Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN9A5FGZKW najdete zde
A
Odůvodnění
A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
Obecná část
1. Důvod předložení
1.1 Název
Nařízení vlády, kterým se stanoví vyměřovací základ u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát
1.2 Definice problému
Z vyhodnocení účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2012 vyplývá, že se systém veřejného zdravotního pojištění dostává do deficitu, který již není schopen absorbovat dalším zvýšením vnitřní efektivity. Schodek bude o to výraznější, vezme-li se v úvahu skutečnost, že minulý rok hospodaření zdravotních pojišťoven pomohl mimořádný příjem z přerozdělení finančních prostředků plynoucích zejména ze zůstatků prostředků na účtech zdravotních pojišťoven a dále ze Zajišťovacího fondu, který byl tímto fakticky vyčerpán.
Z predikce příjmů systému veřejného zdravotního pojištění na rok 2013 predikcí výdajů jednotlivých zdravotních pojišťoven vyplývá, že celková bilance systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2013 může dosáhnout záporné hodnoty, a to ve výši přibližně - 8 mld. Kč. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny počítají s deficitem na konci roku ve výši 2,4 mld. Kč a Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „VZP ČR“) s deficitem ve výši cca 5,6 mld. Kč. Odhad příjmů sektoru veřejného zdravotního pojištění je zpracován na základě ekonomických predikcí Ministerstva financí a pro rok 2013 předpokládá celkové příjmy systému ve výši 224 mld. Kč. Na základě sledování vývoje nákladů na zdravotní služby v jednotlivých segmentech je odůvodnitelné očekávat celkové náklady systému v roce 2013 ve výši nejméně 230 mld. Kč.
VZP ČR již dnes nemá na svém běžném účtu základního fondu dostatek finančních prostředků a její výdaje (již od konce r. 2012) nepokrývají výši fakturovaných nákladů. VZP ČR ve snaze propočítat reálnou výši nákladů, kterou je schopná pokrýt ze svých finančních zdrojů, přizpůsobila této skutečnosti i výši plánovaných nákladů na zdravotní služby tak, že jejich plánovaná výše pokrývá pouze 96 % skutečnosti r. 2012 (r. 2012 byl ovlivněn v úvodu zmíněným mimořádným příjmem z přerozdělování ve výši 3,1 mld. Kč).
Před začátkem krize v roce 2008 stoupal meziročně výběr pojistného od občanů v průměru o 8,5 mld. korun ročně. V roce 2009 naopak došlo k propadu a v dalších letech ke stagnaci na straně příjmů. Sektor zdravotnictví v čele s Ministerstvem zdravotnictví na situaci reagoval rozpouštěním rezerv a zvyšováním vnitřní efektivity systému. V současné době jsou ovšem rezervy již prakticky rozpuštěny a tlak na zvyšování efektivity vede poskytovatele zdravotních služeb na samotný kraj jejich ekonomických možností. Stagnace meziročního růstu příjmů ovšem dále trvá.
Od roku 2010 nedošlo ke změně platby za státní pojištěnce, ačkoli se dříve standardně zvyšovala. Reálná výše platby státu za státní pojištěnce se meziročně v důsledku znehodnocení inflací tedy snížila. Výpadek příjmů, které dříve zajišťovala valorizace platby za státní pojištěnce, musel být nahrazen vnitřními úsporami v systému a zvyšováním efektivity systému. Rozdíl mezi situací s extrapolovanou hodnotou platby za státního pojištěnce, byla-li by průměrná valorizace z minulých let přijata, a reálnou hodnotou činí jen za roky 2011, 2012 a 2013 cca 18 miliard Kč.
V rámci snahy o snížení deficitu státního rozpočtu došlo v minulých letech opakovaně ke zvýšení daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). V roce 2012 byla snížená sazba DPH zvýšena z 10 % na 14 %, pro rok 2013 pak došlo k dalšímu navýšení a to jak u snížené tak u základní sazby o 1 procentní bod. Přímo za léky na předpis a zdravotnické prostředky vydaly zdravotní pojišťovny navíc o cca 6,6 mld. Kč v průběhu let 2012 a 2013. Obdobný vývo se předpokládá i v roce 2014, kdy je očekáváno další navýšení v důsledku zvýšené DPH o cca 3,8 mld. Kč a celková částka za tři roky bude činit cca 10,4 mld. Kč. Tyto prostředky se přitom stávají příjmem státního rozpočtu, aniž by byl jejich výpadek v systému veřejného zdravotního pojištění zohledněn. Opakované zvýšení zasáhlo významným způsobem přímo do hospodářského výsledku poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven. Nepřímý vliv však byl ještě větší, neboť jak pojišťovny při vyjednávání úhrad s poskytovateli, tak i Ministerstvo zdravotnictví při konstrukcích tzv. úhradových vyhlášek muselo vzít v potaz zvýšené náklady poskytovatelů zdravotních služeb, zejména pak nemocnic. Reálně proto byly zdravotní pojišťovny nuceny hradit poskytovatelům zdravotních služeb vyšší úhrady, aniž by došlo ke zvýšení příjmů systému veřejného zdravotního pojištění.
