Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

- 22 -

III.
Návrh

ZÁKON

ze dne .....2013,

kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, se mění takto:

1. V názvu zákona se slova „při prodeji zemědělských a potravinářských produktů“ nahrazují slovy „v souvislosti s nabídkou nebo poptávkou potravin a potravinářských výrobků“.

2. V § 1 písm. a) se slova „při prodeji zemědělských a potravinářských produktů“ nahrazují slovy „v souvislosti s nabídkou nebo poptávkou potravin a potravinářských výrobků“.

3. V § 2 písm. a) se slova „soutěžitel1), který“ nahrazují slovy „podnikatel nebo jím ovládané právnické osoby, které“ a slova „dodává zboží a služby odběrateli“ nahrazují slovy „dodávají potraviny a potravinářské výrobky a služby s nimi související odběrateli“.

Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

4. V § 2 písm. b) se slova „soutěžitel1), který odebírá zboží za účelem dalšího prodeje“ nahrazují slovy „podnikatel nebo jím ovládané právnické osoby, které odebírají potraviny a potravinářské výrobky a služby s nimi související za účelem jejich dalšího zpracování nebo prodeje“.

5. V § 3 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Významná tržní síla je takové postavení odběratele nebo dodavatele, v jehož důsledku si odběratel vůči dodavateli, nebo dodavatel vůči odběrateli může vynutit zjevně nedůvodné výhody.

(2) Významná tržní síla se posuzuje
a) vůči odběrateli zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh, finanční sílu odběratele, velikost obchodní sítě odběratele,
b) vůči dodavateli zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh, finanční sílu dodavatele.“.

6. V § 3 odst. 3 se za slovo „odběratel“ vkládají slova „nebo dodavatel“.

7. § 4 včetně nadpisu zní:

„§ 4
Zákaz zneužití významné tržní síly

(1) Zneužití významné tržní síly se zakazuje. Odběratel nebo dodavatel, který má významnou tržní sílu podle § 3, ji zneužije, pokud se při nabídce nebo poptávce potravin nebo potravinářských výrobků snaží získat nebo si vynucuje v obchodním styku zjevně nedůvodné výhody.

(2) Zneužitím významné tržní síly podle odstavce 1 se rozumí zejména
a) sjednání nebo vynucování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech nebo povinnostech smluvních stran, spočívající zejména v přenášení vlastního obchodního rizika na druhou smluvní stranu nebo v povinnosti kompenzovat neočekávané náklady druhé smluvní strany,
b) získání nebo vynucování jakékoli platby od druhé smluvní strany neodpovídající skutečně poskytovanému plnění,
c) získání nebo vynucování jakékoli zjevně nedůvodné výhody od druhé smluvní strany, zejména výhody ve formě slev, bonusů, provizí či jiných dodatečných plateb nebo bezplatných služeb souvisejících s dodávkou nebo nabídkou potravin nebo potravinářských výrobků anebo poskytovanými službami, k již dohodnutému a poskytovanému plnění, které nebyly před dodáním zboží nebo poskytnutím služeb sjednány nebo neodpovídají skutečně poskytovanému plnění,
d) sjednání nebo vynucování práva na vrácení zboží před uplynutím data použitelnosti nebo po datu minimální trvanlivosti,
e) diskriminace druhé smluvní strany sjednáváním nebo vynucováním rozdílných smluvních podmínek při srovnatelném plnění,
f) ukončení odběru potravin nebo výrobků, případně podstatné snižování jejich odebíraného množství v rozporu s důvodným očekáváním druhé strany,
g) sjednání nebo vynucování lhůty splatnosti kupní ceny potravin nebo potravinářských výrobků delší než je lhůta uvedená v § 1963 odst. 1 občanského zákoníku, nebo
h) uplatňování nebo vynucování kompenzace sankce uložené kontrolním orgánem jedné ze smluvních stran, bez existence zavinění druhé smluvní strany.“.

8. V § 6 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastník řízení Úřadu navrhl závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako velmi závažné. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníku řízení a pokračuje v řízení.

(3) Závazky podle odstavce 2 může účastník řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise (dále jen „sdělení výhrad“); k pozdějšímu návrhu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastník řízení je svým návrhem vázán vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem sdělení výhrad Úřadu.“.

9. V § 6 odst. 4 písm. b) se slova „účastníci řízení jednají“ nahrazují slovy „účastník řízení jedná“.

10. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:

„§ 6a

Je-li zjištěno porušení povinnosti stanovené v § 4, může Úřad rozhodnout o uložení opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jeho odstranění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 8 odst. 1 písm. a).“.

11. V § 7 se slovo „zneužívání“ nahrazuje slovem „zneužití“.

12. V § 8 odst. 1 se slovo „soutěžitel“ nahrazuje slovem „podnikatel“.

13. V § 8 odst. 1 písm. a) a b) se slova „tohoto zákona“ zrušují.

14. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „§ 6a“.

15. V § 8 odst. 2 a § 10 odst. 1 a 2 se slovo „soutěžitelem“ nahrazuje slovem „podnikatelem“.

16. V § 10 odst. 1 se slovo „Soutěžiteli“ nahrazuje slovem „Podnikateli“.

17. Přílohy 1 až 6 se zrušují.

Čl. II
Přechodné ustanovení

Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

A. Obecná část

I. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA)

1. Důvod předložení

1.1 Název
Zákon, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

1.2 Indentifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb. byl jako poslanecký návrh schválen bez jakéhokoli doprovodného dokumentu, který by hodnotil dopady přijaté právní úpravy. S ohledem na tuto skutečnost bylo přistoupeno k dodatečnému zpracování analýzy dopadů k tomuto zákonu a vytvoření mezirezortní komise. Samotná analýza vychází ze závěrů společného jednání zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dne 1. října 2010. Tato analýza byla logicky následně doplněna o Závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Dále navrhovaná opatření byla vzata na vědomí poradou ministra dne 20. ledna 2011.
Vlastní úprava vychází z konceptu, že v segmentu trhu prodeje zemědělských a potravinářských produktů může docházet k jednání, které je z pohledu veřejné moci nezákonné, a na základě této skutečnosti je proti takovému jednání nutné vést správní řízení s možností uložení nápravných opatření či uložení pokuty. Takovéto nezákonné jednání se projevuje mnoha způsoby, jako je např. přenášení obchodního rizika odběratele na dodavatele, uzavírání smluvních vztahů pod nepřiměřeným nátlakem, svévolné úpravy smluvního vztahu ze strany odběratele bez toho, že by bylo vedeno jakékoli jednání o změně podmínek smlouvy oběma smluvními stranami atd.
Vzhledem k jistým nejasnostem některých pojmů použitých v zákoně je nutno v rámci aplikace tohoto zákona dovozovat jejich význam výkladem správního orgánu. Platné znění zákona č. 395/2009 Sb. má sice pouze 11 paragrafů, avšak jeho nedílnou součástí je i 6 příloh, které obsahují relativně vysoký počet skutkových podstat (zakázaných jednání), kterých se subjekt disponující tržní silou může za splnění dalších zákonem předpokládaných podmínek dopustit. Stává se tak příliš rozsáhlým a nepřehledným.
Na tomto místě je třeba poznamenat, že v současné době neexistuje studie v oblasti regulace ekonomické závislosti, významné tržní síly nebo obdobných ekonomických jevů na úrovni evropského práva, byť existují určité studie chování subjektů v rámci maloobchodního trhu, případně zprávy zpracované Evropským parlamentem, které se danou problematikou také zabývají.

