Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN9EFGDABO najdete zde
IV.
D ů v o d o v á z p r á v a
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu
Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Ode dne účinnosti zákona (tj. od 1. ledna 1996) doznalo toto ustanovení několik zásadních změn.
Původně se důchody zvyšovaly za podmínky, že index spotřebitelských cen vzrostl od posledního zvýšení důchodů aspoň o 5 %. Zvýšení důchodu muselo odpovídat nejméně nárůstu tohoto indexu, a pokud došlo v posledních dvou letech k růstu reálné mzdy, zvyšovaly se důchody ještě aspoň o jednu třetinu růstu reálné mzdy. Od roku 1998 se důchody zvyšovaly tak, aby zvýšení činilo aspoň 70 % růstu cen.
V roce 2002 byl zaveden pravidelný termín zvýšení důchodů a mimořádný termín zvýšení důchodů. V pravidelném termínu (v lednu) se důchody zvyšovaly za podmínky, že zvýšení důchodu by činilo aspoň 2 % z výše průměrného starobního důchodu. Zvýšení důchodu přitom činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy. V mimořádném termínu se důchody zvyšovaly, pokud od posledního zvýšení dosáhl růst cen aspoň 10 % a od roku 2008 aspoň 5 %.
Před rokem 2011 stanovila zvýšení důchodů vláda nařízením. Při splnění stanovených podmínek musela vláda důchody zvýšit, přičemž zákon stanovil minimální zvýšení, avšak vláda mohla rozhodnout i o vyšším zvýšení a mohla volit i mezi různými způsoby zvýšení. Zvýšení mohlo být jednotné nebo diferencované podle data přiznání důchodu a mohla být zvýšena jen procentní výměra nebo jen základní výměra anebo obě výměry.
K zásadní změně pravidel pro zvyšování důchodů došlo přijetím zákona č. 220/2011 Sb.; tato nová pravidla byla poprvé použita pro valorizaci v roce 2012. Pravidelný termín (leden) a mimořádný termín (za podmínky růstu cen aspoň o 5 %) byly zachovány, ale byl podrobně definován způsob stanovení výše zvýšení důchodů, bez ponechání možnosti ovlivnit výši tohoto zvýšení rozhodnutím vlády; výši zvýšení podle zákonných pravidel pak stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.
Pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu od ledna se úhrnná výše zvýšení stanoví podle údajů Českého statistického úřadu tak, aby u průměrného starobního důchodu zvýšení činilo částku odpovídající 100 % růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem a dále též částku odpovídající jedné třetině růstu reálných mezd. Základní výměry vyplácených důchodů se při zvýšení důchodů v pravidelném termínu zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 9 % průměrné mzdy. Zvýšení procentní výměry se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu v součtu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanovenému ve výši součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy.
V souvislosti s úsporami ve výdajích státního rozpočtu došlo k dočasné úpravě pravidel pro valorizaci důchodů zákonem č. 314/2012 Sb., který stanovil, že pro zvýšení vyplácených důchodů v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se při stanovení růstu cen použije jen jedna třetina procentního přírůstku indexu spotřebitelských cen.
Současně platný systém zvyšování důchodů je tedy plně automatický, navázaný na statisticky zjištěné údaje a bez možnosti ovlivnit jej rozhodnutím vlády.
Popis problému
Zvyšování cen zboží a služeb se ve vývoji životních nákladů domácností důchodců projevuje výrazněji, než u domácností celkem (zahrnujících všechny sociální skupiny domácností), neboť cenové změny se projevují odlišným způsobem ve struktuře spotřeby domácností důchodců a domácností celkem.
Vzhledem k tomu, že pro zvyšování důchodů se zohledňuje růst životních nákladů domácností celkem a v letech 2013 – 2015 jen jeho jedna třetina, nestačí zvyšování důchodů podle růstu cen domácností celkem důchodcům kompenzovat vliv růstu cen, takže reálná hodnota důchodů se může snižovat. Zohlednění jedné třetiny růstu reálných mezd, k němuž při zvyšování důchodů dochází, sice může, ale nemusí eliminovat vliv výraznějšího dopadu růstu cen na domácnosti důchodů, a to zejména v období nízkého nebo nulového růstu reálné mzdy. V roce 2011 činila např. reálná hodnota důchodu 113,8 % hodnoty, kterou měl takový důchod v roce 1989. Po výrazném poklesu výše zvýšení v roce 2012 (z 3,7 % v roce 2011 na 1,7 % v roce 2012) nastal i pokles reálné hodnoty důchodu. Při zachování současných pravidel zvyšování důchodů předpokládáme, že snižování reálné hodnoty důchodů v následujících letech bude nadále pokračovat.
