Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN8U3A578L najdete zde
쿐놡 > Ȣ က ȥ ȝ Ȟ ȟ Ƞ ȡ ꗬÁ聛Ѕ ዸ¿ က ࠀ Ӭ橢橢窱窱 Ѕ舷郎郎㉎ * · ᑰ ᑰ ⇅ ⇅ ⇅ ⇅ ⇅ ⇙ ⇙ ⇙ 8 ∑ Ą ⌕ ͌ ⇙ 冪 Ț ♡ L ⚭ ⛃ ⛃ ⛃ ➞ Z ⟸ ⠔ 傥 傧 傧 傧 傧 傧 傧 叄 ʢ 噦 \ 傧 ½ ⇅ ⣇ ➞ ➞ ⣇ ⣇ 傧 ⇅ ⇅ ⛃ ⛃ Û 兤 ㋙ ㋙ ㋙ ⣇ ļ ⇅ ⛃ ⇅ ⛃ 傥 ㋙ ⣇ 傥 ㋙ ㋙ Ɗ 䯹 Ȥ 俭 ⛃ 加柧咁Ǎ ⇙ ⨃ ɴ 丝 " 傑 兺 0 冪 丿 Ʈ 囂 ⱷ Ң 囂 D 俭 囂 ⇅ 俭 ¤ ⠤ ⠸ ㋙ ⡆ ⡒ u ⠤ ⠤ ⠤ 傧 傧 ㄙ ǀ ⠤ ⠤ ⠤ 冪 ⣇ ⣇ ⣇ ⣇ 囂 ⠤ ⠤ ⠤ ⠤ ⠤ ⠤ ⠤ ⠤ ⠤ ᑰ ఛ ₋ ĺ Ē Ѕ VI.
Vypořádání zásadních připomínek k materiálu s názvem:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
ResortPřipomínky
VypořádáníMinisterstvo financíK části prvé – změna zákona o Rejstříku trestů
K bodu 4., § 16g odst. 1
Evidence přestupků subsumuje mezi pravomocná rozhodnutí o přestupku i rozhodnutí v blokovém řízení. Vzhledem k účelu a principu evidence přestupků a zakotvení pravidla ,,třikrát a dost“ s navazujícím případným trestním postihem, a s ohledem na případné posouzení trestněprávního postihu ve spojitosti s ,,materiálním korektivem“ společenské škodlivosti (§ 12 odst. 2 trestního zákoníku), vyvstává otázka, zda tato úprava nenarušuje princip spravedlivého procesu, neboť rozhodnutí v blokovém řízení neobsahuje dostatek relevantních údajů o skutkovém stavu a neumožní tedy dostatečné posouzení předchozích jednání a jejich případné společenské škodlivosti, které by mělo při určování trestního postihu hrát významnou roli.
Tato připomínka je zásadní.
VysvětlenoK bodu 4., § 16h odst. 1
Navrhujeme písmeno a) rozdělit na dvě písmena takto:
„(1) Rejstřík trestů vydá opis z evidence přestupků na základě žádosti pouze
správnímu orgánu pro účely projednávání přestupků,
úřední osobě oprávněné k projednávání přestupků v blokovém řízení, a to pro potřeby projednávání přestupků,“.
Dosavadní písmena b) až f) označit jako písmena c) až g).
Odůvodnění
Stávající text, kdy dva oprávněné subjekty jsou spojeny souřadící spojkou, lze vyložit i tak, že podmínka oprávněnosti k projednávání přestupků v blokovém řízení se vztahuje k oběma, což by způsobovalo výkladové problémy.
Tato připomínka je zásadní.
AkceptovánoK části patnácté – změna zákona o auditorech
Za účelem sjednocení požadavků pro žadatele z České republiky a pro žadatele mimo území České republiky navrhujeme upravit v § 4 odst. 4 i text věty třetí a čtvrté, a to takto:
„ ...Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem mimo území České republiky bezúhonnost prokazuje též dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů a opisu z evidence přestupků vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby, a zdržovala-li se tato fyzická osoba v posledních 5 letech mimo území státu trvalého nebo jiného pobytu, též čestným prohlášením. Nevydává-li stát trvalého nebo jiného pobytu doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů a opisu z evidence přestupků, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení.“.
Tato připomínka je zásadní.
AkceptovánoMinisterstvo obranyK předloženému návrhu zákona:
Požadujeme do návrhu zákona doplnit novou část:
„Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. ---
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., se mění takto:
V § 4 odst. 3 se za slova „Rejstříku trestů“ vkládají slova „a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů“.
V § 51 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V této souvislosti je orgán s kázeňskou pravomocí oprávněn vyžádat si opis z evidence přestupků.“.
Odůvodnění:
V bodě 1 jde o dodržení rovnocenné úrovně při výběru uchazeče o přijetí do služebního poměru i v případě budoucích vojáků z povolání. Bod 2 pak je realizací ustanovení navrhovaného nového znění § 69 přestupkového zákona, podle kterého si orgány příslušné k projednávání přestupků po zahájení řízení vyžádají opis z evidence přestupků. V případě vojáků, kteří jsou z působnosti přestupkového zákona vyňati jeho § 10, by současný stav návrhu vedl k tomu, že k projednání určených přestupků by orgány s kázeňskou pravomocí docházelo bez zohlednění záznamu v rejstříku přestupků. Takový postup je nejen neodůvodněný, ale popřel by smysl předkládané novely.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Akceptován požadavek na novelizaci § 51; požadavek na novelizaci § 4 neakceptován – vysvětleno.
Připomínkové místo s tímto způsobem vypořádání souhlasí. Ministerstvo práce a sociálních věcíK části první (změna zákona o Rejstříku trestů)
Ustanovení označené jako § 16g a § 16 h již v platném znění zákona existují. Byly zavedeny novelou zákona, zákonem č. 357/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, a další zákony, s účinností od 27. 4. 2012. Změna v tomto směru nevyplývá ani z uvedeného sněmovního tisku ani senátních tisků.
Tato připomínka je zásadní.
