Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

쿐놡> ßကáÝÞꗬÁ쀏Ѕደ¿ကࠀ䊾橢橢୏୏Ѕ娮愭愭腹Ί)·਼਼ឬ.៚$៾៾៾᠒᠒᠒8ᡊ\ᢦÄ᠒✉Ǧᥪᥪᦀᦀᦀᩛᩛᩛ☐☒☒☒☒☒☒$⣯ʲ⮡z☶៾ᬱᩛᩛᬱᬱ☶៾៾ᦀᦀÛ⛃ồồồᬱȲ៾ᦀ៾ᦀ☐ồᬱ☐ồồVⓀ@▄ᦀ禀�ǎᵣ─◼⛙0✉┌xⰛᷱⰛ▄Ⱋ៾▄xᩛ"᩽ồ᪕᪩ᩛᩛᩛ☶☶ᷱâᩛᩛᩛ✉ᬱᬱᬱᬱⰛᩛᩛᩛᩛᩛᩛᩛᩛᩛ਼శᙲĺĒЅ
Vládní návrh

ZÁKON

ze dne ………. 2013,

kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna trestního zákoníku

Čl. I

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 56 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Nepodmíněný trest odnětí svobody se vykonává diferencovaně ve dvou typech věznic, a to
a) ve věznici, nebo
b) ve věznici se zvýšenou ostrahou.

(2) Soud zpravidla zařadí
a) do věznice pachatele, u kterého nejsou splněny podmínky pro zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou,
b) do věznice se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen výjimečný trest (§ 54), kterému byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108), kterému byl za zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3) uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osm let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.“.

2. V § 57 odst. 1 se slova „, který se od věznice, v níž dosud odsouzený trest vykonává, může lišit o jeden stupeň“ zrušují.

3. V § 57 odst. 2 se slova „do věznice s mírnějším režimem“ nahrazují slovy „z věznice se zvýšenou ostrahou do věznice“.

4. V § 57 odst. 3 se slova „s přísnějším režimem“ nahrazují slovy „se zvýšenou ostrahou“.

5. V § 57 odst. 4 písm. b) se slova „trest vykonává ve věznici se zvýšenou ostrahou, před výkonem alespoň jedné čtvrtiny“ nahrazují slovy „dosud nevykonal alespoň jednu čtvrtinu“.

6. V § 57 odstavec 5 zní:

„(5) Na návrh odsouzeného, který ve věznici se zvýšenou ostrahou vykonal nepřetržitě alespoň jednu čtvrtinu uloženého trestu, nejméně však šest měsíců, může soud rozhodnout o jeho přeřazení do věznice; to neplatí pro odsouzeného, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí.“.

7. V § 57 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.

8. V § 57 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.

9. V § 99 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ochranné léčení lze vykonat ve věznici i ve věznici se zvýšenou ostrahou.“.

Čl. II
Přechodné ustanovení

Zařazení odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem, věznice s dozorem a věznice s ostrahou se dnem účinnosti tohoto zákona mění na zařazení do věznice.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl. III

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 276/2013 Sb., se mění takto:

V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení, zajištění bezpečnosti a režimu výkonu trestu do dvou typů, a to na
a) věznice,
b) věznice se zvýšenou ostrahou.“.

2. V § 59 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

3. V § 59 odst. 6 větě druhé se za slovo „odsouzeného,“ vkládají slova „kterému byl uložen výkon trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou nebo“.

4. V části první hlavě IV se za díl 9 vkládá nový díl 10, který včetně nadpisu zní:

„Díl 10
Výkon trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou

§ 72b

Při výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se nepoužijí ustanovení § 19 odst. 8, § 45 odst. 2 písm. g) a h), § 56 odst. 1 a 2 a § 68.“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2014.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Obecná část

A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

1. Důvod předložení a cíle

1.1. Název

Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

1.2. Definice problému

Podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se trest odnětí svobody vykonává ve věznicích čtyř typů, a to ve věznici se zvýšenou ostrahou, s ostrahou, s dozorem a s dohledem. O zařazení odsouzených do některého z těchto typů věznic a přeřazení mezi typy věznic rozhodují soudy podle trestního zákoníku a trestního řádu. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 8 odst. 1 stanoví pouze obecně, že věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti. Konkrétní režim v jednotlivých typech věznic stanoví prováděcí vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.

Jiná situace je při výkonu trestního opatření odnětí svobody u mladistvých. Nepodmíněné odnětí svobody se u mladistvých, kteří nepřekročili devatenáctý rok svého věku, vykonává odděleně od ostatních odsouzených ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních pro mladistvé, kdy se nepočítá s jejich další vnější diferenciací.

Navrhovaná změna vnější diferenciace věznic vychází především z potřeby vytváření moderního penitenciárního zacházení s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody. Základním cílem je vytvořit takové podmínky, které přispějí k resocializaci těchto osob a na co nejmenší míru sníží riziko opakování trestné činnosti.

1.3. Popis současného stavu

Diferenciací věznic se rozumí diferenciace dvojího druhu, a to
- vnější a
- vnitřní.

Vnější (soudní) diferenciací se rozumí zařazování odsouzených do jednotlivých typů věznic dle míry vnějšího zabezpečení a vnitřní bezpečnosti. Způsob výkonu trestu v jednotlivých typech věznic upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody a jeho prováděcí vyhláška. O zařazení i případném následném přeřazení odsouzeného do jednotlivých typů věznic rozhoduje soud ve svém pravomocném rozhodnutí.

Vnitřní diferenciací se rozumí umisťování odsouzených do jednotlivých věznic a jednotlivých oddělení věznic podle uplatňovaných programů zacházení ve vztahu k rozdílným skupinám odsouzených, a to v působnosti Vězeňské služby ČR.

Mladiství odsouzení do devatenácti let věku jsou specifickou skupinou, pro niž právní předpis stanoví zařazování do speciálních věznic (do zvláštních oddělení věznic) odděleně od dospělých; s vnější diferenciací věznic se u této skupiny odsouzených nepočítá.

Nevýhody stávající právní úpravy vnější diferenciace spočívají zejména v těchto skutečnostech:

Soud zařazuje odsouzené do některého typu věznice výhradně na základě trestněprávních kritérií. Navíc soud může v podstatě zařadit odsouzeného do jakéhokoli typu věznice (nejde-li o výjimečný trest) a soudy k zařazení postupují rozdílně – zařazují odsouzené s téměř identickou charakteristikou osobnosti, identickými kriminogenními riziky a potřebami a identickou délkou uloženého trestu do různých typů věznic. V důsledku toho musí Vězeňská služba ČR realizovat několikanásobný počet identických programů pro stejné kategorie odsouzených, avšak umístěných v různých typech věznic. Situaci nelze řešit jinak než změnou právní úpravy, neboť např. metodika či sjednocování judikatury by znamenala zasahování do nezávislého soudního rozhodování.

Soud zařazuje odsouzené do některého typu věznic podle podkladů, které má k dispozici ke dni svého rozhodnutí. Nemůže tedy dostatečně zohlednit kriminogenní a bezpečnostní hlediska, která se během výkonu trestu odnětí svobody u odsouzených mění a vyvíjejí, hlavně v důsledku uplatňovaného programu zacházení. Tyto změny má k dispozici pouze Vězeňská služba ČR.

Obdobná situace je při přemisťování odsouzených z jednoho typu věznice do druhého. Přeřazování je zdlouhavý, těžkopádný a nákladný proces, ve kterém je nutno zohlednit bezpečnostní hlediska, a prodlení může mít vážné následky. Někdy je spojen se zbytečnými eskortami. Přeřazování je vázáno procesními lhůtami, a tak je tento systém málo flexibilní a motivační. Je doprovázen agendou, kterou trestní justice vnímá jako obtíž, když hlavním posláním soudů je rozhodování o vině a trestu, nikoliv o způsobu výkonu trestu.

