Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

p��loha - platn� zn�n�.doc
PAGE

- 3 -

I. Úplné znění vybraných ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření

a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona

České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením změn

§ 9

Další činnosti stavební spořitelny

(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1

a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb,

b) přijímat vklady od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí,

c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 a za úvěry uvedené v písmenu a),

d) obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou,

f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států, a bankami se sídlem v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankou,

g) provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny,

h) poskytovat bankovní informace,

i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku,

j) vykonávat finanční makléřství.

(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(3) Podíl součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15 %, v roce 2012 nejvýše 25 %. Pohledávky z úvěrů uvedených v odstavci 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek, v roce 2012 30 % tohoto součtu.

(4) Stavební spořitelna může finanční prostředky ukládat pouze u bank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bank působících na území České republiky nebo u zahraničních bank se sídlem na území členského státu Evropské unie a pouze za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(5) Stavební spořitelna může získávat potřebné zdroje pouze od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí. Stavební spořitelna může také vydávat dluhopisy se splatností nejvýše 10 let.

(6) Stavební spořitelna může mít majetkové účasti pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, v podnicích pomocných bankovních služeb a v jiných stavebních spořitelnách.

(7) Účast v právnické osobě podle odstavce 6 nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet účastí v právnických osobách nesmí překročit 15 % základního kapitálu stavební spořitelny. To neplatí pro nabývání účastí v jiných stavebních spořitelnách a v podnicích pomocných bankovních služeb.

(8) Stavební spořitelna může nabývat pouze nemovitosti, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo nemovitosti určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny.

§ 10

Výše státní podpory

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 15 10 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč.

(3) Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2.

(4) Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit.

II. Úplné znění vybraných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením změn

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

…

s)
úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona4a),

s)
příspěvek fyzickým osobám poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření4a),

___________________

4a)
Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.

p��loha materi�lu - vl�dn� n�vrh.pdf

Závěrečná zpráva z RIA

________________________________________

Návrh zákona,
kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb.,
o stavebním spoření a státní podpoře

stavebního spoření a o doplnění zákona České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění zákona České národní rady č. 35/1993

Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů

________________________________________

květen 2011

OBSAH

Obsah ..................................................................................................................................................................... 2
A. Důvod předložení......................................................................................................................................... 4

A.1. Definice problému........................................................................................................................... 4
A.2. Cíle / Popis cílového stavu .............................................................................................................. 4
A.3. Zdůvodnění potřeby konat / Rizika spojená s nečinností ................................................................ 5
A.4. Vztah materiálu k zákonu č. 348/2010 Sb. a vymezení současného stavu ...................................... 5

B. Problematika časového posunu .................................................................................................................. 6
B.1. Časový posun mezi vznikem nároku účastníka na státní podporu a poskytnutím prostředků ze

státního rozpočtu ............................................................................................................................ 6
B.2. Odvod srážkové daně z úrokových příjmů ...................................................................................... 7

C. Možné oblasti úprav .................................................................................................................................... 8
C.1. Snížení Státní podpory .................................................................................................................... 8
C.2. Zdanění úroků z vkladů................................................................................................................... 8
C.3. Dotčené skupiny.............................................................................................................................. 8

D. Rizika zasahování do systému stavebního spoření ................................................................................... 9
D.1. Přespořující účastníci stavebního spoření ....................................................................................... 9

D.1.1. Důsledek rizika pro likviditu sektoru ......................................................................................... 9
D.1.2. Důsledek pro budoucí příjmy státního rozpočtu......................................................................... 9
D.1.3. Vliv výnosnosti stavebního spoření na reakci přespořujících účastníků stavebního spoření.... 10

D.2. Noví účastníci stavebního spoření................................................................................................. 12
D.2.1. Vliv výnosnosti stavebního spoření na reakci potenciálních nových účastníků ....................... 12
D.2.2. Vliv možnosti úvěru ze stavebního spoření na reakci potenciálních nových účastníků ........... 14

D.3. Časové rozložení výdajů státního rozpočtu ................................................................................... 14
D.4. Právní riziko spočívající v zásadní změně legislativních podmínek sektoru stavebního spoření.. 15

D.4.1. Reakce akcionářů stavebních spořitelen................................................................................... 15
D.5. Důsledky zániku stavebního spoření ............................................................................................. 15

D.5.1. Důsledky zániku stavebního spoření na sektor vkladů a investic ............................................. 15
D.5.2. Důsledky zániku stavebního spoření na sektor úvěrů............................................................... 16

E. Změna výše státní podpory....................................................................................................................... 17
E.1. Návrh variant řešení ...................................................................................................................... 17

E.1.1. Varianta 0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od 1.1.2012 v případě
nepřijetí dalších změn) ............................................................................................................. 17

E.1.2. Varianta 1500 ........................................................................................................................... 17
E.1.3. Varianta 2000 ........................................................................................................................... 18

E.2. Vyhodnocení přínosů a nákladů .................................................................................................... 18
E.2.1. Varianta 0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od 1.1.2012 v případě

nepřijetí dalších změn) ............................................................................................................. 18
E.2.2. Varianty 1500 a 2000 ............................................................................................................... 20

E.3. Shrnutí a výsledek konzultace....................................................................................................... 23
E.4. Návrh řešení .................................................................................................................................. 24

F. Zdanění úroků z vkladů ............................................................................................................................ 26
F.1. Návrh variant řešení ...................................................................................................................... 26

F.1.1. Varianta F0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od 1. 1. 2012
v případě nepřijetí dalších změn).............................................................................................. 26

F.1.2. Varianta F1 – zrušit výjimku .................................................................................................... 26
F.2. Vyhodnocení přínosů a nákladů .................................................................................................... 26

F.2.1. Varianta F0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od 1. 1. 2012
v případě nepřijetí dalších změn).............................................................................................. 26

F.2.2. Varianta F1 – zrušit výjimku .................................................................................................... 27
F.3. Shrnutí a výsledek konzultace....................................................................................................... 27
F.4. Návrh řešení .................................................................................................................................. 27

G. §9 odst. 3 – Limit pro smlouvy s právnickými osobami a limit pro poskytování komerčních a
překlenovacích úvěrů ............................................................................................................................... 28

G.1. Návrh variant řešení ...................................................................................................................... 28
G.1.1. Varianta G0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od 1. 1. 2012

v případě nepřijetí dalších změn).............................................................................................. 28
G.1.2. Varianta G1 – zvýšit limity ...................................................................................................... 28
G.1.3. Varianta G2 – zrušit limity ....................................................................................................... 29

G.1.4. Varianta G3 – upravit konstrukci limitů ................................................................................... 29
G.2. Vyhodnocení přínosů a nákladů .................................................................................................... 29

G.2.1. Varianta G0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od 1. 1. 2012
v případě nepřijetí dalších změn).............................................................................................. 30

G.2.2. Varianta G1 – zvýšit limity ...................................................................................................... 30
G.2.3. Varianta G2 – zrušit limity ....................................................................................................... 32
G.2.4. Varianta G3 – upravit konstrukci limitů ................................................................................... 32

G.3. Shrnutí a výsledek konzultace....................................................................................................... 33
G.4. Návrh řešení .................................................................................................................................. 33

H. Návrh řešení ............................................................................................................................................... 35
H.1. Přehled zvolených variant ............................................................................................................. 35

H.1.1. Dopad na státní rozpočet .......................................................................................................... 35
H.2. Konzultace..................................................................................................................................... 35
H.3. Realizace a vynucování................................................................................................................. 35

Seznam tabulek a grafů ...................................................................................................................................... 37

A. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ

A.1. Definice problému

Deficit státního rozpočtu dosáhl za rok 2009 hodnoty 192,4 mld. Kč, což odpovídá 5,9 % HDP. V roce 2010
došlo k mírnému zlepšení, když deficit klesl na 156,4 mld. Kč, tj. 4,3 % z HDP. Ke snížení deficitu jsou na místě
úpravy na příjmové i výdajové stránce státního rozpočtu. Proto bylo na politické úrovni rozhodnuto o nutnosti
nalezení možných úspor, zejména v oblastech, kde nejsou výdaje alokovány v souladu s původním záměrem.

Současné nastavení podmínek příspěvku fyzickým osobám poskytovaného podle zákona č. 96/1993 Sb.,
o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o stavebním spoření“), (dále jen „státní podpora“), se významně odráží ve výdajích státního rozpočtu, v roce
2009 konkrétně ve výši 13,26 mld. Kč, v roce 2010 ve výši 11,74 mld. Kč. Pro nadcházející léta by se při
zachování stávajících podmínek očekával mírný pokles v řádu stovek milionů v každém roce, nicméně až do
roku 2014 stále nad úrovní 10 mld. Kč ročně.

Účastníci stavebního spoření mohou, po splnění podmínek dle zákona (dodržení stanovené doby trvání spořící
fáze), využít naspořené prostředky na libovolný účel, tedy nikoli pouze na financování bytových potřeb.
Prostředky, které jsou alokovány do stavebního spoření, jsou stavebními spořitelnami využívány také
k poskytování účelových úvěrů na financování bytových potřeb. Ke konci roku 2010 však bylo poskytnuto
pouze 293,4 mld. těchto úvěrů, zatímco systém alokoval 430,1 mld. vkladů, ke kterým stát poskytuje státní
podporu. Zatímco počet smluv ve fázi spoření dosáhl 4,85 milionu, příjemců úvěrů je pouze necelý 1 milion.
Z toho vyplývá, že poskytování státní podpory tedy plně nevede k původně sledovanému cíli podporovat
financování bytových potřeb a pro většinu účastníků představuje stavební spoření spíše výhodný, státem
podporovaný spořící produkt.

Státní podpora je poskytována ze státního rozpočtu, do kterého přispívají všichni daňoví poplatníci, ovšem
výhodu z její existence požívají pouze účastníci stavebního spoření. Uvedené okolnosti pak vedou
k neoprávněnému zvýhodnění produktu stavebního spoření oproti jiným vkladovým produktům na trhu a
současně k disproporci při alokaci výdajů státního rozpočtu, kdy jsou beneficianty pouze ti občané, kteří jsou
účastníky stavebního spoření.

Úrokové příjmy z vkladů na účet stavebního spoření a z poskytnuté, resp. připsané státní podpory jsou
v současnosti osvobozeny od daně z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů). Přitom úrokové příjmy z vkladů v jiných bankovních
produktech jsou zatíženy srážkovou daní ve výši 15 %. Stavební spoření je tedy zvýhodňováno oproti
alternativním bankovním vkladům. Sekundárním efektem je pak ztráta potenciálního příjmu státního rozpočtu.

Prvním problémem je tedy snížení zátěže státního rozpočtu v souvislosti s poskytování státní podpory
stavebního spoření, která plně nevede k podpoře financování bytových potřeb a čerpá prostředky všech
daňových poplatníků ve prospěch pouze části obyvatel. Souvisejícím problémem je pak neoprávněné
zvýhodnění produktu stavebního spoření oproti jiným vkladovým produktům na trhu.

Opatření analyzovaná v tomto materiálu vycházejí z programového prohlášení vlády.

A.2. Cíle / Popis cílového stavu

Cílem navržených úprav je

1. snížit zatížení státního rozpočtu v souvislosti s poskytováním státní podpory účastníkům stavebního
spoření, která plně nevede k podpoře financování bytových potřeb a čerpá prostředky všech daňových
poplatníků ve prospěch pouze části obyvatel, a to cestou snížení výdajů státního rozpočtu na straně jedné,
a zvýšením příjmů na straně druhé, a

2. narovnat podmínky pro zdanění úrokových příjmů plynoucích ze stavebního spoření s podmínkami pro
zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních vkladových produktů.

A.3. Zdůvodnění potřeby konat / Rizika spojená s nečinností

V případě ponechání současného stavu:

1. bude nadále trvat vysoké zatížení státního rozpočtu v souvislosti s poskytováním státní podpory
účastníkům stavebního spoření, která plně nevede k podpoře financování bytových potřeb a čerpá
prostředky všech daňových poplatníků ve prospěch pouze části obyvatel,

2. nebude dosaženo žádaného snížení zatížení státního rozpočtu, tedy nebudou sníženy výdaje v souvislosti
s poskytováním státní podpory účastníkům stavebního spoření a nebude dosaženo možného zvýšení
příjmů státního rozpočtu, a

3. budou nadále trvat nerovné podmínky ve zdanění úrokových příjmů plynoucích ze stavebního spoření ve
srovnání s jinými bankovními vklady.

A.4. Vztah materiálu k zákonu č. 348/2010 Sb. a vymezení současného

stavu

Tento materiál v dalších pasážích vychází ze své původní verze z července 2010, kdy byl zpracován jako příloha
důvodové zprávy k následně přijatému zákonu č. 348/2010 Sb. Tímto zákonem byly zavedeny změny tak, jak je
doporučila původní verze z července 2010.

Nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. dubna 2011 byl však zákon č. 348/2010 Sb. zrušen ke
dni 31. 12. 2011. Návrh zákona je znovu předkládán tak, aby nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2012, a navázal tak na
rušený zákon 348/2010 Sb. Proto i tento materiál vychází ze svého původního znění. Relevantní údaje byly
aktualizovány, modelové výpočty však vycházejí z původních parametrů nastavených v červenci 2010. Tento
postup nemá žádný dopad na relevanci výsledků analýz či výsledná doporučení.

Současným stavem se v tomto materiálu myslí současný stav platný v době původního zpracování v červenci
2010, tedy stav dle platné právní úpravy do 31. 12. 2010. Podle této úpravy by se totiž postupovalo i od 1. 1.
2012 v případě, že by nebyla přijata žádná další změna.

B. PROBLEMATIKA ČASOVÉHO POSUNU

B.1. Časový posun mezi vznikem nároku účastníka na státní podporu a
poskytnutím prostředků ze státního rozpočtu

V systému státní podpory stavebního spoření se rozlišují tzv. staré smlouvy, tedy smlouvy uzavřené
do 31. 12. 2003 s požadavkem na státní podporu, jejíž maximální výše je stanovena na 4 500 Kč, a smlouvy
nové, do kterých řadíme smlouvy uzavřené sice do 31. 12. 2003, u kterých byl požadavek na státní podporu
vznesen po 1. 1. 2004, a dále pak všechny smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004.

Pro výdaje státního rozpočtu, resp. kalkulaci jejich výše, je zásadní fakt, že státní podpora je poskytována
zpětně, resp. v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, ve kterém na státní podporu vznikl
nárok. Systém je nastaven tak, že účastníci v průběhu kalendářního roku vkládají prostředky na své účty
stavebního spoření u stavebních spořitelen. Stavební spořitelny v následujícím roce podají za své účastníky
žádost o státní podporu, která je pak poskytnuta Ministerstvem financí.

