Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN9DCKNJ5M najdete zde
쿐놡 > ß က á Ý Þ ꗬÁ쀏Ѕ ደ¿ က ࠀ 䊾橢橢 Ѕ娮愭愭腹 Ί ) · ਼ ਼ ឬ . ៚ $ ᠒ ᠒ ᠒ 8 ᡊ \ ᢦ Ä ᠒ ✉ Ǧ ᥪ ᥪ ᦀ ᦀ ᦀ ᩛ ᩛ ᩛ ☐ ☒ ☒ ☒ ☒ ☒ ☒ $ ⣯ ʲ ⮡ z ☶ ᬱ ᩛ ᩛ ᬱ ᬱ ☶ ᦀ ᦀ Û ⛃ ồ ồ ồ ᬱ Ȳ ᦀ ᦀ ☐ ồ ᬱ ☐ ồ ồ V Ⓚ @ ▄ ᦀ 禀�ǎ ᵣ ─ ◼ ⛙ 0 ✉ ┌ x Ⱋ ᷱ Ⱋ ▄ Ⱋ ▄ x ᩛ " ồ ᪕ ᪩ ᩛ ᩛ ᩛ ☶ ☶ ᷱ â ᩛ ᩛ ᩛ ✉ ᬱ ᬱ ᬱ ᬱ Ⱋ ᩛ ᩛ ᩛ ᩛ ᩛ ᩛ ᩛ ᩛ ᩛ ਼ శ ᙲ ĺ Ē Ѕ
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ………. 2013,
kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního zákoníku
Čl. I
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 56 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Nepodmíněný trest odnětí svobody se vykonává diferencovaně ve dvou typech věznic, a to
a) ve věznici, nebo
b) ve věznici se zvýšenou ostrahou.
(2) Soud zpravidla zařadí
a) do věznice pachatele, u kterého nejsou splněny podmínky pro zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou,
b) do věznice se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen výjimečný trest (§ 54), kterému byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108), kterému byl za zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3) uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osm let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.“.
2. V § 57 odst. 1 se slova „, který se od věznice, v níž dosud odsouzený trest vykonává, může lišit o jeden stupeň“ zrušují.
3. V § 57 odst. 2 se slova „do věznice s mírnějším režimem“ nahrazují slovy „z věznice se zvýšenou ostrahou do věznice“.
4. V § 57 odst. 3 se slova „s přísnějším režimem“ nahrazují slovy „se zvýšenou ostrahou“.
5. V § 57 odst. 4 písm. b) se slova „trest vykonává ve věznici se zvýšenou ostrahou, před výkonem alespoň jedné čtvrtiny“ nahrazují slovy „dosud nevykonal alespoň jednu čtvrtinu“.
6. V § 57 odstavec 5 zní:
„(5) Na návrh odsouzeného, který ve věznici se zvýšenou ostrahou vykonal nepřetržitě alespoň jednu čtvrtinu uloženého trestu, nejméně však šest měsíců, může soud rozhodnout o jeho přeřazení do věznice; to neplatí pro odsouzeného, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí.“.
7. V § 57 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
8. V § 57 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.
9. V § 99 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ochranné léčení lze vykonat ve věznici i ve věznici se zvýšenou ostrahou.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Zařazení odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem, věznice s dozorem a věznice s ostrahou se dnem účinnosti tohoto zákona mění na zařazení do věznice.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. III
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 276/2013 Sb., se mění takto:
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1) Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení, zajištění bezpečnosti a režimu výkonu trestu do dvou typů, a to na
a) věznice,
b) věznice se zvýšenou ostrahou.“.
2. V § 59 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
3. V § 59 odst. 6 větě druhé se za slovo „odsouzeného,“ vkládají slova „kterému byl uložen výkon trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou nebo“.
4. V části první hlavě IV se za díl 9 vkládá nový díl 10, který včetně nadpisu zní:
„Díl 10
Výkon trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou
§ 72b
Při výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se nepoužijí ustanovení § 19 odst. 8, § 45 odst. 2 písm. g) a h), § 56 odst. 1 a 2 a § 68.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2014.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
1. Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1.2. Definice problému
Podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se trest odnětí svobody vykonává ve věznicích čtyř typů, a to ve věznici se zvýšenou ostrahou, s ostrahou, s dozorem a s dohledem. O zařazení odsouzených do některého z těchto typů věznic a přeřazení mezi typy věznic rozhodují soudy podle trestního zákoníku a trestního řádu. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 8 odst. 1 stanoví pouze obecně, že věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti. Konkrétní režim v jednotlivých typech věznic stanoví prováděcí vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.
Jiná situace je při výkonu trestního opatření odnětí svobody u mladistvých. Nepodmíněné odnětí svobody se u mladistvých, kteří nepřekročili devatenáctý rok svého věku, vykonává odděleně od ostatních odsouzených ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních pro mladistvé, kdy se nepočítá s jejich další vnější diferenciací.
Navrhovaná změna vnější diferenciace věznic vychází především z potřeby vytváření moderního penitenciárního zacházení s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody. Základním cílem je vytvořit takové podmínky, které přispějí k resocializaci těchto osob a na co nejmenší míru sníží riziko opakování trestné činnosti.
1.3. Popis současného stavu
Diferenciací věznic se rozumí diferenciace dvojího druhu, a to
- vnější a
- vnitřní.
Vnější (soudní) diferenciací se rozumí zařazování odsouzených do jednotlivých typů věznic dle míry vnějšího zabezpečení a vnitřní bezpečnosti. Způsob výkonu trestu v jednotlivých typech věznic upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody a jeho prováděcí vyhláška. O zařazení i případném následném přeřazení odsouzeného do jednotlivých typů věznic rozhoduje soud ve svém pravomocném rozhodnutí.
Vnitřní diferenciací se rozumí umisťování odsouzených do jednotlivých věznic a jednotlivých oddělení věznic podle uplatňovaných programů zacházení ve vztahu k rozdílným skupinám odsouzených, a to v působnosti Vězeňské služby ČR.
Mladiství odsouzení do devatenácti let věku jsou specifickou skupinou, pro niž právní předpis stanoví zařazování do speciálních věznic (do zvláštních oddělení věznic) odděleně od dospělých; s vnější diferenciací věznic se u této skupiny odsouzených nepočítá.
Nevýhody stávající právní úpravy vnější diferenciace spočívají zejména v těchto skutečnostech:
Soud zařazuje odsouzené do některého typu věznice výhradně na základě trestněprávních kritérií. Navíc soud může v podstatě zařadit odsouzeného do jakéhokoli typu věznice (nejde-li o výjimečný trest) a soudy k zařazení postupují rozdílně – zařazují odsouzené s téměř identickou charakteristikou osobnosti, identickými kriminogenními riziky a potřebami a identickou délkou uloženého trestu do různých typů věznic. V důsledku toho musí Vězeňská služba ČR realizovat několikanásobný počet identických programů pro stejné kategorie odsouzených, avšak umístěných v různých typech věznic. Situaci nelze řešit jinak než změnou právní úpravy, neboť např. metodika či sjednocování judikatury by znamenala zasahování do nezávislého soudního rozhodování.
Soud zařazuje odsouzené do některého typu věznic podle podkladů, které má k dispozici ke dni svého rozhodnutí. Nemůže tedy dostatečně zohlednit kriminogenní a bezpečnostní hlediska, která se během výkonu trestu odnětí svobody u odsouzených mění a vyvíjejí, hlavně v důsledku uplatňovaného programu zacházení. Tyto změny má k dispozici pouze Vězeňská služba ČR.
Obdobná situace je při přemisťování odsouzených z jednoho typu věznice do druhého. Přeřazování je zdlouhavý, těžkopádný a nákladný proces, ve kterém je nutno zohlednit bezpečnostní hlediska, a prodlení může mít vážné následky. Někdy je spojen se zbytečnými eskortami. Přeřazování je vázáno procesními lhůtami, a tak je tento systém málo flexibilní a motivační. Je doprovázen agendou, kterou trestní justice vnímá jako obtíž, když hlavním posláním soudů je rozhodování o vině a trestu, nikoliv o způsobu výkonu trestu.