Hlavní nedostatky
1. Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, je od počátku předmětem ostré kritiky obchodníků i odborníků, a to nejen z důvodu jeho nekoncepčnosti a nejasnosti některých ustanovení, ale i z důvodu potenciálního nebezpečí, že zákon povede k opačnému výsledku, tj. ke snížení ochoty odběratelů odebírat zboží od tuzemských dodavatelů či možnosti prodražení zboží při prodeji spotřebiteli.
1. Je napadán koncept vlastního vymezení subjektu, který má mít významnou tržní sílu a není jednoznačné, kdo takovou tržní silou disponuje.
1. Vymezení pojmu zneužití významné tržní síly dává možnost minimálně dvojího výkladu pojmu, kdy je narušena předvídatelnost jednání správního orgánu
1. Formulace povinností v zákoně je ne zcela jasná, a tak vyvolává množství domněnek a otázek.
1. Řada nejasností, které právní úprava pro odběratele i dodavatele ode dne účinnosti zákona přináší, vytváří stav právní i praktické nejistoty ohledně rozsahu povoleného, resp. zakázaného jednání.
1. Z 6 příloh zákona, kde je uvedeno cca 80 skutkových podstat, lze řádně postihnout, za splnění všech zásad správního řízení, pouze menší část popsaných jednání.
1. Zákon postrádá upřesnění některých procesních pravidel v návaznosti na zákon o hospodářské soutěži č. 143/2001 Sb., který se použije na správní řízení vedená dle zák. č. 395/2009 Sb. přiměřeně.

Popis věcné problematiky:
Zemědělsko-potravinářský sektor dlouhodobě poukazuje na to, že obchodní řetězce zneužívají své ekonomické/tržní síly k tomu, aby diktovaly podmínky pro dodávky zboží od dodavatelů do maloobchodní sítě. Tím, že mnohdy uplatňují tzv. nekalé praktiky (např. prodej za podnákupní ceny, nepřiměřená délka splatnosti faktur, regálné, apod.), staví zemědělce, zpracovatele a dodavatele do pozice „slabší a chudší“ strany, které není umožněno ekonomicky provozovat svou činnost a realizovat další investice/rozvoj.

Aktuální stav - popis existující regulace:
Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, nabyl účinnosti dne 1.2.2010. Dle navrhovatelů je cílem tohoto zákona především ochrana domácích výrobců a dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů před obchodními řetězci, které využívají svého postavení k vynucení nepřiměřených podmínek pro dodavatele. Přijatý zákon je však od počátku předmětem ostré kritiky odběratelů a odborníků, a to nejen z důvodu jeho nekoncepčnosti a nejasnosti některých ustanovení, ale i z důvodu potenciálního nebezpečí, že zákon povede k opačnému výsledku - ke snížení ochoty odběratelů odebírat zboží od tuzemských dodavatelů či možnosti prodražení zboží při prodeji spotřebiteli.

Významná tržní síla a zákaz jejího zneužití
Právní úprava zákazu zneužití významné tržní síly se vztahuje pouze na vztahy v oblasti prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Právě tento segment trhu byl již v minulosti kritizován zejména za nepřiměřený cenový nátlak obchodních řetězců (odběratelů) na výrobce a dodavatele, kteří jsou údajně nuceni dodávat zboží za ceny pohybující se na hranici výrobních nákladů či realizovat jiná plnění ve prospěch odběratele.

Podstatou přijaté právní úpravy je zákaz zneužití významné tržní síly ze strany odběratelů. "Významná tržní síla" je vymezena jako postavení odběratele vůči dodavateli, kdy se v důsledku situace na trhu dodavatel stává závislým na odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebitelům, a kdy si tedy odběratel může vůči dodavateli vynutit jednostranně výhodné obchodní podmínky. Zákon předpokládá zkoumání existence významné tržní síly odběratele v každém jednotlivém případě zvlášť s ohledem na konkrétní podmínky trhu. Mezi tyto patří např. tržní podíly dodavatele a odběratele, jejich finanční síla, velikost a územní rozmístění obchodní sítě odběratele nebo překážky vstupu na trh. Nicméně zákon stanoví domněnku, že - nebude-li prokázán opak - významná tržní síla se předpokládá u odběratele, jehož celkový čistý obrat přesáhne 5 mld. Kč.

Stanovení povinností v obchodních vztazích
Těžištěm zákona je jeho šest příloh, které obsahují jak popis zakázaných jednání a praktik v dodavatelsko-odběratelských vztazích, tak i stanovení povinností odběratelům, jejichž porušení je považováno za zneužití významné tržné síly ze strany odběratele.

K hlavním povinnostem náleží zejména:
1. odpovědnost odběratele za škodu způsobenou zneužívajícími praktikami; následující praktiky jsou podle právní úpravy považovány za jednání zakládající odpovědnost za škodu (nad rámec obecné právní úpravy v občanském a obchodním zákoníku): např. pokud odběratel obdrží nebo se pokusí získat prospěch pod hrozbou úplného nebo částečného přerušení obchodních vztahů, odběratel náhle, byť pouze částečně, přeruší stabilizovaný obchodní vztah bez písemné výpovědi zohledňující délku trvání obchodního vztahu při současném respektování minimální výpovědní lhůty uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách nebo odběratel provede vzájemný zápočet pohledávek z obchodního styku bez předchozího písemného souhlasu dodavatele;
1. odběratel nesmí mít možnost vrátit zboží před uplynutím lhůty spotřeby nebo po jejím uplynutí;
1. stanovení obsahových náležitostí faktury za dodané zboží, jako např. přesné vymezení částky smluvní pokuty, event. jiných srážek z ceny v případě opožděné platby nebo jakékoliv snížení ceny poskytnuté odběrateli v den prodeje;
1. povinnost odběratele poskytnout své všeobecné obchodní podmínky, které mají kromě jiného obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen, všem dodavatelům, kteří o to požádají; vedle toho má odběratel možnost uzavřít s dodavatelem zvláštní obchodní podmínky, na které se povinnost dle předchozí věty nevztahuje;
1. odběratel je povinen zaplatit cenu za odebrané zboží nejpozději do 30 dnů od jeho dodání;
1. odběratelé, jejichž účetnictví podléhá auditu, mají povinnost zveřejnit informace o lhůtách splatnosti cen za zboží dodané jejich dodavateli;
1. odběratelé nesmí zboží prodávat za nižší cenu, než za jakou ho nakoupili (s určitými výjimkami, jako např. rychle se kazící či sezónní výrobky).