Výjimkou jsou pouze smlouvy o stavebním spoření uzavřené do 31. 12. 2003 a ukončené do 30. června
kalendářního roku. Státní podpora odpovídající nároku vzniklému v roce ukončení smlouvy je poskytnuta ještě
v daném roce. V tomto jediném případě dochází k realizaci výdaje státního rozpočtu ve stejném roce, ve kterém
vznikl účastníkovi nárok na státní podporu.

Pro jakékoli úpravy výše státní podpory díky popsanému mechanismu časového posunu platí, že se změna
výše státní podpory či jejího stropu projeví ve výdajích státního rozpočtu až v roce následujícím po roce,
kdy nabude tato změna účinnosti. Výjimku tvoří smlouvy uvedené ve třetím odstavci, u kterých však
poskytovaná státní podpora představuje pouze minoritní část z celkového ročního výdaje státního rozpočtu na
státní podporu stavebního spoření.

Následující grafy ilustrují časový posun mezi vývojem počtu smluv (který determinuje výši nároků na státní
podporu) a výší poskytnuté státní podpory. Z Grafu 1 je patrné, že zatímco počet starých smluv klesá již od roku
2004, poskytovaná státní podpora kulminovala až v roce 2005. Časový posun je vidět i u smluv nových (Graf 2),
kdy poskytovaná státní podpora „dohání“ rostoucí počet smluv.

Graf 1: Vývoj počtu starých smluv a na ně poskytované SP

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

SP na staré smlouvy Počet starých smluv

Pramen: MF

Graf 2: Vývoj počtu nových smluv a na ně poskytované SP

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

SP na nové smlouvy Počet nových smluv

Pramen: MF

B.2. Odvod srážkové daně z úrokových příjmů

V případě uvalení daně z úrokových příjmů placené srážkou u zdroje platí, že daň je plátcem sražena
v okamžiku, kdy dochází k připsání úroků na účet účastníka stavebního spoření (poplatníka případné daně).
Vzhledem k tomu, že stavební spořitelny připisují úroky účastníkům stavebního spoření k 31. 12. daného roku,
dojde sice ke sražení k tomuto datu, k zaplacení daně plátcem daně (stavební spořitelnou) však dojde až
počátkem roku následujícího.

Pro úpravu spočívající v zavedení srážkové daně z úrokových příjmů (resp. zrušení současného
osvobození) v souvislosti se stavebním spořením tedy platí, že se tento potenciální příjem státního rozpočtu
projeví až v rozpočtu roku následujícím po roce, kdy toto zdanění nabude účinnosti.

Výjimkou budou smlouvy ukončené v průběhu roku, kdy dojde k připsání úroků (a dále i případných úrokových
bonusů) dříve než k 31. 12. a tedy dojde k odvodu daně ještě v průběhu roku daného kalendářního roku.

C. MOŽNÉ OBLASTI ÚPRAV

K dosažení cílů uvedených v části A.2 byly identifikovány níže uvedené možnosti. Podrobnější popis je uveden
v jednotlivých částech (E až H) tohoto dokumentu.

C.1. Snížení Státní podpory

Snížení maximální výše státní podpory by se projevilo poklesem výdajů státního rozpočtu, tedy snížením jeho
celkového deficitu.

C.2. Zdanění úroků z vkladů

Zrušením stávajícího osvobození úrokových příjmů ze stavebního spoření by se zvýšily příjmy státního
rozpočtu. Současně by došlo k naplnění cíle narovnání podmínek zdanění příjmů ze všech bankovních
vkladových produktů.

C.3. Dotčené skupiny

Změny se dotknou především státu, resp. státního rozpočtu, stavebních spořitelen a účastníků stavebního spoření.

Sekundární dopady lze identifikovat u dalších subjektů, zejména finančních zprostředkovatelů podílejících se
na distribuci stavebního spoření, poskytovatelů substitučních produktů (bank, družstevních záložen, pojišťoven,
penzijních fondů), a to v závislosti na reakci účastníků stavebního spoření (odchodu ze systému a hledání
alternativních produktů pro zhodnocení svých úspor či pro úvěrové financování bytových potřeb).

Tabulka 1: Přehled ukazatelů stavebního spoření

Ukazatel k 31.12.2008 k 31.12.2009 k 31.12.2010
Počet smluv ve fázi spoření 5 070 510 4 926 183 4 845 319
Naspořená částka (v mld. Kč) 401,3 415,2 430,1
Úvěry celkem (v mld. Kč) 227,4 267,5 293,4
Státní podpora (mld. Kč) 14,2 13,3 11,7
Počet stavebních spořitelen 5 5 5

Pramen: MF

D. RIZIKA ZASAHOVÁNÍ DO SYSTÉMU STAVEBNÍHO SPOŘENÍ

Zásahy do systému stavebního spoření, které jsou popsány v tomto materiálu, nesou rizika trojího typu:

 riziko ohrožující samotné fungování stavebního spoření, resp. stavebních spořitelen – toto riziko
pramení především z:

o reakce stávajících přespořujících účastníků stavebního spoření na změny parametrů
systému (nejistota, zda a jak dlouho setrvají v systému),

o reakce potenciálních nových účastníků stavebního spoření (nejistota, zda budou vstupovat
do systému);

 riziko měnící časové rozložení výdajů a příjmů státního rozpočtu spojených se stavebním
spořením pramenící především z ukončování starých smluv;

 právní rizika spočívající ve změně legislativních podmínek sektoru stavebního spoření:
o reakce akcionářů stavebních spořitelen na zásadní změny podmínek.

V následujících částech kapitoly D jsou výše uvedená rizika blíže popsána, a to včetně dopadů. Dopady variant
opatření popsané v kapitolách E až G pak vycházejí z tohoto popisu rizik a jejich vnitřních parametrů.

D.1. Přespořující účastníci stavebního spoření

Největší riziko, které je spojeno se změnami v systému stavebního spoření, představuje reakce tzv.
přespořujících účastníků stavebního spoření, tj. účastníků se smlouvou o stavebním spoření, u které již vypršela
vázací doba (5 let u smluv uzavřených do 31. 12. 2003 vč. a 6 let u ostatních smluv). Těmto účastníkům musí
stavební spořitelny vyplatit naspořené prostředky nejpozději do 3 měsíců od ukončení smlouvy. V praxi však
stavební spořitelny vyplácí tyto prostředky zhruba do 1 měsíce od podání výpovědi účastníkem.

Tito přespořující účastníci jsou velmi citliví na změny v systému stavebního spoření, protože mohou své
prostředky poměrně rychle vybrat. Zároveň však jejich vklady tvoří hlavní zdroj pro poskytování úvěrů
stavebními spořitelnami – objem prostředků přespořujících účastníků ke konci roku 2009 dosahoval
314 mld. Kč, tedy 75,7 % všech prostředků (415 mld. Kč) stavebních spořitelen1. Tato skutečnost má závažné
důsledky.

D.1.1. Důsledek rizika pro likviditu sektoru

Pokud by velký počet účastníků ukončil přespořené smlouvy s vysokou naspořenou částkou (takovou masovou
reakci účastníků stavebního spoření na změny nelze vyloučit), byla by zásadně ohrožena likvidita stavebních
spořitelen a obecně stabilita sektoru stavebního spoření. Při hromadné výpovědi smluv by musely stavební
spořitelny získat dostatečné množství peněžních prostředků k výplatě úspor. Musely by tedy nuceně prodávat svá
aktiva. Objem prostředků, které stavební spořitelny drží v cenných papírech, dosahoval k 31. 3. 2010 139,5 mld.
Kč. Z toho 2/3 tvořily dluhopisy vydané vládními institucemi (97 mld. Kč). Nucený prodej většího objemu
(či dokonce všech) těchto státních dluhopisů by snížil jejich cenu na trhu a tím by zvýšil požadovaný výnos nově
vydávaných dluhopisů.

Celkově stavební spořitelny ke konci roku 2009 spravovaly vklady účastníků stavebního spoření v objemu
415,2 mld. Kč a měly pohledávky z poskytnutých úvěrů ve výši 267,5 mld. Kč. Z toho vyplývá, že by měly
disponovat zhruba 147,7 mld. Kč v různých formách aktiv. Tyto prostředky by po převedení do peněžní podoby
mohly být použity na výplatu odcházejících účastníků. Pokud by však své vklady jednorázově vybrali všichni
přespořující účastníci, musely by stavební spořitelny získat 314,1 mld. Kč a tudíž by jim chybělo zhruba 166,4
mld. Kč. Sektor by se dostal do problémů s likviditou.

D.1.2. Důsledek pro budoucí příjmy státního rozpočtu

Hromadné ukončení přespořených smluv by se mohlo dotknout i příjmů státního rozpočtu. Úroky z vkladů ve
stavebním spoření v současnosti nepodléhají dani z příjmu (15 %). Pokud by byla tato výjimka zrušena, jak se
dále navrhuje, přineslo by to při jinak nezměněných podmínkách do státní pokladny ročně 1,5 mld. Kč.

1 V roce 2008 byl tento poměr 82 % a v roce 2007 jen 53 %.

Poklesne-li však objem vkladů ve stavebních spořitelnách, poklesnou i vyplácené úroky, a tím i celkový
potenciální daňový výnos. Celkový čistý efekt pro státní rozpočet však pouze negativní nutně být nemusí.
Prostředky ze stavebního spoření mohou být nově uloženy jako bankovní vklady a stát tak opět může získat
výnos ze zdanění úroků z bankovních vkladů. V případě přesunu prostředků ze stavebního spoření do spotřeby
by pak daňový výnos ze zdanění úroků realizován nebyl.

D.1.3. Vliv výnosnosti stavebního spoření na reakci přespořujících účastníků
stavebního spoření

Výraznější změny systému stavebního spoření, které zásadním způsobem mění výnosnost pro přespořující
účastníky, se odrazí v jejich reakci. Z navrhovaných opatření je to především snížení státní podpory. Výjimku
tvoří smlouvy především z devadesátých let, kdy stavební spořitelny nabízely běžně úroky z vkladů okolo 4 %.
Pro tyto smlouvy nemůže výnos v žádném roce klesnout pod smluvenou sazbu z vkladů, tedy jejich výnosnost
zůstává na poměrně vysoké úrovni i bez ohledu na výši státní podpory a účastníci tyto smlouvy proto vypoví
pravděpodobně až ve chvíli, kdy budou prostředky nutně potřebovat. Počet těchto smluv (a objem těchto vkladů)
však není v současnosti Ministerstvu financí znám.

Aby bylo možné odhadnout reakci účastníků stavebního spoření na změny v parametrech systému, je třeba
srovnat výnosnost stavebního spoření u různých smluv (dle doby uzavření smlouvy a výše státní podpory)
s alternativními produkty, a to pro nadcházející období.

Následující tabulka přináší přehled výnosnosti stavebního spoření v roce 2011 a 2012 pro smlouvy uzavřené
mezi roky 2000 až 2005 za následujících předpokladů:

 Účastník stavebního spoření pravidelně ukládá optimální částku (aby maximalizoval státní podporu)
 Úroky z vkladů a státní podpory jsou započítávány jako vklad v následujícím roce2
 Stavební spořitelny úročí vložené prostředky 2 % (od roku 2000 nejběžnější nabídka)
 Účastník platí na počátku jednorázový poplatek 1 600 Kč za sepsání smlouvy a poté pravidelně 300

Kč ročně za vedení účtu
 Zdanění úroků z vkladů není do výpočtů zahrnuto, protože i výnosy alternativních produktů jsou

uvedeny před zdaněním.

První dva řádky v každém roce ukazují, jaký by byl výnos v případě, že by se výše státní podpory neměnila.
V dvou dalších je pak uveden výnos stavebního spoření pro přespořující účastníky pro varianty snížení státní
podpory na maximálně 2 000 Kč, resp. 1 500 Kč.

2 Tento předpoklad odráží současné nastavení stavebního spoření. V další části RIA (kapitola F) je navrhována úprava
základu pro výpočet nároku na státní podporu. Tato změna by se na výnosu stavebního spoření po nabytí účinnosti projevila
poklesem cca o 0,1 %.

Tabulka 2: Výnos stavebního spoření pro přespořující účastníky stavebního spoření podle výše státní podpory (SP)3
Rok uzavření smlouvy 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Výnos za celou dobu spoření do roku 2010
Se státní podporou dle smlouvy 6,08% 6,51% 7,03% 7,71% 5,86% 6,53%

Při výši státní podpory Výnos v roce 2011
4 500 Kč 3,81% 4,00% 4,24% 4,54% - -
3 000 Kč - - - - 3,84% 4,67%
2 000 Kč 2,73% 2,81% 2,90% 3,02% 3,16% 3,37%
1 500 Kč 2,52% 2,57% 2,64% 2,72% 2,82% 2,97%

Při výši státní podpory Výnos v roce 2012
4 500 Kč 3,65% 3,81% 4,00% 4,24% - -
3 000 Kč - - - - 3,59% 3,84%
2 000 Kč 2,67% 2,73% 2,81% 2,90% 3,00% 3,16%
1 500 Kč 2,47% 2,51% 2,57% 2,64% 2,71% 2,82%

Pramen: Výpočty MF

Nejbližším substitutem stavebního spoření pro přespořující účastníky stavebního spoření jsou takové vkladové
produkty, které nabízejí relativně vysokou míru likvidity a současně nízké riziko (jsou pojištěny). Jako relevantní
jsou zvažovány spořící účty a krátkodobé termínované vklady. Družstevní záložny nejsou v současné době
reálnou alternativou, a to zejména díky stále nízké důvěře veřejnosti v tyto instituce. Nicméně nelze v tomto
ohledu vyloučit změnu, zejména s ohledem na zahrnutí vkladů v družstevních záložnách do Fondu pojištění
vkladů, a proto jsou i nabídky družstevních záložen uvedeny v přehledu.

Následující tabulka uvádí přehled vybraných produktů českých bank a družstevních záložen.

Tabulka 3: Přehled úrokových sazeb vybraných alternativních produktů pro přespořující účastníky stavebního spoření4

Spořící účty - banky
AXA Bank 2,50% ING 2,00%
UniCredit Bank 2,25% Citibank 1,75%

Spořící účty - družstevní záložny
Unibon 2,60%

Termínované vklady (3 měsíce) - banky
Waldviertler Sparkasse 1,00% Raiffeisenbank 0,80%
Evropsko-ruská banka 1,00% Volksbank CZ, GE Money 0,70%

Termínované vklady (3 měsíce) - družstevní záložny
Moravský peněžní ústav - spořitelní družstvo 3,00% Artesa, spoř. družstvo 2,40%
UNIBON – spoř. a úv. družstvo 2,80% Fio, družst. záložna 2,05%

Pramen: Webové stránky uvedených institucí, data platná v červenci 2010

Ze srovnání údajů ve výše uvedených tabulkách je patrné, že snížení státní podpory může srazit výnos
přespořených prostředků na hodnoty srovnatelné nebo nižší než nejvýnosnější spořící účty. To by pak
znamenalo, že přespořující účastníci stavebního spoření skutečně začnou zvažovat odchod ze systému,
resp. se k němu rozhodnou.