Současná právní úprava neodpovídá doporučení Evropských vězeňských pravidel č. 51.4, podle kterého musí být každý vězeň vězněn v takových bezpečnostních podmínkách, které odpovídají adekvátnímu stupni rizika. Do mírnějších typů věznice s dozorem a s dohledem jsou zařazováni i vysoce rizikoví odsouzení trestaní za závažnou trestnou činnost, do věznice s ostrahou jsou zařazováni i méně rizikoví odsouzení trestaní za bagatelní trestnou činnost, kterou provádějí opakovaně (recidivisté). Do věznic s dohledem jsou přeřazováni odsouzení s dlouhodobými tresty za závažnou trestnou činnost. Pro tyto odsouzené pak musí Vězeňská služba ČR z bezpečnostních důvodů zřizovat pseudooddělení s dohledem ve věznicích přísnějších typů.
Rozlišení stávajících typů věznic stanovené ve vyhlášce, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, spočívá v podstatě ve frekvenci vyhodnocování programu zacházení, zařazování na pracoviště, pohybu ve věznici, přítomnosti zaměstnanců Vězeňské služby ČR při návštěvách a možnosti povolit v mírnějším typu věznice dočasně opustit věznici. Základním kritériem zařazení odsouzeného do některého z typů věznic je však hledisko zajištění bezpečnosti a způsob vnějšího střežení. Proto jsou uvedené rozdíly mezi jednotlivými typy věznic vždy aplikovány pouze ve standardní situaci a ve vztahu ke konkrétnímu odsouzenému se vždy zohledňuje riziko ohrožení bezpečnosti. Práva a povinnosti všech odsouzených, stanovená zákonem o výkonu trestu odnětí svobody, jsou bez ohledu na zařazení do typu věznic shodná.
Celá agenda přeřazování odsouzených z jednoho typu věznice do jiného soudy zatěžuje. V České republice je projednáváno více než 150 návrhů na přeřazení odsouzených měsíčně, ročně se jedná průměrně o bezmála 2000 projednávaných věcí, které nepřiměřeně zatěžují trestní agendu soudů. Nadto soudy vycházejí v podstatě pouze z podkladů poskytnutých Vězeňskou službou ČR. Přirozeným důsledkem je pak formální přístup k rozhodování o přeřazení.
Přeřazování odsouzených mezi jednotlivými typy věznic:
RokZmírnění režimuZpřísnění režimuCelkem přeřazenýchPrůměrný počet osob
ve výkonu trestu odnětí svobody20091398417181519438201017204972217194492011153442019542038520121442461190320907
1.4. Identifikace dotčených subjektů
Vězeňská služba ČR, soudy rozhodující o trestu a způsobu jeho výkonu, o společném způsobu výkonu (§ 320 odst. 3 trestního řádu), o přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice, státní zastupitelství a další subjekty vykonávající dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba a trest odnětí svobody, registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu duchovní služby v místech výkonu vazby a trestu, orgány poskytující sociální služby ve věznicích s cílem napomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek pro jejich budoucí samostatný život na svobodě a samozřejmě osoby odsouzené k trestu odnětí svobody.
1.5. Popis cílového stavu
Cílem návrhu je umožnit ve věznicích adekvátní diferenciaci odsouzených, a to podle posouzení jejich osobnostních faktorů, trestné činnosti z hlediska penitenciárního, zohledňovat rizika a bezpečnost a umožnit lepší organizaci rozvoje a implementace standardizovaných programů a specializovaného zacházení v konkrétních věznicích. Povede to k efektivnějšímu zacházení s odsouzenými a jejich úspěšnější reintegraci do společnosti a v dlouhodobém důsledku ke snižování rizik recidivy.
1.6. Zhodnocení rizika
V případě zachování stávajícího stavu budou přetrvávat veškerá negativa popsaná v části 1.3.
2. Návrh variant řešení a vyhodnocení jejich nákladů a přínosů
VARIANTA I – ponechání současného stavu
Ponechání stávající právní úpravy se jeví jako nevhodné, neboť by to znamenalo zachování dosavadních problémů (viz 1.3.).
VARIANTA II – zavedení pouze dvou typů věznic
Možností, jak odstranit negativa vyplývající ze současné právní úpravy, je zavedení pouze dvou typů věznic, a to věznice a věznice se zvýšenou ostrahou.
Změna vnější diferenciace patří k základním změnám v rámci Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2015. Vychází z Doporučení Rec (2006)2 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům k Evropským vězeňským pravidlům, z Doporučení Rec (2003)23 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o zacházení s odsouzenými k doživotním a jiným dlouhodobým trestům a rovněž z doporučení uvedených ve zprávách pro vládu České republiky o návštěvě České republiky, které vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) v letech 2006 a 2008.
Změna vnější diferenciace vychází rovněž z Doporučení CPT obsaženého ve zprávě pro vládu Slovenské republiky z roku 2009. CPT v bodě 54 této zprávy poukázal na skutečnost, že vnější diferenciace výkonu trestu v působnosti soudů podle závažnosti a okolností spáchaného trestného činu nezohledňuje jiné faktory, např. chování a potřeby odsouzeného a bezpečnostní rizika s tím, že posuzování těchto faktorů se má uskutečnit po nástupu do výkonu trestu a nikoliv na úrovni ukládání trestu. CPT proto doporučil zavedení vhodného systému rozdělování a diferenciace vězněných osob v působnosti vězeňské služby.
Předpokládá se, že při nástupu odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody bude odsouzený na základě komplexní diagnostiky umístěn do konkrétní věznice, v níž mu bude stanoven program zacházení. Komplexní diagnostikou se rozumí odborné posouzení několika osob – vychovatele, speciálního pedagoga či psychologa, příp. dalších. Vzhledem k participaci vícero osob včetně využití hodnotícího systému na procesu umístění odsouzeného je navrhovaný režim výrazně méně rizikový, a to i z hlediska rizika korupčního. Na základě plnění stanoveného programu zacházení v rámci průběžného hodnocení a při splnění stanovených kritérií souvisejících s bezpečností, délkou trestu apod. bude docházet ke změnám oddělení, ve kterém je odsouzený umístěn. Při využití adekvátní diferenciace a hodnotícího systému zaměřeného na rizika a kriminogenní potřeby (jako např. SARPO) bude u odsouzených možno lépe posuzovat osobnostní faktory, trestnou činnost z hlediska penitenciárního a zohledňovat rizika, bezpečnost a celkové potřeby pro zacházení a Vězeňská služba ČR bude moci lépe organizovat rozvoj a implementaci standardizovaných programů a specializovaného zacházení v konkrétních věznicích, což by mělo směřovat k efektivnějšímu zacházení s odsouzenými a jejich úspěšnější reintegraci do společnosti a v dlouhodobém důsledku ke snižování rizik recidivy.
Věznice bude vnitřně diferencována na oddělení:
a) s nízkým stupněm zabezpečení,
b) se středním stupněm zabezpečení,
c) s vysokým stupněm zabezpečení.
Do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení budou umisťováni odsouzení s nízkým vnějším a vnitřním rizikem. Tyto odsouzené bude možno zpravidla zaměstnat na pracovištích mimo věznici s volným pohybem při plnění pracovních úkolů. Ředitel věznice stanoví prostor, ve kterém se budou moci v určeném čase pohybovat.
Do oddělení se středním stupněm zabezpečení budou umisťováni odsouzení se středním vnějším a vnitřním rizikem. Tyto odsouzené bude možno zpravidla zaměstnat na nestřežených pracovištích mimo věznici.
Do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení budou umisťováni odsouzení s vysokým vnějším a vnitřním rizikem. Tyto odsouzené bude možno zpravidla zaměstnat na pracovištích uvnitř věznice nebo na střežených pracovištích mimo věznici.