Zneužitím významné tržní síly však může být jakékoliv jiné jednání, které má, resp. by mohlo mít negativní dopad na hospodářskou soutěž na příslušném trhu; zákonný výčet je pouze demonstrativní.
Formulace povinností v zákoně není zcela jasná, a tak vyvolává množství domněnek a otázek, např. co se myslí cenovými ujednáními ve všeobecných obchodních podmínkách odběratele nebo jak mají všeobecné obchodní podmínky odběratelů chránit dodavatele, když si odběratel může s každým dodavatelem uzavřít zvláštní obchodní podmínky, apod. Řada nejasností, které právní úprava pro odběratele i dodavatele ode dne účinnosti zákona přináší, vytváří stav právní i praktické nejistoty ohledně rozsahu povoleného, resp. zakázaného jednání.

Dozor nad dodržováním zákona
Dohledem nad dodržováním a aplikací zákona je pověřen ÚOHS. Ten je v případě zjištění zneužití významné tržní síly oprávněn takové jednání do budoucna zakázat a uložit pokutu.

1.3 Definování obecného cíle
Rozhodnout, zda daný zákon podnikatelskému a tržnímu prostředí v České republice spíše prospívá či škodí, zda se nejedná o nadměrnou regulaci, která deformuje poměry na trhu a upřednostňuje některé skupiny podnikatelů.

1.4 Definování konkrétních cílů
1. Odstranit nekoncepčnost a nejasnost některých ustanovení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a tím předejít vyvolávání množství domněnek a otázek.
1. Odstranit ostrou kritiku odběratelů a odborníků na negativa zákona.
1. Odstranit potenciální nebezpečí, že zákon povede k opačnému výsledku - ke snížení ochoty odběratelů odebírat zboží od tuzemských dodavatelů či možnosti prodražení zboží při prodeji spotřebiteli.
1. Odstranit stav právní i praktické nejistoty ohledně rozsahu povoleného, resp. zakázaného jednání, neboť stávající právní úprava přináší pro odběratele i dodavatele řadu nejasností.

2.Návrh variant řešení

2.1 Varianta 1: nulová

Zachování současné stavu, tj. ponechání stávajícího znění zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

2.2 Varianta 2: změna (novelizace) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

Novelizace zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, na principu odstranění nepřesných nebo obtížně využitelných formulací – tj. mít i nadále samostatnou právní normu pro vztahy slabší a silnější smluvní strany. Nadále se bude vztahovat pouze na zemědělské a potravinářské výrobky, ovšem v rozšířené podobě než dosud, a to při posuzování vztahů při nabídce nebo poptávce zemědělských a potravinářských výrobků. Návrh počítá s tím, že významnou tržní sílu může mít jak odběratel, tak dodavatel potravinářských a zemědělských výrobků. Návrh jasněji vymezuje používané pojmy a ruší 6 stávajících příloh zákona.

2.3 Varianta 3: zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití – bez náhrady
Varianta zrušení zákona vychází z mnohačetného poukazu na to, že zákon
1. je tzv. duplicitní, jelikož řada tzv. nekalých praktik již dříve byla a je řešena příslušnou legislativou (např. obchodní zákoník, zákon o cenách, apod); hlavní problém spočíval a spočívá v nevyužívání již existujících právních předpisů.
1. je diskriminační, jelikož postihuje jen podnikatele ve vybraném odvětví (maloobchodě), a to ještě pro zúžený sortimentní profil (zemědělské produkty a potraviny), zatímco tržní síla a její případné zneužití je problémem téměř všech odvětví – celé ekonomiky (stavebnictví, doprava, apod.).
1. je citlivým tématem ve všech vyspělých ekonomikách, o čemž svědčí i to, že některé praktiky v obchodních vztazích jsou předmětem zájmu Evropské komise a Evropského parlamentu – např. prodej za ceny nižší, než je cena pořízení, splatnost faktur.

2.4. Varianta 4 – zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a přesun některých ustanovení do jiných právních předpisů

2.4.1. Varianta 4A: – zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a přesun některých ustanovení do zákona o ochraně hospodářské soutěže a do zákona o cenách
V návaznosti na diskuse o účelnosti či neúčelnosti zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, byla vedena od konce loňského roku diskuse na úrovni ústředních orgánů státní moci (tzn. Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), která vyústila do přípravy změny zákona o ochraně hospodářské soutěže a změny zákona o cenách s tím, že dosavadní zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, by byl zrušen.
Tato úprava vychází z ideového zadání, které vzešlo po projednání několika variant řešení stávajícího stavu podpořené ekonomickou analýzou a závěrem Národní ekonomické rady vlády. Koncept ochrany vztahů, které doposud řeší platný a účinný zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití předpokládá, že existuje určité ekonomické postavení subjektů soutěžících na relevantním trhu, které sice nevykazuje znaky monopolního či dominantního postavení, ale s ohledem na svoji velikost na daném trhu může významně ovlivnit jednání a chování dalších subjektů, a to jak pozitivně, tak i negativně. To samo nevylučuje posuzování jednotlivých obchodních subjektů o tom, zda jsou ve vztahu dominance na daném relevantním trhu. Tak jako u vztahu dominance nelze dopředu určit počet subjektů, které mají dominantní postavení na daném relevantním trhu, nelze ani v případě významného ekonomického postavení jednoznačně predikovat počet ekonomických subjektů, na které navrhovaná právní úprava bude dopadat. Zároveň je potřeba zdůraznit, že současně dochází ke zvýšení hranice obratového kritéria ze současných 5 mld. Kč na 10 mld. Kč a podle statistických údajů z předcházejících let lze odhadnout, že může dojít k minimálnímu zvýšení počtu subjektů, na které se navrhovaná úprava může vztahovat.
V tomto případě jde o snahu o ochranu rovných podmínek podnikání a hospodářské soutěže.

2.4.2. Varianta 4B: - zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a přesun některých ustanovení pouze do zákona o ochraně hospodářské soutěže
Tato varianta přináší obdobný přístup k řešení uvedené problematiky jako v případě varianty
4A a navrhuje nepoužít novelu zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a místo toho do návrhu novely zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, začlenit nová ustanovení ohledně zneužití významné tržní síly, která by zahrnovala i problematiku cenovou, týkající se tohoto zneužití. Zneužitím významné tržní síly by v tomto případě bylo i dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže.

