Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky ▶ PastVina
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORN8AVQ2CK9 najdete zde


                Tabulka vypořádání připomínek  k vyhláěce o kolkových známkách

PŘEHLED připomínek
k návrhu vyhlášky Ministerstva financí o kolkových známkách
	K části 
	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	§ 3
	Krajský úřad Ústeckého kraje
	Jako vadu v návrhu nové vyhlášky spatřujeme v absenci ust. § 4 odst. 1 rušené vyhlášky č. 192/1993 Sb., o kolkových známkách, které uvádělo, cituji:

„Kolkovými známkami lze platit poplatky, případně daně, pokud tak stanoví právní předpis, s výjimkou poplatků, případně daní, které plynou do rozpočtů obcí a okresních úřadů.“(s poznámkou pod čarou – odvolávkou na zákon o správních poplatcích).“, konec citace.

Doporučujeme zvážit v nově navrhované právní úpravě zachování stávajícího ustanovení výše citované vyhlášky, které po úpravě např.  zní:

„Kolkovými známkami lze platit poplatky, případně daně, pokud tak stanoví právní předpis, s výjimkou poplatků, případně daní, které plynou do rozpočtů územních samosprávných celků. 1) 

Poznámka pod čarou 

1) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.“

Odůvodnění Pravdou je, že použití kolkových známek upravuje ust. § 6 odst. 8 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ale máme obavy, že osoba, která se seznámí s navrhovanou vyhláškou (bez znalosti ostatních právních předpisů), může nabýt dojmu, že kolkovou známkou může zaplatit poplatek komukoliv a v jakékoliv výši. Z uvedeného důvodu je vhodné zvážit doplnění návrhu vyhlášky.
	Nevyhověno

Možnost placení povinného peněžitého plnění prostřednictvím kolkových známek může stanovit pouze zákon, nikoli podzákonný právní předpis. Doplnění navrhovaného ustanovení by tak bylo pouhou deklarací, která se jeví jako nadbytečná a kasuistická.

	§ 3
	Úřad průmyslového vlastnictví
	Doporučujeme zvážit znění ustanovení § 3 návrhu vyhlášky o kolkových známkách, neboť se domníváme, že neúměrně zvyšuje administrativní zátěž podnikatelů (plátců) a rovněž proto, že znemožňuje komunikaci přes datové schránky, neboť dnes takto běžně zasílané písemné dokumenty po opatření horním dílem kolkové známky znemožní využít tuto formu doručování, což může způsobit komplikace zejména v případech, kdy je doručováno více účastníkům řízení.
	Problém, na nějž je poukazováno, nemůže vyřešit vyhláška o kolkových známkách. Možnost platit kolkovými známkami je založena zákonem. Navíc platí, že úhrada poplatku (do 5000 Kč) prostřednictvím kolkových známek je podle zákona o soudních i správních poplatcích pouze alternativou. Všechny orgány veřejné moci, které poplatky vybírají, mají povinně k tomuto účelu zřízený bankovní účet, kam lze poplatek jakékoli výše zaslat. V rámci klientského přístupu většina orgánů umožňuje úhradu poplatku složenkou nebo hotovostní úhradou v pokladně úřadu (bez nutnosti pořízení kolkové známky).  

	§ 3/2
	Nejvyšší kontrolní úřad
	Doporučujeme upravit text takto „… horní díl nalepí orgán veřejné moci, který vyměřuje poplatek (dále jen „správce poplatku“) …“, aby bylo lépe srozumitelné, kdo je „správce poplatku“. Podotýkáme, že termín „správa placení kolkovými známkami“ není nikde definován ani používán. 
	Nevyhověno
Správou placení kolkovými známkami se rozumí činnost, která zahrnuje výběr a evidenci daného peněžitého plnění. Jde o platební rovinu daňového řízení nikoli rovinu nalézací. Pojem vyměření by v daném případě byl nevhodný. V daňovém řádu je pojem „správa placení“ používán (srov. např. § 161 DŘ) a je možné implicitně dovodit, že jde o podmnožinu pojmu „správa daní“  (srov. § 1 odst. 2 DŘ) týkající se právě zmíněné platební roviny daňového řízení (srov. § 134 DŘ). Pod pojem daň je nutno subsumovat i pojem poplatek (srov. § 2 DŘ).

