Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                쿐놡>￾	ࡣကࡦ
￾￿ࡒࡓࡔࡕࡖࡗࡘ࡙࡚࡛࡜࡝࡞࡟ࡠࡡࡢ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ꗬÁ쀏Ѕዸ¿ကࠀ篂
橢橢埃埃Ѕ퉮㶡
㶡
긱஁&￿￿￿·ḤḤ⮔:⯎,⯺⯺⯺￿￿ⰎⰎⰎ8ⱆ؄㉊ٔⰎﱑɦ㢞ൠ䗾"䘠䘠䘠䰜ኺ廖՜搲ʰ$ﺷʲũ
èढ़⯺曢䭆Ö䰜曢曢⯺⯺䘠䘠Ԧﰋ螪螪螪曢Ⴂ⯺䘠⯺䘠螪曢螪螪κ쑆͐쬞䘠￿￿痀戲ᇩǏ￿￿瞄Ԭ잖Jﰡ0ﱑ쟠̾ɑ
粰ׂɑ
”쬞쬞Jɑ
⯺쭨✌螪曢曢曢色Ը曢曢曢ﱑ曢曢曢曢￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ɑ
曢曢曢曢曢曢曢曢曢Ḥశ⩚ĺĒЅ										
V l á d n í  n á v r h
ZÁKON
ze dne ……… 2014
o zdravotnických prostředcích

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (dále jen „Unie“)) a upravuje zacházení se zdravotnickými prostředky a jejich příslušenstvím.

Základní pojmy
§ 2
(1) Zdravotnickým prostředkem se rozumí nástroj, přístroj, zařízení, programové vybavení včetně programového vybavení určeného jeho výrobcem ke specifickému použití pro diagnostické nebo léčebné účely a nezbytného ke správnému použití zdravotnického prostředku, materiál nebo jiný předmět, určené výrobcem pro použití u člověka za účelem
a) stanovení diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění onemocnění,
b) stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení,
c) vyšetřování, náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu, nebo
d) kontroly početí,
a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v lidském těle nebo na jeho povrchu farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem; jejich funkce však může být takovými účinky podpořena.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079 
(2) Při splnění obecného vymezení podle odstavce 1 je zdravotnickým prostředkem zejména
a) aktivní implantabilní zdravotnický prostředek,
b) diagnostický zdravotnický prostředek in vitro,
c) individuálně zhotovený zdravotnický prostředek,
d) výrobek určený k podání léčiva s výjimkou, výrobku uvedeného na trh tak, že zdravotnický prostředek a léčivo tvoří jediný integrální výrobek určený výlučně k jednorázovému použití v této kombinaci; takový výrobek se považuje za léčivý přípravek a zároveň musí splňovat základní požadavky na zdravotnické prostředky,
e) výrobek, který obsahuje jako svou integrální součást látku, která může být při samostatném použití považována za léčivý přípravek, v případě, že její působení představuje pouze doplňkový účinek k účinku zdravotnického prostředku, a
f) výrobek, který obsahuje jako svou integrální součást látku, která může být při samostatném použití považována za složku léčivého přípravku nebo léčivý přípravek pocházející z lidské krve nebo lidské plazmy, v případě, že její působení představuje pouze doplňkový účinek k účinku zdravotnického prostředku.
(3) Zdravotnickým prostředkem není
a) léčivý přípravek,
b) lidská krev a výrobek z krve, krevní plazma, krevní buňka lidského původu a prostředek obsahující v době svého uvedení na trh takový výrobek z krve, krevní plazmy nebo buňky, s výjimkou zdravotnického prostředku a příslušenství podle § 2 odst. 2 písm. f), 
c) transplantát, tkáň nebo buňka lidského původu, výrobek z nich odvozený a výrobek obsahující tkáň nebo buňku lidského původu, s výjimkou výrobku podle § 2 odst. 2 písm. f),
d) transplantát, tkáň nebo buňka zvířecího původu, s výjimkou zdravotnického prostředku a příslušenství vyrobeného s využitím neživé zvířecí tkáně nebo neživého výrobku ze zvířecí tkáně odvozeného,
e) doplněk stravy,
f) kosmetický prostředek a
g) biocidní přípravek.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385
(4) Aktivním zdravotnickým prostředkem se rozumí zdravotnický prostředek, jehož činnost je závislá na zdroji elektrické nebo jiné energie, která není přímo dodávána lidským organismem nebo gravitací.
(5) Aktivním implantabilním zdravotnickým prostředkem se rozumí každý aktivní zdravotnický prostředek určený k úplnému nebo částečnému zavedení do lidského organismu s tím, že zůstane na místě zavedení. Příslušenství aktivního implantabilního zdravotnického prostředku se považuje za jeho součást.
CELEX: 31990L0385
(6) Diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro se rozumí každý zdravotnický prostředek, který je činidlem, výsledkem reakce činidla, kalibrátorem, kontrolním materiálem, soupravou, nástrojem, přístrojem, zařízením nebo systémem používaným samostatně nebo v kombinaci zamýšlené výrobcem k použití in vitro pro zkoumání vzorků včetně darované krve a tkání získaných z lidského těla výhradně nebo převážně s cílem zajistit informace o fyziologickém nebo patologickém stavu, o vrozené anomálii, pro stanovení bezpečnosti a kompatibility s možnými příjemci nebo pro sledování léčebných opatření. Za zdravotnický prostředek in vitro se považuje i nádoba vakuového nebo jiného typu specificky určená výrobcem pro primární uskladnění a uchování vzorků získaných z lidského těla za účelem diagnostického vyšetření in vitro. Výrobky pro všeobecné laboratorní použití nejsou zdravotnickými prostředky in vitro, pokud tyto výrobky nejsou z hlediska své charakteristiky výrobcem specificky pro použití in vitro určené.
CELEX: 31993L0042, 31998L0079
 (7) Zdravotnickým prostředkem pro sebetestování se rozumí diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který je výrobcem určen k použití v domácím prostředí osobou, která nemusí být zdravotnickým pracovníkem.
CELEX: 31998L0079

§ 3
(1) Individuálně zhotoveným zdravotnickým prostředkem se rozumí zdravotnický prostředek určený pouze pro jednoho konkrétního pacienta, pokud je speciálně vyrobený podle individuálního návrhu charakteristik jeho provedení navrženými zdravotnickým pracovníkem s odpovídající odbornou a specializovanou způsobilostí. Hromadně vyráběný zdravotnický prostředek, který vyžaduje úpravu, aby splnil zvláštní požadavky lékaře nebo jiného kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, se za individuálně zhotovený zdravotnický prostředek nepovažuje.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385
(2) Zdravotnickým prostředkem určeným pro klinickou zkoušku se rozumí zdravotnický prostředek určený k použití lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem výhradně ke zkoušení vlastní klinické účinnosti a bezpečnosti v průběhu klinické zkoušky v odpovídajícím humánně ekvivalentním klinickém prostředí.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385
(3) Zdravotnickým prostředkem určeným pro hodnocení funkční způsobilosti se rozumí diagnostický zdravotnický prostředek in vitro určený výrobcem výhradně pro jednu nebo více vyhodnocovacích studií vlastní funkční způsobilosti prováděných v klinických laboratořích mimo prostory výrobce.
CELEX: 31998L0079
(4) Zdravotnickým prostředkem pro jedno použití se rozumí zdravotnický prostředek, který je výrobcem určen pouze k jednorázovému použití u jednoho pacienta.
CELEX: 31993L0042
(5) Příslušenstvím zdravotnického prostředku se rozumí předmět, který není zdravotnickým prostředkem, avšak je výrobcem určen k použití výhradně společně se zdravotnickým prostředkem tak, aby umožnil použití tohoto zdravotnického prostředku v souladu s jeho určeným účelem. Příslušenstvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro nejsou invazivní odběrové prostředky a prostředky použité přímo na lidském těle za účelem získání vzorku.
CELEX: 31993L0042, 31998L0079
(6) Variantou zdravotnického prostředku se rozumí bližší určení konkrétního modelu nebo balení zdravotnického prostředku. Jednotlivé varianty zdravotnického prostředku se liší zejména velikostí, počtem kusů v balení, barevným provedením nebo zdrojem napájení. Jednotlivé varianty zdravotnického prostředku se musí shodovat ve svém obchodním názvu, určeném účelu, rizikové třídě, skupině zdravotnického prostředku podle Globální nomenklatury zdravotnických prostředků (GMDN), materiálovém složení a výrobním procesu.

§ 4
(1) Zacházením se zdravotnickým prostředkem se rozumí
a) výroba,
b) uvedení na trh včetně posouzení shody,
c) dovoz,
d) distribuce,
e) uvedení do provozu,
f) výdej,
g) prodej,
h) používání včetně zkoušení v rámci klinické zkoušky nebo hodnocení funkční způsobilosti,
i) servis a
j) odstraňování.
(2) Uvedením na trh se rozumí první zpřístupnění zdravotnického prostředku jiného než určeného pro klinickou zkoušku nebo hodnocení funkční způsobilosti se záměrem jeho rozšiřování nebo používání na trhu členských států Unie, států tvořících Evropský hospodářský prostor, Švýcarska a Turecka (dále jen „členský stát“), bez ohledu na to, zda je nový nebo plně obnovený.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
(3) Dovozem se rozumí uvedení zdravotnického prostředku na trh, pokud byl obstarán mimo území členských států.
(4) Uvedením do provozu se rozumí fáze, ve které je zdravotnický prostředek poprvé připraven k použití pro určený účel na území členských států. U aktivního implantabilního zdravotnického prostředku se tímto okamžikem rozumí jeho poskytnutí zdravotnickému pracovníkovi k implantaci.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079

§ 5
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) výdejem poskytnutí zdravotnického prostředku spotřebiteli výdejcem; výdejem je vždy poskytnutí zdravotnického prostředku předepsaného na lékařský předpis; součástí výdeje je poskytnutí informací nezbytných pro správné a bezpečné používání a základní údržbu vydávaného zdravotnického prostředku,
b) prodejem poskytnutí zdravotnického prostředku spotřebiteli, nejde-li o výdej,
c) servisem provádění pravidelné odborné údržby a oprav zdravotnického prostředku v souladu s pokyny výrobce, tímto zákonem a jinými právními předpisy; opravy individuálně zhotoveného zdravotnického prostředku se za servis podle tohoto zákona nepovažují,
d) výrobcem osoba zajišťující návrh, výrobu, balení a označování zdravotnického prostředku před jeho uvedením na trh pod svým vlastním jménem, obchodní firmou nebo názvem, bez ohledu na to, zda tyto činnosti provádí sama, nebo prostřednictvím třetí osoby; povinnosti výrobce se vztahují i na osobu, která sestavuje, balí, upravuje, renovuje nebo označuje jeden nebo více hotových výrobků nebo jim přisuzuje určený účel, s úmyslem uvést zdravotnický prostředek na trh pod svým vlastním jménem,
e) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě, která je výrobcem výslovně zmocněna k jednání za něj a která může být v jeho zastoupení kontaktována orgány státní správy členských států s ohledem na jeho povinnosti,
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
f) dovozcem osoba usazená v členském státě, která uvede zdravotnický prostředek na trh, pokud byl obstarán mimo území členských států,
g) distributorem osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce a dovozce, která dodává zdravotnický prostředek na trh,
h) výdejcem osoba provozující lékárnu, výdejnu zdravotnických prostředků nebo oční optiku; výdejcem zdravotnického prostředku plně nebo částečně hrazeného z veřejného zdravotního pojištění může být osoba, se kterou zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji (dále jen „smluvní výdejce“), 
i) notifikovanou osobou osoba, která byla oznámena členským státem orgánům Unie a ostatním členským státům jako osoba pověřená k činnostem při posuzování shody zdravotnických prostředků,
j) určeným účelem použití, pro které je zdravotnický prostředek určen podle údajů uvedených výrobcem na označení, v návodu k použití nebo v propagačních materiálech zdravotnického prostředku,
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
k) stažením z trhu opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl zdravotnický prostředek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh na území České republiky,
l) stažením z oběhu opatření, jehož cílem je navrácení zdravotnického prostředku výrobci, v případě, že byl zdravotnický prostředek již dodán uživateli,
m) klasifikací členění zdravotnických prostředků do rizikových tříd I, IIa, IIb nebo III, a to vzestupně podle míry zdravotního rizika odpovídajícího použití daného zdravotnického prostředku; klasifikační pravidla stanoví prováděcí právní předpis,
n) návodem k použití informace poskytnuté výrobcem s cílem informovat uživatele zdravotnického prostředku o jeho bezpečném a řádném používání, o jeho očekávané účinnosti a o všech nutných preventivních opatřeních, která je třeba učinit,
o) certifikátem volného prodeje veřejná listina osvědčující, že zdravotnický prostředek je v daný okamžik řádně registrován Státním ústavem pro kontrolu léčiv,
p) vedlejším účinkem nežádoucí průvodní jev, který je zjištěn při nebo po použití zdravotnického prostředku v souladu s jeho určeným účelem,
q) vzájemným ovlivňováním nežádoucí vliv, který mají zdravotnické prostředky na sebe navzájem, zdravotnický prostředek a léčivé přípravky nebo zdravotnický prostředek a jiné předměty, a to při použití, které odpovídá jejich určenému účelu.

ČÁST DRUHÁ
Výkon státní správy
§ 6
	Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) a
b) Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“).

§ 7
Ministerstvo
	Ministerstvo v oblasti zdravotnických prostředků
a) vydává závazné stanovisko k žádosti osoby o autorizaci a ke změně, pozastavení či zrušení autorizace podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky, pokud se autorizace vztahuje na činnosti při posuzování shody zdravotnických prostředků,
b) rozhoduje o dočasném stažení z trhu zdravotnického prostředku, který je řádně opatřen označením CE, správně instalován, udržován a používán v souladu se svým určeným účelem, a přesto může ohrozit zdraví nebo bezpečnost uživatelů a případně dalších osob,
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
c) zajišťuje
1. spolupráci v oblasti bezpečnosti zdravotnických prostředků s příslušnými orgány členských států a Unie, včetně zastupování v pracovních skupinách a výborech uvedených orgánů v rozsahu své působnosti,
2. informační propojení s Unií a výměnu informací vyžadovaných předpisy Unie,
3. spolupráci s příslušnými zahraničními státními orgány, s Evropskou komisí (dále jen „Komise“), se Světovou zdravotnickou organizací, se státními orgány odpovídajícími za bezpečnost a ochranu zdraví při práci, s Ústavem, s Českou obchodní inspekcí, s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, s notifikovanými osobami a dalšími orgány či osobami, které se podílí na zacházení se zdravotnickými prostředky, a
d) uděluje výjimky podle § 100.

§ 8
Ústav
	Ústav v oblasti zdravotnických prostředků
a) rozhoduje, zda jde o zdravotnický prostředek, a o klasifikaci zdravotnického prostředku do rizikové třídy, a to na žádost nebo z moci úřední,
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
b) registruje výrobce, zplnomocněné zástupce, dovozce, distributory, osoby provádějící servis, zadavatele klinických zkoušek a notifikované osoby,
c) registruje a notifikuje zdravotnické prostředky,
d) spravuje Registr zdravotnických prostředků,
e) zveřejňuje prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků způsobem umožňujícím dálkový přístup
1. informace o registrovaných osobách zacházejících se zdravotnickými prostředky,
2. informace o registrovaných a notifikovaných zdravotnických prostředcích, a
3. informace uživatelům rozeslané výrobcem, zplnomocněným zástupcem nebo distributorem v souvislosti s opatřeními s cílem minimalizovat opakování nežádoucích příhod,
f) zajišťuje předávání údajů do Evropské databanky zdravotnických prostředků (dále jen „Eudamed“),
g) vede a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam poskytovatelů zdravotních služeb, kteří ustavili etickou komisi, 
h) povoluje provedení klinické zkoušky zdravotnického prostředku, 
i) v případě ohrožení zdraví nebo života některého z účastníků klinické zkoušky rozhoduje o přerušení nebo zastavení klinické zkoušky,
j) provádí
1. monitorování průběhu šetření nežádoucích příhod prováděných výrobci a v případě potřeby zasahuje do jejich šetření a činí včas nezbytná opatření,
2. v případě potřeby vlastní šetření nežádoucích příhod; při této činnosti spolupracuje s Komisí, ostatními členskými státy a příslušnými orgány cizích států,
3. monitorování účinnosti provádění bezpečnostních nápravných opatření,
k) rozhoduje o stažení z trhu nebo z oběhu v případě neoprávněného připojení označení CE),
l) rozhoduje o stažení z trhu nebo z oběhu z důvodu technického nebo zdravotního důvodu, který souvisí s charakteristikami nebo účinností zdravotnického prostředku,
m) je kontrolním orgánem podle tohoto zákona a podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky,
n) vydává pro celní orgán závazné stanovisko k opatřením, včetně preventivních, v případě, že obdrží jeho sdělení o přerušení řízení o propuštění zboží do volného oběhu z důvodu podezření, že zboží není bezpečné nebo není označeno v souladu s právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
o) vydává certifikáty volného prodeje,
p) rozhoduje v prvním stupni v oblasti zdravotnických prostředků o správních deliktech a provádí opatření při porušení povinností stanovených tímto zákonem,
q) v rozsahu své působnosti spolupracuje s příslušnými orgány cizích států a Unie,
r) informuje Komisi a příslušné orgány členských států o rozhodnutích podle § 38 a 40 spolu s uvedením důvodů, které vedly k vydání těchto rozhodnutí, a
s) informuje Komisi a příslušné orgány členských států o opatřeních přijatých nebo zvažovaných s cílem minimalizovat opakování nežádoucích příhod, včetně informací o těchto nežádoucích příhodách.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079

ČÁST TŘETÍ
Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti
Základní pojmy
§ 9
(1) Klinickým hodnocením se rozumí proces, jehož účelem je kritické vyhodnocení klinických údajů a prokázání bezpečnosti a účinnosti hodnoceného zdravotnického prostředku při dodržení určeného účelu stanoveného výrobcem v běžných podmínkách jeho použití.
(2) Klinickými údaji se rozumí informace o bezpečnosti nebo funkční způsobilosti, jež vyplývají z použití zdravotnického prostředku. 
(3) Klinické údaje se získávají prostřednictvím
a) jedné nebo více klinických zkoušek hodnoceného zdravotnického prostředku,
b) jedné nebo více klinických zkoušek nebo jiných studií uváděných v odborné literatuře, které se týkají zdravotnického prostředku, u něhož je prokázána rovnocennost s hodnoceným zdravotnickým prostředkem, nebo
c) publikovaných nebo nepublikovaných odborných zpráv nebo závěrů o používání v klinické praxi hodnoceného zdravotnického prostředku nebo zdravotnického prostředku řádně opatřeného označením CE, u kterého je prokázána rovnocennost s hodnoceným zdravotnickým prostředkem.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385
(4) Hodnocením funkční způsobilosti se rozumí proces, jehož výsledkem je kritické vyhodnocení údajů získaných použitím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro v souladu s určeným účelem a ověření, že dosahuje funkční způsobilosti stanovené výrobcem s ohledem na citlivost k příslušnému rozboru, citlivost pro diagnózu, analytickou specificitu, diagnostickou vhodnost, přesnost, opakovatelnost, reprodukovatelnost, minimalizaci rušivých vlivů a stanovení meze detekce.
(5) Klinickou zkouškou se rozumí používání zdravotnického prostředku na subjektu hodnocení v procesu systematického zkoušení u poskytovatele zdravotních služeb s cílem
a) prokázat, zda zkoušený zdravotnický prostředek je vhodný pro použití uživatelem v souladu s určeným účelem, zejména z hlediska bezpečnosti a účinnosti,
b) zjistit vliv zkoušeného zdravotnického prostředku na subjekt hodnocení a
c) specifikovat vedlejší účinky zkoušeného zdravotnického prostředku a zhodnotit, zda představují přijatelná rizika pro uživatele.
(6) Multicentrickou klinickou zkouškou se rozumí klinická zkouška prováděná podle jednoho plánu klinické zkoušky u dvou nebo více poskytovatelů zdravotních služeb.

§ 10
(1) Účastníkem klinické zkoušky se rozumí zadavatel klinické zkoušky, zkoušející, v případě multicentrické klinické zkoušky hlavní zkoušející, další osoby, které se podílejí na navrhování, schvalování, provádění, kontrole, dokumentování a vyhodnocování klinické zkoušky, a subjekt hodnocení.
(2) Zadavatelem klinické zkoušky se rozumí osoba, která si objedná u poskytovatele zdravotních služeb provedení klinické zkoušky a která zajišťuje zahájení, řízení, organizování, kontrolu, popřípadě financování klinické zkoušky. Zadavatel klinické zkoušky musí být usazen na území členského státu nebo musí udělit plnou moc osobě, která je usazena na území členského státu.
(3) Zkoušejícím se rozumí lékař a zubní lékař (dále jen „lékař“) nebo jiný zdravotnický pracovník s odpovídající odbornou a specializovanou způsobilostí, který je určen zadavatelem klinické zkoušky a který zajišťuje průběh klinické zkoušky prováděné na jednom odborném pracovišti.
(4) Hlavním zkoušejícím se rozumí lékař nebo jiný zdravotnický pracovník s odpovídající odbornou a specializovanou způsobilostí, který je určen zadavatelem klinické zkoušky a který odpovídá za koordinaci a průběh multicentrické klinické zkoušky.
(5) Subjektem hodnocení se rozumí fyzická osoba, která se účastní klinické zkoušky jako příjemce působení zkoušeného zdravotnického prostředku nebo je zařazen do kontrolní skupiny. Subjektem hodnocení může být pouze zdravý dobrovolník nebo pacient.

§ 11
(1) Plánem klinické zkoušky se rozumí dokument, který obsahuje podrobné informace o důvodech, účelu, cílech, postupech, řízení a monitorování klinické zkoušky a vedení záznamů o jejím průběhu. Plán klinické zkoušky včetně jeho aktualizací je pro všechny účastníky klinické zkoušky závazný.
(2) Příručkou zkoušejícího se rozumí dokument obsahující soubor klinických a preklinických údajů o zkoušeném zdravotnickém prostředku, které jsou podstatné pro účastníky klinické zkoušky.
(3) Nepříznivou událostí se rozumí jakákoliv nežádoucí zdravotní příhoda, nezamýšlené onemocnění nebo poškození zdraví, nebo nežádoucí klinické příznaky včetně abnormálních laboratorních nálezů u subjektů hodnocení nebo dalších osob, bez ohledu na to, zda souvisí nebo nesouvisí se zkoušeným zdravotnickým prostředkem.
(4) Závažnou nepříznivou událostí se rozumí nepříznivá událost, která zapříčinila
a) smrt,
b) vážné zhoršení zdravotního stavu subjektu hodnocení, které mělo za následek
1. život ohrožující onemocnění nebo poškození zdraví,
2. trvalé poškození tělesné struktury nebo funkce,
3. hospitalizaci pacienta nebo prodloužení hospitalizace, nebo
4. lékařský zákrok, aby se předešlo život ohrožujícímu onemocnění, poškození zdraví, trvalému poškození tělesné struktury nebo funkce, nebo
c) ohrožení plodu, smrt plodu, vrozenou abnormalitu nebo poškození plodu při porodu.
	
§ 12
Provádění klinického hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti
(1) Klinické hodnocení musí obsahovat
a) sběr klinických údajů o hodnoceném zdravotnickém prostředku nebo zdravotnickém prostředku, u něhož je prokázána rovnocennost s hodnoceným zdravotnickým prostředkem,
b) výběr těch klinických údajů, které jsou relevantní z hlediska prokázání bezpečnosti a klinické účinnosti hodnoceného zdravotnického prostředku,
c) vyhodnocení klinických údajů vybraných podle písmene b) a
d) závěrečnou zprávu z klinického hodnocení.
(2) Klinické hodnocení provádí hodnotitel, kterým může být pouze kvalifikovaný odborník se znalostmi
a) o hodnoceném zdravotnickém prostředku a jeho použití,
b) v oblasti vývoje včetně klinického zkoušení a biostatistiky a
c) o diagnostice a léčbě v oblasti, kde má být hodnocený zdravotnický prostředek použit.
(3) Hodnocení funkční způsobilosti diagnostického zdravotnického prostředku in vitro se provádí podle odstavců 1 a 2 přiměřeně s ohledem na absenci přímého působení hodnoceného diagnostického zdravotnického prostředku in vitro na diagnostikovanou osobu. 
(4) Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti musí být průběžně aktualizováno po celou dobu uvádění zdravotnického prostředku na trh tak, aby splňovalo požadavky stanovené tímto zákonem.

§ 13
Závěrečná zpráva z klinického hodnocení
(1) Závěrečná zpráva z klinického hodnocení obsahuje zejména
a) název hodnoceného zdravotnického prostředku a jeho bližší specifikace včetně vymezení určeného účelu,
b) identifikační údaje výrobce hodnoceného zdravotnického prostředku a hodnotitele, u kterého se uvede i kvalifikace a praxe, 
c) údaje o posouzení účinnosti hodnoceného zdravotnického prostředku deklarované výrobcem z hlediska určeného účelu použití,
d) jednoznačně definovaný mechanismus účinku a míru působení hodnoceného zdravotnického prostředku na pacienta,
e) posouzení bezpečnosti hodnoceného zdravotnického prostředku s ohledem na pacienta,
f) preklinické hodnocení a chemické a fyzikální analýzy, pokud byly provedeny,
g) podrobný popis nepříznivých událostí vzniklých při zkoušení zdravotnického prostředku, popřípadě nežádoucích příhod hodnoceného zdravotnického prostředku,
h) shrnutí a závěr, který obsahuje jednoznačné stanovisko hodnotitele, zda byla u hodnoceného zdravotnického prostředku prokázána jeho bezpečnost a klinická účinnost, a
i) datum a místo vyhotovení závěrečné zprávy z klinického hodnocení, podpis hodnotitele a podpis výrobce. 
(2) V případě, že klinické údaje byly získány postupem podle § 9 odst. 3 písm. b), je součástí závěrečné zprávy z klinického hodnocení dále
a) důkaz rovnocennosti hodnoceného zdravotnického prostředku s jiným zdravotnickým prostředkem, na který hodnotitel odkazoval a vyhodnocoval jeho klinické údaje získané na základě
1. jedné nebo více klinických zkoušek nebo jiných studií uváděných v odborné literatuře, nebo 
2. publikovaných nebo nepublikovaných odborných zpráv nebo závěrů o jeho používání v klinické praxi, a b) souhrn použité literatury.
(3) V případě, že klinické údaje byly získány postupem podle § 9 odst. 3 písm. a), je součástí závěrečné zprávy z klinického hodnocení dále
a) název klinické zkoušky, 
b) cíle a odůvodnění provádění klinické zkoušky,
c) datum zahájení a ukončení klinické zkoušky,
d) identifikace a odůvodnění výběru subjektů hodnocení,
e) seznam zdravotních výkonů poskytnutých subjektům hodnocení,
f) popis metod měření a odůvodnění vhodnosti jejich použití,
g) použité statistické metody,
h) kopie souhlasu etické komise, a
i) kopie povolení Ústavu k provedení klinické zkoušky.

§ 14
Závěrečná zpráva z hodnocení funkční způsobilosti
Závěrečná zpráva z  hodnocení funkční způsobilosti obsahuje zejména
a) název hodnoceného diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, jeho bližší specifikaci a vymezení určeného účelu,
b) seznam nejčastějších onemocnění, která lze prostřednictvím diagnostického zdravotnického prostředku in vitro prokázat nebo vyloučit,
c) identifikační údaje výrobce hodnoceného diagnostického zdravotnického prostředku in vitro a hodnotitele, 
d) seznam použitých referenčních materiálů, 
e) seznam a popis použitých metod měření,
f) počet zkoušených vzorků,
g) seznam klinických laboratoří, pokud bylo hodnocení funkční způsobilosti prováděno mimo prostory výrobce,
h) seznam získaných parametrů specificity, citlivosti, přesnosti a reprodukovatelnosti,
i) počet zúčastněných subjektů hodnocení funkční způsobilosti v případě zdravotnického prostředku pro sebetestování,
j) shrnutí a závěr, který obsahuje jednoznačné stanovisko hodnotitele, zda byla u hodnoceného diagnostického zdravotnického prostředku in vitro prokázána jeho funkční způsobilost, a
k) datum a místo vyhotovení závěrečné zprávy z hodnocení funkční způsobilosti, podpis hodnotitele a podpis výrobce. 