2.5. Dotčené subjekty

V dané problematice jsou rozhodujícími dotčenými subjekty (4 skupiny):
spotřebitelé, odběratelé, dodavatelé/ zpracovatelé, úřady.

Varianta/Relace
„Zvýhodněné strany“
„Znevýhodněné strany“

Varianta 1: nulová
dodavatelé
spotřebitelé, odběratelé, úřady

Varianta 2: změna (novelizace) zákona
dodavatelé
spotřebitelé, odběratelé, úřady

Varianta 3: zrušení zákona bez náhrady
spotřebitelé, odběratelé, úřady
dodavatelé

Varianta 4A: zrušení zákona a přesun do zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o cenách
spotřebitelé, dodavatelé,
odběratelé
úřady

Varianta 4B: zrušení zákona a přesun pouze do zákona o ochraně hospodářské soutěže
spotřebitelé, odběratelé

dodavatelé, úřady

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Náklady a přínosy plynoucí ze současného stavu, resp. nulové varianty (od 1.2. 2010 až dosud)

Relace
spotřebitelé
odběratelé
modelový příklad*)
dodavatelé

úřady

Náklady

nelze zcela vyloučit, že: 1. Odběratelé (obchodníci) promítnou náklady vyvolané zákonem do cen zboží
2. obstrukce vlivem zákona a snaha jim předejít může vést k orientaci na dovoz (tento předpoklad se v současné době nepotvrzuje)

* * *
Jednorázové:
1. Detailní právní/ obchodní analýzy
5 lidí po 3 měsíce
1. Přepracování
smluv
10 lidí po 2 měsíce
1. Vyjednání nových smluv s dodavateli
50 lidí po 5 měsíců
1. Školení firem-
ních zaměstnanců
5 lidí po 3 týdny
1. Řešení dotazů,
námitek, risk.analýzy
5 lidí po 2 měsíce
Kontinuální-trvalé:
1. Permanentní dotazy interní, od dodavatelů, z úřadů
1. 13 lidí trvale
1. Monitorování
vztahů, smluv a trhu dle zákona – všechny složky trvale
1. Periodická školení – trvale
1. Konzultace s regulátorem
vedení firmy trvale

* * * * *
dodavatelé nedeklarují vznik mimořádných nákladů v rámci dané problematiky
(byli příjemci výzev od odběratelů ke změně či k dodatkům obchodních podmínek nebo smluv)

*
Vyčlenění samostatného pracoviště na ÚOHS pro agendu tržní síly
(V rámci změny zákona není počítáno s rozšíření počtu zaměstnancůÚOHS)

Dotazy na ostatní úřady (především MPO a MF) k postupům dle zákona a k názorům na řešení konkrétních
situací

* * *

Přínosy

žádné
Částečné nastavení korektních pravidel obchodních vztahů

*
Pozitivní přínos ve větší pozornosti odběratelů k problémům dodavatelů – preventivně i reálně
* * *
žádné

Intenzita vlivu: * malá - *****velká; *) odběratel s cca 550 dodavateli a 24000 položkami v oboru potravin

3.2 Konzultace

Po konzultacích s podnikatelskými subjekty a jejich asociacemi, a také s odbornou veřejností je shoda na tom, že i nadále přetrvává stav, kdy řada formulací a povinností v zákoně není jasná, což vede k právní i praktické nejistotě v obchodních vztazích a v chování dodavatelů i odběratelů. Tyto závěry vyplynuly z mnoha jednání a konzultací s dotčenými a názorově paritně zastoupenými podnikateli v průběhu měsíců října 2010 až května 2011 (Svaz průmyslových mlýnů, Potravinářská komora ČR, Společenstvo mlynářů a pekařů ČR, Zemědělský svaz ČR, Agrární komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Tesco, Globus,..). Konzultace a transparentnost jsou nejsilnější stránkou celého procesu (3 zasedání Podnikatelské rady při MPO, 4 jednání meziresortní komise, projednání a podpora NERVu, veřejné konzultace na internetových stránkách MPO a ÚOHS a jejich vyhodnocení v meziresortní komisi, pracovní konference pořádaná regulátorem ÚOHS v květnu 2011 v Brně,…). Konzultace nalezly určitou rovnováhu mezi protichůdnými zájmy (často nesmiřitelnými), poskytly nezávislou kontrolu hodnocení možných dopadů, vedly k získání potřebných relevantních dat a k lepší připravenosti dotčených subjektů na implementaci právního předpisu. Jako podklad byly dále využity 2 studie. Jedná se o studii Institutu ekonomických studií, Fakulty sociálních věd University Karlovy a Donath Consulting SPRL.

a) Hlavními problémy jsou zejména:
1. obstrukce odběratelů při placení faktur - deklarovaná splátka faktury ve lhůtě 30 dnů, v převaze již respektovaná, je oznámením odběratele na formální nedostatky či obstrukce při přejímce vrácena či placena opožděně,
1. poukaz dodavatelů na to, že přetrvává stav, kdy fakturovaná cena vlastně není cenou konečnou, neboť je modifikována řadou srážkových bonusů požadovaných odběratelem, a to hlavně zpětně;
1. poukaz dodavatelů na to, že přetrvává stav, kdy je odběratelem uplatňována řada poplatků, které nemají protihodnotu v hmotných plněních ze strany odběratele,
1. překryv regulací té samé problematiky dvěma různými právními normami, např. 30denní splatnost faktur u „čerstvého zboží“ je jak v zákoně č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, tak také v obchodním zákoníku,
1. určení co je a co není zemědělský a potravinářský produkt, např. vztahuje-li se zákon i na tabák (ten už je navíc regulován jiným zákonem), alkohol, apod.
1. jednotné obchodní podmínky jsou jednotné pro všechny sortimenty či jednotné pro jednotlivé sortimenty (mléko vyžaduje patrně jiné obchodní podmínky než Becherovka),
1. jak se postupuje v případě, že odběratel plní kritérium dominance – 40% trhu a i obrat tržní síly – 5 mld, který ze zákonů má prioritu (zákon o ochraně hospodářské soutěže nebo zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití),
1. v případě, že dodavatel jednotné podmínky odmítne, nelze mu dát jiné,
1. závislost mezi dodavatelem a odběratelem lze uměle modelovat tím, že od dodavatele nevezmu veškerou produkci a nutím jej, aby nezbytně měl i jiné (menší) odběratele – může vytvářet potíž u dodavatele,
1. orientace na dovoz předmětného sortimentu vlivem obavy odběratele z komplikace v dodavatelsko-odběratelských vztazích; platí regulace i pro případ zemědělství (dodavatel) x zpracovatelé (odběratel),
1. podezření u dodavatele, že novými obchodními podmínkami/smlouvami s odběratelem se sledují nějaké nové zájmy
1. vliv případné sankce dle zákona (který je nejasný) na reputaci odběratele, a to ve všech sférách, tj. u spotřebitele, na burze, u ostatních dodavatelů, ve vztahu manažer – vedení firmy (selhání manažera), apod.,
1. garance úhrady/respektování nákladové ceny a tzv. podnákupní ceny versus dotované ceny; s uspokojením je již vyřešena problematika tzv. vratek zboží,
1. celá řada dotazů na dodavatele i odběratele (zátěž) hned od několika regulátorů na tutéž problematiku.