Podle odhadovaného vývoje životních nákladů domácností důchodců a při zachování současných pravidel pro zvyšování důchodů by se reálná hodnota důchodů do roku 2016 vyvíjela následovně:
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a cíle, kterého má být dosaženo
Příčinou snižování reálné hodnoty důchodů jsou existující pravidla pro zvyšování důchodů, která plně nezohledňují vliv růstu cenové hladiny na životní úroveň důchodců. Tato pravidla je možné změnit pouze zákonem. Změna zákona by proto měla umožnit:
· dalším zvýšením důchodů nad rámec stanovených pravidel eliminovat vliv nedostatečného zohlednění růstu cen při stanovení výše zvýšení důchodů od ledna 2013 a od ledna 2014,
· pro zvyšování důchodů po roce 2014 stanovit výši zvýšení důchodů nikoliv v závislosti na růstu indexu životních nákladů domácností celkem, ale v závislosti na růstu indexu životních nákladů domácností důchodců, a nezohledňovat již růst reálných mezd,
· zvýšení vypočtené podle zákonem stanovených pravidel pokládat za minimální výši zvýšení s tím, že vláda může takovéto zvýšení zvýšit.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Pokud nedojde k dalšímu, tj. mimořádnému zvýšení důchodů a nebudou realizovány úpravy pravidel pro zvyšování důchodů, bude se reálná hodnota důchodů nadále postupně snižovat a vývoj životní úrovně důchodců bude zaostávat za vývojem životní úrovně ostatního obyvatelstva.
Návrh řešení
Navrhuje se další (druhé) zvýšení vyplácených důchodů v roce 2014. Navrhuje se zvýšit vyplácené důchody od července 2014 tak, aby takové další zvýšení eliminovalo vliv omezeného zohlednění růstu cen při stanovení výše zvýšení důchodů od ledna 2013 a od ledna 2014, při nichž se zohlednila pouze jedna třetina růstu cen.
Při zvýšení důchodů v lednu 2013 byl zohledněn růst cen ve výši 1,1 %, zatímco zohlednění plného růstu cen by činilo 3,3 % a rozdíl tedy činí 2,2 %. Pro zvýšení důchodů v lednu 2014 byl zohledněn růst cen ve výši 0,4 %, zatímco zohlednění plného růstu cen by činilo 1,3 % a rozdíl tedy činí 0,9 %. Důchody, které byly přiznány před 1. lednem 2013, se proto navrhuje zvýšit o 3,1 % (o 2,2 % za omezené zvýšení v lednu 2013 a o 0,9 % za omezené zvýšení v lednu 2014). Důchody, které byly přiznány v roce 2013, se navrhuje zvýšit o 0,9 %.
Základní výměra důchodu je vázána na výši průměrné mzdy, a proto se navrhuje při zvýšení důchodů v červenci 2014 zvýšit pouze procentní výměru důchodů, což je v souladu se zákonnými pravidly pro zvyšování důchodů, která stanoví, že při zvýšení důchodů v mimořádném termínu se zvyšuje pouze procentní výměra důchodu.
Dále se navrhuje upravit pravidla pro zvyšování důchodů stanovená v § 67 zákona. Pro zvýšení vyplácených důchodů po 31. prosinci 2014 se navrhuje stanovit výši zvýšení podle růstu indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) domácností důchodců a nezohledňovat již růst reálných mezd.
Výše zvýšení důchodů se dosud vždy určovala v závislosti na růstu úhrnných indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem. Nově se navrhuje vycházet z indexu spotřebitelských cen domácností důchodců, který lépe charakterizuje vliv cenového vývoje na životní úroveň důchodců a podle něhož se také vypočítává reálná hodnota důchodů. Růst indexu spotřebitelských cen domácností důchodců je přitom obvykle vyšší než růst indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem. Určení výše zvýšení v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen domácností důchodců zabrání snižování reálné hodnoty důchodů a povede k jejímu trvalému zachování.