Výhody navrhované právní úpravy spočívají zejména v těchto skutečnostech:
Systém vnější diferenciace se výrazně zjednoduší, zpřehlední a bude fungovat za jasně stanovených podmínek. Soudy budou nadále rozhodovat o zařazení do jednoho ze dvou typů věznic (do věznice nebo do věznice se zvýšenou ostrahou). Rozdíl mezi oběma typy bude stanoven přímo zákonem o výkonu trestu odnětí svobody. Bude spočívat v tom, že Vězeňská služba ČR nebude moci povolit odsouzenému, zařazenému soudem do věznice se zvýšenou ostrahou, opuštění věznice ani přerušení výkonu trestu. Kritériem pro rozhodování soudů o zařazení odsouzeného do jednoho ze dvou typů bude i nadále především kritérium trestněprávn ࠀ ࢤ औ ख द म । ० ଐ ஔ ை ຺ ເ ໒ ༆ ༨ ཪ ᅺ ᆺ ᔴ ᔼ ᘲ ᘴ 훩탩뻇ꦐꧩ汾婾繬沩䢩ᘢࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢݨम䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢ筨圙䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢ䵨㕘䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔱࡨ덭ᘀࡨ덭䈀Ԫ䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ桰ÿÿ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔐͨ桊ᘀࡨ덭愀ᡊ ᔐͨ桊ᘀ楨驐愀ᡊ ᘊ楨驐愀ᡊ ᘥࡨ덭㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀࡨ덭㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᰀࠀ ख र ल ा ी । ० ଐ ஔ ெ ை î â Û � Ë 먀 ° 鰀 輀 輀 輀 ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³ጀ ␃ԃĤ␆ᄁ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧洈³ऀ 搒ðꐔ 摧洈³̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ ♀愀Ĥ摧洈³ༀ ␃ԃĤ␆ሁĀ᐀¤愀̤摧洈³ꐓ 摧洈³Ѐ摧洈³ꐔ 摧洈³̤̀␅Ĥ搒ðꐔ ♀愀̤摧洈³က ཨ ཪ ྫྷ ྮ ၨ ႐ ი ლ ᄎ ᇠ ᔴ ᔶ ᔸ ᘲ ᘴ ᘶ ᘸ ò á 퐀 Ô 쌀 Ô 퐀 µ 딀 ꀀ Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 ᐀ ␃༃ᲄᄁዾĀ᐀¤帀ᲄ态懾̤摧洈³ഀ 萑˅搒ðꐔ 葠˅摧洈³က ␃ᄃ얄ሂĀ᐀¤怀얄愂̤摧洈³ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³က ␃ᄃ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧洈³ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³ሀᘴ ᘶ ᘸ ᘺ ᜮ ᜲ ៤ ᥐ ᥘ ᯈ ᯌ ᱲ ᱸ ᳠ ᳤ ᷘ ᷪ Ḕ ᾶ ‐ † • ⍈ ⎈ ⑰ ⑸ ⒰ ⓞ ☲ ☸ ⚈ ⚌ ➪ ➮ ⡤ ⢾ 훫훀훀훀훀훀훀훀삪샖횒횀홮홟훀훀훀Àᔜࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J ᘢ䵨㕘䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢݨम䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔮࡨ덭ᘀࡨ덭㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡ࡨ渀Ո琄Ոᔫࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ栀䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀࡨ덭㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔨࡨ덭ᘀ함䕭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ո┄ᘸ ᜪ ᜬ ᜮ ៤ ៦ ᥐ ᥒ ᥔ ᦊ ᦌ ᯆ ᯈ ᰌ ᰎ ᱲ ᱴ ᳞ ᳠ ᷘ ᷚ ᷜ ᷪ ò ò ò ò ò á ò ò ò ò 팀 Ó 팀 ̀Ĥ搒ðꐔ 愀Ĥ摧洈³က ␃ᄃ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧洈³ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³ᘀᷪ Ḕ Ḗ ὸ ὺ ὼ ᾀ ᾂ ᾄ ᾆ ᾈ ᾊ ᾌ ᾎ ᾐ ᾒ ᾔ ᾖ ᾘ ᾚ ᾜ î × Æ ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ ♀愅Ĥ摧洈³ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³ऀ 搒ðꐔ 摧洈³̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ ♀愁Ĥ摧洈³ᔀᾜ ᾞ ᾠ ᾶ ‐ † • ⒬ ⒮ ⒰ ⓞ ⓠ ◔ ◬ ☲ ò ò × 준 É 밀 ¼ 밀 ¨ 需 舀 ᐀ ␃༃ᲄᄁዾĀ᐀¤帀ᲄ态懾̤摧洈³က ␃ᄃ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧洈³ጀ ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx②會ࡤ덭洀Ĥఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³̀Ĥ搒ðꐔ 愀Ĥ摧洈³ऀ 搒ðꐔ 摧洈³̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ ♀愁Ĥ摧洈³ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³ༀ☲ ☴ ⚆ ⚈ ➦ ➨ ➪ ⡒ ⡔ ⡤ ⢾ ⣀ ⣌ ⣎ ⧰ ⧲ ⧴ ⨊ ⨌ ⨞ ⨠ ⨮ ⨰ ò ò ò ò å å å ò å 퐀 Ô 였 Æ 였 ̀Ĥ搒ðꐔ 愀Ĥ摧洈³̀Ĥ␆ሁĀ᐀¤$♀愀Ĥ摧洈³ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³ᘀ⢾ ⨊ ⨞ ⨰ ⪚ ⫔ ⫖ ⭼ ⮔ ⴸ 폫銧扼㝍$ ᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀H ᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔲࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ栀䡮Ѕ䡴Ѕᔮࡨ덭ᘀࡨ덭㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡ࡨ渀Ո琄Ոᔨࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ո⨰ ⪒ ⪔ ⪖ ⪘ ⪚ ⪺ ⪼ ⫔ ⫖ ⭄ ⭆ ⭼ ⭾ ⮔ ⴸ ⴺ ㎴ ㎶ 㘺 㘼 î ä ä 휀 × 휀 Ê 쨀 Ê 쨀 Ê 쨀 Ê 쨀 Ê 쨀 Ê 쨀 Ê 쨀 Ê ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧偩ऀ 搒ðꐔ 摧洈³က ␃ᄃ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧⾠Úᜀ ⸄ ⹂ ⺾ ⻔ ⾔ ⾢ と ま よ り ゚ ゜ ヘ ペ ㅦ 㙔 㢔 㢖 㢪 㢮 㢲 㣪 徎 忘 攢 敖 斢 旌 旎 旐 晰 暤 暨 曌 曐 曦 曺 曾 月 朖 朜 未 朮 杈 杊 柪 栆 桖 桘 棨 棪 椞 楎 樊 樌 樎 檎 ����������귃귃귃쎭骭 ᘥ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀H ᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀H㤀㘼 㢮 㢰 㢲 㣪 㣬 㥮 㦄 㦚 㦜 㲴 㲶 㺀 㺂 䂈 䂊 䅈 䅊 䜚 ò ò Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë ò 뜀 ጀ ␃ਃ&䘋옍ĄŔሀĀ᐀¤愀̤摧偩'̤̀옍2鐐⠃밇倊砑కꀙ㐜젠尣萪ᠮ갲䀵9 ሀĀ᐀¤愀̤摧偩ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ሀ䜚 䜜 䧮 䧰 ䷼ ䷾ 厨 厪 姼 姾 嵬 嵮 巜 州 左 帆 帨 幎 幸 庸 ê 혀 Å 혀 ê 혀 ê 혀 Å 혀 ¸ 렀 ¸ ꜀ § ꜀ § ꜀ § ̀Ĥ搒ðꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧璼Îఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩က ␃༃咄ሁĀ᐀¤帀咄愁̤摧偩ጀ ␃ਃ&䘋옍ĄŔሀĀ᐀¤愀̤摧偩᐀ ␃༃咄ᄁ겄ዾĀ᐀¤帀咄态겄懾̤摧偩ጀ庸 庺 廄 廎 廖 5 ␀ $ ␀ ̀Ĥ搒ðꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧璼Î준 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४ᔋ≕Έ Ӻ Ӽ ڥ ൊ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖ 瑹璼ÎЀ廖 廠 廬 廮 廸 î $ 준 摫Ý ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४ᔋ≕Έ Ӻ Ӽ ڥ ൊ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖ 瑹璼Î̀Ĥ搒ðꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧璼ÎЀ廸 异 弊 弔 张 î î ̀Ĥ搒ðꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧璼ÎЀ张 弢 弬 弶 弾 5 ␀ $ ␀ ̀Ĥ搒ðꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧璼Î준 摫ƺ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४ᔋ≕Έ Ӻ Ӽ ڥ ൊ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖ 瑹璼ÎЀ弾 彈 彔 彖 彠 î $ 준 摫ʗ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४ᔋ≕Έ Ӻ Ӽ ڥ ൊ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖ 瑹璼Î̀Ĥ搒ðꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧璼ÎЀ彠 彪 彲 彼 很 î î ̀Ĥ搒ðꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧璼ÎЀ很 徊 後 徎 忘 5 ⠀ ( ⠀ ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩준 摫ʹ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४ᔋ≕Έ Ӻ Ӽ ڥ ൊ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖ 瑹璼ÎЀ忘 忚 攞 攠 攢 敖 敘 椞 椠 楎 楐 樊 樌 樎 樐 檎 檐 櫠 櫢 毘 毚 氶 永 浪 浬 燼 ò ò ò ò ò ò ò ò � Þ � ò � Þ ò ò ̤̀옍ᰂ퀂ሀĀጀ碤᐀¤愀̤摧偩ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ᤀ檎 櫠 櫢 毘 毚 氶 泎 浀 浔 浪 浬 燺 皶 皸 皾 盐 盖 矸 矾 础 窲 糄 給 絨 絬 纨 纪 肬 肮 胼 胾 脲 脴 腂 腄 膚 臖 臞 舞 쿥ꖼ볥벐벐벐뱼벐벐벐벐뱣벐벐벐벐벐벐벐 ̰j ᔀࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩐 䩑 ࡕ愁ᡊ琀H ᔧࡨ덭ᘀ楨驐㘀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡴 ᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀H ᔭࡨ덭ᘀ楨驐㨀脈血