b) Závažné problémy v činnosti firem:
1. nárůst a restrukturalizace agend v podniku – do tržní síly zapojeny všechny úseky – finanční, marketing, nákupčí, provozní, kontrola, apod.
1. nutnost nové a finančně náročné spolupráce s advokátní kanceláří ve snaze předejít správnímu řízení a vyhotovit právně nezávadné smlouvy a postupy,
1. odkaz na výklad regulátora, ten však výklad nepodává, sám se dotazuje – zátěž pro firmu – desítky vnějších dotazů měsíčně (MF, ÚOHS, profesní organizace, apod.)
1. podezíravý vztah ze strany dodavatele vlivem další změny obchodních podmínek
1. v případě neshody na obchodních podmínkách výpadek příslušného sortimentu od dodavatele (dosažení shody trvá dlouho a přivádí riziko výpadku sortimentu)
1. řídící složky firmy mají pro vedení firmy stigma neschopnosti, že neumí aplikovat zákon, přitom zákon je nejasný a výklad regulátora chybí, apod.

c) Jaké návrhy a podněty nebyly zapracovány, např.
· byla zamítnuta myšlenka ekonomické závislosti, kdy existuje závislost mezi jedním dodavatelem a jedním odběratelem,
· byla zamítnuta navrhovaná varianta při řešení problematiky, která využívá pouze novely zákona o ochraně hospodářské soutěže a nerozšiřuje míru regulace do další právní normy (zákon o cenách), důvodem zamítnutí byla skutečnost, že ÚOHS se nezabývá problematikou cen,
· byla zamítnuta myšlenka zrušit zákon bez náhrady, neboť při analýze rizik bylo konstatováno, že tento stav z hlediska soukromého práva není řešitelný, princip samoregulace není možný – principy si vytváří odběratelé sami a etické kodexy jsou v našich podmínkách neúčinné.

4.1 Zhodnocení variant

Varianta 1: nulová

Zachování současného stavu není pravděpodobné a nedoporučuje se, jelikož panuje značná shoda napříč podnikatelským spektrem i úřady, že zákon v současné podobě je málo efektivní, protože obsahuje nepřesná, nedostatečná, a také mnohdy nadbytečná a málo využitelná opatření. Do současné doby vedl nebo vede ÚOHS 6 správních řízení, kdy 1 bylo zastaveno a přijaty ze strany povinného subjektu závazky. V současné době jsou vydána další dvě prvostupňová rozhodnutí, proti kterým je podán rozklad předsedovi ÚOHS. Z dosavadní praxe úřadu jasně vyplývá, že při zachování současného stavu je nutno vykládat určitá ustanovení zákona analogicky k jiným zákonům. Nejasné vymezení základních pojmů vede k neúměrnému prodlužování správního řízení a vyžaduje z důvodu zachování zásad správního řízení rozsáhlé dokazování. To samotné vede i k tomu, že vlastní rozhodnutí mají cca 70 stran odůvodnění. Vlastní průměrný správní spis má cca 16 tisíc stran.
Správní orgán je tak nucen se vypořádat s pojmy jako je čistý obrat, soutěžitel, podstatné narušení hospodářské soutěže atd.
Rozhodovací praxe správního orgánu je sice opřena o více jak 20 letou praxi ÚOHS, soudní a správní rozhodnutí v soutěžních věcech, ale s ohledem na novou materii není prozatím podrobena soudnímu přezkumu. Bez nutné technické revize základních pojmů a vymezení deliktního jednání není možné zajistit efektivní vymáhání práva a vytváření větší jistoty účastníků řízení. Stávající text zákona vede a do budoucna může vést k interpretačním kolizím se zákonem o hospodářské soutěži, který je založen na ochraně soutěže, kdežto zákon o významné tržní síle je založen na zásadě ochrany slabší smluvní strany.
Stávají text zákona je v současné době revidován i ze strany Evropské komise, kdy je podána oficiální stížnost na ČR.
Ve vztahu k nákladům a přínosům plynoucím ze současného stavu nepřináší tato varianta žádné vylepšení.

Varianta 2: změna (novelizace) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

Novelou zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, se zákon stává vyváženějším, významnou tržní sílu může mít jak odběratel, tak dodavatel potravinářských a zemědělských výrobků. Právní norma se bude opět vztahovat pouze na potraviny a potravinářské výrobky, ovšem v rozšířené podobě než dosud, a to při posuzování vztahů při nabídce nebo poptávce potravin a potravinářských výrobků. Novela může přispět k lepší interpretaci vzájemných vztahů při zachování současných vazeb dodavatele a odběratele zemědělských a potravinářských výrobků. Tím, že dojde k jasnější definici pojmů významné tržní síly a jejího zneužívání, může být významným nástrojem pro ochranu spotřebitele a vzájemných vztahů mezi dodavateli a odběrateli. Tato novela by neměla řešit dopady do jiných sektorů, než je prodej potravinářských a zemědělských výrobků.
V rámci této varianty dochází k odstranění možné diskriminace jedné ze stran smluvního vztahu s tím, že by se deliktního jednání mohla dopustit pouze jedna ze stran, jako je to v současné podobě zákona (odběratel). Dochází k vhodnějšímu vymezení pojmů subjektů, které mohou být v postavení významné tržní síly, kdy se nadále navrhuje nepoužívat pojem soutěžitel, ale právnická nebo podnikající fyzická osoba, které umožnuje posuzovat vztahy pouze na území České republiky, bez možných přesahů do jiných členských nebo nečlenských států EU. Tímto se dává prostor správnímu orgánu posuzovat povinné subjekty jako subjekty založené podle principů českého právního řádu.
Doporučuje se též použít místo pojmu „potravinářské a zemědělské produkty“ nově pojem „potraviny a potravinářské výrobky“, který jasněji vymezuje předmět úpravy vlastních vztahů mezi dodavateli a odběrateli.
Tato varianta počítá se zjednodušením a jasnějším vymezením deliktního jednání v návaznosti na možné dopady jednání, která vznikají při prodeji potravin a potravinářských výrobků. Takovéto zjednodušení umožní rychlejší rozhodování ve správním řízení vedeném před ÚOHS. V této variantě by měly být též upraveny limity správního rozhodování správního orgánu, aby byla zajištěna větší předvídatelnost práva a jistoty účastníků správních řízení před správním orgánem.
Mimo hmotněprávních úprav by se změna zákona měla též dotknout i procesních ustanovení a úpravy možného nápravného opatření, které by vedlo k zabezpečení, že nadále nebude, a to i po případném rozhodnutí správního orgánu o pokutě, docházet k protiprávnímu stavu.
Novela stávajícího zákona odstraňuje nedostatky zákona, především v rovině zjednodušení a jasnějšího vymezení pojmů.
Z praxe správního orgánu jasně plyne, že nastavená hranice obratu 5 miliard Kč pro posuzování, zda subjekt má či nemá významnou tržní sílu, je dostatečně určitá pro určení vzájemné síly. Jasnější vymezení pojmů může, podle správního orgánu, vést k odstranění interpretačních obtíží jak pro správní orgán, tak pro jednotlivé účastníky správních řízení, především ve vazbě na soutěžní zákon.
Náklady a přínosy plynoucí z této varianty zachovávají sice současný stav, ale mohou napomoci k ochraně slabší smluvní strany tak, jak to předpokládá nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který nabývá účinnosti dnem 1.1. 2014.