Modelové výpočty v tabulce 2 se týkají typických smluv. V minulých letech nabízely stavební spořitelny také
dodatečný úrokový bonus (obvykle 1%), pokud bude účastník pouze spořit a nepožádá o úvěr. Tento bonus by
výnos stavebního spoření pro přespořující účastníky zvýšil cca o 1%, což by výnos i nejméně výhodné varianty
(smlouva z roku 2000) posunulo na úroveň nejvýhodnějších spořících účtů. Pravděpodobně jen malá část

3 Ilustrační příklad. Účastník stavebního spoření, který uzavřel smlouvu v roce 2003 (sledujeme sloupec „2003“) a vkládal po
celou dobu optimální částku, dosáhl za celé období od roku 2003 do roku 2010 průměrného ročního zhodnocení vložených
prostředků ve výši 7,71 %. Pokud bude spořit i v roce 2011, tak dosáhne zhodnocení prostředků za tento dodatečný rok
(2011) ve výši 4,54 %. Bude-li spořit nadále, dosáhne výnosu z vložených prostředků za rok 2012 ve výši 4,24 %. Pokud by
však maximální výše státní podpory klesla s účinností od roku 2011 na 2000, dosáhne klient výnosu za rok 2011 ve výši 3,02
%, za rok 2012 pak 2,90 %.
4 AXA Bank - 0,5% bonus při průměrném zůstatku nad 40 tis. Kč; UniCredit Bank – výnos specifického spořícího produktu
byl kalkulován na částku 150 tis. Kč.

přespořujících účastníků s úrokovým zvýhodněním by letech 2011 a 2012 ukončila smlouvu. Přesný podíl
smluv s úrokovým bonusem není Ministerstvu financí znám, dle informací od Asociace českých stavebních
spořitelen (AČSS) tvoří zhruba 5 % všech smluv (9% z pohledu objemu vkladů), tedy většiny přespořujících
účastníků by se tento případ netýkal.

Dále je u pro Ministerstvu financí neznámého počtu smluv vyšší než zvažovaná 2% úroková sazba z vkladů
(3% a více). Pro tyto smlouvy by opět i při snížení státní podpory zůstala výnosnost nejméně na aktuální úrovni
úrokových sazeb na spořících účtech. Shodně jako u smluv s úrokovým bonusem ani u smluv s vyšším úročením
nelze úplně vyloučit, že by se tito účastníci rozhodli k opuštění systému při snížení státní podpory.

Ukončení větší části přespořujících smluv by však mělo i pozitiva. Především by se systém stavebního spoření
navrátil k jeho původnímu záměru, tedy poskytování (řádných, nikoli překlenovacích5) úvěrů ze stavebního
spoření. Ukončením přespořujících smluv by se značně snížily zdroje stavebních spořitelen pro poskytování
úvěrů. V důsledku toho by byly nuceny omezit úvěrové aktivity především v oblasti překlenovacích úvěrů,
u kterých je zapotřebí vyššího počtu tzv. přátelských účastníků stavebního spoření6. Tím by se zvýšila
i efektivita systému, který byl založen především pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření, které mají díky
nastavení systému nižší úrokovou sazbu než ostatní úvěry na bytové potřeby. Úroková sazba u úvěrů ze
stavebního spoření je limitována zákonem, zatímco u překlenovacích úvěrů není nijak omezena. Je však
důležité, aby ukončování přespořených smluv bylo plynulé, rozložené do delšího časového období.

D.2. Noví účastníci stavebního spoření

V systému stavebního spoření se vždy nacházejí 2 základní typy účastníků – pouze spořící (přátelští účastníci) a
účastníci čerpající úvěr. Aby si jeden účastník mohl vzít úvěr ze stavebního spoření, je nutné, aby dalších 2 až 6
přátelských účastníků spořilo (v závislosti na podmínkách úvěru), neboť systém stavebního spoření je tzv.
samofinancující. Vzhledem k výše uvedenému a současně k fixaci úrokových sazeb z vkladů i úvěrů (jsou pevně
stanoveny ve smlouvě od jejího počátku) je důležité, aby plynule probíhala i obnova smluv, tedy aby místo
účastníků opouštějících systém a vybírajících si tak své úspory přicházeli noví, kteří budou spořit.

Z výše uvedeného plyne, že je potřeba, aby podmínky stavebního spoření (tedy zhodnocení úspor) zůstaly
dostatečně motivující pro vstup nových účastníků a jejich setrvání v systému po určitou dobu. Toto by měla
z části umožnit státní podpora, která jednak zvyšuje zhodnocení vkladů účastníků a současně je drží v systému
díky vázací době (dnes 6 let).

Potenciální noví účastníci tedy budou srovnávat očekávané zhodnocení vkladů do stavebního spoření
s alternativními produkty (obdobně jako přespořující účastníci), ovšem současně vezmou v úvahu také existenci
vázací doby.

Část potenciálních nových účastníků však může do systému vstupovat spíše s cílem budoucího čerpání úvěru a
být tedy méně citlivá na výnosnost.

D.2.1. Vliv výnosnosti stavebního spoření na reakci potenciálních nových
účastníků

Následující tabulka přináší přehled výnosnosti stavebního spoření pro horizont 6 – 12 let za následujících
předpokladů:

 Účastník stavebního spoření pravidelně ukládá optimální částku (aby maximalizoval státní podporu)
 Úroky z vkladů a poskytnuté státní podpory jsou započítávány jako vklad v následujícím roce
 Vložené prostředky jsou úročeny 2 % (v současnosti nejběžnější nabídka)

5 Poskytování překlenovacích úvěrů je však současnou běžnou praxí stavebních spořitelen a je účastníky očekáváno a
využíváno. Překlenovací úvěry jsou nedílnou součástí dnešního systému stavebního spoření. Původní (historický) koncept
však počítal jen s úvěry řádnými.
6 Přátelští účastníci (nazývaní také jako přátelští klienti) jsou účastníci stavebního spoření, kteří pouze spoří a nečerpají úvěr.
Z jejich vkladů poskytují stavební spořitelny úvěry. Na pokrytí úvěru ze stavebního spoření stačí v průměru 1,5 přátelských
účastníků a na pokrytí překlenovacího úvěru (těch je v současnosti 90 %) 6 přátelských účastníků. Pramen: Analýza AČSS,
květen 2007.

 Účastník platí na počátku jednorázový poplatek 1 600 Kč za sepsání smlouvy a poté pravidelně 300
Kč ročně za vedení účtu

 Zdanění úroků z vkladů není do výpočtů zahrnuto, protože i výnosy alternativních produktů jsou
uvedeny před zdaněním.

Tabulka 4 srovnává vliv výše státní podpory na výnosnost, kdy uvádí jak státní podporu přiznanou ke smlouvám
uzavřeným do 31. 12. 2003 vč. (maximálně 4500 Kč)7, tak současnou výši státní podpory (maximálně 3000 Kč)
a také zvažované snížení státní podpory (na maximálně 2000 Kč či 1500 Kč).

Tabulka 4: Výnosnost stavebního spoření při různých výších státní podpory (SP) a délce trvání

Doba spoření 6 let 7 let 8 let 9 let 10 let 11 let 12 let
SP maximálně 4 500 Kč 8,59% 7,71% 7,03% 6,51% 6,08% 5,73% 5,44%
SP maximálně 3 000 Kč 5,86% 5,36% 4,97% 4,67% 4,43% 4,22% 4,05%
SP maximálně 2 000 Kč 4,34% 4,06% 3,85% 3,66% 3,51% 3,39% 3,29%
SP maximálně 1 500 Kč 3,56% 3,39% 3,25% 3,13% 3,04% 2,96% 2,89%

Pramen: Výpočty MF

Jak je uvedeno výše, nejbližšími substituty stavebního spoření z pohledu nových účastníků jsou bankovní
produkty - termínové vklady a spořící účty. Do přehledu jsou zahrnuty i produkty družstevních záložen, a to
z důvodů popsaných v části D.1.3. Určitá část účastníků bude stavební spoření srovnávat také s životním
pojištěním nebo penzijním připojištěním. Jedná se především o osoby starší 55 let, protože podmínky jim
umožňují vybrat prostředky v horizontu obdobném stavebnímu spoření (6 let). Pro výrazně mladší osoby nejsou
vzhledem k možnosti výběru prostředků až ve věku 60 let tyto produkty adekvátní alternativou. Připsaný výnos
u penzijního připojištění se pohyboval v minulých letech okolo 2 % až 3 %. Životní pojištění vydělalo klientům
v roce 2009 mezi 2 – 5 %. Výnos dále navyšují i daňové výhody, jejich vliv na celkový výnos však s postupem
času klesá. Nevýhodou obou produktů je také skutečnost, že ani u jednoho produktu není míra výnosu
garantována a každý rok se mění.

Tabulka 5: Přehled úrokových sazeb vybraných alternativních produktů pro nové účastníky stavebního spoření8

Spořící účty - banky
AXA Bank 2,50% ING 2,00%
UniCredit Bank 2,25% Citibank 1,75%

Spořící účty - družstevní záložny
Unibon – spoř. a úv. družstvo 2,60%

Termínované vklady (2-6 let) - banky
Waldviertler Sparkasse 3,20% ČS 2,45%
UniCredit Bank 2,52% Volksbank CZ 2,40%

Termínované vklady (2-6 let) - družstevní záložny
Creditas, spoř. družstvo 4,71% UNIBON – spoř. a úv. družstvo 4,00%
Moravský peněžní ústav – spoř. družstvo 4,20% Artesa, spoř. družstvo 3,80%

Pramen: Webové stránky uvedených institucí, data platná v červenci 2010

Systém stavebního spoření je v důsledku svého nastavení (pevná úroková sazba z vkladů i úvěrů) méně pružný -
stavební spořitelny nemohou reagovat na změny úrokových sazeb v ekonomice tak pružně jako jiné instituce.
Proto musí nabízet podmínky, které účastníky stavebního spoření osloví při zvažování dlouhodobého spoření
s vědomím poměrně výrazných postihů při předčasném výběru vložených prostředků (zejména v podobě ztráty
nároku na státní podporu). Při předpokladu určité racionality chování účastníků stavebního spoření lze očekávat,
že noví účastníci budou požadovat výnos nad úrovní termínových vkladů i spořících účtů.

7 První řádek Tabulky 4 s podporou ve výši 4500 Kč je pouze ilustrační. Smlouvy se státní podporou v této výši již není
možné uzavřít. Účelem je pouze ilustrovat jaké rozdíly ve výnosnosti stavebního spoření by znamenaly zvažované změny
výše státní podpory.
8 AXA Bank - 0,5% bonus při průměrném zůstatku nad 40 tis. Kč; UniCredit Bank – výnos specifického spořícího produktu
byl kalkulován na částku 150 tis. Kč.
Do výčtu byly zařazeny termínové vklady s nejvyšším výnosem se splatností mezi 2-6 lety.

Z výše uvedeného lze soudit, že snížení státní podpory na úroveň 2 000 Kč by nemělo výrazným způsobem
ovlivnit příliv nových účastníků do systému stavebního spoření. Státní podpora ve výši 1 500 Kč už by
mohla odradit část účastníků od uzavření nové smlouvy.

D.2.2. Vliv možnosti úvěru ze stavebního spoření na reakci potenciálních nových
účastníků

Kromě zhodnocení vkladů by měla být motivem vedoucím k uzavření stavebního spoření i možnost získat
výhodný úvěr na bytové potřeby. Ve stavebním spoření existují 2 typy úvěrů – řádný úvěr ze stavebního spoření
a překlenovací úvěr. Nárok na úvěr ze stavebního spoření získává účastník stavebního spoření automaticky po
splnění určitých podmínek, které kombinují především 3 parametry – dobu spoření, naspoření sjednané částky a
příjmy účastníka (bonita).

Pokud účastník ještě nezískal nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření, může požádat o překlenovací úvěr.
Na tento úvěr nemá účastník právní nárok, stavební spořitelna se může rozhodnout, že jej neposkytne.
Překlenovací úvěr může být poskytnut ihned, tedy před uplynutím zákonem stanovené minimální doby spoření
(2 roky), spořící fáze není dotčena a pokračuje dále. Na rozdíl od úvěru ze stavebního spoření však není úroková
sazba z překlenovacího úvěru nijak zákonem limitována.9 Překlenovací úvěr je oblíben jak u účastníků
(pohotový úvěr na nenadálé bytové potřeby), tak u stavebních spořitelen (vyšší úrokový výnos).

Současná situace, kdy mají stavební spořitelny přebytek vkladů, umožňuje poskytovat překlenovací úvěry
ve velké míře. Postupem času se však poměr úvěrů k vkladům zvýší a stavební spořitelny nebudou mít
dostatek prostředků na poskytování překlenovacích úvěrů. Navíc si budou muset udržovat prostředky
pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření účastníkům, kteří jsou již v systému a mají ze zákona nárok na úvěr
ze stavebního spoření. Postupně tedy nebude téměř možné překlenovací úvěr získat a jedinou cestou bude úvěr
řádný. Lze tedy očekávat, že část potenciálních nových účastníků bude vstupovat do systému z toho důvodu, aby
měla brzy splněny podmínky pro budoucí čerpání výhodného úvěru (zejména minimální dobu spoření a
naspoření potřebné části cílové částky). Výše zhodnocení vkladů (a tedy i státní podpory) bude hrát menší
roli při rozhodování o vstupu do systému než doposud.

D.3. Časové rozložení výdajů státního rozpočtu

Jak již bylo uvedeno v části B, v případě smluv o stavebním spoření uzavřených do 31. 12. 2003, které jsou
ukončeny do 30. 6. kalendářního roku, je státní podpora odpovídající nároku, který vznikl v roce ukončení
smlouvy, poskytnuta ještě v daném kalendářním roce. Dochází tak k realizaci výdaje státního rozpočtu
ve stejném roce, ve kterém vznikl účastníkovi nárok na státní podporu.

Budou-li účastníci s těmito smlouvami považovat nové podmínky stavebního spoření za neatraktivní v porovnání
s konkurenčními produkty a vypoví smlouvy v 1. polovině roku 2012, bude nutné poskytnout část státní podpory
za období roku 2012 ještě v tomtéž roce. Pokud by účastníci své smlouvy vypověděli v období od 1. 7.
do 31. 12. 2012, byla by státní podpora za rok 2012 poskytnuta až ze státního rozpočtu roku 2013, jak je běžné.

