Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN9CJCPREQ najdete zde
Důvodová zpráva data retention.doc
4
4
Odůvodnění
I. Obecná část
Název
Vyhláška o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby
A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Důvod předložení
Vyhláška o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby, stanovuje v souladu s § 97 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby a má nahradit dosavadní vyhlášku č. 486/2005 Sb. Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) posoudil ekonomické dopady vyhlášky č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů a prověřil současné náklady na poskytování provozních a lokalizačních údajů a informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby a výsledky tohoto posouzení zapracoval do této vyhlášky. Dále vyhláška obsahuje zkušenosti z praxe týkající se dokladů k vyúčtování úhrady nákladů (dále jen „vyúčtování nákladů“) (rozšíření o doklady na zabezpečení povinností pomocí pronajatého zařízení a outsourcingu) a zpřesňuje výpočet nákladů (specifikuje náklady na automatizované zpracování žádostí o poskytování informací z databáze účastníků a informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dále jen „automatizace“).
Úřad konzultoval navrhovanou právní úpravu v průběhu jejího zpracování se zástupci provozovatelů sítí elektronických komunikací a poskytovatelů služeb elektronických komunikací, Ministerstva vnitra ČR a Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství, České národní banky a Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří měli možnost na pracovních jednáních předkládat své podněty.
Informace předkladatele o tom, že nenavrhuje zpracovávat RIA, byla součástí Přehledu dopadů návrhu právního předpisu pro zdůvodnění na zařazení návrhu do Plánu legislativních prací vlády na rok 2013, které byly zaslány Úřadu vlády jako podklad pro přípravu návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2013. Předseda Legislativní rady vlády svým dopisem čj. 857/2013-KMV ze dne 23. ledna 2013 s tímto postupem vyslovil souhlas.
Úřad přistoupil k vydání nové vyhlášky a nikoli k novelizaci původní vyhlášky č. 486/2005 Sb. z toho důvodu, že takové řešení je přehlednější než případná již druhá novelizace provedená v průběhu roku 2013, a to jak pro oprávněné subjekty, tak pro subjekty, které mají nárok na úhradu nákladů.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena a zároveň zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava byla vypracována na základě zmocnění obsaženého v § 150 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích. Návrh je s tímto zmocněním plně v souladu.
Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právem Evropské unie.
C. Zhodnocení platného právního stavu
Navrhovaná právní úprava zohledňuje výsledky posouzení ekonomických dopadů vyhlášky č. 357/2012 Sb., a současné náklady a zkušenosti z praxe (specifikace nákladů na automatizaci a dokladů k vyúčtování nákladů). V souladu s § 97 zákona o elektronických komunikacích vyhláška stanovuje výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů, a navazuje tak na vyhlášku č. 486/2005 Sb.
D. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí v České republice
Dopady na státní rozpočet
Oproti vyhlášce č. 486/2005 Sb. mění nová vyhláška pouze výši nákladů na předávání provozních a lokalizační údajů a informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby, konkrétně pouze náklady na automatizované vyřizování standardizovaných žádostí (více viz zvláštní část k § 3 a k § 4). U ostatních nákladů by nemělo dojít v souvislosti s vydáním této vyhlášky ke změně, i když byly některé z těchto nákladů upřesněny (viz bod A a zvláštní část odůvodnění).
Přesné vyčíslení dopadu změny výše nákladů na předávání provozních a lokalizační údajů a informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby na státní rozpočet není možné, protože tyto náklady jsou stanovené jednotkou za úkon (žádost o údaj nebo informaci) a závisí tedy na aktivitě (na počtu žádostí a jejich struktuře v dělení na standardizované a ostatní) oprávněných subjektů vyjmenovaných v § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích. Vzroste-li počet žádostí od oprávněných subjektů, vzrostou také nároky na státní rozpočet a úspora bude tedy nižší. Počet žádostí od oprávněných subjektů je přitom jen velmi těžko predikovatelná veličina, kterou mohou v podstatě ovlivnit pouze oprávněné subjekty samotné, avšak objektivně závisí také na potřebách a podmínkách vyšetřování a trestního řízení.