Varianta 3: zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, bez náhrady

Při návrhu na zrušení zákona je poukazováno především na to, že:
a) dojde k podstatnému snížení právní, administrativní a podnikatelské zátěže za situace, kdy efekty stávajícího zákona jsou sporné,
b) v ekonomice však stále existují vztahy, které nejsou případy dominance k řešení dle zákona o ochraně hospodářské soutěže, a přesto deformují podnikání a trh. Děje se tak především pro sektor malých a středních podniků. S přihlédnutím k zájmu ochrany malého a středního podnikání se nejeví tato varianta vhodnou.
Tato varianta řeší/ruší diskriminaci podnikatelů, jak je popsáno ve zhodnocení variant 2. a 3.
Ve vztahu k nákladům a přínosům plynoucím ze současného stavu přináší tato varianta „totální úlevu“ (viz tabulka v bodě 2.5), avšak i riziko, že odůvodněné nároky na ochranu a férovost vztahů mezi subjekty nerovné ekonomické síly nebudou ošetřeny. Zrušení zákona samo o osobě vyvolává s ohledem na zkušenost Slovenské republiky, kde byl zákon nejprve zrušen a poté po dvou letech opět přijat, nepředvídatelné náklady jak pro soukromý, tak veřejný sektor. Cesta samoregulace se dle dosavadních poznatků nejeví jako vhodná a efektivní a i státy jako Velká Británie tuto cestu opouštějí.

Varianta 4A: - zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a přesun některých ustanovení do zákona o ochraně hospodářské soutěže a do zákona o cenách
Jde o snahu ochránit rovné podmínky pro podnikání a hospodářskou soutěž bez existence samostatného zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Snahou je zjednodušit/pročistit podnikatelské prostředí a minimalizovat administrativní zátěž a zároveň přihlédnout k zájmu na stabilizaci a růst malého a středního podnikání. Takové řešení při neexistenci zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití znamená zapracovat ochranu podnikání a hospodářské soutěže před odůvodněnými a přetrvávajícími deformačními praktikami do již existujících věcně příslušných zákonů – zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o cenách. V rámci § 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, dojde k rozšíření vymezení zákonné úpravy ochrany hospodářské soutěže na vztahy vznikající při zneužití významného ekonomického postavení u soutěžitelů vykonávajících obchodní činnost.
Některé ekonomické dopady, které může mít nová úprava zákona o ochraně hospodářské soutěže na vlastní hospodářskou soutěž:
Aby kupní síla byla ku prospěchu konečných spotřebitelů, tak odběratelé s kupní silou musí mít motivaci přenést úspory, které získají za odběr zboží, na své zákazníky. Přímý pozitivní dopad na zákazníky musí být porovnán se všemi dlouhodobými negativními účinky kupní síly, protože z dlouhodobého hlediska vedou nižší výkupní ceny k nižší ziskovosti dodavatelů. Regulace může být účinná pouze za předpokladu, že je významné ekonomické postavení správně definováno, a to není možné pomocí hranice 5 mld. Kč.
Je potřeba vnímat, že tato hranice je stanovena tak, aby v rámci sektoru obchodu se pohybovala okolo hranice 15% samostatného nebo společného nákupního podílu na jednotlivém trhu. Pro přesné stanovení výše hranice v rámci všech relevantních trhů prozatím neexistuje celková studie, avšak jako vodítkem je sektorové šetření Velké Británie v oblasti maloobchodní činnosti. Hranice z tohoto sektorového šetření koresponduje se zjištěním, že hráči na trhu potravin mají významné ekonomické postavení, pokud jejich podíl na celkových nákupech potravin za účelem jejich dalšího prodeje překročil 8%. Cílem stanovení této hranice je vymezení relativně určitého počtu subjektů, které dané významné ekonomické postavení mohou dosahovat a potencionálně i zneužívat.

Ve vztahu k nákladům a přínosům plynoucím ze současného stavu je tato varianta možná pouze za předpokladu relevantní studie s jasnými ekonomickými dopady do řešených sektorů.

Varianta 4B: - zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a přesun některých ustanovení do zákona o ochraně hospodářské soutěže

Navrhovaná varianta při řešení problematiky využívá pouze novely zákona o ochraně hospodářské soutěže a nerozšiřuje míru regulace do další právní normy (zákon o cenách). Dle některých ekonomických analýz by zákazy podnákladových (podnákupních) cen konkrétních druhů zboží vedly ke zvýšení cen pro spotřebitele. Snížení ceny jednoho konkrétního druhu zboží pod náklady konkurenci nezlikviduje, pokud není dlouhodobě pod náklady celý spotřební koš. Tato varianta však neřeší jedny z hlavních identifikovaných problémových oblastí zákona, kterými jsou poukazy dodavatelů na to, že přetrvává stav, kdy fakturovaná cena vlastně není cenou konečnou, neboť je modifikována řadou srážkových bonusů požadovaných odběratelem, a to hlavně zpětně, dále poukaz dodavatelů na to, že přetrvává stav, kdy je odběratelem uplatňována řada poplatků, které nemají protihodnotu v hmotných plněních ze strany odběratele.

Ve vztahu k nákladům a přínosům plynoucím ze současného stavu přináší tato varianta „určitou úlevu“, avšak i riziko, že odůvodněné nároky na ochranu a férovost vztahů mezi subjekty nerovné ekonomické síly nebudou ošetřeny.

