Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II

II

Předkládací zpráva

Činnost Ústavu pro studium totalitních režimů (dále jen „Ústav“) a Archivu bezpečnostních složek (dále jen „Archiv“) upravuje zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 160/2008 Sb., který jim mimo jiné ukládá zkoumat a nestranně hodnotit dobu nesvobody a dokumentovat nacistické a komunistické zločiny. Rovněž tak v § 4 zákon upravuje spolupráci s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími institucemi s obdobným zaměřením doma i v zahraničí, za účelem výměny informací a zkušeností v odborných otázkách. Spolupráce Ústavu s vládou při plnění úkolů Ústavu přesahujících hranice České republiky vyplývá též z § 9 odst. 2 téhož zákona.
Cílem vznikající "Platformy evropské paměti a svědomí" (dále jen „platforma“) má být poskytování podpory pro pěstování kontaktů a spolupráci mezi národními výzkumnými institucemi, archivy, muzei a dalšími organizacemi, specializovanými v oboru totalitní historie, se zvláštním důrazem na národní socialismus, komunismus a další totalitní ideologie; podporování spolupráce mezi archivy a dalšími institucemi uchovávajícími dokumenty o totalitních režimech a jejich porušování lidských práv, a dále provádění výzkumu a vyvíjení vědeckých a vzdělávací projektů týkajících se totalitních režimů na evropské půdě. Působnost a předmět činnosti Ústavu a Archivu dané zákonem tak věcně souvisí s předmětem činnosti platformy. 

Myšlenka užší mezinárodní spolupráce, tehdy dokonce ve formě založení mezinárodní organizace, vznikla již v roce 2008, kdy se v rámci předsednictví Slovinska v EU konalo dne 8. dubna 2008 veřejné slyšení na téma „Zločiny spáchané totalitními režimy“, jehož se účastnil ředitel nově konstituovaného Ústavu. 
Následně Ústav v rámci příprav na české předsednictví v Evropské radě ve spolupráci s vicepremiérem pro evropské záležitosti oslovil všechny členské státy EU s pozváním ke společnému vytvoření Platformy evropské paměti a svědomí, která by sdružovala instituce s podobným zaměřením. Za spolupráce s Úřadem vlády ČR se ve dnech 10. - 11. listopadu 2008 uskutečnilo v Praze pracovní setkání zástupců devatenácti států a představitelů dvanácti partnerských institucí. Výsledkem jednání byl vznik Pracovní skupiny pro Platformu evropské paměti a svědomí, kterou až doposud koordinuje Ústav a jejími členy jsou představitelé 34 institucí a organizací z 19 zemí Evropy.


Založení platformy podpořil Evropský parlament ve své rezoluci O svědomí Evropy a totalitě ze dne 2. dubna 2009, dále závěry Rady EU o svědomí Evropy a totalitě ze dne 15. června 2009 schválené v průběhu českého předsednictví EU, závěry Rady EU o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě ze dne 9. - 10. června 2011 schválené během maďarského předsednictví EU a Varšavská deklarace Rady EU u příležitosti Evropského dne památky obětí totalitních režimů ze dne 23. srpna 2011 schválená během polského předsednictví EU.    

Evropská komise uvádí platformu jako jednu z evropských iniciativ na poli vyrovnávání se s totalitní minulostí ve své Zprávě Parlamentu a Radě ze dne 22. prosince 2010 o „Povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě“ (KOM č. 783). Ze zprávy Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě plyne, že by platforma mohla být po roce právní existence způsobilá k podání žádosti o roční provozní grant z programu „Evropa pro občany“. Zpráva neuvádí, jakou právní formu má Platforma mít a podle jakého práva má být založena.

Založení platformy je součástí priorit českého předsednictví V4. V programu českého předsednictví v kapitole Priority v oblasti zahraniční politiky se uvádí: „Česká republika jako jednu z priorit svého předsednictví V4 podporuje rovněž vytvoření platformy Evropské paměti a svědomí z iniciativy Ústavu pro studium totalitních režimů. Platforma sdružující instituce a organizace zabývající se skoncováním s totalitní minulostí usnadní sdílení zkušeností zemí V4 s jinými státy ve sjednocené Evropě.“

Slavnostní podpis Smlouvy o založení Platformy evropské paměti a svědomí, jako mezinárodního sdružení právnických osob, je plánován jako doprovodná akce summitu premiérů V4 dne 14. října 2011 v Praze.   

O právní formě vznikající platformy byly vedeny konzultace s mezinárodněprávním odborem Ministerstva zahraničních věcí ČR. Z několika možných variant byla nakonec v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb.  vybrána forma zájmového sdružení právnických osob. 

Na základě uvedených skutečností a v souladu s politikou vlády České republiky v této oblasti se předkládá návrh na udělení souhlasu Ústavu a Archivu vykonávat zakladatelská a členská oprávnění k účasti státu na založení zájmového sdružení právnických osob s mezinárodní účastí  - "Platforma evropské paměti a svědomí" vychází z ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
2
2