Klinická zkouška
§ 15
Podmínky provádění klinické zkoušky
(1) Klinickou zkoušku provádí zkoušející a další osoby podle odstavce 2 písm. j) při dodržení určeného účelu zkoušeného zdravotnického prostředku a za podmínek stanovených výrobcem. Tyto osoby jsou povinny postupovat podle předem vypracovaného plánu klinické zkoušky.
(2) Klinická zkouška může být zahájena pouze tehdy, jestliže
a) zadavatel klinické zkoušky prověřil způsobilost pracoviště k provedení klinické zkoušky a toto pracoviště je k provedení klinické zkoušky způsobilé,
b) předvídatelná rizika a obtíže nepřevažují očekávaný přínos pro subjekt hodnocení, popřípadě pro ochranu veřejného zdraví,
c) byl získán písemný informovaný souhlas podle § 19,
d) byl získán písemný souhlas etické komise s provedením klinické zkoušky se zaměřením na etická hlediska),
e) neuplynul více než 1 rok od okamžiku, kdy Ústav klinickou zkoušku povolil, nebo od okamžiku, kdy uplynulo 60 dní ode dne doručení žádosti o povolení klinické zkoušky Ústavu,
f) zadavatel klinické zkoušky určil zkoušejícího, v případě multicentrické klinické zkoušky hlavního zkoušejícího,
g) byla provedena biologicko-bezpečnostní zkouška odpovídající současnému stavu vědeckých poznatků nebo jiná zkouška, která je potřebná pro ověření určeného účelu a bezpečnosti zkoušeného zdravotnického prostředku,
h) byla prokázána bezpečnostně-technická nezávadnost zkoušeného zdravotnického prostředku s přihlédnutím k jeho technickému stavu, právním předpisům upravujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a předpisům v oblasti prevence proti vzniku pracovních úrazů,
i) zkoušející, v případě multicentrické klinické zkoušky hlavní zkoušející, byl informován o výsledcích biologicko-bezpečnostní zkoušky, bezpečnostně-technické nezávadnosti zkoušeného zdravotnického prostředku, jakož i o možných rizicích spojených s provedením klinické zkoušky,
j) zdravotničtí pracovníci, kteří se podílejí na navrhování, schvalování, provádění, kontrole, dokumentování a vyhodnocování klinické zkoušky mají odpovídající odbornou a specializovanou způsobilost ke splnění svých úkolů v průběhu klinické zkoušky,
k) všechny smlouvy zajišťující řádný průběh klinické zkoušky byly uzavřeny v písemné formě a podepsány dotčenými účastníky klinické zkoušky, a
l) bylo zadavatelem klinické zkoušky uzavřeno pojištění pro případ škody, újmy na zdraví nebo smrti, přičemž pojistné plnění se musí vztahovat na celou dobu provádění klinické zkoušky, a to i na případ, kdy nebude možné prokázat zavinění konkrétní osoby; rozsah pojištění musí odpovídat rizikům spojeným s prováděnou klinickou zkouškou.
(3) Pokud je subjektem hodnocení osoba mladší 18 let, může být klinická zkouška provedena pouze tehdy, jestliže
a) podle současných poznatků lékařské vědy
1. je určeným účelem zkoušeného zdravotnického prostředku prevence proti závažnému onemocnění, stanovení diagnózy nebo zlepšení vážného zdravotního stavu těchto subjektů hodnocení, 
2. by klinická zkouška u subjektu hodnocení staršího 18 let nepřinesla uspokojivé výsledky, a
b) zákonný zástupce subjektu hodnocení udělil písemný informovaný souhlas, a to bezprostředně před zahájením klinické zkoušky; pokud je subjekt hodnocení schopen sám v dostatečné míře porozumět charakteru, významu a dosahu klinické zkoušky a v závislosti na této schopnosti se svobodně rozhodnout a vyjádřit toto rozhodnutí písemně, je nutné získat jeho písemný informovaný souhlas, který nahrazuje písemný informovaný souhlas jeho zákonného zástupce.
(4) Pokud je subjektem hodnocení těhotná nebo kojící žena, může být klinická zkouška provedena pouze tehdy, jestliže
a) podle současných poznatků lékařské vědy 
1. je určeným účelem zkoušeného zdravotnického prostředku prevence proti závažnému onemocnění, stanovení diagnózy nebo zlepšení vážného zdravotního stavu těhotných nebo kojících žen anebo dosud nenarozených dětí,
2. provedení klinické zkoušky je spojeno pro dosud nenarozené nebo kojené dítě pouze s nepatrným rizikem a
3. existuje odůvodněný předpoklad, že uspokojivých výsledků klinické zkoušky lze dosáhnout pouze v případě účasti těhotné nebo kojící ženy.
(5) Pokud je subjektem hodnocení osoba, jejíž svéprávnost byla omezena, může být klinická zkouška provedena pouze tehdy, jestliže
a) podle současných poznatků lékařské vědy
1. je určeným účelem zkoušeného zdravotnického prostředku prevence proti závažnému onemocnění, stanovení diagnózy nebo zlepšení vážného zdravotního stavu osob se stejným onemocněním či zdravotním postižením, nebo
2. by klinická zkouška u subjektů s jinou diagnózou či subjektů s plnou svéprávností nepřinesla uspokojivé výsledky, 
3. provedení klinické zkoušky je spojeno pro osobu s daným zdravotním stavem pouze s nepatrným rizikem a
b) opatrovník subjektu hodnocení udělil písemný informovaný souhlas, a to bezprostředně před zahájením klinické zkoušky; pokud je subjekt hodnocení schopen sám v dostatečné míře porozumět charakteru, významu a dosahu klinické zkoušky a v závislosti na této schopnosti se svobodně rozhodnout a vyjádřit toto rozhodnutí písemně, je nutné získat jeho písemný informovaný souhlas, který nahrazuje písemný informovaný souhlas jeho opatrovníka.
(6) Subjektem hodnocení nesmí být osoba ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence nebo umístěná v jiných zařízeních na základě rozhodnutí soudu nebo osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby bez jejího souhlasu.
(7) Byla-li zahájena klinická zkouška na osobě, která v průběhu testování bude vzata do vazby, nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo výkon zabezpečovací detence, musí být tato osoba z klinické zkoušky neprodleně vyloučena. 
(8) Ustanovení odstavce 7 se nepoužije, jestliže by ukončením klinické zkoušky bylo ohroženo zdraví subjektu hodnocení. V takovém případě umožní Vězeňská služba České republiky poskytovateli zdravotních služeb, u kterého si zadavatel klinické zkoušky objednal její provedení, klinickou zkoušku dokončit, k čemuž poskytne potřebnou součinnost.
(9) Při provádění klinické zkoušky musí být použité postupy přiměřené povaze zkoušeného zdravotnického prostředku. Při výskytu nepředvídaných nebo zvýšených rizik pro subjekt hodnocení musí být provádění klinické zkoušky okamžitě přerušeno, a nelze-li rizika odstranit, pak musí být klinická zkouška ukončena.
(10) Doba provádění klinické zkoušky a četnost pozorování musí odpovídat charakteru zkoušeného zdravotnického prostředku, jeho určenému účelu, deklarované bezpečnosti, vhodnosti a klinické účinnosti tak, aby byla zaručena platnost odborných závěrů a nebyl nadbytečně zatěžován subjekt hodnocení.

§ 16
Povolení, přerušení a zastavení klinické zkoušky
(1) Klinickou zkoušku lze provádět pouze na základě povolení Ústavu. Žádost o povolení se podává elektronicky prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků. Kromě náležitostí žádosti, které stanoví správní řád, je dále součástí žádosti dokumentace klinické zkoušky podle § 22 písm. a), s výjimkou bodu 6.
(2)  Ústav může povolit provedení klinické zkoušky, pokud neshledá důvody pro zamítnutí žádosti s ohledem na ochranu veřejného zdraví, ohrožení zdraví subjektu hodnocení nebo jiný veřejný zájem. Na povolení provedení klinické zkoušky není právní nárok.
(3) O žádosti je Ústav povinen rozhodnout do 60 dnů ode dne jejího podání. V případě, že Ústav rozhodnutí v této lhůtě nevydá, platí, že provedení klinické zkoušky povolil.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385
(4) Zadavatel klinické zkoušky požádá Ústav o souhlas se změnami podmínek klinické zkoušky, přičemž předloží Ústavu návrh na změny v dokumentaci klinické zkoušky a písemný souhlas etické komise s návrhem změn. Ústav zadavateli klinické zkoušky do 30 dnů sdělí, zda se změnami souhlasí. Pokud se Ústav v této lhůtě nevyjádří, platí, že souhlasí.
(5) S ohledem na ochranu veřejného zdraví, ohrožení zdraví subjektu hodnocení nebo jiný veřejný zájem může Ústav probíhající klinickou zkoušku dočasně přerušit nebo zastavit. Odvolání proti rozhodnutí o přerušení nebo zastavení klinické zkoušky nemá odkladný účinek. Ústav sdělí své rozhodnutí a jeho důvody všem členským státům a Komisi.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385
 
§ 17
Etická komise
(1) Etickou komisí se rozumí poradní orgán poskytovatele zdravotních služeb, jehož úkolem je dohled nad klinickými zkouškami v rozsahu ochrany práv a bezpečnosti subjektů hodnocení s důrazem kladeným na etická hlediska.
(2) Etickou komisi je oprávněn ustavit poskytovatel zdravotních služeb, u kterého si zadavatel klinické zkoušky objednal její provedení. Etická komise může na základě písemné smlouvy uzavřené s poskytovatelem zdravotních služeb, který ji neustavil, působit i jako etická komise pro tohoto poskytovatele zdravotních služeb. Podmínky pro činnost etické komise zajistí poskytovatel zdravotních služeb, který ji ustavil. 
(3) Etická komise je tvořena zdravotnickými pracovníky a dalšími členy, přičemž musí mít nejméně 5 členů, z nichž je nadpoloviční většina tvořena zdravotnickými pracovníky. Předsedu a další členy etické komise jmenuje a odvolává statutární orgán poskytovatele zdravotních služeb. Členy etické komise mohou být pouze fyzické osoby, které nebyly odsouzeny za spáchání úmyslného trestného činu a které danému poskytovateli zdravotních služeb předloží
a) výpis z rejstříku trestů,
b) písemný souhlas se svým členstvím v etické komisi, 
c) čestné prohlášení, že po dobu svého členství v etické komisi vždy oznámí svůj případný střet zájmů, a
d) písemný souhlas s tím, že budou zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví v souvislosti se svým členstvím v etické komisi.
(4) Jednání etické komise jsou neveřejná. Záznam o hlasování etické komise zveřejňuje příslušný poskytovatel zdravotních služeb na svých internetových stránkách. Každý člen má 1 hlas. Etická komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(5) Poskytovatel zdravotních služeb oznamuje Ústavu ustavení etické komise včetně jejího složení, a to do 30 dnů ode dne jejího ustavení. Etická komise vyslovuje písemný souhlas s provedením klinické zkoušky zdravotnického prostředku a vykonává dohled nad jejím průběhem z hlediska bezpečnosti a zachovávání práv subjektů hodnocení. Za tím účelem zejména hodnotí odbornou způsobilost zkoušejících, včetně hlavního zkoušejícího, vhodnost zvolených postupů a skupin subjektů hodnocení, a to nezávisle na zadavateli klinické zkoušky a zkoušejícím.
(6) Zadavatel klinické zkoušky je povinen příslušné etické komisi písemně oznámit záměr provést klinickou zkoušku. Spolu s oznámením předloží dokumentaci klinické zkoušky uvedenou v § 22 písm. a) s výjimkou bodů 5 a 6. Etická komise vysloví písemný souhlas nebo nesouhlas s prováděním klinických zkoušek do 60 dnů ode dne doručení oznámení. Do této doby se nezapočítává doba ode dne vyžádání chybějících podkladů etickou komisí do dne jejich doručení zadavatelem.

§ 18
(1) Pokud je třeba změnit podmínky klinické zkoušky schválené etickou komisí, požádá zkoušející nebo zadavatel klinické zkoušky příslušnou etickou komisi o písemný souhlas se změnami podmínek klinické zkoušky, přičemž předloží etické komisi návrh na změny v dokumentaci klinické zkoušky. 
(2) Etická komise odvolá písemně svůj souhlas s prováděním klinické zkoušky, jestliže 
a) se vyskytnou nové skutečnosti negativně ovlivňující bezpečnost subjektů hodnocení v případě, že tyto skutečnosti nelze ihned odstranit, nebo
b) zadavatel klinické zkoušky, zkoušející nebo hlavní zkoušející poruší závažným způsobem své základní povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3) Poskytovatel zdravotních služeb po dobu nejméně 15 let po ukončení klinické zkoušky uchovává předloženou žádost o souhlas etické komise se zahájením klinické zkoušky, dokumentaci klinické zkoušky, seznam členů etické komise včetně uvedení jejich kvalifikace v době, kdy etická komise vyslovila souhlas s provedením klinické zkoušky.
(4) Poskytovatel zdravotních služeb neprodleně informuje Ústav o zrušení etické komise.
(5) Poskytovatel zdravotních služeb po dobu nejméně 15 let ode dne zrušení etické komise, kterou zřídil, uchovává zápisy z jednání etické komise, zprávy a korespondenci týkající se klinických zkoušek, seznam členů etické komise včetně uvedení jejich odborné kvalifikace a všechny jeho aktualizace.
(6) Pokud v případě zrušení etické komise v průběhu klinické zkoušky její činnost nepřevezme jiná etická komise, souhlas etické komise s prováděním dané klinické zkoušky pozbývá platnosti okamžikem zrušení etické komise.

§ 19
Informovaný souhlas
(1) Informovaným souhlasem se rozumí dobrovolné a prokazatelné vyjádření vůle subjektu hodnocení, popřípadě jeho zákonného zástupce či opatrovníka, podrobit se klinické zkoušce.
(2) Subjekt hodnocení musí být zkoušejícím náležitě poučen o podmínkách, za kterých bude klinická zkouška prováděna, jakož i o rizicích, které z podrobení se klinické zkoušce, jakož i z případného vystoupení z klinické zkoušky pro subjekt hodnocení vyplývají. 
(3) V případě, že se vyskytnou nové informace významné pro setrvání subjektu hodnocení v probíhající klinické zkoušce, musí být subjekt hodnocení zkoušejícím o těchto skutečnostech neprodleně poučen. O této skutečnosti se sepíše informovaný souhlas.
(4) Informovaný souhlas musí být udělen v písemné formě před zahájením klinické zkoušky. V případě, že je informovaný souhlas odvolán v průběhu klinické zkoušky, musí být subjekt hodnocení ze zkoušení vyřazen.
(5) Pokud není subjekt hodnocení s ohledem na svůj zdravotní stav schopen udělit informovaný souhlas před zahájením klinické zkoušky, která směřuje k jeho přímému prospěchu, poskytne písemný souhlas poté, kdy bude seznámen s povahou, významem, dopady a riziky klinické zkoušky.
(6) Vždy je třeba zjistit názor nezletilé osoby, která má být subjektem hodnocení a která je s ohledem na svůj věk schopna vnímat situaci a vyjadřovat se. Vyjádří-li nezletilá osoba svůj názor, zaznamená se do zdravotnické dokumentace. Do zdravotnické dokumentace se rovněž zaznamená důvod, pro který nemohl být názor nezletilé osoby zjištěn.
(7) Poučení podle odstavců 2 a 3 musí být písemné, srozumitelné a v jazyce, kterému subjekt hodnocení rozumí. Poučení je součástí informovaného souhlasu, který musí obsahovat
a) informace o klinické zkoušce včetně vymezení jejího cíle,
b) předpokládanou dobu trvání klinické zkoušky a předpokládanou dobu účasti subjektu hodnocení na klinické zkoušce,
c) identifikaci a popis zkoušeného zdravotnického prostředku,
d) seznam zdravotních výkonů, které budou na subjektu hodnocení prováděny,
e) informace o možném přínosu klinické zkoušky pro subjekt hodnocení,
f) informace o předvídatelných rizicích a možných obtížích spojených s podrobením se klinické zkoušce,
g) informace o jiných možnostech léčby nebo diagnostiky,
h) informace o zpracování získaných osobních údajů subjektu hodnocení, včetně informace o zabezpečení jejich důvěrnosti,
i) práva a povinnosti subjektu hodnocení, včetně
1. práva kdykoli vystoupit z klinické zkoušky a práva na informaci o způsobu vystoupení z klinické zkoušky a o zdravotních rizicích tohoto vystoupení a
2. práva na poskytnutí náhrady škody v případě újmy na zdraví nebo smrti subjektu hodnocení v důsledku účasti na klinické zkoušce.

§ 20
Povinnosti zadavatele klinické zkoušky
(1) Zadavatel klinické zkoušky je povinen
a) určit zkoušejícího, který musí
1. mít odpovídající odbornou a specializovanou způsobilost, zkušenosti a znalosti o použití zkoušeného zdravotnického prostředku,
2. být oprávněn vykonávat odpovídající odbornou činnost a
3. znát klinické prostředí, v němž má být klinická zkouška provedena,
b) zajistit přípravu dokumentace klinické zkoušky, a
c) uzavřít písemné smlouvy podle § 15 odst. 2 písm. k).
(2) Zadavatel klinické zkoušky je dále povinen
a) zajistit po dohodě se zkoušejícím
1. shromažďování a vyhodnocování statistických údajů,
2. výběr subjektů hodnocení a
3. metody a postupy zaznamenávání a analyzování všech nepříznivých událostí vzniklých při zkoušení zdravotnického prostředku,
b) zajistit pro zkoušejícího
1. příručku zkoušejícího, popřípadě další informace potřebné pro provádění konkrétní klinické zkoušky,
2. pokyny, návody, popřípadě instruktáže zaměřené na určený účel zkoušeného zdravotnického prostředku,
3. technické údaje o zkoušeném zdravotnickém prostředku včetně výsledků analýzy rizik,
4. informace získané z preklinických zkoušek vztahující se k předmětu klinické zkoušky,
5. prohlášení výrobce nebo zplnomocněného zástupce, že daný zdravotnický prostředek splňuje základní požadavky, kromě hledisek, která tvoří předmět klinické zkoušky, a že s ohledem na tato hlediska byla přijata všechna předběžná opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti subjektů hodnocení, a
6. informace o tom, zda zdravotnický prostředek obsahuje léčivou látku, deriváty z lidské krve nebo plazmy, nebo zda je vyroben s použitím neživých tkání nebo buněk lidského nebo zvířecího původu nebo jejich derivátů,
c) podepsat
1. plán klinické zkoušky a
2. zprávu o klinické zkoušce,
d) sjednat pojištění pro případ škody, újmy na zdraví nebo smrti, platné po celou dobu provádění klinické zkoušky,
e) předat zkoušejícímu zdravotnický prostředek určený pro klinické zkoušky a uvedený v plánu klinické zkoušky,
f) předem písemně oznámit příslušné etické komisi záměr provést klinickou zkoušku,
g) před zahájením klinické zkoušky podat Ústavu žádost o povolení provedení klinické zkoušky,
h) prověřit a v případě akceptace schválit jakoukoliv odchylku od plánu klinické zkoušky a předložit etické komisi návrh na změny v dokumentaci klinické zkoušky k jejímu odsouhlasení,
i) neprodleně informovat Ústav a etickou komisi o zahájení klinické zkoušky,
j) v průběhu klinické zkoušky poskytovat Ústavu a příslušné etické komisi roční zprávu o průběhu a hodnocení bezpečnosti klinické zkoušky, a to nejpozději do 31. ledna následujícího roku,
k) nejpozději do 30 dnů informovat Ústav a etickou komisi o přerušení nebo ukončení klinické zkoušky včetně odůvodnění v případě předčasného ukončení,
l) po ukončení klinické zkoušky předložit Ústavu a příslušné etické komisi zprávu o klinické zkoušce, 
m) uchovávat záznamy o všech nepříznivých událostech vzniklých při zkoušení zdravotnického prostředku, které mu byly oznámeny v průběhu klinické zkoušky, po dobu nejméně 5 let a v případě implantabilního zdravotnického prostředku nejméně 15 let ode dne výroby posledního výrobku a
n) posoudit společně se zkoušejícím závažné nepříznivé události vzniklé při zkoušení zdravotnického prostředku a informovat o nich Ústav a etickou komisi neprodleně po jejich vzniku; náležitosti hlášení závažné nepříznivé události Ústavu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 21
Povinnosti zkoušejícího
(1) Zkoušející a v případě multicentrické klinické zkoušky hlavní zkoušející je povinen
a) přijmout pouze taková rizika, která nemohou vážně ohrozit subjekty hodnocení,
b) posoudit, zda zdravotní stav subjektů hodnocení umožňuje zahájení klinické zkoušky,
c) zajistit písemný informovaný souhlas subjektu hodnocení nebo jeho zákonného zástupce,
d) zajistit přesnost, čitelnost a ochranu údajů o klinické zkoušce, údajů v dokumentech a záznamech o subjektech hodnocení, a
e) oznámit bez zbytečného odkladu všechny nepříznivé události vzniklé při zkoušení zdravotnického prostředku zadavateli klinické zkoušky.
 (2) Zkoušející a v případě multicentrické klinické zkoušky hlavní zkoušející je dále povinen
a) před zahájením klinické zkoušky
1. vyžádat si od zadavatele klinické zkoušky veškeré informace, které považuje za nezbytně nutné k provedení klinické zkoušky,
2. seznámit se v odpovídajícím rozsahu s určeným účelem zkoušeného zdravotnického prostředku a pokyny výrobce,
3. řádně se seznámit s plánem klinické zkoušky, a poté jej podepsat,
4. písemně čestně prohlásit, že on a jeho spolupracovníci jsou schopni provést klinickou zkoušku a že on ani jeho spolupracovníci nemají k předmětu klinické zkoušky žádný osobní vztah, který by mohl vyvolat střet zájmů nebo narušit průběh klinické zkoušky, zejména s ohledem na souběžné provádění jiné klinické zkoušky, které se osobně účastní,
5. zajistit nezbytnou přípravu, včetně opatření pro případ výskytu nepříznivých událostí vzniklých při zkoušení zdravotnického prostředku, v rámci později prováděné klinické zkoušky,
6. zabezpečit posouzení zdravotního stavu subjektů hodnocení,
7. prokazatelně seznámit subjekty hodnocení s jejich zdravotním stavem a
8. získat jejich písemný informovaný souhlas, 
b) v průběhu klinické zkoušky
1. evidovat účast subjektů hodnocení na klinické zkoušce,
2. informovat ošetřující praktické lékaře subjektů hodnocení o jejich účasti na klinické zkoušce,
3. informovat etickou komisi o změně v plánu klinické zkoušky schválené již zadavatelem klinické zkoušky a vyžádat si její stanovisko,
4. neprodleně informovat zadavatele klinické zkoušky, etickou komisi a Ústav o vzniku všech nepříznivých událostí vzniklých při zkoušení zdravotnického prostředku a o učiněných opatřeních,
5. projednat se zadavatelem klinické zkoušky potřebné úpravy plánu klinické zkoušky; bez jeho písemného souhlasu nelze tyto úpravy realizovat; tento postup se nepoužije v případě vzniku kritické situace směřující k ohrožení zdraví subjektů hodnocení; takové odchylky od plánu klinické zkoušky nevyžadují předchozí souhlas etické komise nebo zadavatele klinické zkoušky, ale musí být oznámeny neodkladně zadavateli klinické zkoušky, a
6. kontrolovat, zda osoby, které se podílí na provádění klinické zkoušky, plní řádně úkoly, které na ně přenesl,
c) po ukončení klinické zkoušky podepsat zprávu o klinické zkoušce.

§ 22
Dokumentace klinické zkoušky
Dokumentaci klinické zkoušky tvoří
a) před zahájením klinické zkoušky
1. písemná smlouva mezi zadavatelem klinické zkoušky a poskytovatelem zdravotních služeb, u něhož se má klinická zkouška provádět,
2. písemná smlouva mezi zadavatelem klinické zkoušky a zkoušejícím, v případě multicentrické klinické zkoušky mezi zadavatelem klinické zkoušky a hlavním zkoušejícím, vymezující zejména jejich odpovědnost a mlčenlivost,
3. příručka zkoušejícího,
4. plán klinické zkoušky,
5. písemný souhlas etické komise,
6. povolení Ústavu k provedení klinické zkoušky,
7. informovaný souhlas,
8. doklad o sjednání pojištění celého průběhu klinické zkoušky pro případ škody, újmy na zdraví nebo smrti,
9. prohlášení, zda zdravotnický prostředek obsahuje jako svou integrální součást léčivou látku nebo derivát z lidské krve nebo plazmy,
10. prohlášení, zda je zdravotnický prostředek vyroben s použitím tkání zvířecího původu, a
11. prohlášení, že příslušný zdravotnický prostředek vyhovuje základním požadavkům stanovených jiným právním předpisem, s výjimkou hledisek, která jsou předmětem klinických zkoušek, a že s ohledem na tato hlediska byla učiněna předběžná opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti uživatele a pacienta,
b) v průběhu klinické zkoušky záznamy o
1. činnostech prováděných podle plánu klinické zkoušky,
2. předem nepředvídaných jevech a opatřeních provedených nad rámec plánu klinické zkoušky a
3. všech nepříznivých událostech vzniklých při zkoušení zdravotnického prostředku, pokud dojde k jejich vzniku,
c) zpráva o klinické zkoušce.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385

ČÁST ČTVRTÁ
Registrace a notifikace
Hlava I
Registrace osoby zacházející se zdravotnickými prostředky
§ 23
Ohlašovací povinnost
(1) Osoba usazená na území České republiky, která hodlá pod svým vlastním jménem, obchodní firmou nebo názvem uvádět na trh zdravotnické prostředky, musí Ústavu ohlásit svou činnost výrobce, a to před zahájením uvádění zdravotnických prostředků na trh. 
(2) Osoba usazená na území České republiky, která hodlá zastupovat výrobce usazeného mimo území členských států, musí Ústavu ohlásit svou činnost zplnomocněného zástupce, a to před zahájením této činnosti.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
(3) Osoba, která na území České republiky hodlá působit jako dovozce, distributor nebo osoba provádějící servis, musí Ústavu ohlásit svou činnost dovozce, distributora nebo osoby provádějící servis, a to před zahájením této činnosti. 
(4) Osoba usazená na území členského státu, která si objedná u poskytovatele zdravotních služeb provedení klinické zkoušky a která zajišťuje zahájení, řízení, organizování, kontrolu, popřípadě financování klinické zkoušky, musí Ústavu ohlásit svou činnost zadavatele klinické zkoušky, a to před zahájením klinické zkoušky.
(5) Osoba usazená na území České republiky, která působí jako notifikovaná osoba, musí Ústavu ohlásit svou činnost notifikované osoby.

§ 24
Kontaktní osoba
(1) Osoba zacházející se zdravotnickými prostředky ustanoví kontaktní osobu. 
(2) Kontaktní osoba musí mít odborné předpoklady pro zajišťování komunikace mezi osobou zacházející se zdravotnickými prostředky a orgány státní správy a nejméně tříletou praxi v oblasti zdravotnických prostředků.

§ 25
Náležitosti ohlášení
(1) Ohlášení osoby se podává elektronicky prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků. 
(2) Ohlášení musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat
a) jméno, telefon a adresu elektronické pošty kontaktní osoby, 
b) označení činnosti, která je ohlašována,
c) u výrobce individuálně zhotovených zdravotnických prostředků seznam kódů a názvů skupin jím vyráběných zdravotnických prostředků podle Globální nomenklatury zdravotnických prostředků,
d) u zplnomocněného zástupce údaje o zastupovaném výrobci obsahující jméno, obchodní firmu nebo název osoby a adresu jejího sídla,
e) u osoby provádějící servis seznam registrovaných a notifikovaných zdravotnických prostředků, u kterých provádí servis, a
f) další údaje předávané Českou republikou do Eudamed na základě rozhodnutí Komise uveřejňovaných v Úředním věstníku Evropské unie.
 
§ 26
Postup registrace osoby
(1) Registrace osoby vzniká vydáním potvrzení o splnění ohlašovací povinnosti. Ústav provede zápis osoby do Registru zdravotnických prostředků bez zbytečného odkladu po splnění ohlašovací povinnosti. V případě, že není splněn některý z požadavků uvedených v § 25, Ústav vyzve žadatele k doplnění ohlášení.
(2) Ústav každému registrovanému výrobci, zplnomocněnému zástupci, dovozci, distributorovi, osobě provádějící servis, zadavateli klinické zkoušky a notifikované osobě při zápisu do Registru zdravotnických prostředků přidělí registrační číslo. Pokud je u jedné osoby provedena registrace více činností podle tohoto zákona, je této osobě přiděleno pouze jedno registrační číslo.
(3) V případě změny údajů uvedených v registraci je výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor, osoba provádějící servis, zadavatel klinické zkoušky nebo notifikovaná osoba povinna do 30 dnů Ústavu ohlásit změnu těchto údajů prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků. Ohlášení změny údajů musí obsahovat registrační číslo přidělené Ústavem a aktualizaci údajů, které se změnily. Ústav provede změnu registrace bez zbytečného odkladu.
(4) Pokud výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor osoba provádějící servis nebo zadavatel klinické zkoušky neplní požadavky stanovené tímto zákonem, Ústav rozhodne z moci úřední o výmazu osoby z Registru zdravotnických prostředků. 
(5) Na žádost výrobce, zplnomocněného zástupce, dovozce, distributora, osoby provádějící servis, zadavatele klinické zkoušky nebo notifikované osoby provede Ústav výmaz osoby z Registru zdravotnických prostředků. 

§ 27
Platnost a prodloužení registrace osoby
(1) Registrace osoby platí po dobu 5 let ode dne vydání potvrzení o splnění ohlašovací povinnosti. 
(2) Registraci osoby je možné opakovaně prodloužit. Žadatel je povinen opakovaně žádat Ústav o prodloužení registrace osoby po celou dobu vykonávání činnosti, pro kterou je registrován. Žádost o prodloužení registrace je možné podat již 6 měsíců přede dnem uplynutí její platnosti. Ústav provede prodloužení registrace bez zbytečného odkladu.

Hlava II
Registrace zdravotnického prostředku
§ 28
(1) Pokud je výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazen na území České republiky, je povinen podat Ústavu žádost o registraci zdravotnického prostředku, který uvádí na trh, a to nejpozději do 5 dnů ode dne jeho uvedení na trh. Tato povinnost se vztahuje na zplnomocněného zástupce usazeného na území České republiky i v případě, kdy je zdravotnický prostředek uváděn na trh jinou osobou. Tato povinnost se nevztahuje na individuálně zhotovený zdravotnický prostředek.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
(2) Pokud již byl zdravotnický prostředek registrován, je každý distributor nebo dovozce předmětného zdravotnického prostředku povinen přiřadit daný zdravotnický prostředek pod registraci své osoby.

§ 29
Náležitosti žádosti o registraci zdravotnického prostředku
(1) Žádost o registraci zdravotnického prostředku se podává elektronicky prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků.
(2) Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat
a) registrační číslo výrobce přidělené Ústavem,
b) obchodní název zdravotnického prostředku,
c) doplněk názvu označující každou variantu zdravotnického prostředku, pokud existuje,
d) katalogové číslo každé varianty zdravotnického prostředku přidělené výrobcem, pokud toto číslo existuje,
e) typ zdravotnického prostředku,
f) určený účel v českém a anglickém jazyce,
g) kód a název skupiny zdravotnického prostředku podle Globální nomenklatury zdravotnických prostředků,
h) rizikovou třídu, pokud se nejedná o aktivní implantabilní zdravotnický prostředek; skupinu rizika A nebo B podle jiného právního předpisu nebo označení zdravotnického prostředku pro sebetestování, pokud se jedná o diagnostický zdravotnický prostředek in vitro,
i) informaci o tom, zda byla provedena klinická zkouška,
j) datum uvedení zdravotnického prostředku na trh,
k) u zdravotnického prostředku, u něhož je povinná účast notifikované osoby na procesu posouzení shody, číslo certifikátu vystaveného notifikovanou osobou, číslo notifikované osoby, která vystavila certifikát, a kopii platného certifikátu,
l) kopii závěrečné zprávy z klinického hodnocení nebo z hodnocení funkční způsobilosti, 
m) aktuální verzi návodu k použití v českém jazyce, pokud byl výrobcem vydán, 
n) platné prohlášení o shodě a
o) další údaje předávané Českou republikou do Eudamed na základě rozhodnutí Komise uveřejňovaných v Úředním věstníku Evropské unie.

§ 30
Postup registrace zdravotnického prostředku
(1) Registrace zdravotnického prostředku vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o registraci, které Ústav pouze poznamená do spisu a vyrozumí o jeho vydání žadatele. Ústav provede zápis zdravotnického prostředku do Registru zdravotnických prostředků bez zbytečného odkladu. 
(2) V případě, že Ústav zjistí, že výrobek není zdravotnickým prostředkem nebo k němu bylo připojeno označení CE nesprávně, žádost zamítne. V takovém případě se má za to, že žadatel nesplnil povinnost podle § 28.
(3) Ústav každému zdravotnickému prostředku při zápisu do Registru zdravotnických prostředků přidělí jedno evidenční číslo a identifikační kód pro každou jeho variantu.
(4) V případě změny údajů uvedených v registraci, je výrobce nebo zplnomocněný zástupce povinen do 30 dnů podat Ústavu žádost o změnu registrace prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků. Žádost musí obsahovat registrační číslo výrobce nebo zplnomocněného zástupce, evidenční číslo zdravotnického prostředku, identifikační kód každé jeho varianty a aktualizaci údajů, které se změnily.
(5) Pokud vyjdou najevo nové skutečnosti, ze kterých vyplývá, že výrobek registrovaný jako zdravotnický prostředek není zdravotnickým prostředkem, nebo k němu bylo připojeno označení CE nesprávně, Ústav rozhodne z moci úřední o jeho výmazu z Registru zdravotnických prostředků. 
(6) Ústav provede na žádost výrobce nebo zplnomocněného zástupce výmaz zdravotnického prostředku z Registru zdravotnických prostředků. 