Vzhledem k tomu, že stanovení výše zvýšení v závislosti na jedné třetině růstu reálné mzdy může, ale nemusí eliminovat rozdíl mezi růstem indexů životních nákladů domácností celkem a domácností důchodců, nemůže zohlednění růstu jedné třetiny reálné mzdy zabezpečit zachování reálné hodnoty důchodů. Upouští se proto od zohlednění jedné třetiny růstu reálné mzdy při stanovení výše zvýšení. Jeho cílem byl i záměr zohlednit při zvyšování důchodů alespoň částečně i růst životní úrovně pracujících, který vyplývá z růstu reálné mzdy a tak zvyšovat i životní úroveň důchodců. To bude nově umožněno zohlednit při rozhodnutí vlády o vyšším než minimálním zvýšení důchodů.
Proto se navrhuje zmocnit vládu ke stanovení vyššího zvýšení důchodu, než které vyplyne ze zjištěných statistických údajů a výpočtu výše zvýšení způsobem určeným v § 67 zákona. Toto zmocnění by bylo možné uplatnit v případě příznivého vývoje ekonomických možností státu a potřeby posílit životní úroveň důchodců. Zmocnění pro vládu umožní zohlednit při zvyšování důchodů například krátkodobý výraznější výkyv ve vývoji ekonomických a sociálních podmínek ovlivňujících důchodový systém. Současný zákon neumožňuje od roku 2011 vládě operativně reagovat. Důsledky zvýšení výdajů na důchody budou záviset na rozhodnutí vlády, která bude muset zohlednit i ekonomické možnosti státního rozpočtu a jeho výhledu na budoucí roky.
Navýšení ze zákona vyplývajícího zvýšení na základě rozhodnutí vlády je potřebné uskutečnit v souladu s ostatními zásadními pravidly zvyšování důchodů. Je proto třeba jej směřovat pouze do zvýšení procentní výměry důchodu, neboť výše základní výměry důchodů je stanovena podle výše průměrné mzdy. Při odlišném stanovení základní výměry vyplácených důchodů by bylo potřebné zvýšit i základní výměru u nově přiznávaných důchodů a tím by se narušil její trvalý vztah k průměrné mzdě.
Protože právní předpisy upravující poskytování příplatků k důchodu (nařízení vlády č. 622/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů) stanoví, že tyto příplatky se zvyšují stejným způsobem a ve stejných termínech jako důchody, s nimiž jsou vypláceny, je třeba současně se zvýšením důchodů zvýšit i tyto příplatky.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty
Při zvýšení procentní výměry důchodů od července 2014 se u důchodů přiznaných před rokem 2013 zvýší průměrná výše starobního důchodu o 271 Kč a u důchodů přiznaných v roce 2013 se zvýší o 76 Kč. Navrhované zvýšení důchodů povede v roce 2014 k růstu reálné hodnoty důchodů o 1,2 procentního bodu a ke zlepšení relace průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě o 0,4 procentního bodu na 41,6 %. Výdaje na další zvýšení důchodů budou v roce 2014 činit celkem 4,61 mld. Kč (4,5 mld. Kč u Ministerstva práce a sociálních věcí v kapitole 313, 50 mil. Kč u Ministerstva obrany v kapitole 307, 50 mil. Kč u Ministerstva vnitra v kapitole 314 a 10 mil. Kč u Ministerstva spravedlnosti v kapitole 336).
Finanční náklady na zvýšení příplatků k důchodu náležejících podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. budou v roce 2014 činit cca 2,3 mil. Kč a finanční náklady na zvýšení příplatků k důchodu náležejících podle zákona č. 357/2005 Sb. budou v roce 2014 činit cca 2,7 mil. Kč. Tyto náklady budou hrazeny ze státního rozpočtu v rámci rozpočtové kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí.
Realizace druhého zvýšení důchodů v roce 2014 bude u nositelů pojištění vyžadovat zvýšené náklady nad výdajový rámec běžných let, kdy dochází pouze k jednomu zvýšení důchodu. Kvalifikovaný odhad provozních a mzdových nákladů ČSSZ na provedení valorizace v roce 2014 a přepočtu exekučních srážek v souvislosti s valorizací činí 31,6 mil. Kč. O tyto prostředky bude nutné navýšit rozpočet výdajů na dávky důchodového pojištění a správní výdaje ČSSZ.
Finanční a sociální dopad úpravy pravidel pro zvyšování důchodů bude záviset na rozhodnutí vlády, zda při zvýšení důchodů zvolí minimální výši zvýšení vyplývající z ustanovení § 67 zákona, nebo zda přistoupí k jejímu navýšení. Pokud vláda po provedení zvýšení důchodů v červenci 2014 zvolí při zvýšení důchodů od ledna 2015 a ledna 2016 minimální výši zvýšení, povede takové opatření k následujícímu zvýšení výdajů na důchody:
Navrhované právní úpravy ovlivní výdaje státního rozpočtu. Na ostatní veřejné rozpočty nemají žádný vliv.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právními akty Evropských společenství
Česká republika je v oblasti důchodového pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu. Nejsou v rozporu ani s právními předpisy EU, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení.
