Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN99QAKY7N najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ PŘEDLOŽENÍ VYHLÁŠKY
A. OBECNÁ ČÁST
1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
1.1 Důvod předložení
1.1.1. Název
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č.19/2010 Sb., o způsobu tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu
1.1.2. Definice problému
Úprava vyplývá z novely zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), zákona č.165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem a Nařízení EK č 994/2010.
Je potřebné zavést nové sledování:
- výroby biometanu,
- bezpečnostního standardu dodávek plynu,
- předpokládaného rozvoje plynárenství.
Současně je navrhována úprava sledovaných ukazatelů v plynárenství tak, aby lépe dávaly aktuální přehled o plynárenství České republiky, a to i s ohledem na předpokládaný rozvoj plynárenství. V návrhu novely jsou uplatněny i praktické zkušenosti při sestavování bilančních přehledů. K těmto údajům byly zejména upraveny vzory formulářů v příloze vyhlášky.
1.1.3 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty, na které má navrhovaná úprava dopad, jsou plynárenští podnikatelé a OTE, který ze zákona zpracovává bilance v oblasti plynárenství. Dalším dotčeným subjektem je Státní energetická inspekce, která bude jako kontrolní orgán dohlížet na dodržování uvedených požadavků v rámci své kontrolní činnosti.
1.1.4 Cílový stav
Cílem je harmonizace s předpisy EU a současně zajištění plnění cílů Státní energetické koncepce a získávání údajů pro statistiku a potřeby MPO, ERÚ a OTE.
1.1.3. Identifikace rizik spojených s nečinností
ČR by nesplnila svoji povinnost vyplývající z členství v Evropské unii. V případě neupravení vyhlášky by nebyly stanoveny náležité postupy související s danou problematikou, v důsledku čehož by mohla vzniknout právní nejistota v dané oblasti.
1.2. Návrh variant řešení
1.2.1. I. varianta
Nulová varianta, tzn. nevydávat žádnou vyhlášku a ponechat současný stav.
1.2.2. II. varianta
Novelizace stávající vyhlášky č.19/2010 Sb., o způsobu tvorby bilancí a rozsahu
1.2.3. III. varianta
Vydání nové vyhlášky.
1.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
1.3.1. Identifikace nákladů a přínosů
I. varianta
Tzv. nulová varianta představuje ponechání v platnosti současné vyhlášky. V oblasti požadavků zmíněných předpisů by nedošlo k jejich naplnění a nebylo by možné zajistit podklady pro statistická hlášení a podklady pro řízení oblasti plynárenství, a tím k nedosažení plné implementace uvedených Nařízení a směrnic EU.
II. varianta
Vydání novely vyhlášky zajistí kontinuitu u již dodávaných údajů, u nichž osamostatněním na jednotlivé přílohy (vzory formulářů) bude docíleno lepší orientace při jejich sledování a jejich jednoznačnosti. Dojde pouze k přidání formuláře ke sledování bezpečnostního standardu dodávek plynu a formuláře ke sledování výroby biometanu.
III. varianta
Vydání nové vyhlášky, která provede ustanovení novely uvedených zákonů a předpisů EU.
1.3.2. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
I. varianta
Nulová varianta by znamenala nestanovení parametrů souvisejících s BSD a biometanem. Nedošlo by k posílení nástrojů na sledování odvětví a jeho řízení. Tato varianta nemá, oproti současnému stavu, žádný dopad na státní rozpočet, nicméně neimplementace směrnic a nařízení by znamenalo zahájení řízení Evropské komise s Českou republikou. Neimplementace zmíněné legislativy by představovala ohrožení zavedení legislativních opatření vedoucích k efektivnímu zajištění bezpečnosti dodávek plynu.
II. varianta
K volbě této varianty vedou časové a logické důvody, které absentují a jsou popsány u nulové varianty. V důsledku zajištění BSD bude mít toto vliv na vyšší spolehlivost dodávek plynu pro obyvatele i podnikatele ČR. Navrhované úpravy vedou ke zjednodušení při sledování a zpracování údajů v plynárenství a informovanosti o výši zásob plynu pro jeho případné použití v mimořádných situacích a rovněž zlepší možnosti kontroly povinností spojených se zajištěním BSD.
III. varianta
Projednávání nového právního předpisu by mohlo způsobit časovou prodlevu a ohrozit předpokládané datum nabytí účinnosti vyhlášky, které se odvíjí od počátku praktického uplatnění zajištění BSD v nové topné sezoně.
1.4. Návrh řešení
Nejúčelnější variantou řešení je, v souladu se zhodnocením přínosů a nákladů dle kapitoly 1.3 varianta II, která znamená novelizaci stávající vyhlášky. Varianta I by nevedla k dosažení sledovaného cíle, kterým je zejména informace o BSD a výrobě biometanu a v konečném důsledku by ČR musela platit finanční prostředky za nedodržení podmínek vyplývajících z členství v EU.
Návrh vyhlášky nemá vliv na životní prostředí. Z návrhu nevyplývají žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na rovnost mužů a žen.
Návrh vyhlášky se nedotýká otázek diskriminace, ochrany soukromí a osobních údajů.
Plnění předkládaného návrhu vyhlášky si nevyžádá nároky na státní rozpočet a nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty jiný, než v současné době.