Za poslední čtyři roky ztratil segment zdravotnictví 30 mld. korun
v důsledku ekonomické krize (rozdíl proti extrapolované hodnotě při průměrném růstu mezd a udržení průměrné úrovně zaměstnanosti v době mimo ekonomickou krizi) a dalších 6,6 mld. korun v důsledku zvyšování daně z přidané hodnoty, u níž se stejný vývoj očekává i v nadcházejícím období. Do konce roku 2012 bylo 24 mld. korun deficitu pokryto z rezerv zdravotních pojišťoven na rezervních a základních fondech. Zbylých 12,6 mld. vstřebali poskytovatelé zdravotních služeb zvyšováním efektivity těchto služeb v důsledku tlaku ze strany Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. V současné době jsou již vnitřní zdroje systému takřka vyčerpány.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Podle ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se vyměřovací základ pro pojistné hrazené za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, stanoví ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Odstavec 2 tohoto ustanovení poté obsahuje zmocnění ke změně výše vyměřovacího základu pojistného na veřejné zdravotní pojištění nařízením vlády, která je oprávněna tak učinit ovšem nejpozději do 30. června roku předcházejícího kalendářní roku.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
a) Zdravotní pojišťovny
Jak vyplývá z bodu 1.2 této části RIA očekává se celková bilance systému veřejného zdravotního pojištění v deficitu 8 mld. Kč. Zvýšení vyměřovacího základu pojistného a tím i platby za státní pojištěnce přinese do procesu přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění potřebný objem finančních prostředků, který zabezpečí stabilitu zdravotních pojišťoven a tím i systému veřejného zdravotního pojištění.
b) Poskytovatelé zdravotních služeb
Poskytovatelé zdravotních služeb budou navrhovanou úpravou dotčeni odvozeně, neboť vyrovnáním ztráty deficitu systému veřejného zdravotního pojištění nedojde k ohrožení plateb za poskytování hrazených služeb ze strany zdravotních pojišťoven.
c) Pojištěnci
V závislosti na zabezpečení systému veřejného zdravotního pojištění včetně plateb poskytovatelům zdravotních služeb budou pozitivně dotčeni rovněž pojištěnci, potože nebude ohroženo zajištění dostupnosti hrazených služeb.
d) Stát
Jak vyplývá z ustanovení § 12 zákona č. 592/1992 Sb. hradí pojistné za osoby, za něž je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, Ministerstvo financí České republiky. Po zvýšení vyměřovacího základu pojistného lze v rozpočtovém roce 2014 s přihlédnutím ke skladbě pojištěnců (resp. počtu státních pojištěnců) předpokládat zvýšení výdajů státního rozpočtu v závislosti na rozsahu změny (viz dále).
1.5 Popis cílového stavu
Navrhovaným zákonným opatřením Senátu se sleduje zejména absorbce relativně vysokého deficitu systému veřejného zdravotního pojištění (cca 8 mld. Kč v roce 2013) a zastavení propadu jeho financování. Při stanovení výše vyměřovacího základu pojistného je přitom žádoucí přihlédnout k době, za níž nebyla tato částka valorizována a stanovit ji ve výši přiměřené tomuto období. Zároveň nelze odhlédnout od vlivu zvyšování DPH na systém veřejného zdravotního pojištění, kdy došlo k odčerpání významné části finančních prostředků do státního rozpočtu, aniž by byly do systému navráceny.
1.6 Zhodnocení rizika
V případě neřešení této problematiky reálně hrozí vyčeprání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (podrobně viz bod 1.2 této části RIA) již v roce 2014 a tím i ohrožení poskytování hrazených služeb. Předkladatel v této souvislosti uvádí, že systém veřejného zdravotního pojištění není sice financován pouze z plateb pojistného za státní pojištěnce, nicméně v tuto chvíli neexistují žádná přijatá regulační (legislativní) opatření, na jejichž základě by se podařilo deficit veřejného zdravotního pojištění snižovat. Nadto nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že na základě nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11 dojde od 1. 1. 2014 ke zrušení nebo alespoň významnému omezení (podle průběhu legislativního procesu v této věci) platby regulačního poplatku za poskytování lůžkové péče. To se přitom může velmi negativně projevit na činnosti těch poskytovatelů, kteří se na poskytování těchto služeb specializují, přičemž případná rizika budou patrně odstraňována zvýšením úhrady ze strany zdravotních pojišťoven. Ty v zásadě mohou takový krok kompenzovat odčerpáním části prostředků z jiné oblasti poskytování hrazených služeb nebo dále prohlubovat svůj deficit.