AkceptovánoK části třetí (změna zákona o přestupcích), bod 3
V úpravě § 53 zákona o přestupcích navrhujeme ponechat možnost, aby komise k projednávání přestupků jako své zvláštní orgány pro výkon přenesené působnosti mohly zřizovat rovněž obce s rozšířenou působností pro potřeby rozhodování o přestupcích, které podle zvláštních právních předpisů spadají do působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Nesouhlasíme s tím, aby komise k projednávání přestupků byly povinně zřizovány pouze obcemi s pověřeným obecním úřadem k projednávání přestupků podle navrhovaného § 53 odst. 2. V případě obcí s rozšířenou působností je žádoucí ponechat na zvážení těchto obcí, zda projednání přestupků náležejících do jejich kompetence budou zajišťovat prostřednictvím svého obecního úřadu nebo prostřednictvím specializované komise jako zvláštního orgánu zřízeného starostou obce s rozšířenou působností. Například vládní návrh novelizace zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který je v současné době projednáván ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně (tisk 564), předpokládá v úpravě ustanovení § 59l odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb., že k projednávání přestupků na úseku sociálně-právní ochrany dětí, u kterých je stanovena věcná příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, bude možné zřídit komisi k projednávání přestupků v souladu s § 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Je nezbytné, aby obecná úprava příslušnosti k projednávání přestupků v § 53 zákona o přestupcích nebyla v rozporu s úpravou jednotlivých zvláštních předpisů a nevylučovala možnost, aby přestupkové komise rozhodovaly i o jiných přestupcích než jsou přestupky svěřené do působnosti obcí s pověřeným obecním úřadem.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno. Po projednání s Ministerstvem vnitra nebude novela přestupkového zákona obsahovat změny § 53 a 54.K části třetí (změna zákona o přestupcích), bod 5
Do úpravy tzv. návrhových přestupků v § 68 zákona o přestupcích navrhujeme doplnit ustanovení, které v odůvodněných případech umožní správnímu orgánu zahájení řízení bez návrhu z moci úřední, obdobně jako v úpravě výjimek z trestního stíhání se souhlasem poškozeného podle § 163 a § 163a trestního řádu. Navrhujeme stanovit, že přestupky proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a přestupky proti majetku podle § 50 spáchané mezi osobami blízkými lze projednat i bez návrhu postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka v případě, že
postiženou osobou je dítě mladší 15 let,
z okolností je zřejmé, že návrh na zahájení řízení o přestupku nebyl postiženou osobou podán z důvodu tísně vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.
V zájmu zajištění potřebné ochrany dětí je nezbytné zákonem umožnit, aby přestupky spáchané osobami blízkými na dětech mladších 15 let, zejména pokud jde o ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslné drobné ublížení na zdraví nebo jiné úmyslné hrubé jednání vůči dítěti, bylo možné projednat z moci úřední. Děti mladší 15 let nejsou způsobilé k právním úkonům v takovém rozsahu, aby mohly samy svým jménem podat návrh na zahájení řízení o přestupku, navíc se většinou nachází v závislém postavení na svých rodičích nebo jiných osobách blízkých. Stejně tak nelze zpravidla očekávat, že návrh na projednání přestupku spáchaném na dítěti podá jeden z rodičů dítěte proti druhému rodiči dítěte nebo jiné osobě blízké dítěti. Zájem společnosti na zajištění ochrany dítěte před jakýmkoliv nedbalým zacházením, násilím, ubližováním či týráním v souladu s článkem 19 Úmluvy o právech dítěte musí v těchto případech jednoznačně převážit nad zájmem na ochraně soukromí rodiny a blízkých vztahů v rodině. Obdobná situace jako u dětí nastává rovněž v případě obětí domácího násilí, které rovněž z důvodů obav a výhrůžek ze strany násilné osoby v mnoha případech nemohou svobodně využít své zákonné oprávnění na podání návrhu na projednání přestupku podle § 68 zákona o přestupcích.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.K části dvanácté (změna zákona o nemocenském pojištění)
Jak je zřejmé z předložených návrhů novel trestního zákoníku (část druhá) a zákona o přestupcích (část třetí), je v návaznosti na usnesení vlády č. 101 ze dne 15. února 2012 zúžen okruh přestupků, které budou evidovány podle navrhované novely zákona o Rejstříku trestů, na přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku. Za tohoto stavu nepovažujeme za účelné ukládat okresním správám sociálního zabezpečení a služebním orgánům povinnost vyžadovat opisy z evidence přestupků vedených Rejstříkem trestů ve všech případech řízení o nároku na nemocenské podle § 31 zákona o nemocenském pojištění a řízení o regresní náhradu podle § 126 téhož zákona, ale umožnit těmto orgánům nemocenského pojištění, aby podle povahy projednávané věci byly oprávněny o opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů požádat.
Navrhuje se následující nové znění části dvanácté:
„ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
V § 90 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) vyžadovat opisy z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů pro účely řízení o nároku na nemocenské podle § 31 a o regresní náhradě podle § 129.“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno K důvodové zprávě
Nesouhlasíme s návrhem financování studie proveditelnosti, kterou považujeme za zbytečnou, zejména v době úsporných opatření. Žádáme tuto položku z finanční rozvahy na straně 13 důvodové zprávy vyjmout.
Tato připomínka je zásadní.
VysvětlenoMinisterstvo průmyslu a obchoduZásadní připomínka:
Chápeme finanční požadavek na zřízení systému pro evidenci přestupků, nicméně nesouhlasíme s požadavkem, aby Ministerstvo financí muselo navýšit v následujících letech rozpočet Ministerstva spravedlnosti o 8,1 mil Kč. Máme za to, že tato suma by měla být hledána v rozpočtové kapitole Ministerstva spravedlnosti. Jakékoliv navýšení na jedné straně vede k odebrání finančních prostředků jinde, nebo k navýšení deficitu jako celku.
Tato připomínka je zásadní.