Zhodnocení navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace
Návrh zákona není diskriminační k žádné skupině osob, z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.
Zhodnocení sociálních dopadů a dopadů na životní a na podnikatelské prostředí
Návrh zákona bude mít pozitivní dopad na poživatele důchodů, neboť povede ke zvyšování vyplácených důchodů tak, aby zůstala zachována reálná hodnota jejich důchodů, a umožní vládě pružněji reagovat na sociální aspekty vývoje důchodového systému. Návrh nebude mít žádné dopady na životní ani na podnikatelské prostředí.
Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona se nevztahuje k osobním údajům ani nemá vliv na soukromí.
Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nevytváří žádná korupční rizika.
Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Vzhledem k náročnosti realizace zvýšení důchodů od července 2014 je potřebné, aby Česká správa sociálního zabezpečení a ostatní plátci důchodů měli na přípravu aspoň čtyři měsíce, a proto je nezbytné, aby zákon nabyl účinnosti nejpozději 1. března 2014. Dodržení tohoto termínu vyžaduje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v režimu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Zvláštní část
K části první
K § 1
Od splátky důchodu v červenci 2014 se podruhé zvyšují důchody, které byly zvýšeny od ledna 2014. Výše tohoto dalšího zvýšení je stanovena tak, aby byl ve výši důchodu eliminován vliv omezeného zohlednění růstu cen při zvýšeních důchodů od ledna 2013 a od ledna 2014. Tento vliv se projevil pouze ve zvýšení procentní výměry důchodů, a proto se při dalším zvýšení důchodů základní výměra důchodů nemění.
Z porovnání 100 % růstu cen a zohledněné jedné třetiny tohoto růstu při zvýšeních od ledna 2013 a od ledna 2014 vyplývá, že důchody, které byly přiznány před 1. lednem 2013, je třeba zvýšit o 3,1 % (o 2,2 % za omezené zvýšení v lednu 2013 a o 0,9 % za omezené zvýšení v lednu 2014). Důchody, které byly přiznány po 31. prosinci 2012 a před 1. lednem 2014, se navrhuje zvýšit o 0,9 %.
K § 2
Reaguje se na to, že důchod může být upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se může (jde-li o starobní důchod) vyplácet ve výši poloviny nebo se nemusí vyplácet vůbec (pojištěnec se vzdal výplaty důchodu, aby si zvyšoval procentní výměru důchodu při další výdělečné činnosti, nebo u předčasného starobního důchodu nejsou splněny podmínky pro jeho výplatu při výdělečné činnosti); v těchto případech bude procentní výměra důchodu zvýšena podle aktuální výše procentní výměry s tím, že při změně výše procentní výměry po odpadnutí či změně těchto skutečností se zvýšení procentní výměry upraví podle její nové výše. U pozůstalostních důchodů je třeba přihlédnout k tomu, která zvýšení náležela k důchodu, z něhož byl pozůstalostní důchod vyměřen, a zda důchod, ze kterého byly vyměřeny, nebyl již zvýšen podle tohoto ustanovení, aby nedošlo k neopodstatněnému dvojímu zvýšení.
K § 3
Vzhledem k tomu, že od července 2014 se navrhuje zvýšit vyplácené důchody, jsou zároveň splněny podmínky i pro druhé zvýšení příplatků k důchodu v roce 2014; příplatky k důchodu se zvyšují vždy, zvyšují-li se vyplácené důchody. Výše zvýšení příplatků k důchodu je přitom pevně dána způsobem zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů, tj. příplatky k důchodu se zvyšují o stejný počet procent, o jaký se zvyšuje procentní výměra vyplácených důchodů. Předpisy upravující poskytování těchto příplatků totiž stanoví, že výše základu příplatku je vždy shodná bez ohledu na to, kdy na příplatek vznikl nárok nebo kdy je přiznán, tedy že výše tohoto základu vždy odpovídá veškerým valorizačním zvýšením, která byla od zavedení těchto příplatků přijata.