Současná právní úprava neodpovídá doporučení Evropských vězeňských pravidel č. 51.4, podle kterého musí být každý vězeň vězněn v takových bezpečnostních podmínkách, které odpovídají adekvátnímu stupni rizika. Do mírnějších typů věznice s dozorem a s dohledem jsou zařazováni i vysoce rizikoví odsouzení trestaní za závažnou trestnou činnost, do věznice s ostrahou jsou zařazováni i méně rizikoví odsouzení trestaní za bagatelní trestnou činnost, kterou provádějí opakovaně (recidivisté). Do věznic s dohledem jsou přeřazováni odsouzení s dlouhodobými tresty za závažnou trestnou činnost. Pro tyto odsouzené pak musí Vězeňská služba ČR z bezpečnostních důvodů zřizovat pseudooddělení s dohledem ve věznicích přísnějších typů.

Rozlišení stávajících typů věznic stanovené ve vyhlášce, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, spočívá v podstatě ve frekvenci vyhodnocování programu zacházení, zařazování na pracoviště, pohybu ve věznici, přítomnosti zaměstnanců Vězeňské služby ČR při návštěvách a možnosti povolit v mírnějším typu věznice dočasně opustit věznici. Základním kritériem zařazení odsouzeného do některého z typů věznic je však hledisko zajištění bezpečnosti a způsob vnějšího střežení. Proto jsou uvedené rozdíly mezi jednotlivými typy věznic vždy aplikovány pouze ve standardní situaci a ve vztahu ke konkrétnímu odsouzenému se vždy zohledňuje riziko ohrožení bezpečnosti. Práva a povinnosti všech odsouzených, stanovená zákonem o výkonu trestu odnětí svobody, jsou bez ohledu na zařazení do typu věznic shodná.

Celá agenda přeřazování odsouzených z jednoho typu věznice do jiného soudy zatěžuje. V České republice je projednáváno více než 150 návrhů na přeřazení odsouzených měsíčně, ročně se jedná průměrně o bezmála 2000 projednávaných věcí, které nepřiměřeně zatěžují trestní agendu soudů. Nadto soudy vycházejí v podstatě pouze z podkladů poskytnutých Vězeňskou službou ČR. Přirozeným důsledkem je pak formální přístup k rozhodování o přeřazení.

Přeřazování odsouzených mezi jednotlivými typy věznic:

RokZmírnění režimuZpřísnění režimuCelkem přeřazenýchPrůměrný počet osob
ve výkonu trestu odnětí svobody20091398417181519438201017204972217194492011153442019542038520121442461190320907

1.4. Identifikace dotčených subjektů

Vězeňská služba ČR, soudy rozhodující o trestu a způsobu jeho výkonu, o společném způsobu výkonu (§ 320 odst. 3 trestního řádu), o přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice, státní zastupitelství a další subjekty vykonávající dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba a trest odnětí svobody, registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu duchovní služby v místech výkonu vazby a trestu, orgány poskytující sociální služby ve věznicích s cílem napomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek pro jejich budoucí samostatný život na svobodě a samozřejmě osoby odsouzené k trestu odnětí svobody.

1.5. Popis cílového stavu

Cílem návrhu je umožnit ve věznicích adekvátní diferenciaci odsouzených, a to podle posouzení jejich osobnostních faktorů, trestné činnosti z hlediska penitenciárního, zohledňovat rizika a bezpečnost a umožnit lepší organizaci rozvoje a implementace standardizovaných programů a specializovaného zacházení v konkrétních věznicích. Povede to k efektivnějšímu zacházení s odsouzenými a jejich úspěšnější reintegraci do společnosti a v dlouhodobém důsledku ke snižování rizik recidivy.

1.6. Zhodnocení rizika

V případě zachování stávajícího stavu budou přetrvávat veškerá negativa popsaná v části 1.3.

2. Návrh variant řešení a vyhodnocení jejich nákladů a přínosů

VARIANTA I – ponechání současného stavu

Ponechání stávající právní úpravy se jeví jako nevhodné, neboť by to znamenalo zachování dosavadních problémů (viz 1.3.).

VARIANTA II – zavedení pouze dvou typů věznic

Možností, jak odstranit negativa vyplývající ze současné právní úpravy, je zavedení pouze dvou typů věznic, a to věznice a věznice se zvýšenou ostrahou.

Změna vnější diferenciace patří k základním změnám v rámci Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2015. Vychází z Doporučení Rec (2006)2 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům k Evropským vězeňským pravidlům, z Doporučení Rec (2003)23 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o zacházení s odsouzenými k doživotním a jiným dlouhodobým trestům a rovněž z doporučení uvedených ve zprávách pro vládu České republiky o návštěvě České republiky, které vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) v letech 2006 a 2008.

Změna vnější diferenciace vychází rovněž z Doporučení CPT obsaženého ve zprávě pro vládu Slovenské republiky z roku 2009. CPT v bodě 54 této zprávy poukázal na skutečnost, že vnější diferenciace výkonu trestu v působnosti soudů podle závažnosti a okolností spáchaného trestného činu nezohledňuje jiné faktory, např. chování a potřeby odsouzeného a bezpečnostní rizika s tím, že posuzování těchto faktorů se má uskutečnit po nástupu do výkonu trestu a nikoliv na úrovni ukládání trestu. CPT proto doporučil zavedení vhodného systému rozdělování a diferenciace vězněných osob v působnosti vězeňské služby.

Předpokládá se, že při nástupu odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody bude odsouzený na základě komplexní diagnostiky umístěn do konkrétní věznice, v níž mu bude stanoven program zacházení. Komplexní diagnostikou se rozumí odborné posouzení několika osob – vychovatele, speciálního pedagoga či psychologa, příp. dalších. Vzhledem k participaci vícero osob včetně využití hodnotícího systému na procesu umístění odsouzeného je navrhovaný režim výrazně méně rizikový, a to i z hlediska rizika korupčního. Na základě plnění stanoveného programu zacházení v rámci průběžného hodnocení a při splnění stanovených kritérií souvisejících s bezpečností, délkou trestu apod. bude docházet ke změnám oddělení, ve kterém je odsouzený umístěn. Při využití adekvátní diferenciace a hodnotícího systému zaměřeného na rizika a kriminogenní potřeby (jako např. SARPO) bude u odsouzených možno lépe posuzovat osobnostní faktory, trestnou činnost z hlediska penitenciárního a zohledňovat rizika, bezpečnost a celkové potřeby pro zacházení a Vězeňská služba ČR bude moci lépe organizovat rozvoj a implementaci standardizovaných programů a specializovaného zacházení v konkrétních věznicích, což by mělo směřovat k efektivnějšímu zacházení s odsouzenými a jejich úspěšnější reintegraci do společnosti a v dlouhodobém důsledku ke snižování rizik recidivy.

Věznice bude vnitřně diferencována na oddělení:
a) s nízkým stupněm zabezpečení,
b) se středním stupněm zabezpečení,
c) s vysokým stupněm zabezpečení.

Do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení budou umisťováni odsouzení s nízkým vnějším a vnitřním rizikem. Tyto odsouzené bude možno zpravidla zaměstnat na pracovištích mimo věznici s volným pohybem při plnění pracovních úkolů. Ředitel věznice stanoví prostor, ve kterém se budou moci v určeném čase pohybovat.

Do oddělení se středním stupněm zabezpečení budou umisťováni odsouzení se středním vnějším a vnitřním rizikem. Tyto odsouzené bude možno zpravidla zaměstnat na nestřežených pracovištích mimo věznici.

Do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení budou umisťováni odsouzení s vysokým vnějším a vnitřním rizikem. Tyto odsouzené bude možno zpravidla zaměstnat na pracovištích uvnitř věznice nebo na střežených pracovištích mimo věznici.