ROZPORMinisterstvo vnitraK čl. I bodu 1 [§ 2 odst. 2]
Domníváme se, že by měla být zachována koncepce evidencí Rejstříku trestů jako evidencí osob určitých vlastností. Z tohoto důvodu dáváme současně ke zvážení, zda namísto o evidenci přestupků nehovořit o evidenci fyzických osob, u nichž byla pravomocným rozhodnutím vyslovena vina za přestupek stanovený zvláštním právním předpisem.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
AkceptovánoK čl. I bodu 4 [§ 16g odst. 2 písm. c)]
Požadujeme slova „státní příslušnost pachatele“ nahradit slovy „státní občanství pachatele“. Upozorňujeme, že z terminologického hlediska je pojem „státní příslušnost“ nevhodný a nepřesný, vhodnějším a přesnějším výrazem je „státní občanství“. Pojem „státní občanství“ je užíván v zákoně č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, stejně jako v dalších právních předpisech, včetně zákona č. 269/1994 Sb., a mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána (zejména pak zásadní Evropská úmluva o státním občanství vyhlášená pod č. 76/2004 Sb. m. s.).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
AkceptovánoK čl. I bodu 4 [§ 16g odst. 2 písm. j)]
V předmětném ustanovení se výslovně odkazuje na rozhodnutí vydané v přezkumném řízení o změně rozhodnutí, kterým došlo ke změně údajů o vině a sankci za přestupek. V této souvislosti je třeba upozornit, že § 97 správního řádu upravuje typy rozhodnutí, která lze v přezkumném řízení vydat. Ke změně údajů o vině a sankci za přestupek může dojít nejen změnou přezkoumávaného rozhodnutí, nýbrž také zrušením přezkoumávaného rozhodnutí a zastavením řízení, což je s ohledem na lhůtu pro projednání přestupku poměrně častá situace. Z toho důvodu požadujeme upravit znění ustanovení takto:
„j) označení a sídlo správního orgánu, který pravomocně rozhodl v přezkumném řízení o rozhodnutí o přestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene d) nebo e), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
AkceptovánoK čl. I bodu 4 [§ 16g odst. 2 písm. k)]
Znění písm. k) nedostatečně odráží úpravu obnovy řízení v § 100 a 102 správního řádu. V § 100 správního řádu je upraveno obnovení řízení (viz úvod věty popisující rozhodnutí o obnově) a v § 102 správního řádu je upraveno nové řízení ve věci (viz druhá část věty). Tato rozhodnutí nemusí nutně vydávat stejný správní orgán (viz § 100 odst. 2 a § 102 odst. 1 správního řádu). Samotným rozhodnutím o obnově přímo nedochází ke změně údajů o vině a sankci. Rozhodnutí má však zpravidla odkladný účinek, což znamená, že dočasně zanikají právní účinky pravomocného rozhodnutí (pokud by se z tohoto důvodu měla evidovat rozhodnutí o obnově, je otázkou, zda by neměla být evidována rovněž usnesení, kterými byl přiznán odkladný účinek žádosti o obnovu). Z toho důvodu považujeme za vhodné evidovat pouze rozhodnutí ve věci vydaná v novém řízení, kterými se mění údaje o vině a sankci za přestupek. Navrhujeme následující znění:
„k) označení a sídlo správního orgánu, který na základě obnovy řízení o přestupku pravomocně rozhodl v novém řízení, pokud v novém řízení došlo ke změně údajů podle písmene d) nebo e), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
AkceptovánoK čl. I bodu 4 [§ 16h odst. 2]
Dle předmětného ustanovení se předpokládá, že se bude opis z rejstříku přestupků vydávat ve dvou rozsazích, a to ve zkráceném rozsahu pro potřeby přestupkového řízení a v úplném rozsahu. Není jasné, proč předkladatel k tomuto účelu nevyužil již zavedené terminologie tohoto zákona, a nepoužil pro zkrácený rozsah termín „výpis z rejstříku přestupků“. Požadujeme v tomto zákoně i v příslušných dalších novelizovaných zákonech tuto terminologii změnit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vypořádáno jinak – sjednocení druhu výstupů. Připomínkové místo s tímto způsobem vypořádání souhlasí.K čl. I bodu 4 [§ 16h odst. 3]
1. Požadujeme nahradit slova „opatřené elektronickým podpisem“ slovy „podepsané uznávaným elektronickým podpisem“. Zákonem, kterým se mění zákon o archivnictví a spisové službě, zákon o elektronickém podpisu a další související zákony (sněmovní tisk 581, senátní tisk 328), byly sjednoceny formulace ve vztahu k užívání elektronického podpisu, elektronické značky a kvalifikovaného časového razítka v tom smyslu, že elektronickým podpisem se dokument podepisuje, elektronickou značkou označuje a kvalifikovaným časovým razítkem opatřuje. Státu a dalším subjektům pak byla uložena povinnost užívat k elektronickému podepisování tzv. uznávaný elektronický podpis.
2. Požadujeme posoudit, zda by žádost o opis z evidence přestupků nemohla být alternativně označena uznávanou elektronickou značkou (shodně s žádostí podle § 11a odst. 3).
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno
AkceptovánoK čl. I bodu 4 [§ 16h odst. 4]
Požadujeme umožnit poskytnutí údajů z evidence přestupků na písemnou žádost osobě, které se týkají. Dotčená osoba má právo na poskytnutí všech údajů, a to včetně údajů podle § 16g odst. 3. Pro srovnání, údaje z tzv. úschovny lze poskytnout všechny (viz § 16i odst. 2.)
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VysvětlenoK čl. I bodu 4 [§ 16h odst. 5]
Požadujeme ustanovení upravit tak, aby bylo v souladu s úpravou obsaženou v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, byl zrušen již v roce 2000.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
AkceptovánoK čl. I bodu 4 [§ 16i odst. 1]
Ze znění ustanovení § 16i odst. 2, dle kterého se údaje vyřazené podle odstavce 1 a údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku ukládají v úschovně dokumentace, lze dovodit, že údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku podléhají jinému mechanismu vyřazování, než je uvedeno v odstavci 1. V ustanovení však jakákoli úprava vyřazování údajů o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku chybí. Požadujeme proto ustanovení doplnit tak, aby bylo zřejmé, kdy a za jakých podmínek k vyřazení vyřazování údajů o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku z evidence přestupků dochází.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VysvětlenoK čl. I bodu 4 [§ 16i odst. 2]
V navrhovaném znění § 16i odst. 2 je uvedeno, že „údaje vyřazené podle odstavce 1 a údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku se ukládají v úschovně dokumentace“. Z textu lze dovodit, že předkladatel chybně spojuje dvě oblasti, a to jednak vedení údajů v evidencích (informačních systémech) a uchovávání dokumentů ve spisové službě. Je-li podle § 16i odst. 1 vymezena doba vedení údajů v evidenci přestupků, pak se tato doba týká údajů zpracovaných pro účely evidence přestupků, nikoliv dokumentů, které jsou zdrojem těchto údajů. Jejich likvidace v evidenci přestupků tedy vylučuje jejich převedení do jiného informačního systému. S ohledem na účel vedení údajů v evidenci přestupků vyjádřený v § 2 odst. 2 a v § 16g zákona č. 269/1994 Sb. odmítáme úpravu provedenou v § 16i odst. 3, tedy úpravu další evidence, a to včetně provádění záznamů o poskytování údajů z ní. Podle § 16i odst. 4 je pak dále prodloužena lhůta pro zpracovávání údajů, které jsou předmětem evidence přestupků, ačkoliv jsou vedeny zcela mimo tento základní účel.