Cílem navrhované vyhlášky, která stanoví požadavky na údaje v odvětví plynárenství je zajistit podklady pro statistiku a podklady pro řízení odvětví.
Návrh vyhlášky nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí. Zjednodušení formulářů má dopad na zvýšení přehlednosti o bilancích plynu. V neposlední řadě budou bilance přehlednější i pro orgány státní správy a OTE.
1.5. Zhodnocení korupčních rizik
Z hlediska korupčních rizik je třeba uvést, že předkládaná vyhláška nevytváří prostor pro korupční rizika s ohledem na svůj čistě technický charakter. Okruh adresátů vyhlášky se nemění. Mění se hlavně vzory formulářů, které jsou uvedeny do souladu s domácí a evropskou legislativou.
1.6. Implementace a vynucování
Orgánem odpovědným za naplnění příslušného zmocnění v zákoně je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Orgánem provádějícím kontrolu dodržování povinností stanovených v ustanoveních navržených ve vyhlášce je Státní energetická inspekce.
1.7. Přezkum účinnosti
Přezkum účinnosti vyhlášky o 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu bude příslušet Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgán státní správy pro oblast energetiky.
1.8. Konzultace
Konzultace ohledně způsobu řešení byly vedeny v roce 2012 s Českým plynárenským svazem a plynárenskými podnikateli za účasti zástupců ERÚ a OTE.
1.9. Kontakt na zpracovatele RIA
Závěrečnou zprávu RIA zpracovala a kontaktní osobou pro případné připomínky a dotazy je:
Jméno a příjmení: Mgr. Helena Faltusová
odbor plynárenství a kapalných paliv
Ministerstvo průmyslu a obchodu
e-mail: faltusova@mpo.cz
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Návrh vyhlášky je v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.
Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen "Listina"), a to konkrétně s ustanovením čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod;
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 98a odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána
Z hlediska mezinárodních závazků se na tuto oblast vztahuje pouze Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Návrh novely vyhlášky je plně slučitelný s právem Evropské unie, konkrétně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES a Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 994/2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES. Předkládaný návrh vyhlášky právo EU přímo nezapracovává a není s ním v rozporu.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K bodu 1.
Desetiletý výhled je zaveden Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č.2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem. Výhled umožní včas zařadit do plánu investic potřebné stavby technické infrastruktury a to zejména s ohledem na dlouhé rozhodovací procesy při řešení územního projednávání a jejich zařazení do územně plánovací dokumentace.
K bodu 2.
Požadavek, aby držitel licence na přepravu plynu předkládal předpokládané „ostatní spotřebované množství plynu“, je nevykonatelný, jelikož nelze predikovat jiné množství než přepravované množství.
K bodu 3.
Pro přehlednost byl vypuštěn předpoklad nákupu a prodeje plynu. Obchod s plynem je již obsažen v jiné části vyhlášky.
K bodu 4.
Slovo „měsíční“ je již obsaženo v 1. řádce bodu. V rámci úprav příloh (formulářů) byly současně příslušné přílohy přečíslovány. Přečíslování vzniklo především z důvodu rozdělení činností do samostatných příloh.
K bodu 5.
Jde o přesnější formulaci a přečíslování příloh.
K bodu 6.
Pro lepší přehlednost bylo zvoleno nové znění uvedených bodů. Dále se zavádí se sledování bezpečnostního standardu dodávky plynu, který je důležitý pro krytí potřeb plynu v mimořádných situacích a jehož velikost je vypočítávána podle jiné vyhlášky.
K bodu 7.
Zavedení možnosti dodávat biometan do plynárenské sítě ČR vznikla potřeba sledovat i hodinové odečty u výrobců plynu, s tím souvisí i formuláře č. 17 a 18.
K bodu 8.
Zařazením výroby biometanu mezi obnovitelné zdroje energie vzniká potřeba jeho sledování, a to především s ohledem na to, že jde o jeden z obnovitelných zdrojů energie, na které může přicházet v úvahu poskytnutí dotací.
K bodu 9.
Roční bilance je nadbytečná, bude možno ji zjistit sečtením měsíců bilance.
K bodu 10.
Přečíslování příloh tak, aby navazovaly v číselné řadě a dále zajištění potřebných technických údajů používaných pro statistiku ČR i EU.
K bodu 11.
Trh s plynem je již plně liberalizován a není již potřebné tak podrobné sledování. Ponechané ustanovení v novém písmenu b) zajišťuje dostatečný přehled o tom, v jakém rozsahu probíhají změny dodavatele plynu a podle toho zajistit případné zásahy do podnikání.
K bodu 12.
Sledované údaje, z důvodu možnosti včasného zajištění potřebného rozvoje, zejména infrastruktury investiční výstavbou jsou rozvedeny na sledování výhledu na 10 let dopředu. Zejména z tohoto důvodu pro lepší přehlednost bylo nutné upravit přílohy k vyhlášce. S tímto souvisí také jejich přečíslování.
K bodu 13.
Osamostatněním sledovaných údajů na jednotlivé přílohy vznikl větší počet příloh proti původní vyhlášce.
K čl. II
Předpokládané nabytí účinnosti této vyhlášky je dnem 1. října 2013. Nabytí účinnosti je zvoleno před zimním obdobím, aby bylo možno podle této vyhlášky zajišťovat bezpečnostní standard dodávek plynu, který je důležitý pro zajištění dodávek plynu v případě nenadálých událostí.