Výhody navrhované právní úpravy spočívají zejména v těchto skutečnostech:

Systém vnější diferenciace se výrazně zjednoduší, zpřehlední a bude fungovat za jasně stanovených podmínek. Soudy budou nadále rozhodovat o zařazení do jednoho ze dvou typů věznic (do věznice nebo do věznice se zvýšenou ostrahou). Rozdíl mezi oběma typy bude stanoven přímo zákonem o výkonu trestu odnětí svobody. Bude spočívat v tom, že Vězeňská služba ČR nebude moci povolit odsouzenému, zařazenému soudem do věznice se zvýšenou ostrahou, opuštění věznice ani přerušení výkonu trestu. Kritériem pro rozhodování soudů o zařazení odsouzeného do jednoho ze dvou typů bude i nadále především kritérium trestněprávnࠀࢤऔखदम।०଎ଐஔை๦຤຺ເ໒໦༆༨཈ཪ཮ᅺᆺᔴᔼᘲᘴ훩탩뻇ꦐꧩ꥾汾婾繬沩䢩ᘢࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢݨम䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢ筨圙䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢ䵨㕘䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔱࡨ덭ᘀࡨ덭䈀Ԫ䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ桰ÿÿ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔐͨ桊ᘀࡨ덭愀ᡊᔐͨ桊ᘀ楨驐愀ᡊᘊ楨驐愀ᡊᘥࡨ덭㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀࡨ덭㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᰀࠀखरलाी।०଎ଐ଒୼୾ஔெை௔îâÛ�Ë먀°鰀輀輀輀ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³ጀ␃ԃĤ␆ᄁ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧洈³ऀ搒ðꐔ摧洈³̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ♀愀Ĥ摧洈³ༀ␃ԃĤ␆ሁĀ᐀¤愀̤摧洈³؀ꐓ摧洈³Ѐ摧洈³؀ꐔ摧洈³̤̀␅؁Ĥ搒ðꐔ♀愀̤摧洈³က௔௖ཨཪྫྷྮၨ႐ილᄎᇠᔴᔶᔸᘲᘴᘶᘸòá퐀Ô쌀Ô퐀µ딀 ꀀÔ퐀Ô퐀Ô퐀᐀␃༃ᲄᄁዾĀ᐀¤帀ᲄ态懾̤摧洈³ഀ萑˅搒ðꐔ葠˅摧洈³က␃ᄃ얄ሂĀ᐀¤怀얄愂̤摧洈³ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³က␃ᄃ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧洈³ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³ሀᘴᘶᘸᘺᜮᜲ៤៪ᥐᥘᯈᯌᱲᱸ᳤᳠ᷘᷪḔᾶ‎‐†•⍈⎈⑰⑸⒰ⓞ☲☸⚈⚌➪➮⡤⢾훫훀훀훀훀훀훀훀삪샖꫖횒횀홮홟훀훀훀Àᔜࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀Jᘢ䵨㕘䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢݨम䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔮࡨ덭ᘀࡨ덭㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ࡨ渀Ո琄Ոᔫࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ栀䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀࡨ덭㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔨࡨ덭ᘀ함䕭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ո┄ᘸᜪᜬᜮ៤៦ᥐᥒᥔᦊᦌᯆᯈᰌᰎᱲᱴ᳞᳠ᷘᷚᷜᷪòòòòòáòòòò팀Ó팀̀Ĥ搒ðꐔ␱愀Ĥ摧洈³က␃ᄃ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧洈³ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³ᘀᷪḔḖὸὺὼ὾ᾀᾂᾄᾆᾈᾊᾌᾎᾐᾒᾔᾖᾘᾚᾜî×Æ¹뤀¹뤀¹뤀¹뤀¹뤀¹뤀¹뤀¹ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ♀愅Ĥ摧洈³ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³ऀ搒ðꐔ摧洈³̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ♀愁Ĥ摧洈³ᔀᾜᾞᾠᾶ‎‐†•⒬⒮⒰ⓞⓠ◔◬☲òò×준É밀¼밀¨需舀᐀␃༃ᲄᄁዾĀ᐀¤帀ᲄ态懾̤摧洈³က␃ᄃ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧洈³ጀ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx②會ࡤ덭洀Ĥఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³̀Ĥ搒ðꐔ␱愀Ĥ摧洈³ऀ搒ðꐔ摧洈³̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ♀愁Ĥ摧洈³ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³ༀ☲☴⚆⚈➦➨➪⡒⡔⡤⢾⣀⣌⣎⧰⧲⧴⨊⨌⨞⨠⨮⨰òòòòåååòå퐀Ô였Æ였̀Ĥ搒ðꐔ␱愀Ĥ摧洈³̀Ĥ␆ሁĀ᐀¤㄀$♀愀Ĥ摧洈³ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧洈³ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧洈³ᘀ⢾⨊⨞⨰⪚⫔⫖⭼⮔ⴸ⵨⵪폫銧扼㝍$ᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀Hᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔲࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ栀䡮Ѕ䡴Ѕᔮࡨ덭ᘀࡨ덭㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ࡨ渀Ո琄Ոᔨࡨ덭ᘀࡨ덭䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ո଄⨰⪒⪔⪖⪘⪚⪺⪼⫔⫖⭄⭆⭼⭾⮔⮖ⴸⴺ⵨⵪㎴㎶㘺㘼îää휀×휀Ê쨀Ê쨀Ê쨀Ê쨀Ê쨀Ê쨀Ê쨀Êఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧偩ऀ搒ðꐔ摧洈³က␃ᄃ쒄ሂĀ᐀¤怀쒄愂̤摧⾠Úᜀ⵪⸄⹂⺾⻔⾔⾢とまより゚゜ヘペㅦ㙔㢔㢖㢪㢮㢲㣪徎忘攢敖斢旌旎旐晰暤暨曌曐曦曺曾月朖朜未朮杈杊柪栆桖桘棨棪椞楎樊樌樎檎����������귃귃귃쎭骭ᘥ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀Hᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀H㤀㘼㢮㢰㢲㣪㣬㥮㦄㦚㦜㲴㲶㺀㺂䂈䂊䅈䅊䜚òòË쬀Ë쬀Ë쬀Ë쬀Ë쬀Ëò뜀ጀ␃ਃ&䘋옍ĄŔሀĀ᐀¤愀̤摧偩'̤̀옍2鐐⠃밇倊砑కꀙ㐜젠尣萪ᠮ갲䀵9ሀĀ᐀¤愀̤摧偩ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ሀ䜚䜜䧮䧰䷼䷾厨厪姼姾嵬嵮巜州左帆帨幎幸庸ê혀Å혀ê혀ê혀Å혀¸렀¸꜀§꜀§꜀§̀Ĥ搒ðꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧璼Îఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩က␃༃咄ሁĀ᐀¤帀咄愁̤摧偩ጀ␃ਃ&䘋옍ĄŔሀĀ᐀¤愀̤摧偩᐀␃༃咄ᄁ겄ዾĀ᐀¤帀咄态겄懾̤摧偩ጀ庸庺廄廎廖5␀$␀̀Ĥ搒ðꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧璼Î준摫␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४๦ᔋ≕؀Έ؀Ӻ؀Ӽ؀ڥ؀ൊ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿÿÿ᯿ᓖ＀＀＀＀＀혜ÿÿÿÿ᷿ᓖ＀＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹璼ÎЀ廖廠廬廮廸î$준摫Ý␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४๦ᔋ≕؀Έ؀Ӻ؀Ӽ؀ڥ؀ൊ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿÿÿ᯿ᓖ＀＀＀＀＀혜ÿÿÿÿ᷿ᓖ＀＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹璼Î̀Ĥ搒ðꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧璼ÎЀ廸异弊弔张îî̀Ĥ搒ðꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧璼ÎЀ张弢弬弶弾5␀$␀̀Ĥ搒ðꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧璼Î준摫ƺ␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४๦ᔋ≕؀Έ؀Ӻ؀Ӽ؀ڥ؀ൊ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿÿÿ᯿ᓖ＀＀＀＀＀혜ÿÿÿÿ᷿ᓖ＀＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹璼ÎЀ弾彈彔彖彠î$준摫ʗ␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४๦ᔋ≕؀Έ؀Ӻ؀Ӽ؀ڥ؀ൊ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿÿÿ᯿ᓖ＀＀＀＀＀혜ÿÿÿÿ᷿ᓖ＀＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹璼Î̀Ĥ搒ðꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧璼ÎЀ彠彪彲彼很îî̀Ĥ搒ðꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧璼ÎЀ很徊後徎忘5⠀(⠀ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩준摫ʹ␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖ԀèѰ४๦ᔋ≕؀Έ؀Ӻ؀Ӽ؀ڥ؀ൊ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿÿÿ᯿ᓖ＀＀＀＀＀혜ÿÿÿÿ᷿ᓖ＀＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l吃瀁⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹璼ÎЀ忘忚攞攠攢敖敘椞椠楎楐樊樌樎樐檎檐櫠櫢毘毚氶永浪浬燼òòòòòòòò�Þ�ò�Þòò̤̀옍ᰂ퀂ሀĀጀ碤᐀¤愀̤摧偩ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ᤀ檎櫠櫢毘毚氶泎浀浔浪浬燺皶皸皾盐盖矸矾础窲糄給絨絬纨纪肬肮胼胾脲脴腂腄膚臖臞舞쿥ꖼ볥벐벐벐뱼벐벐벐벐뱣벐벐벐벐벐벐벐̰jᔀࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ䠀Ī䩏䩐䩑ࡕ愁ᡊ琀Hᔧࡨ덭ᘀ楨驐㘀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡴ᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀Hᔭࡨ덭ᘀ楨驐㨀脈血
䩃䩏䩐䩑࡜嶁脈䩡ᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀Hᔪࡨ덭ᘀ楨驐䀀ઈ䌀ᡊ伀J倀J儀J尀脈࡝憁᱊ᔳࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈࠶㪁脈血
䩃䩏䩐䩑࡜嶁脈䩡☀燼燾皸皺脲脴膔臘舢艨艪蓘蓚虮虰蠼蠾裒裔뼎뼐설섦얒얔òòòòòòòòòÏÏÏᄀ␃ਃ&䘋搒ðꐔ②會楤驐洀Ĥက␃ഃ׆ĀঃሀĀ᐀¤愀̤摧偩ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩᠀舞舨艪艰芼苶茸荰莄葴葶蓔蓚蓲蔲蕪薸藬蘀虪虰虶蛄蛼蝂蝆蠼趜븀픨픪�������������������쇃꫃迃迃秃迃迃Ãᔫࡨ덭ᘀ楨驐㘀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕ̴jᔀࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ䠀Ī䩏䩐䩑ࡕ愁ᡊ渀Ո琄Ոᔭࡨ덭ᘀ楨驐㨀脈血
䩃䩏䩐䩑࡜嶁脈䩡唃Ĉᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀Hᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀H⤀í. Umístění do konkrétního oddělení v rámci typu věznice bude zajišťovat Vězeňská služba ČR podle stupně vnějšího a vnitřního rizika.