Dokumenty, které jsou zdrojem údajů vedených v evidenci přestupků, jsou dokumenty zařazené do spisové služby, a tedy podléhají pravidlům odborné správy o dokumenty podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro tyto dokumenty se po dobu plynutí skartační lhůty zajišťuje výkon tzv. nahlédací agendy (§ 68 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb.), a to včetně pořizování kopií, výpisů nebo opisů z nich. Proto není nutné upravovat tuto problematiku zvláštním způsobem, navíc pro omezený okruh oprávněných osob.
S provedením zvláštní úpravy „úschovny dokumentace“ proto zásadně nesouhlasíme, a to jednak důvodů uvedených výše, jednak z důvodů velké nejednoznačnosti této úpravy, včetně případného vztahu k podmínkám odborné správy dokumentů podle zákona č. 499/2004 Sb. Nad rámec výše uvedeného poukazujeme na rozpornost úpravy v otázce přístupu Ministerstva spravedlnosti k údajům o přestupcích, kdy oproti úpravě v § 16h odst. 1 písm. d) není přístup ministerstva k těmto údajům omezen pouze pro relevantní účel.
V případě neakceptování požadavku na vypuštění úpravy „úschovny dokumentace“ požadujeme za slovo „soudu“ vložit slova „, Policii České republiky“. Domníváme se, že by přístup do úschovny dokumentace měl být umožněn i Policii České republiky jakožto orgánu činnému v trestním řízení. Novela zákona č. 273/2008 sb., o Policii České republiky, doplňuje ve výčtu evidencí, ze kterých může Policie České republiky získávat informace, pouze evidenci přestupků.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VysvětlenoK čl. I nad rámec návrhu
1. V § 2 odst. 3 (původní § 2 odst. 2) požadujeme nahradit slova „může být vedena“ slovy „a evidence přestupků jsou vedeny“. Obě evidence vedené Rejstříkem trestů jsou v současnosti vedeny počítačovými prostředky.
2. V § 2 odst. 4 (původní § 2 odst. 3) požadujeme v současné době ryze deklaratorní ustanovení vypustit, a to včetně poznámky pod čarou č. 1. Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, byl zrušen a nahrazen zákonem č. 101/2000 Sb., který se na zpracování evidencí vztahuje bez ohledu na napadané ustanovení.
3. Požadujeme ustanovení § 15a zákona č. 269/1994 Sb. doplnit o nové odstavce č. 3 a 4 tohoto znění:
„(3) Policie České republiky a Ministerstvo vnitra mohou dálkovým a nepřetržitým způsobem vkládat, upravovat, blokovat a likvidovat údaje, které do evidence vložily.
(4) Policii České republiky a Ministerstvu vnitra jsou dálkovým a nepřetržitým způsobem předávány informace o výdeji dat a dotazech provedených do evidence Rejstříku trestů včetně seznamu uživatelů.“.
Požadavek na vkládání, úpravu a mazání údajů v Rejstříků trestů vychází z potřeb Generální inspekce bezpečnostních sborů při provádění zkoušek spolehlivosti za použití podpůrných operativně pátracích prostředků (krycí doklady) a z potřeb Policie České republiky při provádění operativně pátracího prostředku použití agenta za využití stejných podpůrných operativně pátracích prostředků. Výdej dat pro potřeby policie a Ministerstva vnitra slouží pro ochranu příslušníka vykonávajícího zkoušku spolehlivosti nebo činnost agenta tak, aby v případě výdeje dat nebo pokusu o ztotožnění bylo minimalizováno riziko vzniku újmy na zdraví nebo životě příslušníka nebo nedošlo k vyzrazení účelu sledovaného použitím operativně pátracích prostředků nebo zkouškou spolehlivosti. V žádném případě se nejedná o vkládání, úpravu nebo mazání jiných údajů v Rejstříku trestů než těch, které byly policií nebo Ministerstvem vnitra přímo vloženy, a to jen na dobu nezbytně nutnou pro splnění služebního úkolu. Proto je třeba umožnit, aby s těmito údaji mohl pracovat pouze vkladatel a po splnění úkolu bylo možno údaje vymazat.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Vypořádáno jinak – § 2 odst. 2 bude vypuštěn
Akceptováno
Vypořádáno jinak – požadavek na nový § 15a odst. 3 byl vysvětlen, navrhovaný § 15a odst. 4 byl po dohodě s připomínkovým místem přeformulovánK čl. IV bodu 3 [§ 53 odst. 6]
Předmětné ustanovení požadujeme vypustit pro nadbytečnost. Nemožnost uzavírání veřejnoprávních smluv mezi obcemi s pověřeným obecním úřadem vyplývá přímo z § 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), které neumožňuje uzavírání veřejnoprávních smluv mezi obcemi, které vykonávají přenesenou působnost stanovenou zvláštními zákony jen některým obcím, což se týká právě obcí s pověřeným obecním úřadem.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno. Po projednání s Ministerstvem vnitra nebude novela přestupkového zákona obsahovat změny § 53 a 54.K čl. IV bodu 3 [§ 53 odst. 1 a 54 odst. 1 a 2]
1. Nesouhlasíme se zachováním přestupkové agendy u obcí I. typu. Požadavek vychází ze Zprávy o převodu správních agend vykonávaných obcemi v přenesené působnosti prostřednictvím veřejnoprávních smluv, která byla vzata na vědomí usnesením vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 6. Předmětným usnesením bylo Ministerstvu vnitra uloženo vypracovat důkladnou ekonomickou a právní analýzu výkonu státní správy v přenesené působnosti u obcí I. typu s cílem vytvořit podmínky pro převod státní správy na obce s rozšířenou působností, případně na obce s pověřeným obecním úřadem. Navržené znění novely zákona o přestupcích však nenaplňuje cíl, kterého má být přenosem přestupkové agendy na vyšší úroveň dosaženo.
2. Požadujeme vypustit § 54, který umožňuje svěření přestupkové agendy dalším obcím, jejichž seznam určí Ministerstvo vnitra. Domníváme se, že se jedná o nesystémové řešení, které povede k dalšímu znepřehlednění výkonu veřejné správy.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Vypořádáno jinak – po projednání s Ministerstvem vnitra nebude novela přestupkového zákona obsahovat změny § 53 a 54.K čl. IV bodu 9 [§ 88 odst. 1]
Požadujeme vložit za slovo „provádí“ slova „dálkovým přístupem prostřednictvím elektronické aplikace Rejstříku trestů“. Je nezbytné stanovit způsob zápisu do evidence.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vypořádáno jinak – po dohodě s připomínkovým místem došlo k přeformulování tohoto ustanoveníK čl. IV bodu 9 [§ 88 odst. 2]
Nesouhlasíme s navrhovanou úpravou zapisování údajů o uložení blokových pokut do evidence přestupků Policií České republiky. Dle původního návrhu měl zápis všech příslušných přestupků provádět správní orgán; není zřejmé, proč bylo od tohoto záměru upuštěno. Pro Policii České republiky by navržené řešení znamenalo další personální a administrativní zátěž.
