Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN9DFCMA3K najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
OBECNÁ ČÁST
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
1 Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj.
1.2 Definice problému
Předmětem návrhu vyhlášky je vymezení zón odstupňované ochrany přírody (dále jen „zóny“) na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj v souladu s § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Dle zákona se chráněné krajinné oblasti (dále jen „CHKO“) člení do zón, které slouží k bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí. Nově vyhlašovaná Chráněná krajinná oblast Kokořínsko-Máchův kraj, která vzniká rozšířením stávající CHKO Kokořínsko o dosud nechráněné území Dokeska, však tyto zóny pro bližší určení způsobu ochrany přírody nemá vymezeny. Přijetím nařízení vlády o vyhlášení CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, totiž nedojde k naplnění § 27 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že k bližšímu způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny. Územní ochrana celého území bude, po přijetí nařízení vlády, zajištěna základními ochrannými podmínkami stanovenými v § 26 odst. 1 zákona a bližšími ochrannými podmínkami stanovenými zřizovacím předpisem. Tyto ochranné podmínky budou regulovat jednotným způsobem některé činnosti na celém území CHKO, nikoliv diferenciovaně pro jednotlivé lokality území s ohledem na jejich zachovalost a zranitelnost. Ke zřízení diferencované ochrany dojde pouze vymezením zón na území CHKO. Zóny zajistí rozdílné ochranné podmínky pro jednotlivé lokality CHKO, které budou korespondovat se zachovalostí a zranitelností přírodních hodnot. Případné nenaplnění této zákonné povinnosti vyplývající z § 27 odst. 1 zákona by mohlo vést k ohrožení nejcennějších přírodních hodnot území pro budoucí generace a k neúměrnému využívání území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Území Kokořínska bylo vyhlášeno jako CHKO Kokořínsko již v roce 1976, v roce 1997 byly vymezeny čtyři zóny.
Tabulka 1: Přehled rozloh jednotlivých zón ochrany CHKO z roku 1997
rozloha území
zóny
první
druhá
třetí
čtvrtá
rozloha (ha)
2 874
4 309
17 943
2 140
část celkové rozlohy (%)
10,5
15,8
65,8
7,8
Na území dokeské části nejsou zóny vymezeny. Přijetím nařízení vlády o vyhlášení CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, se rozšíří CHKO Kokořínsko o dokeskou část (tzn. o 13 622 ha). Území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj bude členěno na dvě části, jižní neboli kokořínskou část (dříve CHKO Kokořínsko) a severní část (dokeská část neboli Dokesko). Na území nově vyhlášené CHKO již nebude platit schválená zonace daná Protokolem Ministerstva životního prostředí z roku 1997 (zonace na území kokořínské části).
Na nově vyhlášeném území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj budou platit základní ochranné podmínky pro celé území CHKO stanovené v zákoně a bližší ochranné podmínky stanovené v tomto nařízení vlády, nebude však zajištěna odstupňovaná ochrana pro jednotlivé lokality CHKO s ohledem na zachovalost a zranitelnost přírodních hodnot území.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
a) vlastníci či nájemci nemovitostí, jejichž pozemky jsou návrhem zařazeny do první a druhé zóny ochrany přírody,
b) obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká (Středočeský, Liberecký a Ústecký kraj),
c) místně a věcně příslušné orgány státní správy v daném území,
d) právnické a fyzické osoby pohybující se nebo vykonávající činnosti v daném území (subjekty podnikající v cestovním ruchu, navazujících službách a občané přijíždějící do regionu za rekračním a sportovním vyžitím – nepřímo dotčené),
e) Ministerstvo životního prostředí,
f) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR- Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko,
g) Česká inspekce životního prostředí.
1.5 Popis cílového stavu
Hlavním cílem přijetí navrhované právní úpravy je diferencovat území CHKO na základě stavu a významu přírodních hodnot v jednotlivých lokalitách, a to vymezením zón na celém území CHKO ve smyslu ustanovení § 27 odst. 1 zákona.
Vymezení zón na území Dokeska vycházelo z aktuální analýzy plošného zastoupení a stavu přírodních hodnot na základě kritérií daných metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí k vymezení zón ochrany přírody v chráněných krajinných oblastech ČR, který byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva životního prostředí č. 2006/02.
Popis přírodních hodnot anebo jiných významných charakteristik zón vymezených v jednotlivých lokalitách je dle § 4, odst. 3a vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 64/2011 Sb. součástí návrhu na vymezení zón ochrany přírody.
Cílová kritéria pro územní rozčlenění zón jsou následující:
· dlouhodobé zajištění ochrany ohrožených, jedinečných či zvláště chráněných částí přírody a krajiny,
· zachování přirozených či polopřirozených druhově a strukturálně rozmanitých společenstev,
· usměrnění trendu vývoje využívání krajiny tak, aby rozvoj a využívání přírodních zdrojů nevedlo ke zničení hodnot, pro které byla CHKO vyhlášena.