4.2 Závěr – výběr nejvhodnější varianty

Na základě vyhodnocení dopadů jednotlivých variant doporučujeme přijmout variantu č. 2 tj. novelu zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, která má nejblíže k naplnění cíle dle kapitol 1.3. a 1.4., tj. může především přispět ke zkvalitnění podnikatelského prostředí, nejde proti zájmům malého a středního podnikání, neupřednostňuje víceméně žádnou z dotčených skupin.
Umožňuje přesnější vymezení práv a povinností účastníků řízení, větší předvídatelnost chování správního orgánu a legitimního očekávání z pohledu rozhodovací praxe správního orgánu. Upravené znění stávajícího zákona předchází negativním vlivům případného zrušení zákona tak jak jsou popsány ve variantě 3. Novela přispěje k větší vyváženosti zákona, kdy významnou tržní sílu může mít jak odběratel, tak dodavatel potravin a potravinářských výrobků. Navržená varianta koresponduje se závěry Zelené knihy EK. U navržené varianty se předpokládá, že se dotkne maximálně 30 subjektů, které mohou splnit zákonem předvídané podmínky.
V souhrnu se předpokládá, že administrativní náklady celkem všech dotčených subjektů zůstanou stejné nebo se mírně sníží.

Některé přínosy:

Přínosem přijetí varianty č. 2 je také ta skutečnost, že může působit neutrálně či spíše ve prospěch spotřebitelů a slabší strany, předpokládá se udržení přijatelné úrovně cenové hladiny.
U dodavatelů se sníží řada nejasností, které původní právní úprava přinášela, zvýší se stav právní i praktické jistoty a významným přínosem je zlepšení platební morálky prostřednictvím 30 denní lhůty splatnosti.
U odběratelů se zvýší ochota odebírat zboží od tuzemských dodavatelů na základě jasně definovaných obchodních vztahů.

Možné náklady:

Navržená právní úprava nepředstavuje žádný nárok na státní rozpočet, neboť orgány kontroly v oblasti regulace cen a dohledu nad hospodářskou soutěží již existují a není zde předpoklad zřízení nové instituce, případně nového regulačního orgánu. Taktéž se nepředpokládá zavedení nového systému v rámci stávajících orgánů státní správy, neboť jde pouze o kvalitativní změnu zákonného předpisu.

K vyhodnocení nákladů a přínosů varianty č. 2 se dále využila bodová škála:

Tabulka Příklady nákladů (x…xxxxx)
Podnikatelé
odběratelé
dodavatelé

náklady plynoucí ze zavedení náhlých povinností
xx
x

informační povinnost
xx
x

ohlašovací povinnost
xx
x

zvýšení ceny vstupů (vč. nákladů práce)
xxx
xx

náklady na změny v dopravě, marketingu, noví zaměstnanci, apod.
xx
x

zpoždění při zavádění nových výrobků na trh
xx
xx

omezení dostupnosti výrobků či služeb
xx
x

Poznámka .x…malé náklady, xxxxx….velké náklady

Tabulka příklady přínosů (x…xxxxx)
Podnikatelé
odběratelé
dodavatelé

odstraněná či snížená rizika
xxxx
xxxx

snížení cen produktů a služeb pramenící z odstranění restrikcí či zvýšení hospodářské soutěže
xx
xxx

zvýšení kvality produktů a služeb
xxx
xxx

rozšíření sortimentu produktů a služeb
xxx
xxx

zvýšení informovanosti spotřebitelů, podnikatelů a orgánů veřejné správy
xxxx
xxxx

zaměstnanost
bez dopadu
bez dopadu

zvýšení transparentnosti a vymahatelnosti práva
xxxx
xxxx

4.3 Implementace a kontrola

Orgánem odpovědným za implementaci je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, implementace navrhovaného zákona nevyžaduje zásadní změny činnosti dotčených subjektů. Kontrolu novelizovaného zákona bude provádět Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska jeho proveditelnosti a vynutitelnosti.

4.4 Přezkum účinnosti

Přezkum účinnosti bude prováděn průběžně. Funkčnost nastavení pozice ÚOHS, rozsah působnosti i způsob regulace bude průběžně přezkoumáván nejen s vývojem našeho trhu z pohledu hospodářské soutěže, ale i s vývojem na poli evropské legislativy. ÚOHS bude přitom zohledňovat poznatky nabyté z vlastní úřední činnosti i připomínky dotčených subjektů, zejména pokud jde o praktické dopady právního předpisu na fungování trhu z pohledu hospodářské soutěže. Předpokládá se přezkum účinnosti dle požadavků praxe nejdéle do roku 2014.

* * *
Kontakt

Zpracoval:

JUDr. Hynek Brom
Tel.: 542167249
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Třída Kpt. Jaroše 7
604 55 Brno

Ing. Vlastimil Vlček
Tel.: 224853326
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na Františku 32
110 15 Praha 1

Schválil:
Bedřich Danda
náměstek ministra
Ministerstvo průmyslu a obchodu

II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporuje základním ustanovením čl. 1-14 Ústavy ČR. Zároveň je tato úprava v souladu i s ustanoveními Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, neboť nedochází k narušení základních ustanovení vyjádřených v čl. 1-4, především vymezení čl. 2 odst. 2, kdy státní moc lze uplatňovat pouze v mezích a způsobem stanovených zákonem. Danou změnou nejsou narušena ani další základní lidská práva či svobody, případně hospodářská, sociální či kulturní práva vyjádřená v čl. 26-35, zejména není dotčen čl. 26 odst. 1 o právu podnikat nebo provozovat jinou hospodářskou činnost.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropského společenství

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Navrhovaná právní úprava je podle současného stavu evropských právních předpisů a norem v souladu s Evropským právem a neodporuje ani stávající praxi Evropské komise či Soudního dvora Evropské unie. Oblast hospodářské soutěže spadá do výlučné pravomoci Evropské unie (čl. 3 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „SFEU“), nicméně členské státy mohou přijmout přísnější vnitrostátní právní předpisy upravující hospodářskou soutěž, které zakazují nebo postihují jednostranné kroky podniků, zejména jejich zneužívající chování vůči hospodářsky závislým podnikům (viz čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 101 a 102 Smlouvy).
Návrh novely zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, vymezuje pouze takové porušení právem chráněných zájmů, které není v rozporu s kompetencí Evropské unie na základě čl. 102 SFEU. Zároveň návrh postihuje jednostranné jednání právnických a u podnikajících fyzických osob, které zneužívá postavení hospodářsky závislých subjektů. Nejedná se tedy o jednání ve shodě, které spadá do výlučné kompetence Evropské unie na základě SFEU. Navržená úprava má za cíl ochranu vzájemných vztahů mezi dodavateli a odběrateli potravinářských a zemědělských produktů, které není primárně chráněno právem EU. Proto je v tomto případě možné přijmout vlastní národní úpravu. Návrh zákona přímo nezapracovává právo EU a není s právem EU v rozporu.

IV. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí

Navrhovaná právní úprava nepředstavuje žádný nárok na státní rozpočet, neboť orgány kontroly v oblasti regulace cen a dohledu nad hospodářskou soutěží již existují a není zde předpoklad zřízení nové instituce, případně nového regulačního orgánu. Taktéž se nepředpokládá zavedení nového systému v rámci stávajících orgánů státní správy, neboť jde pouze o kvalitativní změnu zákonného předpisu. Bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí.