Za předpokladu, že by počet žádostí zůstal stejný jako v předchozím období a jednotlivé typy žádostí by byly zastoupeny rovnoměrně, došlo by ke snížení předmětných nákladů o cca 41,6 %. Za předpokladu, že by se počty žádostí ustálily na objemech, které byly běžné před nálezem Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10, který zrušil povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje, jednalo by se v takovém případě o teoretickou maximální úsporu 10 až 15 milionů za rok. Dosažení takové úspory ve skutečnosti však není pravděpodobné z následujících důvodů:
Především je nutné na základě zkušeností z praxe zdůraznit, že počet žádostí v čase skutečně významně roste. Tento nárůst je viditelný nejen meziročně, ale dokonce i meziměsíčně, např. v období od listopadu 2012 do července 2013 došlo ke zvýšení úhrad za poskytování provozních a lokalizačních údajů a informací z databází účastníků o více než dvojnásobek (tento trend je však ovlivněn i prudkým poklesem těchto nákladů po nálezu Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10).
Dále část nákladů, která byla dříve vyčíslena v příloze vyhlášky, bude nyní vyčíslena ve vyúčtování nákladů odděleně – jedná se o náklady na automatizaci (viz § 3 odst. 5 a § 4 odst. 3 vyhlášky), přičemž očekáváme investice operátorů do informačních systémů umožňujících automatizaci v souvislosti s rozvojem informačních technologií (například LTE technologie v mobilních sítích).
Výsledná úspora tedy bude spíše nižší, než uváděných 41,6 % a v průběhu času se bude dále snižovat s tím, jak případně poroste počet žádostí o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů a informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby od oprávněných subjektů.
Dopady na podnikatele
V souladu s § 97 zákona o elektronických komunikacích náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Vyhláška v souladu s § 97 zákona o elektronických komunikacích stanovuje výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů, a nová úprava pouze zohledňuje vývoj těchto nákladů v čase, proto nemá v souladu s § 97 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích novelizace na podnikatelské subjekty ekonomické dopady. Snížení úhrad bude na úrovni snížení nákladů podnikatelů a bude zrcadlově odpovídat údajům uvedeným v předchozí části Dopady na státní rozpočet.
E. Předpokládané sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Předkládaná vyhláška nepřináší žádné dopady do sociální oblasti, ani na specifické skupiny obyvatel ani na životní prostředí.
F. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Předkládaná vyhláška nepřináší žádné dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
G. Zhodnocení korupčních rizik
Předložený návrh novely vyhlášky nezakládá, vzhledem k svému obsahu, žádná korupční rizika. Navíc ani za současné právní úpravy nelze konstatovat, že by byla nějaká korupční rizika identifikována.
II.
Zvláštní část
K § 1:
Ustanovení § 1 vymezuje pojem standardizovaná žádost používaný v příloze vyhlášky. Standardizovanou žádostí se rozumí žádost předaná prostřednictvím dálkového přístupu, datovou zprávou prostřednictvím datové schránky nebo na datovém nosiči ve standardizované struktuře umožňující další jednoduché automatizované zpracování. Za standardizovanou žádost se považuje i žádost, která obsahuje průvodní dopis v listinné podobě, ale vyžadované údaje jsou na datovém nosiči ve standardizované struktuře umožňující automatizované zpracování.
Z výše uvedeného vyplývá, že ostatní žádosti uvedené v příloze vyhlášky jsou žádosti předané v listinné podobě, ale také žádosti předané v podobě datové zprávy prostřednictvím datové schránky, prostřednictvím dálkového přístupu nebo na datovém nosiči, pokud jejich struktura další jednoduché automatizované zpracování neumožňuje.