Za vhodné řešení považujeme začlenění možnosti odesílání příslušného hlášení o blokových pokutách Policií České republiky prostřednictvím stávajících elektronických nástrojů. V praxi jsou dnes takovéto nástroje využívány například při odesílání hlášení o pokutách uložených za přestupky spáchané na úseku dopravy do systému bodového hodnocení (§ 123a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Pokud by byl stejný systém hlášení zvolen pro evidenci přestupků, nepředstavoval by pro Policii České republiky žádnou další personální ani časovou zátěž. Požadujeme provést úpravu ustanovení ve smyslu uplatněné připomínky.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno – jde o otázku technického řešení, nikoli o otázku legislativníNad rámec návrhu
Požadujeme rozšířit rozsah evidence přestupků o přestupky podle § 73 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, a to z důvodu veřejného zájmu na ochraně archiválií uložených v archivech při nahlížení do nich. Za tímto účelem požadujeme rovněž umožnit Ministerstvu vnitra, Národnímu archivu, Archivu bezpečnostních složek a státním oblastním archivům žádat o opis z evidence přestupků pro potřeby znemožnění nahlížení do originálu archiválie osobě, která se již přestupku podle § 73 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 499/2004 Sb. dopustila. Na přípravě konkrétního paragrafového znění novely zákona č. 499/2004 Sb., která by byla součástí tohoto návrhu, je Ministerstvo vnitra připraveno spolupracovat.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
VysvětlenoK odůvodnění
1. Bod 3 důvodové zprávy (Vyhodnocení nákladů a přínosů) považujeme za příliš stručný a postrádající zdůvodnění, jak předkladatel k uváděným částkám dospěl a co jednotlivé položky zahrnují. Připomínka se týká zejména položek tabulky 2, ze které jednoznačně nevyplývá, co jsou náklady na údržbu aplikace, o kolik zaměstnanců je plánováno posílit útvar, který na Ministerstvu spravedlnosti zajišťuje údržbu stávajícího systému, a zda by tuto činnost tento útvar nezvládl v současném personálním obsazení. Dále považujeme za vhodné uvést, kolik nových zaměstnanců je plánováno na zajištění uživatelské podpory, zda je tato podpora nutná po celou dobu provozu rejstříku přestupků a zda je obdobná podpora vykonávána k obsluze rejstříku trestů; v kladném případě je třeba uvést, zda by tato podpora nezvládla funkci i pro rejstřík přestupků v současném personálním obsazení. V případě, že obdobná podpora pro chod rejstříku trestů není potřeba, je třeba odůvodnit, zda je nezbytně nutná pro rejstřík přestupků. Doporučujeme tento bod doplnit o specifikaci položek a způsobu vyčíslení nákladů.
2. V tabulce 1 je uvedena položka „Příprava aplikace Registr přestupků“, u které jsou předpokládány náklady ve výši 15 000 000 Kč. Doporučujeme upřesnit, jaké úkony zahrnuje tato položka. Tato připomínka platí obdobně pro tabulku 3.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětlenopředsedkyně LRVNávrh se nedotýká otázky poskytování informací o přestupcích. Navrhujeme proto zařadit do předloženého materiálu též úpravu poskytování informací o přestupkovém řízení, včetně omezeného poskytování údajů o pachatelích pravomocně vyřešených přestupků.
Konkrétně navrhujeme, aby správní orgány poskytovaly informace o pravomocných rozhodnutích o přestupcích v době jednoho roku od rozhodnutí a zároveň byl omezen okruh osobních údajů, které lze o přestupci sdělovat, např. podobně jako o příjemcích veřejných prostředků podle § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (tedy v rozsahu jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má přestupce trvalý pobyt, výše sankce, údaj o jejím splnění (zejména o uhrazení pokuty)). V tomto smyslu je tedy třeba doplnit úpravu části třetí, čl. 4 návrhu (novelu zákona o přestupcích); případně se lze též inspirovat úpravou poskytování informací o trestním řízení podle § 8a trestního řádu.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění připomínky:
Celá oblast informací o přestupcích je podle našeho názoru nedostatečně upravena. Lze přitom odkázat na některé obecné zásady, obdobnou úpravu v zákoně o informacích o životním prostředí, či vycházet z paralely s úpravou poskytování informací o trestním řízení.
Současná praxe, v zásadě odmítající poskytovat jakékoliv informace o přestupcích, odporuje preventivní funkci trestání, přičemž zájem na informování o přestupkovém řízení (právo na informace) částečně může převažovat nad zájmem na ochraně soukromí pachatelů přestupků. Povinnost informovat veřejnost by ostatně mohla být naplněním zásady uvedené v § 1 zákona o přestupcích, podle které správní orgány vedou občany k tomu, aby dodržovali zákony a jiné právní předpisy a respektovali práva spoluobčanů.
V současné době se výslovně umožňuje poskytovat informace o přestupcích, resp. údaje o jejich pachatelích pouze v oblasti ochrany životního prostředí, a to podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (viz např. § 8 odst. 5 tohoto zákona). Přestupky proti životnímu prostředí přitom nejsou obecně více společensky nebezpečné anebo zájem na znalosti jejich pachatelů není důležitější a přínosnější, než u mnoha jiných typů přestupků.
VysvětlenoNavrhujeme, aby do předloženého zákona byla vložena nová část osmnáctá, obsahující změnu zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů, kterou by se v ustanovení § 35 odst. 3 tohoto zákona slova „a centrálního registru řidičů" nahradila slovy „, centrálního registru řidičů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění připomínky:
Návrh novelizuje v souvislosti se vznikem evidence přestupků i zákony upravující oprávnění bezpečnostních sborů, jako jsou Vojenská policie, Policie České republiky, Celní správa ČR a zpravodajské služby, vyžadovat údaje (opis) z evidence přestupků, pokud je to třeba k plnění úkolů, které jim zákon svěřuje. Stejné oprávnění však nebylo svěřeno i nově vzniklé Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která by je pro potřeby plnění svých úkolů také mohla potřebovat.
