧤 㰿 㱀 㲗 㲘 㼨 㼩 䂓 䃁 䃂 䃑 䃒 䏑 䏒 䖎 䟢 䢋 䢌 䥽 䥿 ䷉ ䷊ ䷌ ䷭ 偼 剛 叹 叺 嚍 嚚 嚛 壊 壋 壌 壚 壛 壧 壨 壱 婝 婞 婧 币 市 布 帒 帓 帩 帪 徲 徳 徴 徵 忐 忾 怩 憒 掉 揕 撖 擛 故 朔 朕 本 杁
〟 耀 耀 ހ䀊 【 耀 耀 ހ䀊 〞 耀 耀 ހ䀊 〞 耀 耀 ހ䀚 】 耀 ހ䀚 】 耀 ހ䀚 〒 耀 ހ䁚 〓 耀ø ހ䁚 〕 耀ø ހ䂚 』 耀ġ ހ䁒 〓 耀ø ܀䁚 〕 耀ø ހ䁺 〖 耀ȏ ހ䁺 〖 耀ȏ ހ䁺 〖 耀ȏ ހ䁚 〕 耀ø ހ䁚 〕 耀ø ހ䁚 〕 耀ø ހ䂚 〗 耀ѩ ܀䂚 〗 耀ѩ ܀䂚 』 耀ѩ ܀䁚 〓 耀ø ܀䂚 耀ӵ ܀䁪 〔 耀ӵ ܀䁪 〔 耀ӵ ܀䁪 〔 耀ӵ ހ䁪 〔 耀ӵ ހ䂚 』 耀ڌ ܀䂚 耀ڌ ܀䂚 〗 耀ڌ ܀䂚 』 耀ڌ ܀䂚 耀ڌ ހ䂚 〗 耀ڌ ހ䂚 』 耀ڌ ހ䂚 』 耀ڌ ހ䂚 』 耀ڌ ܀䂚 』 耀ڌ ܀䂚 』 耀ڌ ܀䁪 〔 耀ӵ ܀䂚 耀প ܀䂚 耀প ܀䂚 耀প ܀䁪 〔 耀ӵ ܀䁪 〔 耀ӵ ܀䁪 〔 耀ӵ ܀䂚 耀ౠ ܀䀚 〒 耀 ހ䀚 〒 耀 ހ䁚 〓 耀་ ހ䁪 〔 耀ཞ ܀䀚 〒 耀 ހ䀚 〒 耀 ހ䀚 〒 耀 ހ䁚 〓 耀င ހ䁪 〔 耀မ ހ삚 』 耀ဠ ހ삚 』 耀ဟ ހ삚 』 耀 ހ삚 』 耀 ހ톊 ހ톊 〞 ހ䀂 〃 ɯ ހ톊 〡 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 ހ䀂 ⠀ ܀톊 〆 ހ톊 』 3 ܉톊 』 2 ܀톊 く . ހ톊 く - ހ톊 く + ހ톊 〉 ހ톊 〉 ހ톊 〉 ހ톊 さ + ހ톊 〉 ހ톊 〉 ހ톊 〉 ހ톊 〉 ހ톊 〉 ހ톊 〝 9 ޗ톊 〝 8 ހ톊 〝 6 ހ톊 〉 ހ톊 〉 ހ톊 〉 ހ톊 〤 6 ܀톊 ހ톊 ހ톊 ހ톊 【 ހ䂚 耀 耀 ހ톊 〒 ޣ톊 〒 ހ톊 〒 ހ䂚 耀 耀 ހ톊 ހ톊 〗 ހ톊 〗 ހ톊 に &