Na každou starou smlouvu se v současnosti poskytuje státní podpora v průměrné výši cca 4000 Kč, tedy zhruba
88 % maximální výše. Lze tedy očekávat, že po snížení maximální výše státní podpory na 2000 Kč či 1500 Kč
by u těchto smluv vznikl nárok na státní podporu ve výši zhruba 1780 Kč, resp. 1330 Kč. Pokud by došlo
k hromadnému ukončování uvedeného typu smluv v 1. polovině roku 2012, za který lze považovat ukončení
např. 1 mil. smluv, dosáhla by výše státní podpory za 1. pololetí 2012 částky až 2 mld. Kč. Státní podpora by
byla poskytnuta ještě v roce 2012. O tuto částku by však klesly výdaje roku 2013. Došlo by pouze k přerozdělení
výdajů mezi roky 2012 a 2013. K takovému hromadnému ukončování smluv by však dojít nemělo, neboť taková
reakce účastníků nebyla pozorována ani v roce 2011, kdy byly v tomto materiálu analyzované změny již
zavedeny (viz. část A – nález Ústavního soudu).

9 Úroková sazba úvěru ze stavebního spoření pro danou smlouvu může být maximálně o 3 % vyšší než úrok z vkladu u této
smlouvy.

D.4. Právní riziko spočívající v zásadní změně legislativních podmínek
sektoru stavebního spoření

D.4.1. Reakce akcionářů stavebních spořitelen

Standardní součástí mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic je ustanovení, které zaručuje investicím
investorů druhé smluvní strany „řádné a spravedlivé zacházení“ (fair and equitable treatment). Prvkem tohoto
řádného a spravedlivého zacházení je ochrana tzv. „legitimního očekávání“ (legitimate expectations) investora.
Ochrana uvedeného legitimního očekávání znamená, že se smluvní strana (Česká republika) zavazuje
k dodržování stability a konzistence obecného právního rámce na svém území. Ve svém důsledku to znamená, že
za porušení uvedeného legitimního očekávání mohou být považovány nejen změny administrativních postupů,
ale i změny v oblasti legislativy, pokud představují zásadní změny právního investičního prostředí oproti stavu,
za jakého byla investice realizována.

Pokud by došlo k zásadní změně podmínek, za kterých zahraniční investoři realizovali svoje investice v oblasti
stavebního spoření, existuje tedy obecné riziko, že tito investoři zahájí proti České republice arbitrážní
spory podle dohod o podpoře a ochraně investic z důvodu porušení závazků převzatých Českou republikou
v uvedených dohodách. Vzhledem ke skutečnosti, že většina stavebních spořitelen operujících na českém trhu
má zahraniční vlastníky, je identifikované riziko pro v tomto materiálu navrhované změny v obecné rovině
relevantní. Toto riziko bude výrazně vyšší, pokud budou mít změny podmínek zásadní nepříznivé dopady
na stavební spořitelny (investice zahraničních investorů) nebo dokonce povedou až k likvidaci stavebního
spoření jako takového, tedy i stavebních spořitelen. Pokud by došlo v důsledku navrhovaných změn k likvidaci
sektoru stavebního spoření a zániku podnikání v této oblasti, bylo by porušeno ještě ustanovení o vyvlastnění,
rovněž obsažené v dohodách o ochraně investic.

S každým zahájeným sporem proti České republice vznikají na straně státu náklady spojené přímo s vedením
arbitrážního řízení (náklady tribunálu, právní zastoupení České republiky) a pokud by byla Česká republika
shledána tribunálem odpovědnou za porušení příslušné dohody o podpoře a ochraně investic, byla by povinna
uhradit stamilionové až miliardové částky jako náhradu způsobené škody.

Z hlediska posuzování intenzity tohoto rizika je nutné konstatovat, že existuje řada argumentů, které takový
postup zpochybňují. Například se jedná o skutečnost, že navrhovaná opatření ke snížení fiskálních výdajů a na
podporu fiskálních příjmů se budou přímo vztahovat na samotné účastníky stavebního spoření, na subjekty
stavebních spořitelen dopadnou pouze nepřímo. Rozhodnutí státu o trvání a formě podpory bydlení je zde
projevem jeho suverenity a musí být činěno v kontextu hlavního veřejného zájmu nutnosti snížení deficitu
státního rozpočtu, který je v současné době považován za prioritní úkol s celospolečenským dopadem. Nutnost
přijetí takových opatření je ze strany státu avizována již několik let. Dále je potřeba zdůraznit, že tato opatření
budou účinná jednotně na všechny tyto účastníky a nelze je proto považovat ani za selektivní či diskriminační.
Pro úplnost je nutné uvést, že v současné době jsou navíc přímo subjektům poskytujícím finanční služby
ve členských státech EU ukládány dodatečné daňové povinnosti za účelem zvýšení fiskálních příjmů (např.
Velká Británie, Švédsko) a ani tato praxe není obecně považována za rizikovou z hlediska případných
arbitrážních sporů.

D.5. Důsledky zániku stavebního spoření

Tato kapitola zvažuje dopady výrazného utlumení nebo dokonce zániku sektoru stavebního spoření. Hlavní
otázky, kterými se odhad zabývá, jsou:

 Kam by byly investovány prostředky, které by jinak byly vloženy do stavebního spoření?
 Jaké důsledky by to mělo pro vývoj trhu s úvěrovými produkty a jejich úrokovými sazbami?

D.5.1. Důsledky zániku stavebního spoření na sektor vkladů a investic

Nelze očekávat, že by všechny prostředky doposud uložené na účtech stavebního spoření byly alokovány
do alternativních produktů, tedy do bankovních spořících produktů – termínových vkladů a spořících účtů, a to
ze dvou důvodů. Zaprvé, zhodnocení vkladů oproti dosavadnímu zhodnocení ve stavebním spoření je výrazně
nižší. Účastníci by tedy zřejmě hledali jiné možnosti, které by přinesly zhodnocení bližší tomu, na co byli
doposud zvyklí. Druhým důvodem je role finančních poradců a zprostředkovatelů, kteří by byli ve velké míře

zapojeni do hledání alternativních investičních příležitostí. Jejich doporučení je často motivováno provizí, která
je však v případě zprostředkování bankovního vkladu (termínovaného či spořícího) minimální.

Z pohledu jak zhodnocení prostředků tak i provizní motivace poradců a zprostředkovatelů je relevantní zvažovat
investiční či kapitálové životní pojištění, částečně i penzijní připojištění (se státním příspěvkem) či investice do
fondů kolektivního investování. Tyto produkty se sice svými parametry stavebnímu spoření příliš nepodobají, ale
za určitých podmínek se dají využít pro dlouhodobé spoření stejně jako stavební spoření.

Zejména přesun prostředků do životního pojištění a penzijního připojištění pak může pro stát znamenat dočasné
snížení příjmů státního rozpočtu z důvodu zvýšeného počtu fyzických osob uplatňujících snížení daňového
základu o prostředky vložené do těchto produktů.10

D.5.2. Důsledky zániku stavebního spoření na sektor úvěrů

Úvěry poskytované stavebními spořitelnami vytvářejí konkurenci bankovním úvěrům na bytové potřeby,
vč. hypoték. Stavební spořitelny poskytují úvěry jak ve výši několika desítek tisíc korun (na rekonstrukce nebo
vybavení bytu), tak i přesahující 1 mil. Kč, které umožňují při spojení smluv od více členů rodiny pořízení
bydlení jako takového.

Vzhledem k podmínkám stanoveným zákonem a relativní stabilitě vkladů stavebního spoření musí stavební
spořitelny poskytovat úvěry s fixní úrokovou sazbou po celou dobu úvěru, která nepřesahuje u úvěrů
za stavebního spoření 5 %. Tyto úvěry tak vytvářejí tlak na úrokové sazby bankami poskytovaných úvěrů
na bydlení. Případný zánik sektoru stavebního spoření by znamenal zásah pro celý úvěrový sektor.

Z pohledu bankovních úvěrů na pořízení nemovitosti, reprezentovaných hypotečními úvěry, by došlo k posílení
poptávky klientů, kteří by na trhu nenašli alternativní produkt. Úrokové sazby z hypotečních úvěrů se v současné
době pohybují nad hranicí sazeb z řádných úvěrů ze stavebního spoření. Tedy účastníci, kteří by hypoteticky
mohli čerpat řádný úvěr ze stavebního spoření, by byli nuceni (při nezměněných podmínkách bankovních
hypotéčních úvěrů) akceptovat dražší zdroj financování. V případě účastníků bez nároku na řádný úvěr
ze stavebního spoření, kteří by tedy museli čerpat nejdříve úvěr překlenovací a až poté úvěr řádný, je celková
roční procentní sazba nákladů u hypotéky i stavebního spoření zhruba vyrovnaná. Za nezměněných podmínek
bankovních hypoték by se jejich situace příliš nezměnila.

Odlišná situace je však v segmentu úvěrů na bytové potřeby s nižší částkou, maximálně ve stovkách tisíc Kč.
Tyto úvěry ze stavebního spoření jsou čerpány na rekonstrukce a modernizace bydlení. Z nabídky bank jim
konkurují účelové úvěry či americké hypotéky, neboť běžné hypotéky jsou určeny pouze k pořízení nemovitosti.
Z tabulky 6 vyplývá, že tyto bankovní úvěry jsou výrazně dražším zdrojem financování (úrokové sazby obvykle
nad 7 % p.a.) než úvěry ze stavebního spoření (úročené do 5 % p. a.). Zánik sektoru stavebního spoření by
pro trh úvěrů na výdaje související s bydlením v nižších částkách (statisíce Kč) znamenal ztrátu silného
konkurenta. Otázkou by byla reakce bank, které by buď zachovaly zhruba stávající úrokové sazby z tohoto typu
úvěrů a účastníkům by se tedy tyto úvěry citelně zdražily, anebo by pokryly uvolněný prostor na trhu novými
produkty s nižšími úrokovými sazbami. Lze však očekávat spíše první scénář.

Tabulka 6: Úrokové sazby vybraných bankovních úvěrů na bytové potřeby

Produkt Minimální úroková sazba RPSN
Raiffeisenbank 6,30 % od 7,74 %
Poštovní spořitelna 6,90 % 7,37 - 15,06%
ČSOB 7,70 % -
Česká spořitelna 8,50 % 9,18 %
Waldviertler Sparkasse von 1842 - 12,38%
Cofidis - 13,0 %
Pramen: Finanční internetové servery, data platná v červenci 2010.

10 Samozřejmě pouze do výše stanovené zákonem (24 000 Kč) souhrnně pro oba produkty (u každého až do výše 12 000 Kč).

E. ZMĚNA VÝŠE STÁTNÍ PODPORY

Po několik let vyžadovala přímá podpora stavebního spoření ze státního rozpočtu výdaje přesahující 14 mld. Kč,
v posledních letech ovšem klesá. V roce 2008 si vyžádala 14,22 mld. Kč a v roce 2009 13,26 mld. Kč.

Tabulka 7: Přímé podpory státu na finančním trhu, v mld. Kč

2007 2008 2009 2010 2011 2012
Výdaje státního rozpočtu na přímou
podporu stavebního spoření 14,98 14,22 13,26 12,73* 12,11* 11,38*

Pramen: MF; údaje označené * jsou expertním odhadem MF
Poznámka: Státní podpora vyplacená v roce 2010 činila 11,74 mld. Kč, zde uvedená hodnota 12,73 mld. Kč. je převzata
z původního znění materiálu z července 2010 a je výstupem interního modelu MF, na základě kterého je předikován další
vývoj sektoru.

V rámci snižování státních výdajů sílí tlaky na snížení nároků na státní rozpočet v této oblasti. Cílem úprav
systému stavebního spoření je tedy snížení/zefektivnění celkové každoročně poskytované státní podpory.

Původní myšlenkou stavebního spoření bylo zpřístupnění úvěrů souvisejících s bydlením za výhodnějších
podmínek širšímu okruhu obyvatel. Stavební spoření v současné době představuje především nejvýhodnější
produkt středně/dlouhodobého spoření, až poté je zdrojem úvěrů souvisejících s bydlením. Díky poměrně
výrazné státní podpoře neúměrně zatěžuje státní rozpočet, i když v posledních 2 letech došlo k významnému
zvýšení objemu úvěrů. Právě vysoký počet účastníků stavebního spoření, kteří pouze spoří, snižuje efektivitu
systému.

E.1. Návrh variant řešení

Navrhované varianty snížení státní podpory se zvažují jak pro smlouvy nově uzavřené, tak i pro smlouvy
stávající. Pokud by se nová pravidla vztahovala pouze na smlouvy nové, vyvolalo by to stejný efekt jako
při novele zákona o stavebním spoření účinné od 1.1.2004, kdy velké množství účastníků uzavřelo smlouvu
před účinností změn, tedy za původních podmínek, a následně tak díky enormnímu nárůstu počtu smluv došlo
ke zvýšení výdajů státního rozpočtu.11 Varianty zahrnující snížení státní podpory u nových smluv i smluv již
uzavřených mají zásadní vliv na další fungování a existenci systému stavebního spoření. Jako jediné však plní
cíl, tedy snížení nároků na státní rozpočet.

Vzhledem k závěrům kapitoly D. ohledně výnosnosti vkladů ve stavebním spoření a její vazbě na reakci
účastníků stavebního spoření, potažmo pak stabilitu sektoru stavebního spoření, jsou dále uvažovány varianty
snížení maximální výše státní podpory na 1500 Kč (Varianta 1500) a 2000 Kč (Varianta 2000).

E.1.1. Varianta 0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od
1.1.2012 v případě nepřijetí dalších změn)

Ponechat současný stav.

E.1.2. Varianta 1500

Snížit maximální výši státní podpory na 1 500 Kč (7,5 % z 20 000 Kč) pro všechny účastníky (nejen pro
nově uzavřené smlouvy).

11 Při novele z roku 2003, kdy nové podmínky od 1. 1. 2004 platily pouze pro nově uzavřené smlouvy, reagovali občané tak,
že se „předzásobili“ smlouvami za (původních) výhodnějších podmínek a segment stavebního spoření se s následky
vypořádává dodnes. Pokud by tedy opatření v tomto materiálu zvažovaná platila jen pro smlouvy nově uzavřené po účinnosti
změn, uzavřeli by občané ještě v roce 2010 smlouvy za stávajících podmínek. Výraznější efekty změn by se tak projevily až
v roce 2017. Proto je navrhováno, aby se změny týkaly také smluv stávajících.

E.1.3. Varianta 2000

Snížit maximální státní podporu na 2 000 Kč (10 % z 20 000 Kč) pro všechny účastníky (nejen pro nově
uzavřené smlouvy).

E.2. Vyhodnocení přínosů a nákladů

V této části jsou odhadovány dopady vybraných variant na státní rozpočet. V kvalitativní části dopadů jsou pak
nastíněny také další konsekvence jednotlivých variant.