䩃䩏 䩐 䩑 嶁脈䩡ᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀H ᔪࡨ덭ᘀ楨驐䀀ઈ䌀ᡊ伀J倀J儀J尀脈憁 ᔳࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈࠶㪁脈血
䩃䩏 䩐 䩑 嶁脈䩡☀燼 燾 皸 皺 脲 脴 膔 臘 舢 艨 艪 蓘 蓚 虮 虰 蠼 蠾 裒 裔 뼎 뼐 설 섦 얒 얔 ò ò ò ò ò ò ò ò ò Ï Ï Ï ᄀ ␃ਃ&䘋搒ðꐔ ②會楤驐洀Ĥက ␃ഃ׆ĀঃሀĀ᐀¤愀̤摧偩ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩᠀舞 舨 艪 艰 芼 苶 茸 荰 莄 葴 葶 蓔 蓚 蓲 蔲 蕪 薸 藬 蘀 虪 虰 虶 蛄 蛼 蝂 蝆 蠼 趜 븀 픨 픪 � � � � � � �������������쇃迃迃秃迃迃à ᔫࡨ덭ᘀ楨驐㘀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕ̴j ᔀࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩐 䩑 ࡕ愁ᡊ渀Ո琄Ոᔭࡨ덭ᘀ楨驐㨀脈血
䩃䩏 䩐 䩑 嶁脈䩡唃Ĉᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀H ᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀H⤀í. Umístění do konkrétního oddělení v rámci typu věznice bude zajišťovat Vězeňská služba ČR podle stupně vnějšího a vnitřního rizika.
Vězeňská služba ČR bude mít možnost vybudovat flexibilní, jednotně strukturovaný systém umisťování a přemisťování odsouzených na základě vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik, plnění programu zacházení, dodržování vězeňského režimu a realizace výstupního programu.
Důsledně bude uplatňováno doporučení Evropských vězeňských pravidel č. 51.4, že vězeň musí být vězněn v takových bezpečnostních podmínkách, které odpovídají adekvátnímu stupni rizika. Dojde k daleko lepšímu rozlišení mezi odsouzenými na základě široké palety faktorů zohledňovaných nástrojem SARPO. Redukce typů věznic umožní, aby v konkrétní věznici se stavebnětechnickým a bezpečnostním vybavením byli umisťování odsouzení se stejnou mírou rizika. Tím se vytvoří prostor pro jednotný program zacházení, odpovídající právě tomuto riziku a jeho důsledné realizaci.
Vězeňská služba ČR bude moci lépe organizovat rozvoj a implementaci standardizovaných programů a specializovaného zacházení v konkrétních věznicích.
V důsledku návrhu lze očekávat snížení počtu soudního rozhodování o přeřazování do jiného typu věznice i snížení počtu rozhodování o společném způsobu výkonu postupně uložených trestů odnětí svobody. Realizace návrhu nebude mít v praktických podmínkách každodenního fungování Vězeňské služby ČR podstatné personální dopady a nevyžádá si prakticky žádné introdukční náklady. Předpokládá se naopak efektivnější vynakládání finančních zdrojů na zabezpečení chodu věznic, neboť odsouzení zařazení soudem do věznice budou Vězeňskou službou ČR umisťování do oddělení v konkrétní věznici již podle míry rizika stavebně zabezpečené. Předpokládá se, že v delším časovém horizontu tak bude mít toto opatření kladný vliv na snížení míry recidivy. Opakovaně odsouzení přitom dnes tvoří cca 2/3 odsouzených. Snížení recidivy povede ke snížení nákladů na výkon trestu, podle kvalifikovaného odhadu do 50 mil. Kč v nejbližších letech. Přesnější vyčíslení této změny není v současné době možné, neboť odvisí od řady vnějších faktorů jako je např. celková míra kriminality, počet dopadených a odsouzených pachatelů, trestní politika státu, a celé řady dalších. Nicméně Vězeňská služba ČR bude průběžně velmi podrobně analyzovat finanční aspekty této změny, a to hlavně s cílem v čase a v konkrétních případech znát úspory svých nákladů, kterých bylo dosaženo právě z titulu této právní úpravy.
Trestní politika v České republice směřuje ke sbližování a sjednocování naší právní praxe s právními principy zemí Evropské unie, které zahrnují především užití uvěznění jako zákonného nástroje ultima ratio, posílení principů restorativní justice, uplatňování alternativních trestů a rozvíjení individuálního zacházení s vězněnými osobami. Změna systému vnější diferenciace (a s ní související následné změny) je jednou ze zásadních podmínek naplnění těchto záměrů.
Čtyři typy věznic nejsou obvyklé i z hlediska mezinárodního srovnání.
V evropských státech jsou obvykle tři typy věznic, které se od sebe liší bezpečnostním zajištěním a přísností režimu vězňů. Pro tyto typy věznic se obvykle užívá názvů minimal security (minimální stupeň střežení/zabezpečení), medial security (střední stupeň střežení/zabezpečení) a maximal security (nejvyšší stupeň střežení/zabezpečení) nebo se hovoří o věznicích uzavřených, polootevřených a otevřených.
Ve skandinávských státech, ve Švýcarsku a v Německu se formálně rozlišují dva typy věznic: otevřené a uzavřené věznice.
V Německu se však uzavřené věznice rozdělují na ty, kde je mírný stupeň zacházení (pro osoby s krátkými tresty odnětí svobody) a na ty s přísnějšími bezpečnostními opatřeními (pro osoby s delšími tresty odnětí svobody). Nejmírnější stupeň zabezpečení je ve věznicích otevřených. Německá úprava tedy v rámci uzavřených věznic rozlišuje dva typy, což de facto znamená, že německý systém je systém se třemi typy věznic. Nejmírnější stupeň zabezpečení (zařízení jsou pouze oplocena, nejsou zamřížována) je Německu v tzv. otevřených věznicích.