2. Návrh variant řešení
Varianta I
Nulová varianta zachovává stávající právní úpravu vyměřovacího základu za osoby, za něž je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát. I v roce 2014 bude tedy tato částka činit 5 355 Kč a výše pojistného bude 723 Kč.
Varianta II
Tato varianta zohledňuje plně výpadek v příjmech veřejného zdravotního pojištění, ke kterému došlo v důsledku absence valorizace platby za státní pojištěnce. Předkladatel přitom vychází z valorizace platby tak, jak byla upravena před nabytím účinnosti zákona č. 362/2009 Sb., který zavedl výši vyměřovacího základu za kategorii státních pojištěnců fixní částkou 5 355 Kč za osobu a měsíc.
Výchozí částkou je 13,5 % vyměřovacího základu pojistného, který je stanoven § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. na 5 355 Kč, a částka pojistného za státní pojištěnce tak činí 723 Kč. Před nabytím účinnosti zákona č. 362/2009 Sb., přitom byla výše vyměřovacího základu každoročně valorizována v závislosti na nařízení vlády (dnes vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí) kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu. Jak vyplývá z výše uvedeného, od roku 2010 k valorizaci platby za státní pojištěnce v důsledku zvyšování průměrné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu nedošlo, a to ani prostřednictvím nařízení vlády, k jehož vydání je zmocněna na základě ustanovení § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Rozdíl všeobecného vyměřovacího základu mezi rokem 2010 (nařízení č. 339/2009 Sb.), v němž byla zavedena fixní částka vyměřovacího základu pojistného ve výši 5 355 Kč, a rokem 2014 (předpoklad nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření je 1. 1. 2014) se předpokládá ve výši cca 2313 Kč
, což činí cca 8,81 %. V případě, že by byl shodně zvyšován vyměřovací základ pro výpočet pojistného za státní pojištěnce, činil by letos 6078 Kč a platba pojistného za osobu a měsíc by byla ve výši 821 Kč.
Celkové zvýšené náklady státního rozpočtu na realizaci varianty I jsou při předpokládaném průměrném počtu státních pojištěnců 6 129 968 v jednotlivých měsících roku 2014 očekávány ve výši 7 208 842 368 Kč.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta I
V případě přijetí varianty I nedojde ke zvýšení výdajů státního rozpočtu a bude proto možné tyto prostředky využít k jinému účelu. Na druhé straně bude zachován stav, kdy v důsledku selhání systému veřejného zdravotního pojištění reálně hrozí negativní dopady na zajištění dostupnosti zdravotní péče.
Varianta II
Zohledněním absence valorizace do výše vyměřovacího základu pojistného u státních pojištěnců dojde k podstatné sanaci schodků hospodaření zdravotních pojišťoven, které ke konci roku 2013 budou činit cca 8 mld. Kč a tím k významnému posílení systému veřejného zdravotního pojištění, který bude navíc oslaben zrušením (snížením) regulačních poplatků za poskytování lůžkové péče v návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11.
Navržená varianta přitom nemá za cíl uhradit celkový deficit systému veřejného zdravotního pojištění, ale pouze adekvátně upravit částku vyměřovacího základu pojistného takovým způsobem, aby odpovídala stavu, kdy by k průběžné valorizaci docházelo. Je přitom třeba uvést, že navržená varianta nezohledňuje výpadek příjmů veřejného zdravotního pojištění, k němuž došlo v letech 2011 až 2013, a který činil cca 18 mld. Kč.
Varianta II přímo souvisí s určením výše vyměřovacího základu pojistného u státních pojištěnců. I podle stávajícího znění je vláda v případě vydání nařízení, kterým se vyměřovací základ stanoví odlišně od fixní částky, povinna mimo jiné přihlížet k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem. Ze stejného základu přitom vychází rovněž stanovení všeobecného vyměřovacího základu stanoveného vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Předkladatel má proto za to, že tento způsob výpočtu zvýšení vyměřovacího základu u státních pojištěnců vhodným způsobem reaguje na zvyšování průměrné mzdy, pochopitelně při zohlednění dalších faktorů, které jsou pro určení jeho výše nezbytné (možnosti státního rozpočtu, vývoj finanční bilance veřejného zdravotního pojištění).