V predikcích předpokládáme, že novela nabude účinnosti 1.1.2011, a to z toho důvodu, že predikce je převzata
z roku 2010, kdy byla vytvořena pro účely návrhu zákona č. 348/2010 Sb. (více viz část A). Predikce vývoje pro
jednotlivé varianty byla provedena do roku 2015. Jedná se o dostatečně dlouhý horizont, aby byl patrný vliv
variant. Delší časový horizont je však prakticky nepredikovatelný.

I pro zvolený časový horizont je v současné době velmi složité nastavení parametrů a odhad reakce účastníků.
Rovněž časové řady údajů o stavebním spoření nejsou dostatečně dlouhé a navíc jsou poznamenány novelou
pravidel z roku 2004, jejíž efekty se dosud ještě plně neprojevily.

E.2.1. Varianta 0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od
1.1.2012 v případě nepřijetí dalších změn)

Tabulka 8: Dopady Varianty 0 – současný stav

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ nechají se plně projevit důsledky novely z roku 2004 (sníží se počet starých smluv atd.)
+ snížení reálné hodnoty celkově poskytované státní podpory v čase
+ nehrozí žaloby vůči státu ze strany akcionářů
+ menší riziko pro stabilitu systému
+ nedochází k prodloužení splatnosti stávajících překlenovacích úvěrů

NEGATIVA A NÁKLADY
− nedojde k naplnění cíle, celková státní podpora poskytovaná každý rok se stabilizuje kolem

9 - 10 mld. Kč a dále již nebude klesat

V modelu vývoje poskytované státní podpory byl odhadován vývoj základních ukazatelů12, pokud by právní
úprava zůstala nezměněna. Bylo stanoveno několik předpokladů pro všechny smlouvy (staré i nové):

 Pokles celkového počtu smluv bude ztrácet na dynamice.
 Celkový počet smluv se ustálí okolo 5 mil.
 Počet nově uzavřených smluv bude růst, ale ztrácet na dynamice.
 Nejpozději v roce 2015 se každoročně začne obnovovat přibližně 1/7 smluv (bude záležet na tom,

v jakém roce dosáhne celkový počet smluv hranice 5 mil.)
 Celkový počet smluv ukončených po vázací době bude plynule narůstat až k hodnotě o něco menší

než rozdíl počtu nových smluv a smluv ukončených úvěrem (přibližně 650 tis.).
 Celkový počet úvěrů bude narůstat rovnoměrně.

Následně byl namodelován vývoj ukazatelů zvlášť pro staré a nové smlouvy na základě předpokladů
vycházejících z historického vývoje určitých ukazatelů.

Předpoklady pro predikci údajů pro staré smlouvy:

 Počet starých smluv bude klesat každoročně zpočátku o cca 500 tis. smluv a postupně se bude
snižovat k tempu cca 300 tis. smluv ročně. Zastaví se na konečném stavu několika tisíc smluv.

12 Za základní ukazatele stavebního spoření považujeme:
Počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření
Počet nově uzavřených smluv
Počet smluv ukončených úvěrem
Počet smluv ukončených po vázací době
Celkově poskytnutou státní podporu

 Počet starých smluv ukončených úvěrem bude plynule klesat k nule.
 Průměrná státní podpora poskytnutá na jednu starou smlouvu se bude velmi mírným tempem blížit

90 % z maxima 4 500 Kč.
Předpoklady pro predikci údajů pro nové smlouvy:

 Průměrná státní podpora poskytnutá na jednu novou smlouvu poroste a bude se snižující dynamikou
blížit přibližně 60 % maximální státní podpory, jako tomu bylo v letech 1999 až 2003.

Vývoj hlavních ukazatelů v jednotlivých letech shrnuje následující graf:

Graf 3: Vývoj hlavních ukazatelů stavebního spoření do roku 2015.

Smlouvy o
stavebním spoření

ve fázi spoření

Celková státní
podpora

1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015

Po
če

t
sm

lu
v

(m
il

St
át

n
í

po
dp

or
a

(m
ld

.
K
č)

Pramen: MF

Celková státní podpora poskytnutá každý rok klesne z 13,26 mld. Kč v roce 2009 na 9,21 mld. Kč v roce
2015.

Hlavním aspektem této varianty je, že se nechají projevit důsledky novely z roku 2004.

E.2.2. Varianty 1500 a 2000

Tabulka 9: Dopady Varianty 1500

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ velmi výrazný pokles poskytované státní podpory (až na úroveň 3,5-4,5 mld. Kč)

NEGATIVA A NÁKLADY
− riziko destabilizace systému - možná ztráta důvěry účastníků stavebního spoření, velmi složitě

odhadnutelný úbytek účastníků, pro které přestane být stavební spoření atraktivní (zhodnocení
prostředků se blíží kritické úrovni, kdy přestává být stavební spoření atraktivním vkladovým
produktem)

− negativní reakce účastníků stavebního spoření a potenciálních účastníků a stavebních spořitelen
(pokles zhodnocení prostředků o cca 1,5 p.b., více viz část D)

− prodloužení splatnosti stávajících překlenovacích úvěrů (délka jejich splatnosti počítá s dosavadní
výší státní podpory, neboť po dobu trvání překlenovacího úvěru stále trvá fáze spoření účastníka)

− vysoké riziko žalob vůči státu ze strany akcionářů (a z něj vyplývající náklady státu na vedení
sporu, případně přiznanou náhradu škody)

− prodloužení splatnosti stávajících překlenovacích úvěrů (a tedy nutnost úpravy stávajících smluv,
pokud obsahují termín splatnosti)

− náklady na úpravu informačních systémů stavebních spořitelen i Ministerstva financí

Tabulka 10: Dopady Varianty 2000

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ výrazný pokles celkové státní podpory (na úroveň 5 - 6,5 mld. Kč)
+ zachování dostatečné výhodnosti stavebního spoření

NEGATIVA A NÁKLADY
− možná ztráta důvěry účastníků stavebního spoření a z toho vyplývající destabilizace systému

stavebního spoření
− negativní reakce účastníků stavebního spoření a potenciálních účastníků a stavebních spořitelen

(pokles zhodnocení prostředků o cca 2 p.b., více viz část D)
− prodloužení splatnosti stávajících překlenovacích úvěrů a tedy nutnost úpravy stávajících smluv,

pokud obsahují termín splatnosti (délka splatnosti totiž počítá s dosavadní výší státní podpory,
neboť po dobu trvání překlenovacího úvěru stále trvá fáze spoření účastníka)

− riziko žalob vůči státu ze strany akcionářů (a z něj vyplývající náklady státu na vedení sporu,
případně přiznanou náhradu škody)

− náklady na úpravu informačních systémů stavebních spořitelen i Ministerstva financí

V současné době platná právní úprava nabyla účinnosti k 1. 1. 2011 ve Variantě 2000, nová právní úprava by
z důvodu popsaného v části A nabyla účinnosti k 1. 1. 2012. Je důležité připomenout, že se státní podpora
poskytuje zpětně a snížení nároků na státní rozpočet se projeví až od roku 2013, kdy bude poskytována
státní podpora nároků vzniklých v roce 2012.

Pro dosažení požadovaného snížení státní podpory je nutné nastavit nová pravidla pro všechny typy smluv
(stávající i nově uzavírané). Na základě těchto informací byly stanoveny 2 varianty úpravy současného systému
a provedena predikce vývoje celkové výše státní podpory v následujících letech.

Varianty by měly být jednoduše vysvětlitelné občanům/účastníkům stavebního spoření (stát šetří => snižuje
státní podporu). Principy přijaté varianty by měly být jednoduché, aby účastníci zbytečně nepodléhali panice,
předcházelo se různým nedorozuměním a informačním dezinterpretacím a celý systém stavebního spoření se tím
nedestabilizoval.

Zároveň byly varianty zvoleny tak, aby apriori nevedly k likvidaci sektoru. Je tedy počítáno s tím, že nedojde
k odchodu kritické masy účastníků (resp. jejich prostředků) ze systému. V současnosti se čistý výnos účastníka
spořícího přesně do uplynutí vázací doby při státní podpoře ve výši 3000 Kč ročně pohybuje v závislosti na
výpočtu okolo 5,9 % ročně. Snížení státní podpory by za jinak stejných podmínek srazilo čistý výnos na 4,3 %,
resp. 3,6 % u smluv se státní podporou maximálně 2 000 Kč, resp. 1 500 Kč ročně (více viz tabulka 4). Možné
zvýšení inflace a s ním spojený růst úrokových měr by učinily stavební spoření nevýhodným.

V následujících odhadech dopadů byly vzhledem k zadání zvažovány pouze varianty snížení maximální státní
podpory na 2 000 Kč a 1500 Kč. Naopak nebyly zvažovány varianty graduálního snižování výše státní podpory
či indexace státní podpory.

E.2.2.1. Východiska predikce

Analýza dopadů těchto variant na celkovou státní podporu a tím na státní rozpočet vycházela z následujících
předpokladů:

 Snížení státní podpory může, ale nemusí vyvolat snížení zájmu o stavební spoření. Proto budou
pro každou z variant snížení státní podpory (Variantu 1500 a Variantu 2000 a ) vypracovány
dvě predikce:

o Počet smluv ve fázi spoření se nebude příliš lišit od nulové varianty. Státní podpora ve výši
1 500 Kč, resp. 2 000 Kč bude postačovat k tomu, aby lidé měli nadále zájem o stavební
spoření. Trh bude saturován kolem 5 mil. smluv ve fázi spoření.

o Počet smluv ve fázi spoření bude nižší než při nulové variantě. Státní podpora ve výši
1 500 Kč, resp. 2 000 Kč nebude dostatečná k udržení zájmu současného počtu účastníků.
Dojde tedy k poklesu počtu účastníků na úroveň 4 mil.

 Podíl smluv bez státní podpory bude v čase stálý.
 Účastníci budou i nadále v průměru ukládat přibližně 60 – 65 % optimální částky13, jak tomu

bylo doposud, s výjimkou starých smluv, kde je tento poměr výrazně vyšší, téměř 90 %.
 Ve variantách s poklesem celkového počtu účastníků ke 4 mil. účastníků:

o V letech 2010 a 2011 dojde k výraznému nárůstu počtu smluv ukončených po vypršení vázací
doby. Ovšem pouze většina účastníků (nikoliv všichni) si uzavře nové smlouvy. Dojde tedy
k určitému poklesu počtu smluv ve fázi spoření.

E.2.2.2. Dopad na celkovou státní podporu

Pokud bude od 1.1.2011 snížena státní podpora u všech smluv, dojde k razantnímu poklesu v celkové výši
poskytované státní podpory ze 11,38 mld. Kč v roce 2012 (při nulové variantě) na cca 4,5 – 6 mld. Kč v roce
2013 v závislosti na zvolené variantě (1500 nebo 2000) a reakci účastníků.

Varianta 1500
Pokud nedojde k úbytku počtu účastníků v reakci na snížení státní podpory, sníží se poskytovaná státní
podpora v roce 2013 na cca 4,5 mld. Kč. V dalších letech se bude i nadále pohybovat kolem 4,5 mld. Kč.

Dojde-li k úbytku účastníků stavebního spoření (na cca 4 mil.), povede to k výraznějšímu snížení
poskytované státní podpory v roce 2012, a to na 3,5 mld. Kč. Kolem této úrovně a spíše mírně níže by se měla
pohybovat i v dalších letech.

13 Optimální částka je částka, která maximalizuje absolutní výši SP.

Graf 4: Vývoj celkové státní podpory u jednotlivých scénářů pro Variantu 1500, srovnání s Variantou 0.

Var 0

1500

1500 úbytek

1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015

C
el

ko
vá

s
tá

tn
í

po
dp

or
a

(m
ld

.
K
č)

Pramen: MF

Varianta 2000
Pokud nedojde k úbytku počtu účastníků stavebního spoření v reakci na snížení státní podpory, sníží se
poskytovaná státní podpora v roce 2013 na cca 6,5 mld. Kč. V dalších letech se bude i nadále pohybovat
mírně nad úrovní 6 mld. Kč.

Dojde-li k úbytku účastníků, povede to k výraznějšímu snížení poskytované státní podpory v roce 2012, a to na
cca 4,5 mld. Kč. V příštích letech mírně vzroste k 5 mld. Kč.

Graf 5: Vývoj celkové státní podpory u jednotlivých scénářů pro Variantu 2000, srovnání s Variantou 0.

Var 0

2000

2000 úbytek

1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015

C
el

ko
vá

s
tá

tn
í

po
dp

or
a

(m
ld

.
K
č)

Pramen: MF

Lze s velkou mírou jistoty předpokládat, že počet účastníků stavebního spoření, resp. smluv ve fázi spoření se po
reformě nezvýší. Naopak lze reálně očekávat, že počet účastníků může poklesnout, protože nová výše státní
podpory nemusí být pro část dosavadních účastníků dostatečně atraktivní. Odhadnout a kvantifikovat možný
úbytek účastníků je velmi složité, protože zatím k takové situaci za dobu existence stavebního spoření nedošlo.

Počet účastníků je jedním ze 2 hlavních faktorů ovlivňujících celkovou výši státní podpory. Druhým je průměrná
ročně uložená částka, z níž se vypočítává výše státní podpory pro jednotlivé smlouvy. Výrazné zvýšení
disponibilního důchodu domácností po celé období do roku 2015 není i vzhledem k probíhající hospodářské krizi
pravděpodobné a lze tedy předpokládat, že výše ročně ukládané částky bude zachována a tedy tento faktor
nebude tlačit na růst celkové státní podpory.

Odhadované dopady variant bez úbytku účastníků stavebního spoření tak můžeme považovat
za maximální očekávané nároky na výdaje státního rozpočtu. Celková státní podpora může být nižší než
je uvedeno, ale je nepravděpodobné, že by tyto odhady výrazně překročila. Varianty, ve kterých byl
odhadován pokles počtu účastníků, jsou tak spíše ilustrativní a dávají představu, jak by se určitý úbytek
účastníků projevil na celkové poskytované státní podpoře.

E.3. Shrnutí a výsledek konzultace

V rámci bilaterálních jednání sdělili zástupci AČSS, že snížení maximální státní podpory z 3 000 Kč na
2 500 Kč by nemělo vyvolat zásadnější odliv účastníků stavebního spoření ze systému. Snížení státní podpory na
2 000 Kč považuje trh za limitní, kdy již lze očekávat ukončování smluv, nicméně celková stabilita systému by
neměla být ohrožena.

Snížení státní podpory se dle AČSS projeví také v prodloužení splatnosti stávajících překlenovacích úvěrů.
Vzhledem k tomu, že smlouvy k překlenovacím úvěrům obsahují i uvedení data splatnosti, bude nutné tyto
smlouvy upravit, což si vyžádá administrativní náklady. AČSS proto navrhovala nevztahovat navrhované změny
na účastníky čerpající překlenovací úvěr. AČSS dále upozornila na potenciální právní rizika, neboť jsou návrhem
dotčeny také stávající smlouvy.