První zóna CHKO Kokořínsko-Máchův kraj
Do první zóny jsou zařazena území nejvyšší přírodovědné hodnoty s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zpravidla jde již o chráněná území jako maloplošná zvláště chráněná území (Břehyně Pecopala, Velký a Malý Bezděz, Hradčanské rybníky, Novozámecký rybník – dokeská část, Ronov, Vlhošť, Kokořínský důl, Kostelecké bory
– kokořínská část) nebo jádrová území evropsky významných lokalit (Slatinné vrchy, Jestřebské slatiny – dokeská část). Na Dokesku se jedná o území s bukovými porosty na vyvřelinách a úživných půdách či porosty různé dřevinné skladby na stanovištích se specifickým vodním režimem (podmáčená stanoviště, rašeliniště v okolí Břehyňského rybníka, Swamp, Jestřebských slatin). Na Kokořínsku se jedná o území s reliktními bory na kvádrových pískovcích či borové doubravy, bučiny na vyvřelinách a doubravy na úživných půdách. Naprostá většina lesů v první zóně je zařazena do kategorie ochranného nebo lesa zvláštního určení. Na nelesních plochách jsou do první zóny řazeny vodní plochy s přilehlými mokřady (Novozámecký rybník, Břehyňský rybník, Hradčanské rybníky – dokeská část), rašeliniště a mokřady (Jestřebské slatiny, Swamp – dokeská část) a vodní toky a jejich nivy (především niva Ploučnice – dokeská část, Liběchovky a Pšovky – kokořínská část).
Druhá zóna CHKO Kokořínsko-Máchův kraj
Do druhé zóny jsou zařazeny mírně pozměněné lesní ekosystémy s vyšším podílem stanovištně původních dřevin a s pestřejší druhovou, prostorovou a věkovou výstavbou. Na území Dokeska se jedná o lesní porosty s větším zastoupením buku (prostor mezi Národní přírodní rezervací Břehyně-Pecopala a oborou Velký Dub, Malá a Velká Buková, ochranné pásmo Národní přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz, vrch Borný) nebo porosty podmáčené a rašelinné (Pustý rybník). Na území Kokořínska se jedná o lesní porosty s vyšším podílem přírodě blízkých společenstev. Na nelesních plochách jsou do druhé zóny zařazeny především hodnotná stanoviště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a vodní plochy, které mají stěžejní postavení v soustavě Natura 2000 (Heřmanický rybník, Poselský a Mariánský rybník – dokeská část) nebo se vesměs jedná o extenzivně obhospodařované nebo úplně neobhospodařované pozemky. Segmenty druhé zóny mnohdy s první zónou vytvářejí jádrová rozsáhlá území. Pro navazující první zónu mnohdy také představují ochranou clonu (pufrační zónu) před škodlivými vlivy z okolí.
Třetí zóna CHKO Kokořínsko-Máchův kraj
Do třetí zóny jsou zařazena území se standardními přírodovědnými i krajinářskými hodnotami, které jsou charakteristické pro CHKO. Jedná se o území s nižším koncentrovaným výskytem zvláště chráněných druhů, přesto se zde řada zvláště chráněných druhů nachází, významné je to zejména u ptáků, jejichž hnízdiště se v čase mění. Území představuje kompaktní ekologicky stabilní krajinný prostor s funkčním propojením ekosystémů.
Čtvrtá zóna CHKO Kokořínsko-Máchův kraj
Do čtvrté zóny jsou zařazená území s nižší přírodovědnou a krajinářskou hodnotou, zejména rozsáhlá zastavěná území, případně zastavitelné plochy dle schválených či připravovaných územních plánů, které z hlediska zajištění celistvosti území nebylo možné vyjmout. Na území Dokeska se jedná o osadu Hradčany, Veselí, obec Provodín, katastrální území města Česká Lípa – Vlčí Důl, Heřmaničky u Dobranova, Vítkov u Dobranova a rekreační zónu na severovýchodním břehu Máchova jezera (kempy a rekreační zařízení). V případě kokořínské části se jedná zejména o rozsáhlejší komplexy orné půdy, popřípadě chmelnice (komplex orné půdy mezi osadami Stranné a Litice, obcí Luka a osadou Žďár, severně od silnice Želízy - Sitné, podél silnice Lhotka - Mšeno, severně od města Dubá, východně a jihovýchodně od Koreckého vrchu, zemědělská krajina v okolí osad Chcebuz a Brocno a chmelnice mezi osadami Stranné a Litice).
1.6 Zhodnocení rizika
Ustanovení § 27 odst. 1 zákona nepředpokládá možnost, že by právní zřizovací předpis nebyl do budoucna vydán. Navrhovaným právním předpisem je naplňován jeden z cílů zákona, který je uveden v § 25 odst. 2 tohoto zákona. Případná nečinnost by znamenala nenaplnění zákonných povinností. Neřešení diferenciované ochrany CHKO by vedlo k nezajištění hospodářského využívání CHKO při zachování jejích přírodních hodnot a tím nezajištění efektivní právní ochrany tohoto přírodovědecky cenného území. Neřešení tohoto problému CHKO by mohlo vést k ohrožení přírodovědně hodnotných území pro budoucí generace a k neúměrnému využívání území.
2 Návrh variant řešení
2.1 Varianta 0
Ponechání současného stavu, tzn. na území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj nebudou vymezeny zóny ochrany.
2.2 Varianta 1
Vydání vyhlášky, kterou budou vymezeny odpovídající zóny ochrany na území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.