§ 31
Platnost a prodloužení registrace zdravotnického prostředku
(1) Registrace zdravotnického prostředku platí po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci. 
(2) Registraci je možné opakovaně prodloužit. Žadatel je povinen opakovaně žádat Ústav o prodloužení registrace zdravotnického prostředku po celou dobu uvádění zdravotnického prostředku na trh. Žádost o prodloužení registrace je možné podat již 6 měsíců přede dnem uplynutí její platnosti. Ústav vydá rozhodnutí o prodloužení registrace bez zbytečného odkladu.

Hlava III
Notifikace zdravotnického prostředku
§ 32
(1) Distributor nebo dovozce zdravotnického prostředku, který nepodléhá registraci podle § 28, je povinen podat Ústavu žádost o jeho notifikaci, a to nejpozději do 5 dnů ode dne jeho uvedení na trh v České republice. Tato povinnost se nevztahuje na individuálně zhotovený zdravotnický prostředek a na zdravotnický prostředek rizikové třídy I, u něhož není požadována úhrada z veřejného zdravotního pojištění.
(2) Pokud již byl zdravotnický prostředek notifikován, je každý další distributor nebo dovozce předmětného zdravotnického prostředku povinen Ústavu ohlásit, že tento zdravotnický prostředek také distribuuje nebo dováží, a to v rámci plnění své ohlašovací povinnosti.

§ 33
Náležitosti žádosti o notifikaci zdravotnického prostředku
(1) Žádost o notifikaci zdravotnického prostředku se podává elektronicky prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků. 
(2) Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat
a) registrační číslo distributora nebo dovozce přidělené Ústavem,
b) jméno, obchodní firmu nebo název výrobce a adresu jeho sídla,
c) u výrobce usazeného mimo území členských států jméno, obchodní firmu nebo název zplnomocněného zástupce a adresu jeho sídla,
d) obchodní název zdravotnického prostředku,
e) doplněk názvu označující každou variantu zdravotnického prostředku, pokud existuje,
f) katalogové číslo každé varianty zdravotnického prostředku přidělené výrobcem, pokud toto číslo existuje,
g) typ zdravotnického prostředku,
h) určený účel v českém a anglickém jazyce,
i) rizikovou třídu, pokud se nejedná o aktivní implantabilní zdravotnický prostředek; skupinu rizika A nebo B podle jiného právního předpisu nebo označení zdravotnického prostředku pro sebetestování, pokud se jedná o diagnostický zdravotnický prostředek in vitro,
j) u zdravotnického prostředku, u něhož je povinná účast notifikované osoby na procesu posouzení shody, číslo certifikátu vystaveného notifikovanou osobou a číslo notifikované osoby, která vystavila certifikát, a
k) aktuální verzi návodu k použití v českém jazyce, pokud byl výrobcem vydán.

§ 34
Postup notifikace zdravotnického prostředku
(1) Notifikace zdravotnického prostředku vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o notifikaci, které Ústav pouze poznamená do spisu a vyrozumí o jeho vydání žadatele. Ústav provede zápis zdravotnického prostředku do Registru zdravotnických prostředků bez zbytečného odkladu. 
(2) V případě, že Ústav zjistí, že výrobek není zdravotnickým prostředkem nebo k němu bylo připojeno označení CE nesprávně, žádost zamítne. V takovém případě se má za to, že žadatel nesplnil povinnost podle § 32.
(3) Ústav každému notifikovanému zdravotnickému prostředku při zápisu do Registru zdravotnických prostředků přidělí jedno evidenční číslo a identifikační kód pro každou jeho variantu.
(4) V případě změny údajů uvedených v notifikaci je distributor nebo dovozce povinen do 30 dnů podat Ústavu žádost o změnu notifikace prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků. Žádost musí obsahovat registrační číslo žadatele, evidenční číslo zdravotnického prostředku a identifikační kód každé jeho varianty a aktualizaci údajů, které se změnily.
(5) Pokud vyjdou najevo nové skutečnosti, ze kterých vyplývá, že výrobek notifikovaný jako zdravotnický prostředek není zdravotnickým prostředkem nebo k němu bylo připojeno označení CE nesprávně, Ústav rozhodne z moci úřední o jeho výmazu z Registru zdravotnických prostředků. 
(6) Na žádost distributora nebo dovozce provede Ústav výmaz zdravotnického prostředku z registrace osoby žadatele. Podá-li takovou žádost jediný anebo poslední distributor nebo dovozce, pak Ústav provede výmaz zdravotnického prostředku z Registru zdravotnických prostředků.

§ 35
Platnost a prodloužení notifikace zdravotnického prostředku
(1) Notifikace zdravotnického prostředku platí po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o notifikaci. 
(2) Notifikaci je možné opakovaně prodloužit. Žadatel je povinen opakovaně žádat Ústav o prodloužení notifikace zdravotnického prostředku po celou dobu dodávání zdravotnického prostředku na trh na území České republiky. Žádost o prodloužení notifikace je možné podat již 6 měsíců přede dnem uplynutí její platnosti. Ústav vydá rozhodnutí o prodloužení notifikace bez zbytečného odkladu.

Hlava IV
Certifikát volného prodeje
§ 36
(1) Výrobce registrovaného zdravotnického prostředku usazený na území České republiky je oprávněn podat Ústavu žádost o vydání certifikátu volného prodeje za účelem vývozu zdravotnického prostředku mimo členské státy.
(2) Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat
a) registrační číslo výrobce,
b) evidenční číslo zdravotnického prostředku a identifikační kódy jeho variant, a
c) informace, zda je požadováno vystavení certifikátu volného prodeje v elektronické nebo listinné podobě.

§ 37
(1) Ústav ověří v Registru zdravotnických prostředků, že příslušný zdravotnický prostředek je registrován a že ode dne provedení registrace nedošlo k žádné změně, která by bránila vydání certifikátu volného prodeje.
(2) Ústav vystaví bez zbytečného odkladu žadateli certifikát volného prodeje nebo žádost zamítne.
(3) Certifikát volného prodeje je platný po dobu 5 let ode dne jeho vydání, nejdéle však po dobu platnosti registrace zdravotnického prostředku na něm uvedeného. Platnost certifikátu volného prodeje lze na žádost opakovaně prodloužit. Na žádost lze vydat nový certifikát volného prodeje i v případě, že je předešlý certifikát volného prodeje stále platný.

ČÁST PÁTÁ
Nesprávné připojení označení CE a klasifikace
§ 38
Nesprávné připojení označení CE
(1) Pokud výrobek, který byl na trh uveden jako zdravotnický prostředek, je označením CE opatřen neoprávněně nebo toto označení chybí v rozporu se zákonem upravujícím technické požadavky na výrobky, vydá Ústav rozhodnutí z moci úřední, kterým výrobci nebo zplnomocněnému zástupci stanoví povinnost zjednání nápravy a ke splnění této povinnosti stanoví přiměřenou lhůtu, nejvýše však 60 dnů.
(2) Není-li výrobcem nebo zplnomocněným zástupcem zjednána náprava ve lhůtě stanovené Ústavem, vydá Ústav rozhodnutí o stažení výrobku z trhu a z oběhu.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
(3) Ústav může v rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 odkladný účinek odvolání vyloučit v případě, že výrobek s nesprávně připojeným označením CE je způsobilý ohrozit zdraví jeho uživatelů.
(4) O rozhodnutích podle odstavců 1 a 2 Ústav informuje Komisi a příslušné úřady členských států.

§ 39
Rozhodnutí o klasifikaci zdravotnického prostředku
(1) Pokud je na trh v České republice uveden zdravotnický prostředek, u něhož existují pochyby, že byl výrobcem správně zařazen do příslušné rizikové třídy, Ústav vydá rozhodnutí o klasifikaci, kterým určí, do které rizikové třídy daný zdravotnický prostředek patří.
(2) Řízení podle odstavce 1 zahájí Ústav na základě žádosti nebo z moci úřední.
(3) Není-li možné na základě dostupných důkazů vydat rozhodnutí nebo jde-li o typ zdravotnického prostředku, který je v členských státech nejednotně zařazen ve více rizikových třídách, Ústav podá žádost Komisi o vydání rozhodnutí o správné klasifikaci zdravotnického prostředku a vydání opatření pro celý trh členských států.
CELEX: 31993L0042

§ 40
Rozhodnutí o hraničním výrobku
(1) Ústav vydá rozhodnutí, kterým určí, zda výrobek je nebo není zdravotnickým prostředkem, v případě, že
a) takový výrobek naplňuje definici zdravotnického prostředku, přestože není výrobcem řádně uveden na trh jako zdravotnický prostředek, nebo
b) takový výrobek nenaplňuje definici zdravotnického prostředku, přestože je výrobcem uveden na trh jako zdravotnický prostředek.
(2) Řízení podle odstavce 1 zahájí Ústav na základě žádosti nebo z moci úřední.
(3) Není-li možné na základě dostupných důkazů vydat rozhodnutí, nebo jde-li o výrobek, který je v některých členských státech určen jako zdravotnický prostředek a v jiných nikoli, Ústav podá Komisi žádost o vydání rozhodnutí o správném určení výrobku a vydání opatření pro celý trh členských států.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385

ČÁST ŠESTÁ
Distribuce a dovoz
Distribuce
§ 41
(1) Distribuci smí provádět pouze distributor registrovaný Ústavem.
(2) Distributor může zdravotnický prostředek převést pouze dalšímu distributorovi, poskytovateli zdravotních služeb, výdejci nebo prodávajícímu.

§ 42
Zdravotnický prostředek nesmí být distribuován, jestliže může být snížena bezpečnost nebo ovlivněna klinická účinnost zdravotnického prostředku v důsledku toho, že
a) došlo k porušení skladovacích podmínek stanovených výrobcem,
b) uplynula doba jeho použitelnosti,
c) bylo porušeno jeho originální balení, popřípadě chybí nebo není čitelné označení na obalu, nebo
d) došlo ke zhoršení jeho technického stavu.

Dovoz
§ 43
(1) Dovoz smí provádět pouze dovozce registrovaný Ústavem. 
(2) Dovozce může zdravotnický prostředek převést pouze distributorovi, poskytovateli zdravotních služeb, výdejci nebo prodávajícímu.

Společná ustanovení k distribuci a dovozu
§ 44
(1) Správnou distribuční a dovozní praxí se rozumí soubor pravidel, která stanoví požadavky na zachování bezpečnosti a funkční způsobilosti zdravotnického prostředku.
(2) Distributor a dovozce jsou povinni
a) zajistit skladování zdravotnického prostředku v souladu s návodem k použití a dalšími pokyny výrobce,
b) dodržovat pravidla správné distribuční a dovozní praxe vymezující okruh povinností směřujících k zachování původních vlastností zdravotnického prostředku v rámci distribuce a dovozu,
c) provádět pravidelnou kontrolu zdravotnického prostředku a případně jej vyřadit z další distribuce s ohledem na možné riziko snížení bezpečnosti nebo ovlivnění klinické účinnosti zdravotnického prostředku,
d) předávat svému dodavateli a odběrateli všechny důležité informace způsobilé ovlivnit bezpečnost a zdraví uživatelů distribuovaného zdravotnického prostředku, s nimiž byli seznámeni, a
e) uchovávat účetní a jiné doklady o distribuovaném nebo dováženém zdravotnickém prostředku po dobu 5 let.
(3) Pravidla správné distribuční a dovozní praxe stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST SEDMÁ
Předepisování a výdej
Hlava I
Předepisování
§ 45
Lékařský předpis
(1) Zdravotnický prostředek může předepsat pouze lékař, a to vystavením lékařského předpisu, kterým je poukaz.
(2) Zdravotnický prostředek, který i v případě dodržení určeného účelu může ohrozit zdraví nebo život člověka, jestliže se nepoužívá pod dohledem lékaře, nebo jehož použití předpokládá poradu s lékařem, stanovení diagnózy lékařem, nebo léčbu podle pokynů a pod dohledem lékaře, může být vydáván pouze na poukaz. Seznam skupin takových zdravotnických prostředků stanoví prováděcí právní předpis.

§ 46
(1) Poukaz lze vystavit pouze v listinné podobě.
(2) Na poukazu nelze umístit znaky nebo prvky, které omezují čitelnost vyplňovaných údajů, údaje o jiných poskytovatelích zdravotních služeb nebo jakákoliv reklamní sdělení.
(3) Poukaz lze opatřit ochrannými prvky proti jeho zneužití.
(4) Jestliže předepisující lékař předepíše zdravotnický prostředek, na jehož úhradě se podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění podílí pacient, je povinen na tuto skutečnost pacienta upozornit.
(5) Při žádosti o opakované předepsání zdravotnického prostředku posoudí předepisující lékař, je-li to možné, stav používaného zdravotnického prostředku. Pokud zdravotnický prostředek vyhovuje z hlediska terapeutického, funkčního a bezpečnostního, nový zdravotnický prostředek totožného typu nepředepíše.

§ 47
Zacházení s poukazem a doba jeho použitelnosti
(1) Poukaz se ukládá tak, aby se zabránilo jeho ztrátě nebo odcizení a možnosti jeho zneužití. 
(2) Nevyplněný tiskopis pro poukaz nesmí být opatřen razítkem poskytovatele zdravotních služeb.
(3) Poukaz s předepsaným zdravotnickým prostředkem lze uplatnit do 90 dnů ode dne jeho vystavení, nestanoví-li předepisující lékař s ohledem na zdravotní stav pacienta nebo charakter zdravotnického prostředku jinak.
(4) Náležitosti poukazu stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava II
Výdej
§ 48
(1) Zdravotnický prostředek může být vydán pouze v lékárně, výdejně zdravotnických prostředků, oční optice nebo u smluvního výdejce. 
(2) Zdravotnický prostředek, s výjimkou zdravotnického prostředku, který je určen k prodeji, může vydat pouze
a) farmaceut se specializovanou způsobilostí,
b) farmaceut s odbornou způsobilostí,
c) farmaceutický asistent se specializovanou způsobilostí pro odborné pracoviště pro výdej zdravotnických prostředků,
d) farmaceutický asistent s odbornou způsobilostí, nebo
e) ortotik-protetik způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, pokud se jedná o výdej ortoticko-protetického zdravotnického prostředku.
(3) Oftalmologický a optický zdravotnický prostředek může být vydán pouze v oční optice. Takový zdravotnický prostředek může vydat pouze
a) optometrista, 
b) diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, nebo
c) oční optik nebo oční technik.

§ 49
Zásilkový výdej
(1) Zásilkovým výdejem se rozumí výdej zdravotnického prostředku na základě objednávky zásilkovým způsobem. Nabízení zdravotnického prostředku za účelem jeho zásilkového výdeje a přijetí objednávky osoby (dále jen „objednatel“) na uskutečnění zásilkového výdeje se považuje za součást zásilkového výdeje.
(2) Zásilkový výdej může zajišťovat pouze výdejce.
(3) U zdravotnického prostředku, jehož výdej je vázán na poukaz, je zásilkový výdej zakázán.
(4) Výdejce je povinen oznámit Ústavu zahájení, přerušení a ukončení zásilkového výdeje nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Součástí oznámení o zahájení zásilkového výdeje je uvedení adresy internetových stránek, prostřednictvím kterých je zásilkový výdej realizován. Změnu této adresy je výdejce povinen oznámit Ústavu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy k takové změně došlo.
(5) Ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam výdejců, kteří zajišťují zásilkový výdej, včetně adres jejich internetových stránek.

§ 50
Povinnosti osoby zajišťující zásilkový výdej
Při zásilkovém výdeji zdravotnického prostředku je výdejce povinen zajistit
a) zveřejnění informací o zásilkovém výdeji, nabídce zdravotnických prostředků, jejich ceně a nákladech spojených se zásilkovým výdejem na svých internetových stránkách,
b) balení a dopravu zásilek obsahujících zdravotnické prostředky k dodání objednateli způsobem, který zajistí zachování jejich jakosti; osoba zajišťující zásilkový výdej odpovídá za zachování jakosti zdravotnických prostředků, a to i v případě, že si zajistí smluvně přepravu zdravotnických prostředků u jiné osoby,
c) aby zásilky byly odeslány objednateli nejdéle ve lhůtě 2 pracovních dnů ode dne přijetí objednávky nebo aby byl objednatel informován o delší dodací lhůtě dříve, než si zdravotnický prostředek závazně objedná,
d) informační službu poskytovanou osobou podle § 48 po vymezenou provozní dobu; tato informační služba slouží rovněž k zajištění shromažďování a předávání informací o výskytu nežádoucí příhody, 
e) možnost vrácení reklamovaných zdravotnických prostředků způsobem, který nezpůsobí objednateli náklady; takové zdravotnické prostředky se stávají nepoužitelnými a je nutno zajistit jejich odstranění.

§ 51
Záměna
 (1) Při výdeji zdravotnického prostředku předepsaného na poukaz vydávající informuje pacienta o možných alternativách k předepsanému zdravotnickému prostředku a s jeho souhlasem je oprávněn jej zaměnit za jiný zdravotnický prostředek, který je zaměnitelný s předepsaným zdravotnickým prostředkem s ohledem na účinnost a určený účel. Provedenou záměnu vydávající vyznačí na poukazu.
(2) Pokud předepisující lékař nebo revizní lékař zdravotní pojišťovny s ohledem na zdravotní stav pacienta trvá na vydání předepsaného zdravotnického prostředku, vyznačí na poukazu poznámku „Nezaměňovat“. V takovém případě může vydávající vydat pouze předepsaný zdravotnický prostředek. 

§ 52
Výpis z poukazu
Nemá-li vydávající k dispozici předepsané množství nebo typ zdravotnického prostředku, vystaví na chybějící zdravotnický prostředek výpis z poukazu s označením „Výpis“. Výpis z poukazu obsahuje údaje původního poukazu a údaj o rozsahu již uskutečněného výdeje. Na původní poukaz se vyznačí poznámka „Pořízen výpis“ a údaj o rozsahu uskutečněného výdeje. Pro stanovení doby použitelnosti výpisu z poukazu se použije § 47 odst. 3 obdobně. 

Společná ustanovení k výdeji
§ 53
Výdejce je povinen
a) zajistit skladování zdravotnického prostředku v souladu s návodem k použití a dalšími pokyny výrobce,
b) provádět pravidelnou kontrolu zdravotnického prostředku a případně jej odstranit s ohledem na možné riziko ohrožení bezpečnosti nebo ovlivnění klinické účinnosti zdravotnického prostředku,
c) předávat svému dodavateli a spotřebiteli všechny důležité informace způsobilé ovlivnit bezpečnost a zdraví uživatele vydávaného zdravotnického prostředku, s nimiž byla seznámena, a
d) uchovávat účetní a jiné doklady o vydávaném zdravotnickém prostředku včetně lékařských předpisů po dobu 5 let.

§ 54
Zdravotnický prostředek nesmí být vydán, jestliže může být snížena bezpečnost nebo ovlivněna klinická účinnost zdravotnického prostředku v důsledku toho, že
a) došlo k porušení skladovacích podmínek stanovených výrobcem,
b) uplynula doba jeho použitelnosti,
c) bylo porušeno jeho originální balení, popřípadě chybí nebo není čitelné označení na obalu, nebo
d) došlo ke zhoršení jeho technického stavu.

ČÁST OSMÁ
Prodej
§ 55
Prodáván může být pouze zdravotnický prostředek rizikové třídy I, kondom a dále zdravotnický prostředek uvedený na seznamu zdravotnických prostředků vyhrazených k volnému prodeji, který stanoví prováděcí právní předpis.

§ 56
Zásilkový prodej
Předmětem zásilkového prodeje může být pouze zdravotnický prostředek podle § 55 uvedený na trh.

Společná ustanovení k prodeji
§ 57
Prodávající je povinen
a) zajistit skladování zdravotnického prostředku v souladu s návodem k použití a dalšími pokyny výrobce,
b) provádět pravidelnou kontrolu zdravotnického prostředku a případně jej odstranit s ohledem na možné riziko ohrožení bezpečnosti nebo ovlivnění klinické účinnosti zdravotnického prostředku,
c) předávat svému dodavateli a spotřebiteli všechny důležité informace způsobilé ovlivnit bezpečnost a zdraví uživatele prodávaného zdravotnického prostředku, s nimiž byl seznámen, a
d) uchovávat doklady o prodávaném zdravotnickém prostředku po dobu 5 let.

§ 58
Zdravotnický prostředek nesmí být prodán, jestliže může být snížena bezpečnost nebo ovlivněna klinická účinnost zdravotnického prostředku v důsledku toho, že
a) došlo k porušení skladovacích podmínek stanovených výrobcem,
b) uplynula doba jeho použitelnosti,
c) bylo porušeno jeho originální balení, popřípadě chybí nebo není čitelné označení na obalu, nebo
d) došlo ke zhoršení jeho technického stavu.

ČÁST DEVÁTÁ
Používání
§ 59
Obecné ustanovení
Při poskytování zdravotní péče může být použit pouze zdravotnický prostředek, u kterého bylo vydáno prohlášení o shodě a který byl opatřen označením CE, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 60
Povinnosti poskytovatele zdravotních služeb při používání zdravotnického prostředku
(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby
a) byl zdravotnický prostředek používán jen k určenému účelu podle pokynů výrobce a v souladu s právními předpisy upravujícími bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
b) zdravotnický prostředek s měřicí funkcí byl provozován v souladu s požadavky jiného právního předpisu),
c) zdravotnický prostředek používala při poskytování zdravotní péče výhradně osoba, která na základě odpovídajícího vzdělání a praktických zkušeností poskytuje dostatečnou záruku odborného používání tohoto zdravotnického prostředku v souladu s jeho návodem k použití a dalšími dokumenty zaměřenými na bezpečnost příslušného zdravotnického prostředku,
d) osoba poskytující zdravotní péči prostřednictvím zdravotnického prostředku a uživatel byli poučeni o nutnosti přesvědčit se před každým použitím zdravotnického prostředku o jeho řádném technickém stavu, funkčnosti a možnosti bezpečného použití, pokud takové ověření zdravotnického prostředku přichází v úvahu; tento požadavek se přiměřeně vztahuje i na příslušenství, programové vybavení a další výrobek, u něhož se předpokládá interakce s daným zdravotnickým prostředkem.
(2) Poskytovatel zdravotních služeb nesmí používat zdravotnický prostředek při poskytování zdravotní péče, jestliže
a) existuje důvodné podezření, že bezpečnost a zdraví uživatelů nebo třetích osob jsou vzhledem k poznatkům lékařské vědy ohroženy, a to i v případě, že zdravotnický prostředek je řádně instalován, popřípadě zaveden do lidského těla, udržován a používán v souladu s určeným účelem,
b) uplynula doba jeho použitelnosti,
c) má z hlediska své výroby nedostatky, které mohou vést k ohrožení zdraví uživatelů nebo třetích osob, 
d) jestliže může být ohrožena bezpečnost nebo ovlivněna klinická účinnost zdravotnického prostředku v důsledku zjevně porušené celistvosti originálního balení, nebo
e) nemá k dispozici návod k použití v českém jazyce, pokud musí být ke zdravotnickému prostředku přiložen.
(3) Pokud je při poskytování zdravotní péče použit aktivní implantabilní zdravotnický prostředek nebo zdravotnický prostředek rizikové třídy IIb nebo III, musí být o tomto proveden záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vést dokumentaci používaných zdravotnických prostředků rizikové třídy IIb a III. Náležitosti dokumentace používaných zdravotnických prostředků stanoví prováděcí právní předpis.

§ 61
Informace pro uživatele
(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby byl uživateli dostupný návod k použití zdravotnického prostředku a informace, které se vztahují k jeho bezpečnému používání, pokud musí být ke zdravotnickému prostředku přiloženy.
(2) Lékař odpovědný za zavedení implantabilního zdravotnického prostředku je povinen pacientovi, jemuž byl zdravotnický prostředek zaveden, popřípadě jeho zákonnému zástupci poskytnout podrobné informace, které umožňují identifikaci zdravotnického prostředku, včetně jeho příslušenství, spolu s pokyny týkajícími se bezpečnosti pacienta a jeho chování, včetně toho, kdy má pacient vyhledat lékaře a kterým vlivům prostředí by se neměl vystavovat vůbec nebo jen při dodržování vhodných preventivních opatření.  O poučení pacienta musí být vyhotoven písemný záznam podepsaný oběma zúčastněnými stranami. V případě, že pacient odmítne záznam podepsat, musí být jeho podpis nahrazen podpisem jednoho svědka.
(3) Při informování pacientů v souvislosti s používáním zdravotnického prostředku je nutno dbát příslušných pokynů v návodu k použití a dalších informací uvedených v odstavci 1.
  
§ 62
Instruktáž
(1) Aktivní implantabilní zdravotnický prostředek, zdravotnický prostředek rizikové třídy IIb nebo III, s výjimkou kondomu, zdravotnický prostředek, u něhož to stanovil výrobce, a příslušenství takového zdravotnického prostředku může obsluhovat pouze osoba, která
a) absolvovala instruktáž k příslušnému zdravotnickému prostředku nebo k některému zdravotnickému prostředku totožného typu provedenou v souladu s příslušným návodem k použití a 
b) byla seznámena s riziky spojenými s používáním uvedeného zdravotnického prostředku.
(2) Instruktáž může provádět pouze osoba, která na základě odpovídajícího vzdělání, praktických zkušeností a poučení výrobcem poskytuje dostatečnou záruku odborného provádění instruktáže o správném používání daného zdravotnického prostředku.
(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vést a uchovávat po dobu 1 roku ode dne vyřazení zdravotnického prostředku z používání informace o všech provedených instruktážích, nejdéle však za období posledních 5 let.

Zvláštní použití
§ 63
(1) V případě bezprostředního ohrožení lidského života nebo zdraví může lékař poskytující zdravotní péči použít zdravotnický prostředek způsobem, který není v souladu s jeho návodem k použití, pokud na trhu v České republice není jiný zdravotnický prostředek potřebných vlastností, je-li však takový způsob použití klinicky ověřen u podobného typu zdravotnického prostředku.
(2) Hodlá-li lékař použít zdravotnický prostředek způsobem uvedeným v odstavci 1, seznámí s touto skutečností, jejími důsledky a riziky pacienta, popřípadě jeho zákonného zástupce, a provede o tom záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Jde-li o život zachraňující zdravotnický prostředek a neumožňuje-li zdravotní stav pacienta nebo nepřítomnost zákonného zástupce takové seznámení, učiní tak lékař neprodleně, jakmile to zdravotní stav pacienta nebo přítomnost jeho zákonného zástupce umožní.

§ 64
(1) Pro případ vyhlášení válečného nebo nouzového stavu) a v případě poskytování zdravotní péče s použitím zdravotnických prostředků vojákům vyslaným mimo území České republiky) může Ministerstvo obrany postupovat odchylně od tohoto zákona při zabezpečení ozbrojených sil) České republiky zdravotnickými prostředky.
(2) Česká republika odpovídá za škodu vzniklou v důsledku použití zdravotnického prostředku podle odstavce 1.

ČÁST DESÁTÁ
Servis
§ 65
Obecné ustanovení
(1) Servis zdravotnického prostředku může vykonávat pouze osoba registrovaná Ústavem jako osoba provádějící servis.
(2) Jde-li o zdravotnický prostředek s měřicí funkcí, musí být jeho servis vykonáván v souladu s jiným právním předpisem NOTEREF _Ref360463561 \f \h 
4).
(3) U zdravotnického prostředku, který je připojen ke zdroji elektrické energie, který je tlakovým zařízením nebo který je plynovým zařízením, je součástí servisu periodická revize podle jiných právních předpisů.

§ 66
Odborná údržba
(1) Odbornou údržbou se rozumí realizace pravidelných bezpečnostně technických kontrol a dalších úkonů směřujících k zachování bezpečnosti charakteristických vlastností a plné funkčnosti zdravotnického prostředku.
(2) Součástí odborné údržby je dále provádění elektrické kontroly zdravotnického prostředku, který je elektrickým zařízením.
(3) Odborná údržba se provádí u každého zdravotnického prostředku v rozsahu a četnosti stanovené výrobcem.
(4) Osoba zajišťující odbornou údržbu je povinna
a) zajistit, aby odborná údržba byla prováděna výhradně zdravotnickými pracovníky nejméně s roční odbornou praxí a s odbornou způsobilostí k výkonu povolání biomedicínského technika, biotechnického asistenta, biomedicínského inženýra, klinického technika, klinického inženýra nebo ortotika-protetika, anebo pracovníky nejméně s tříletou odbornou praxí v oblasti odborné údržby zdravotnických prostředků, 
b) zajistit u všech pracovníků podle písmene a) jejich školení v oblasti odborné údržby příslušného zdravotnického prostředku v rozsahu stanoveném výrobcem, a to osobou autorizovanou výrobcem,
c) ověřit znalosti pracovníků podle písmene a) a provést o tom písemný záznam,
d) pokud se jedná o odbornou údržbu zdravotnického prostředku, který je elektrickým zařízením, zajistit, aby pracovníci podle písmene a) zároveň
1. splňovali požadavky na pracovníky pro samostatnou činnost podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice, nebo
2. splňovali požadavky na pracovníky znalé podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice s dohledem osoby podle bodu 1, a
e) zajistit odpovídající materiálně technické vybavení pro provádění odborné údržby.  
(5) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vést a uchovávat evidenci provedené odborné údržby po dobu 1 roku ode dne vyřazení zdravotnického prostředku z používání. 
(6) Požadavky stanovené na osoby zajišťující odbornou údržbu se nevztahují na odbornou údržbu prováděnou u zdravotnického prostředku rizikové třídy I bez měřící funkce nebo u zdravotnického prostředku rizikové třídy I, který není elektrickým zařízením.

§ 67
Oprava
(1) Osoba zajišťující opravu je povinna
a) zajistit, aby oprava byla prováděna výhradně zdravotnickými pracovníky nejméně s roční odbornou praxí a s odbornou způsobilostí k výkonu povolání biomedicínského technika, biomedicínského inženýra, klinického technika, klinického inženýra nebo ortotika-protetika, anebo pracovníky nejméně s tříletou odbornou praxí v oblasti oprav příslušného zdravotnického prostředku nebo zdravotnického prostředku podobného druhu, 
b) zajistit u všech pracovníků podle písmene a) jejich školení v oblasti oprav příslušného zdravotnického prostředku v rozsahu stanoveném výrobcem, a to osobou autorizovanou výrobcem,
c) ověřit znalosti pracovníků podle písmene a) a provést o tom písemný záznam,
d) pokud se jedná o opravu zdravotnického prostředku, který je elektrickým zařízením, zajistit, aby pracovníci podle písmene a) zároveň
1. splňovali požadavky na pracovníky pro samostatnou činnost podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice nebo
2. splňovali požadavky na pracovníky znalé podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice s dohledem osoby podle bodu 1,
e) pokud se jedná o opravu zdravotnického prostředku, který je tlakovým zařízením, zajistit, aby pracovníci podle písmene a) zároveň 
1. měli vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně jednoletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení, nebo
2. měli alespoň středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou technického směru a nejméně dvouletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení, nebo
3. měli alespoň středoškolské vzdělání s výučním listem v oboru technického směru a nejméně pětiletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení, 
f) pokud se jedná o opravu zdravotnického prostředku, který je plynovým zařízením, zajistit, aby pracovníci podle písmene a) zároveň 
1. měli vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně jednoletou odbornou praxi v oboru plynových zařízení, nebo
2. měli alespoň středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou technického směru a nejméně tříletou odbornou praxi v oboru plynových zařízení, nebo
3. měli alespoň středoškolské vzdělání s výučním listem v oboru technického směru a nejméně desetiletou odbornou praxi v oboru plynových zařízení, a
g) zajistit odpovídající materiálně technické vybavení pro provádění oprav.
(2) Po provedení opravy, která by mohla ovlivnit konstrukční nebo funkční prvky zdravotnického prostředku, musí osoba provádějící servis přezkoušet jeho bezpečnost a funkčnost. O tomto přezkoušení bezpečnosti a funkčnosti pořídí osoba provádějící servis písemný protokol, který je poskytovatel zdravotních služeb povinen uchovávat nejméně 1 rok ode dne vyřazení zdravotnického prostředku z používání.
(3) Požadavky stanovené na osoby zajišťující opravu se nevztahují na opravy prováděné u zdravotnického prostředku rizikové třídy I bez měřící funkce nebo u zdravotnického prostředku rizikové třídy I, který není elektrickým zařízením.