Švýcarské otevřené věznice jsou primárně určeny pro prvotrestané (pachatelé, kteří v poslední pěti letech neodpykali trest delší tří měsíců a nebyli nikdy považováni za tzv. zločince ze zvyku). Uzavřené věznice jsou ve Švýcarsku určeny pro recidivisty. Uvádí se však, že zmíněná kritéria nehrají klíčovou úlohu a k zařazování do jednotlivých typů věznic dochází na základě hodnocení rizik (kriminální potenciál pachatele, nebezpečí útěku) s přihlédnutím k délce trestu a závažnosti spáchaného trestného činu.
Ve Finsku mohou v otevřených věznicích (zařízení bez mříží) vězňové pracovat mimo věznice. Trest zde vykonává přibližně 25 % vězňů.
V České republice rozhoduje o zařazení nebo přeřazení (během výkonu trestu odnětí svobody) do příslušného typu věznice soud (srov. § 56 a 57 trestního zákoníku a § 9 a 10 zákona o výkonu trestu odnětí svobody). Z hlediska evropského srovnání jsme jedním z posledních států, který tento postup uplatňují. Výlučně soudu je uvedené rozhodování svěřeno ještě např. na Slovensku, v Maďarsku či Polsku. V zahraničí je rozhodování o zařazování a přeřazování zpravidla svěřeno orgánům vězeňské správy (např. v Německu, Rakousku, Itálii, Velké Británii, Nizozemsku, skandinávských státech nebo v Kanadě). V některých zemích o zařazování a přeřazování vězňů rozhoduje speciální orgán, např. ve Španělsku jde o tzv. Penitenciární správu (složena zejména z psychologa, sociálního pracovníka a vychovatele), která o zařazení do věznice rozhoduje po uplynutí pozorovací doby. Konkrétně např. v Bavorsku rozhoduje o zařazování do příslušného typu věznice zpravidla státní zastupitelství, o přemístění vězně pak rozhoduje sám ředitel věznice s povolením Ministerstva spravedlnosti. Proti rozhodnutí se vězeň může odvolat k soudu. Důvodem pro přeřazení může být možnost účinnější léčby nebo rehabilitace v jiné věznici, organizační důvody na straně věznice a bezpečnost.
Literatura považuje koncepci fungující dnes v České republice za přežitou a neefektivní. Řešení spočívající ve svěření rozhodování jiným orgánům než soudům považuje za pružnější a efektivnější, neboť tyto orgány mají na rozdíl od soudu lepší možnosti k poznání osobnosti odsouzeného, disponují příslušnými specialisty (psychology, sociálními pracovníky, pedagogy a lékaři) a pobyt odsouzeného v nástupním oddělení nebo ve výkonu trestu poskytuje dostatek času pro zkoumání osobnosti odsouzeného. Dosavadní systém by proto měl být nahrazen metodou hodnocení rizik a potřeb odsouzeného v průběhu výkonu trestu odnětí svobody.
Metoda hodnocení rizik a potřeb (Risk/Needs Assessment), která se používá zejména v Kanadě, Austrálii, Velké Británii a USA, se soustřeďuje na zjišťování rizikových faktorů odsouzeného (možnost recidivy a její závažnosti) tak, že jsou analyzovány jak statické (neměnné), tak dynamické (proměnlivé) rysy osobnosti odsouzeného. Součástí této metody je i vyhodnocování motivace odsouzeného, jeho schopnost a ochota podílet se na změně svého života. V České republice byla vyvinuta první verze této metody pod názvem SARPO I (Souhrnná analýza rizik a potřeb odsouzených).
3. Implementace doporučené varianty a vynucování
Za implementaci a vynucování nové právní úpravy ve vztahu k Vězeňské službě ČR, soudům a státním zastupitelstvím bude odpovědné Ministerstvo spravedlnosti.
4. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti novely trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody budou v praxi průběžně provádět orgány Vězeňské služby ČR, státní zastupitelství v rámci výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba a trest odnětí svobody, Veřejný ochránce práv a jiné orgány vykonávající dozor.
5. Konzultace a zdroje dat
Návrh zákona byl zpracován v součinnosti s Vězeňskou službou ČR, a to především s odborem majetkoprávním a odborem výkonu vazby a trestu odnětí svobody Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. S Institutem pro kriminologii a sociální prevenci byla konzultována i otázka souladu zamýšlené změny s judikaturou Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že zůstává zachováno výhradní právo soudu zařazovat nebo přeřazovat odsouzené do jednotlivých typů věznic v rukou soudu, nehrozí nesoulad s nálezem publikovaným pod č. 8/1995 Sb. Využity byly také poznatky Institutu pro kriminologii a sociální prevenci v oblasti komparace se zahraničními úpravami. Návrh doporučila Rada pro vězeňství ministra spravedlnosti i Nejvyšší státní zástupce.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhované řešení je v souladu s předpisy tvořícími ústavní pořádek, jakož i s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky, a zajišťuje také právní prostředí pro realizaci současných i budoucích mezinárodních závazků z mezinárodních smluv podle čl. 49 Ústavy České republiky. Návrh novelizace respektuje zásadu, podle níž státní moc lze uskutečňovat pouze na podkladě zákona a v jeho mezích.
Podle čl. 90 Ústavy České republiky jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Obdobně podle čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit.
Problematikou vnější diferenciace věznic se zabývá nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. listopadu 1994 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 8/1995. Podle tohoto nálezu má výkon trestu dvě dimenze, a to jednak kvalitativní (rozsah omezení práv odsouzeného) a jednak kvantitativní (délka omezení práv odsouzeného). Třebaže se tento nález týká dřívějšího již zrušeného zákona o výkonu trestu odnětí svobody (zákon č. 59/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který v § 6 odst. 2 umístění odsouzených do jednotlivých věznic podle rozhodnutí soudu svěřoval Generálnímu ředitelství Vězeňské služby ČR a v § 9 zaváděl přeřazení odsouzeného mezi typy věznic do kompetence ředitele věznice), je třeba závěry Ústavního soudu vztáhnout i na navrhovanou změnu. V souladu s tímto nálezem budou nadále o obou těchto dimenzích rozhodovat výhradně soudy, které rozhodnou, do kterého typu věznice bude odsouzený zařazen (do věznice nebo do věznice se zvýšenou ostrahou). Věznice bude vnitřně diferencována na oddělení lišící se stupněm zabezpečení. Přemísťování odsouzeného mezi odděleními v rámci věznice bude v kompetenci Vězeňské služby ČR. Přemisťování odsouzených mezi věznicemi stejného typu bude nadále patřit do působnosti Vězeňské služby České republiky, což je v souladu s usnesením Ústavního soudu č.j. III. ÚS 1463/08 ze dne 14. 8. 2008. Návrh koresponduje i se soudní judikaturou např. usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. 57 Ca 166/2005 ze dne 30. 11. 2006. Podle tohoto usnesení není působení na odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody prostřednictvím konkrétních pokynů a příkazů rozhodováním o jejich právech či povinnostech v oblasti veřejné správy, nýbrž projevem „řízení“ odsouzených individuálními pokyny a rozkazy Vězeňské služby v rámci právního vztahu nuceně založeného vykonatelným rozsudkem soudu o uložení trestu odnětí svobody.
Na problematiku upravenou předloženým návrhem zákona se právo Evropské unie nevztahuje. Není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, ani s právními akty Evropské unie, judikaturou soudních orgánů EU a není součástí obecných právních zásad práva Evropské unie.
C. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.
D. Zhodnocení dopadů na ochranu soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nebude mít dopady, které by měnily podmínky v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.
E. Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh je zpracován tak, aby došlo k minimalizaci rizika korupčního jednání v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody. O zařazení odsouzeného do jednotlivého typu věznice bude rozhodovat i nadále soud (§ 56 tr. zákoníku). Soudu zůstává rovněž výhradní oprávnění k přeřazení odsouzeného v průběhu výkonu trestu odnětí svobody do věznice jiného typu podle § 57 tr. zákoníku. Přemísťování odsouzeného v rámci jednoho typu věznice, do kterého byl soudem zařazen, zůstává stejně jako dosud v kompetenci Vězeňské služby ČR.