Vězeňská služba ČR bude mít možnost vybudovat flexibilní, jednotně strukturovaný systém umisťování a přemisťování odsouzených na základě vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik, plnění programu zacházení, dodržování vězeňského režimu a realizace výstupního programu.

Důsledně bude uplatňováno doporučení Evropských vězeňských pravidel č. 51.4, že vězeň musí být vězněn v takových bezpečnostních podmínkách, které odpovídají adekvátnímu stupni rizika. Dojde k daleko lepšímu rozlišení mezi odsouzenými na základě široké palety faktorů zohledňovaných nástrojem SARPO. Redukce typů věznic umožní, aby v konkrétní věznici se stavebnětechnickým a bezpečnostním vybavením byli umisťování odsouzení se stejnou mírou rizika. Tím se vytvoří prostor pro jednotný program zacházení, odpovídající právě tomuto riziku a jeho důsledné realizaci.

Vězeňská služba ČR bude moci lépe organizovat rozvoj a implementaci standardizovaných programů a specializovaného zacházení v konkrétních věznicích.

V důsledku návrhu lze očekávat snížení počtu soudního rozhodování o přeřazování do jiného typu věznice i snížení počtu rozhodování o společném způsobu výkonu postupně uložených trestů odnětí svobody. Realizace návrhu nebude mít v praktických podmínkách každodenního fungování Vězeňské služby ČR podstatné personální dopady a nevyžádá si prakticky žádné introdukční náklady. Předpokládá se naopak efektivnější vynakládání finančních zdrojů na zabezpečení chodu věznic, neboť odsouzení zařazení soudem do věznice budou Vězeňskou službou ČR umisťování do oddělení v konkrétní věznici již podle míry rizika stavebně zabezpečené. Předpokládá se, že v delším časovém horizontu tak bude mít toto opatření kladný vliv na snížení míry recidivy. Opakovaně odsouzení přitom dnes tvoří cca 2/3 odsouzených. Snížení recidivy povede ke snížení nákladů na výkon trestu, podle kvalifikovaného odhadu do 50 mil. Kč v nejbližších letech. Přesnější vyčíslení této změny není v současné době možné, neboť odvisí od řady vnějších faktorů jako je např. celková míra kriminality, počet dopadených a odsouzených pachatelů, trestní politika státu, a celé řady dalších. Nicméně Vězeňská služba ČR bude průběžně velmi podrobně analyzovat finanční aspekty této změny, a to hlavně s cílem v čase a v konkrétních případech znát úspory svých nákladů, kterých bylo dosaženo právě z titulu této právní úpravy.

Trestní politika v České republice směřuje ke sbližování a sjednocování naší právní praxe s právními principy zemí Evropské unie, které zahrnují především užití uvěznění jako zákonného nástroje ultima ratio, posílení principů restorativní justice, uplatňování alternativních trestů a rozvíjení individuálního zacházení s vězněnými osobami. Změna systému vnější diferenciace (a s ní související následné změny) je jednou ze zásadních podmínek naplnění těchto záměrů.

Čtyři typy věznic nejsou obvyklé i z hlediska mezinárodního srovnání.

V evropských státech jsou obvykle tři typy věznic, které se od sebe liší bezpečnostním zajištěním a přísností režimu vězňů. Pro tyto typy věznic se obvykle užívá názvů minimal security (minimální stupeň střežení/zabezpečení), medial security (střední stupeň střežení/zabezpečení) a maximal security (nejvyšší stupeň střežení/zabezpečení) nebo se hovoří o věznicích uzavřených, polootevřených a otevřených.

Ve skandinávských státech, ve Švýcarsku a v Německu se formálně rozlišují dva typy věznic: otevřené a uzavřené věznice.

V Německu se však uzavřené věznice rozdělují na ty, kde je mírný stupeň zacházení (pro osoby s krátkými tresty odnětí svobody) a na ty s přísnějšími bezpečnostními opatřeními (pro osoby s delšími tresty odnětí svobody). Nejmírnější stupeň zabezpečení je ve věznicích otevřených. Německá úprava tedy v rámci uzavřených věznic rozlišuje dva typy, což de facto znamená, že německý systém je systém se třemi typy věznic. Nejmírnější stupeň zabezpečení (zařízení jsou pouze oplocena, nejsou zamřížována) je Německu v tzv. otevřených věznicích.

Švýcarské otevřené věznice jsou primárně určeny pro prvotrestané (pachatelé, kteří v poslední pěti letech neodpykali trest delší tří měsíců a nebyli nikdy považováni za tzv. zločince ze zvyku). Uzavřené věznice jsou ve Švýcarsku určeny pro recidivisty. Uvádí se však, že zmíněná kritéria nehrají klíčovou úlohu a k zařazování do jednotlivých typů věznic dochází na základě hodnocení rizik (kriminální potenciál pachatele, nebezpečí útěku) s přihlédnutím k délce trestu a závažnosti spáchaného trestného činu.

Ve Finsku mohou v otevřených věznicích (zařízení bez mříží) vězňové pracovat mimo věznice. Trest zde vykonává přibližně 25 % vězňů.

V České republice rozhoduje o zařazení nebo přeřazení (během výkonu trestu odnětí svobody) do příslušného typu věznice soud (srov. § 56 a 57 trestního zákoníku a § 9 a 10 zákona o výkonu trestu odnětí svobody). Z hlediska evropského srovnání jsme jedním z posledních států, který tento postup uplatňují. Výlučně soudu je uvedené rozhodování svěřeno ještě např. na Slovensku, v Maďarsku či Polsku. V zahraničí je rozhodování o zařazování a přeřazování zpravidla svěřeno orgánům vězeňské správy (např. v Německu, Rakousku, Itálii, Velké Británii, Nizozemsku, skandinávských státech nebo v Kanadě). V některých zemích o zařazování a přeřazování vězňů rozhoduje speciální orgán, např. ve Španělsku jde o tzv. Penitenciární správu (složena zejména z psychologa, sociálního pracovníka a vychovatele), která o zařazení do věznice rozhoduje po uplynutí pozorovací doby. Konkrétně např. v Bavorsku rozhoduje o zařazování do příslušného typu věznice zpravidla státní zastupitelství, o přemístění vězně pak rozhoduje sám ředitel věznice s povolením Ministerstva spravedlnosti. Proti rozhodnutí se vězeň může odvolat k soudu. Důvodem pro přeřazení může být možnost účinnější léčby nebo rehabilitace v jiné věznici, organizační důvody na straně věznice a bezpečnost.