K bližšímu určení způsobu ochrany přírody v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj se vymezují čtyři zóny, a to dle § 27 odst. 1 zákona. Území je členěno na dvě části, jižní neboli kokořínskou část (dříve CHKO Kokořínsko) a severní část (dokeská část neboli Dokesko). Zóny jsou vymezeny jak pro kokořínskou část, tak pro dokeskou část. Na území kokořínské části byly zóny vymezeny v roce 1997. Zonace kokořínské části bude na základě rozhodnutí o námitkách uplatněných k vymezení zón CHKO upravena následovně:
· první zóna (10,3 % rozlohy území kokořínské části, 2 821 ha),
· druhá zóna (15,8 % rozlohy území kokořínské části, 4 330 ha),
· třetí zóna (66,2 % rozlohy území kokořínské části, 18 156 ha),
· čtvrtá zóna (7,7 % rozlohy území kokořínské části, 2 115 ha).
Vymezení zón na území Dokeska vycházelo z aktuální analýzy plošného zastoupení a stavu přírodních hodnot na základě kritérií daných metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí k vymezení zón ochrany přírody v chráněných krajinných oblastech ČR, který byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva životního prostředí č. 2006/02.
Popis přírodních hodnot anebo jiných významných charakteristik zón ochrany přírody vymezených v jednotlivých lokalitách byl dle § 4 odst. 3 a vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 64/2011 Sb. součástí návrhu na vymezení zón. Zóny pro dokeskou část jsou vymezeny následovně[footnoteRef:1]: [1: Výsledný návrh vymezení zón zahrnuje výstupy z vypořádání námitek, které byly uplatněny k zonaci CHKO v rámci procesu projednání dle § 40 odst. 4 zákona.]
· první zóna (14,8 % rozlohy území dokeské části, 2 017 ha),
· druhá zóna (5,8 % rozlohy území dokeské části, 785 ha),
· třetí zóna (78,1 % rozlohy území dokeské části, 10 643 ha),
· čtvrtá zóna (1,3 % rozlohy území dokeské části, 177 ha).
Na základě diferenciace území je tedy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj členěna do čtyř zón, z nichž nejvyšší stupeň ochrany představuje první zóna a nejnižší pak čtvrtá zóna.
Přísné ochranné podmínky v první a druhé zóně vyplývají ze zachovalosti a zranitelnosti přírodních hodnot území, kde je třeba striktně uplatňovat poslání CHKO – zachovat a zlepšovat její stav a její ekologické funkce.
Vymezením zón dojde ke zřízení diferenciované ochrany na celém území CHKO. Zóny zajistí rozdílné ochranné podmínky pro jednotlivé lokality CHKO, které budou korespondovat se zachovalostí a zranitelností přírodních hodnot. Omezení některých činností vyplývající z vymezení zón v CHKO jsou ustanovena v § 26 zákona.
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Níže uvedené dopady jsou lokální. Přímé náklady uvedené níže jsou náklady ve vztahu k lesnímu, zemědělskému a vodnímu hospodaření, těžbě, myslivosti a rybářství. Ostatní náklady jsou nepřímé.
a) Varianta 0
Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Při zachování současného stavu se nepředpokládají negativní dopady na státní rozpočet včetně veřejných rozpočtů. Aktuální odhad počtu správních řízení dle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny je 26 ks ročně při průměrné časové náročnosti 4 hodiny.
Dopad na vlastníky (nájemce) pozemků, podnikatelské prostředí
Na celém území CHKO bude platit režim ochrany daný základními ochrannými podmínkami uvedenými v § 26 odst. 1 zákona (základní ochranné podmínky pro celou CHKO) a bližší ochranné podmínky stanovené v nařízení vlády, kterým se vyhlásí CHKO Kokořínsko-
-Máchův kraj. Omezení pro zemědělské a lesnické hospodaření včetně hospodaření na rybnících bude minimální. V případě hospodaření na zemědělských půdách a pozemcích určených k plnění funkce lesa a rybnících může dojít k omezením několika málo činností (základní ochranné podmínky obsahují zákaz záměrně rozšiřovat geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů či měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO). Na celém území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj platí také režim ochrany daný stanovenými bližšími ochrannými podmínkami pro danou CHKO (bližší ochranné podmínky – zákaz upravovat koryta vodních toků, zejména vytvářet příčné překážky, stupně a prahy, zasahovat do břehových porostů či přemisťovat sediment, odstraňovat litorální porosty rybníků a vodních ploch a plovoucí nebo ponořenou vegetaci, odbahňovat rybníky a vodní plochy a ukládat vytěžené sedimenty bez souhlasu orgánu ochrany přírody).
Dopad na životní prostředí
Nulová varianta řešení znamená ponechání přírodovědně cenného území v současném legislativním stavu, který neodpovídá zákonným potřebám a požadavkům na zajištění diferenciované ochrany předmětného území, jak je výše uvedeno. Tato varianta přináší rizika ohrožení stavu zachovalosti cenných přírodních hodnot CHKO.