K § 2:
Ustanovení v souladu s § 97 odst. 1 zákona stanoví výši úhrady nákladů povinnému subjektu na zřízení a zabezpečení rozhraní, které je definováno v § 6 odst. 3 vyhlášky č. 336/2005 Sb., o formě a rozsahu informací poskytovaných z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby a o technických a provozních podmínkách a bodech pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv. Zabezpečením rozhraní se rozumí povinnost zabezpečit funkčnost zařízení pro oprávněné subjekty. Jde tedy nejen o zřízení rozhraní, ale i o zabezpečení všeho souvisejícího vybavení (např. software) a všech souvisejících činností (přenos dat ze sítě operátora na rozhraní), které jsou nezbytné pro to, aby v okamžiku požadavku oprávněného subjektu byl zabezpečen odposlech a záznam zpráv. Za náklady na zřízení rozhraní jsou považovány nejen náklady na pořízení příslušného dlouhodobého majetku, ale také na jeho pronájem. V případě pořízení formou leasingu by měly úroky leasingu odpovídat výši úroků leasingu běžných v čase, ve kterém je zařízení prostřednictvím leasingu pořizováno.
Výše nákladů k úhradě je stanovena jako součet účetních odpisů a přímých a nepřímých nákladů vynaložených nebo vztahujících se ke zřízení a zabezpečení tohoto rozhraní.
Účetní odpisy nejlépe respektují v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, skutečné náklady dané společnosti a odpovídají tak znění zákona, který stanovuje úhradu efektivně vynaložených nákladů. Tento princip respektuje i postup výpočtu podle předchozí vyhlášky č. 486/2005 Sb., kterou tato vyhláška nahrazuje.
K § 3:
Náklady na uchovávání provozních a lokalizačních údajů mají charakter fixních nákladů nezávislých na počtu vznesených požadavků. Jde především o náklady na pořízení zařízení využívaných pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů, hrazené formou účetních odpisů. Náklady na uchovávání provozních a lokalizačních údajů jsou nejen náklady na pořízení příslušného dlouhodobého majetku, ale také na jeho pronájem, případně na odběr služby uchovávání od třetí strany (například v případě virtuálního operátora odběr služby od síťového operátora). V případě pořízení formou leasingu by měly úroky leasingu odpovídat výši úroků leasingu běžných v čase, ve kterém je zařízení prostřednictvím leasingu pořizováno.
Náklady zahrnují také veškeré úpravy IT systémů operátora nezbytné k tomu, aby bylo možné zabezpečit uchovávání provozních a lokalizačních údajů v souladu s podmínkami stanovenými vyhláškou k provedení § 97 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, tj. vyhláškou č. 357/2012 Sb. o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů.
Do úhrady nákladů se dále zahrnují efektivně vynaložené přímé a nepřímé náklady vynaložené nebo vztahující se k zabezpečení funkčnosti zařízení využívaných pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů.
Úhrada nákladů na poskytování provozních a lokalizačních údajů je závislá na pracnosti získání jednotlivých údajů. Tuto pracnost lze snížit, pokud operátor pořídí zařízení (hardware a software), pomocí něhož zajistí automatizované získávání informací z příslušných databází. Avšak na druhou stranu tomuto operátorovi vzniknou nové náklady na pořízení tohoto zařízení a zajištění (zabezpečení) jeho provozu, které by měl dostat uhrazeny. Jde především o náklady na pořízení zařízení využívaných pro automatizaci hrazené formou účetních odpisů a přímé a nepřímé náklady efektivně vynaložené na automatizaci (zejména energie, údržba, opravy). Protože tyto náklady mají fixní charakter, nejsou závislé na počtu poskytnutých informací, navrhuje se jejich úhrada ve skutečné výši prokázané příslušnými podklady.
Náklady na manuální zpracování žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů jsou stanoveny částkou na úkon a jsou uvedeny v části II přílohy k vyhlášce. Jedná se o náklady na nezbytnou lidskou práci, kterou zaměstnanci vykonávají při poskytnutí požadovaných údajů, včetně nákladů souvisejících s lidskou prací (tzn. nejde jen o osobní náklady, ale i např. o náklady na školení, nezbytné vybavení pracovníků, náklady na místnost, ve které zaměstnanci pracují, energie atd.). Pokud proběhla automatizace za účelem efektivnějšího vyřizování žádostí od oprávněných subjektů, jsou celkové náklady na poskytnutí požadovaných údajů rovny součtu nákladů automatizace a nákladů na manuální zpracování žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů.