Literatura považuje koncepci fungující dnes v České republice za přežitou a neefektivní. Řešení spočívající ve svěření rozhodování jiným orgánům než soudům považuje za pružnější a efektivnější, neboť tyto orgány mají na rozdíl od soudu lepší možnosti k poznání osobnosti odsouzeného, disponují příslušnými specialisty (psychology, sociálními pracovníky, pedagogy a lékaři) a pobyt odsouzeného v nástupním oddělení nebo ve výkonu trestu poskytuje dostatek času pro zkoumání osobnosti odsouzeného. Dosavadní systém by proto měl být nahrazen metodou hodnocení rizik a potřeb odsouzeného v průběhu výkonu trestu odnětí svobody.

Metoda hodnocení rizik a potřeb (Risk/Needs Assessment), která se používá zejména v Kanadě, Austrálii, Velké Británii a USA, se soustřeďuje na zjišťování rizikových faktorů odsouzeného (možnost recidivy a její závažnosti) tak, že jsou analyzovány jak statické (neměnné), tak dynamické (proměnlivé) rysy osobnosti odsouzeného. Součástí této metody je i vyhodnocování motivace odsouzeného, jeho schopnost a ochota podílet se na změně svého života. V České republice byla vyvinuta první verze této metody pod názvem SARPO I (Souhrnná analýza rizik a potřeb odsouzených).

3. Implementace doporučené varianty a vynucování

Za implementaci a vynucování nové právní úpravy ve vztahu k Vězeňské službě ČR, soudům a státním zastupitelstvím bude odpovědné Ministerstvo spravedlnosti.

4. Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti novely trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody budou v praxi průběžně provádět orgány Vězeňské služby ČR, státní zastupitelství v rámci výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba a trest odnětí svobody, Veřejný ochránce práv a jiné orgány vykonávající dozor.

5. Konzultace a zdroje dat

Návrh zákona byl zpracován v součinnosti s Vězeňskou službou ČR, a to především s odborem majetkoprávním a odborem výkonu vazby a trestu odnětí svobody Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. S Institutem pro kriminologii a sociální prevenci byla konzultována i otázka souladu zamýšlené změny s judikaturou Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že zůstává zachováno výhradní právo soudu zařazovat nebo přeřazovat odsouzené do jednotlivých typů věznic v rukou soudu, nehrozí nesoulad s nálezem publikovaným pod č. 8/1995 Sb. Využity byly také poznatky Institutu pro kriminologii a sociální prevenci v oblasti komparace se zahraničními úpravami. Návrh doporučila Rada pro vězeňství ministra spravedlnosti i Nejvyšší státní zástupce.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhované řešení je v souladu s předpisy tvořícími ústavní pořádek, jakož i s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky, a zajišťuje také právní prostředí pro realizaci současných i budoucích mezinárodních závazků z mezinárodních smluv podle čl. 49 Ústavy České republiky. Návrh novelizace respektuje zásadu, podle níž státní moc lze uskutečňovat pouze na podkladě zákona a v jeho mezích.

Podle čl. 90 Ústavy České republiky jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Obdobně podle čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit.

Problematikou vnější diferenciace věznic se zabývá nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. listopadu 1994 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 8/1995. Podle tohoto nálezu má výkon trestu dvě dimenze, a to jednak kvalitativní (rozsah omezení práv odsouzeného) a jednak kvantitativní (délka omezení práv odsouzeného). Třebaže se tento nález týká dřívějšího již zrušeného zákona o výkonu trestu odnětí svobody (zákon č. 59/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který v § 6 odst. 2 umístění odsouzených do jednotlivých věznic podle rozhodnutí soudu svěřoval Generálnímu ředitelství Vězeňské služby ČR a v § 9 zaváděl přeřazení odsouzeného mezi typy věznic do kompetence ředitele věznice), je třeba závěry Ústavního soudu vztáhnout i na navrhovanou změnu. V souladu s tímto nálezem budou nadále o obou těchto dimenzích rozhodovat výhradně soudy, které rozhodnou, do kterého typu věznice bude odsouzený zařazen (do věznice nebo do věznice se zvýšenou ostrahou). Věznice bude vnitřně diferencována na oddělení lišící se stupněm zabezpečení. Přemísťování odsouzeného mezi odděleními v rámci věznice bude v kompetenci Vězeňské služby ČR. Přemisťování odsouzených mezi věznicemi stejného typu bude nadále patřit do působnosti Vězeňské služby České republiky, což je v souladu s usnesením Ústavního soudu č.j. III. ÚS 1463/08 ze dne 14. 8. 2008. Návrh koresponduje i se soudní judikaturou např. usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. 57 Ca 166/2005 ze dne 30. 11. 2006. Podle tohoto usnesení není působení na odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody prostřednictvím konkrétních pokynů a příkazů rozhodováním o jejich právech či povinnostech v oblasti veřejné správy, nýbrž projevem „řízení“ odsouzených individuálními pokyny a rozkazy Vězeňské služby v rámci právního vztahu nuceně založeného vykonatelným rozsudkem soudu o uložení trestu odnětí svobody.

Na problematiku upravenou předloženým návrhem zákona se právo Evropské unie nevztahuje. Není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, ani s právními akty Evropské unie, judikaturou soudních orgánů EU a není součástí obecných právních zásad práva Evropské unie.

C. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a k zákazu diskriminace

Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

D. Zhodnocení dopadů na ochranu soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava nebude mít dopady, které by měnily podmínky v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.

E. Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh je zpracován tak, aby došlo k minimalizaci rizika korupčního jednání v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody. O zařazení odsouzeného do jednotlivého typu věznice bude rozhodovat i nadále soud (§ 56 tr. zákoníku). Soudu zůstává rovněž výhradní oprávnění k přeřazení odsouzeného v průběhu výkonu trestu odnětí svobody do věznice jiného typu podle § 57 tr. zákoníku. Přemísťování odsouzeného v rámci jednoho typu věznice, do kterého byl soudem zařazen, zůstává stejně jako dosud v kompetenci Vězeňské služby ČR.

Dosavadní čtyři typy věznic (věznice s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou) se redukují na dva typy nazvané „věznice“ a „věznice se zvýšenou ostrahou“. V důsledku vyloučení subjektivního faktoru při přemísťování odsouzeného do jednoho ze tří oddělení v rámci nyní již jediného typu „věznice“, které bude prováděno výlučně na základě kriminogenních hledisek s pomocí nástroje SARPO, dochází k výraznému snížení korupčního rizika. Zásadním faktorem snižujícím korupční riziko je, jak výše uvedeno, participace několika osob od vychovatele přes speciálního pedagoga až po ředitele věznice, příp. dalších na umístění odsouzeného a rovněž možnost tato kriminogenní hlediska kdykoliv přezkoumat.

Zvláštní část

K čl. I

Novela trestního zákoníku spočívá v nahrazení dosavadních čtyř typů věznic dvěma typy. Dosavadní věznice se zvýšenou ostrahou zůstanou zachovány a dosavadní věznice s dohledem, s dozorem a s ostrahou se mění na věznice. Podmínky pro rozhodnutí soudu o přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice jsou zachovány.

K čl. II

Změnu vnější diferenciace věznic je nutno upravit v přechodném ustanovení. Zařazení odsouzeného do dosavadní věznice s dohledem, s dozorem a s ostrahou se dnem účinnosti navrhovaného zákona změní bez dalšího rozhodnutí soudu na zařazení do věznice.

Předpokládá se, že přechodné období bude řešeno tak, jak je výše uvedeno, s tím, že odsouzení zařazení dosud do typu věznice s dohledem budou ke dni účinnosti změny zákona umístěni ve věznici do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení, odsouzení zařazení do typu věznice s dozorem do oddělení se středním stupněm zabezpečení a odsouzení zařazení do typu věznice s ostrahou do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení.

U všech odsouzených anebo u vytipovaných skupin odsouzených bude postupně realizována komplexní diagnostika. Na základě jejího výsledku budou odsouzení případně přemístěni do jiných oddělení a přemístěni k výkonu trestu odnětí svobody do konkrétní věznice. Nově nastoupivší odsouzení budou umisťováni do věznic a následně do oddělení již na základě nově vytvořené komplexní diagnostiky.