Ostatní dopady
Současný právní stav nemá žádný negativní sociální dopad ani nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národní menšiny.
b) Varianta 1
Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Vymezením zón na území CHKO se nepředpokládá negativní dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Personální posílení ani prostředky investičního charakteru či jiné finanční prostředky by neměly být v souvislosti s vymezením zón požadovány. Změnou zonace v oblasti kokořínské očekáváme mírné snížení počtu správních řízení dle § 43 zákona a novým vymezením zón ochrany přírody v oblasti dokeské, která rozšiřuje stávající CHKO Kokořínsko, naopak navýšení. Celkové navýšení administrativní zátěže AOPK ČR – SCHKO Kokořínsko v souvislosti s navrženou zonací je odhadováno přibližně o třetinu.
Dále lze předpokládat snazší dostupnost finančních prostředků z dotačních programů na zajištění managementu přírodně hodnotných lokalit území, zejména z Programu péče o krajinu pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, resp. správu CHKO. Lze předpokládat, že vzroste počet řízení vedených správou CHKO a MŽP a souvisejících s řešením podnětů, stížností a požadavků na kompenzace od vlastníků pozemků, či soukromníků, obcí a společností.
Dopad na vlastníky (nájemce) pozemků a podnikatelské prostředí
Zonace na území kokořínské části vychází ze zonace vymezené Protokolem Ministerstva životního prostředí z roku 1997 a je upravena na základě rozhodnutí o námitkách k zonaci ochrany přírody CHKO v rámci procesu projednání dle § 40 odst. 4 zákona. Úpravou zonace se změní rozloha jednotlivých zón na území stávající CHKO Kokořínska z roku 1997, a to takovým způsobem, že dochází ke snížení rozlohy první zóny. Upravenou zonací tedy bude docházet spíše ke zmírnění ochranného režimu ve stávající CHKO Kokořínsko a tím tedy i k menšímu omezení pro subjekty, které na tomto území hospodaří a podnikají.
Tabulka 2: Zonace na území kokořínské části (zdroj: Správa CHKO Kokořínsko)
zóny
Zonace
původní zonace
nová zonace
ha
%
ha
%
první
2 874
10,5
2 821
10,3
druhá
4 309
15,8
4 330
15,8
třetí
17 943
65,8
18 156
66,2
čtvrtá
2 140
7,8
2 115
7,7
celkem
27 266
100,0
27 422
100,0
Dále v textu je pozornost věnována dokeské části (na tomto území nebyla dosud zonace vymezena). Území dokeské části o celkové plánované rozloze 13 622 ha pokrývají především lesy, tj. 78 % této rozlohy, do 18 % rozlohy dokeské části tvoří zemědělské plochy a cca 3 % rozlohy vodní plochy (rybníky). Výrazně převládá státní vlastnictví lesů, lesy jiných vlastníků (soukromé a obecní) jsou plošně málo významné a rozptýlené jen při okrajích oblasti. Rozhodující část státního vlastnictví lesů spravují Vojenské lesy a statky České republiky, s.p., dále pak Lesy České republiky, s.p. Do oblasti zasahuje ucelený majetek Městských lesů Doksy, menší celky tvoří i obecní lesy u Provodína a Jestřebí a Městské lesy Zákupy a Česká Lípa. Zemědělské plochy jsou zpravidla ve vlastnictví soukromých právnických a fyzických osob. Cca 90 % vodních ploch na území dokeské části je ve vlastnictví státu (tj. Břehyňský rybník, Novozámecký rybník, Máchovo jezero), právo hospodařit zde má Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „AOPK ČR“). Dále je 7 % vodních ploch ve vlastnictví Pozemkového fondu České republiky, 1,03 % v soukromém vlastnictví. Pro vlastníky pozemků může vymezení zón znamenat určitá omezení činností spojených s hospodářským využíváním pozemků (omezení jsou odstupňované dle zóny).
Na území dokeské části dochází ke vzniku nových omezení pro subjekty hospodařící a podnikající na tomto území. Pro vlastníky pozemků, subjekty hospodařící a podnikající na tomto území může vymezení zón znamenat určitá omezení činností spojených s hospodářským využíváním pozemků. Lidské zásahy do přírodního prostředí spojené s hospodařením na zemědělských pozemcích, pozemcích určených k plnění lesa a na rybnících jsou omezeny zejména na území první zóny CHKO (§ 26 odst. 1, 2 a 3 zákona), tj. 14,81 % plochy z území dokeské části CHKO. V první zóně jsou omezení nejpřísnější, nicméně cca 80 % území, které je zahrnuto v návrhu do první zóny, je pokryto maloplošnými zvláště chráněnými územími (tzn. že v tomto případě to nebude znamenat zvýšení požadavků na ochranu těchto území). Na zbylém území je v překryvu s evropsky významnými oblastmi a ptačí oblastí. Omezení vyplývající ze základních ochranných podmínek pro území druhé zóny jsou stanoveny v ustanovení § 26 odst. 1 a 3 zákona. Do druhé zóny je zpravidla zařazeno území, které je v překryvu s evropsky významnou lokalitou či lokalitami a ptačí oblastí. V první a druhé zóně platí především zákaz hospodaření na pozemcích způsobem vyžadující intenzivní technologie, které by mohly způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů. Pro třetí a čtvrtou zónu platí základní ochranné podmínky jako pro celou CHKO, které jsou uvedené v § 26 odst. 1 zákona. Omezení je zde pro zemědělské a lesnické hospodaření minimální (záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO atd.). Zákazy nejsou absolutní, je možné si požádat o výjimku z těchto základních ochranných podmínek CHKO. Proto může navrhované řešení pro vlastníky znamenat mírný nárůst administrativní zátěže, neboť pro realizaci některých činností budou muset požádat o výjimku ze základních ochranných podmínek CHKO.
