Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II. 

Předkládací zpráva


       Návrh zákona o druhém zvýšení důchodů a příplatků k důchodu v roce 2014 a o změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, se předkládá mimo plán legislativních prací vlády na rok 2013 na základě potřeby zvýšit podruhé v roce 2014 důchody a příplatky k důchodu a zároveň upravit pravidla pro zvyšování důchodů. 

      Návrhem zákona se reaguje na pokles reálné hodnoty důchodů, který nastal zejména v důsledku omezeného (tj. třetinového) zohlednění růstu cen při stanovení výše zvýšení od ledna 2013 a od ledna 2014 (zvýšení průměrného starobního důchodu od ledna 2013 činilo jen 45 Kč měsíčně). Navrhuje se proto mimořádně zvýšit důchody, tj. podruhé v roce 2014, a to od splátky důchodu splatné v červenci 2014; zvýšení důchodů (procentní výměry) se navrhuje diferencované, a to o 3,1 % procentní výměry v případě důchodů přiznaných před rokem 2013 a o 0,9 % procentní výměry v případě důchodů přiznaných v roce 2013. Navrhuje se rovněž zvýšit i příplatky k důchodům, neboť tyto příplatky se zvyšují vždy, kdy  se zvyšují důchody. Zároveň se navrhuje upravit pravidla pro zvyšování důchodů tak, aby o výši zvýšení rozhodovala vláda (dosud výši zvýšení stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou podle daných pravidel bez možnosti stanovit vyšší zvýšení než jaké vyplývá z těchto pravidel), přičemž vláda by mohla rozhodnout i o vyšším zvýšení, než jaké vyplývá z pravidel pro zvyšování důchodů stanovených v § 67 zákona o důchodovém pojištění. 

      Vzhledem k tomu, že  v návrhu státního rozpočtu na rok 2014 a střednědobém výhledu 2015 – 2016 nejsou náklady na druhé zvýšení důchodů a příplatků k důchodu (tj. 4,5 mld. Kč v roce 2014 a 17,2 mld. Kč pro rok 2015 a 21,4 mld. Kč pro rok 2016) zabezpečeny, je na tuto skutečnost je reagováno tak, že do návrhu usnesení vlády (příloha č. I) byl zapracován úkol pro ministra financí přijmout potřebná opatření k zajištění finančních prostředků k realizaci navrhovaného zákona.

      Účinnost zákona se navrhuje od 1. března 2014, neboť Česká správa sociálního zabezpečení potřebuje 4 měsíce pro přípravu mimořádné valorizace od července 2014, která je z hlediska realizace nestandardní. V zájmu urychlení legislativního procesu v Parlamentu ČR se navrhuje, aby návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně projednán v režimu prvého čtení, tj. v režimu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 

      Vzhledem k časové naléhavosti byla stanovena lhůta pro sdělení připomínek v rámci připomínkového řízení 10 pracovních dnů ode dne vložení do elektronické knihovny Úřadu vlády; souhlas s tímto zkrácením lhůty pro sdělení připomínek vyslovila podle čl. 76 Legislativních pravidel vlády předsedkyně Legislativní rady vlády dopisem č. j. 14137/2013 – OVL ze dne 5. listopadu 2013. Předsedkyně Legislativní rady vlády přitom povolila i výjimku z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA) s podmínkou, že v důvodové zprávě k návrhu zákona bude dostatečně popsán způsob, jakým byla stanovena výše důchodů i příplatků k důchodu; v návrhu zákona je v důvodové zprávě tomuto požadavku vyhověno.

      Připomínkové řízení k návrhu zákona probíhalo od 22. listopadu 2013 do 6. prosince 2013. Návrh zákona byl projednán se všemi ministerstvy, předsedkyní LRV, vedoucím Úřadu vlády, Úřadem vlády - odborem kompatibility, Úřadem  vlády - odborem pro koordinaci boje s korupcí, Úřadem vlády - sekretariátem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, Českou národní bankou, Nejvyšším kontrolním úřadem, Českým statistickým úřadem, Nejvyšším správním soudem, Veřejným ochráncem práv, Vládním zmocněncem pro lidská práva, Svazem měst a obcí, Hospodářskou komorou ČR, Družstevní asociací ČR, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Unií zaměstnavatelských svazů ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR, Českomoravskou konfederací odborových svazů, Asociací samostatných odborů, Konfederací umění a kultury, Radou seniorů ČR, Národní radou osob se zdravotním postižením ČR a Sdružením zdravotně postižených v ČR. K návrhu zákona nezaslala vyjádření tato připomínková místa: předsedkyně LRV, Družstevní asociace ČR,  Veřejný ochránce práv, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Nejvyšší správní soud, Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Připomínková místa, která zaslala připomínky, jsou uvedena v příloze č. VI; ostatní připomínková místa připomínky neuplatnila.

      K návrhu zákona byly sděleny zásadní připomínky Ministerstva financí (týkají se finančního krytí navrhovaného zvýšení a změny pravidel zvyšování důchodů) a Ministerstva průmyslu a obchodu (týkají se finančního krytí navrhovaného zvýšení), které ani po projednání nemohly být akceptovány a jsou předmětem rozporu. Výsledek připomínkového řízení je uveden v  příloze č. VI.


2