Dále je v odstavci 4 stanoven způsob, jakým je vypočtena výše nákladů na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů v případě žádostí, které se skládají z několika (tzn. více než jednoho) úkonů uvedených v příloze vyhlášky.
V případě žádostí o provozní a lokalizační údaj podaných před účinností této vyhlášky, kdy příslušné úkony budou provedeny až po její účinnosti, je rozhodným okamžikem pro poskytnutí úhrady dle přílohy této vyhlášky předání požadovaného provozního a lokalizačního údaje nebo informace z databáze účastníků veřejné telefonní služby.
K § 4:
Úhrada nákladů na poskytování informací z databáze účastníků je závislá na pracnosti získání jednotlivých údajů. Tuto pracnost lze snížit, pokud operátor pořídí zařízení (hardware a software), pomocí něhož zajistí automatizované získávání informací z příslušných databází. Avšak na druhou stranu tomuto operátorovi vzniknou nové náklady na pořízení tohoto zařízení a zajištění (zabezpečení) jeho provozu, které by měl dostat uhrazeny. Jde především o výdaje na pořízení zařízení využívaných pro automatizaci hrazené formou účetních odpisů a přímé a nepřímé náklady efektivně vynaložené na automatizaci (zejména energie, údržba, opravy). Protože tyto náklady mají fixní charakter, nejsou závislé na počtu poskytnutých informací, navrhuje se jejich úhrada ve skutečné výši prokázané příslušnými podklady.
Náklady na manuální zpracování žádosti o poskytnutí informací z databáze účastníků veřejné telefonní služby jsou stanoveny částkou na úkon a jsou uvedeny v části II přílohy k vyhlášce. Jedná se o náklady na nezbytnou lidskou práci, kterou zaměstnanci vykonávají při poskytnutí požadovaných informací, včetně nákladů souvisejících s lidskou prací (tzn. nejde jen o osobní náklady, ale i např. o náklady na školení, nezbytné vybavení pracovníků, náklady na místnost, ve které zaměstnanci pracují, energie atd.). Pokud proběhla automatizace za účelem efektivnějšího vyřizování žádostí od oprávněných subjektů, jsou celkové náklady na poskytnutí požadovaných údajů rovny součtu nákladů automatizace a nákladů na manuální zpracování žádosti o poskytnutí informací z databáze účastníků.
V případě žádostí o informaci z databáze účastníků podaných před účinností této vyhlášky, kdy příslušné úkony budou provedeny až po její účinnosti, je rozhodným okamžikem pro poskytnutí úhrady dle přílohy této vyhlášky předání požadovaného provozního a lokalizačního údaje nebo informace z databáze účastníků veřejné telefonní služby.
K § 5:
Ustanovení § 5 stanovuje způsob úhrady nákladů.
Úhrada nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní a na uchovávání provozních a lokalizačních údajů je spojená se zabezpečením funkčnosti daného zařízení v souladu se související vyhláškou č. 336/2005 Sb., o formě a rozsahu informací poskytovaných z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby a o technických a provozních podmínkách a bodech pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv a vyhláškou č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů.
V případě, že zařízení nesplňuje výše uvedené technické a provozní podmínky, nebude provedena úhrada nákladů v plné výši, ale pouze v poměrné výši odpovídající době, kdy tyto podmínky splňovalo. Pokud bude zařízení mimo provoz, nenáleží povinnému subjektu úhrada nákladů. Pokud bude zařízení funkční pouze částečně, je možné, aby oprávněný subjekt se subjektem povinným uzavřel dohodu o poskytování služeb za přiměřeně sníženou úhradu.
Nárok na úhradu nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní vzniká na základě žádosti oprávněného subjektu podle § 7 vyhlášky č. 336/2005 Sb., o formě a rozsahu informací poskytovaných z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby a o technických a provozních podmínkách a bodech pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv. V případě nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní, které bylo pořízeno po účinnosti této vyhlášky, bude vyúčtování nákladů zasíláno tomu oprávněnému subjektu, na základě jehož žádosti bylo rozhraní pořízeno.