Je možné předpokládat snazší dostupnost[footnoteRef:2] finančních prostředků fondů Evropské unie, národních programů, popř. dalších dotačních programů. Lze je žádat především z dotačních titulů Operačního programu životního prostředí (OPŽP), Programu rozvoje venkova (PRV) a národního Programu péče o krajinu (PPK). V rámci PPK Podprogramu pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o zvláště chráněná území (dále jen „ZCHÚ“) a jejich ochranného pásma (dále jen „OP“) a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačí oblasti a evropsky významných lokalit může být žadatelem pouze AOPK ČR[footnoteRef:3] (nikoliv fyzická či právnická osoba). Tyto subjekty mohou získat určitou část těchto dotací nepřímo, a to ve formě vyplacených plateb za realizovanou zakázku pro správu CHKO. V současné době přítomnost CHKO (včetně zonace) usnadňuje přístup k finančním prostředkům určených na zlepšování stavu přírodních hodnot území z evropských dotačních programů. [2: Bodové zvýhodnění v rámci hodnotících kritérií a podobně.] [3: Další možní příjemci finančních prostředků jsou Správa Krkonošského národního parku, Správa Národního parku České Švýcarsko, Správa Národního parku Podyjí, Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Správa jeskyní České republiky]
Rekreační využití je na území CHKO přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty. Lze předpokládat, že vymezení zón bude mít pozitivní vliv na rozvoj rekreace při respektování přírodních hodnot CHKO, tedy i na subjekty podnikající v cestovním ruchu a navázaných službách v daném regionu, popř. na zřízení nových pracovních míst apod. (tj. předpokládají se ekonomické přínosy pro místní ekonomiku).
Vymezení zón nebude znamenat žádná omezení stávajících činností spojených s výkonem práva myslivosti a rybářství dle příslušné legislativy. V současnosti se na území CHKO dokeské části nachází jedna obora Velký Dub, která je situována mezi obcemi Staré Splavy, Hradčany a Doksy. Jedná se o oboru o rozloze 534 ha s chovem zvěře dančí a mufloní. Cílový stav je 200 ks u zvěře dančí a 200 ks u zvěře mufloní. Zákaz zavádět intenzivní chovy zvěře v první a druhé zóně se týká pouze nově zřizovaných obor či bažantnic.
Vymezením zón nedojde k negativnímu ovlivnění stavu chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen „CHOPAV“), která se zde nachází. Podmínky ochrany CHKO nejsou s naplňováním cílů CHOPAV protichůdné. Na území dokeské části CHKO Kokořínsko-Máchův kraj se nenachází žádná památková zóna ani památková rezervace, pouze část krajinné památkové zóny Zahrádecko.
Na území navržené první a druhé zóny dokeské části CHKO Kokořínsko-Máchův kraj nezasahuje žádné výhradní ložisko a prognózní zdroj, chráněné ložiskové území (CHLÚ) ani dobývací prostor (DP). Všechna se nacházejí na území třetí zóny, pouze již vytěžený DP Provodín I je částečně i ve čtvrté zóně. Jedná se především o následující suroviny:
Písky sklářské a slévárenské
· výhradní ložisko nerostných surovin Provodín, DP Provodín I a II (dotěženo, rekultivace),
· prognózní zdroj pro vyhrazené nerosty Srní - Kraví Hora,
· výhradní ložisko nerostných surovin Srní-Okřešice (tzv. Srní 2 – Veselí), CHLÚ Srní II, DP Veselí (dobíhá těžba, přesunuta do DP Okřešice mimo návrh CHKO),
· výhradní ložisko nerostných surovin Srní-Okřešice, CHLÚ Srní I - okrajově svou východní částí (přesah za Kummerskou=Hradčanskou cestu).
Radioaktivní suroviny
· prognózní zdroj pro vyhrazené nerosty Hvězdov, CHLÚ Ploužnice pod Ralskem zasahují okrajově svým západním cípem (přesah silnice Kuřívody - Bělá pod Bezdězem).
Štěrkopísky
· nevýhradní ložisko nerostných surovin Žizníkov – zasahuje okrajově na severozápadě dokeské části.
Vymezením zón nedojde k omezení těžební činnosti, protože zákaz těžit nerosty a humolity platí dle zákona na území první zóny CHKO. Problematika těžby je řešena ve správních řízeních dle příslušných právních předpisů. Rozhodnutí závisí na konkrétních podmínkách, posuzuje se vždy individuálně. Vymezení zón CHKO neznamená omezení těžby ve stanovených dobývacích prostorech na území Dokeska. Ochranné podmínky CHKO stanovené v zákoně umožňují nadále užívat vymezené dobývací prostory stávajícím povoleným způsobem a v rámci chráněného ložiskového území, o jehož vymezení rozhodlo MŽP, stanovit dobývací prostory.
Dopad na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, neboť dojde k zajištění regulace činnosti, která může mít při absenci regulace negativní dopad na cenná území CHKO.