K čl. III

Novela zákona o výkonu trestu odnětí svobody spočívá rovněž v nahrazení dosavadních čtyř typů věznic dvěma typy, které se odlišují jako dosud způsobem vnějšího střežení a zajištěním bezpečnosti a režimem výkonu trestu. Podrobnosti bude nadále upravovat vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Základní odlišnosti stanoví navrhovaný zákon.

Vězeňská služba ČR nebude moci povolit odsouzenému zařazenému soudem do věznice se zvýšenou ostrahou opuštění věznice ani přerušení výkonu trestu. Odsouzený bude tak, mimo jiné působení, motivován dosáhnout svým vzorným chováním, aby ho soud přeřadil do věznice mírnějšího typu.

Ochranné léčení bude možné vykonat v obou typech věznic.

K čl. IV

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dne 1. dubna 2014. Delší legisvakanční lhůta je navrhována proto, aby Vězeňská služba ČR měla dostatečný čas pro změnu profilace věznic a programů zacházení včetně programů terapeutických a rovněž pro dokončení projektu Souhrnné analýzy rizik a potřeb odsouzených (SARPO).

V Praze dne 20. listopadu 2013

Ing. Jiří Rusnok, v.r.
předseda vlády

Mgr. Marie Benešová, v.r.
ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády

SARPO (Souhrnná Analýza Rizik a Potřeb Odsouzených) je prediktivní nástroj vyvíjený od roku 2004 Vězeňskou službou ČR ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR. Analýza slouží k vyhodnocení pravděpodobnosti dalšího selhání odsouzených v podobě páchání trestné činnosti.
Srov. např. § 5 zákona č. 475/2005 Z.z., o výkone trestu odňatia slobody a o zmene a doplnení niektorých zákonov.
Taková úprava je např. v Polsku (viz čl. 70 Kodeks karny wykonawczy).
Solnař, V., Vanduchová, M. Systém českého trestního práva. III. Tresty a ochranná opatření. Praha: Novatrix, s. r. o., 2009, s. 71.
Karabec, Z. Trestní politika – vstup do problematiky In Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008 s. 102.
Solnař, V., Vanduchová, M. Systém českého trestního práva. III. Tresty a ochranná opatření. Praha: Novatrix, s. r. o., 2009, s. 73.
Srov. literaturu citovanou v pozn. č. 5 a 6.