	§ 4
	Ministerstvo vnitra
	Doporučujeme zvážit vhodnost a nutnost začlenění tohoto ustanovení a případně jej vypustit. Upozorňujeme, že není zřejmé, nejedná-li se v daném případě o stanovení možnosti přenesení výkonu veřejnoprávních oprávnění svěřených Ministerstvu financí zákonem na jiné osoby. V takovém případě by tuto materii podle našeho názoru nebylo možné upravovat v podzákonné normě. Naopak v případě, že se o přenos takových oprávnění Ministerstva financí v dotčené souvislosti nejedná, nepovažujeme za nutné vůbec tuto možnost zajistit určité fáze nakládání s kolkovými známkami jinou osobou stanovovat v právním předpise.
	Tímto ustanovením se vymezuje pouze základní rámec toho, co musí být smluvně ošetřeno a tedy i garantováno, což předkladatel považuje za nezbytné z důvodu právní jistoty poplatníků a správců poplatku, neboť v současné době jsou prováděny pouze na základě normativně neregulovaného a neomezeného smluvního vztahu (v případě distribuce, odkupu, atd.  – s Českou poštou, s.p.).

	§ 5
	Ministerstvo vnitra
	ZÁSADNÍ. Toto ustanovení požadujeme vypustit. Upozorňujeme na vymezení zákonného zmocnění obsaženého v § 163 odst. 4 daňového řádu a na fakt, že předkladatel je tímto ustanovením zmocňován toliko ke stanovení náležitostí evidence kolkových známek, nikoli k vymezení povinností, resp. pravomocí správce poplatku; podotýkáme, že nelze v toliko podzákonném právním předpise coby „náležitosti“ vymezovat úkoly a činnosti správních orgánů. V této souvislosti odkazujeme na čl. 2 odst. 3 Ústavy a na čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
	Nevyhověno

Změněno na doporučující
Ze zákonného zmocnění vyplývá možnost, aby vyhláška stanovila, co přesně je předmětem evidence (tj. co správce poplatku eviduje) a za jakých podmínek. Pravomoc k vedení evidence je tedy implicitně dána zmocňovacím ustanovením a text vyhlášky ji pouze konkretizuje. Nejeví se jako vhodné, zejména z pohledu čitelnosti, pokud by toto jediné ustanovení tvořilo (v plném souladu se zmocňovacím ustanovením daňového řádu) pouze holé konstatování typu: „Náležitostí evidence kolkových známek je: - evidence pořízených kolkových známek, - evidence prodaných kolkových známek, zápis o kontrole stavu zásob,“ ...atd., přestože je z povahy věci zřejmé, že budou zajišťovány správcem poplatku. V obdobném rozsahu byla tato pravomoc obsažena v předchozí právní úpravě (srov.  § 4 předchozí vyhlášky).

	§ 5/3
	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	Uvedené ustanovení navrhujeme doplnit o nutnost pořízení záznamu správcem poplatku o výsledku předmětné kontroly a o způsob archivování tohoto záznamu. 
	Nevyhověno

Dosavadní vyhláška o kolkových známkách stanoví postup při kontrole stejným způsobem, který lze považovat za dostačující. Z úpravy logicky vyplývá, že výstupem kontroly musí být záznam o jejím provedení.  Povinnost archivace vyplývá z obecných právních předpisů a není úkolem této vyhlášky, jakožto podzákonného právního předpisu, aby zákonné pravidlo modifikoval.

	§ 6/3
	Nejvyšší kontrolní úřad
	Pro zajištění jednoznačného výkladu doporučujeme upřesnit „osobu uvedenou v § 4 odst. 1“, protože v uvedeném odstavci jsou uvedeny osoby dvě, Ministerstvo financí a „jiná osoba“. 
	Nevyhověno

V odst. 1 § 4 se pojednává pouze o „jiné osobě“. Ministerstvo financí není právnickou ani fyzickou osobou.