Ostatní dopady
Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.5 Popis cílového stavu, nepředpokládá se žádný negativní sociální dopad, neboť negativně neovlivní počty pracovních míst v regionu ani negeneruje další finanční zatížení obyvatel CHKO. Nepředpokládá se ani žádný dopad na rovnost mužů a žen, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národní menšiny, neboť negativně neovlivní počty pracovních míst v regionu ani negeneruje další finanční zatížení obyvatel CHKO.
Naopak lze předpokládat, že vyhláška bude mít pozitivní sociální dopad na obyvatele území, neboť umožní zachování nejcennějších přírodních hodnot pro budoucí generace a tím zajistí dobrou kvalitu života pro další generace.
Shrnutí nákladů a přínosů varianty 1
Náklady
Zvýšené finanční náklady na státní rozpočet se nepředpokládají. Dopady na veřejné rozpočty se také nepředpokládají.
Lze předpokládat zpřísnění podmínek pro lesní a zemědělské hospodaření včetně hospodaření na rybnících pro vlastníky (nájemce) včetně obcí na území navrhované první a druhé zóny dokeské části chráněné krajinné oblasti. Rozhodující část pozemků je však ve státním vlastnictví, území první zóny se překrývá v 80 % s maloplošnými zvláště chráněnými územími, území první zóny je zcela a druhé zóny je zpravidla v překryvu s evropsky významnými lokalitami a ptačí oblastí. Z výše uvedeného vyplývá, že pouze na 0,49 % plochy, které nejsou v překryvu s maloplošnými zvláště chráněnými územími, evropsky významnými lokalitami a ptačí oblastí lze očekávat zpřísnění podmínek pro lesní a zemědělské hospodaření včetně hospodaření na rybnících pro vlastníky včetně obcí a nájemce pozemků. Na území kokořínské části se nezpřísňují dosavadní ochranné podmínky a tím by tedy neměla vznikat další omezení pro subjekty hospodařící a podnikající na tomto území (dochází spíše k jejich zmírnění).
Přínosy
Lze předpokládat pozitivní dopad na životní prostředí ve srovnání se současným stavem, a to zachováním nejcennějších přírodních hodnot pro budoucí generace (sociální dopady - kvalita života) a snazší dostupností k finančním prostředkům na zajištění managementu území, dále také pozitivní dopad na subjekty podnikající v cestovním ruchu a navazujících službách v daném regionu z důvodu zvýšení atraktivnosti území pro návštěvníky.
3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 3: Porovnání nákladů a přínosů
Lze předpokládat, že varianta 1, tzn. přijetí návrhu vyhlášky (tzn. vymezení zón) v porovnání se současným stavem bude mít pozitivní dopady na životní prostředí a pozitivní sociální dopady. Dopady na podnikatelské prostředí se předpokládají spíše neutrální, stejně tak dopady na veřejné rozpočty. Dopady na státní rozpočet se nepředpokládají.
4 Návrh řešení
4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Doporučujeme přijmout variantu 1 vzhledem k tomu, že odstraňuje výše uvedené nedostatky v současné ochraně území CHKO. Zřízením diferenciovaného způsobu ochrany území budou stanoveny základní ochranné podmínky o CHKO na území jednotlivých zón tak, aby mohlo být účinně zajištěno hospodářské využívání území při zachovaní jeho přírodních hodnot.
Po zhodnocení lokálních dopadů vymezení zón na území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj lze předpokládat převýšení pozitivních dopadů před negativními.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Návrh na vymezení zón CHKO byl dle zákona předložen dotčeným obcím, krajům a vlastníkům nemovitostí k uplatnění námitek. Vyhlášení je tedy s dotčenými subjekty projednáno dle zákona (viz kapitola 1.4). Na území kokořínské části jsou zóny vymezeny již od roku 1997, tzn. ochrana území je zde dlouhodobě známa a dotčenými subjekty akceptována. Zvýšené finanční náklady spojené s implementací se nepředpokládají. Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je Ministerstvo životního prostředí a další orgány veřejné správy, které dohlížejí nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona, především správa CHKO a Česká inspekce životního prostředí. Vynucování ochranného režimu bude probíhat v souladu s částí osmou zákona (ukládání pokut při dozorové činnosti).
Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí v rámci zpětné vazby metodické činnosti vůči nižším orgánům veřejné správy.
Ministerstvo životního prostředí je připraveno reagovat na případné nedostatky právního předpisu. Na území bude prováděn průběžný monitoring stavu přírodních hodnot území a na základě jeho výsledků budou přijímána potřebná opatření. V případě, že by došlo k zániku přírodní hodnoty či hodnot v jednotlivé lokalitě nebo lokalitách, je Ministerstvo životního prostředí oprávněno v souladu s ustanovením § 27 odst. 2 zákona provést změny jednotlivých zón CHKO.