V. Předpokládané sociální dopady a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí.

VI. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na rovnost mezi muži a ženami.

B. Zvláštní část

K Čl. I.

K bodu 1
S ohledem na celkovou koncepční změnu platného zákona se mění i název zákona.

K bodu 2
V návaznosti na koncepční změnu zákona se upravuje okruh vztahů, na které bude zákon dopadat. Posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly by se mělo nově týkat vztahů, které vznikají nejenom při prodeji zboží (potravin a potravinářských výrobků), ale i v souvislosti s jejich nabídkou či poptávkou po nich, případně i služeb, které s tím souvisejí. Zákon se nově bude vztahovat pouze na regulaci prodeje potravin a potravinářských výrobků, kdy za potravinu lze považovat dle Nařízení (ES) č. 178/2002, jakoukoli látku nebo výrobek, zpracovaný nebo částečně zpracovaný, případně nezpracovaný, který je určen pro konzumaci člověkem nebo u něhož lze předpokládat, že jej člověk bude konzumovat. U části zemědělských produktů lze zcela jasně předpokládat, že jsou určeny ke konzumaci člověkem (mléko, vejce, maso, voda atd.). Potravinou poté nejsou v kontextu výše uvedeného nařízení rostliny před sklizní, živá zvířata nebo krmiva. Nové vymezení dopadu zákona tak jasněji určuje limity příslušné regulace.
Současně se nahrazuje pojem „produkt“ pojmem „výrobek“, který je vhodnější a v kontextu zákona o ochraně hospodářské soutěže přesnější.

K bodům 3 až 4
V souvislosti se změnou předmětu úpravy a nahrazení pojmu „produkt“ pojmem „výrobek“ bylo třeba přehodnotit a změnit definice pojmu „dodavatel“ a „odběratel“ tak, aby odpovídaly předmětu úpravy.

K bodům 5 a 6
Oproti platné právní úpravě se nově definuje pojem významné tržní síly. Tu nemá pouze odběratel, ale i dodavatel, který může v návaznosti na svoji nabídku nebo poptávku potravinářských a zemědělských výrobků získat v rámci svého obchodního styku smluvní výhodu, která může být nepřiměřená vzájemnému vztahu s druhou stranou. Tedy na takovou výhodu by mu nevznikl nárok, neboť si svojí ekonomickou silou vynucuje plnění, které by při řádných obchodních vztazích nemohlo být nikdy plněno. Nepřiměřenost je potřeba posuzovat v konkrétních obchodních případech. Tato nepřiměřenost nemusí být uplatňována pouze k jednomu, ale i k několika smluvním vztahům. Navrženou změnou se odstraňuje stávající nerovnost mezi podnikatelskými subjekty, protože podle platné právní úpravy může významnou tržní sílu zneužívat pouze odběratel. Samotná existence významné tržní síly neznamená porušení zákona. Porušení zákona, tedy i právem chráněných vztahů, je získání či vynucování nedůvodné smluvní výhody v rámci obchodního styku. Navržená právní úprava počítá se zpřesněním podmínek, na základě kterých bude posuzováno, zda určitý subjekt má nebo nemá tržní sílu. Vyvratitelná právní domněnka, že významnou tržní silou disponuje ten subjekt, jehož náklady či tržby za prodej výrobků přesáhnou za účetní období částku 5 mld. Kč, zůstává v návrhu zákona zachována.
Při zachování současné hranice 5 mld. Kč, která je pro určení významné tržní síly významná jak pro odběratele tak nově i pro dodavatele, dojde k mírnému zvýšení počtu subjektů, které mohou disponovat touto silou. Předkladatel nepředpokládá zvýšení počtu subjektů o více jak 5.

K bodu 7
Cílem navrhované změny ustanovení § 4 je především zjednodušit, a oproti platné právní úpravě i zpřehlednit, pravidla pro posuzování zneužití významné tržní síly. Zrušuje se i podmínka soustavnosti jednání, která mohou být kvalifikována jako zneužití významné tržní síly, neboť v praxi se jeví jako velmi problematická. Nově se vymezují situace a jednání, která budou považována v obchodním styku za zneužití významné tržní síly. Platné znění zákona obsahuje demonstrativní výčet zneužití významné tržní síly v § 4, avšak tento výčet je velmi obecný a odkazuje na podrobnou úpravu, která je obsažena v šesti poměrně obsáhlých přílohách.

K bodům 8 až 10
V rámci těchto bodů dochází pouze k technické úpravně, a to odstavců 2 a 3 stávajícího ustanovení § 6 a úpravě vztahů k zákonu č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, aby byly v souladu s procesními ustanoveními tohoto zákona. V souvislosti s tím se vkládá i nový § 6a. Jedná se především o otázky oprávnění při vyšetřování na místě u kontrolovaných subjektů a úpravy přijetí závazků ve vztahu k ÚOHS.

K bodu 11
Navrženou úpravou textu v ustanovení § 7 dochází ke zpřesnění tohoto ustanovení v souladu s vymezením předmětu úpravy v ustanovení § 1, kde je rovněž uveden pojem „zneužití“.

K bodu 12, 15 a 16
V těchto bodech dochází k nahrazení pojmu „soutěžitel“ za pojem „podnikatel“. Soutěžitelem totiž může být i v kontextu zákona č. 143/2001 Sb. i subjekt nemající sídlo v ČR nebo může vytvářet ekonomickou entitu, kterou by nebylo tímto ustanovením možné postihovat.

K bodu 13
Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu, kterou se zrušují nadbytečně použitá slova.

K bodu 14
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která reaguje na nově vložený § 6a, podle kterého ukládá nyní Úřad nově opatření k nápravě a neukládá je již podle „jiného právního předpisu", jak je tomu ve stávající právní úpravě.

K bodu 17
V návaznosti na novou úpravu zneužití významné tržní síly v ustanovení § 4, kde jsou uvedena demonstrativním způsobem jednání, která jsou považována za toto zneužití, se zrušují všechny přílohy stávajícího zákona. V těchto přílohách bylo definováno možné porušení současné právní úpravy.

K Čl. II – Přechodné ustanovení

Jedná se o běžné přechodné ustanovení s ohledem na probíhající správní řízení podle zákona č. 395/2009 Sb.

K Čl. III – Účinnost

S ohledem na malý rozsah navržených změn a skutečnosti, že stávající právní úprava už dnes stanovuje v dané oblasti regulace obdobná práva a povinnosti dotčeným subjektům, není nutné stanovit delší legisvakanční lhůtu. Navržená lhůta nabytí účinnosti poskytuje všem dotčeným subjektům dostatečný časový prostor, aby se s novými změnami zákona seznámily a byly připraveny jej dodržovat.