ČNB taktéž navrhuje volbu varianty snižující maximální státní podporu pouze na 2 000 Kč. Po zahrnutí všech
navrhovaných změn a zohlednění charakteristik stavebního spoření se ČNB domnívá, že může dojít
k nezanedbatelnému snížení atraktivnosti stavebního spoření. Zejména v delším horizontu je pak reakce
stávajících a potenciálních účastníků stavebního spoření dosti nejistá. Pokud by kombinace těchto faktorů
vyvolala silnou reakci účastníků, celý systém by mohl být vystaven likviditním problémům, které jsou popsány
v předchozích částech. Proto ČNB doporučuje takové nastavení, které v konečném důsledku zachová
dostatečnou atraktivitu produktu, eliminuje zásadní odliv prostředků a zachová stabilitu systému.

ČNB dále upozornila na potenciální právní riziko úpravy vztažené na stávající smlouvy a dále na riziko reakce
akcionářů na situaci, kdy by negativní reakce účastníků stavebního spoření na navrhované změny byla taková, že
by podnikání stavebních spořitelen bylo ekonomicky či regulatorně ohroženo.

E.4. Návrh řešení

S navrženými variantami snížení státní podpory se pojí totožné druhy dopadů. Varianty se však liší intenzitou
jednotlivých dopadů. Hlavními kritérii při porovnávání variant byla míra úspor výdajů státního rozpočtu
ve spojení s mírou rizika destabilizace systému stavebního spoření. Následující tabulka obsahuje přehled dopadů
jednotlivých variant v porovnání s nulovou variantou, tj. ponechání státní podpory na současných hodnotách.

Tabulka 11: Dopady variant snížení státní podpory (SP) ve srovnání s nulovou variantou14

Varianta
Dopad (oproti nulové variantě) 1500 2000

Přínosy
Pokles celkové SP poskytnuté v roce 2012* o 6,5 – 8 mld. Kč o 5 – 7 mld. Kč
Pokles celkové SP ročně poskytované dlouhodobě o 4,5 – 5,5 mld. Kč o 3 – 4,5 mld. Kč

Náklady
Riziko destabilizace systému stavebního spoření ++ +
Pokles zhodnocení prostředků o 2 p.b. o 1,5 p.b.
Náklady na úpravu informačních systémů stavebních spořitelen
i Ministerstva financí + +
Prodloužení splatnosti stávajících překlenovacích úvěrů ++ +

Pozn: Tabulka obsahuje dopady modelované pro rok 2012, kdy se výplata státní podpory dle nároků za rok 2011 řídí
rušeným zákonem č. 348/2010 Sb.

V současné době je pro stabilitu stavebního spoření důležité postupně snížit objem prostředků
přespořujících účastníků a současně uzavřít každoročně dostatek nových smluv, aby byl zajištěn přítok
prostředků do systému stavebního spoření.

Pro postupné snížení objemu prostředků přespořujících účastníků je důležité, aby výnosnost stavebního spoření
byla alespoň obdobná jako u srovnatelných produktů na trhu – spořících účtů nebo 3měsíčních termínovaných
vkladů. Tyto produkty v současné době nabízejí zhodnocení maximálně 2,50 % u bank a 3,00 % u družstevních
záložen (viz tabulka 3). Výnos vyšší než u bankovních produktů pro smlouvy uzavřené po roce 1999
přinese pouze státní podpora ve výši 2000 Kč. Státní podpora ve výši 1500 Kč už pro smlouvy uzavřené před
rokem 2002 znamená snížení výnosnosti pod úroveň srovnatelných produktů (viz tabulka 2), což by mělo
pravděpodobně za následek prudký odliv přespořujících účastníků stavebního spoření a destabilizaci systému.
Výnos vyšší než nabízejí družstevní záložny na termínovaných vkladech přináší pouze státní podpora ve výši
2000 Kč a to jen pro smlouvy uzavřené po roce 2003.

Aby byly stavební spořitelny schopny uzavřít dostatek nových smluv, musí nabízet novým účastníkům
dostatečně atraktivní zhodnocení vložených prostředků. Odhaduje se, že vzhledem k fixnosti podmínek
stavebního spoření by zvýhodnění oproti srovnatelným produktům, spořícím účtům a termínovaným vkladům,
mělo dosahovat alespoň 1 %. Tyto produkty v současnosti nabízejí výnos ve výši maximálně 3,20 %
u bankovních produktů a 4,71 % u družstevních záložen (viz tabulka 5). Dostatečné zhodnocení tak nabízí

14 Znaménka + a – a 0 znamenají intenzitu dopadu ve srovnání s nulovou variantou. U přínosů tedy + znamená vyšší přínos a
– nižší přínos. Naopak u nákladů + znamená, že náklady budou vyšší a – nižší než u nulové varianty. 0 znamená že intenzita
se nezmění nebo téměř nezmění.

pouze státní podpora ve výši 2000 Kč (4,34 % ročně po uplynutí 6 let vázací doby). Státní podpora ve výši
1500 Kč dostatečné zvýhodnění nepřináší, neboť po 6 letech spoření bude průměrné roční zhodnocení pouze
3,56 % (viz tabulka 4).

V současnosti jsou úrokové sazby na historických minimech, a dá se proto očekávat jejich zvýšení v budoucnu.
Tím poklesne výhodnost stavebního spoření. V tu dobu však již může hrát roli další okolnost, která v současnosti
neovlivňuje rozhodování lidí o tom, zda vložit prostředky do stavebního spoření – nedostupnost překlenovacích
úvěrů (pohotových levných úvěrů na bytové potřeby – viz kapitola D.2.2.). Státní podpora tak bude hrát
menší roli při rozhodování o vstupu do systému stavebního spoření než doposud.

Varianta 1500 přináší výraznější úsporu výdajů státního rozpočtu o cca 1 – 1,5 mld. Kč, ovšem riziko
destabilizace systému stavebního spoření je v tomto případě výrazně vyšší než u varianty 2000, především kvůli
citlivosti přespořujících účastníků na změny zhodnocení prostředků ve stavebním spoření (více viz část D).
I s ohledem na výsledek konzultace s AČSS a ČNB proto doporučujeme zvolit Variantu 2000, a navázat tak
na parametry nastavené rušeným zákonem č. 348/2010 Sb., po určité době, kdy již dojde ke snížení podílu
prostředků přespořujících účastníků, pak zvážit možnost další úpravy parametrů státní podpory.

F. ZDANĚNÍ ÚROKŮ Z VKLADŮ

Úrokové příjmy z vkladů na účet stavebního spoření a z poskytnuté státní podpory jsou osvobozeny od daně
z příjmu, s výjimkou roku 2011, kdy platí rušený zákon č. 348/2010 Sb. Přitom úrokové příjmy z vkladů v jiných
bankovních produktech jsou zatíženy srážkovou daní ve výši 15 %. Stavební spoření je tedy zvýhodněno oproti
alternativním bankovním vkladům, státní rozpočet pak ztrácí potenciální příjem.

Cílovým stavem je zvýšení příjmů státního rozpočtu a současně narovnání podmínek pro zdanění úrokových
příjmů z vkladů ve stavebním spoření s podmínkami pro zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních
vkladových produktů.

V případě ponechání současného stavu nebude dosaženo možného zvýšení příjmů státního rozpočtu, a nebude
tak snížen deficit státního rozpočtu. Nadále budou také trvat nerovné podmínky ve zdanění úrokových příjmů
z vkladů ve stavebním spoření ve srovnání s jinými bankovními vklady.

F.1. Návrh variant řešení

F.1.1. Varianta F0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od
1. 1. 2012 v případě nepřijetí dalších změn)

Zachovat výjimku ze zdanění úrokových příjmů ze stavebního spoření platnou do 31. 12. 2010.

F.1.2. Varianta F1 – zrušit výjimku

Zrušení výjimky ze zdanění úrokových příjmů ze stavebního spoření, a to s účinností od 1. 1. 2012, tedy navázat
na změny zavedené rušeným zákonem č. 348/2010 Sb. Sazba daně by byla nastavena shodně s ostatními příjmy
z kapitálového majetku, tedy ve výši 15 %. Daň by byla vybírána srážkou u zdroje.

F.2. Vyhodnocení přínosů a nákladů

Zruší-li se výjimka, podle které jsou úroky z vkladů a státní podpory ve stavebním spoření osvobozeny od daně,
nesníží se náklady státního rozpočtu na poskytování státní podpory. Zvýší se však příjmy státního rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že stavební spořitelny připisují úroky až k 31. 12. daného roku, bude sice daň sražena
k tomuto dni, nicméně k platbě daně plátcem, tedy stavební spořitelnou, dojde až počátkem roku následujícího.
Dopad na státní rozpočet tedy bude podléhat tomuto časovému posunu (více viz část B).

V roce 2009 činily náklady z úroků stavebních spořitelen cca 10 mld. Kč15. Pokud by byly vklady na účtech
stavebních spořitelen zdaněny stejně jako v bankách, tedy 15 %, byl by výnos pro stát 1,5 mld. Kč. Vzhledem
k navrhovaným změnám je pravděpodobné, že dojde k poklesu vkladů, čímž se sníží výnos ze zdanění úroků
na cca 1 mld. Kč.

F.2.1. Varianta F0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od
1. 1. 2012 v případě nepřijetí dalších změn)

Tabulka 12: Dopady Varianty F0 – současný stav

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ nezvýšení negativní reakce účastníků stavebního spoření vyvolané ostatními v tomto materiálu

zvažovanými opatřeními
+ nezvýšení rizika rychlého odlivu prostředků ze systému stavebního spoření
+ nedochází k prodloužení splatnosti stávajících překlenovacích úvěrů
+ nevyžaduje zásahy do informačních systémů stavebních spořitelen

15 Úroky z klientských vkladů činily 99 % z těchto nákladů.

NEGATIVA A NÁKLADY
− nenaplnění cíle – odstranění neodůvodněné výjimky ze zdanění úrokových příjmů
− nenaplnění cíle – využití potenciálního zdroje příjmů státního rozpočtu

F.2.2. Varianta F1 – zrušit výjimku

Tabulka 13: Dopady Varianty F1 – zrušit výjimku

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ zvýšení příjmů státního rozpočtu v letech 2013 a dále, a to ve výši 1 až 1,5 mld. Kč ročně v závislosti

na reakci účastníků stavebního spoření na toto a další navrhovaná opatření
+ sjednocení podmínek zdanění úrokových příjmů z bankovních vkladů
+ příspěvek k celkovému zjednodušení daňového řádu cestou rušení výjimek

NEGATIVA A NÁKLADY
− negativní reakce účastníků stavebního spoření, potenciálních účastníků a stavebních spořitelen –

může se projevit ve snížení očekávaných příjmů státního rozpočtu (v případě většího odlivu
účastníků ze systému, a to díky dalším zvažovaným opatřením)

− riziko odlivu prostředků ze systému
− prodloužení splatnosti stávajících překlenovacích úvěrů (a tedy nutnost úpravy stávajících smluv,

pokud obsahují termín splatnosti)
− náklady na úpravu informačních systémů stavebních spořitelen

F.3. Shrnutí a výsledek konzultace

V rámci bilaterálních jednání sdělili zástupci AČSS, že berou na vědomí návrh zrušit výjimku ze zdanění
úrokových příjmů ze stavebního spoření. Současně se však AČSS domnívá, že zdanění úrokových bonusů může
vést k vyššímu dopadu na odliv účastníků. AČSS upozornila na dopad v podobě prodloužení splatnosti
stávajících překlenovacích úvěrů.

ČNB souhlasí s navrhovanou variantou zrušení výjimky. Za výrazně rizikový prvek však v roce 2010
považovala zpětné zdanění úrokového bonusu u části starých smluv, neboť se mohl v roce 2011 stát spouštěcím
mechanismem pro výpovědi starších smluv, které mohly ve velmi krátké době ze systému vyvést značné zdroje a
zhoršit tak jeho likviditu. K tomuto vývoji však v prvních čtyřech měsících roku 2011 nedošlo.

F.4. Návrh řešení

Navržená sazba daně 15 % nepředstavuje zásadní snížení výnosu účastníků stavebního spoření a současně
generuje nezanedbatelný příjem státního rozpočtu. Proto se doporučuje varianta F1 – zrušit výjimku.

G. §9 ODST. 3 – LIMIT PRO SMLOUVY S PRÁVNICKÝMI OSOBAMI
A LIMIT PRO POSKYTOVÁNÍ KOMERČNÍCH A
PŘEKLENOVACÍCH ÚVĚRŮ

Současná právní úprava stavebního spoření obsahuje v ustanovení § 9 odst. 3 omezení pro některé činnosti
stavebních spořitelen.

Prvním omezením je limit pro smlouvy uzavřené s právnickými osobami, kdy je stanoveno, že podíl součtu
cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek
u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15 %.

Druhým omezením je limit pro poskytování komerčních a překlenovacích úvěrů, kdy je stanoveno, že objem
pohledávek z těchto úvěrů nesmí překročit 20 % součtu cílových částek ze smluv, které má daná stavební
spořitelna uzavřeny.

V současné době je první limit (pro smlouvy s právnickými osobami) celým sektorem plněn – sledovaný podíl
cílových částek smluv s právnickými osobami dosahuje 2,02 %, existuje tedy značná rezerva. Ovšem jedna
stavební spořitelna se dosažení limitu blíží (13,53 %).

Druhý limit je sektorem jako celkem plněn s menší, avšak existující rezervou. Sledovaný poměr pohledávek
z komerčních a překlenovacích úvěrů dosahuje za všechny stavební spořitelny 14,34 %. Individuální plnění
jednotlivými stavebními spořitelnami je však různé, u jednoho subjektu dosahuje dokonce 19,92 %.

Tabulka 14: Plnění limitů dle § 9 odst. 3

Limit Smlouvy
s právnickými osobami

Pohledávky z komerčních
a překlenovacích úvěrů

Výše limitu 15 % 20 %
Plnění limitu celým sektorem (k 30. 6. 2010) 2,02 % 14,34 %
Plnění limitu stavební spořitelnou, která je nejblíže
limitu (k 30. 6. 2010)

13,53 % 19,92 %

Pramen: Stavební spořitelny

V tomto materiálu doporučovaná opatření snižující atraktivitu stavebního spoření mohou vést k většímu odlivu
stávajících účastníků ze systému než k přílivu účastníků nových (z pohledu cílových částek) a tedy může dojít
k situaci, kdy se některé stavební spořitelny dostanou do situace, kdy nebudou zmíněné limity splňovat, přestože
by přestaly uzavírat smlouvy s právnickými osobami či poskytovat komerční a překlenovací úvěry. Tedy dostaly
by se do rozporu se zákonem bez vlastního zavinění, neboť odliv stávajících účastníků (a tedy pokles cílových
částek, které ovlivňují plnění limitu) by byl do jisté míry dán změnou parametrů ze strany státu. Je tedy vhodné
limity upravit tak, aby se státem vyvolané změny na trhu nevedly k automatickému (a nezaviněnému)
nedodržení zákona ze strany stavebních spořitelen.