Konzultace a zdroje dat
Od poloviny roku 2009 do jara 2011 MŽP společně s AOPK ČR – Správou CHKO Kokořínsko předjednalo záměr vyhlásit v tomto území chráněnou krajinnou oblast na řadě jednání se zastupitelstvem všech dotčených obcí a místními občany a se zástupci subjektů hospodařících v území (např. Vojenské lesy a statky, s.p., Lesy České republiky, s.p.). Na těchto jednáních byl představen záměr MŽP vyhlásit CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a zároveň byly shromážděny připomínky k navrhované hranici a zonaci CHKO. Během předjednání byly připomínky posouzeny a ve většině případů zohledněny a zapracovány do návrhu záměru. Takto upravený návrh byl většinově zástupci dotčených samospráv odsouhlasen. Teprve poté byl návrh záměru projednán s dotčenými subjekty v souladu s postupem, který je uveden v § 40 zákona. V zákonem stanovené lhůtě obdrželo Ministerstvo životního prostředí celkem třináct podání s námitkou či námitkami k návrhu vymezení zón ochrany přírody CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Od vlastníků pozemků obdrželo Ministerstvo životního prostředí celkem sedm podání s námitkou k návrhu na vymezení zón. Dále námitku k návrhu na vymezení zón podaly tři obce (Česká Lípa, Provodín, Zákupy) a tři subjekty hospodařící v území (Rybářství Doksy, s.r.o., Správa železniční dopravní cesty s.o. – Správy dopravní cesty Liberec, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.). K některým podaným námitkám Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Správou CHKO Kokořínsko svolalo ústní jednání nebo terénní šetření, např. námitka města Česká Lípa, jehož cílem bylo najít řešení, které bude pro obě strany akceptovatelné. O každé námitce dotčeného subjektu bylo rozhodnuto ve správním řízení samostatně a v souladu s postupem v § 40 odst. 4 zákona. Všechna vydaná rozhodnutí o podaných námitkách k návrhu na vymezení zón CHKO nabyla právní moci, vyjma jednoho rozhodnutí o podané námitce právnické osoby ze dne 20. 6. 2012, proti kterému podal účastník řízení rozklad. V rámci druhoinstančního řízení byl rozklad proti rozhodnutí o námitce právnické osoby ministrem životního prostředí zamítnut a následně toto rozhodnutí nabylo právní moci. Po nabytí právní moci všech vydaných rozhodnutí byl návrh na vymezení zón CHKO Kokořínsko – Máchův kraj upraven tak, aby byl v souladu s jednotlivými výroky vydaných rozhodnutí. V květnu 2013 byl návrh vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody této CHKO včetně odůvodnění zaslán do vnitřního připomínkového řízení a na základě uplatněných připomínek byl upraven. V polovině června 2013 předložilo MŽP upravený návrh vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody této CHKO a jeho odůvodnění do meziresortního připomínkového řízení. Kromě MMR neuplatnila připomínkující místa k návrhu vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a jeho odůvodnění žádné připomínky. Připomínka MMR byla vypořádána vysvětlením a návrh vyhlášky byl upraven v souladu s tímto výsledkem projednání. Návrh vyhlášky je vládě předkládán bez rozporu. Z výše uvedeného lze konstatovat, že zákonný požadavek na projednání návrhu na vymezení zón ochrany přírody a návrh vyhlášky včetně jeho odůvodnění se všemi dotčenými subjekty a místy byl splněn.
Konzultace a podklady byly dále získány od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy CHKO Kokořínsko. Dle vyjádření Správy CHKO Kokořínsko obce očekávají s rozšířením CHKO Kokořínsko zvýšení atraktivnosti území s pozitivním vlivem na návštěvnost území, resp. cestovní ruch. Z toho vychází i hodnocení uvedené výše. Dále byly provedeny konzultace s příslušnými odbory Ministerstva, Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism (možné dopady vyhlášení CHKO (včetně zonace) na nárůst návštěvnosti, resp. cestovní ruch nejsou zjišťovány).
Ke zpracování hodnocení dopadů regulace k návrhu vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj byly použity následující zdroje dat:
1. Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje [online]. Praha: Česká geologická služba, srpen 2011 [2012-03-19]. Dostupné z: http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page1874/Regionalni-surovinova-politika/regionalni-surovinova-politika-2011/dokument-regionalni-surovinova-politika-libereckeho-kraje-2011
2. Plány péče CHKO Kokořínsko-Máchův kraj včetně příloh pro kokořínskou a dokeskou část
3. STROMŠÍKOVÁ, L., OMELKOVÁ, M. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA). Praha: Ministerstvo životního prostředí, duben 2012.
4. PÍŠKOVÁ, M. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 18.11.2012. 13 s.
5. POŘÍZEK, L. Odhad správní činnosti – CHKO Kokořínsko-Máchův kraj (rozšíření). Mělník: AOPK ČR, 24.10.2013. 1 s.
Seznam použitých zkratek
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
DP
dobývací prostor
EVL
evropsky významné lokality
CHAOPAV
chráněná oblast přirozené akumulace vod
CHKO
chráněná krajinná oblast
CHLÚ
chráněné ložiskové území
LČR
Lesy České republiky, s.p.