PAGE \* MERGEFORMAT1

얔욾움톂톄픨픪햶햸������ííí찀ààààààààà̤̀옍ᰂ퀂ሀĀጀ碤᐀¤愀̤摧偩ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ᄀ␃ਃ&䘋搒ðꐔ②會楤驐洀Ĥᜀ醙﫺²¶ˆऄआ൮൰඼හ࿒࿔၂၄ၒၔၦ폩ꎾꎾ펾醾펾펾碾펾斾敐敐敐敐敐Pᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀Hᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀Hᔱࡨ덭ᘀ楨驐䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ桰䡴Ѕᘢ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ո̴jᔀࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ䠀Ī䩏䩐䩑ࡕ愁ᡊ渀Ո琄Ոᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕἀ變輸醙﫺﫼²´¶ˆˈ׸׺ऄआឆឈ᧐᧒᧔õèèèèèèèèèèèèèఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ऀ搒ðꐔ摧偩ᬀၦၺხᄮᇪᇬኼዘᑬᑮᑴᑶᖾᗀᚄᚆឆ᧔᪖᭮ᯢᲾ᳼⚠⚼⚾⛀��쇭솬솬솬솬솬隬隬隬肬坪ᘥ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔬࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո猄H琀Ոᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀Hᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀Hᨀ᧔᪖᪘᭪᭬᭮ᯢᯤᲺ᲼Ჾ᳼᳾℠™⚞⚠⚼⚾⛀⛂⛒⛔⥆⥈⥊òòòòòòòòåÛ�Ûòòऀ搒ðꐔ摧偩ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧偩ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ᤀ⛀⛂⛒⥈⥊⥜⭒⭔⯺⯼ⰢⰮⲬⳔⳬ⴨⶚ⷚ⹐⺐⺒⼘⽴⽶⿞⿬⿲⿴ペヰヴヶㄚㄲ㆜㆞ㆠㆴ㝤㝦㝬㝾㧰㧲㧸훬껁쇖蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛蚛껁쇖쇖纂ᘆ楨驐ᘆᑨ㑊ᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ猀H琀Hᔤࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ琀Hᘥ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔨࡨ덭ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔫࡨ덭ᘀ楨驐㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘥ煨ぅ㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴ЅⰀ⥊⥜⥞⭒⭔⺔⺖㆜㆞ㆠㆴㆶ㒾㓀㛮㛰㝢㝤㝦㝨㝪㝬㝾㞀㧰㧲㧴òòòòèòòòèòòòæĀऀ搒ðꐔ摧偩ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧偩ᨀ㧴㧶㧸㧺㧼㧾㨼㨾㩀㩂㩄㩆㩶㪔㪖㪘㪚㪜㪞㪠㫔㭒㭔㭖ýﴀììß�ß�ß�Ð�ß�ß�ß�Ð였ýऀ搒ðꐔ摧偩฀␃ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧偩ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧偩က␃ഁ׆ĀճሀĀ᐀¤愀Ĥ摧偩Āᜀ㧸㧾㨚㨞㨰㭔㭖㭘㭚㵾㶀㶂㶄㷖㹦㹨㹪㻸㻺㼲㾴䀂䀄䀆䁸䃊䃼��헫헋룃钠捼쭓쯕仕䟕헋핎ᔌ쑨ᘀ楨驐ᘉ楨驐㘀脈ᔟ쥨፰ᘀ楨驐㨀脈䩃䩡䡭Л䡳Лᔱ㑨崻ᘀ楨驐᠀脈࠵䎁ᑊ䬀H伀J儀J尀脈䩡䡳䡴ᔮ㑨崻ᘀ楨驐㔀脈䩃䡋䩏䩑࡜憁ᑊ猀H琀Hᔗ쥨፰ᘀ楨驐㨀脈䩃䩡̯jᔀ難숐ᘀ楨驐 ᑊ㔀脈࠺䎁ᑊ伀J儀J唀Ĉ䩡ᔔ橨괃ᘀ楨驐洀Ո猄Ոᘎ楨驐洀Ո猄Ո̓jᘀ楨驐 ᑊ唀Ĉᘆ楨驐ᘢ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔨ楨驐ᘀ楨驐䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᨄ㭖㶀㹨㻸䀄䃾䈊䉨䉪䉮䉰䉴䉶䉺䉼䊀䊂䊶䊸䊺䊼䊾÷÷÷÷ßßßßÚ�ééĀЀ␃愁Ĥऀ搒ðꐔ摧洈³Ā଀␃ጃ¤᐀¤愀̤摧偩܀␃愃̤摧偩ᔀ䃼䃾䄀䄸䆺䈊䈌䉚䉜䉢䉤䉨䉪䉬䉰䉲䉶䉸䉼䉾䊂䊄䊮䊰䊲䊴䊺䊼䊾�������웊뷊웊ᘑ�㍀洀H渄H甄Ĉᘆ㙨唌̏jᘀ㙨唌唀Ĉ̏jᘀ桨錊唀Ĉᘆ桨錊ᘎ楨驐洀Ո猄Ոᘉ楨驐㘀脈ᘆ楨驐̓jᘀ楨驐 ᑊ唀Ĉᔌ浨༐ᘀ楨驐ᰀ,週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥뀗˄뀘˄逌˄Û␖ᜁĤ晉阁Ŕ瘡ԀŨ瘣ĀΈ瘣ȁӺ瘣̂Ӽ瘣Ѓڥ瘣Ԅൊ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕㔁זĀ蠃㔃זȁ糖㔄ז̂ﰃ㔄זЃꔃ㔆זԄ䨃愍϶Ŕ홰(ÿÿÿÿÿÿÿÿ礀뱴카�ᘀĤ␗䤁ŦĀ咖℁v栅⌁v蠁⌃Ŷ拓⌄ɶﰃ⌄Ͷꔄ⌆Ѷ䨅㨍ୖȀ沖਀tꀀጄブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀ĄᔀĶ혵́Έ혵ą̂Ӻ혵ȅ̃Ӽ혵̅̄ڥ혵Ѕ̅ൊ吃瀁⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹璼ÎÛ␖ᜁĤ晉阁Ŕ瘡ԀŨ瘣ĀΈ瘣ȁӺ瘣̂Ӽ瘣Ѓڥ瘣Ԅൊ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕㔁זĀ蠃㔃זȁ糖㔄ז̂ﰃ㔄זЃꔃ㔆זԄ䨃愍϶Ŕ홰(ÿÿÿÿÿÿÿÿ礀뱴카�ᘀĤ␗䤁ŦĀ咖℁v栅⌁v蠁⌃Ŷ拓⌄ɶﰃ⌄Ͷꔄ⌆Ѷ䨅㨍ୖȀ沖਀tꀀጄブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀ĄᔀĶ혵́Έ혵ą̂Ӻ혵ȅ̃Ӽ혵̅̄ڥ혵Ѕ̅ൊ吃瀁⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹璼ÎÛ␖ᜁĤ晉阁Ŕ瘡ԀŨ瘣ĀΈ瘣ȁӺ瘣̂Ӽ瘣Ѓڥ瘣Ԅൊ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕㔁זĀ蠃㔃זȁ糖㔄ז̂ﰃ㔄זЃꔃ㔆זԄ䨃愍϶Ŕ홰(ÿÿÿÿÿÿÿÿ礀뱴카ѪċضضضضضضضضضɶɶɶɶɶɶɶɶɶضضضضضȾضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضض¨ضضضضضضضضضض¸ضضضضضضضضضضضضŨňضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضΰضزπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАزȨǘǨРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐĸŘǸȈȘɖɾ 䩏䩐䩑䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴ЅN怀￱NဌNormální搒ĔꐔÈ䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Љ\䀁\ᐌ洈³Nadpis 1␆ጁ᐀㲤䀀&"࠵䎁⁊䬀⁈伀Պ倀J儀Պ尀脈䩞䩡 J⁁￲¡JഌStandardní písmo odstavceZ䁩￳³ZഌذNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0⁫￴Á0ഀذBez seznamuX濾￲ñX洈³
Nadpis 1 Char&࠵䎁⁊䬀⁈伀Պ倀J儀Պ尀脈䩞䩡 䡴Љ^䀠Ă^洈³ذZápatí옍렂瀑ģሂĀ᐀¤ 䩃䩏䩐䩑䩡䡭䡳䡴N濾￲đN洈³ذZápatí Char 䩃䩏䩐䩑䩡䡭䡳䡴n䀝ĢnČ洈³Text pozn. pod čarou搒ðꐔ 䩃䩏䩐䩑䩡䡭䡳䡴b濾￲ıbČ洈³Text pozn. pod čarou Char䩏䩐䩑䡭䡳䡴H怦￲ŁHČ洈³Značka pozn. pod čarou⩈2濾￲ő2洈³h1a1ࠑᢀ耈࠼䎀ᡊ愀ᡊ^俾Ų^洈³ZÁKON␃ԁĤ␆ሁĀ᐀¤䀀&②࠵㮁脈䩃䩏䩐䩑䩡䡴Ѕp俾p洈³