Revize
§ 68
(1) Revizí se rozumí elektrická revize, tlaková revize a plynová revize.
(2) Revize je samostatným úkonem servisu, který není součástí odborné údržby.
(3) Elektrickou revizí se rozumí specializovaná kontrola spočívající v souboru vizuálních kontrol a elektrických měření u zdravotnického prostředku, který je připojen k síťovému zdroji elektrické energie.
(4) Tlakovou revizí se rozumí specializovaná kontrola spočívající v souboru vizuálních kontrol a měření u zdravotnického prostředku, který je tlakovým zařízením.
(5) Plynovou revizí se rozumí specializovaná kontrola spočívající v souboru vizuálních kontrol a měření u zdravotnického prostředku, který je plynovým zařízením.

§ 69
(1) Revize se provádí u každého zdravotnického prostředku v rozsahu a četnosti stanovené jinými právními předpisy nebo výrobcem.
(2) Osoba zajišťující elektrickou revizi je povinna zajistit, aby elektrická revize byla prováděna výhradně pracovníky, kteří splňují požadavky na pracovníky pro provádění revizí podle jiného právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice.
(3) Osoba zajišťující tlakovou revizi je povinna zajistit, aby tlaková revize byla prováděna výhradně pracovníky, kteří
1. mají vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně jednoletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení, nebo
2. mají alespoň středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou technického směru a nejméně dvouletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení, nebo
3. mají alespoň středoškolské vzdělání s výučním listem v oboru technického směru a nejméně pětiletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení. 
(4) Osoba zajišťující plynovou revizi je povinna zajistit, aby plynová revize byla prováděna výhradně pracovníky, kteří
1. mají vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně jednoletou odbornou praxi v oboru plynových zařízení, nebo
2. mají alespoň středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou technického směru a nejméně tříletou odbornou praxi v oboru plynových zařízení, nebo
3. mají alespoň středoškolské vzdělání s výučním listem v oboru technického směru a nejméně desetiletou odbornou praxi v oboru plynových zařízení.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Systém vigilance
§ 70
Obecné ustanovení
(1) Systémem vigilance se rozumí systém oznamování a vyhodnocování nežádoucích příhod a bezpečnostních nápravných opatření týkajících se zdravotnických prostředků.
(2) Nežádoucí příhodou se rozumí 
a) jakékoliv selhání nebo zhoršení charakteristik, popřípadě účinnosti zdravotnického prostředku nebo nepřesnost v označení zdravotnického prostředku, popřípadě v návodu k jeho použití, které vedly nebo by mohly vést ke smrti uživatele nebo jiné fyzické osoby anebo k vážnému zhoršení jejich zdravotního stavu,
b) technický nebo zdravotní důvod, který souvisí s charakteristikami nebo účinností zdravotnického prostředku a vede výrobce z důvodů uvedených v písmenu a) k systematickému stahování zdravotnického prostředku stejného typu z trhu.
CELEX: 31993L0042, 31990L0385, 31998L0079
(3) Bezpečnostním nápravným opatřením se rozumí opatření stanovené výrobcem s cílem snížit riziko smrti nebo vážného zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s použitím zdravotnického prostředku, který již byl uveden na trh. 
(4) Bezpečnostním upozorněním se rozumí sdělení zákazníkům nebo uživatelům, které zasílá výrobce nebo zplnomocněný zástupce v souvislosti s bezpečnostním nápravným opatřením.

§ 71
Oznamování nežádoucí příhody
(1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce, je povinen písemně oznámit Ústavu každou nežádoucí příhodu související s jeho zdravotnickým prostředkem, a to neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne zjištění této události.
(2) Dovozce, distributor, poskytovatel zdravotních služeb, osoba provádějící servis, výdejce, prodávající a notifikovaná osoba jsou povinni písemně oznámit Ústavu každé poškození nebo zhoršení zdravotního stavu nebo smrti pacienta, ke které došlo v souvislosti s použitím zdravotnického prostředku při poskytování zdravotní péče, a to neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne zjištění této události. 
(3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 obsahuje
a) údaje o oznamovateli stanovené správním řádem,
b) identifikační údaje zdravotnického prostředku,
c) jméno, obchodní firmu nebo název výrobce a adresu jeho sídla, pokud je oznamovateli známa,
d) popis nežádoucí příhody a místo a čas jejího vzniku, 
e) následek nežádoucí příhody a
f) soupis všech přijatých opatření, pokud byla přijata.
(4) Jestliže je Ústavu doručeno oznámení o poškození nebo zhoršení zdravotního stavu nebo smrti pacienta, ke které došlo v souvislosti s použitím zdravotnického prostředku při poskytování zdravotní péče, nebo předmětné informace zjistí z úřední činnosti, pak bez zbytečného odkladu ohlásí tuto skutečnost výrobci nebo zplnomocněnému zástupci.

§ 72
Šetření nežádoucí příhody
(1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce, je povinen zaslat Ústavu závěrečné hlášení o výsledcích šetření nežádoucí příhody.
(2) Závěrečné hlášení o výsledcích šetření nežádoucí příhody obsahuje
a) identifikační údaje zdravotnického prostředku, 
b) jméno, obchodní firmu nebo název výrobce a adresu jeho sídla,
c) výsledek šetření, 
d) soupis všech přijatých opatření, pokud byla výrobcem přijata.
(3) Ústav monitoruje průběh šetření nežádoucí příhody ze strany výrobce a vyhodnocuje všechna preventivní a nápravná opatření přijatá nebo zvažovaná výrobcem. V případě potřeby Ústav provádí vlastní šetření.
(4) Jakmile je Ústavu doručeno závěrečné hlášení o výsledcích šetření nežádoucí příhody, Ústav toto hlášení přezkoumá s ohledem na zajištění bezpečnosti a zdraví uživatelů a pacientů. Pokud Ústav shledá, že výrobcem přijatá bezpečnostní nápravná opatření nejsou dostatečná, pak k předloženému hlášení připojí nesouhlasné stanovisko a po konzultaci s výrobcem rozhodne o opatřeních nezbytných k zajištění bezpečnosti a zdraví uživatelů a minimalizaci možnosti opakovaného výskytu nežádoucí příhody.
(5) Ústav je povinen bez zbytečného odkladu informovat Komisi, příslušné orgány členských států a příslušné orgány cizích států o všech opatřeních přijatých nebo zvažovaných s cílem minimalizovat opakování nežádoucích příhod, včetně informací o těchto nežádoucích příhodách. Informace uživatelům rozeslané výrobcem, zplnomocněným zástupcem nebo distributorem, v souvislosti s opatřeními s cílem minimalizovat opakování nežádoucích příhod, Ústav zveřejní na svých internetových stránkách.
CELEX: 31993L0042, 31998L0079
(6) Formulář a způsoby oznamování nežádoucích příhod, bližší podmínky k jejich evidenci, šetření a vyhodnocování, náležitosti dokumentace a jejího uchovávání, bližší podmínky vydávání bezpečnostních nápravných opatření a bezpečnostních upozornění stanoví prováděcí právní předpis.
 
§ 73
Evidence nežádoucí příhody
(1) Poskytovatel zdravotních služeb, u kterého došlo k nežádoucí příhodě s následkem újmy na zdraví nebo smrti pacienta, je povinen evidovat tuto skutečnost ve zdravotnické dokumentaci pacienta.
(2) Ústav eviduje všechny nežádoucí příhody, vede a uchovává dokumentaci jejich šetření po dobu 15 let; v případě nežádoucí příhody spojené s újmou na zdraví nebo smrtí uživatele, uchovává Ústav dokumentaci po dobu 30 let.
 
§ 74
Povinnosti poskytovatele zdravotních služeb
Poskytovatel zdravotních služeb, u kterého došlo k nežádoucí příhodě, je povinen
a) činit veškerá potřebná opatření s cílem předejít negativním následkům a informovat o nich výrobce a Ústav,
b) je-li to možné, zpřístupnit výrobci nebo Ústavu zdravotnický prostředek, u něhož došlo k nežádoucí příhodě, včetně veškeré dokumentace pro účely kontroly a zjištění příčin vzniklé události, a
c) poskytovat výrobci a Ústavu veškerou potřebnou součinnost a informace za účelem zjištění příčin nežádoucí příhody.
 
§ 75
Povinnosti výrobce a zplnomocněného zástupce
(1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce je povinen oznámit Ústavu přijetí bezpečnostního nápravného opatření na území České republiky včetně zaslání bezpečnostního upozornění v českém a anglickém jazyce.
(2) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazený na území České republiky je povinen oznámit Ústavu přijetí bezpečnostního nápravného opatření včetně zaslání bezpečnostního upozornění v českém a anglickém jazyce a informovat o přijatém bezpečnostním nápravném opatření příslušné orgány dotčených států.
(3) Výrobce je povinen zajistit provedení bezpečnostního nápravného opatření.
(4) Výrobce je povinen informovat Ústav o dokončení přijatého bezpečnostního nápravného opatření, včetně informace o jeho účinnosti.

§ 76
Povinnosti dovozce, distributora a osoby provádějící servis
Dovozce, distributor a osoba provádějící servis jsou povinni
a) provést bezpečnostní nápravné opatření stanovené výrobcem nebo Ústavem,
b) zaslat Ústavu nejpozději do 10 dnů ode dne obdržení informace o stanoveném bezpečnostním nápravném opatření bezpečnostní upozornění v českém jazyce,
c) oznámit Ústavu informaci o dokončení provádění bezpečnostního nápravného opatření, a to nejpozději do 10 dnů ode dne tohoto dokončení.

ČÁST DVANÁCTÁ
Odstraňování
§ 77
(1) S ohledem na ochranu života a zdraví lidí nebo zvířat a ochranu životního prostředí musí být odstraněn každý zdravotnický prostředek, u něhož může být ohrožena jeho bezpečnost nebo ovlivněna jeho klinická účinnost (dále jen „nepoužitelný zdravotnický prostředek“) v důsledku
a) porušení skladovacích podmínek,
b) uplynutí doby jeho použitelnosti,
c) porušení jeho originálního balení, popřípadě absence nebo nečitelnosti označení na obalu, a to před dodáním spotřebiteli, nebo
d) zhoršení jeho technického stavu.
(2) Při odstraňování zdravotnického prostředku se postupuje v souladu s jiným právním předpisem upravujícím nakládání s odpady nebo s nebezpečnými odpady v závislosti na použitých materiálech, z nichž je zdravotnický prostředek vyroben, a dále v souladu s pokyny výrobce.

§ 78
(1) Výdejce je povinen od spotřebitele převzít a zajistit na své náklady odstranění
a) použitého nebo nepoužitelného zdravotnického prostředku určeného k aplikaci léčiva,
b) použitého nebo nepoužitelného zdravotnického prostředku obsahujícího rtuť nebo
c) zdravotnického prostředku, který lze vydat pouze na poukaz.
(2) Náklady vzniklé výdejci v souvislosti s odstraněním zdravotnického prostředku uvedeného v odstavci 1 hradí stát prostřednictvím místně příslušného krajského úřadu podle sídla výdejce.

ČÁST TŘINÁCTÁ
Registr zdravotnických prostředků
§ 79
(1) Zřizuje se Registr zdravotnických prostředků jako informační systém veřejné správy, ve kterém se shromažďují informace o 
a) zdravotnických prostředcích uvedených na trh v České republice,
b) osobách registrovaných podle tohoto zákona,
c) bezpečnostních nápravných opatřeních přijatých v důsledku výskytu nežádoucích příhod zdravotnických prostředků,
d) prováděných klinických zkouškách zdravotnických prostředků,
e) certifikátech vydaných notifikovanými osobami usazenými v České republice a
f) cenách a úhradách zdravotnických prostředků podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
(2) Údaje spravované v Registru zdravotnických prostředků slouží k
a) plnění povinností České republiky souvisejících s předáváním údajů do Eudamed,
b) poskytování informací veřejnosti,
c) bezpečnému zacházení se zdravotnickými prostředky,
d) poskytování informací o bezpečnostních nápravných opatřeních přijatých v důsledku výskytu nežádoucích příhod zdravotnických prostředků,
e) poskytování informací o cenách, úhradách a maximálních doplatcích u zdravotnických prostředků, a
f) získávání potřebných údajů pro statistické a vědecké účely příslušných státních orgánů a veřejnoprávních korporací.

§ 80
(1) Správcem Registru zdravotnických prostředků je Ústav.
(2) K nakládání s údaji vedenými v Registru zdravotnických prostředků je oprávněn
a) Ústav,
b) ministerstvo a
c) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, a to pouze v rozsahu údajů poskytovaných notifikovanými osobami usazenými v České republice.
(3) Notifikovaná osoba usazená na území České republiky je povinna do Registru zdravotnických prostředků vkládat informace o jí vydaných, změněných, doplněných, pozastavených a odňatých certifikátech, jakož i o odmítnutí vydat certifikát.
(4) Každý, kdo je podle tohoto zákona povinen nebo oprávněn poskytnout údaje do Registru zdravotnických prostředků, má přístup k  údajům v rozsahu, v jakém je poskytl.
(5) Údaje vedené v Registru zdravotnických prostředků, které podléhají ochraně podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů a zákona upravujícího svobodný přístup k informacím, jsou neveřejné, ostatní údaje jsou zveřejňovány prostřednictvím veřejné části Registru zdravotnických prostředků.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Kontrola
§ 81
(1) Kontrolu nad plněním povinností podle tohoto zákona ze strany osob zacházejících se zdravotnickými prostředky vykonává podle kontrolního řádu Ústav.
(2) Kontrolu, zda jsou zdravotnické prostředky uváděny a dodávány na trh v České republice nebo uváděny do provozu v souladu s technickými požadavky, vykonává podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky a kontrolního řádu Ústav.
(3) Pověření ke kontrole má formu průkazu.
(4) Každý má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole, a nezneužívat takto získaných informací.

ČÁST PATNÁCTÁ
Správní delikty
§ 82
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku klinického hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti
(1) Zadavatel klinické zkoušky se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 20.
(2) Zkoušející nebo hlavní zkoušející se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 21.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a)	2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 
b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.

§ 83
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob při plnění ohlašovací povinnosti
(1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazený v České republice, dovozce, distributor, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba provádějící servis nebo zadavatel klinické zkoušky působící na území České republiky se dopustí správního deliktu tím, že vykonává příslušnou činnost bez splnění ohlašovací povinnosti podle § 23.
(2) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazený v České republice, dovozce, distributor, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba provádějící servis, zadavatel klinické zkoušky nebo notifikovaná osoba působící na území České republiky se dopustí správního deliktu tím, že 
a) při plnění ohlašovací povinnosti podle § 23 uvede nepravdivé údaje, nebo
b) při změně údajů neohlásí tuto změnu Ústavu ve lhůtě podle § 26 odst. 3. 
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 
b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), 
c) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b). 


§ 84
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob při registraci zdravotnického prostředku
(1) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazený v České republice se dopustí správního deliktu tím, že 
a) nepodá Ústavu žádost o registraci zdravotnického prostředku ve lhůtě podle § 28 odst. 1,
b) uvede nepravdivé údaje v žádosti o registraci zdravotnického prostředku podané podle § 29, nebo
c) při změně údajů uvedených v registraci nepodá Ústavu ve lhůtě žádost podle § 30 odst. 4.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), 
b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), 
c) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c). 

§ 85
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob při notifikaci zdravotnického prostředku
(1) Distributor nebo dovozce zdravotnického prostředku uváděného na trh České republiky se dopustí správního deliktu tím, že 
a) nepodá Ústavu žádost o notifikaci zdravotnického prostředku ve lhůtě podle § 32 odst. 1,
b) uvede nepravdivé údaje v žádosti o notifikaci zdravotnického prostředku podané podle § 33, nebo
c) při změně údajů uvedených v notifikaci nepodá Ústavu v zákonné lhůtě žádost podle § 34 odst. 4.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), 
b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), 
c) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).

§ 86
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku distribuce, dovozu, výdeje a prodeje
(1) Distributor se dopustí správního deliktu tím, že distribuuje zdravotnický prostředek v rozporu s § 42.
(2) Distributor nebo dovozce se dopustí správního deliktu tím, že distribuuje nebo dováží zdravotnický prostředek v rozporu s § 44 odst. 2.
(3) Výdejce se dopustí správního deliktu tím, že
a) při zásilkovém výdeji zdravotnického prostředku nesplní některou z povinností podle § 49 nebo 50, 
b) při výdeji zdravotnického prostředku nesplní některou z povinností podle § 53, nebo
c) vydá zdravotnický prostředek v rozporu s § 54.
(4) Prodávající se dopustí správního deliktu tím, že 
a) v rozporu s § 55 prodává jiný než zdravotnický prostředek rizikové třídy I, kondom anebo zdravotnický prostředek uvedený na seznamu zdravotnických prostředků vyhrazených k volnému prodeji na základě prováděcího právního předpisu, 
b) nesplní některou z povinností podle § 57,
c) v rozporu s § 56 učiní předmětem zásilkového prodeje zdravotnický prostředek neuvedený v § 55, nebo
d) prodá zdravotnický prostředek v rozporu s § 58. 
(5) Za správní delikt podle odstavce 1 až 4 se uloží pokuta do 500 000 Kč.

§ 87
Přestupek na úseku předepisování
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnanec, který vykonává zdravotnické povolání lékaře, dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 46 nebo 47.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

§ 88
Správní delikt podnikající fyzické osoby na úseku předepisování
(1) Podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vykonává zdravotnické povolání lékaře, dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 46 nebo 47.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.

§ 89
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku používání
(1) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím, že 
a) nesplní některou z povinností podle § 60 odst. 1 nebo 3 anebo § 61,
b) použije při poskytování zdravotní péče zdravotnický prostředek v rozporu s § 60 odst. 2,
c) nezajistí, aby instruktáž prováděla osoba splňující požadavky podle § 62 odst. 2, nebo
d) v rozporu s § 62 odst. 3 nevede nebo neuchovává informace o všech provedených instruktážích po zákonem stanovenou dobu. 
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b), 
b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo d).

§ 90
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku servisu
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zajišťující odbornou údržbu dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 66 odst. 4.
(2) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 66 odst. 5 nevede nebo neuchovává evidenci provedené odborné údržby po zákonem stanovenou dobu. 
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zajišťující opravu dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 67 odst. 1.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zajišťující revizi dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 69 nezajistí, aby revizi prováděla osoba splňující požadavky tohoto zákona a právního předpisu upravujícího odbornou způsobilost v elektrotechnice.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 3 nebo 4, 
b) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.

§ 91
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku nežádoucích příhod
(1) Výrobce, zplnomocněný zástupce, distributor, dovozce, poskytovatel zdravotních služeb, notifikovaná osoba, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba provádějící servis, výdejce nebo prodávající se dopustí správního deliktu tím, že Ústavu písemně neoznámí skutečnosti podle § 71 odst. 1 nebo 2. 
(2) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 73 odst. 1 nebo § 74.
(3) Výrobce nebo zplnomocněný zástupce se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 75.
(4) Dovozce, distributor nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba provádějící servis se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 76.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 3, 
b) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo 4.

§ 92
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku odstraňování
(1) Výdejce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 78 odst. 1 nepřevezme zdravotnický prostředek nebo nezajistí jeho odstranění. 
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 Kč.

§ 93
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Ústav.
(6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Hlava I
Společná ustanovení
§ 94
(1) Na příslušenství zdravotnického prostředku a na osoby s ním zacházející se použijí ustanovení tohoto zákona stanovující požadavky na zdravotnické prostředky a na osoby zacházející se zdravotnickými prostředky s výjimkou části třetí obdobně.
(2) Požadavky stanovené pro poskytování zdravotní péče prostřednictvím zdravotnického prostředku, jež jsou obsaženy v částech šesté, osmé, deváté a desáté, se vztahují obdobně i na osoby, které prostřednictvím zdravotnického prostředku rizikové třídy IIa, IIb nebo III poskytují jiné služby než zdravotní.

Náhrada výdajů
§ 95
(1) Za provedení odborných úkonů na žádost je žadatel povinen Ústavu uhradit náhradu výdajů. Za odborné úkony se považuje zejména vypracování odborných stanovisek nebo posudků.
(2) Osoba zacházející se zdravotnickými prostředky je povinna hradit náhrady výdajů za úkony Ústavu spojené
a) s registrací své osoby, její změnou nebo prodloužením, 
b) s registrací zdravotnického prostředku, který uvádí na trh, její změnou nebo prodloužením, nebo
c) se zařazením varianty zdravotnického prostředku do Seznamu hrazených zdravotnických prostředků, pomůcek a služeb s nimi souvisejících podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění (dále jen „Seznam“). 
(3) Po zařazení varianty zdravotnického prostředku do Seznamu je žadatel povinen hradit Ústavu opakované udržovací platby vždy pro období 5 let, a to tak, že před uplynutím daného období je povinen uhradit udržovací platbu za následující období. Pokud žadatel povinnost uhradit tuto platbu ve stanovené lhůtě nesplní, Ústav provede výmaz dané varianty zdravotnického prostředku ze Seznamu.
(4) Výši náhrad výdajů za odborné úkony podle odstavců 1 a 2 a výši udržovacích plateb podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis. 

§ 96
(1) Osoba, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, je povinna Ústavu uhradit přiměřenou zálohu předem, je-li zřejmé, že odborné úkony budou provedeny. 
(2) Ústav vrátí žadateli
a) náhradu výdajů v plné výši, pokud
1. žadatel zaplatil náhradu výdajů, aniž k tomu byl povinen, nebo
2. požadovaný odborný úkon nebyl zahájen, nebo
b) na jeho žádost poměrnou část zaplacené náhrady výdajů odpovídající odborným úkonům, které nebyly provedeny. 
(3) Náhrady výdajů a udržovací platby podle § 95 nejsou příjmem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla), jsou příjmem Ústavu a jsou vedeny na zvláštním účtu. Prostředky na tomto účtu jsou mimorozpočtové zdroje, které používá Ústav přímo pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů.

Hlava II
Zmocňovací ustanovení
§ 97
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 5 písm. m).
(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 20 odst. 2 písm. n), § 44 odst. 3, § 45 odst. 2, § 47 odst. 4, § 55, § 60 odst. 3, § 72 odst. 6 a § 95 odst. 4.

Hlava III
Přechodná ustanovení
§ 98
(1) Klinická zkouška zdravotnického prostředku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená, se dokončí a práva a povinnosti s ní související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(2) Poskytovatel zdravotních služeb, u něhož byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustavena etická komise za účelem provádění klinických zkoušek zdravotnických prostředků, je povinen do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaslat Ústavu informace o ustavení etické komise a o jejím aktuálním složení.
(3) Osoba zacházející se zdravotnickými prostředky, která oznámila ministerstvu svou činnost podle § 31 odst. 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za osobu registrovanou podle § 23 tohoto zákona. Ministerstvo je povinno zajistit předání všech oznámených údajů do Registru zdravotnických prostředků nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Osoba zacházející se zdravotnickými prostředky je povinna do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat Ústavu žádost o prodloužení registrace splňující požadavky stanovené v § 25 tohoto zákona. Pokud osoba zacházející se zdravotnickými prostředky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepodá žádost o prodloužení registrace, provede Ústav výmaz registrace této osoby z Registru zdravotnických prostředků.
(4) Zdravotnický prostředek, který jeho výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazený na území České republiky řádně oznámil ministerstvu po 31. březnu 2011 podle § 31 odst. 1 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 196/2010 Sb., se považuje za zdravotnický prostředek registrovaný podle § 28 tohoto zákona. Ministerstvo je povinno zajistit předání všech oznámených údajů do Registru zdravotnických prostředků nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazený na území České republiky je povinen do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat Ústavu žádost o změnu registrace zdravotnického prostředku splňující požadavky stanovené v § 29 tohoto zákona. Pokud výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazený na území České republiky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepodá žádost o změnu registrace, provede Ústav výmaz zdravotnického prostředku z Registru zdravotnických prostředků.
(5) Nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona musí být podána žádost o notifikaci každého zdravotnického prostředku, který byl uveden na trh v České republice přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podléhá povinnosti notifikace podle § 32 tohoto zákona.
(6) Veškerá potvrzení o splnění požadavků pro uvedení zdravotnického prostředku na trh v České republice nebo jiná osvědčení mající obdobný charakter jako certifikát volného prodeje podle § 36 tohoto zákona vystavená ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jsou platná po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 99
(1) Zdravotnický prostředek lze vydat na základě lékařského předpisu vystaveného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů.
(2) V případě instruktáže podle § 62 odst. 2 tohoto zákona je možné u zdravotnického prostředku, jehož výrobce již zanikl, nahradit poučení výrobcem poučením od osoby, která má v používání daného zdravotnického prostředku nejméně pětiletou praxi.
(3) Šetření nežádoucí příhody oznámené Ústavu v souladu s § 32 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 196/2010 Sb., se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(4) Kontrola zahájená Ústavem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 42 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb. a zákona č. 196/2010 Sb., se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(5) Kontrola zahájená Českou obchodní inspekcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zda jsou zdravotnické prostředky uváděny a dodávány na trh nebo do provozu v souladu s technickými požadavky a zda nejsou neoprávněně opatřovány označením CE, a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Řízení o správních deliktech spáchaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v oblasti zdravotnických prostředků podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky projedná Česká obchodní inspekcí podle dosavadních právních předpisů.
(6) Řízení o správních deliktech zahájená Ústavem přede dnem nabytí účinností tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Hlava IV
Závěrečná ustanovení
§ 100
Pokud není na trhu odpovídající zdravotnický prostředek splňující požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího technické požadavky na výrobky, může Ministerstvo v případě vážného ohrožení lidského života nebo zdraví výjimečně povolit na žádost poskytovatele zdravotních služeb použití zdravotnického prostředku, který tyto požadavky nesplňuje, tato žádost musí být řádně odůvodněna. Na povolení výjimky není právní nárok.

§ 101
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

Hlava V
Zrušovací ustanovení
§ 102
Zrušuje se:
1. Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.
2. Část první zákona č. 130/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a některé další zákony.
3. Část sedmnáctá zákona č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a některé další zákony.
4. Část první zákona č. 58/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5. Část devadesátá druhá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 196/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7. Část čtyřicátá osmá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8. Nařízení vlády č. 342/2000 Sb., kterým se stanoví zdravotnické prostředky, které mohou ohrozit zdraví člověka.
9. Nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10. Nařízení vlády č. 307/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11. Nařízení vlády č. 66/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 307/2009 Sb.
12. Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13. Nařízení vlády č. 212/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
14. Nařízení vlády č. 245/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 212/2007 Sb.
15. Nařízení vlády č. 65/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
16. Nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanovují technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.
17. Nařízení vlády č. 246/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.
18. Nařízení vlády č. 67/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění nařízení vlády č. 246/2009 Sb.
19. Nařízení vlády č. 223/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění pozdějších předpisů.
20. Vyhláška č. 316/2000 Sb., kterou se stanoví náležitosti závěrečné zprávy o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku.
21. Vyhláška č. 501/2000 Sb., kterou se stanoví formy, způsoby ohlašování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, jejich evidování, šetření a vyhodnocování, dokumentace a její uchovávání a následné sledování s cílem předcházení vzniku nežádoucích příhod, zejména jejich opakování (vyhláška o nežádoucích příhodách zdravotnických prostředků).
22. Vyhláška č. 304/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2000 Sb., kterou se stanoví formy, způsoby ohlašování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, jejich evidování, šetření a vyhodnocování, dokumentace a její uchovávání a následné sledování s cílem předcházení vzniku nežádoucích příhod, zejména jejich opakování (vyhláška o nežádoucích příhodách zdravotnických prostředků).
23. Vyhláška č. 356/2001 Sb., o povolování výjimek ze splnění technických požadavků na zdravotnický prostředek pro jeho použití při poskytování zdravotní péče a o rozsahu zveřejňovaných údajů o jejich povolení.
24. Vyhláška č. 11/2005 Sb., kterou se stanoví druhy zdravotnických prostředků se zvýšeným rizikem pro uživatele nebo třetí osoby a o sledování těchto prostředků po jejich uvedení na trh.
25. Vyhláška č. 100/2012 Sb., o předepisování zdravotnických prostředků a o podmínkách zacházení s nimi.

ČÁST SEDMNÁCTÁ
Účinnost
§ 103
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2014.