Navrhované ustanovení § 16h odst. 1 písm. b) zákona o Rejstříku trestů, jež opravňuje orgány činné v trestním řízení vyžadovat údaje z registru přestupků, nemůže pokrýt všechny úkoly, které jsou GIBS svěřeny. Odhalování trestné činnosti je jen jedním z jejích úkolů a nikoli vždy tak GIBS má postavení orgánu činného v trestním řízení (tak tomu je např. při provádění zkoušky spolehlivosti nebo vydávání metodických doporučení pro jednotlivé bezpečnostní sbory (§ 2 odst. 3 a 5 zákona o GIBS)). Má-li ostatně GIBS kontrolovat správnost postupu Policie ČR při vkládání informací do nově vzniklého registru přestupků, pak musí sama mít do tohoto registru přístup.
AkceptovánoK čl. I bodu 4
Do navržené úpravy § 16g navrhujeme doplnit, že v evidenci přestupků se evidují i zahájená řízení o přestupcích, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (např. vložit za dosavadní odstavec 1 nový odstavec 2 uvedeného znění).
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění připomínky:
Evidence zahájených řízení o přestupku je podle našeho názoru důležitá pro účely postihu pokračujícího trestného činu (pokračování v trestném činu) upraveného v ustanovení § 116 trestního zákoníku.
Pokud by např. došlo k opakované recidivě jednání, které jednotlivě naplňuje skutkovou podstatu přestupku proti majetku, v územních obvodech různých správních orgánů, a tato jednání by přitom byla přitom spáchána stejným pachatelem, vedena jednotným záměrem se stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže by ve svém souhrnu již naplňovala skutkovou podstatu určitého trestného činu (šlo by o pokračování v trestném činu), tak by se – vzhledem k tomu, že evidence přestupků bude podle předloženého návrhu obsahovat pouze pravomocná rozhodnutí o přestupcích – nemohly správní orgány o jiném probíhajícím přestupkovém řízení dozvědět a došlo by k pravomocnému rozhodnutí o přestupku. Takové rozhodnutí by vytvořilo překážku věci rozhodnuté a nebylo by již možné pachatele za tento skutek, byť v souhrnu, potrestat za pokračující trestný čin, což je v rozporu s účelem předloženého návrhu novely.
Navrhované znění novely zákona o Rejstříku trestů tak umožňuje, aby se tímto způsobem pachatelé recidivy přestupků vyhnuli trestnímu postihu. Evidence údaje o zahájení řízení by této situaci zabránila, protože v případě, že by se dva správní orgány z evidence přestupků mohly (jak navrhujeme) dozvědět, že jsou vedena dvě samostatná řízení pro přestupek stejného druhu u téže osoby (a tato jednání by v souhrnu – jednalo-li by se o pokračování v trestném činu – již byla trestným činem), mohly by tyto dva přestupky předat příslušnému policejnímu orgánu k prošetření podezření ze spáchání jednoho pokračujícího trestného činu.
VysvětlenoÚřad pro ochranu osobních údajůVeřejná listina – opis z evidence přestupků. ÚOOÚ nesouhlasí s tím, aby vznikla nová veřejná listina a již dříve varoval před nadužíváním podobných výpisů. ÚOOÚ požaduje, aby příslušné veřejné úřady přistupovaly do přestupkového rejstříku elektronicky. Tato připomínka je zásadní.
UstoupenoBezúhonnost/spolehlivost. ÚOOÚ nesouhlasí s tím, aby již tak hypertrofované přezkoumávání bezúhonnosti – každý rok je vydáváno 1 000 000 až 2 000 000 výpisů z trestního rejstříku – dále bobtnalo. Zkoumání bezúhonnosti se v ČR musí dostat na úroveň civilisovaných států, tj. pouze pro práci v justici, bezpečnostních sborech a školství. Všude jinde musí postačit standardní trest zákazu činnosti, jehož plnění by mělo být ověřováno prostřednictvím nového výpisu – seznamu zákazů činností. Stávající postup, kdy jsou odsouzeným zakázány desítky činností ve více než 60 zákonech, dokud jejich trest není zahlazen, je protiústavním dvojím trestáním a kriminogenním faktorem. Z poznatků ÚOOÚ vyplývá, že mnoho správních úřadů ani nemá vypracovánu řádnou methodiku přezkumu bezúhonnosti. Je-li bezúhonnost konstruována takto: „Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s činností, jejímž vykonáváním má být pověřen nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen,“ nedokáže správní úřad z výpisu z trestního rejstříku posoudit, kde odsouzení s danou činností souvisí a které ne. ÚOOÚ proto požaduje, aby předkladatel zahájil v rámci státní správy o reformě bezúhonnosti koncepční debatu. Do té doby bude ÚOOÚ prosazovat restriktivní přístup. Tato připomínka je zásadní.
UstoupenoV čl. I bodu 1 § 2 odst. 2 zní: „Rejstřík trestů vede evidenci přestupků podle § 91 přestupkového zákona“. Tato připomínka je zásadní.
Na výčet zapisovaných přestupků je nutno odkázat řádným odkazem. Předkladatel v § 2 odst. 2 a § 16g odst. 1 zákona o trestním rejstříku navrhuje toliko vágně stanovit: „o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis“, přičemž ani důvodová zpráva nevysvětluje, která právní norma tak činí. To je nezbytné napravit.
Vypořádáno jinak – tyto informace však budou zahrnuty do důvodové zprávy; informace, které přestupky jsou evidovány, mohou být zveřejňovány na stránkách RT. Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.V čl. I bodu 4 je § 16g odst. 1 se slova „, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis“ nahrazují slovy „podle § 91 přestupkového zákona“. Tato připomínka je zásadní.
Cf. připomínku č. REF _Ref326053056 \r \h \* MERGEFORMAT 0.
Vypořádáno jinak – tyto informace však budou zahrnuty do důvodové zprávy; informace, které přestupky jsou evidovány, mohou být zveřejňovány na stránkách RT. Připomínkové místo s tímto vypořádáním souhlasí.V čl. I bodu 4 je § 16g odst. 2 a na všech ostatních místech je nutno zvážit pojem „pachatel“. Tato připomínka je zásadní.
Pojem „pachatel“ je pojmem hmotného práva. Trestní rejstřík by měl používat pojmy procesní. U přečinů a zločinů je to „odsouzený“. K úvaze je pojem „přestupce“.
UstoupenoV čl. I bodu 4 je § 16g odst. 2 se písmeno i) zrušuje. Tato připomínka je zásadní.