nadpis zákona␃ԁĤ␆ሁĀጀ碤᐀¤䀀&②࠵䎁ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ琀Ո\俾Ţ\洈³Návrh␃ԁĤ␆ሁĀ᐀䀀&②血(䩃䩏䩐䩑䩡䡴ЅR䂙ƒRഌᾞ"ذText bubliny搒ðꐔ䩃䩏䩑䩞䩡R濾￲ơRČᾞ"ذText bubliny Char䩃䩏䩑䩞䩡䡴Љ䭐Ѓ!�뼏ÿȜ䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲␫ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ຀痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⻵⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟⁧ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌￁怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ䭐Ѓ!횥ÀĶ牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤჉䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ￉쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸﷖＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀᪜읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ䭐Ѓ!ǝھ᮹桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㔜뼔객鞹⛬榻쪦癮䠛䛓淙轑᧞賯켛摸鍻෮䞵␤䅄儠三℈加焫ꜩ侊⠒⊂⯵泰쳏뎎㚓⍩ꂨ䡻�点囱탌ᄾ�禩⒈༾ቨ붶썫맾༕蕉鸳뚐┷믒寶說䱈감渪酻싪ᡡ矋䩸頒猛挑꼅尢Ј>ㆺ塛햬ព䱢༓㠥눆峛緑Ꜥ㵒㛾ꂞ랉玖㇩镠ꤨ簇ئޚ雉⟄뿗慼쇰嵞肣靔됉妏ϛƦᠿ宒䏊䬌ጅ꽭繦싞藚밅⶚떘疥훋୥붂썅葓芣뵩棟�庸힯헭程耆ώ떴钲㙩⯺仵덎누뮴暵䯢韴擦畮鴺⭦얓㔒ﬠ飘꿃雔຋胞븬蜹瑯믖旝漇ᙀ㲿澟㜭뱜䔁⚌獻绐ꌿ䁞鳆噭埂븀쭒㏠䐔ᅃ驡飅岛Ǵ솤⬌ₚ䴵ᣉ჻巖輜씄চ╞㒸蝣㥼ꐷ⇹௩ꪚ詞䔡㶞ﻺꏙ쏃㿛�玹ﭸ䭇姈覵낓㟩？菧麯﷞᪴쬯�ퟰ㾟کੂ쓍﷙῟翞鱗罇睼ʷ⺾꣰Ἄ飒瑈ᲅ嶠茞왢긪擤两抷愘幚麱ኄ堧ꥳ�酓뺃씲⎎蝇ᚸ⺼蒠Ŕ䴯㩮༂ㄢ둑ᑖ쀻칭蝙䪋氫幩㌥✏塉峍쩌嶸碫煷㞷ꅉ�袍쌎슉䤡䊈蹺ᇯꅒෝᵊ溻当쥰ેꃝ莨ꕩ虉퍄텬账⿁⫓솝軟뙭ꎯ朎婕遯᝽変妁쉃㌜쉞蔓⫣䎒댜솲振唕㤉ઘ貿䧫鸅ऎ꣣ဗꬩ峖ꀕ쥯審ꨘꕖ럛㓙酶텂⪽鞚�䛫丸낫騃敄믬ིᑂᶣꪮ�췜ﴐ縎지亾៮荗㑫䑴֚麈袙弊≞觜쇟趔ㄱڥ묊ꭓ驣꼼㍰锊狛문ෂ韉⫷绤䭝㫶廬㥕禳傤蜟娻뮞ќ캯砛䠐麗煍卾붜糿㹱鼮뻏켤オ栔话曘듛㭳㇯汥ꚠ岌Ꚗ雹ﾰ約퐘쵫鐱꜔㒱䞂춝쓀藁鬂䠵唾⃑⧂併ओ䙥鐺ฒ暍銸욶뎑ྩ똣䡺뚬恹鞇烴젨ꤘ獂춸ⴙɩ攧璶⌾먊ಽ몳�䛪匴ᴘ蕮�຀⼦荔싁킚⃘蝨쫀烋ꀑ썙ށሳ뭨Ὓ滥帱䬸줗܈횑�畇ꓣ嘼ᓦ竑惘ߐៈ굘귄즥ʾ鎷ꤸ껌౱�꽻ꗢ舼幧樂퍇░।栺굻拦䏓举�츘ꜘ痠箩챉롂낕｡擂夶⭦챗艍尺墁쾻臔䡔膵摥썃敌쀡촒쫉�댄閞ᔂ剤괬぀毼聒崝鋗飱꫸裒鶶쵽⥊⢟آ灑䚀≬ㅶ徸⪇Ꮸॐṗ⊦៨ꎸ훓匶煮鋎粮昳癰댜숴륙⧕枚薲芛졔�溁늕꽎䦊㏹ꕒ옜㏿ɾ့腋胶˅鴣洩ஏ焕䊨䑩뻽퓁蠎렖藧ࡩ렪㚵׿ퟙ淿姎☚ꤠ楶҈ﶅ䕈邂⠝♋建걀陝쬤餈⪈⮉⭓裶Ꮼ퐶瀵ử₊䷔줵胊᷁㾍㷷ꃋꡑ鲛빲锹�浻ﰎ鷓䶏偦귊ꛃ즡忭墈޴嶳껕쬷뷳겷麈떘赙⬼妀⭩敨ｩ⊒犜떫欕曅ᰮ煸捞Ⱈꈚ邑ϾΏ㸕徳㪆믤子簑탄⃄⁬쾪웙椂䜇㣐䇙䰛钚洵㫖ꭩ鯥᧵멷�옣鋖쒝꟟瘴鳑岜䬼杣瘖浬軇㔵詨탂㼸ᣌ飇杯꿥籚፴봜�☍䥌䰓뷰恊ꇨ☇‏ⷹ덇o䭐Ѓ!턍龐¶ě'桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺�＀Ͽ倀ŋⴂ᐀؀ࠀ℀࿞﾿ᰀጀ嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ-!횥ÀĶİ牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀�밁뻷뤀ᘀ혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀ഀ郑뚟ᬀ✀저 琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧⹲浸⹬敲獬䭐؅ŝૃ㼼浸⁬敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯㪳俻偀哔嚋垰岴蔭ĕƉǑɗ˔͚ΉΌ蔭娀 (((+ࠀᘴ⢾⵪檎舞ၦ⛀㧸䃼䊾GJOQ\^£¥§ª¬ࠀ௔ᘸᷪᾜ☲⨰㘼䜚庸廖廸张弾彠很忘燼얔᧔⥊㧴㭖䊾HIKLMNPRSTUVWXYZ[]¢¤¦¨©«"$+ℓﾔ肕8Ђ@ÿ肀÷ကༀȀ鋰ကࠀࣰĀĀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀༀЀ䋰ሀ਀ࣰĀ匀଀Ự뼀က쬀＀ࠀЀः㼀ăĀᄀӰĀ＀˿؀㳤ࠀ؀㳤ࠀ⸀ĀĀĀ⸀ĀĀ䌀Ȁ⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ཱི涀瑥楲捣湯敶瑲牥耀Ā번ӱ考‱͡㊀愠耉牐摯捵䥴ɄĀȀȀĀȀĀ稀褀鬀%꤀%䌀/刀/㜀3㨀3鴀3ꀀ3崀7栀7฀;ᴀ;刀O夀O娀O戀O谀O鈀O錀O鬀O쐀O쬀O찀O퐀OఀS᠀S�\\\\蘀j退j✀s⤀s뼀s섀s萀蔀蘀褀츀�砀礀대똀준퀀턀��豈 㘀㜀㰀㴀䜀䰀刀堀戀꼀뜀툀�伀唀嬀攀눀먀Ȁ̀Ԁ؀ࠀऀ଀ఀ฀ༀ⠀⬀⸀܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀̀܀̀܀ᰀ܀Ȁ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀܀܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ܀܀Ȁ딀㔀뼀嘀뜀砀礀Ȁ̀Ԁ؀ࠀऀ଀ఀ฀ༀ⠀⨀⬀⸀܀ᨀ܀Ԁ܀Ԁ܀̀܀̀܀̀Ȁ̀Ȁ̀Ȁ̀Ȁ܀̀܀Ȁ눀儀刀崀怀椀ꐀ��ᤀᨀ퀀퀀쌀
쐀
㠀㰀䠀䠀䰀䰀䴀砀礀Ȁ̀Ԁ؀ࠀऀ଀ఀ฀ༀ⠀⬀⸀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀Ѐ̀ЀȀ̀܀ЀȀЀȀЀȀЀȀ܀ЀȀ̀萀봭혲꣬￸／／／／／／／／ဏ洀㽱㸼ﾵ／／／／／／／／ဏԀ깗㠾偌Ｌ／／／／／／／／ဏĀĀ̀ༀ咄ᄁ겄ᗾ׆ĀŔ帆咄态겄濾(.耄᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ.舂᠀萏ࡰ萑ｌ옕瀁؈葞ࡰ葠ｌ.耀᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.耄᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.舂᠀萏რ萑ｌ옕ؐ葞რ葠ｌ.耀᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.耄᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.舂᠀萏ᥐ萑ｌ옕倁ؙ葞ᥐ葠ｌ.ဆ萏ˁ萑﴿葞ˁ葠﴿࠵漁(.耄က萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ.舂က萏܈萑ｌ葞܈葠ｌ.耀က萏৘萑ﺘ葞৘葠ﺘ.耄က萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ.舂က萏ླྀ萑ｌ葞ླྀ葠ｌ.耀က萏ቈ萑ﺘ葞ቈ葠ﺘ.耄က萏ᔘ萑ﺘ葞ᔘ葠ﺘ.舂က萏៨萑ｌ葞៨葠ｌ.က萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ.耄က萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ.舂က萏܈萑ｌ葞܈葠ｌ.耀က萏৘萑ﺘ葞৘葠ﺘ.耄က萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ.舂က萏ླྀ萑ｌ葞ླྀ葠ｌ.耀က萏ቈ萑ﺘ葞ቈ葠ﺘ.耄က萏ᔘ萑ﺘ葞ᔘ葠ﺘ.舂က萏៨萑ｌ葞៨葠ｌ.煭㰿ⶄ㊽圅㺮ᗄ罠ЅЅЅЅЅЅЅЅꗊ䱔ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅå⸇ 〞ᘋᾞ"䕱0䃜3䨔4塍5ᎥA淕EคP䍜SశU᥻W◞\㒑e⒓੨偩洈³璼Î⾠Ú畬Û珞û腹腻䃿耀蠂
+018츀Bⴀ頀頀頀頀 頀&頀.頀^頀h頀j頀x頀¾＀ǿ܀唀渀欀渀漀眀渀＀ǿࠀ＀ǿ＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿࠀ䜀逞Ȁ؂ԃԄ̂＄*䇠xী＀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逞ȁԀąĂ؇Ԃ匀礀洀戀漀氀㌀逮Ȁ؋ȄȂȂ＄*䏠xী＀䄀爀椀愀氀䜀逽老Ȋ؂ЉԂ̈＄ﯠ쟽ቪ鼀Ȁ䴀匀 䴀椀渀挀栀漀ⴀ㏿⃿฀ᵦg㜀逮ȀԏȂЂȃ＄￠¬ŀ鼀䌀愀氀椀戀爀椀㜀逞ȀԄԃ؄ȃ＄￠@鼀䌀愀洀戀爀椀愀㔀逮Ȁ؋̄ЅȄ＄.寡`⧀＀ā吀愀栀漀洀愀䄀逞ȀԄԃ؄ȃ＄￠$B鼀䌀愀洀戀爀椀愀 䴀愀琀栀∀Ѐ㄀蠈쓰꤀鬀᮪鮇᮪文ᮒȧĀ쌀똀n฀䈀Ѐ̀䘀밀q฀䌀넀ჰĀ褀褅됅됀脀ኁ0㜀뼀Ȁࠀ荋qჰࠀﰀǽ䠈Xऀ￰␉P＀ｿｿｿｿｿｿࡿ덭㈀℀က܀砀砀ꀀ଀�＀ዿ᐀倀爀漀挀栀稀欀愀 吀漀洀愀 䴀最爀⸀᐀倀爀漀挀栀稀欀愀 吀漀洀愀 䴀最爀⸀᠀؀̀ఀĀఀȀఀĆ藠俹ၨ醫✫�0Őx ´ Ôà
ĀČĘ
ĤİĸŀňӢ牐捯歺⁡潔ₚ杍⹲潎浲污搮瑯m牐捯歺⁡潔ₚ杍⹲2楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@䘀⏃@Ḁ夢ǎ@਀풃ǎ@਀풃ǎዃ溶Ć픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0ìhp ¨°¸
ÀÍӢ卍⁐勈ìB脷သఀȀḀ؀一竡癥̀Ā

!"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬¯°±²³´µ·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÎÏÐÑÒÓÔÖ×ØÙÚÛÜ��àRoot EntryąआÀ䘀䆰�ǎâData
Ă®က1TableĂ¶ⰳWordDocumentĂ娮SummaryInformation(ĂÍကDocumentSummaryInformation8ĂÕကCompObj{ਃआÀ䘀)潄畫敭瑮愠汰歩捡⁥楍牣獯景⁴潗摲㤠ⴷ〲㌰਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q