Důvodová zpráva

Obsah
 TOC \h \z \t "RIA 1;2;RIA 2;3;RIA 3;4;RIA 0;1"  HYPERLINK \l "_Toc377387180" 
Úvod	 PAGEREF _Toc377387180 \h 
57
 HYPERLINK \l "_Toc377387181" 
A) OBECNÁ ČÁST DŮVODOVÉ ZPRÁVY	 PAGEREF _Toc377387181 \h 
58
 HYPERLINK \l "_Toc377387182" 
1.	Důvod předložení	 PAGEREF _Toc377387182 \h 
59
 HYPERLINK \l "_Toc377387183" 
1.1.	Název	 PAGEREF _Toc377387183 \h 
59
 HYPERLINK \l "_Toc377387184" 
1.2.	Definice problémů	 PAGEREF _Toc377387184 \h 
59
 HYPERLINK \l "_Toc377387185" 
1.2.1.	Rozsah působnosti právní úpravy (v rámci ochrany zdraví)	 PAGEREF _Toc377387185 \h 
59
 HYPERLINK \l "_Toc377387186" 
1.2.2.	Definice základních pojmů	 PAGEREF _Toc377387186 \h 
60
 HYPERLINK \l "_Toc377387187" 
1.2.3.	Klasifikace zdravotnických prostředků	 PAGEREF _Toc377387187 \h 
61
 HYPERLINK \l "_Toc377387188" 
1.2.4.	Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti	 PAGEREF _Toc377387188 \h 
63
 HYPERLINK \l "_Toc377387189" 
1.2.5.	Distribuce a prodej	 PAGEREF _Toc377387189 \h 
64
 HYPERLINK \l "_Toc377387190" 
1.2.6.	Odstraňování	 PAGEREF _Toc377387190 \h 
65
 HYPERLINK \l "_Toc377387191" 
1.2.7.	Proces registrace, resp. evidence	 PAGEREF _Toc377387191 \h 
66
 HYPERLINK \l "_Toc377387192" 
1.2.8.	Roztříštěnost pravomocí a nejednotná správa údajů	 PAGEREF _Toc377387192 \h 
67
 HYPERLINK \l "_Toc377387193" 
1.2.9.	Chybějící právní úprava a provázanost s dalšími právními předpisy	 PAGEREF _Toc377387193 \h 
67
 HYPERLINK \l "_Toc377387194" 
1.3.	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	 PAGEREF _Toc377387194 \h 
69
 HYPERLINK \l "_Toc377387195" 
1.3.1.	Rozsah působnosti právní úpravy (v rámci ochrany zdraví)	 PAGEREF _Toc377387195 \h 
71
 HYPERLINK \l "_Toc377387196" 
1.3.2.	Definice základních pojmů	 PAGEREF _Toc377387196 \h 
71
 HYPERLINK \l "_Toc377387197" 
1.3.3.	Klasifikace zdravotnických prostředků	 PAGEREF _Toc377387197 \h 
73
 HYPERLINK \l "_Toc377387198" 
1.3.4.	Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti	 PAGEREF _Toc377387198 \h 
75
 HYPERLINK \l "_Toc377387199" 
1.3.5.	Distribuce a prodej	 PAGEREF _Toc377387199 \h 
77
 HYPERLINK \l "_Toc377387200" 
1.3.6.	Odstraňování	 PAGEREF _Toc377387200 \h 
79
 HYPERLINK \l "_Toc377387201" 
1.3.7.	Proces registrace, resp. evidence	 PAGEREF _Toc377387201 \h 
80
 HYPERLINK \l "_Toc377387202" 
1.3.8.	Roztříštěnost pravomocí a nejednotná správa údajů	 PAGEREF _Toc377387202 \h 
81
 HYPERLINK \l "_Toc377387203" 
1.3.9.	Chybějící právní úprava a provázanost s dalšími právními předpisy	 PAGEREF _Toc377387203 \h 
82
 HYPERLINK \l "_Toc377387204" 
1.4.	Identifikace dotčených subjektů	 PAGEREF _Toc377387204 \h 
84
 HYPERLINK \l "_Toc377387205" 
1.5.	Popis cílového stavu	 PAGEREF _Toc377387205 \h 
86
 HYPERLINK \l "_Toc377387206" 
1.5.1.	Rozsah působnosti právní úpravy (v rámci ochrany zdraví)	 PAGEREF _Toc377387206 \h 
86
 HYPERLINK \l "_Toc377387207" 
1.5.2.	Definice základních pojmů	 PAGEREF _Toc377387207 \h 
88
 HYPERLINK \l "_Toc377387208" 
1.5.3.	Klasifikace zdravotnických prostředků	 PAGEREF _Toc377387208 \h 
89
 HYPERLINK \l "_Toc377387209" 
1.5.4.	Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti	 PAGEREF _Toc377387209 \h 
92
 HYPERLINK \l "_Toc377387210" 
1.5.5.	Distribuce a prodej	 PAGEREF _Toc377387210 \h 
92
 HYPERLINK \l "_Toc377387211" 
1.5.6.	Odstraňování	 PAGEREF _Toc377387211 \h 
93
 HYPERLINK \l "_Toc377387212" 
1.5.7.	Proces registrace, resp. notifikace	 PAGEREF _Toc377387212 \h 
94
 HYPERLINK \l "_Toc377387213" 
1.5.8.	Roztříštěnost pravomocí a nejednotná správa údajů	 PAGEREF _Toc377387213 \h 
96
 HYPERLINK \l "_Toc377387214" 
1.5.9.	Chybějící právní úprava a provázanost s dalšími právními předpisy	 PAGEREF _Toc377387214 \h 
96
 HYPERLINK \l "_Toc377387215" 
1.5.10.	Financování regulace	 PAGEREF _Toc377387215 \h 
98
 HYPERLINK \l "_Toc377387216" 
1.6.	Zhodnocení rizika	 PAGEREF _Toc377387216 \h 
111
 HYPERLINK \l "_Toc377387217" 
2.	Návrh variant řešení	 PAGEREF _Toc377387217 \h 
114
 HYPERLINK \l "_Toc377387218" 
2.1.	Varianta 1 – nulová varianta	 PAGEREF _Toc377387218 \h 
114
 HYPERLINK \l "_Toc377387219" 
2.2.	Varianta 2 – pouze exekutivní opatření	 PAGEREF _Toc377387219 \h 
115
 HYPERLINK \l "_Toc377387220" 
2.3.	Varianta 3 – novelizace stávajícího zákona	 PAGEREF _Toc377387220 \h 
115
 HYPERLINK \l "_Toc377387221" 
2.4.	Varianta 4 – vytvoření nového zákona o zdravotnických prostředcích	 PAGEREF _Toc377387221 \h 
116
 HYPERLINK \l "_Toc377387222" 
3.	Vyhodnocení nákladů a přínosů	 PAGEREF _Toc377387222 \h 
117
 HYPERLINK \l "_Toc377387223" 
3.1.	Identifikace nákladů a přínosů	 PAGEREF _Toc377387223 \h 
117
 HYPERLINK \l "_Toc377387224" 
Varianta 1 – nulová varianta (nic se nezmění)	 PAGEREF _Toc377387224 \h 
117
 HYPERLINK \l "_Toc377387225" 
Varianta 2 – pouze exekutivní opatření	 PAGEREF _Toc377387225 \h 
117
 HYPERLINK \l "_Toc377387226" 
Varianta 3 – novelizace stávajícího zákona	 PAGEREF _Toc377387226 \h 
118
 HYPERLINK \l "_Toc377387227" 
Varianta 4 – vytvoření nového zákona o zdravotnických prostředcích	 PAGEREF _Toc377387227 \h 
121
 HYPERLINK \l "_Toc377387228" 
3.2.	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant	 PAGEREF _Toc377387228 \h 
122
 HYPERLINK \l "_Toc377387229" 
4.	Návrh řešení	 PAGEREF _Toc377387229 \h 
126
 HYPERLINK \l "_Toc377387230" 
4.1.	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	 PAGEREF _Toc377387230 \h 
126
 HYPERLINK \l "_Toc377387231" 
5.	Implementace doporučené varianty a vynucování	 PAGEREF _Toc377387231 \h 
127
 HYPERLINK \l "_Toc377387232" 
5.1.	Vynucování	 PAGEREF _Toc377387232 \h 
127
 HYPERLINK \l "_Toc377387233" 
6.	Přezkum účinnosti regulace	 PAGEREF _Toc377387233 \h 
128
 HYPERLINK \l "_Toc377387234" 
7.	Konzultace a zdroje dat	 PAGEREF _Toc377387234 \h 
129
 HYPERLINK \l "_Toc377387235" 
7.1.	Vnitrostátní konzultace a zdroje dat v rámci ČR	 PAGEREF _Toc377387235 \h 
129
 HYPERLINK \l "_Toc377387236" 
7.2.	Mezinárodní konzultace a zdroje dat v rámci EU	 PAGEREF _Toc377387236 \h 
130
 HYPERLINK \l "_Toc377387237" 
8.	Soulad s ústavním pořádkem České republiky	 PAGEREF _Toc377387237 \h 
134
 HYPERLINK \l "_Toc377387238" 
9.	Slučitelnost s předpisy Evropské unie	 PAGEREF _Toc377387238 \h 
134
 HYPERLINK \l "_Toc377387239" 
10.	Soulad s mezinárodními smlouvami	 PAGEREF _Toc377387239 \h 
135
 HYPERLINK \l "_Toc377387240" 
11.	Hospodářský a finanční dopad	 PAGEREF _Toc377387240 \h 
136
 HYPERLINK \l "_Toc377387241" 
12.	Vztah k ochraně soukromí a osobních údajů	 PAGEREF _Toc377387241 \h 
137
 HYPERLINK \l "_Toc377387242" 
13.	Zhodnocení korupčních rizik	 PAGEREF _Toc377387242 \h 
137
 HYPERLINK \l "_Toc377387243" 
14.	Soulad se zákazem diskriminace	 PAGEREF _Toc377387243 \h 
138
 HYPERLINK \l "_Toc377387244" 
B) ZVLÁŠTNÍ ČÁST DŮVODOVÉ ZPRÁVY	 PAGEREF _Toc377387244 \h 
139
 HYPERLINK \l "_Toc377387245" 
1.	Osnova návrhu zákona o zdravotnických prostředcích	 PAGEREF _Toc377387245 \h 
140
 HYPERLINK \l "_Toc377387246" 
2.	ČÁST PRVNÍ – ÚVODNÍ USTANOVENÍ	 PAGEREF _Toc377387246 \h 
142
 HYPERLINK \l "_Toc377387247" 
3.	Část druhá – Výkon státní správy	 PAGEREF _Toc377387247 \h 
143
 HYPERLINK \l "_Toc377387248" 
4.	část třetí – Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti	 PAGEREF _Toc377387248 \h 
144
 HYPERLINK \l "_Toc377387249" 
5.	část čtvrtá – Registrace a notifikace	 PAGEREF _Toc377387249 \h 
148
 HYPERLINK \l "_Toc377387250" 
5.1.	Hlava I Registrace osoby zacházející se zdravotnickými prostředky	 PAGEREF _Toc377387250 \h 
148
 HYPERLINK \l "_Toc377387251" 
5.2.	Hlava II Registrace zdravotnického prostředku	 PAGEREF _Toc377387251 \h 
149
 HYPERLINK \l "_Toc377387252" 
5.3.	Hlava III Notifikace zdravotnického prostředku	 PAGEREF _Toc377387252 \h 
149
 HYPERLINK \l "_Toc377387253" 
5.4.	Hlava IV Certifikát volného prodeje	 PAGEREF _Toc377387253 \h 
150
 HYPERLINK \l "_Toc377387254" 
6.	část pátá – Nesprávné připojení označení CE a klasifikace	 PAGEREF _Toc377387254 \h 
151
 HYPERLINK \l "_Toc377387255" 
7.	část šestá – Distribuce a dovoz	 PAGEREF _Toc377387255 \h 
152
 HYPERLINK \l "_Toc377387256" 
8.	ČÁST sedmÁ – Předepisování a výdej	 PAGEREF _Toc377387256 \h 
153
 HYPERLINK \l "_Toc377387257" 
8.1.	Hlava I Předepisování	 PAGEREF _Toc377387257 \h 
153
 HYPERLINK \l "_Toc377387258" 
8.2.	Hlava II Výdej	 PAGEREF _Toc377387258 \h 
154
 HYPERLINK \l "_Toc377387259" 
9.	část osmá – Prodej	 PAGEREF _Toc377387259 \h 
156
 HYPERLINK \l "_Toc377387260" 
10.	část devátá – Používání	 PAGEREF _Toc377387260 \h 
157
 HYPERLINK \l "_Toc377387261" 
11.	část desátá – Servis	 PAGEREF _Toc377387261 \h 
159
 HYPERLINK \l "_Toc377387262" 
12.	část jedenáctá – Systém vigilance	 PAGEREF _Toc377387262 \h 
161
 HYPERLINK \l "_Toc377387263" 
13.	část dvanáctá – Odstraňování	 PAGEREF _Toc377387263 \h 
162
 HYPERLINK \l "_Toc377387264" 
14.	část třináctá – Registr zdravotnických prostředků	 PAGEREF _Toc377387264 \h 
163
 HYPERLINK \l "_Toc377387265" 
15.	část čtrnáctá – Kontrola	 PAGEREF _Toc377387265 \h 
164
 HYPERLINK \l "_Toc377387266" 
16.	část patnáctá – Správní delikty	 PAGEREF _Toc377387266 \h 
164
 HYPERLINK \l "_Toc377387267" 
17.	část šestnáctá – Společná, přechodná a závěrečná ustanovení	 PAGEREF _Toc377387267 \h 
165
 HYPERLINK \l "_Toc377387268" 
17.1.	Hlava I Společná ustanovení	 PAGEREF _Toc377387268 \h 
165
 HYPERLINK \l "_Toc377387269" 
17.2.	Hlava II Zmocňovací ustanovení	 PAGEREF _Toc377387269 \h 
166
 HYPERLINK \l "_Toc377387270" 
17.3.	Hlava III Přechodná ustanovení	 PAGEREF _Toc377387270 \h 
166
 HYPERLINK \l "_Toc377387271" 
17.4.	Hlava IV Závěrečná ustanovení	 PAGEREF _Toc377387271 \h 
167
 HYPERLINK \l "_Toc377387272" 
17.5.	Hlava V Zrušovací ustanovení	 PAGEREF _Toc377387272 \h 
167
 HYPERLINK \l "_Toc377387273" 
18.	část sedmnáctá – účinnost	 PAGEREF _Toc377387273 \h 
168
Úvod

Již ze samotné definice zdravotnického prostředku zakotvené v právní úpravě Evropské unie je patrné, že se jedná o velmi širokou a různorodou oblast, jejíž regulace, byť jen na národní úrovni, si vyžaduje důkladný analytický rozbor, jenž je hlavním předpokladem pro nastavení fungujících, splnitelných a především vymahatelných pravidel.
Směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích:
Zdravotnickým prostředkem se rozumí nástroj, přístroj, zařízení, materiál nebo jiný předmět, použitý samostatně nebo v kombinaci, včetně programového vybavení nezbytného k jeho správnému použití, určený výrobcem pro použití u člověka za účelem
stanovení diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění choroby,
stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení,
vyšetřování, náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu,
kontroly početí,
a který nedosahuje své hlavní zamýšlené funkce v lidském organismu nebo na jeho povrchu farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem, jehož funkce však může být takovými účinky podpořena.
Důvodová zpráva si klade za cíl jak komplexní vyhodnocení všech aspektů významných pro přijetí nového kodexu pro oblast zacházení se zdravotnickými prostředky (obecná část důvodové zprávy), tak osvětlení nové právní úpravy (zvláštní část důvodové zprávy).
Pokud jde o variantní zpracování, pak důvodová zpráva obsahuje dva základní typy variant, a sice varianty věcného řešení definovaných problémů, které jsou náležitě zpracovány v rámci „Popisu cílového stavu“ – tyto jsou označeny písmeny (A, B, C, D), tak varianty organizačně procesní, jež jsou důkladně rozebrány v „Návrhu variant řešení“ – tyto jsou označeny číslicemi (1, 2, 3, 4). Věcné varianty se zabývají konkrétním řešením identifikovaného problému (např. který správní orgán bude vykonávat určitou agendu), zatímco organizačně procesní varianty popisují, zda bude k věcnému řešení přistoupeno cestou tvorby nového zákona, novelizací starého zákona nebo prostřednictvím exekutivních opatření.
Návrh zákona o zdravotnických prostředcích je doprovázen návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických prostředcích. Vzhledem k tomu, že až do okamžiku dokončení paragrafového znění návrhu zákona o zdravotnických prostředcích a jeho předložení vládě byly jeho součástí i novely dotčených zákonů, a dále s ohledem na skutečnost, že návrh zákona o zdravotnických prostředcích a ostatní novelizované zákony spolu úzce souvisejí a nelze je z věcného ani právního hlediska oddělit a posuzovat samostatně, byla Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) zpracována jako společný dokument.







A) OBECNÁ ČÁST DŮVODOVÉ ZPRÁVY Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Důvod předložení

Název
Návrh zákona o zdravotnických prostředcích

Definice problémů
Uspokojivé a komplexní řešení problematiky zdravotnických prostředků je zásadním úkolem Ministerstva zdravotnictví, jenž byl opakovaně odsouván do pozadí preferovanou oblastí regulace léčivých přípravků. Samotná skupina všech zdravotnických prostředků je na rozdíl od léčiv množinou velmi různorodých výrobků. Mezi zdravotnické prostředky se řadí např. materiál užívaný při lékařských výkonech (krycí materiál, stříkačky, jehly), poukazové zdravotnické prostředky (inkontinenční pomůcky, prostředky pro stomiky, glukometry, invalidní vozíky, oční čočky, sluchadla), aktivní implantabilní zdravotnické prostředky (kardiostimulátory), in vitro diagnostika (testy na vyšetření krve, moči, stolice, likvoru aj.) nebo velká přístrojová technika (rentgeny, CT, MR, PET, SPECT) atd. Je tedy zřejmé, že zákon o zdravotnických prostředcích musí být velmi provázaným, systematickým a především funkčním kodexem, který bude obsahovat komplexní pravidla pro regulaci trhu a zacházení s tak širokou skupinou výrobků, jakou představují zdravotnické prostředky.
Stav právní úpravy v oblasti zdravotnických prostředků je dlouhodobě neudržitelný, a to jak na úrovni obecné regulace (vstup na trh, podmínky distribuce, používání při poskytování zdravotních služeb, reklama, apod.), tak na úrovni ekonomické regulace (ceny a úhrady z veřejného zdravotního pojištění). Celá řada dílčích oblastí není legislativně řešena vůbec. Níže je uveden přehled základních okruhů problémů, které byly identifikovány před započetím legislativních prací.

1.2.1.	Rozsah působnosti právní úpravy (v rámci ochrany zdraví)
Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „stávající zákon“), byl tvořen s tím, že se budou zdravotnické prostředky používat především skrze poskytování zdravotní péče. Realita je ovšem taková, že zdravotnické prostředky jsou na trh uváděny, distribuovány a prodávány v celé řadě případů (včetně přístrojové techniky) přímo konečným uživatelům, tedy pacientům a jiným uživatelům, přičemž však tato cesta není stávajícím zákonem adekvátně regulována. 
Pacientům se tak do rukou dostávají zdravotnické prostředky, se kterými disponovat vůbec nemají a které při neodborném zacházení mohou znamenat riziko poškození jejich zdraví, popřípadě i zdraví třetích osob. Stávající zákon sice připouští možnost vydání prováděcího právního předpisu, jenž stanoví seznam zdravotnických prostředků, které mohou ohrozit zdraví, avšak tento prováděcí předpis obsahuje pouze několik málo typů zdravotnických prostředků. Možnost novelizace takového prováděcího právního předpisu je značně omezena skutečností, že příslušné zmocňovací ustanovení je naprosto nekonkrétní a nestanoví Ministerstvu zdravotnictví žádná kritéria, podle nichž by bylo možné odůvodněně a přezkoumatelně rozšířit seznam zdravotnických prostředků, které nemají být vydány přímo pacientovi. Primární problém tudíž nespočívá v liknavém přístupu Ministerstva zdravotnictví nebo v samotném prováděcím předpisu, nýbrž ve stávajícím zákoně, resp. jeho nekonkrétním zmocňovacím ustanovení.
Zdravotnický prostředek musí být bezpečný a klinicky účinný i pro případ, že si jej volně zakoupí sám pacient, nikoli pouze v případě, že jsou jeho prostřednictvím poskytovány zdravotní služby. Obecné předpisy o bezpečnosti jsou způsobilé pokrýt to, aby zdravotnický prostředek nebyl pro pacienta a priori nebezpečný. Zákon o zdravotnických prostředcích by měl zajistit, aby byl též klinicky účinný při použití u člověka v souladu s určeným účelem. Aktuálním problémem jsou totiž bezpečné produkty, které současně deklarují terapeutický přínos, který však následně nenaplňují.
Obdobným problémem je pak způsob zacházení se zdravotnickými prostředky v oblastech poskytování jiných služeb, než jsou ty zdravotní (především poskytování kosmetických služeb). Je tedy otázkou, zda se má se zdravotnickými prostředky zacházet stejným způsobem bez ohledu na poskytovatele různých druhů služeb. Velký význam má tento problém při servisu zdravotnických prostředků a u monitoringu nežádoucích příhod (ublíží-li zdravotnický prostředek uživateli, měla by existovat zákonná povinnost informovat výrobce, aby tento přijal nápravná opatření, a to bez ohledu na skutečnost, zda k nežádoucí příhodě došlo při poskytování zdravotních či jiných služeb).

1.2.2.	Definice základních pojmů
Dosavadní úprava definic ve stávajícím zákoně je naprosto nedostatečná, neboť některé zcela základní pojmy v něm nejsou obsaženy nebo jsou definovány odchylně od související právní úpravy [např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 22/1997 Sb.“), nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „nařízení vlády č. 336/2004 Sb.“), apod.]. 
Právě terminologická nejednotnost způsobuje v praxi problémy, neboť adresáti nejsou schopni identifikovat své zákonné povinnosti a v některých případech také podřadit svou podnikatelskou činnost pod správný zákonný termín a tím i příslušnou zákonnou úpravu. Příkladem je plnění oznamovacích povinností, kdy celá řada distributorů neplní řádně svou ohlašovací povinnost jako distributoři, ale označují se nesprávně za dovozce, což ovšem zákon chápe jen ve smyslu dovozu ze třetích zemí (tedy ze zemí mimo Evropskou unii).
Stejně tak stávající zákon neupravuje celou řadu činností, při kterých se zachází se zdravotnickými prostředky, a které mohou mít vliv na bezpečnost a zdraví pacientů (resp. obecně konečných spotřebitelů). V praxi se často vyskytují problémy s poskytováním kosmetických služeb, při kterých jsou použity mj. zdravotnické prostředky. Provozovatelé těchto podniků však dnes nejsou nijak definováni, zákon tyto subjekty jako případné adresáty právních norem nezná, a tudíž tyto činnosti, resp. zacházení se zdravotnickými prostředky v rámci těchto činností není regulováno. Cílem zákona zajisté nemá být, aby široce reguloval jiné služby, než zdravotní, avšak přesto musí nastavit minimální standard v tom smyslu, že některá jeho ustanovení musí být dodržována též v případě, kdy jsou prostřednictvím zdravotnického prostředku poskytovány různé typy služeb.

1.2.3.	Klasifikace zdravotnických prostředků
Klasifikací se zde primárně rozumí označení výrobku jako specifického produktu naplňujícího určitou zákonnou definici (tedy např. zdravotnický prostředek, léčivý přípravek apod.). Jedná se zde tedy o problematiku hraničních výrobků. Formálně se v právních předpisech Evropské unie klasifikací označuje určení konkrétní rizikové třídy zdravotnického prostředku. 
Stávající zákon nedovoluje žádnému správnímu orgánu autoritativně rozhodnout, zda se v případě konkrétních výrobků jedná o zdravotnické prostředky, či nikoliv. V České republice se tak mohou na trhu vyskytovat výrobky, které ze své podstaty jsou zdravotnickými prostředky, ale výrobcem nebyly za zdravotnické prostředky označeny a neprošly tedy příslušnými procesy, které jsou u zdravotnických prostředků povinné (posouzení shody, plnění oznamovacích povinností, správné používání, servis, sledování nežádoucích příhod, apod.). Tento stav může poškodit jejich uživatele (spotřebitele), neboť dané výrobky a priori nesplňují požadavky, které zákon klade na zdravotnické prostředky. 
Na druhou stranu se mohou na trhu vyskytovat výrobky, které zdravotnickými prostředky fakticky nejsou, avšak výrobce je tak označuje, a proto pro forma zdravotnickými prostředky jsou (primárně totiž o tom, zda výrobek je zdravotnickým prostředkem, rozhoduje výrobce, teprve ex post lze přezkoumat klasifikaci tohoto výrobku jako zdravotnického prostředku ze strany státního orgánu). V mezidobí tak dochází k faktickému klamání spotřebitele [ustanovení § 5 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 634/1992 Sb.“)] a nekalé soutěži, která je motivována například tím, že valná část zdravotnických prostředků dosud podléhá snížené sazbě daně z přidané hodnoty a že samotné označení „zdravotnický prostředek“ vzbuzuje u pacientů vyšší míru důvěry v terapeutické schopnosti výrobku a evokuje jakýsi režim schválení ze strany státních orgánů. Po tuto dobu dochází také k daňovým únikům plynoucím z neoprávněného využívání snížené sazby daně z přidané hodnoty.
Je třeba si uvědomit, že status zdravotnického prostředku je objektivní a přezkoumatelnou kategorií. Buď určitý výrobek svými charakteristikami a určeným účelem použití zákonnou definici zdravotnického prostředku naplňuje, anebo ji nenaplňuje. Neexistuje tedy možnost subjektivní klasifikace. Na druhou stranu je třeba akceptovat skutečnost, že existuje určitá škála tzv. hraničních výrobků, jejichž podřazení pod zákonnou definici je spíše otázkou aplikační praxe vycházející buď z restriktivního, anebo extenzivního pojetí. Tyto případy jsou a i do budoucna by měly být řešeny centrálně na úrovní Evropské unie, aby byl co nejvíce eliminován negativní jev, kdy tentýž výrobek je v různých členských státech klasifikován odlišně z důvodu rozdílné aplikace totožných definic. 
Nový zákon o zdravotnických prostředcích však musí zajistit alespoň možnost eliminace čistě excesivního jednání některých subjektů působících na českém trhu. Koneckonců takové řešení předpokládá též současná právní úprava Evropské unie, která rozhodování o klasifikaci výrobků přenechává členským státům a sama si ponechává rozhodování hraničních případů, kdy samotný členský stát není schopen rozhodnout.
Pokud jde o klasifikaci ve smyslu stanovení rizikové třídy zdravotnického prostředku, nastávají v praxi problémy spojené s nejednotnou interpretací a aplikací jednotlivých pravidel ze strany povinných subjektů. Důsledkem tohoto stavu jsou případy, kdy jsou totožné výrobky od tří různých výrobců zařazeny do tří odlišných rizikových tříd, aniž by mohly příslušné státní orgány efektivně zasáhnout. Tento problém současně souvisí s nejednotnou praxí ze strany notifikovaných osob dozorujících proces posuzování shody s technickými požadavky na zdravotnické prostředky a tím i zařazení do konkrétní rizikové třídy. 
Nesprávné zařazení do příslušné rizikové třídy má zcela zásadní dopad na bezpečnost pacientů, neboť na jednotlivé rizikové třídy jsou kladeny diametrálně odlišné legislativní požadavky týkající se prokázání a kontroly bezpečnosti a klinické účinnosti zdravotnického prostředku a způsobu zacházení s ním (včetně specifických požadavků na údržbu a servis). 
Nelze opomenout skutečnost, že v daném případě je možno některé související negativní projevy řešit pouze na národní úrovni. Je zcela zřejmé, že zákon o zdravotnických prostředcích nemůže postihnout nesprávný postup zahraničních notifikovaných osob. Řešení může být pouze takové, že se nastaví funkční vnitrostátní pravidla, která budou v souladu s legislativou Evropské unie a Ministerstvo zdravotnictví se bude současně skrze Evropskou komisi domáhat dodržování těchto pravidel též ze strany ostatních členských států, resp. osob sídlících na jejich území.

1.2.4.	Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti
Základními vlastnostmi každého zdravotnického prostředku jsou jeho funkčnost, klinická účinnost a bezpečnost. Funkčnost (ve smyslu splnění technických parametrů) a obecná bezpečnost jsou stávající legislativou řešeny více méně dostatečně, u vyšších rizikových tříd jsou garantovány notifikovanými osobami a v reálné praxi nečiní zásadní problémy, pokud pomineme skutečnost, že metodické postupy notifikovaných osob napříč celou Evropskou unií vykazují mnoho nežádoucích rozdílů. 
Naopak klinickou účinnost a bezpečnost (ve smyslu interakce s pacientem) je možné ověřit pouze klinickým hodnocením. Klinickou účinnost u diagnostických zdravotnických prostředků in vitro lze ověřit pouze hodnocením funkční způsobilosti. Přitom klinické hodnocení, resp. hodnocení funkční způsobilosti není dosud upraveno komplexně a úplně, neboť jednotlivé prvky těchto hodnocení jsou roztříštěny do mnoha ustanovení jak stávajícího zákona, tak i dalších právních předpisů. Některé povinnosti jsou dokonce obsaženy pouze v dokumentech doporučující povahy bez jakékoli možnosti státního vynucení. To komplikuje situaci jak výrobcům, tak i příslušným státním orgánům.
Výrobcům tento stav brání v přehledné a jasné orientaci v tom, jakými metodami a v jakém rozsahu mají provádět tato hodnocení. Negativní dopady pak spočívají v tom, že u některých skupin zdravotnických prostředků se provádí hodnocení nedostatečně nebo v rozporu s právními předpisy. Vzhledem k tomu, že správné a úplné hodnocení je zcela esenciální pro průkaz klinické účinnosti a bezpečnosti, má tento stav nepříznivý vliv na klasifikaci výrobku jako zdravotnického prostředku, na zatřídění zdravotnického prostředku do příslušné rizikové třídy a ve svém důsledku taktéž na bezpečí uživatelů.
Problém s klinickým hodnocením spočívá v současné době především ve velmi nízké kvalitě jeho zpracování. Právní předpisy nestanovují žádné striktní požadavky na proces realizace klinického hodnocení včetně vypracování tzv. závěrečné zprávy z klinického hodnocení, ani na osobu hodnotitele. V praxi se stává, že Ministerstvu zdravotnictví jsou při plnění oznamovacích povinností zasílány podkladové materiály, ze kterých vyplývá, že kvalita klinického hodnocení je na velmi nízké úrovni a v dlouhodobém horizontu se nezvyšuje, spíše klesá. 
Nad to jsou někdy závěrečné zprávy z klinického hodnocení, které představují finalizaci celého procesu, jehož součástí jsou například klinické zkoušky popř. alternativní způsoby získávání relevantních klinických údajů, vytvářeny osobami, které jsou zcela nekompetentní k této činnosti, často přímo zaměstnanci výrobce (dokonce tuto činnost vykonávají i studenti bez patřičného vzdělání a zkušeností v oboru). Tento stav popírá princip nezávislosti procesu klinického hodnocení, neboť objektivně existující střet zájmu hodnotitele (požadavek výrobce uvést zdravotnický prostředek na trh versus odborná erudice hodnotitele a jeho medicínské znalosti) predikuje pozitivní výsledek klinického hodnocení.