Vyúčtování nákladů na pořízení a zabezpečení zařízení sloužícího pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů včetně automatizace bude zasíláno Ministerstvu vnitra. V případě nákladů na zařízení sloužící k uchovávání provozních a lokalizačních údajů navazuje tato vyhláška na vyhlášku č. 486/2005 Sb., ve které byla úhrada prostřednictvím Ministerstva vnitra stanovena od samotného počátku platnosti ustanovení § 97 zákona o elektronických komunikacích, které stanovilo nárok podnikatelů na úhradu nákladů na uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Toto řešení bylo zvoleno se souhlasem všech zúčastněných stran včetně Ministerstva vnitra z toho důvodu, že povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje vyplývá přímo ze zákona (viz § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích). Nelze tedy ve smyslu § 97 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích stanovit, kdo „si úkon vyžádal nebo jej nařídil“, nicméně podnikatelům uvedeným v § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích za tuto povinnost náleží úhrada nákladů. Co se týká nákladů na automatizaci, jedná se o náklady, které souvisí se zařízením sloužícím pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Zavedení automatizace je efektivním řešením pouze v případě, pokud podnikatel zpracovává velký objem žádostí o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od oprávněných subjektů. Vzhledem k tomu, že v celkovém objemu téměř 100 % žádostí pochází od Policie ČR (např. v období od účinnosti vyhlášky č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů, tvořily úhrady Policie ČR za poskytování provozních a lokalizačních údajů 99,7 % všech úhrad za poskytnutí provozních a lokalizačních údajů), lze konstatovat, že k případné automatizaci je přistupováno s ohledem na velký objem žádosti ze strany Policie ČR. Kdyby se celkové počty žádostí o informace pohybovaly v řádech žádostí ostatních oprávněných subjektů (bez Policie ČR), nedávala by automatizované smysl a zcela by postačovalo manuální vyhledávání. Úhrada nákladů na automatizaci prostřednictvím Ministerstva vnitra tedy odpovídá dikci § 97 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích: „Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.“ Případné rozúčtovávání nákladů na automatizaci mezi všechny oprávněné subjekty navíc není možné z důvodu chybějícího vhodného alokačního klíče. Dělení nákladů rovným dílem je vzhledem k výše uvedenému nepoměru v počtech žádostí o provozní a lokalizační údaje nespravedlivé (je třeba poznamenat, že některé oprávněné subjekty v některých letech nevznesou jedinou žádost o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů). Dělení podle počtu žádostí vzhledem dříve uvedenému také nedává smysl – použijeme-li poslední dostupné údaje jako příklad, okolo 99,7 % nákladů by stále hradilo Ministerstvo vnitra, některé oprávněné subjekty by i nadále nehradily nic (subjekty, které nevznesly žádost) a zbývající oprávněné subjekty by hradily 0,3 % nákladů, přičemž by výše těchto nákladů byla značně proměnlivá pro jednotlivé oprávněné subjekty nejen podle toho, kolik samy vznesly žádostí, ale také podle toho, kolik žádostí vznesly ostatní subjekty. To by mělo za důsledek naprostou nemožnost naplánovat si příslušnou část rozpočtových kapitol jednotlivých oprávněných subjektů. Na straně subjektů, které mají nárok na úhradu nákladů, by potom rozúčtovávání cca 0,3 % nákladů na automatizaci přineslo zvýšenou administrativní zátěž a zvýšení souvisejících billingových nákladů, jednalo by se tedy o značně neefektivní variantu bez jakéhokoliv přínosu.
Vyúčtování nákladů za poskytnutí provozních a lokalizačních údajů a poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby se zasílá za měsíc, ve kterém byl vyřízen požadavek, a budou ji hradit ty oprávněné subjekty, které si údaje a informace vyžádaly.
Vyúčtování nákladů na plnění podle § 2 až 4 se zasílá do dvacátého pátého dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl nárok na úhradu nákladů, a vyúčtování nákladů za měsíc listopad se zasílá nejpozději do 10. prosince téhož roku. Vyúčtování nákladů za měsíc prosinec se zasílá v lednu následujícího roku.