Dosavadní čtyři typy věznic (věznice s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou) se redukují na dva typy nazvané „věznice“ a „věznice se zvýšenou ostrahou“. V důsledku vyloučení subjektivního faktoru při přemísťování odsouzeného do jednoho ze tří oddělení v rámci nyní již jediného typu „věznice“, které bude prováděno výlučně na základě kriminogenních hledisek s pomocí nástroje SARPO, dochází k výraznému snížení korupčního rizika. Zásadním faktorem snižujícím korupční riziko je, jak výše uvedeno, participace několika osob od vychovatele přes speciálního pedagoga až po ředitele věznice, příp. dalších na umístění odsouzeného a rovněž možnost tato kriminogenní hlediska kdykoliv přezkoumat.
Zvláštní část
K čl. I
Novela trestního zákoníku spočívá v nahrazení dosavadních čtyř typů věznic dvěma typy. Dosavadní věznice se zvýšenou ostrahou zůstanou zachovány a dosavadní věznice s dohledem, s dozorem a s ostrahou se mění na věznice. Podmínky pro rozhodnutí soudu o přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice jsou zachovány.
K čl. II
Změnu vnější diferenciace věznic je nutno upravit v přechodném ustanovení. Zařazení odsouzeného do dosavadní věznice s dohledem, s dozorem a s ostrahou se dnem účinnosti navrhovaného zákona změní bez dalšího rozhodnutí soudu na zařazení do věznice.
Předpokládá se, že přechodné období bude řešeno tak, jak je výše uvedeno, s tím, že odsouzení zařazení dosud do typu věznice s dohledem budou ke dni účinnosti změny zákona umístěni ve věznici do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení, odsouzení zařazení do typu věznice s dozorem do oddělení se středním stupněm zabezpečení a odsouzení zařazení do typu věznice s ostrahou do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení.
U všech odsouzených anebo u vytipovaných skupin odsouzených bude postupně realizována komplexní diagnostika. Na základě jejího výsledku budou odsouzení případně přemístěni do jiných oddělení a přemístěni k výkonu trestu odnětí svobody do konkrétní věznice. Nově nastoupivší odsouzení budou umisťováni do věznic a následně do oddělení již na základě nově vytvořené komplexní diagnostiky.
K čl. III
Novela zákona o výkonu trestu odnětí svobody spočívá rovněž v nahrazení dosavadních čtyř typů věznic dvěma typy, které se odlišují jako dosud způsobem vnějšího střežení a zajištěním bezpečnosti a režimem výkonu trestu. Podrobnosti bude nadále upravovat vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Základní odlišnosti stanoví navrhovaný zákon.
Vězeňská služba ČR nebude moci povolit odsouzenému zařazenému soudem do věznice se zvýšenou ostrahou opuštění věznice ani přerušení výkonu trestu. Odsouzený bude tak, mimo jiné působení, motivován dosáhnout svým vzorným chováním, aby ho soud přeřadil do věznice mírnějšího typu.
Ochranné léčení bude možné vykonat v obou typech věznic.
K čl. IV
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dne 1. dubna 2014. Delší legisvakanční lhůta je navrhována proto, aby Vězeňská služba ČR měla dostatečný čas pro změnu profilace věznic a programů zacházení včetně programů terapeutických a rovněž pro dokončení projektu Souhrnné analýzy rizik a potřeb odsouzených (SARPO).
V Praze dne 20. listopadu 2013
Ing. Jiří Rusnok, v.r.
předseda vlády
Mgr. Marie Benešová, v.r.
ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády
SARPO (Souhrnná Analýza Rizik a Potřeb Odsouzených) je prediktivní nástroj vyvíjený od roku 2004 Vězeňskou službou ČR ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR. Analýza slouží k vyhodnocení pravděpodobnosti dalšího selhání odsouzených v podobě páchání trestné činnosti.
Srov. např. § 5 zákona č. 475/2005 Z.z., o výkone trestu odňatia slobody a o zmene a doplnení niektorých zákonov.
Taková úprava je např. v Polsku (viz čl. 70 Kodeks karny wykonawczy).
Solnař, V., Vanduchová, M. Systém českého trestního práva. III. Tresty a ochranná opatření. Praha: Novatrix, s. r. o., 2009, s. 71.