1.2.5.	Distribuce a prodej
Oblast distribuce a prodeje (resp. výdeje) představuje širokou škálu činností, které je potřeba regulovat především v zájmu zachování klinické účinnosti a bezpečnosti zdravotnických prostředků. Stávající právní úprava však tuto oblast reguluje pouze minimálně, a chybí tudíž základní regulace pro mnohé procesy související s distribucí, prodejem a výdejem zdravotnických prostředků.
Základní povinností distributora při distribuci zahraničních zdravotnických prostředků by mělo být zajištění, aby jím distribuované zdravotnické prostředky byly opatřeny originálním návodem k použití také v českém jazyce (při zajištění autorizace překladu ze strany výrobce). Z kontrolních činností dozorových orgánů však vyplývá, že situace v distribučním řetězci je taková, že se na trhu vyskytují zdravotnické prostředky bez návodu k použití nebo pouze s originálním cizojazyčným návodem k použití (nejčastěji v angličtině) nebo návodem přeloženým přímo českým distributorem bez verifikace ze strany výrobce, což taktéž není žádoucí. 
V případě, že daný zdravotnický prostředek je distribuován vícero distributory v České republice, a každý z nich si přeloží návod k použití do češtiny dle svého uvážení, dochází k situaci, kdy se jednotlivé verze liší natolik, že je v některých případech znemožněno správné použití daného zdravotnického prostředku nebo je ohroženo bezpečí pacientů. Českou obchodní inspekcí byly zjištěny také případy, kdy originální návod k použití v angličtině obsahoval šest kroků pro správnou aplikaci zdravotnického prostředku, avšak česká mutace obsahovala pouze čtyři kroky.
Častým jevem v oblasti distribuce je dále přebalování zdravotnických prostředků a změna jejich názvu. Stávající právní úprava dostatečně nenavádí distributory k tomu, že se jedná de iure o výrobu zdravotnického prostředku, a distributor se tak stává výrobcem se všemi povinnostmi, které se k činnosti výrobce váží. Přebalování a opatření zdravotnického prostředku novým názvem je v současnosti často činěno jako součást distribuce, aniž by distributor byl za tento postup sankcionován. Skutečnost, že stávající zákon není v této oblasti dostatečně jasný a přehledný, dokládá nadstandardní dotazová agenda Ministerstva zdravotnictví k tomuto problému. Porušování těchto pravidel zároveň není adekvátně sankcionováno. Zároveň tento proces klame veřejnost, neboť faktickým výrobcem mnoha zdravotnických prostředků jsou společnosti, které na příslušné dokumentaci vůbec nefigurují (zcela legálně se tak maskuje např. výrobce sídlící mimo území Evropské unie a spotřebitel se oprávněně domnívá, že výrobek pochází z Evropy).
Dalším problémem distribučního řetězce je online prodej zdravotnických prostředků, jenž roste ruku v ruce se vzrůstajícím využíváním internetu a obchodováním jeho prostřednictvím. Přitom dosud rigidní legislativa tuto oblast vůbec neupravuje. Do České republiky se tak dostávají ze třetích zemí výrobky, které neprošly stejně přísnými postupy posouzení shody (včetně klinického hodnocení) jako zdravotnické prostředky, které všechny obligatorní procesy absolvovaly v některé ze zemí Evropské unie, a které byly náležitě registrovány. Výrobky prodávané zásilkovým způsobem tak představují potenciální nebezpečí pro pacienta nebo třetí osobu z důvodu neprokázání jejich klinické účinnosti a bezpečnosti. Navíc pacient, který si takový výrobek na internetu objednal, není ani dostatečně poučen o všech rizicích spjatých s používáním tohoto výrobku (často chybí úplný originální návod k použití v češtině). V těchto případech také zcela chybí garance návazných opatření, je-li zjištěna nežádoucí příhoda, a reálná vymahatelnost odpovědnosti výrobce za škodu na zdraví.
Nezanedbatelnou součástí distribuce je taktéž vývoz zdravotnických prostředků z České republiky, a to nejen do zemí Evropské unie, ale také do třetích zemí. Vývozci se však potýkají s administrativními překážkami při vstupu na cizí trhy, se kterými jim česká právní úprava neumí pomoci. Zejména jde o vystavení osvědčení, kterými příslušné státní orgány deklarují, že daný výrobce splnil požadavky všech národních, potažmo evropských právních předpisů regulujících uvádění jím vyráběných zdravotnických prostředků na trh. Stávající zákon takové osvědčení nezná, a státní orgány tudíž v souladu se zásadou legality nemohou tato osvědčení (tzv. Free Sale Certificate) vydávat.

1.2.6.	Odstraňování 
Součástí zdravotnických prostředků mohou být i různé nebezpečné materiály a látky. Navíc vzhledem k běžné interakci zdravotnického prostředku s lidským organismem (např. u injekčních jehel) existuje i zvýšené riziko přenosu infekčních onemocnění na třetí osoby, které přijdou do kontaktu s takto kontaminovaným materiálem. Pacienti si v domácí péči aplikují injekčně nejčastěji látky regulující hladinu krevního cukru a krevní srážlivost, kdy dochází ke styku jehly s krví, a tudíž k riziku kontaminace tohoto zdravotnického prostředku infekční chorobou. Co se týče likvidace zdravotnických prostředků, doposud je odkazováno na obecnou právní úpravu odstraňování odpadu a nebezpečného odpadu. Provázanost v této oblasti s kodexem upravujícím regulaci zdravotnických prostředků se jeví jako nezbytná. 
Bez náležité úpravy likvidace zdravotnických prostředků může docházet k ohrožení zdraví osob, které s tímto neodborně zpracovaným odpadem mohou přijít do styku (zejména v rámci komunálního odpadu). Stejně tak chybí náležitá ochrana životního prostředí v souvislosti s kontaminovaným odpadem (například odstraňování zdravotnických prostředků obsahujících rtuť či jiné chemikálie nebo emitujících různé druhy záření).  
Průvodním jevem této nedostatečné regulace je fakt, že neexistuje povinnost lékáren a výdejen zdravotnických prostředků převzít vybrané druhy použitých či kontaminovaných zdravotnických prostředků, zatímco u odpadů z léčivých přípravků tato služba veřejnosti existuje. Zároveň neexistuje finanční saturace vzniklých nákladů těmto lékárnám a výdejnám zdravotnických prostředků, tudíž chybí motivace, aby tyto služby nabízely. Z pozice pacienta by mělo být odevzdání použitého nebo prošlého zdravotnického prostředku legální možností, nikoli povinností.

1.2.7.	Proces registrace, resp. evidence
Jedním z nejpalčivějších problémů dosavadní regulace zdravotnických prostředků vedoucích k ucelené revizi legislativy v této oblasti je skutečnost, že žádný státní orgán v České republice v současnosti nedisponuje potřebnými údaji o tom, jaké zdravotnické prostředky jsou na českém trhu distribuovány a následně používány v rámci poskytování zdravotních služeb. Současná právní úprava oznamovacích povinností umožňuje přehled o naprosté minoritě distribuovaných zdravotnických prostředků, a to jen těch, které jsou na evropský trh uvedeny nejprve v České republice (mají českého výrobce, anebo je zde usazen zplnomocněný zástupce od výrobce ze třetí země). 
Důsledkem výše uvedeného je stav, kdy stát nemůže účinně zasáhnout do distribuce zdravotnických prostředků na českém trhu, a to ani preventivně, ani následně po zjištění zásadních informací souvisejících s bezpečím pacientů a dalších osob.
Co se možnosti preventivního zásahu týče, státní orgány nedisponující informacemi o rozsahu distribuovaných zdravotnických prostředků nemohou předem zabránit vstupu výrobků, které za zdravotnické prostředky nepovažují nebo které vnímají jako rizikové z hlediska bezpečnosti pacientů v České republice, potažmo v celé Evropské unii, jak umožňuje členským státům příslušná směrnice Evropské unie. S tímto souvisí i administrativní funkce dotčených státních orgánů, které v současnosti neumí poskytovat relevantní informace na dotazy poskytovatelů zdravotních služeb a dalších osob včetně pacientů jak ve vztahu k bezpečnosti a funkčnosti jednotlivých zdravotnických prostředků, tak i ve vazbě na jejich dostupnost na českém trhu.
Co se týče návazných opatření, státní orgány v současné době neumí poskytnout potřebnou součinnost při řešení natolik závažných případů, jako byla například mediálně známá kauza prsních PIP implantátů, a to formou informací o distributorech těchto zdravotnických prostředků na českém trhu, počtu distribuovaných kusů a počtech a seznamech zdravotnických zařízení, kam tyto zdravotnické prostředky byly dodány. Tyto informace Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv velmi těžkopádně zjišťovali přes odborné lékařské společnosti (zejména Společnost estetické chirurgie České lékařské společnosti J. E. Purkyně) a posléze přes distributory.

1.2.8.	Roztříštěnost pravomocí a nejednotná správa údajů
Dle stávajícího zákona není zcela zřejmé, které státní orgány jsou povinny spravovat vybrané údaje v oblasti zdravotnických prostředků (např. údaje o certifikátech vystavených českými notifikovanými osobami, nápravná opatření jako reakce na oznámené nežádoucí příhody, údaje o povolených klinických zkouškách apod.). Přitom sběr těchto údajů, jejich zpracování a předání je povinností České republiky vyplývající z Rozhodnutí Evropské komise 2010/227/EU, ze dne 19. 4. 2010, o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed).
Dosavadní legislativa pověřuje správou určitých rezortních dat různé státní orgány, přičemž technické parametry příslušných databází, metodiky sběru dat a jejich úplnost jsou mezi těmito orgány nesrovnatelné. V České republice tak neexistuje jednotný zdroj potřebných informací se strukturou, která by byla kompatibilní s datovým rozhraním požadovaným předpisy Evropské unie.
V oblasti zdravotnických prostředků působí v rámci svých kompetencí hned sedm státních orgánů (kapitola 1.3.8.). Tato roztříštěnost má za důsledek velmi zdlouhavý a komplikovaný proces výměny dat a sjednocovaní správní praxe v agendách, kde existuje překryv pravomocí jednotlivých státních orgánů.
Dalším negativním důsledkem pak jsou duplicity některých vykonávaných činností. I z hlediska adresátů právních povinností představuje koncentrace agend u menšího počtu státních orgánů určité zjednodušení a snížení administrativní zátěže.

1.2.9.	Chybějící právní úprava a provázanost s dalšími právními předpisy
V mnoha případech obsahuje právní řád detailní úpravu specifických povinností (např. v oblasti údržby, servisu či pravidelných kontrol a elektrorevizí) pro všechny možné kategorie výrobků, ovšem s výjimkou zdravotnických prostředků, přičemž však stávající zákon žádnou speciální právní úpravu těchto oblastí neobsahuje. Paradoxně se tedy stává, že přísné bezpečnostní požadavky platí pro mnohé výrobky, ale na zdravotnické prostředky, jež jsou způsobilé přímo ovlivňovat zdraví lidí, se nevztahují, neboť gestoři těchto předpisů předpokládali, že zdravotnické prostředky budou mít vlastní přísnější úpravu.
Poměrně zásadní problém u některých poskytovatelů zdravotních služeb a dozorových orgánů představuje dosud nevyřešená otázka, zda při poskytování zdravotních služeb je nutné používat pouze zdravotnické prostředky nebo je možné, aby jejich funkce byla nahrazena obecným výrobkem. Je přitom zjevné, že řešení této otázky má vliv především na náklady poskytovatelů zdravotních služeb a na systém veřejného zdravotního pojištění. Jak již bylo uvedeno výše, zdravotnickým prostředkem není automaticky každý výrobek používaný při poskytování zdravotních služeb a naopak existují zdravotnické prostředky, které jsou běžně používány při poskytování jiných služeb než zdravotních.
Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo, že v minulosti žádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu o vypuštění specifické regulace reklamy na zdravotnické prostředky, a to pravděpodobně z důvodů zařazení zdravotnických prostředků mezi harmonizované produkty, kde existoval předpoklad, že obecná regulace reklamy pro ně bude též dostačující. V praxi se však ukázalo, že tomu tak není, neboť zdravotnické prostředky ve skutečnosti tvoří skupinu produktů, která se nachází v prostoru mezi obecnými výrobky a léčivými přípravky, které naopak mají regulaci reklamy velice specifickou a přísnou. Ministerstvo zdravotnictví tedy navrhuje regulaci reklamy, která se přiblíží regulaci pro léčiva, což vyžaduje odbornou způsobilost posuzovatelů. Živnostenské úřady, které nyní řeší regulaci reklamy zdravotnických prostředků, nemají pro tuto oblast dostatečné množství příslušně vzdělaných odborníků, kteří by byli schopni ve všech případech bez vyžádání odborné spolupráce adekvátně posoudit v reklamě prezentované klinické údaje, technická specifika a přínosy předmětného zdravotnického prostředku, a obejít se bez odborné součinnosti ze strany Ministerstva zdravotnictví nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Z těchto důvodů vidí Ministerstvo zdravotnictví přesun kompetencí v oblasti reklamy na Státní ústav pro kontrolu léčiv jako efektivní řešení, které zvýší míru odborného posouzení a současně zjednoduší administrativní postupy orgánů státní správy. Další výhody v přesunu kompetencí v oblasti reklamy na Státní ústav pro kontrolu léčiv spočívají v tom, že tento bude přímo disponovat všemi potřebnými informacemi o inzerovaném výrobku, a tudíž bude schopen rychle reagovat, a to bez součinnosti dalších orgánů státní správy.
Další velmi důležitou oblast, která není odpovídajícím způsobem v rámci současného právního řádu upravena, představuje cenová a úhradová regulace zdravotnických prostředků. Tato skutečnost způsobuje v praxi závažné problémy, neboť např. zákonný nárok pojištěnců na úhradu z veřejného zdravotního pojištění je natolik obecný, že jej musí konkretizovat mimoprávní dokumenty, kterými jsou číselníky zdravotních pojišťoven. Systém tak nestojí na pevných základech a je snadno napadnutelný. Nadto efektivní udržitelnost tohoto systému zcela závisí na postoji zdravotních pojišťoven k této agendě, a v dobách ekonomických problémů – jako například v současnosti – dochází k uplatňování natolik restriktivních opatření, že úhradové mechanismy u zdravotnických prostředků jsou deformovány, zdravotní pojišťovny brání vstupu nových zdravotnických prostředků do systému, výrobci a distributoři jsou nuceni ke snižování cen (minimálně nepromítnutím zvýšení sazby daně z přidané hodnoty do ceny zdravotnického prostředku), apod. 
Systém jako celek je tak stále častěji napadán a přesto, že na této neformální a z části mimozákonné úrovni funguje již 15 let, jeví se již déle neudržitelným. K předejití hromadným žalobám bylo Ministerstvo zdravotnictví nuceno zahájit okamžité jednání s asociacemi výrobců a distributorů zdravotnických prostředků a přislíbit legislativní nápravu systému tak, aby byl transparentní a poskytoval právní jistotu jak pro pacienty, tak pro dodavatele zdravotnických prostředků a zdravotní pojišťovny.

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Základní právní předpisy Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků:
Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993, o zdravotnických prostředcích, v konsolidovaném znění.
Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, v konsolidovaném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998, o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, v konsolidovaném znění.
Rozhodnutí Komise 2010/227/EU ze dne 19. dubna 2010, o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed).

Relevantní judikatura Soudního dvora Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků:
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 6. 2004, ve věci C-155/03: Komise Evropských společenství proti Francouzské republice.
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 19. 11. 2009, ve věci C-288/08: Kemikalieinspektionen proti Nordiska Dental AB.
Právě probíhající řízení o předběžné otázce ve věci C-109/12: Laboratoires Lyocentre.

Základní právní předpisy České republiky v oblasti zdravotnických prostředků:
Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
Nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanovují technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 342/2000 Sb., kterým se stanoví zdravotnické prostředky, které mohou ohrozit zdraví člověka.
Vyhláška č. 501/2000 Sb., kterou se stanoví formy, způsoby ohlašování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, jejich evidování, šetření a vyhodnocování, dokumentace a její uchovávání a následné sledování s cílem předcházení vzniku nežádoucích příhod, zejména jejich opakování (vyhláška o nežádoucích příhodách zdravotnických prostředků), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 356/2001 Sb., o povolování výjimek ze splnění technických požadavků na zdravotnický prostředek pro jeho použití při poskytování zdravotní péče a o rozsahu zveřejňovaných údajů o jejich povolení.
Vyhláška č. 11/2005 Sb., kterou se stanoví druhy zdravotnických prostředků se zvýšeným rizikem pro uživatele nebo třetí osoby a o sledování těchto prostředků po jejich uvedení na trh.
Vyhláška č. 100/2012 Sb., o předepisování zdravotnických prostředků a o podmínkách zacházení s nimi.

Relevantní judikatura českých soudů v oblasti zdravotnických prostředků:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2543/2010.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1993/2010.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 565/2010.

1.3.1.	Rozsah působnosti právní úpravy (v rámci ochrany zdraví)
Splní-li výrobce základní legislativní požadavky pro uvedení zdravotnického prostředku na trh Evropské unie, neexistují již prakticky žádné další bariéry stanovené v rámci české právní úpravy, které by bránily tomu, aby si mohl takový zdravotnický prostředek zakoupit kterýkoli spotřebitel. Zákon sice připouští existenci určité skupiny zdravotnických prostředků, které mohou být vydávány výhradně na lékařský předpis (poukaz), neboť mohou ohrozit zdraví pacienta, nicméně prováděcí nařízení vlády obsahuje pouze několik málo selektivně vybraných rizikových položek, u kterých by bylo možno za normálních okolností předpokládat jejich zakoupení přímo pacientem.
Předmětné nařízení vlády však neobsahuje celou řadu dalších skupin zdravotnických prostředků, které by neměly přijít přímo do rukou pacienta. Není tedy vyloučena situace, kdy vysoce rizikové třídy zdravotnických prostředků, které nejsou určeny přímo pacientům, si mohou tito zakoupit bez jakýchkoliv omezení. S ohledem na zákonné zmocnění je předmětné nařízení vlády prakticky nenovelizovatelné.
Stávající zákon bohužel vůbec neřeší používání zdravotnických prostředků mimo rámec poskytování zdravotních služeb (používání přímo pacientem, popř. používání při poskytování jiných služeb, např. kosmetických). Obecně je třeba konstatovat, že stávající zákon řeší problematiku zdravotnických prostředků velmi úzkoprofilově, a to z hlediska jejich používání při poskytování zdravotních služeb, a nikoli komplexně, tudíž celá řada podstatných aspektů je dosud řešena na úrovni mimoprávních dokumentů (metodiky, stanoviska), a to bez faktické závaznosti a vynutitelnosti.  

1.3.2.	Definice základních pojmů
Z hlediska ústavně zakotveného principu právní jistoty a s ohledem na imperativ limitace státní moci zákonem je vhodné, aby definice pojmů, se kterými právní předpisy v oblasti zdravotnických prostředků pracují, byly vymezeny na zákonné úrovni. Vymezení některých klíčových termínů je nedostatečné, obsažené pouze v prováděcích právních předpisech či realizované prostřednictvím nesystematických odkazů. Definice základních pojmů mají vliv na ustanovení na úrovni zákona, což je z hlediska výše uvedených normativů nepřijatelné.
Definice některých pojmů pak chybí úplně a je třeba je zavést. Jedná se zejména o definice osob manipulujících se zdravotnickými prostředky nikoliv za účelem poskytování zdravotní péče nebo činností popsaných v současném zákoně o zdravotnických prostředcích (např. prodávající zdravotnických prostředků nebo poskytovatelé „obecných“ služeb zacházející mj. se zdravotnickými prostředky). Takové nedostatky mají vliv zejména na vymezení práv a povinností dotčených osob (například povinnost provádět servis, bezpečnostně technické kontroly, sterilizace, apod.). To pak může mít v konečném důsledku fatální následky na zdraví uživatelů zdravotnických prostředků, pokud by se jednalo o povinnosti v oblasti zajištění kvality a bezpečnosti některých zdravotnických prostředků.
Definice některých pojmů (např. „distributor“, „prodávající“) jsou obsaženy v různých právních předpisech na zákonné úrovni (zákon č. 22/1997 Sb. a zákon č. 634/1992 Sb.). Tyto definice nejsou ve stávajícím zákoně vhodně převedeny a vezmeme-li v úvahu např. plnění oznamovacích povinností podle ustanovení § 31 stávajícího zákona, jejich doslovná aplikace by přinesla výrazně zvýšenou administrativní zátěž jak pro státní správu, tak pro povinné subjekty. 
Nevhodně jsou upraveny rovněž definice v oblasti kontroly a servisu zdravotnických prostředků. Podle ustanovení § 28 stávajícího zákona se servisem myslí nadřazený pojem, přičemž bezpečnostně technické kontroly a opravy zdravotnických prostředků pod tento pojem spadají, zatímco elektrické revize aktivních zdravotnických prostředků a stejně tak další typy zvláštní revizí (pro plynová zařízení, pro tlaková zařízení apod.) nejsou upraveny vůbec. Nedostatečnou úpravou provádění zvláštních revizí zdravotnických prostředků je ohrožen výkon poskytování zdravotních služeb a v konečném důsledku může dojít k vážnému poškození zdraví pacientů.
Stejně tak je ve stávajícím zákoně nedostatečně vymezen pojmový rozdíl mezi klinickým hodnocením a klinickou zkouškou. Z textu zákonu není jednoznačně patrné, že klinická zkouška je primárním způsobem zajištění zdrojových klinických dat, jež jsou následně vyhodnocována v rámci procesu klinického hodnocení. Někteří adresáti vnímají oba pojmy jako zaměnitelné, jiní je vykládají jako vzájemné alternativy.
Ve stávajícím zákoně zcela absentují některé elementární pojmy, se kterými právní úprava následně pracuje, popř. jsou zmiňovány v rámci prováděcích právních předpisů. Jako příklad lze uvést výdejny zdravotnických prostředků, vzájemnou zaměnitelnost zdravotnických prostředků, vymezení jednotlivých druhů lékařských předpisů u zdravotnických prostředků a rozdílů mezi nimi, apod.

Zvláštní dotčené právní předpisy:
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních), ve znění pozdějších předpisů.

1.3.3.	Klasifikace zdravotnických prostředků
Výrobek je v současnosti označen a klasifikován jako zdravotnický prostředek výhradně výrobcem bez možnosti mocenského zásahu a účinné kontroly ze strany státních orgánů, z čehož vyplývá, že nejsou řešeny situace, kdy je nějaký výrobek očividně zdravotnickým prostředkem, ale přitom jako takový není výrobcem deklarován a je používán mimo systém poskytování zdravotních služeb. Zároveň existují i opačné případy, kdy je určitý produkt zařazen výrobcem mezi zdravotnické prostředky, aniž by vyhovoval zákonné definici, či měl jakýkoli prokazatelný terapeutický efekt pro pacienta. 
V současnosti je incidence těchto pochybení dle zkušeností Ministerstva zdravotnictví u cca 15 % doručených oznámení, kdy se výrobce zcela úmyslně snaží získat konkurenční výhodu a nižší sazbu daně z přidané hodnoty právě označením svého výrobku za zdravotnický prostředek. Příslušný státní orgán evidující zdravotnické prostředky nemá v okamžiku oznámení možnost autoritativního zásahu proti tomuto jednání, tudíž mu nezbývá nic jiného, než danému oznamovateli pouhým dopisem sdělit, že se na něj oznamovací povinnost nevztahuje, a to bez dalších sankcí.   
V praxi existují následující případy tzv. hraničních výrobků, které se definičně pohybují na samé hranici mezi dvěma či více blízkými kategoriemi výrobků:
zdravotnický prostředek x léčivý přípravek
zdravotnický prostředek x kosmetický prostředek
zdravotnický prostředek x biocid
zdravotnický prostředek x obecný výrobek
Pouze v případě sporu, zda se jedná o zdravotnický prostředek či léčivý přípravek, poskytuje aktuálně platná právní úprava relativně uspokojivé řešení, neboť svěřuje Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv pravomoc vydat autoritativní rozhodnutí podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. h) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 378/2007 Sb.“), kterým se stanoví, že určitý výrobek je či není léčivým přípravkem. 
Vzhledem k tomu, že definice léčivého přípravku se s definicí zdravotnického prostředku logicky vylučuje, je zřejmé, že označení výrobku za léčivý přípravek automaticky znamená, že takový výrobek nemůže být současně klasifikován jako zdravotnický prostředek. Důvodem, proč nelze označit ani toto řešení za dostatečné, je skutečnost, že neexistuje žádný orgán, který by mohl pozitivně rozhodnout, že daný výrobek je zdravotnickým prostředkem. Tudíž Státní ústav pro kontrolu léčiv sice může v konkrétním případě konstatovat, že se nejedná o léčivý přípravek, avšak to automaticky neznamená, že jde o zdravotnický prostředek. 
Další případy hraničních situací nejsou řešeny vůbec, a tak se státní orgány s těmito případy musí vypořádat čistě neformální exekutivní cestou, jež bývá ze strany povinných subjektů zpochybňována. Evropská i česká legislativa sice připouští, aby se ve zvlášť sporných případech obrátily státní orgány na Evropskou komisi, která by měla mít rozhodující slovo, nicméně tento institut není z kapacitního hlediska vhodný pro řešení stovek případů ročně, které musí příslušný správní orgán vyhodnotit a rozhodnout. Navíc rozhodování Evropské komise v tomto případě nepodléhá žádným lhůtám, tudíž využití dotyčného institutu může proces správné klasifikace velmi prodloužit, popřípadě i zcela zablokovat.
Tento stav posiluje spekulativní jednání některých subjektů, které parazitují na trhu zdravotnických prostředků, a získávají tak neoprávněnou konkurenční výhodu tím, že i přes nesouhlas státních orgánů označují svůj výrobek jako zdravotnický prostředek.
Pokud jde o klasifikaci z hlediska rizikové třídy, pak stávající právní úprava rozlišuje následující třídy: I, Is (sterilní), Im (s měřící funkcí), IIa, IIb a III. Do rizikové třídy I jsou zařazovány ty zdravotnické prostředky, jejichž rizikovost pro pacienta je nejmenší. Pro tyto zdravotnické prostředky jsou stanoveny nejmírnější nároky v rámci procesu posuzování shody s technickými požadavky a současně není vyžadována participace notifikované osoby na tomto procesu. Naopak zdravotnické prostředky rizikové třídy III představují pro pacienta nejvyšší míru potenciálního nebezpečí. 

	Příklady členění zdravotnických prostředků dle rizikové třídy:
I – obvazový materiál, berle, nemocniční lůžko, polohovací pomůcky
Is – sterilní obvazový materiál, sterilní rukavice 
Im – nemocniční lůžko s měřící funkcí, teploměr
IIa – kontaktní čočky, ultrazvuk
IIb – kondomy, infuzní pumpy, rentgen, transfuzní sety
III – implantabilní zdravotnické prostředky (kardiostimulátor, umělý kyčelní kloub, prsní implantát) a takové, které obsahují jako integrální část léčivý přípravek nebo zvířecí tkáň (např. prasečí kožní kryt)

Zvláštní dotčené právní předpisy:
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