Vyhláška předpokládá měsíční frekvenci vyúčtování nákladů, nicméně reaguje v odstavci 9 na situaci, kdy je vhodnější se souhlasem oprávněného subjektu zvolit jinou frekvenci zasílání vyúčtování úhrady nákladů. Jedná se o běžnou situaci z praxe, kdy se v určitých případech může jednat o vyúčtování nákladů na tak malé částky, že by nebylo ekonomické je zasílat každý měsíc, ale je vhodnější a z ekonomického hlediska i efektivnější zvolit méně častou frekvenci zasílání vyúčtování nákladů.
K § 6:
Do celkové výše nákladů je přípustné zahrnout pouze náklady efektivně vynaložené. To například znamená, že v případě, kdy povinný subjekt používá zařízení nejen pro potřeby oprávněného subjektu, ale i pro potřeby vlastní, náleží mu úhrada pouze poměrné části nákladů.
Dále ustanovení § 6 obsahuje pravidla, podle jakých se mají používat sazby uvedené ve sloupcích standardizované žádosti a ostatní žádosti v příloze k této vyhlášce. Sazby uvedené ve sloupci standardizované žádosti se použijí pouze v případě, pokud oprávněný subjekt zaslal standardizovanou žádost a zároveň subjekt, kterému náleží úhrada nákladů, pořídil zařízení, které umožňuje automatizované zpracování obdržené standardizované žádosti. V opačném případě se použijí sazby uvedené ve sloupci Ostatní žádosti. Uvedené zohledňuje, že podnikatel, který nepořídil zařízení umožňující automatizované zpracování požadavků a tedy vyřizuje příslušný požadavek manuálně, má stejné náklady na jeho vyřízení, jako by se jednalo o ostatní žádost (pro malé a středně velké operátory, kteří vyřizují malé množství požadavků ročně, nemá smysl zavádět automatizaci).
Dále jsou ve společných ustanoveních stanovena pravidla spojená s dokládáním částek vyčíslených ve vyúčtování nákladů. Ustanovení obsahuje výčet dokladů, kterými povinný subjekt dokládá vyúčtování nákladů.
Náklady neobsahují daň z přidané hodnoty, která se uplatňuje podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost za správnost vyúčtování nákladů je na povinných subjektech.
K § 7:
Vzhledem k tomu, že k provedení § 97 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, je vydávána nová vyhláška, je v souladu s čl. 52 Legislativních pravidel vlády zahrnuto zrušovací ustanovení, kterým se zrušuje dosavadní vyhláška č. 486/2005 Sb., kterou se stanoví výše a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby.
K § 8:
Účinnost vyhlášky se z důvodu jednoznačnosti a za účelem snadnější implementace na straně oprávněných subjektů i operátorů navrhuje dnem 1. ledna 2014. Vzhledem k tomu, že se nejedná o významnou změnu v principu úhrad nákladů (jde především o aktualizaci výše sazeb na úhradu nákladů v příloze vyhlášky), není nutné stanovit lhůtu potřebnou pro případnou implementaci.
K příloze:
Příloha stanovuje výši úhrady nákladů na poskytování provozních a lokalizačních údajů a poskytování informací z databáze účastníků. Výše úhrady nákladů je závislá na pracnosti jednotlivých úkonů a je stanovena částkou na jeden úkon. Tato částka je odvozena od minut potřebných k vyřízení požadavku a minutové sazby zahrnující kromě mzdových nákladů včetně zdravotního a sociálního zabezpečení i veškeré související náklady, a také od celkových ročních nákladů na předmětné činnosti. Při stanovení úhrad vycházel Úřad z podkladů získaných od operátorů, kteří mají zkušenosti s poskytování úkonů uvedených v příloze oprávněným subjektům.
Výše nákladů odpovídá také formě komunikace mezi oprávněným subjektem a příslušným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, na základě praktických zkušeností lze konstatovat, že forma odpovědi odpovídá formě žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů a údajů z databáze účastníků. Úkony se dělí podle způsobu, jakým byla žádost o poskytnutí údajů podána, a to na standardizované žádosti a ostatní typy žádostí (více viz zvláštní část k § 1).
4
Pro projednání Legislativní radou vlády