Předkladatel vyhověl zásadní připomínce MV, že se mají evidovat též bloky. To však povede k tomu, že bloky budou využívány méně, což přinese další náklady. O blokovém řízení jsou pochybnosti, zda je ústavně konformní. Proto je sporné, zda má být překážkou bezúhonnosti. Vzhledem k tomu se zde značným způsobem zvyšuje korupční risiko a je tedy v rozporu s vládou schválenou strategií boje s korupcí. Hrozí tedy podobný problém jako u bodů za dopravní přestupky, kdy udělení 12. bodu je závažnějším trestem než vysoká pokuta.
UstoupenoV čl. I bodu 4 je § 16h odst. 1 písm. b) a c) nezbytné dopracovat. Tato připomínka je zásadní.
U těchto případů předání opisu z registru přestupků není uvedeno, za jakým účelem se tak má dít. Z normativního textu musí vyplynout, že tyto údaje lze poskytnout pouze pro účely vedení konkrétního řízení.
AkceptovánoV čl. I bodu 4 je § 16h odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Tato připomínka je zásadní.
Výčet veřejných úřadů s přístupem do přestupkového rejstříku by měl být uzavřený. Důvodová zpráva zcela mlčí, které další úřady by to měly být a proč a nijak tuto právní normu neodůvodňuje.
UstoupenoV čl. I bodu 4 je § 16h odst. 3 věta první zní: „Žádosti o přístup k údajům v evidenci přestupků se podávají elektronicky na formuláři, jehož podobu zveřejní Rejstřík trestů na svých internetových stránkách, nebo prostřednictvím referenčního rozhraní.“ Tato připomínka je zásadní.
Žádost o přístup k údajům by měla být toliko elektronicky. Cf. též připomínku č. REF _Ref326140489 \r \h \* MERGEFORMAT 0 a REF _Ref326140493 \r \h \* MERGEFORMAT Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..
UstoupenoV čl. I bodu 4 se § 16h odst. 4 slova „do opisu z evidence přestupků týkajícího se této osoby“ nahrazují slovy „do evidence přestupků, za něž byla uznána vinnou.“ Tato připomínka je zásadní.
Každý by měl být oprávněn nahlížet toliko do své přestupkové historie a nikoliv do historie například člověka, který proti němu přestupek spáchal.
Legislativně technicky je nutno odmítnout koncept „nahlížení do opisu“. Kromě toho, že je to v rozporu s koncepční připomínkou, nemá to ani logiku. Proč by ࠀ ࠈ ࡶ ࡸ ॲ ॶ ল ਼ ੮ တ ၈ ၊ ၌ ၠ ၢ ၦ ႘ ᔦ ᕞ ᕠ ᕢ ᕸ ᕺ ᕾ ᗘ ᡲ ᢦ ᬎ ᭂ ᮲ ᯦ ᯪ ᯬ ᰂ ᰄ ᰮ �쳳볳箖淳涼嶼 ᔟ罨눁ᘀ鉨ꩱ㔀脈䩏 䩐䩑 䩞 ᔛ罨눁ᘀ鉨ꩱ㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔵ䝽ᘀ饨䈀Ȫ䩃䩏 䩑 䩡䡭Ѐ䡮Ѐ桰 ÿ䡳Ѕ䡴Ѕᔯ䝽ᘀ饨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡳Ѕ䡴Ѕᔛ罨눁ᘀ饨㸀Ī䩏 䩑 䩞 ᔞ罨눁ᘀ饨㔀脈⨾企J儀J帀J ᔛ罨눁ᘀ饨㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔐ罨눁ᘀ饨愀ᡊ ᔞ罨눁ᘀ饨㔀脈࠻侁J儀J帀J ᔘ罨눁ᘀ饨伀J儀J帀J␀ࠀ ࠈ ࠊ ࡶ ࡸ ॲ ॴ ॶ চ জ ল ï ç ß � ç 츀 Î 츀 Î ̤̀␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁òЀ 摧⡁ò܀␃愃̤摧⡁ò܀ ␃愃̤摧⡁òༀ ␃༂ႄᄋ쒄市ႄ怋쒄愂Ȥ摧⡁òল ਼ ੮ တ ၊ ၌ ၢ s 攀 e 攀 e 娀 e 攀 ᨋጀ碤ᘀĤ晉 摧⡁ò̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò欀d ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ䚖ԀᣖĈ Ĉ Ĉ Ĉ Ć Ć 혈F䰃싿ᔇꄨ7 㔄 搄 ጀブ Ĉ Ĉ Ĉ Ĉ Ć Ć ᜓ϶ ᨀೖ 혛 ÿ ÿ ೖ 혝 ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ䘃愀϶メ瑹䎙àࠀၢ ၤ ၦ ႘ ᄂ ᆜ b 吀 I 䤀 I ጀ碤ᘀĤ晉 摧⡁ò̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫³ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶUԀᆜ ሂ ዞ ፒ ፨ ᔦ ᕠ ᕢ ᕺ è 찀 Á 섀 ³ 섀 ³ 대 ̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁òጀ碤ᘀĤ晉 摧⡁òᬀ ☊ॆഀ߆퀁ĂŨ༆ᄀ梄ጁ碤ᘀĤ晉 葞 葠Ũ摧⡁òᘀ ☊ॆༀᄀ梄ጁ碤ᘀĤ晉 葞 葠Ũ摧⡁òࠀᕺ ᕼ ᕾ ᗘ ᮲ ᯪ ᯬ b 吀 T 吀 T 䤀 