Tato kapitola se zabývá analýzou variant řešení identifikovaného problému, který není původním problémem
k řešení identifikovaným v části A.1, ale problémem vyvolaným doporučenými variantami řešení ostatních
analyzovaných problémů.

G.1. Návrh variant řešení

G.1.1. Varianta G0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a
od 1. 1. 2012 v případě nepřijetí dalších změn)

Ponechat současný stav.

G.1.2. Varianta G1 – zvýšit limity

Zachování stávající konstrukce limitů spojené s jejich zvýšením tak, aby bylo zajištěno plnění stavebními
spořitelnami i při odlivu části účastníků dle předpokladů dopadů variant doporučených v ostatních kapitolách.

Zvažována byla řada možností zvýšení obou limitů. Nakonec bylo podrobněji zkoumáno zvýšení limitů o 5 p.b a
10 p.b, které tak tvoří podvarianty značené „a“ a „b“.

G.1.2.1. Varianta G1a – zvýšit limity o 5 %

Zvýšit limit pro uzavírání smluv s právnickými osobami z 15% na 20 % a zároveň zvýšit limit pro poskytování
komerčních a překlenovacích úvěrů z 20 % na 25 %.

G.1.2.2. Varianta G1a – zvýšit limity o 10 %

Zvýšit limit pro uzavírání smluv s právnickými osobami z 15% na 25 % a zároveň zvýšit limit pro poskytování
komerčních a překlenovacích úvěrů z 20 % na 30 %.

G.1.3. Varianta G2 – zrušit limity

Zrušení celého ustanovení § 9 odst. 3.

G.1.4. Varianta G3 – upravit konstrukci limitů

Úprava konstrukce limitů tak, že zůstane zachována určitá výše limitů, ovšem pravidlo bude reformulováno tak,
že stavební spořitelny budou moci pokračovat v limitované činnosti (uzavírat nové smlouvy s právnickými
osobami či poskytovat nové komerční či překlenovací úvěry) pouze pokud tyto limit nepřekročí. V případě
dosažení limitu by se pouze pozastavila daná činnost do doby, než by daná stavební spořitelna uzavřela další
smlouvy na nové cílové částky (či na navýšení cílových částek) a tím si vytvořila nový prostor pro uzavření
nových smluv s právnickými osobami či poskytnutí nových komerčních či překlenovacích úvěrů.V případě
překročení limitu způsobeného odchodem účastníků (a tedy poklesem celkové cílové částky z platných smluv)
by nedošlo k porušení zákona, pouze by byla limitovaná činnost pozastavena.

G.2. Vyhodnocení přínosů a nákladů

Pokud nebudou současné limity změněny, mohly by některé stavební spořitelny porušit zákon bez vlastního
zavinění či možnosti tomu zabránit.

Problém limitu objemu cílových částek smluv s právnickými osobami spočívá z pohledu celého sektoru pouze v
porušení zákona v případě překročení dané hranice. Nicméně sektor stavebního spoření jako takový má zatím
dostatečný prostor pro uzavírání dalších smluv. Jak je patrné z tabulky 19, v případě jedné stavební spořitelny je
však limit již nyní téměř vyčerpán a zachování jeho výše by znamenalo omezení další činnosti této stavební
spořitelny v oblasti klientů - právnických osob, nejčastěji bytových družstev či sdružení vlastníků jednotek
(úvěry jsou často čerpány na revitalizaci panelových domů).

Právnické osoby nemají nárok na státní podporu, proto růst počtu těchto klientů neklade nároky na výdaje
státního rozpočtu. Jiné negativní ani pozitivní důsledky tak ve spojení s těmito subjekty nebyly identifikovány.

Limit vztahující se k poskytování komerčních překlenovacích úvěrů16 je třeba vnímat v širším kontextu. Ke
konci roku 2009 dlužili účastníci stavebního spoření stavebním spořitelnám 267,5 mld. Kč. Z toho 81,7 %
(218,6 mld. Kč) tvořily komerční a překlenovací úvěry. Pokud by došlo k výraznějšímu poklesu celkové výše
cílových částek (neboli výraznějšímu poklesu počtu účastníků), mohla by být významně ohrožena úvěrová
aktivita stavebních spořitelen. Na druhou stranu by se stavební spořitelny více soustředily na možnosti
poskytování řádných úvěrů ze stavebního spoření. Ovšem téměř okamžité omezení úvěrové aktivity stavebních
spořitelen by mělo negativní důsledky pro ekonomiku ČR, protože překlenovací úvěry jsou důležitým zdrojem
prostředků pro financování především drobnějších stavebních prací.

16 Úvěry podle § 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění
pozdějších předpisů

Vzhledem ke skutečnosti, že u komerčních a překlenovacích úvěrů není na rozdíl od řádných úvěrů zákonem
stanoven maximální rozdíl úrokových sazeb z vkladu a úvěru, je poskytování překlenovacích úvěrů i ze strany
stavebních spořitelen vítané. Díky vyššímu úroku umožňují totiž dosahovat vyšších zisků. Limit pro poskytování
komerčních a překlenovacích úvěrů má své opodstatnění, neboť tuto činnost omezuje, aby stavebním
spořitelnám zůstal dostatek prostředků pro poskytování řádných úvěrů, na které mají účastníci po splnění
určitých podmínek nárok stanovený zákonem. Byť se tak zatím neděje, lze zvažovat situaci, kdy by stavební
spořitelny půjčily na komerčních a překlenovacích úvěrech tolik prostředků, že by jim nezbýval dostatek zdrojů
na poskytování řádných úvěrů a pak by musely přistoupit ke zpřísnění podmínek pro získání nároku na řádný
úvěr ze stavebního spoření. Je třeba hledat řešení, které umožní poskytování překlenovacích úvěrů a současně
zajistí prostředky stavebních spořitelen pro úvěry řádné.

G.2.1. Varianta G0 – současný stav (dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a
od 1. 1. 2012 v případě nepřijetí dalších změn)

Ponechat současný stav.

Tabulka 15: Dopady Varianty G0 – současný stav

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ poskytování komerčních či překlenovacích úvěrů je limitováno - neohrozí poskytování řádných

úvěrů ze stavebního spoření
NEGATIVA A NÁKLADY

− některé stavební spořitelny poruší zákon bez vlastního zavinění a bez možnosti tomu zabránit
− značné snížení (u některých stavebních spořitelen až zastavení) aktivity v oblasti komerčních či

překlenovacích úvěrů

G.2.2. Varianta G1 – zvýšit limity

Zvýšení limitů tak, aby bylo zajištěno plnění stavebními spořitelnami i při odlivu části účastníků dle
předpokladů dopadů variant doporučených v ostatních kapitolách.

Stavební spořitelny mají možnost ovlivnit míru plnění limitu. Zvýšením cílových částek stávajících nebo nově
uzavíraných smluv mohou zvýšit základ, z nějž se plnění limitu počítá. Dále mohou zpřísnit podmínky úvěrování
a zpomalit nárůst podílu jako takového, což by však vedlo ke snížení úvěrování klientů.

Navyšování cílových částek má však svá omezení. Ve smlouvě o stavebním spořením je ze zákona povinné
ujednat výši pravidelného měsíčního vkladu. V současné době mají stavební spořitelny ve všeobecných
obchodních podmínkách stanoveny minimální limity pro měsíční vklady, které se pohybují v řádu desetin
procenta z cílové částky. Ta v současnosti dosahuje v průměru cca 312 tis. Kč. Každá desetina procenta
minimálního vkladu tak představuje 312 Kč měsíčně. Navíc od výše cílové částky se odvozují některé poplatky
(např. za uzavření smlouvy). Stavební spořitelna by tak v případě snahy o navýšení základu limitu musela
motivovat současné či nové klienty k vyšším cílovým částkám, což by zřejmě musela kompenzovat úpravou
poplatkové politiky (aby snížila poplatek za uzavření smlouvy klientem, který v současnosti motivuje klienty
ke spíše nižším cílovým částkám) a všeobecných obchodních podmínek (aby snížila minimální výši měsíčního
vkladu na úroveň, kterou je klient schopen akceptovat). Tyto změny by si na straně stavebních spořitelen zřejmě
vyžádaly určité náklady. Je však třeba vzít v úvahu, že motivace klientů k vyšším cílovým částkám, a tedy
směřování produktu stavebního spoření k dlouhodobému spoření na výdaje spojené s bytovými potřebami, je
obecně žádoucí.

V rámci hodnocení dopadů variant zvýšení limitů byl sestaven odhad plnění limitů jednak za sektor stavebních
spořitelen jako celek, a dále pak za konkrétní stavební spořitelnu, která je v současnosti nejblíže hranici
příslušného limitu. Následující tabulka ukazuje, jak by se vyvíjelo plnění limitů do konce roku 2011
za následujících předpokladů:

 Růst pohledávek z komerčních a překlenovacích úvěrů bude obdobný jako v 1. pol. roku 2010 (5,4 %)
 Růst celkového objemu cílových částek smluv s právnickými osobami bude obdobný jako v 1. pol.

roku 2010 (11,7 %)
 Odhad poklesu cílových částek je řešen variantě, protože je těžko odhadnutelný

Odhad byl sestaven pro tři scénáře budoucího vývoje, které počítají s čistým poklesem objemu cílových částek
o 10, 20 a 30 %.

Tabulka 16: Odhad vývoje plnění limitů stavebními spořitelnami ke konci roku 2011

k 31.12.2011 při poklesu celkových
cílových částek o

30.6.2010

10 % 20 % 30 %
Limit pro právnické osoby – 15 % - celý sektor

plnění celým sektorem 2,02 % 3,00 % 3,40 % 3,90 %
plnění stavební spořitelnou nejblíže limitu 13,53 % 19,65 % 22,10 % 25,26 %

Limit pro komerční a překlenovací úvěry – 20 % - celý sektor
plnění celým sektorem 14,34 % 18,40 % 20,60 % 23,50 %
plnění stavební spořitelnou nejblíže limitu 19,92 % 26,09 % 28,72 % 31,94 %

Pramen: Stavební spořitelny

Z tabulky je patrné, že limity nepředstavují pro sektor jako celek téměř žádný problém i při propadu celkových
cílových částek o 20 %. Do problémů s plněním limitů by se dostaly jen stavební spořitelny, které se nyní
pohybují poblíž limitu. Propad cílových částek o 30 % by již znamenal problém pro celý sektor.

G.2.2.1. Varianta G1a – zvýšit limity o 5 %

Zvýšit limit pro uzavírání smluv s právnickými osobami z 15% na 20 % a zároveň zvýšit limit pro
poskytování komerčních a překlenovacích úvěrů z 20 % na 25 %.

Tabulka 17: Dopady Varianty G1a – zvýšit limity o 5 %

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ poskytování komerčních či překlenovacích úvěrů bude limitováno – neohrozí poskytování řádných

úvěrů ze stavebního spoření
+ většina stavebních spořitelen bude mít prostor pro dodržení zákonných podmínek
+ zachování limitovaných aktivit většiny stavebních spořitelen v rozsahu odpovídajícímu trendu

posledního období
NEGATIVA A NÁKLADY

− nedostatečná výše limitu pro stavební spořitelny, které se již nyní pohybují velmi blízko
stanovenému limitu – v konečném důsledku riziko omezení limitovaných aktivit těchto subjektů

− možné náklady na úpravu poplatků a všeobecných obchodních podmínek

Zvýšení limitu o 5 p.b. znamená, že stavební spořitelna, která se nachází v těsné blízkosti druhého limitu
omezujícího komerční a překlenovací úvěry (limit 20 % zde zvýšený na 25 %), jej překročí již při čistém odlivu
10 % cílových částek. Při čistém odlivu 20 % cílových částek by se do problému dostal jeden subjekt i v případě
prvního limitu.

Ztráta 20 % cílových částek znamená, že by smlouvu ukončilo 20 % klientů (kteří nebyli kompenzováni přílivem
klientů nových), kteří navíc mají nadprůměrný objem naspořených prostředků. Při nutnosti vyplatit v krátké
době více než 20 % vkladů je problém překročení limitů marginální, neboť stavební spořitelna bude nucena
značně omezit nebo dokonce zastavit úvěrování nikoliv kvůli překročení limitu, ale aby zajistila prostředky
k vyplacení odcházejícím klientům.

Z tabulky 18 je patrné, že při propadu celkových cílových částek o 20 % by se do problémů s plněním limitů by
se dostaly jen stavební spořitelny, které se nyní pohybují poblíž limitu. Ty sice mohou ovlivňovat plnění limitu a
lze očekávat, že by zamezily překročení limitů, nicméně zřejmě za cenu nákladů spojených s navýšením
cílových částek (motivací klientů k takovému kroku) či částečného omezení limitovaných aktivit.

Zvýšení limitů o 5 p.b. z pohledu celého sektoru stavebního spoření znamená dostatečnou rezervu i pro případ
čistého poklesu cílových částek o 30 %, který je spíše nepravděpodobným scénářem (byť zcela jej vyloučit
nelze).

G.2.2.2. Varianta G1b – zvýšit limity o 10 %

Zvýšit limit pro uzavírání smluv s právnickými osobami z 15% na 25 % a zároveň zvýšit limit pro
poskytování komerčních a překlenovacích úvěrů z 20 % na 30 %.

Tabulka 18: Dopady Varianty G1b – zvýšit limity o 10 %

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ poskytování komerčních či překlenovacích úvěrů bude částečně limitováno – v nejbližších letech

neohrozí poskytování řádných úvěrů ze stavebního spoření
+ všechny stavební spořitelny budou mít dostatečný prostor pro dodržení zákonných podmínek
+ zachování úvěrové aktivity stavebních spořitelen

NEGATIVA A NÁKLADY
− riziko nastavení příliš volného limitu, který by v horizontu několika let mohl vést k nedostatku

prostředků pro řádné úvěry tím zhoršení jejich dostupnosti účastníkům stavebního spoření

Zvýšení limitu o 10 p.b. znamená, že by se do problému nedostala žádná stavební spořitelna za předpokladu
scénáře čistého poklesu cílových částek o 10 i 20 %.