	§ 7
	Ministerstvo vnitra
	Upozorňujeme na čl. 52 odst. 2 písm. b) Legislativních pravidel vlády a doporučujeme upravit zrušovací ustanovení podle zde uvedeného vzoru.
	Vyhověno

	Odůvodnění
	Ministerstvo spravedlnosti
	ZÁSADNÍ. U žádného z obou předložených návrhů vyhlášek není obsaženo hodnocení dopadů regulace (RIA). V odůvodnění obou vyhlášek se uvádí, že předkládané návrhy nepodléhají hodnocení dopadů regulace (RIA), protože jsou prováděcím právním předpisem k zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád, který je obecným procesním předpisem, pro který je stanovena výjimka podle bodu 3 části první Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2010. S tímto odůvodněním Ministerstvo spravedlnosti zásadně nesouhlasí z následujících důvodů. 

a) V bodě 3 části první Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) je v pátém odseku obsažen taxativní výčet obecných procesních předpisů, mezi nimiž však daňový řád není uveden. 

b) I kdyby mezi obecnými procesními předpisy, pro něž se poskytuje výjimka pro uplatnění RIA, byl daňový řád obsažen, tak podle poznámky pod čarou č. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) musí být hodnocení dopadů regulace provedeno u jednotlivých prováděcích právních předpisů k obecným procesním předpisům, což je případ obou předložených návrhů vyhlášek. Žádáme proto, aby k oběma předloženým návrhům vyhlášek bylo provedeno hodnocení dopadů regulace (RIA).
	Nevyhověno

Smyslem Hodnocení dopadů regulace (RIA) je nalezení nejvhodnějšího řešení nové regulace, aby se zamezilo zbytečnému vynakládání prostředků na neefektivní řešení. Důvodem regulace novou vyhláškou je však pouze změna prováděného právního předpisu, který nahradí stávající zákon o správě daní a poplatků. Nejedná se tedy o koncepčně novou úpravu (regulaci) dané problematiky. Provádění hodnocení dopadů regulace se z tohoto hlediska jeví jako nadbytečné a formalistické. V tomto duchu bude doplněno odůvodnění.

	Odůvodnění  obecná část, bod a)
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	K obecné části odůvodnění, k bodu a) hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad:
I v tomto případě se nedomníváme, že návrh vyhlášky jednoznačně nepodléhá hodnocení dopadů regulace (RIA) z toho titulu, že se jedná o prováděcí právní předpis obecného procesního předpisu – daňového řádu a že je pro něj tudíž stanovena výjimka dle bodu 3 části první Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (dále jen Obecné zásady), jelikož právě u této výjimky je stanoveno v odkazu 4 (umístěno na str. 8 Obecných zásad pod čarou), že v těchto případech bude provedeno hodnocení dopadů regulace až u jednotlivých prováděcích právních předpisů. V tomto případě však považujeme předložený návrh vyhlášky za plně dostačující. Upozorňujeme tedy jen na rozpor textu bodu a) obecné části odůvodnění se zněním Obecných zásad.
	Viz výše

	Odůvodnění k § 5
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	Doporučujeme opravit překlep „Opatření kolové známky…“ v prvním odstavci textu.
	Vyhověno

	Odůvodnění k § 5
	Ministerstvo zemědělství
	V prvním odstavci větě druhé doporučujeme nahradit slovo „kolové“ slovem „kolkové“
	Vyhověno


Připomínková místa bez připomínek:

Komora daňových poradců, Krajský úřad Pardubického kraje, Krajský úřad Karlovarského kraje, Krajský úřad Jihočeského kraje, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Krajský úřad kraje Vysočina, Krajský úřad Královehradeckého kraje, Krajský úřad Libereckého kraje, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Krajský úřad Olomouckého kraje, Krajský úřad Plzeňského kraje, Krajský úřad Středočeského kraje, Krajský úřad Zlínského kraje, ČNB, Hospodářská komora, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo obrany, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí, Úřad vlády ČR, Akademie věd ČR, BIS, Českomoravská konfederace odborových svazů, Český báňský úřad, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Energetický regulační úřad, Hlavní město Praha, Národní bezpečnostní úřad, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Svaz měst a obcí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Úřad pro zahraniční styky a informace ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Připomínková místa, která nezaslala připomínky (sdělení, že připomínky nemá):
Finanční arbitr ČR a Český telekomunikační úřad.

PAGE  
4