K části druhé
K § 4
K bodům 1 až 5
Ustanovení o tom, že při zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se při stanovení růstu cen použije jen jedna třetina procentního přírůstku indexu spotřebitelských cen, se pro zvýšení důchodů po roce 2014 již nepoužije, a proto se zrušuje.
K bodům 6 a 7
Pro stanovení výše zvýšení důchodů po roce 2014 se již nebude vycházet z růstu indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem, ale z růstu indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců. Na rozdíl od současnosti, kdy výši zvýšení stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou a kdy se výše zvýšení stanovila způsobem stanoveným v zákoně, bude výše zvýšení stanovena vládou, přičemž zákon stanoví pouze způsob stanovení nejmenšího zvýšení. Vláda tak může stanovit vyšší zvýšení, než jaké je důchodcům garantováno v § 67 zákona. To platí jak pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu (od ledna), tak i pro zvýšení důchodů mimořádném termínu. V souvislosti s úpravou stanovení výše zvýšení důchodů podle § 67 zákona dochází k zakotvení zmocnění pro vládu, aby nařízením stanovila výši zvýšení základní výměry důchodů a dále výši zvýšení procentní výměry důchodů tak, aby byla v souladu s ustanovením § 67 zákona a možnostmi ekonomiky a odůvodněnými sociálními potřebami. Vzhledem k tomu, že vláda bude stanovovat novou výši základní výměry u vyplácených důchodů, navrhuje se současně, aby vláda stanovila výši základní výměry i pro nově přiznávané důchody, aby výše základní výměry byla stanovena v jednom právním předpisu.
Vzhledem k tomu, že legislativní proces spojený s vydáním nařízení vlády je delší než dosavadní proces vydání vyhlášky a statistické údaje potřebné ke stanovení výše zvýšení důchodů podle § 67 zákona jsou k dispozici až počátkem září, je třeba stanovit lhůtu pro vydání prováděcího právního předpisu o zvýšení důchodů do 15. října, aby tak byl dostatečný časový prostor jak pro legislativní postup při rozhodnutí vlády o zvýšení důchodů, tak i pro zajištění zvýšení důchodů u plátců důchodů.
K bodům 8 a 9
Jedná se o legislativně-technické úpravy navazující na předchozí změny v bodech 5 a 7.
K části třetí a čtvrté
K § 5 a 6
V zákonech č. 198/1993 Sb. a č. 357/2005 Sb. se ve zmocňovacích ustanoveních ke zvýšení příplatků k důchodu, která jsou navázána na zvyšování důchodů, provádějí obdobné úpravy jako v zákoně o důchodovém pojištění, pokud jde o určení prováděcího právního předpisu, kterým se toto zvýšení provede; místo vyhlášky vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí se budou příplatky k důchodu náležející podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. zvyšovat nařízením vlády.
K části páté
K § 7
Účinnost zákona se stanoví s přihlédnutím k tomu, že plátci důchodů potřebují aspoň čtyři měsíce na přípravu dalšího zvýšení důchodů v roce 2014 od splátky důchodu splatné v červenci 2014.
5
rok201120122013201420152016
zvýšení důchodů3,71,71,30,40,72,4
reálná hodnota (rok1989=100)113,8111,1110,8109,2106,9105,6
Zvýšení výdajů na důchody ve srovnání se současným právním stavem (v mld. Kč)
MPSVMOMVMin. sprav.Celkem
v roce 201517,200,190,210,0317,63
v roce 201621,400,240,260,0321,93
Zdroj: Výpočet MPSV podle údajů ČSÚ
1,10,71,32,80,40,81,40,50,30,50,61,00,91,80,50,71,01,3
0123
199519961997199819992000200120022003200420052006200720082009201020112012v proc. bodechv roce
Rozdíl růstu indexu životních nákladů u domácností důchodců a domácností celkem
Název
celkemdůchodců
Potraviny a nealkoholické nápoje149,822762200,084049
Alkoholické nápoje, tabák96,007677110,434518
Odívání a obuv35,93037424,016017
Bydlení, voda, energie, paliva280,354952248,479385
Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy57,97165864,544348
Zdraví23,07450042,027035
Doprava105,00660174,038831
Pošty a telekomunikace36,07893035,450879
Rekreace a kultura90,37799388,774923
Vzdělávání7,7826880,605967
Stravování a ubytování48,56126127,622352
Ostatní zboží a služby69,03060483,921696
ÚHRN1 0001 000
Zdroj: ČSÚ listopad 2013
Spotřební koše pro domácnosti celkem a domácnosti důchodců
Váha u domácností