Stavební spořitelna, která se již v současné době nachází v těsné blízkosti limitu, nedodrží limit při čistém odlivu
necelých 30 % cílových částek. Taková situace by však znamenala, že smlouvu ukončilo téměř 30 % klientů
(kteří nebyli kompenzováni přílivem klientů nových), kteří navíc mají nadprůměrný objem naspořených
prostředků. Při nutnosti vyplatit v krátké době 30 % vkladů je problém překročení limitů marginální, neboť
stavební spořitelna bude nucena zastavit úvěrování nikoliv kvůli překročení limitu, ale aby sehnala prostředky
k vyplacení odcházejícím klientům. Nelze vyloučit, že takto výrazný odliv klientů by destabilizoval stavební
spořitelnu jako celek, tedy diskutovaná výše limitu by byla spíše menším problémem nastalé situace. Lze však
předpokládat, že k takto vysokému propadu cílových částek nedojde a že tento scénář není příliš pravděpodobný.
Navíc je třeba zopakovat, že stavební spořitelny mohou průběžně ovlivňovat plnění limitu a je tedy
pravděpodobné, že zvýšením cílových částek některých smluv a částečným omezením úvěrové aktivity by
ohrožený subjekt zamezil překročení limitu navýšeného na 25, resp. 30 %.

Zvýšení limitů o 10 p.b. z pohledu celého sektoru stavebního spoření znamená dostatečnou rezervu i pro případ
čistého poklesu cílových částek o 30 %, který je spíše nepravděpodobným scénářem (byť zcela jej vyloučit
nelze). Vzhledem k mírnějšímu nastavení limitu nebudou stavební spořitelny nuceny výrazněji měnit úvěrovou
aktivitu ani výši cílových částek. Nebude tedy zapotřebí měnit všeobecné obchodní podmínky a poplatkovou
politiku a trh bude moci pokračovat v nastoleném trendu růstu objemu limitovaných činností.

G.2.3. Varianta G2 – zrušit limity

Zrušení celého ustanovení § 9 odst. 3.

Tabulka 19: Dopady Varianty G2 – zrušit limity

POZITIVA A PŘÍNOSY
+ zachování úvěrové aktivity stavebních spořitelen
+ stavební spořitelny nebudou muset dodržovat konkrétní zákonem stanovené limity

NEGATIVA A NÁKLADY
− možné zhoršení podmínek pro poskytování řádných úvěrů ze stavebního spoření v případě, kdy by

stavební spořitelny výrazně rozšířily své aktivity v oblasti poskytování komerčních a překlenovacích
úvěrů – systém by byl odkázán na samoregulaci stavebními spořitelnami

G.2.4. Varianta G3 – upravit konstrukci limitů

Úprava konstrukce limitů tak, že zůstane zachována výše limitů 15 %, resp. 20 %, ovšem pravidlo bude
reformulováno tak, že stavební spořitelny budou moci pokračovat v limitované činnosti (uzavírat nové
smlouvy s právnickými osobami či poskytovat nové komerční či překlenovací úvěry) pouze pokud tyto
limit nepřekročí.

Tabulka 20: Dopady Varianty G3 – upravit konstrukci limitů
POZITIVA A PŘÍNOSY

+ uzavírání smluv s právnickými osobami a poskytování komerčních či překlenovacích úvěrů je
limitováno - neohrozí poskytování řádných úvěrů ze stavebního spoření

+ stavební spořitelny budou mít prostor pro dodržení zákonných podmínek
NEGATIVA A NÁKLADY

− Omezení úvěrové aktivity stavebních spořitelen

G.3. Shrnutí a výsledek konzultace

AČSS navrhla vypustit v novele zákona ustanovení § 9 odst. 3, neboť zákonem stanovené limitování mj.
i s ohledem na úvahy o samoregulaci poskytování překlenovacích úvěrů, které jsou v materiálu zmíněny,
považuje za nadbytečné. AČSS považuje za dostatečné ustanovení § 9 odst. 2, které obecně limituje další
činnosti stavebních spořitelen tak, že jejich výkon nesmí ohrozit podmínky poskytování řádných úvěrů.
Za možnou alternativu s nižší preferencí považuje AČSS variantu navýšení obou limitů o 10 p.b. AČSS také
upozornila na riziko, které je v materiálu popsáno, kdy by se některé stavební spořitelny "automaticky" v případě
vyššího odlivu účastníků dostaly nad limitní hranici, pokud by nebyla nijak upravena.

G.4. Návrh řešení

Všechny varianty řeší zásadní problém porušení zákona ze strany stavebních spořitelen bez jejich zavinění.

Důležité však jsou i dopady na úvěrové aktivity stavebních spořitelen v oblasti komerčních a překlenovacích
úvěrů. Nejmenší vliv na úvěrovou aktivitu mají varianty G1 a G2, které by však díky uvolnění podmínek mohly
do budoucna vést ke zhoršení podmínek pro poskytování řádných úvěrů ze stavebního spoření.

U variant G1 – Zvýšení limitů je zásadní komplikací nastavení správné výše limitů tak, aby bylo zaručeno jejich
dodržení i při odlivu části účastníků stavebního spoření vyvolaného navrhovanými opatřeními (snížení státní
podpory, zdanění úrokových příjmů, zavedení 50 % daně) a současně nebyla ohrožena kapacita zdrojů
pro poskytování řádných úvěrů. Jak však ukázaly odhady vývoje plnění limitů (viz tabulka 18), zvýšení limitů
o 5 p.b. by mělo do konce roku 2011 postačovat pro sektor jako takový a zároveň nezvyšuje riziko zhoršení
podmínek pro poskytování řádných úvěrů ze stavebního spoření. Do problému by se dostala zřejmě jen jedna
stavební spořitelna, která je již v současné době na hranici plnění limitu. Lze současně očekávat, že tento subjekt
využije dostupných možností, jak překročení limitu zabránit (motivací klientů k vyšším cílovým částkám).

Vzhledem k tomu, že je třeba nastavit limity tak, aby nedošlo k nezaviněnému porušení zákona stavební
spořitelnou, existovala dostatečná garance volných prostředků pro poskytování řádných úvěrů do budoucna, ale
také byla zachována úvěrová kapacita v oblasti překlenovacích úvěrů celého sektoru a kapacita poskytovat
produkt také právnickým osobám (bytovým družstvům a sdružením vlastníků jednotek), doporučuje se zvolit
variantu G1b – zvýšit limity o 10 %. Toto řešení umožní jak celému sektoru jako celku, tak i všem jednotlivým
stavebním spořitelnám pokračovat v činnosti dle současného trendu.

Tabulka 21: Dopady variant úpravy limitů ve srovnání s nulovou variantou17

Varianta

Dopad (oproti nulové variantě)
G1a – zvýšit

o 5 %
G1b – zvýšit

o 10 % G2 – zrušit
G3 – upravit
konstrukci

Přínosy
Uchováni úvěrové aktivity stavebních spořitelen + ++ ++ +
Prostor pro dodržení zákonných podmínek + ++ +++ +

Náklady
Riziko zhoršení podmínek pro poskytování
řádných úvěrů ze stavebního spoření 0 + ++ 0

Náklady na změnu všeobecných obchodních
podmínek a poplatkové politiky + 0 0 0

17 Znaménka + a – a 0 znamenají intenzitu dopadu ve srovnání s nulovou variantou. U přínosů tedy + znamená vyšší přínos a
– nižší přínos. Naopak u nákladů + znamená, že náklady budou vyšší a – nižší než u nulové varianty. 0 znamená, že intenzita
se nezmění nebo téměř nezmění.

Doporučné řešení zabrání porušení zákona, umožní pokračování úvěrové aktivity stavebních spořitelen a
zachová existenci limitu jako takového s cílem udržení kapacity pro budoucí řádné úvěry, a to lépe než varianta
G0 (ponechat současný stav dle právní úpravy platné do 31. 12. 2010 a od 1. 1. 2012 v případě nepřijetí dalších
změn). Limity navyšuje více než ve variantě G1a, a to zejména s ohledem na nejistotu reakce klientů na všechna
v tomto materiálu doporučená opatření. Vzhledem k tomu, že navýšení limitů je reakcí na spíše jednorázový
výkyv v objemu cílových částech, navrhuje se zvýšit limity pouze na omezenou dobu 24 měsíců od nabytí
účinnosti původní změny limitů dle rušeného zákona č. 348/2010 Sb. Současně se doporučuje vyhodnotit
plnění limitů po nabytí účinnosti nové úpravy a provést případnou úpravu tak, aby bylo řešení
identifikovaných problémů vyvážené. Současně se doporučuje do budoucna zvážit možné úpravy samotné
konstrukce limitů. Tato následná revize limitů by měla zajistit jejich budoucí nastavení na takové výši, aby bylo
eliminováno riziko nedostatku prostředků pro poskytování řádných úvěrů.

H. NÁVRH ŘEŠENÍ

H.1. Přehled zvolených variant

Z navržených variant řešení dílčích problémů řešených v kapitolách E, F a G byly zvoleny následující:

 Varianta 2000 - Snížit maximální státní podporu na 2 000 Kč, (10 % z 20 000 Kč) pro všechny
smlouvy (existující i nově uzavřené smlouvy).

 Varianta F1 - Zrušit výjimku ze zdanění úrokových příjmů ze stavebního spoření.
 Varianta G1 – Zvýšit limity o 10 % pro roky 2011 i 2012.

Tato navržená řešení vedou ke stanoveným cílům. Zásadně sníží výdaje nebo zvýší příjmy státního rozpočtu,
čímž klesnou nároky stavebního spoření na státní rozpočet.

H.1.1. Dopad na státní rozpočet

Většina z výše uvedených variant (kromě té poslední) výrazným způsobem ovlivňuje příjmy nebo výdaje
státního rozpočtu v následujících letech. Následující tabulka uvádí přehled těchto dopadů tak, jak byly uvedeny
v předcházejících kapitolách dopadové studie.

Tabulka 22: Přehled dopadů navržených řešení na státní rozpočet

Dopad na státní rozpočet (každoročně, mld. Kč) Pokles výdajů Růst příjmů
Snížení maximální státní podpory na 2 000 Kč 5,0 - 7,0 -
Zdanění úrokových příjmů ze stavebního spoření - 1,5
Snížení deficitu celkem 6,5 – 8,5

V roce 2012 dojde ke snížení výdajů na výplatu státní podpory o cca 5 – 7 mld. Kč (v závislosti na reakci
účastníků stavebního spoření) oproti odhadu výdajů bez realizace navrhovaných změn. Současně dojde k růstu
příjmů státního rozpočtu o 1,5 mld. Kč. Celkový dopad na snížení deficitu státního rozpočtu bude v rozmezí
6,5 až 8,5 mld. Kč.

Pro roky 2013 a následující je odhadováno snížení výdajů na výplatu státní podpory o cca 3 – 4,5 mld. Kč
(v závislosti na reakci účastníků stavebního spoření) oproti odhadu bez realizace navrhovaných změn. Nižší
snížení oproti roku 2012 vychází z faktu, že i bez realizace navrhovaných změn by postupně docházelo
k poklesu výdajů státního rozpočtu (viz část E.2.1).

H.2. Konzultace

Dopady navrhovaných opatření byly konzultovány se zástupci AČSS. V tomto materiálu představené odhady
však vycházejí z modelů Ministerstva financí, který se v některých parametrech může lišit od odhadů AČSS.

Materiál byl diskutován také s ČNB.

Konkrétní výsledky konzultace se buď promítly v textu materiálu, anebo jsou uvedeny v rámci subkapitol
Shrnutí a výsledek konzultace.

Dále byly v rámci konzultací zmíněny další návrhy na úpravu stavebního spoření směřující ke zvýšení flexibility
výše státní podpory (například navázáním na tržní úrokové sazby), rozšíření a zpřesnění účelů úvěrů
ze stavebního spoření či využití produktu v rámci spoření na stáří. Bylo doporučeno se těmto návrhům
do budoucna věnovat.

H.3. Realizace a vynucování

Realizace navržených opatření bude provedena přijetím zákona, kterým se mění zákon o stavebním spoření a
zákon o daních z příjmů.

Vynucování stanovených pravidel, pokud jde o opatření spočívající v uvalení daně ze státní podpory nebo daně
z úroků ze státní podpory a vkladů podle zákona o daních z příjmů bude probíhat v rámci existující struktury
územních finančních orgánů. Opatření spočívající v poskytování nižší maximální státní podpory v důsledku
uvalení daně ze státní podpory a státní kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory
stanovených zákonem o stavebním spoření bude provádět Ministerstvo financí.

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka 1: Přehled ukazatelů stavebního spoření ................................................................................................... 8
Tabulka 2: Výnos stavebního spoření pro přespořující účastníky stavebního spoření podle výše státní podpory
(SP) ....................................................................................................................................................................... 11
Tabulka 3: Přehled úrokových sazeb vybraných alternativních produktů pro přespořující účastníky stavebního
spoření................................................................................................................................................................... 11
Tabulka 4: Výnosnost stavebního spoření při různých výších státní podpory (SP) a délce trvání........................ 13
Tabulka 5: Přehled úrokových sazeb vybraných alternativních produktů pro nové účastníky stavebního spoření13
Tabulka 6: Úrokové sazby vybraných bankovních úvěrů na bytové potřeby........................................................ 16
Tabulka 7: Přímé podpory státu na finančním trhu, v mld. Kč ............................................................................. 17
Tabulka 8: Dopady Varianty 0 – současný stav .................................................................................................... 18
Tabulka 9: Dopady Varianty 1500........................................................................................................................ 20
Tabulka 10: Dopady Varianty 2000...................................................................................................................... 20
Tabulka 11: Dopady variant snížení státní podpory (SP) ve srovnání s nulovou variantou.................................. 24
Tabulka 12: Dopady Varianty F0 – současný stav................................................................................................ 26
Tabulka 13: Dopady Varianty F1 – zrušit výjimku............................................................................................... 27
Tabulka 14: Plnění limitů dle § 9 odst. 3 .............................................................................................................. 28
Tabulka 15: Dopady Varianty G0 – současný stav ............................................................................................... 30
Tabulka 16: Odhad vývoje plnění limitů stavebními spořitelnami ke konci roku 2011........................................ 31
Tabulka 17: Dopady Varianty G1a – zvýšit limity o 5 % ..................................................................................... 31
Tabulka 18: Dopady Varianty G1b – zvýšit limity o 10 %................................................................................... 32
Tabulka 19: Dopady Varianty G2 – zrušit limity.................................................................................................. 32
Tabulka 20: Dopady Varianty G3 – upravit konstrukci limitů.............................................................................. 33
Tabulka 21: Dopady variant úpravy limitů ve srovnání s nulovou variantou ....................................................... 33
Tabulka 22: Přehled dopadů navržených řešení na státní rozpočet....................................................................... 35

Graf 1: Vývoj počtu starých smluv a na ně poskytované SP .................................................................................. 6
Graf 2: Vývoj počtu nových smluv a na ně poskytované SP .................................................................................. 7
Graf 3: Vývoj hlavních ukazatelů stavebního spoření do roku 2015. ................................................................... 19
Graf 4: Vývoj celkové státní podpory u jednotlivých scénářů pro Variantu 1500, srovnání s Variantou 0. ......... 22
Graf 5: Vývoj celkové státní podpory u jednotlivých scénářů pro Variantu 2000, srovnání s Variantou 0. ......... 23