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OP
ochranné pásmo
OPŽP
Operační program životního prostředí
POPFK
Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny
PPK
Program péče o krajinu
PR
přírodní rezervace
PRV
Program rozvoje venkova
ZCHÚ
zvláště chráněné území
Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Martina Píšková
Odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
email: martina.piskova@mzp.cz
tel: +420 267 122 151
Ing. Lenka Davidová
Odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
e-mail: lenka.davidova@mzp.cz
tel.: +420 267 122 992
Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Předložený návrh vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou České republiky. Zhodnocení bylo provedeno ve vztahu k Čl. l. 1, 2 a 10 Ústavy České republiky a k Čl. 11, 14 odst. 1 a 3, Čl. 35 odst. 1 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Navrhovanou právní úpravou je naplňován jeden z cílů zákona, který je uveden v § 27 odst. 1 tohoto zákona (zajistit vymezení zóny k bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí). Návrh je v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny i se zákonným zmocněním obsaženým v ustanovení § 25 tohoto zákona.
Navrhovaná právní úprava svým cílem souvisí s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána (konkrétně slouží k naplnění Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť a Úmluvy o biologické rozmanitosti).
Návrh je rovněž v souladu s předpisy Evropské unie a směřuje k plnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady (ES) 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně živících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými zásadami práva Evropské unie.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na státní a ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí a životní prostředí jsou podrobněji řešeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nepředpokládá se ani negativní dopad na rovné postavení mužů a žen.
Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Předložený návrh je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je předpokládán, tedy k hospodářskému využití oblasti tak, aby se zachoval, popřípadě zlepšil stav přírodních hodnot stávající Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a dosud nechráněného území Dokeska.
Návrh nové zonace na území kokořínské části vychází ze zonace vymezené Protokolem Ministerstva životního prostředí z roku 1997 a je upraven na základě rozhodnutí o námitkách k zonaci v rámci procesu projednání dle § 40 odst. 4 zákona. Při novém vymezení zón na území Dokeska se vycházelo zejména z analýzy plošného zastoupení a stavu přírodních hodnot, zachovalosti typického krajinného rázu, ve zřizovacím předpise uvedených cílů ochrany a poslání oblasti a požadavkům na ochranu evropsky významných lokalit a maloplošných zvláště chráněných území. Při zařazení lokalit do jednotlivých zón se vycházelo z obecného režimu a kritérií daných metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí k vymezení zón ochrany přírody v chráněných krajinných oblastech ČR, který byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva životního prostředí č. 2006/02. Přiměřenost rozsahu vymezení jednotlivých zón ochrany přírody byla tedy posouzena ve vztahu k zachovalosti a zranitelnosti přírodních a krajinných hodnot území.
Vymezením zón ochrany přírody vzniká orgánům ochrany přírody, vlastníkům pozemků, hospodařícím a podnikajícím subjektům několik zákonných povinností. Na celém území bude diferenciovaně zavedena regulace vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika, proto nelze očekávat žádný nárůst korupčních rizik.
Z návrhu právní úpravy, ve spojení s ustanovením § 78 zákona o ochraně přírody a krajiny, je zcela zřejmé, který orgán bude kompetentní k rozhodování v území a že nedojde k nedůvodné centralizaci. Pro rozhodování v území se uplatní standardní mechanizmy správního řízení, včetně mechanizmů opravných a kontrolních.
zvláštní část
K § 1
V souladu se zákonným zmocněním se v §1 odst. 1 návrhu vymezují zóny ochrany přírody CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.
Ustanovení § 1 odst. 2 odkazuje na místa uložení a podobu mapových podkladů k vymezení zón. Součástí vyhlášky je mapová příloha obsahující orientační grafické znázornění se zákresem zón.
K § 2
Účinnost vyhlášky se navrhuje dnem 1. ledna 2014.
17
VariantaStručný obsahPřínosyHodnoceníNákladyHodnocení
Varianta 0Současný stav
životní prostředí
1
-
možné ohrožení
nejcenějších přírodních
hodnot
****
životní prostředí***
zachování nejcenějších
přírodních hodnot území
***
administrativní zatížení
výkonu státní správy
(udělování výjimek ze
zákazů uvedených v § 26
odst. 2 a 3 zákona
- základních ochranných
podmínkách CHKO a řešení
podnětů, stížností a
požadavků na kompenzace
od vlastníků pozemků, či
soukromníků, obcí a
společností)
*
snazší dostupnost
finančních zdrojů
***
cestovní ruch**
snížení administrativní
zátěže počtu žádostí dle
§ 43 - oblast Kokořínsko
*
snížení administrativní
zátěže pro vlastníky
(nájemce),
podnikatelské subjekty
(odpadá zavazné
stanovisko podle § 44
odst.1 zákona pro
některé stavební
činnosti v zastavěném
území obce ve čtvrté
zóně CHKO)
*
administrativní zatížení
(podávání žádostí o udělení
výjimky ze zákazů v CHKO -
§ 43 zákona) - oblast
Dokeska
*
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
Vlastníci (nájemci), podnikatelské subjekty:
1
Předpokládány nulové environmentální přínosy, neboť stávající legislativní a fyzický stav zvláště chráněného území neumožňuje jeho efektivní a funkční ochranu a péči.
Varianta 1
Vymezení zón
ochrany přírody
CHKO
Kokořínsko-
Máchův kraj
Orgán ochrany přírody:
možná omezení činností
spojených s hospodařením
na zemědělských pozemcích
a pozemcích určených k
plnění funkce lesa včetně
vodních ploch vyplývajících
ze základních ochranných
podmínek CHKO
** až ***