Karabec, Z. Trestní politika – vstup do problematiky In Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008 s. 102.
Solnař, V., Vanduchová, M. Systém českého trestního práva. III. Tresty a ochranná opatření. Praha: Novatrix, s. r. o., 2009, s. 73.
Srov. literaturu citovanou v pozn. č. 5 a 6.
PAGE \* MERGEFORMAT1
얔 욾 움 톂 톄 픨 픪 햶 햸 � � � � � � í í í 찀 à à à à à à à à à ̤̀옍ᰂ퀂ሀĀጀ碤᐀¤愀̤摧偩ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ᄀ ␃ਃ&䘋搒ðꐔ ②會楤驐洀Ĥᜀ 醙 ²¶ˆऄआ൮൰හ࿒࿔၂၄ၒၔၦ폩ꎾꎾ펾醾펾펾碾펾斾敐敐敐敐敐Pᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀H ᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀H ᔱࡨ덭ᘀ楨驐䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ桰 䡴Ѕᘢ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ո̴j ᔀࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩐 䩑 ࡕ愁ᡊ渀Ո琄Ոᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㸀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕἀ 變 輸 醙 ²´¶ˆˈऄआឆឈ᧐᧒᧔õ è è è è è è è è è è è è è ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ऀ 搒ðꐔ 摧偩ᬀၦၺხᄮᇪᇬኼዘᑬᑮᑴᑶᖾᗀᚄᚆឆ᧔᪖᭮ᯢᲾ⚠⚼⚾⛀��쇭솬솬솬솬솬隬隬隬肬坪 ᘥ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔬࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո猄H琀Ոᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀H ᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀Hᨀ᧔᪖᪘᭪᭬᭮ᯢᯤᲺᲾ℠™⚞⚠⚼⚾⛀⛂⛒⛔⥆⥈⥊ò ò ò ò ò ò ò ò å Û � Û ò ò ऀ 搒ðꐔ 摧偩ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧偩ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ᤀ⛀⛂⛒⥈⥊⥜⭒⭔⯺⯼ⰢⰮⲬⳔⳬⷚ⹐⺐⺒⼘⽴⽶⿲⿴ペヰヴヶㄚㄲ㆜㆞ㆠㆴ㝤㝦㝬㝾㧰㧲㧸훬껁쇖蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛껁쇖쇖纂 ᘆ楨驐 ᘆᑨ㑊 ᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀H ᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀H ᘥ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘥ煨ぅ㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴ЅⰀ⥊⥜⥞⭒⭔⺔⺖㆜㆞ㆠㆴㆶ㒾㓀㛮㛰㝢㝤㝦㝨㝪㝬㝾㞀㧰㧲㧴ò ò ò ò è ò ò ò è ò ò ò æ Ā ऀ 搒ðꐔ 摧偩ఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ᨀ㧴㧶㧸㧺㧼㧾㨼㨾㩀㩂㩄㩆㩶㪔㪖㪘㪚㪜㪞㪠㫔㭒㭔㭖ý ﴀ ì ì ß � ß � ß � Ð � ß � ß � ß � Ð 였 ý ऀ 搒ðꐔ 摧偩 ␃ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧偩ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧偩က ␃ഁ׆ĀճሀĀ᐀¤愀Ĥ摧偩Ā ᜀ㧸㧾㨚㨞㨰㭔㭖㭘㭚㵾㶀㶂㶄㷖㹦㹨㹪㻸㻺㼲㾴䀂䀄䀆䁸䃊䃼��헫헋룃钠捼쭓쯕仕䟕헋핎 ᔌ쑨ᘀ楨驐 ᘉ楨驐㘀脈ᔟ쥨፰ᘀ楨驐㨀脈䩃䩡䡭Л䡳Лᔱ㑨崻ᘀ楨驐᠀脈࠵䎁ᑊ䬀H伀J儀J尀脈䩡䡳 䡴 ᔮ㑨崻ᘀ楨驐㔀脈䩃䡋 䩏 䩑 憁ᑊ猀H琀H ᔗ쥨፰ᘀ楨驐㨀脈䩃䩡̯j ᔀ難숐ᘀ楨驐 ᑊ㔀脈࠺䎁ᑊ伀J儀J唀Ĉ䩡ᔔ橨괃ᘀ楨驐洀Ո猄Ոᘎ楨驐洀Ո猄Ո̓j ᘀ楨驐 ᑊ唀Ĉᘆ楨驐 ᘢ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔨ楨驐ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᨄ㭖㶀㹨㻸䀄䃾䈊䉨䉪䉮䉰䉴䉶䉺䉼䊀䊂䊶䊸䊺䊼䊾÷ ÷ ÷ ÷ ß ß ß ß Ú � é é ĀЀ␃愁Ĥऀ 搒ðꐔ 摧洈³Ā ␃ጃ¤᐀¤愀̤摧偩܀␃愃̤摧偩ᔀ䃼䃾䄀䄸䆺䈊䈌䉚䉜䉢䉤䉨䉪䉬䉰䉲䉶䉸䉼䉾䊂䊄䊮䊰䊲䊴䊺䊼䊾�������웊뷊웊 ᘑ�㍀洀H渄H甄Ĉᘆ㙨唌 ̏j ᘀ㙨唌唀Ĉ̏j ᘀ桨錊唀Ĉᘆ桨錊 ᘎ楨驐洀Ո猄Ոᘉ楨驐㘀脈ᘆ楨驐 ̓j ᘀ楨驐 ᑊ唀Ĉᔌ浨༐ᘀ楨驐ᰀ,週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥 뀗˄뀘˄逌˄ Û␖ᜁĤ晉 阁Ŕ瘡ԀŨ瘣ĀΈ瘣ȁӺ瘣̂Ӽ瘣Ѓڥ瘣Ԅൊ嘺阂l琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕㔁זĀ蠃㔃זȁ糖㔄ז̂ﰃ㔄זЃꔃ㔆זԄ䨃愍϶Ŕ홰( ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ礀뱴카�ᘀĤ␗䤁Ŧ Ā咖℁v栅⌁v蠁⌃Ŷ拓⌄ɶﰃ⌄Ͷꔄ⌆Ѷ䨅㨍ୖȀ沖tꀀጄブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą ᔀĶ혵́Έ혵ą̂Ӻ혵ȅ̃Ӽ혵̅̄ڥ혵Ѕ̅ൊ吃瀁⣖ 瑹璼ÎÛ␖ᜁĤ晉 阁Ŕ瘡ԀŨ瘣ĀΈ瘣ȁӺ瘣̂Ӽ瘣Ѓڥ瘣Ԅൊ嘺阂l琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕㔁זĀ蠃㔃זȁ糖㔄ז̂ﰃ㔄זЃꔃ㔆זԄ䨃愍϶Ŕ홰( ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ礀뱴카�ᘀĤ␗䤁Ŧ Ā咖℁v栅⌁v蠁⌃Ŷ拓⌄ɶﰃ⌄Ͷꔄ⌆Ѷ䨅㨍ୖȀ沖tꀀጄブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą ᔀĶ혵́Έ혵ą̂Ӻ혵ȅ̃Ӽ혵̅̄ڥ혵Ѕ̅ൊ吃瀁⣖ 瑹璼ÎÛ␖ᜁĤ晉 阁Ŕ瘡ԀŨ瘣ĀΈ瘣ȁӺ瘣̂Ӽ瘣Ѓڥ瘣Ԅൊ嘺阂l琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕㔁זĀ蠃㔃זȁ糖㔄ז̂ﰃ㔄זЃꔃ㔆זԄ䨃愍϶Ŕ홰( ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ ÿ礀뱴카 Ѫċ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ض ض ض ض ض Ⱦ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ¨ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ¸ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض Ũ ň ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ΰ ض ز π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А ز Ȩ ǘ Ǩ Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ ĸ Ř Ǹ Ȉ Ș ɖ ɾ 䩏䩐䩑䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ N怀Nဌ Normální 搒ĔꐔÈ䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Љ\䀁\ᐌ洈³Nadpis 1 ␆ጁ᐀㲤䀀&"࠵䎁⁊䬀⁈伀Պ倀J儀Պ尀脈䩞 䩡 J⁁¡Jഌ Standardní písmo odstavce Z䁩³Zഌ ذNormální tabulka 㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶ 0Á0ഀ ذBez seznamu X濾ñX洈³