T ጀ碤ᘀĤ晉 摧⡁ò̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫Ƈ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶU܀ᯬ ᰄ ᰆ ᰮ ᱪ ᱬ ì 伀 A 䄀 A ̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫ɛ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶUሀ ␃ጃ碤ᘀĤ㠀$⑈䤀Ŧ 愀̤摧❭ÅԀᰮ ᱪ ᱬ ᴖ ⊺ ⊼ ⋔ ⟮ ⡀ ⤀ ⥰ ⥴ ⥶ ⧂ ⨢ Ⲡ Ⳝ Ⳳ ⵜ 㩈 㪄 㪆 쿛뻆꺶黢莑盢癨黢盢癨䡘 ᔟ罨눁ᘀ饨㸀Ī血�䩏 䩑 䩞 ᔞ罨눁ᘀ饨㔀脈䩏 䩑 庁J ᔛ罨눁ᘀ饨㸀Ī䩏 䩑 䩞 ᔘ罨눁ᘀ饨伀J儀J帀J ᔛ罨눁ᘀ鉨ꩱ㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔘ罨눁ᘀ鉨ꩱ伀J儀J帀J ᔟ罨눁ᘀ鉨ꩱ㔀脈䩏 䩐䩑 䩞 ᔏ罨눁ᘀ饨㘀脈ᔏ罨눁ᘀ饨㸀Īᔏ罨눁ᘀ饨㔀脈ᔐ罨눁ᘀ饨愀ᡊ ᔖ罨눁ᘀ饨㔀脈࠻憁ᡊ ᔌ罨눁ᘀ饨 ᔛ罨눁ᘀ饨㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔞ罨눁ᘀ饨㔀脈⨾企J儀J帀J᠀ᱬ ᴖ ᴦ ₲ ↚ ⊺ ⊼ ⋔ ⟮ ⠾ ⡀ ⤀ é � Ó 씀 ´ 됀 © ꤀ 褀 瘀 ሀ ␃ጃ碤ᘀĤ㠀$⑈䤀Ŧ 愀̤摧❭Å̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁òἒ̤̀萏 ꐓx␖䤁Ŧ 帀愀̤摧⡁òㄋጀ碤ᘀĤ晉 摧⡁òက$☊ཆጀ碤᐀¤ᘀĤ晉 摧⡁ò㈎̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò㌋ጀ碤ᘀĤ晉 摧⡁ò⸋ጀ碤ᘀĤ晉 摧⡁ò̤̀萏G萑ﵷꐓx␖䤁Ŧ 帀䞄怀瞄懽̤摧熒ªఀ⤀ ⥶ ⥸ ⧂ ⨢ Ⲡ Ⳛ Ⳝ ñ 吀 F 䘀 F 䘀 F ̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫̯ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶṲ̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧熒ª܀Ⳝ ⵜ 㩈 㪄 ì 伀 A 䄀 A 䄀 ̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫Ѓ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶUሀ ␃ጃ碤ᘀĤ㠀$⑈䤀Ŧ 愀̤摧❭Å㪄 㪆 㭦 㭨 㭪 㯎 ë � ; ⴀ - ̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫ӗ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶUሀ ␃ጃ碤ᘀĤ㠀$⑈䤀Ŧ 愀̤摧ࢼ.ጀ ␃ഃ׆Āﴰጀ碤ᘀĤ䤁Ŧ 愀̤摧⡁òԀ㪆 㪜 㪠 㭤 㭦 㭪 㯎 䁆 䇪 䯒 䰎 䰐 䰦 䰨 䰬 䲜 佬 侨 倢 倴 劄 劮 匌 匜 厦 史 囶 地 圲 坊 坌 坎 坐 坴 夌 엓ꪸꎸ鎸袪룅뢪뢪뢪뢪뢪룅竅앯抸扺 ᔘ罨눁ᘀ偨챈伀J儀J帀J ᘕ唄㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔛ罨눁ᘀ偨챈㸀Ī䩏 䩑 䩞 ᘕ뱨⸈㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔞ罨눁ᘀ饨㔀脈䩏 䩑 庁J ᔌ罨눁ᘀ饨 ᔛ罨눁ᘀ饨㸀Ī䩏 䩑 䩞 ᔘ罨눁ᘀ饨伀J儀J帀J ᔛ罨눁ᘀ饨㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔜ뱨⸈ᘀ뱨⸈伀J倀͊儀J帀J ᘙ뱨⸈㔀脈䩏 䩐䩑 䩞 ᔟ뱨⸈ᘀ뱨⸈㔀脈䩏 䩐䩑 䩞 ∀㯎 䁆 䂘 䇪 䇬 䯒 䰎 䰐 䰨 ñ � Þ ñ ñ 툀 ̤̀␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁òἓ̤̀☊݆ጀ碤ᘀĤ晉 ②會䅤洀$̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁òࠀ䰨 䰪 䰬 䲜 匞 匠 历 厈 b 吀 @ 䀀 @ 䀀 @ ጀ ␃ഃ׆Āﴰጀ碤ᘀĤ䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫֫ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶU܀厈 厦 台 史 喤 囶 地 圲 坌 ë ë 휀 × 휀 × 쬀 ̤̀␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁òጀ ␃ഃ׆Āﴰጀ碤ᘀĤ䤁Ŧ 愀̤摧⡁òጀ ␃ഁ׆Āﴰጀ碤ᘀĤ䤁Ŧ 愀Ĥ摧⡁òࠀ坌 坎 坐 坴 夌 奆 奈 b 吀 T 吀 T 䀀 ጀ ␃ഃ׆Āﴰጀ碤ᘀĤ䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫ٿ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶU夌 奆 奈 奜 奞 奠 妠 姈 崤 嵞 嵪 嵬 嶖 巐 恦 恨 惌 惎 惤 惦 惪 愺 믈뮭龭뮑玁卣䎭뮁 ᔟ罨눁ᘀ둨옚㔀脈䩏 䩐䩑 䩞 ᔟ罨눁ᘀ饨伀J倀͊儀J尀脈䩡ఞܪ栕ſ²栖䎙à࠵侁J儀J愀ᡊ ᔛ罨눁ᘀ饨㔀脈䩏 䩑 䩡ᔟ罨눁ᘀ饨㔀脈䩏 䩐䩑 䩞 ᔛ葨嬵ᘀ饨㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔛ葨嬵ᘀ葨嬵㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔛ罨눁ᘀ饨㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔘ罨눁ᘀ饨伀J儀J帀J ᔘ罨눁ᘀ偨챈伀J儀J帀J ᔛ罨눁ᘀ唄㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔛ罨눁ᘀ偨챈㸀Ī䩏 䩑 䩞 ᔛ罨눁ᘀ偨챈㔀脈䩏 䩑 䩞 ᔀ奈 奞 奠 妠 姈 崤 ó 嘀 H 㐀 4 ̤̀ꐓx␖$㠀$⑈䤀Ŧ 愀̤摧⡁ò̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫ݓ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹ӶṲ̀␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁òԀ崤 嵜 嵞 嵬 嵮 嶖 巐 ñ å 䠀 ñ 㔀 ሀ ␃ጃ碤ᘀĤ㠀$⑈䤀Ŧ 愀̤摧⡁ò鰀 摫ࠧ ␖ᜁĤ晉 阂F혅࠘ࠀࠀࠀࠀ䛖̀l߂⠕㞡Ѐ˯ Ѐଵ Ѐդ 혓0 ࣿ ࣿ ࣿ ࣿ ۿ ۿ᐀˶Ꮺ᠀϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊F鈃烿Ỗ 瑹㖄[̤̀␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò巐 恨 惌 惎 惦 ê Ü 준 ሀ ␃ጃ碤ᘀĤ㠀$⑈䤀Ŧ 愀̤摧❭Å̤̀ꐓx␖䤁Ŧ 愀̤摧⡁ò᐀옍 ꐓx␖ᤁᬀ&萯