4. Návrh řešení
4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Jednotlivým variantám byly na základě výše uvedeného přiděleny body v rozpětí od – 2 do 2 podle míry nákladů a přínosů na základě následujících kritérií:
a) vývoj všeobecného vyměřovacího základu od roku 2010 do roku 2014
b) možnosti státního rozpočtu
c) finanční bilance veřejného zdravotního pojištění
a)
b)
c)
Celkem
Varianta I
-2
2
-2
-2
Varianta II
2
-1
2
3
Na základě výše uvedených skutečností navrhuje předkladatel realizaci varianty II jako vhodného řešení. Dojde tedy k navýšení vyměřovacího základu pojistného u osob, za něž je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění, na 6 078 Kč a platba pojistného tak bude činit 821 Kč na osobu a měsíc.
5. Implementace doporučené varianty
Vzhledem k tomu, že dochází pouze ke zvýšení výše vyměřovacího základu u tzv. státních pojištěnců a tím i výše platby pojistného nedojde v zásadě při aplikaci této právní úpravy k odchylkám od stávajícího právního stavu.
6. Konzultace a zdroje dat
Předkladatel vychází při svém návrhu z odhadu vývoje hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění na základě údajů uvedených ve zdravotně pojistných plánech zdravotních pojišťoven na rok 2013 a z vlastního kvalifikovaného odhadu potřeby finančních zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2013, přičemž se vycházelo z příslušných výkazů a výročních zpráv zdravotních pojišťoven a dále z predikcí Ministerstva financí, údajů Českého statistického úřadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Návrh vychází rovněž z úvahy o nutnosti pravidelné meziroční valorizace solidárního pojistného na veřejné zdravotní pojištění u kategorie pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie
1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky včetně nálezů Ústavního soudu v oblasti poskytování zdravotní péče. Zvýšením objemu prostředků plynoucích do systému veřejného zdravotního pojištění bude lépe garantováno právo na ochranu zdraví, bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky, jak vyplývá z čl. 31 Listiny základních práv a svobod.
2. Soulad s právem EU a mezinárodními smlouvami
Na problematiku stanovení výše vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění za státního pojištěnce, se nevztahuje unijní právo ani mezinárodní smlouvy. Návrh nezapracovává právo EU a není s ním v rozporu.
C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Návrh nařízení bude mít dopad na výdaje státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 2014, a to o 7 208 842 tis. Kč více oproti částce, kterou Ministerstvo zdravotnictví očekává jako skutečnost roku 2013 (53 183 600 tis. Kč). Návrh bude mít dopad do příjmů ostatních veřejných rozpočtů, tj. do příjmové části systému veřejného zdravotního pojištění ve stejné výši a zprostředkovaně do možného zvýšení úhrad poskytovatelům zdravotních služeb. Návrh nebude mít dopad na malé a střední podnikatele, sociální dopady, dopady na životní prostředí a ani dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.
D. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh neupravuje oblast ochrany soukromí a nakládání s osobními údaji. Navrhované změny se nijak nedotknou ochrany osobních údajů dotčených subjektů.
E. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení
Nepředpokládá se zvýšení korupčních rizik, neboť pojistné za státního pojištěnce, je přerozdělováno podle objektivních, zákonem č. 592/1992 Sb. stanovených kritérií mezi příslušné zdravotní pojišťovny.
Zvláštní část
K § 1
Jedná se o změnu vyměřovacího základu pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za státního pojištěnce. V roce 2013 činí tento vyměřovací základ 5 355 Kč. Účelem navrhovaného znění je zvýšení platby státu na pojistné za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění nad částku 723 Kč za osobu a měsíc platnou v roce 2013. Takto získané finanční zdroje zajistí solidární zvýšení objemu finančních prostředků na financování kvalitních a dostupných zdravotních služeb, hrazených ze systému veřejného zdravotního pojištění pro pojištěnce.
Tento návrh reflektuje průměrné zvýšení průměrné mzdy mezi roky 2010 až 2014, ve kterých platba státu za státní pojištěnce nebyla valorizována. Vyměřovací základ za státního pojištěnce, by tak byl určen ve výši 6078 Kč.
K § 2
Účinnost je navrhována podle ustanovení § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., a to na 1. ledna 2014.
� Je třeba si uvědomit, že náklady na zdravotní služby jsou tažené potřebami obyvatelstva a přístupem nových technologií, což jsou exogenní vlivy neovlivnitelné Ministerstvem zdravotnictví či zdravotními pojišťovnami. Zatímco růst příjmů se téměř zastavil, růst potřeb, na které mají občané ústavní nárok, nebyl nijak ovlivněn.
� Uvedený odhad vyplývá z průměrného zvyšování všeobecného vyměřovacího základu stanoveného vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Vzhledem k tomu, že jeho konkrétní výše pro rok 2014 není zatím známa, pracuje předkladatel s odhadem zvýšení průměrné mzdy. Přesná výše všeobecného vyměřovacího základu pro rok 2014 by měla být známa v polovině září 2013.
PAGE
2