Nadpis 1 Char &࠵䎁⁊䬀⁈伀Պ倀J儀Պ尀脈䩞 䩡 䡴Љ^䀠Ă^洈³ذZápatí 옍렂瀑ģሂĀ᐀¤ 䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡭 䡳 䡴 N濾đN洈³ذZápatí Char 䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡭 䡳 䡴 n䀝ĢnČ洈³ Text pozn. pod čarou 搒ðꐔ 䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡭 䡳 䡴 b濾ıbČ洈³ Text pozn. pod čarou Char 䩏 䩐 䩑 䡭 䡳 䡴 H怦ŁHČ 洈³ Značka pozn. pod čarou ⩈2濾ő2 洈³ h1a1 ࠑᢀ耈࠼䎀ᡊ愀ᡊ ^俾Ų^ 洈³ ZÁKON ␃ԁĤ␆ሁĀ᐀¤䀀&②࠵㮁脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡴Ѕp俾p 洈³
nadpis zákona ␃ԁĤ␆ሁĀጀ碤᐀¤䀀&②࠵䎁ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ琀Ո\俾Ţ\ 洈³ Návrh ␃ԁĤ␆ሁĀ᐀䀀&②血(䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡴ЅR䂙ƒRഌᾞ"ذText bubliny 搒ðꐔ 䩃䩏䩑䩞䩡R濾ơRČᾞ"ذText bubliny Char 䩃䩏䩑䩞䩡䡴Љ䭐Ѓ !�뼏ÿ Ȝ 䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ 䭐Ѓ !횥À Ķ 牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸Ͽ倀͋ᐄࠀ ℀欀陹茖 言 ᰀ 琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ 䭐Ѓ !ǝھ ᮹ 桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㔜뼔객鞹⛬榻쪦癮䠛䛓淙轑᧞賯켛摸鍻෮䞵䅄儠三℈加焫ꜩ侊⠒⊂⯵泰쳏뎎㚓⍩ꂨ䡻�点囱탌ᄾ�禩⒈༾ቨ붶썫맾༕蕉鸳뚐┷믒寶說䱈감渪酻싪ᡡ矋䩸頒猛挑꼅尢Ј>ㆺ塛햬ព䱢༓㠥눆峛緑Ꜥ㵒㛾ꂞ랉玖镠ꤨ簇ئޚ雉⟄뿗慼쇰嵞肣靔됉妏ϛƦᠿ宒䏊䬌ጅ꽭繦싞藚밅떘疥훋붂썅葓芣뵩棟�庸헭程耆ώ떴钲㙩⯺仵덎누뮴暵䯢韴擦畮鴺⭦얓㔒ﬠ飘꿃雔胞븬蜹瑯믖旝漇ᙀ㲿澟㜭뱜䔁⚌獻绐ꌿ䁞鳆噭埂븀쭒㏠䐔ᅃ驡飅岛Ǵ솤⬌ₚ䴵ᣉ჻巖輜씄চ╞㒸蝣㥼ꐷ⇹௩ꪚ詞䔡㶞ﻺꏙ쏃㿛�玹ﭸ䭇姈覵낓㟩?菧麯᪴쬯�ퟰ㾟کੂ쓍῟翞鱗罇睼ʷ⺾꣰Ἄ飒瑈ᲅ嶠茞왢긪擤两抷愘幚麱ኄ堧ꥳ�酓뺃씲⎎蝇ᚸ⺼蒠Ŕ䴯㩮༂ㄢ둑ᑖ쀻칭蝙䪋氫幩㌥✏塉峍쩌嶸碫煷㞷ꅉ�袍쌎슉䤡䊈蹺ᇯꅒෝᵊ溻当쥰ેꃝ莨ꕩ虉퍄텬账⿁⫓솝軟뙭ꎯ朎婕遯変妁쉃㌜쉞蔓⫣䎒댜솲振唕㤉ઘ貿䧫鸅ऎ꣣ဗꬩ峖ꀕ쥯審ꨘꕖ럛㓙酶텂⪽鞚�䛫丸낫騃敄믬ིᑂᶣꪮ�췜ﴐ縎지亾荗㑫䑴֚麈袙弊≞觜쇟趔ㄱڥ묊ꭓ驣꼼㍰锊狛문ෂ韉⫷绤䭝㫶廬㥕禳傤蜟娻뮞ќ캯砛䠐麗煍卾붜糿㹱鼮뻏켤オ栔话曘듛㭳汥ꚠ岌Ꚗ雹ᄚ約퐘쵫鐱꜔㒱䞂춝쓀藁鬂䠵唾⃑⧂併ओ䙥鐺ฒ暍銸욶뎑ྩ똣䡺뚬恹鞇烴젨ꤘ獂춸ⴙɩ攧璶⌾먊ಽ몳�䛪匴ᴘ蕮�⼦荔싁킚⃘蝨쫀烋ꀑ썙ށሳ뭨Ὓ滥帱䬸줗܈횑�畇ꓣ嘼ᓦ竑惘ߐៈ굘귄즥ʾ鎷ꤸ껌�꽻ꗢ舼幧樂퍇░।栺굻拦䏓举�츘ꜘ痠箩챉롂낕。擂夶⭦챗艍尺墁쾻臔䡔膵摥썃敌쀡촒쫉�댄閞ᔂ剤괬毼聒崝鋗飱裒鶶쵽⥊⢟آ灑䚀≬ㅶ徸⪇Ꮸॐṗ⊦៨ꎸ훓匶煮鋎粮昳癰댜숴륙⧕枚薲芛졔�溁늕꽎䦊㏹ꕒ옜㏿ɾ့腋胶˅鴣洩ஏ焕䊨䑩뻽퓁蠎렖藧ࡩ렪㚵ퟙ淿姎☚ꤠ楶҈ﶅ䕈邂⠝♋建걀陝쬤餈⪈⮉⭓裶Ꮼ퐶瀵ử₊䷔줵胊᷁㾍㷷ꃋꡑ鲛빲锹�浻ﰎ鷓䶏偦귊ꛃ즡忭墈嶳껕쬷뷳겷麈떘赙⬼妀⭩敨ゥ⊒犜떫欕曅ᰮ煸捞Ⱈꈚ邑ϾΏ㸕徳㪆믤子簑탄쾪웙椂䜇㣐䇙䰛钚洵㫖ꭩ鯥᧵멷�옣鋖쒝瘴鳑岜䬼杣瘖浬軇㔵詨탂㼸ᣌ飇杯꿥籚፴봜�☍䥌䰓뷰恊ꇨ☇ⷹ덇o 䭐Ѓ !턍龐¶ ě ' 桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺� Ͽ倀ŋⴂ᐀ࠀ ℀ ᰀጀ 嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ- !횥À Ķ İ 牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀ࠀ ℀欀陹茖 言 ᰀ ᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧浸偬ŋⴂ᐀ࠀ ℀�밁뻷뤀ᘀ 혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀ࠀ ℀ഀ郑뚟 ᬀ✀ 저 琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧浸敲獬䭐 ŝ ૃ 㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯㪳 俻 偀 哔 嚋 垰 岴 蔭 ĕ Ɖ Ǒ ɗ ˔ ͚ Ή Ό 蔭 娀 ( ( ( + ࠀ ᘴ ⢾ 檎 舞 ၦ⛀㧸䃼䊾G J O Q \ ^ £ ¥ § ª ¬ ࠀ ᘸ ᷪ ᾜ ☲ ⨰ 㘼 䜚 庸 廖 廸 张 弾 彠 很 忘 燼 얔 ᧔⥊㧴㭖䊾H I K L M N P R S T U V W X Y Z [ ] ¢ ¤ ¦ ¨ © « " $ + ℓヤ肕8 Ђ @ ÿ肀÷ကༀȀ鋰 ကࠀࣰ Ā Āༀ̀ヰ ༀЀ⣰ Āऀჰ Ȁࣰ Ԁ ༀЀ䋰 ሀࣰ Ā 匀Ự 뼀က쬀 ࠀЀः 㼀ăĀ ᄀӰ Ā ˿ 㳤ࠀ 㳤ࠀ ⸀
ĀĀ Ā⸀
Ā Ā 䌀 Ȁ ⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ཱི涀瑥楲捣湯敶瑲牥耀Ā번ӱ 考‱͡㊀愠耉牐摯捵䥴ɄĀ Ȁ ȀĀ Ȁ Ā 稀褀鬀%꤀%䌀/刀/㜀3㨀3鴀3ꀀ3崀7栀7;ᴀ;刀O夀O娀O戀O谀O鈀O錀O鬀O쐀O쬀O찀O퐀OఀS᠀S�\\\\蘀j退j✀s⤀s뼀s섀s萀蔀蘀褀츀�砀礀대똀준퀀턀��豈 㘀㜀㰀㴀䜀䰀刀堀戀꼀뜀툀�伀唀嬀攀눀먀Ȁ
̀
Ԁ
ࠀ
ऀ
ఀ
ༀ
⠀
⬀
⸀
܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀̀܀̀܀ᰀ܀Ȁ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀܀܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ܀܀Ȁ 딀㔀뼀嘀뜀砀礀Ȁ
̀
Ԁ
ࠀ
ऀ
ఀ
ༀ
⠀
⨀
⬀
⸀
܀ᨀ܀Ԁ܀Ԁ܀̀܀̀܀̀Ȁ̀Ȁ̀Ȁ̀Ȁ܀̀܀Ȁ 눀 儀刀崀怀椀ꐀ��ᤀᨀ퀀퀀쌀
쐀
㠀㰀䠀䠀䰀䰀䴀砀礀Ȁ
̀
Ԁ
ࠀ
ऀ
ఀ
ༀ
⠀
⬀
⸀
Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀ЀȀ̀܀ЀȀЀȀЀȀЀȀ܀ЀȀ̀萀봭혲꣬////////ဏ洀㽱㸼ᄉ////////ဏԀ깗㠾偌L////////ဏĀ Ā ̀ༀ咄ᄁ겄ᗾ׆ĀŔ帆咄态겄濾( . 耄 ᠀ 萏֠萑ﺘ옕ꀁ葞֠葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l. 耀 ᠀ 萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l. 耀 ᠀ 萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l. ဆ 萏ˁ萑﴿葞ˁ葠﴿࠵漁( . 耄 က 萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ. 舂 က 萏܈萑l葞܈葠l. 耀 က 萏萑ﺘ葞葠ﺘ. 耄 က 萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ. 舂 က 萏ླྀ萑l葞ླྀ葠l. 耀 က 萏ቈ萑ﺘ葞ቈ葠ﺘ. 耄 က 萏ᔘ萑ﺘ葞ᔘ葠ﺘ. 舂 က 萏៨萑l葞៨葠l. က 萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ . 耄 က 萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ. 舂 က 萏܈萑l葞܈葠l. 耀 က 萏萑ﺘ葞葠ﺘ. 耄 က 萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ. 舂 က 萏ླྀ萑l葞ླྀ葠l. 耀 က 萏ቈ萑ﺘ葞ቈ葠ﺘ. 耄 က 萏ᔘ萑ﺘ葞ᔘ葠ﺘ. 舂 က 萏៨萑l葞៨葠l. 煭㰿 ⶄ㊽ 圅㺮 ᗄ罠ЅЅЅЅЅЅЅЅꗊ䱔ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ å ⸇ 〞ᘋᾞ"䕱0䃜3䨔4塍5ᎥA淕EคP䍜SశUW◞\㒑e⒓੨偩洈³璼Î⾠Ú畬Û珞û 腹 腻 䃿耀 蠂
+ 0 1 8츀Bⴀ
頀 頀 頀 頀 頀 &