1.3.4.	Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti
Požadavky na provádění klinického hodnocení zdravotnických prostředků a hodnocení funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, jsou ve stávajícím zákonu vymezeny naprosto nedostatečně. 
Přestože je klinické hodnocení v procesu posuzování shody do značné míry podceňováno či dokonce opomíjeno, jedná se o jeden z nejdůležitějších kroků tohoto procesu, neboť jeho výsledky ověřují klinickou účinnost a bezpečnost zdravotnických prostředků, která je dána interakcí s tělem pacienta. Nejedná se tedy o pouhou obecnou bezpečnost a funkčnost vycházející z technických parametrů. Nebezpečný může být totiž i takový výrobek, který pacientovi nijak přímo neublíží, ale neprovádí správně diagnostiku, na základě které by se zvolila adekvátní léčba. Nebezpečí tak může spočívat v omisivním chování poskytovatele zdravotních služeb nejednajícím s odkazem na diagnostiku nefungujícím zdravotnickým prostředkem, ze které nevyplývala nutnost patřičného zásahu.
V aktuálním legislativním ošetření této oblasti jsou velké nedostatky, které spočívají zejména ve značné roztříštěnosti jednotlivých vzájemně souvisejících ustanovení, jež by měla být soustředěna do jednoho právního předpisu, a taktéž v absenci stanovení některých esenciálních požadavků (např. kdo smí provádět klinické hodnocení). Zákon o zdravotnických prostředcích je přitom na úrovni zákona jediným předpisem, kterému věcně přísluší úprava klinického hodnocení.
Hodnocení funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro je svým významem v procesu posuzování shody rovnocenné s klinickým hodnocením. Tímto hodnocením se ověřuje diagnostická schopnost diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, především parametry specificity, senzitivity, přesnosti a reprodukovatelnosti. 
Na základě výsledků získaných pomocí diagnostických zdravotnických prostředků in vitro se stanovuje následná diagnóza a léčba pacienta. Je tedy zřejmé, že nedostatečné ověření funkční způsobilosti u diagnostických zdravotnických prostředků in vitro může vést k poškození zdraví pacientů a následnému finančnímu zatížení celého zdravotního systému. 
Dosavadní zkušenosti s procesem hodnocení funkční způsobilosti jsou mnohem méně uspokojující, než jaké jsou u klinického hodnocení, a to i s ohledem na velmi nedostatečnou právní úpravu této oblasti. Stejně jako u klinického hodnocení není legislativně stanoveno, kdo je odborně způsobilý provádět hodnocení funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, co může být považováno za referenční materiál, co je závěrečnou zprávou tohoto hodnocení, jaké má náležitosti, atp.
Výše uvedené nedostatky stávajícího zákona vedou k nepochopení procesu klinického hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti, jejich důležitosti a nepostradatelnosti ze strany adresátů právní regulace. Tento problém vychází z dlouhodobě prosazované koncepce, která zcela opomíjela skutečnost, že zdravotnické prostředky jsou společně s léčivými přípravky primárními produkty nezbytnými pro realizaci moderní medicíny. Vysoké nároky na klinickou účinnost jsou tedy naprosto legitimním požadavkem.
Dle ustanovení § 1 odst. 1 je účelem stávajícího zákona zajistit poskytování zdravotní péče vhodnými, bezpečnými a účinnými zdravotnickými prostředky, aby nedošlo k poškození zdraví lidí. Bezpečnost a účinnost zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro však nelze spolehlivě ověřit bez klinického hodnocení, resp. hodnocení funkční způsobilosti.
Roztříštěnost současného znění legislativy v oblasti klinického hodnocení lze demonstrovat na následujícím legislativním rozboru:
Dle ustanovení § 4 odst. 3 stávajícího zákona, na trh může být uveden pouze zdravotnický prostředek, u kterého byla posouzena shoda jeho vlastností se základními požadavky. 
Dle přílohy č. 1 bodu 6a nařízení vlády č. 336/2004 Sb., prokázání shody se základními požadavky musí obsahovat klinické hodnocení podle přílohy č. 10 k nařízení vlády č. 336/2004 Sb. 
ࠀࠔࠖ࠲ࡄࡐ࡮ࡰࢬघचमर॔ड़ॸॺ਎ਐ਒੶દપબૈ૊૚헙듂�슘纊毂쉝쉑詃쉾ᔚ함豯ᘀ扨ग㜀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ酨䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ䠀Ī࡜憁ᙊ̤jᔀ함豯ᘀ䵨睍　ᩊ䌀ᙊ唀Ĉ࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ摨湬䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ摨湬㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀ멨᥷㔀脈䩃࡜憁᱊ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁᱊ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔌ함豯ᘀ扨गᘆ੨핫ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀᱊尀脈䩡ᔒ함豯ᘀ扨ग㔀脈࡜ᔒၨ왖ᘀ荨﨨㔀脈࡜ᘌɨ蠞㔀脈࡜᪁ࠀࠖࡄࡐࡰࢬࢮघचर॔ड़ॺપબ૊૒൶ฒìÛ�Û였Æ�Û�Û�Æ딀¢ꈀÆ딀ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ሀ␃ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áሀ૚ஂ೚ഊഠഢാ෺ฎ࿊࿮Ⴂჰᅒᅸᆤᆦᆨᆰሎሔቆቈቖጦ죲뫲꿲ꇲꆓ禅慭浕祉ᔗ함豯ᘀ器옵䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ蝨㰇䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ쭨㹗䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ읁䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ켩㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ湨ꍸ㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ䩨䥨㘀脈䩃࡜憁ᙊᘔ౨츨㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ쥨㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ٨฿㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ酆㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ䅨Ṡ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊ᠀ฒ໤ྡྷ࿊ᅒᆨቘኼጠᎆᘄ៚ᩄ᪊᪴᲼ḚîîÛ였îîî¯鰀‹謀̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ჵƒሀ␃؃Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ჵƒᘀ␃؃Ĥ萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ჵƒ̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧⼷¿ሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Á̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ကጦፀፒᎂᏢᐆᔶᖔᖚᖤᗊᗒᘂᩄ‰⁰⁴⃎⃼ↂↄ⇆��뫆뫆욮ꃞ蒒磞櫞橜䁎ᔚ함豯ᘀ㭨ꔷ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ䱨豓㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ쨔㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ䅨Ṡ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ戄㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ戄㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ茐㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ酨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ멨팋䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ둨К䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ酆䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ㭨ꔷ䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊ᠀Ḛᾦῌ ‰⇼⑐⑴ⱜⲘ⹀⹤⹦⹮㊠㋜îîî�Ä넀Ä넀œ넀Ä謀œ넀̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧歡üሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Á̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧⼷¿̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ჵƒက⇆⇚⇺⇾∀∄⎐⎒⎮␖⑎⑐⑴⑶⑸⑼❸➦⠞⡞⣤⤤⨐⩎ⱜⲘⲚⲜⲞⲢ쳘뻘ꊰꊰ钾쳘뻘뺆빸빸빪应僘Øᔚ함豯ᘀ䅨Ṡ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ켩䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ䝬㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ㭨豨㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ楨՟㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ湨ꍸ㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀh㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ�鼲㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ䅨Ṡ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ㭨ꔷ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ읨㸮㸀Ī䩃࡜憁ᙊᴀⲢⶰ⸼⹀⹢⹤⹦⹶⺐⺦〦ばウマㆸ㇆㇈㈚㉄㉘㊞㊠㋚㋜㋤㎤훲볈覔홡끓Eᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ慨ﱫ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ졨르㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ౨츨ᘀ౨츨㸀Ī䩃࡜憁ᙊᘔ౨츨㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ處㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ㭨ꔷ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ慨ﱫ㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ൨꬯㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ慨ﱫ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᤀ㎤㎨㎪㎸㐰㓢㔰㕄㕖㕚㖔㖖㖞㟒㟔㟶㟸㠀㣌㣘㤰㤲㥔㥖㥞㫂㭎㭨㭸㭺뫖ꊮꋖ꺺횢횔蚢ꉺ泖汞Pᔚ함豯ᘀըꙫ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ佨ᅒ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀh씑㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀꩨ챞䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀꩨ챞㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ慨ﱫ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ罨鈕䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ罨鈕㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ㵨텸㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀｨꅣ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ퍨녟㸀Ī䩃࡜憁ᙊᴀ㋜㕚㖖㟔㟸㤲㥖㳐㴌䄔䄖䄞䆊䆠䇴䈈䈦䉔ê휀ê휀ê휀ê휀ê였³ꄀ“錀“錀“ሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	ᄀ킄ሂ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$葠ː摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Á̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ᄀ㭺㭼㮔㮖㮮㮴㯌㯒㯦㯪㯺㯼㰊㰞㱆㱈㳎㳐㴊㴌䀂䁒䁔䂾䃰䄒䆐䆦䇂䇰䇴䇶䈈䈊䈦䈨䉔䉖쿛돁馥莎碎馎饬饠饬饬饬lᔗ함豯ᘀ﹨개䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ�䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ佨蹩䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ蝨መ䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀꩨ챞㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀꩨ챞㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀࡨ鼲㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀ詨㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀըꙫ㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀ湨씷㸀Ī䩃䩡─䉖䉤䉦䉨䉪䉾䊀䌴䌶䍌䍎䍶䐜䑦䒼䓼䔆䔤䔲䖠䖴䙐䚢䚤䛐䛞䞈䞊䢂䢠䢢����췳춿춱춥覗篍쵕춥ᔗ함豯ᘀ恨ช䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ큨晆䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ൨썜㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ൨썜㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ硨똃㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ띨�㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃䩡ᔚ함豯ᘀ湨씷㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ침博㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ�䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ㝨煊䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡Ḁ䉔䉨䉾䌴䍌䍮䙐䚤䞂䦸䨌䨎䨖䩚䲮ñññ�É�´준ÜꌀÜ鈀̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧汱|̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧䱰øሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Á̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	฀䢢䥄䥎䦀䦂䦚䦞䦠䦴䦶䦸䨊䨌䨖䩢䪸䫒䫔䫤䫦䫨䫪䫼䭔䮘䲪䲬䲮䲶䴨䵀䵌죤꺺隢誢红極極疢嶢嶢冢¢ᔗ함豯ᘀ镨娳䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ앨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ湨씷䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ鰳䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ靨愕䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ煨籬䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ൨썜䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ൨썜㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ൨꬯㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ灨㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ鹨ᱴ㸀Ī䩃࡜憁ᙊἀ䵌䵎䵐䵘乌乘乾亀亂亨亾佊佌低佐佔佖佲侊偬偾儒兊児兴冖冼웏웧뫧껧钢钆碆钆彭彑ᔚ함豯ᘀ큨鵅㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ흨㹛㸀Ī䩃࡜憁ᙊᘔཨꁃ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ᭨踍㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀꍚ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀꍚ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ큨鵅䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ㭨ꔷ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ쁎䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ앨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ湨씷䌀ᙊ尀脈䩡ᨀ䲮䵐低匨哮啂噐圼妆嫼屼峐帤彖慆挠îÝ�Ê�Ý�¹뤀¦뤀•뤀„̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧稌à̤搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧༌ሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧壡Ž̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧壡Žሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Á̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧嫢£̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧㿅óༀ冼凸刚剖剚劚努勦勨匤匦匨匪匮匰叔另呶咶哪哬哮啂啄啊喦喰噌噎꺺ꋤ袖衺홺湺呢隢䡢湢ᔗ함豯ᘀꁨо䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ൨썜㘀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ౨Ἇ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀꍚ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀꍚ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ큨鵅䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ湨씷䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ⹨�㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ큨鵅㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ౨Ἇ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ흨㹛㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ꽨詘㸀Ī䩃࡜憁ᙊᰀ噎噐噒噘嚬回囬圸场圼圾坄坒垰埰埲埴堂墴壆壒奆妀妄妆妈妎嫸嫺嫼嫾嬄完富屸屺屼쏏럛껳껳ꋏ쎖裳決汞泃ᔚ함豯ᘀ恨쀧㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ蹘㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀṨ끦䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ蹘䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ鰳䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ౨Ἇ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꍚ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ큨鵅䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡␀屼峎峐峒峘島嵤嶤巒巠帠帢帤带帬庐庒廄廔廘彔彖彘恼悀悔惔惖惘愀쳘듀뒨邜삨쳘蒴蒴蒴�檄憄憄Uᔗ함豯ᘀ歨녜䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䕨荢䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ౨慺㜀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ౨慺䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ表䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ桨텾䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ౨Ἇ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꅨ㵄䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ蹘䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ륨ᱢ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ륨ᱢ㘀脈䩃࡜憁ᙊᴀ愀愒慂慄慆慈慎挜挞挠挢挨搖摜摞摠摢摨敶數敺敼斂杜杰杲枚枠枾쿛럃�쎟龷�쎟龷鿛럃薟歺啠ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ٨฿䌀ᙊ愀ᙊᔝ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀ葨豂㔀脈䩃࡜憁᱊ᔗ함豯ᘀ㡁䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ鱨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ౨慺䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᅨ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ౨Ἇ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ豨幇䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ㕨⑙䌀ᙊ尀脈䩡ᰀ挠摠敺杚杜杲枚枢柾桲棠棢棪椄îî�É똀¶ꌀ•蜀v똀¶̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧楝Ãሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	ሀ␃؃Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧稌aഀ枾柼桬桰桸棞棠棢棨棪椄楨楪楮榤槄槚槞槠槦樢樸櫆欆歜歞毲洠浞浠液涴�폪쟪볪뇪迪皁梏Zᔚ함豯ᘀ佨뤖㔀脈࠷䎁ᙊ愀ᙊᔚ함豯ᘀ佨뤖㘀脈䩃࡜憁ᙊᘔ౨츨㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ佨뤖㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ佨뤖㸀Ī䩃䩡ᔔ함豯ᘀ嵨썩䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ읨㸮䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ챨츧䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀꩨ谳䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ嵨썩㔀脈䩃䩡ᔔ함豯ᘀ٨฿䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग㜀脈䩃䩡ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀᥨ䌀ᙊ愀ᙊἀ椄楨歞浠涴淎潤瀀獪玪玬玴珀琖甸疌皲眚ñàààà찀¹뤀¦“àሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧ኣµሀ␃؃Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	ᄀ涴涺熈熚燸燺爆犀狊独猨獢獨獪玐玠玦玪玬玲玴珀琜瑴瑶甜甴甸疊뻉돪ꂨ颳極嵵俪ᔚ함豯ᘀꍨ딒㘀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ乨罉㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀ䉠㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀ쵨舃㔀脈䩃䩡ᔔ함豯ᘀ쵨舃䌀ᙊ愀ᙊᔏ함豯ᘀ鑨癡尀脈ᘎ㉨E䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ嵨썩䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ鵨渓䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ楨椒䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ票轙䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ⥨ᕨ䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ㭨豨䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ佨뤖䌀ᙊ愀ᙊᰀ疊疌疒瘒瘞癞癦皢皬皮皸眖禊竌筎箎箜箦簈粘糞紜紞素紨絎緀縰縲罊罚脾腀腄腪腸臮臰臲致臶��ꗧ髧ꗧ髧迧辄杳ᔗ함豯ᘀ泌㈾䌀ᙊ䠀Ī䩡̡jᔀ함豯ᘀ፿　ᩊ䌀ᙊ唀Ĉ䩡ᔔ함豯ᘀ뉨葢䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ硨䭶䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀըW䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ楨챝䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ酨ḗ䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ乨罉䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀｨ鄰䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀɨ୭䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ൨꬯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔚ함豯ᘀꍨ딒㸀Ī䩃࡜憁ᙊ⠀眚睸硄磨禄竐箖粜索縰繆罰肮脾臶荀萒蚚蛨蠢裈觺îîÝîîîî찀Ìîîî̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧癸K̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧洂̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ᔀ臶臸芈苈荀荂萒萔蒎蓎蚚蚜蛨蛪蠢蠤蠨衚袞袪裄裆裈裊裎褲襠襤襨襮襲觸觺觼言譾讂诔诖퓵퓵퓉퓵퓵퓵풾퓵풾퓵ꚲ醚醦풲퓵늅楷ᔚ함豯ᘀꁨ챠㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀꁨ챠㘀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ㸀Ī䩃䩡ᘑ荨谊㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀ함㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀ酨ḗ㸀Ī䩃䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃䩡ᔔ함豯ᘀ୨�䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ㭨豨䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ⹨�䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ硨䭶䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀըW䌀ᙊ愀ᙊ☀觺讂诖诘诮豖豴豼蹺辆迦邀鈦鑄ì�È됀¡ꄀ¡谀Œ谀{笀{̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áༀ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧撇ṳ̂̀␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧❠Àሀ␃؃Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧❠Àഀ诖诘诬诮豖豲豴豺豼賞賬跐跒踲蹶蹺躂軾輾辂辎鈘鈚鑄쯙꾽螕羕捱喕䞕•ᔚ함豯ᘀ䉠㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ쵨舃㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀս㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔏ함豯ᘀ㸀Īᔚ함豯ᘀ乨罉㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ쵨舃䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁᱊ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁᱊ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀᱊尀脈䩡ᔚ함豯ᘀꅨ�㔀脈䩃࡜憁᱊ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᜀ鑄鑾钀鱜鱞鵆鵐鶪鶲ꄌꄠꇄꋦꌦꌬꏊꐘꒄ꒘ꗊꘘ꙼ꚶꠢꡬꢨꢴ꣺꤂꧞꧰ꨦꩤꩦ쳘샘듘샘꣘鳘郘샘蓘磘泘揘듘쳘埘Øᔗ함豯ᘀ鉨剖䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ笥䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ恨쀧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗཨꁃᘀཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀըW䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ絨핵䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꍨ둂䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ쵨舃䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ乨罉䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⹨幇䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ륨ᱢ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ륨ᱢ㘀脈䩃࡜憁ᙊ℀鑄钀頼馌髂魚鱠鶨鶪鶴鿼ꋨꔚ꜆꣸꣺꤄ì휀×였Æ대×휀 휀×휀×휀×輀̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ሀ␃؃Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Áကꩦꩨꯢ꯼걖걠겈금깈꿨꿰댠댨뎨뎰뎲됰됲둠둼뒄뒌뗔뗞뛴뛺띮랖렾롾뤊뤌멾뫢뭪쏏럧ꯧꯧ鿧袖ᔗ함豯ᘀ轨ᙱ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ酨ጮ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀཨꁃ㔀脈䩃࡜憁᱊ᘑ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ쵨舃䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀըW䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ恨쀧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ鉨剖䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꙨ쥓䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀս䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ≨䌀ᙊ尀脈䩡∀꤄ꭈ곀꼾꿢꿴낒냾녤뇢닺뎤뎨뎲됲둾뗎뛴띮럈뢒êêÙ�Ù�Ù�Ù�Æ였¯�Ù�Ù꼀ᘀ␃؃Ĥ萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	᐀뢒뤄릆머밶뷀뷂뷌븜뺖뽨쁦셠쉀심쎊쓆옘웮ìì휀×였³대×ꈀ¢ꈀ¢ꈀ¢¢ꈀ̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؃Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ뭪뮀뮒뮶믂믪믾밀밴밶붎붼뷂뷊뷌븜쀌쀺쁠쇈쇘숦숪숺숼싲쌈쌴썌썰썲쎄쎆온옸윰읬읮쨜쨞쫸쫺쮘쮴쮶꧃ꧧꧧ鷧ꧧ쿧釧薑ᔗ함豯ᘀ恨쀧䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ앨〧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ≨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꅨ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀս䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ쵨舃䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀըW䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ镨됂䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ啨嘆䌀ᙊ尀脈䩡Ⰰ웮젆쥮쨬쬶챎첆쳨쵆춶츴캮컬켲쾠쾢è퐀Á뀀›言Š言Š言Š言Š言›̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧❠Àሀ␃؃Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Áᘀ␃؃Ĥ萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ༀ쮶춎춲춼츈쾢쾪쾬퀐풠풶퓲픲햌햠����������������쿳쇳뗳뗳꧳鷳釳觳潻坣cᔗ함豯ᘀ≨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ੨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀᱊尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁᱊ᔏ함豯ᘀ읨넆尀脈ᔗ함豯ᘀ홨詉䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀըW䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ癨뱷䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ镨됂䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ쵨舃䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ轨ᙱ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ笥䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᴀ쾢쾬퀐킘톎튞퍸폒퐦푞픶헦훐������îÙ저È저È저È저È저È저´ꄀ¡ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ௗÃ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ሀ��������������쏏냧誖誖纖疊ᔗ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ恨쀧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ幨ち䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ晨煓䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ끨᩻䌀ᙊ䠀Ī࡜憁ᙊ̤jᔀ함豯ᘀ끨᩻　ᩊ䌀ᙊ唀Ĉ࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ੨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ蝨㰇䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀըW䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ흨�䌀ᙊ尀脈䩡␀�������êÙ�Ù�Ù�Ù저È저È저³저È저È대̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧އ<̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧އ<̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	᐀賂ﯮﰶﱒﲆﵬﵰﶌ﷘﷚﷬DŽ
Ǣ
Ȍ
Ʉ
ˈ
˖
͎
͐
͔
隢誢红红犢暢媢誢fᔗ함豯ᘀ荨쑕䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ뽨歍䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꕨ∛䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ捨籧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ聨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ顨켑䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ㹨⼀䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᵨ縒䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ荨灻䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ癨뱷䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꘀ䌀ᙊ尀脈䩡℀鹿梅漢ﱄﴰ︂Ű
͒
Ԛ
߈
਴
಄
îîÙîîÄ쐀¯騀š̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧䶿k̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧Ⴥª̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧އ<̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧އ<ༀ͔
͖
Ү
Ԕ
Ԝ
Ԟ
Պ
Վ
զ
ږ
ڮ
݊
ݾ
߈
ߐ
਴
਼
ಊ
ಎ
ಐ
ೲ
೺
ඊ
ච
෌
า
ึ
๨
າ
쏏럧럧ꯧ鎟鎟薟ꮟꭼ摰䱘ᔗ함豯ᘀ�䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ፨ᕚ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꥨ㝼䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ≨䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ౨츨䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ蕨ㄞ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䝨㌌䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ聨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ葨ʼn䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ뱹䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ뽨歍䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ앨ꨐ䌀ᙊ尀脈䩡ᰀ಄
ಆ
ಐ
ೲ
ཞ
ᅘ
ኲ
ዮ
ᖠ
ᡆ
ᢂ
ᢆ
ᢐ
᢬
ᩤ
ᶨ
ℨ
Ⅲ
⇐
î�Û였Æ꼀œ였Æ鰀Æ�Û였Æ였îሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Áᘀ␃؃Ĥ萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧箰̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀາ
ໂ
໢
໪
໬
༚
༢
ཛྷ
ུ
ྌ
ტ
ᅖ
ᅠ
ᇄ
ᇎ
ᇜ
ᇪ
ሬ
ሺ
ቖ
በ
ኲ
ዬ
ዮ
ዶ
ᐐ
췛쇛뗧떩떩邛芛璛暛墛땊çᔚ함豯ᘀ剨ⱛ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ剨ⱛ㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ뱹㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ䝨㌌㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ⥨ᕨ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᘔཨꁃ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ੨䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀᙨ䜊㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ聨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꥨ㝼䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ杨逕䌀ᙊ尀脈䩡ᤀᐐ
ᐰ
ᐲ
ᐶ
ᑶ
ᕸ
ᖂ
ᖞ
ᖨ
ᙬ
᛾
᜞
᜶
ᡆ
ᢀ
ᢂ
ᢆ
ᢎ
ᢐ
᢬
ᣦ
쿛뫃껃銠的梒깜깐깂ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ蕨ㄞ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ剨ⱛ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ剨ⱛ㘀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ蕨ㄞ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀと䈙㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀꥨ젂㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ౨츨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ굨㩖䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ≨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꥨ㝼䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꥨꔚ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᙨ䜊䌀ᙊ尀脈䩡᐀ᣦ
᣶
ᤀ
᥂
ᦘ
᧘
ᯀ
ᯐ
›
₄
ₘ
₸
⃄
℔
№
℞
Ω
℮
Ⅸ
ⅸ
⇐
⇒
⇖
⇸
∘
∜
⊚
⊠
⊢
⊤
⊨
⊸
⋆
⋊
⍨
⍸
⎬
⎶
␌
␠
⑎
⓸
⓾
┨
▦
웏몮ꋧ꺖꺊狆쿧ᔗ함豯ᘀꥨ젂䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䙨ၫ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ�㸣䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᵨ縒䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ癎䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ湨㉔䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ﹨譲䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ덨瑱䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᙨ䜊䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ፨啄䌀ᙊ尀脈䩡Ⰰ⇐
⊢
⎸
☂
⩄
ⷤ
ⷦ
ⷰ
〲
ム
㈀
㌖
㖸
㙨
㢼
㩶
㩸
㪂
㪪
㰎
㸘
îÙ�Ù�Æ�Ùî�Ù�Ù³대Ù�ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧媕8̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	᐀▦
▬
⛨
⛪
⛲
✲
❆
⟊
⠌
⠒
⡒
⭸
⮘
⮚
⮰
⮸
⯬
⯰
⯲
⯴
Ⱆ
Ⱔ
Ɒ
Ⲱ
ⴶ
ⵀ
⶘
ⶠ
ⶨ
ⶪ
ⷦ
ⷮ
⽔
⾢
⿴
〬
틞웧뫧껧ꋧ纊�Zᔗ함豯ᘀ⹨䰢䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ湨㉔䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᵨ縒䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⹨�䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ੨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ佨赮䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᙨ䜊䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ恨쀧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䁨噕䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ덨瑱䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ蕨ㄞ䌀ᙊ尀脈䩡⌀〬
㉂
㊀
㍾
㎂
㑬
㒤
㓜
㔺
㕸
㘺
㙈
㛒
㛔
㛞
㛢
㛬
㛼
㠮
㢂
㣎
㣲
㩊
㩖
㩶
㩸
㪀
㪂
㪪
㮰
㮲
㮶
㯎
㵪
�쿳隟肋璋棳桜óᔗ함豯ᘀ蝆䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ瑨奔䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᔔ함豯ᘀ蕨ㄞ䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᘑཨꁃ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꕨꜵ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ卨๗䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⁨㠌䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⹨䰢䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ艼䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䁨噕䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡℀㵪
㷒
㿢
䀈
䆸
䊺
䊼
䋖
䌈
䌊
䍔
䍚
䏚
䏜
䏲
䐮
䐰
䑈
䑾
䒂
䒚
䓌
䓎
䓐
䔎
䔨
䕆
䕈
䕲
에얺킯킺鞣羋楴譝靝冋讗靑ᔗ함豯ᘀꭨ㔛䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꁨ琼䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ摨儠䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ摨儠䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ흨脑䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ魨腪䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ⍨㕵䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ楨椒䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀᵨ㼣䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ㕨㵰䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ䡨蕖䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ㕨㵰䌀ᙊ尀脈䩡ᰀ㸘
䀌
䆰
䏜
䚊
䡢
䥊
䧆
䩜
䫨
䮶
䰨
䴚
䵼
京
侲
侴
侾
倌
偠
êêê�Ù�Ù�Ù�Ù저È뜀¤ꐀêሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧❠À̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ጀ䕲
䖶
䗒
䘒
䙘
䙶
䙸
䚊
䚌
䚎
䧚
䧲
䳴
䴂
䶞
䶶
丂
乲
亂
亐
亦
亪
侰
侲
侴
侼
侾
俀
倌
偦
偰
僌
儘
쿛쏧쏧쏛쎷쎫鿛鿛쎓쎈썼恮哃鿃ᔗ함豯ᘀ⁨㠌䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ䑨籉㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ蕨ㄞ䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀꕨꜵ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ浨Ⱞ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⑨녧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ艼䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ轩䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ걨๻䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ흨脑䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⹨�䌀ᙊ尀脈䩡 偠
傤
冨
刜
动
匒
厂
叠
吪
咖
哒
嗎
嘈
囖
垤
塒
夂
孈
峼
崔
嵊
嶆
幬
彊
忰
悬
îîîÙîîîîîîîîî̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ᤀ儘
剦
劤
劦
勒
匊
協
卜
噴
嚰
塾
墚
壂
夀
孂
孆
孈
寪
寮
峼
嵄
嵆
嵈
憴
懬
懮
抶
挼
捼
揈
揺
搄
搪
搰
擶
龫螓쿳捯坯埛ᔗ함豯ᘀဟ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ빨䜯䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ佨赮䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䑨籉䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ蕨ㄞ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⑨์䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ�㸣䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀս䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ婨頻䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⹨䰢䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ浨Ⱞ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᩨf䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡∀悬
戜
抶
搮
敜
昪
桜
橼
橾
檈
檸
歨
氊
沸
浪
湦
潺
瀶
îîîî�Ê쨀³îîž̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ᘀ␃؃Ĥ萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧䵯ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧䵯̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ᄀ擶
敘
敜
昬
桜
桞
榈
槌
橈
橸
橾
檆
檈
檊
檸
櫔
櫖
櫚
歮
歾
殶
毄
湺
溨
澘
澚
瀔
烖
烤
焂
煂
牨
犀
狨
麬뫧銺拧拧囧çᔗ함豯ᘀ浨Ⱞ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⭨�䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀṨ騊䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ畨⥒䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ⁨㠌䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䑨籉䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ䑨籉㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀɨ鑀䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ謟䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ卨筯䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᥨ~䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀဟ䌀ᙊ尀脈䩡℀瀶
灼
煺
牘
狢
疔
眂
睾
砐
确
碪
礞
秢
竰
籪
翎
肰
脸
脺
腄
腾
ì�Û�Û�Û�ÛÛ�Û�Û�ì쨀·뜀ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Á᐀狨
猘
砤
砲
祎
祢
笊
笠
糂
糔
絆
綊
綢
綺
緘
縘
脺
腂
腄
腼
腾
臂
臄
臦
興
舊
茤
茴
菬
萴
銠疄葧杵杙Kᔚ함豯ᘀ᭨踍㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀᙨ䜊㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔝ함豯ᘀ扨ग㔀脈⨾䌁ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ⹨䰢㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ⹨䰢㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀɨ鑀䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ卨筯䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᑨ뽽䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ뽨썖䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀṨ騊䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ浨Ⱞ䌀ᙊ尀脈䩡ᴀ腾
臄
舊
茐
蓈
蓼
蔰
蕴
藖
蘆
蛞
蟬
袤
諺
譊
论
豲
赒
趎
跊
ê휀Æ였Æ였Æ였Æ였µ딀µ휀Æ였Æ휀×̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧䰤̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ሀ␃ሃ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀̤摧兘Á̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ጀ萴
薖
藔
藖
蘄
蛞
蟐
蟨
袞
袢
袤
襊
襮
视
览
訌
訞
諎
諦
諶
諺
謤
謲
謴
论
诮
趌
趎
跈
跊
훲훲훈훈뫈뫈곈黈좬捱Rᔠ함豯ᘀ�茎㸀ت䩃࡜憁ᙊ眀h傰ᔚ함豯ᘀ�茎㘀脈䩃࡜憁ᙊᔠ함豯ᘀ扨ग㸀ت䩃࡜憁ᙊ眀h傰ᔚ함豯ᘀ聨㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ䙨ၫ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ٨〬㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ᭨踍㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀとḀ㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ⑨์㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ幨ち㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᴀ跊
跌
跤
踔
踤
躘
躢
軌
郈
鉤
銸
钎
霔
頢
頤
î�Ç뤀¹뤀¹ꠀ¨騀¨ꠀ¨贀ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጎ̤̀搒Ġ
ꐔx♀愀̤摧兘Áက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	฀跊
跌
跢
跤
踔
踢
踤
踸
躘
躠
躢
軌
軔
轰
辂
迂
迄
迾
遒
郂
郄
컜낿邠窅穮噢䩢㹢㹢ᔗ함豯ᘀ﹨鈨㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀꕨꜵ㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ᭨踍㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ婨頻㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ蝨መ伀J儀Jᔟ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔟ함豯ᘀ蝨መ㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔜ함豯ᘀ扨ग䌀᱊伀J儀J愀᱊ᔜ함豯ᘀꅨ�䌀᱊伀J儀J愀᱊ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀꅨ�㔀脈䩃࡜憁᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊ᐀郄
郈
郐
酺
醲
鉢
鉤
銶
銸
鎤
鑂
钊
钌
钎
閔
閦
陌
雐
霐
霒
霦
靨
鞸
頞
頢
頤
頮
顎
骔
틞�궸ꋪ皁塣塌ᔗ卨筯ᘀ卨筯㔀脈䩏䩑ᔔ卨筯ᘀ卨筯伀J儀Jᘎ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ❨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀṃ伀J儀Jᔔ함豯ᘀㅨ鈋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ᭨踍伀J儀Jᔔ함豯ᘀ앨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ큨夀伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�䁔伀J儀Jᔚ함豯ᘀ�䁔㘀脈䩏䩑࡜ᔗ함豯ᘀ큨夀㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ⁨砛㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨鈨伀J儀Jᰀ頤
頮
顎
飪
骖
骘
骢
髌
鮊
鰜
鲜
鳲
鹨
齮
ꁦ
ꅮ
ꅲ
ꅼ
ꆬ
ꐐ
ñàÓ씀Å됀´꜀§꜀§꜀§팀Å씀´ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ഛŽက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧潓{ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧潓{ጀ骔
骖
骘
骠
骢
骺
髊
髌
體
髤
鮒
鮢
鮬
鮮
鮸
鰆
鰜
鲘
鴦
鴾
ꅬ
ꅲ
ꅺ
ꅼ
ꆌ
ꆬ
ꇂ
ꇈ
ꇔ
ꇤ
ꇲ
ꇴ
쫖麩袓衼烢婥剥Zᘎᕨ�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㹨핑伀J儀Jᔔ함豯ᘀᥨ렻伀J儀Jᔗ함豯ᘀ뉨䁪㔀脈䩏䩑ᔗ함豯ᘀ᭨踍伀J儀J尀脈ᔔ함豯ᘀ᭨踍伀J儀Jᔔ卨筯ᘀ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ걨읓伀J儀Jᔔ함豯ᘀ穃伀J儀Jᔔ함豯ᘀཨᐐ伀J儀Jᔔ함豯ᘀၨܥ伀J儀Jᔗ함豯ᘀၨܥ㔀脈䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ卨筯伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jἀꇴ
ꈆ
ꈌ
ꉆ
ꉼ
ꊄ
ꊆ
ꋈ
ꋶ
ꌸ
ꍸ
ꎴ
ꎸ
ꏈ
ꏨ
ꏪ
ꏬ
ꐌ
ꐲ
ꑐ
ꔴ
ꔶ
ꗴ
ꘀ
ꘊ
ꘔ
ꘖ
ꘘ
Ꚑ
Ꚛ
ꚮ
꛾
꜀
Ꜥ
Ꝣ
ꢠ
꣖
짔뎾뺨閝誾詿빿빴빩瑩瑩瑩瑩瑩즾庾ᔔ함豯ᘀꡨ꼳伀J儀Jᔔ함豯ᘀ❨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ詨伜伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⅚伀J儀Jᔔ함豯ᘀꥨ�伀J儀Jᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀ聨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ硨題伀J儀Jᔔ함豯ᘀ浨酲伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀᥨ렻伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㥨졮伀J儀Jᔔ함豯ᘀŨ렳伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㹨핑伀J儀Jᔔ함豯ᘀ艨罉伀J儀J␀ꐐ
꜂
ꪌ
걶
긢
긤
긮
깾
꽆
뇴
뇶
눈
뉒
뉜
똂
뙖
럤
럦
îîá팀Ó숀Â²ꐀ¤–îጎ̤̀搒Ġ
ꐔx♀愀̤摧兘Áጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ༀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx♀愀Ĥ摧兘Áက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᢇጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᢇఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ᄀ꣖
ꥀ
ꥨ
ꦮ
ꧬ
ꨄ
ꨘ
ꨚ
ꨜ
꩚
ꪊ
꫼
ꭄ
꯬
갈
긤
긬
긮
깾
껠
껬
꾮
꿄
뀄
낺
넺
녘
뇶
눆
눈
�짪뻵돵꯵钠負膠腹負檠Zᔟ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔜ함豯ᘀꅨ�䌀᱊伀J儀J愀᱊ᘎ≨ᱨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꭨ갏伀J儀Jᘎᕨ�伀J儀Jᔗ함豯ᘀ蝨መ㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ蝨መ伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㹨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ쭨荏伀J儀Jᔔ함豯ᘀ葨䍫伀J儀Jᔔ함豯ᘀ周㩞伀J儀Jᔔ함豯ᘀᥨ렻伀J儀Jᔔ함豯ᘀ洷伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᴀ눈
뉒
뉚
뉤
돪
돴
됞
될
땠
떼
뗎
똀
똂
뙔
뙖
뙘
뙚
럦
럮
런
롦
릀
맚
뱸
벎
봸
봺
붚
빂
태탄킸麬킬蒐秜淜拜埜䳜埜ᔔ함豯ᘀ慨땋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뵨؋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ౨ᙗ伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ聨帵伀J儀Jᔗ함豯ᘀ鹨땔㸀Ī䩏䩑ᔚ함豯ᘀ�⠨㘀脈䩏䩑࡜ᔚ함豯ᘀ㭨ꔷ㸀Ī䩏䩑࡜ᔗ함豯ᘀ恨ช㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ쉨୓㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀⅵ㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔟ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩏䩑䩡ᰀ럦
런
롦
률
맮
멎
모
뭖
밮
뱲
볊
붚
뾪
쀜
삂
쉢
쌔
쎲
쏰
쓸
쓺
씄
앜
잀
줪
ñàÓ팀Ó팀Ó팀Ó팀Ó팀Ó팀Ó팀Ó팀ñàఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	᠀빂
비
빆
빰
빴
뺀
뺎
뺴
뻌
뼌
뼦
뾦
뾨
뾪
삂
삄
샐
쇴
숴
쉢
쉤
쌔
쌖
쌪
썸
쎬
쎲
쎴
쏰
쏴
쏶
쐚
쑚
쓴
쓶
쓺
퓟짟퓟퓪뻉뺳鶨螒ꢒꢒ鋉鉼銨銨晱鉱[ᔔ함豯ᘀ㹨핑伀J儀Jᔔ함豯ᘀｨ鄰伀J儀Jᔔ함豯ᘀ彨茳伀J儀Jᔔ함豯ᘀ멨杭伀J儀Jᔔ함豯ᘀ��伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ腨譆伀J儀Jᔔ함豯ᘀꡪ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ렄伀J儀Jᔔ함豯ᘀ嵨镖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䙨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⍨␉伀J儀Jᔔ함豯ᘀᅨ؋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ聨帵伀J儀Jᔔ함豯ᘀ葨戏伀J儀J⌀쓺
씂
씄
앚
앤
앸
얺
얼
엢
엤
옒
욢
음
읺
일
졸
좖
줢
줦
줨
첞
철
첢
쳴
쳶
쵄
춐
캴
캶
켸
코
쿈
쿬
탒
샋훭횵횪鿭貔皁臭毭臭惭嗭íᔔ함豯ᘀ周䈃伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㹨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ周㩞伀J儀Jᔔ함豯ᘀ腨괐伀J儀Jᔔ함豯ᘀɨቭ伀J儀Jᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�鴄伀J儀Jᔔ함豯ᘀ걨읓伀J儀Jᔔ함豯ᘀ捨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ偨䜱伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䙨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ慨땋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㹨핑伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀J℀줪
쩼
춒
쿀
탐
탒
태
텔
툸
픊
플
픠
핪
해
�
�
�
�
îîá팀Æ딀µ¥需—î—ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ༀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx♀愀Ĥ摧兘Áက␃ᄃ얄ሂ⁤ā᐀碤怀얄愂̤摧ྫ¬ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ྫ¬ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ྫ¬ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ᄀ탒
탚
태
텒
텔
텖
텘
퇞
퇬
툞
툲
툶
퉀
틨
틪
퐼
푚
플
픞
픠
핪
핲
헰
혘
혪
혮
훌
훖
훸
휢
휤
컖믖컖곖貜臸歶腣腘腍ᔔ함豯ᘀ歨ᤊ伀J儀Jᔔ함豯ᘀⅵ伀J儀Jᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뵨؋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ彨茳伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔟ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔟ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔜ함豯ᘀꅨ�䌀᱊伀J儀J愀᱊ᘎ≨ᱨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ멨᥷伀J儀Jᘎᕨ�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ聨帵伀J儀Jᔗ함豯ᘀꭨ갏㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀꭨ갏伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀JḀ휤
힀
힒
ퟄ
ퟎ
ퟸ
퟾
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
�
폞죞죞늽鲧醧箆醆玧枧岧ꝑ{ᔔ함豯ᘀ䙨頁伀J儀Jᔔ함豯ᘀ걨읓伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䙨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⍨␉伀J儀Jᔔ함豯ᘀ偨䜱伀J儀Jᔔ함豯ᘀꭨ갏伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀᙨ㐂伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뵨؋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㍨빅伀J儀Jᔔ함豯ᘀ襨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ챨䝥伀J儀Jᔗ함豯ᘀ㭨ꔷ伀J儀J尀脈ᔔ함豯ᘀ橨뉫伀J儀Jᬀ�
�
�
�
�
�
�
�
�















ñà팀Æ였Ó팀Ó팀Ó팀Ó팀Óñàààఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧乆Øఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ᜀ�
�
�
�
�
�































퓟�ꢝ杲ᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ걨읓伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㜀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ멨杭伀J儀Jᔔ함豯ᘀ๨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ腨譆伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䙨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뵨؋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ煨쩱伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀﱨ嵕伀J儀J␀
































쇉퓉풶풫풠퓵퓵趕皂殂艣艘ᔔ함豯ᘀ멨᥷伀J儀Jᘎᕨ�伀J儀Jᔔᕨ�ᘀᕨ�伀J儀Jᔗ함豯ᘀꭨ갏㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀꭨ갏伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ㹨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀꥨ찵伀J儀Jᔔ함豯ᘀ周㩞伀J儀Jᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�鴄伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ捨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ걨읓伀J儀Jᔔ함豯ᘀ偨䜱伀J儀J 










怒
îÓ숀Â²ꐀ‘缀nက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ༀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx♀愀Ĥ摧兘Áက␃ᄃ얄ሂ⁤ā᐀碤怀얄愂̤摧ྫ¬ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ྫ¬ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ྫ¬̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	଀















漏
怒
異
列
咽
懲
既
类
﫲
﬘
ﬠ
ﰀ
ﰄ
ﰎ
ﲈ
ﳤ
쯚ꮻ颣芍瞍瞍瞍瞍沍撍妍姥ᔔ함豯ᘀ멨᥷伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ침博伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㙨ą伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔟ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔟ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔜ함豯ᘀꅨ�䌀᱊伀J儀J愀᱊ᔔ함豯ᘀꭨ갏䌀ᙊ愀ᙊᘎᕨ�伀J儀Jᔔ함豯ᘀꭨ갏伀J儀Jᘎ≨ᱨ伀J儀Jἀ怒
列
懲
ﬖ
﬘
ﬢ
ﳒ
ﶖ
^`tÐÚĚШ՚֮ܦߪòòä팀Ó팀ò뼀¬가ä팀Ó鸀Ó팀ጎ̤̀搒Ġ
ꐔx♀愀̤摧兘Áሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧籢̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧籢က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ሀﳤ
ﴢ
︈
︒
︞
︪
ﹶ
ﺴ
４
Ｒ
ﾈ
ﾒ
`rtÐÔÖØÚĘĢ˒ˮϾꢳ辚粄摰壪塌ᔗ함豯ᘀ㹨�㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ⁨䰺䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀꅨ�㔀脈䩃࡜憁᱊ᔔ함豯ᘀ啨셃伀J儀Jᔔ함豯ᘀ≨ﵾ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᘎᕨ�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䝨堛伀J儀J᠀ϾЌЦЮаԤԴԸԺՂՖ՘՚֮֬צؖ٦ڊڰۄۆ܆ܐܦߪ߲߬߰퇜엧맧맧귧궟铜觜����剝ᔔ함豯ᘀ⁨䰺䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ⵨흛伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䑨籉伀J儀Jᔔ함豯ᘀ婨頻伀J儀Jᔔ함豯ᘀ멨杭伀J儀Jᔔ함豯ᘀ๨�伀J儀Jᔚ함豯ᘀ�⠨㘀脈䩏䩑࡜ᔗ함豯ᘀ�⠨㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ⵨흛㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ獨꼓㸀Ī䩏䩑ᔔ함豯ᘀ泌货伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ䱨ᨐ㸀Ī䩏䩑ᰀߪ߬߶࡜ੲ଒ඞෂහ෎ฌ໠࿺ჾᆞ᏶ᐲî�Íî¿글Û촀îꄀ¡뼀ጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᬘ-ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ጎ̤̀搒Ġ
ꐔx♀愀̤摧兘Áጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	က߲ߴ߶࡚ࡤࡼࢦੰଚசஞநபඞවෂහ෈෌෎ชด๘ຂჾᆦሜሞሪሸሼጜ헠뷉헉뇉鞣觉징쥦징쥚놣Éᔗ함豯ᘀ襨屮㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ睨椎㸀Ī䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ�⠨㸀Ī䩏䩑ᔚ함豯ᘀ�⠨㘀脈䩏䩑࡜ᔗ함豯ᘀ౨逄伀J儀J尀脈ᔚ함豯ᘀ౨逄㸀Ī䩏䩑࡜ᔗ함豯ᘀ౨逄㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ歨ᤊ㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊἀጜጪ᏶ᐰᐲᐴᑈᑊᑰᒄᒆᒌᒎᒐᒶᓆᓪᔔᖂᖎᘂᘐᘼᙄᙆᤞ᥺췙돁骨軁箃烁灥灚灏灄荻荰ᔔ함豯ᘀ鰳伀J儀Jᔔ함豯ᘀꈴ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ걨꬙伀J儀Jᔔ함豯ᘀ泌货伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀꅨ�㔀脈䩃࡜憁᱊ᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᔗ함豯ᘀ瑨ሚ㸀Ī䩏䩑ᔚ함豯ᘀ瑨ሚ㘀脈䩏䩑࡜ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀꉨ♍㸀Ī䩏䩑ᨀᐲᐴᑊᑰᒆᒐᔘᘺᘼᙆណ᠎ᡘᤞ᥸᥺î�Ç윀Ç똀¶똀£똀–阀–蔀…̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧箰က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ༀ᥺ᦆᦐᨈᬒᬔ᭨᭲᳀ᴎᷠὔ⃴≪⍀⏦⏨⏾␪␺ìÛ�Êì�Û봀½봀½봀Û쨀©ì̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ጀ᥺ᦆᦌᦎᦐ᦬ᦼ᧘ᨂᩪ᩶᫚᫨ᬒᬔ᭨᭮᭰᭲ᰆᰔᲈ᲼᳂᳄ṒἘἾὐ≪≬⊄⊠⋼⌶⍀⍄⎲쫕뿕듕꧕黕黕쫕鏕綈狕柕柕쫕Õᔔ함豯ᘀŚ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ함伀J儀Jᔔ함豯ᘀ멨᥷伀J儀Jᔔ함豯ᘀ奨孖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ๨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䙨霮伀J儀Jᔔ함豯ᘀ鰳伀J儀Jᔔ함豯ᘀꈴ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ큨쭆伀J儀Jᔔ함豯ᘀ泌货伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡─⎲⏢⏦⏨⏼⏾␨␪␸␺⑖⑞①⒂╠╢╤♖⚒⟀⟌⡂⡲⡶⡸⢀⢊⢖⢲⢾⣲⤀⥪퇟룆ꆬ邚�晱孱晱ᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ絨坐伀J儀Jᔔ함豯ᘀ쁨伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔓ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃ᔌ함豯ᘀ扨गᔔ함豯ᘀၨ왖䌀᱊愀᱊ᔗ함豯ᘀ扨ग㬀脈䩃䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀၨ왖㔀脈䩃࡜憁᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ謟伀J儀J ␺⑖①⒂╠⡶⡸⢂⣤⩀⪺ⱘ⺺⺼⻆⼤⿤イ㉔㋈ìì�Ê�½�Û�Û�Û꼀¯�Û�Ûጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧僀åက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ጀ⥪⦪⩈⩔⭨⯒⺼⻄⻆⻞⻮⼈⼢⼤⼬⼸〜〨㉴㊂㊔㋄㋊㋚㋜㋦㋨㋰㎬㏆㛐㛒㠆㠺㧴㧼뿋돋讒禁×ᔔ함豯ᘀⱨହ伀J儀Jᘎᕨ�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ婨Ѻ伀J儀Jᔏ함豯ᘀ扨ग㔀脈ᔓ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃ᔌ함豯ᘀ扨गᔔ함豯ᘀၨ왖䌀᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ謟伀J儀Jᔔ함豯ᘀᡨ㥶伀J儀Jᔗ함豯ᘀꈴ㔀脈䩏䩑ᔗ함豯ᘀ絨坐㔀脈䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔔᕨ�ᘀᕨ�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ絨坐伀J儀J⌀㋈㋊㋜㋨㋲㏾㓚㔶㖂㙮㛞㟾㤐㤴㦰㧲ò�Ë봀¬가òòò騀Œòጎ̤̀␆ሁ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧嫶
ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧嫶
̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ༀ㧲㧴㧾㨞㲀㳦㶠䂾䇢䇤䇮䉈䋠䐴䚬䡖䧜䭰䭲䭼䮊予òä팀Ó팀Ó팀Ó씀Å팀¸렀¸렀¸äÓఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᮿ<က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ᔀ㧼㧾㨜㳔㳢㵘㵤㶨㶶㷈㷊䀐䀞䀠䀪䀬䀰䃨䄪䄸䅔䇤䇬䇮䉈䊮䊼䋈䋊䏮䐨䐪䐰䖞䖲䗀䗂䝆䝐䡼䢸䢼䭲䭴䭺䭼�폵���죵죞뷵�뗵��귵궢韵韵迵蓵떄õᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀ큨쭆伀J儀Jᘎᕨ�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䭨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ奨孖伀J儀Jᘎ≨ᱨ伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⡨⌓伀J儀Jᔔ함豯ᘀꑨ빳伀J儀Jᔔ함豯ᘀᡨ㥶伀J儀Jᔔ함豯ᘀ鰳伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jⴀ䭼䮈䮊僆僈僊僒僔僲僴全冠勨匨叠司吶吺呜呠呢咚咜咤咦咴哆哈墨壄奔奚奲奴奼奾岢岤태죜뷧붲붧붜붔觜襽襵����疉�‰ᔔ함豯ᘀŚ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ鰳伀J儀Jᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀ婨頻伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㹨戟伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀᡨ㥶伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㘀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔗ함豯ᘀᡨ㥶㔀脈䩏䩑─予僈僊僔僴呠呢咜咦哌喞圞墎奲奴奾îàî케»ꨀî鴀鴀ꨀŠሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧ᴦB̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ༀ奾媸嬸宂屈岢岤岸峆峐庈床应庶í�Ò툀Ò섀­騀š褀Ò騀x̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጎ̤̀␆ሁ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ഀ岤岶岸峄峆峎峐幔庄床庌庒应庶弖归彔彖彤彬彴彶徤쯙뛂ꂫ閫閍ꮁ湶塣捍䆫ᔗ함豯ᘀ옽㔀脈䩃䩡ᔔ함豯ᘀ㹨戟伀J儀Jᔔ함豯ᘀꈴ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ杨᩾伀J儀Jᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀ큨쭆伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ謟伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ卨筯䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㬀脈䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀၨ왖㔀脈䩃࡜憁᱊ᘀ庶彶彸徴徾忬悾戾掬摀摂摌斈昈晒î�Ç됀¢销•销•蜀‡z稀ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧㷧Æጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧㷧Æሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧㷧Æ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧㭚˜ሀ␃ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧㷧Æက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	฀徤徲徴徼徾搾摀摂摊杲杴枊枌枞枠枤枨枪柌柎桦棶퓟뷉뗉麪薐楷�呞ꩌAᔔ함豯ᘀͨꈠ伀J儀Jᔏ함豯ᘀၨ왖㔀脈ᔓ함豯ᘀၨ왖㔀脈䩃ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁ᙊ愀ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀၨ왖㔀脈䩃࡜憁᱊ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔗ함豯ᘀ옽㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ옽伀J儀Jᔔ함豯ᘀ옽䌀ᙊ愀ᙊᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ옽㔀脈䩃䩡ᔗ함豯ᘀɨၖ㔀脈䩃䩡ᔀ晒朘杲杴枌枠枪柎楆楈楒槺橴毀òá촀º먀§阀º蠀ˆ瘀òጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧嘐Æሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ഀ棶棼椤椸楆楈楐楒槸槺欲歆毀毐气水汬沐沒沔沖沚潖潘濶瀈睌砂쿗쏪鞢貢箢摯Nᔔ함豯ᘀ遨㈽伀J儀Jᔔ함豯ᘀ౨逄伀J儀Jᔔ함豯ᘀと鸐伀J儀Jᔗ함豯ᘀ❨獨䠀Ī䩏䩑̡jᔀ함豯ᘀ❨獨　ᩊ伀J儀J唀Ĉᔔ함豯ᘀ걨읓伀J儀Jᔔ함豯ᘀ౨뭌伀J儀Jᔔ함豯ᘀ❨獨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⁨䰺伀J儀Jᔔ함豯ᘀၨ왖伀J儀Jᔗ함豯ᘀၨ왖㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔏ함豯ᘀ扨ग㔀脈ᔔ함豯ᘀͨꈠ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ浨쨨伀J儀Jᬀ毀沘潖猎珶瘪癴睆碐祦糢糤糮紞缀蒀藤藪藴蘊蠚覀訮谒跊òòòòòò츀Îáá츀Îòáሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	᠀砂砌砐砒碂碄碎碐竤竼粮糞糤糪糬糮紜紞綠網繶纶苸苺茀莲葾藪藲藴蘈퓟���龧閧���嵨募鿟閧ᔔ함豯ᘀ奨孖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ걨읓伀J儀Jᔔ함豯ᘀ써伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㹨戟伀J儀Jᔔ함豯ᘀ왨퍆伀J儀Jᔗ함豯ᘀၨ왖㔀脈䩃䩡ᔓ함豯ᘀၨ왖㔀脈䩃ᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ謟伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뱨伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ౨逄伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ遨㈽伀J儀Jᔔ함豯ᘀ큨쭆伀J儀JḀ蘈蘊蘶虮蛾蝪螌蟒蟞蟲貴貾贊贜跊跌跬跮跶踔踲辔辸遮郢郦郮醆醞鉖銜鋊鋘궹颡肌璌肌梌梌岌梌ᔗ함豯ᘀ뱨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ౨逄䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀꕨꜵ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ빨䨼䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ卨筯䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀｨ䌀ᙊ尀脈䩡ᔖ함豯ᘀｨ㔀脈䩃࡜ᔏ함豯ᘀ扨ग㔀脈ᔔ함豯ᘀᑈ伀J儀Jᘎᩨံ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ全橮伀J儀Jᔔ함豯ᘀ晨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀၨ왖䌀ᑊ愀ᙊ 跊跌跮跸郦铎铐铚靘頴頶顎ï�Ü윀Ç윀³鰀‡瘀b̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ୂ¥ᘀ␃ԃĤ萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧䤖È̀Ĥ␅؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧䤖È̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	ༀ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧巫u଀鋘錸铎铐铘铢镈镊镌镠閠阼阾陂陌雼雾需靔靘靠鞀頴頶題틛웛ꖳ駆돆욥蛛���䩘ᔚ함豯ᘀｨ㔀脈䩃࡜憁᱊ᔏ함豯ᘀ扨ग㔀脈ᔗ함豯ᘀ౨逄䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀと씿䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ䉨ꔋ䌀ᙊ䠀Ī࡜憁ᙊ̤jᔀ함豯ᘀ䉨ꔋ　ᩊ䌀ᙊ唀Ĉ࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ셨뀟䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ浨蔂䌀ᙊ䠀Ī࡜憁ᙊ̤jᔀ함豯ᘀ浨蔂　ᩊ䌀ᙊ唀Ĉ࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀ浨蔂䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ卨筯䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䉨ꔋ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ摨䌀ᙊ尀脈䩡᠀題顎顚顜顤顦颈颊饲饺饼馀馆馈馊馼駚騚騜騠騲騴騾驢驤탙뫄ꎮ趘趂瞂瞘沘噡䮍㾘̗jᘀᩨံ伀J儀J唀Ĉᔔ함豯ᘀ뭨搃伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뤀伀J儀Jᔔ함豯ᘀᄳ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㙨伢伀J儀Jᔔ함豯ᘀ歨♴伀J儀Jᔔ함豯ᘀ౨逄伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ牨䩡伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔗ함豯ᘀｨ䌀ᙊ尀脈䩡ᔓ함豯ᘀｨ㔀脈䩃ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ卨筯䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁ᙊ愀ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊᠀顎顜顦颊饲骬鱖鱘鱢鲀鸬鼦鿼ꁞꎈꔊꖨꛊꟶꤴꧢìì�Û�Û촀Í�Û�Û쀀À쀀À쀀À쀀ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	᐀驤骞骠骢骤骦骨骪骬骰鯊鰢鰮鰰鱂鱒鱘鱠鱢鱾鲀鶔鷐鿂鿺ꁞꂺꍐ퓝죝늽鲧醧蚧鲧鱾杲Ꞝ岜农œᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㙨伢伀J儀Jᔔ함豯ᘀｨ伀J儀Jᔗ함豯ᘀｨ㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ함伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㥨⌏伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀⱨ❆伀J儀Jᔔ함豯ᘀ牨䩡伀J儀Jᔔ함豯ᘀጇ伀J儀Jᔗᩨံᘀᩨံ䠀Ī䩏䩑ᔐｨ갟ᘀｨ갟　ᩊ̗jᘀᩨံ伀J儀J唀Ĉȝ脈樃ࠆᘁᩨံ伀J儀J唀Ĉᘎᩨံ伀J儀JᬀꍐꎂꝐꝞꞚꞨꟄꟈꟊ꟨꟪ꠌ꠾ꡊꡌꡘꡦ꣎꫈꫒꬜ꬲ갈괮괰괲괶괺괼굊궚귦냔냞둼뒈뒖딠땴떀떎떜똨롞퓟퓪쳪쳪퓪뛁�ꂫꂕ�滟êᔔ함豯ᘀ쵨伀J儀Jᔗ함豯ᘀｨ㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔏ함豯ᘀ扨ग㔀脈ᔔ함豯ᘀ䁨鬼伀J儀Jᔔ함豯ᘀ鱨癤伀J儀Jᔔ함豯ᘀ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ嵨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�촽伀J儀Jᘎᩨံ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㕨欷伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ鹨挆伀J儀J⬀ꧢꬶ괰괲괼굊궚냤뉔닲됂딬뙦띲롞릂îÛ촀À꼀¢销•销•销•销ˆఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧⪢ãఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧㘂က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧巿äጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᴦBሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧撜vༀ롞몢벞뻨뾂뾊숸쉂슌슠슢스슪슬쌮썎썐썒썔쏌쐰쑴쑶쑸쑺쑼쒈쒐쒚쒜씬씮왈욈윆�솶ꂫꂫ閫ꮊ苁橶ᔔ함豯ᘀ睨鼴伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩏䩑ᔗ함豯ᘀ흨穞㔀脈䩏䩑ᔏ함豯ᘀ扨ग㔀脈ᔔ함豯ᘀ畨舗伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䁨鬼伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㙨伢伀J儀Jᔔ함豯ᘀ驨ၝ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ침쁂伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⍨ꨘ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ끨䘚伀J儀Jᘎᩨံ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ౨逄伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀J∀릂몦뮲벞뷀뻪뾂스쑸쑺쒈쒒씤엀읚좞짢짤òåòÔ쌀°ꈀ¢쌀Ã쌀Ã쌀Ãጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᠣªఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧⪢ãᄀ윆윌윐윒윢쟜제줠쥠짤짬짮풎풐필핆핈핤핦했햐햒햴햶햾혞퓟퓟쳟쇟솳꣟辚碁扬䩖lᔗ함豯ᘀ瑨ሚ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀｨ䌀ᙊ尀脈䩡ᔓ함豯ᘀｨ㔀脈䩃ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ卨筯䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀｨ㔀脈䩃࡜憁᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔚ함豯ᘀꉨᜀ⽨혔伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ침쁂伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뭨衔伀J儀Jᔔ함豯ᘀŨ䈖伀J儀Jᤀ짤짮쫰쳾췮컚쿾턢툒틾퐠핆핈핦했햒햶ñàÓ팀ÓÓ팀Ó씀±鸀ž鸀ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧⪢ãက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧⪢ãጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧䤖Èက혞혺혼홦휆������������������뿍뇍ꏍ膌腹彭腔腈腈Hᔗ함豯ᘀɨၖ伀J儀J尀脈ᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀Jᔚ함豯ᘀｨ㔀脈䩏䩑࡜ᔗ함豯ᘀｨ㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀɨၖ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔗ함豯ᘀ驨읲㸀Ī䩏䩑ᔚ함豯ᘀ驨읲㘀脈䩏䩑࡜ᔚ함豯ᘀ鹨挆㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ酨絃㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ함豯ᘀｨ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ�ꝃ䌀ᙊ尀脈䩡ᤀ햶훾흂��������êÙ�Ëê븀°뀀Ÿ鼀Ÿ븀¾鈀ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧⋾:က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧嘂ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧嘂ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጎ̤̀搒Ġ
ꐔx♀愀̤摧兘Á̤̀搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀̤摧ᝢ	̤̀萑ː搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀킄愂̤摧ᝢ	က퇟웟믟뮰骥辻뮄뭹普뭮뮰왛뭛ᔔ함豯ᘀ�伀J儀Jᘎᩨံ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�ꝃ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꍷ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ왨鈡伀J儀Jᔔ함豯ᘀ遳伀J儀Jᔔ함豯ᘀ쉨㥉伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⌉伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ쵨舃伀J儀Jᔚ함豯ᘀɨၖ㔀脈䩏䩑࡜ᔔ함豯ᘀɨၖ伀J儀Jᔗ함豯ᘀɨၖ伀J儀J尀脈ᘑ≨ᱨ伀J儀J尀脈 òòá퐀Ôá윀òòá¹áጎ̤̀搒Ġ
ꐔx♀愀̤摧兘Áఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧⋾:ጀ훡쏭룭讗浵拭拭拭拭拭拭拭ᔔ함豯ᘀ表ू伀J儀Jᘎᩨံ伀J儀Jᔔᩨံᘀᩨံ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀Jᔗ함豯ᘀ침쁂㜀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ譨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㽨晒伀J儀Jᔔ함豯ᘀ捨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�ᅳ伀J儀Jᔥ함豯ᘀ扨ग伀J儀J昀H焁૊＀￿ÿᔔ함豯ᘀｨ伀J儀Jᔗ함豯ᘀｨ㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀J☀廊輦틵틇튼껩膌豶쟵毵揵埵õᔗ함豯ᘀｨ㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ謟伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�ꝃ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䭨챧伀J儀Jᔔ함豯ᘀ橨敛伀J儀Jᔔ함豯ᘀｖ伀J儀Jᔗ함豯ᘀ졨푛㸀Ī䩏䩑ᔚ함豯ᘀ졨푛㘀脈䩏䩑࡜ᔔ함豯ᘀ⡨⌓伀J儀Jᔔ함豯ᘀ譨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ앨ጎ伀J儀Jᔗ함豯ᘀ捨�㸀Ī䩏䩑ᔗ함豯ᘀ扨ग㸀Ī䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀J℀廊类ﱬﱰﱺﳒﵴ﹐ￖÂÆÐĪˀԚֶۀۂی݄޾ࡔ঄ñààñÓ팀ÓñààññÓ팀ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	᠀輦隸倫梨ﱰﱸﱺﳐﳒﴨﵚﶖﶦﶸ︄ﻸＪﾒￔfhz€ÀÆÎÐĨĪŀŊ˶͎ЂтՆլֆ֊֜֠ٶڼۀ샋뗪뗪뗪뗪뗪뗪뗪뗪ퟪ쯪ᔔ함豯ᘀ恨┸伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䭨챧伀J儀Jᔔ함豯ᘀ橨敛伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�쐰伀J儀Jᔔ함豯ᘀᄳ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꙨꙿ伀J儀Jᔔ함豯ᘀｨ伀J儀Jᔗ함豯ᘀｨ㔀脈䩏䩑ᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ酨絃伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀɨ蘍伀J儀JⰀۀۂۊی݂݄ࢤࢮদਖ੖ੜ੢੨ੲ઀ંઆઘચ઴શૐ૘෎ිศส໤཰ུᄂᄆ태��Ʝ�붲��軯疃���뵔�ᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀Jᔔ함豯ᘀ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ≨콇伀J儀Jᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀ搟㔀脈䩃࡜憁᱊ᔔ함豯ᘀ恨┸伀J儀Jᔔ함豯ᘀᄳ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䭨챧伀J儀Jᘎᩨံ伀J儀Jᔔ함豯ᘀｨ伀J儀Jᔗ함豯ᘀｨ㔀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔠ함豯ᘀ扨ग䈀ت䩏䩑࡜炁ｨ ঄ઘચશૐ૚ഈൎ඘ຜ໤ᄄᄆᄐᆸቦጊᎈòÐ봀ä가òò¬ä騀òòጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ᄀᄆᄎᄘᄦᄸᄺᅄᅜ፸ᎄᎰᎾᒐᒶᓔᓼᔀᔂᔜᔞᕢᕪᕬᗺᘘᘜᙦᛀᛪᛮ鲪芐潺擭姭仭íᔔ함豯ᘀ歨ᤊ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ屨鴪伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䵨굣伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔗ함豯ᘀ扨ग㘀脈䩃䩡ᔚ함豯ᘀ搟㔀脈䩃࡜憁᱊ᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᔔ함豯ᘀŨᙂ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ捨ഖ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⡨坚伀J儀Jᔔ함豯ᘀ校伀J儀Jᔔ함豯ᘀ鰳伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᴀᎈᔀᔂᔞᕢᕬᙨᛮᝌᠲᢰ᥎ᨚ᪠᭄ᮎ᯺ᴐᷘỆî�É똀¶©꤀©꤀©꤀î꤀©꤀©꤀©ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Á̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጀᛮᛴᜂᝈᦪᧆ᧞ᨖᬀᭀᴐᴒᷘᷚḲṆỈỐ὎ᾆῒῨ῰Ὼ  †•․‰₪Ⅴⅰⅲ⇬⇲∺퓟閊翪璕ᔔ함豯ᘀꕨ昜伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�쐰伀J儀Jᔔ함豯ᘀ屨鴪伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⑨鄕伀J儀Jᔔ함豯ᘀ鵨䭽伀J儀Jᔔ함豯ᘀ泌愯伀J儀Jᔔ함豯ᘀꡨ伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扽伀J儀Jᔔ함豯ᘀ摨伀J儀Jᔔ함豯ᘀｨ鄰伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀Jᔔ함豯ᘀꙨ�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ쭨荏伀J儀J␀ỆỈỒ὆Ὺ῾•Ⅸ⍆⒖⛤⛦✂✔✞îîÓ팀Ó숀î´ꀀ缀ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	က␃ᄃ얄ሂ⁤ā᐀碤怀얄愂̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧箰က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	฀∺≊␪␬⒖◼♠⛢⛤⛦✀✂✔✜✦❦➌➮⟎⡎⣚⤄⨴⪎ⰔⰖⰰⰲⱒⱚ낾鞥粄熄宄냪鞥Sᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ㵨婇伀J儀Jᔔ함豯ᘀ歨ᤊ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ橨敛伀J儀Jᘎᩨံ伀J儀Jᔔ함豯ᘀᵨ象伀J儀Jᘎ卨筯伀J儀Jᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀ搟㔀脈䩃࡜憁᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀᄳ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀Jᔔ함豯ᘀ捨ഖ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀꕨ昜伀J儀Jᴀ✞⡐⨴⪊ⰔⰖⰲⱒⱜⵒ⸮⼘⽪⿢ごîîî�Ç대³ꄀ¡ꄀ脀ሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧時ìഀ׆ĀĜሀᑤ᐀碤㜀$␸䠀$摧時ìᄀ킄ሂᑤ᐀碤㜀$␸䠀$葠ː摧時ì̀Ĥ␆ሁᑤ᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧䶈=ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	฀ⱚⱜⵐⵒⷪ⸨⸪⻔⼒⼔げござぞだマㄖㄘ㍢㍤㎞㎲㎴㗮㗴㘶㙈퓠볈죔풼邜薜潺奤撅䍎ᔔ함豯ᘀᙨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꝨ舮伀J儀Jᔔ함豯ᘀᙨ졉伀J儀Jᔔ함豯ᘀᵨ象伀J儀Jᔔ함豯ᘀꥨꐰ伀J儀Jᔔ함豯ᘀᄳ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䉨伀J儀Jᔗ함豯ᘀꥨꐰ㔀脈䩃䩡ᔗ함豯ᘀ䉨㔀脈䩃䩡ᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᙨ졉䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀᵨ象䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ함豯ᘀ䉨䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ陨頎䌀ቊ愀ᙊᔓ함豯ᘀ陨頎㔀脈䩃ᔔ함豯ᘀ䉨䌀ᙊ愀ᙊᨀござだㄘ㎸㗮㚆㜞㝰㟨㡮㣴㣶㣸㤂㧊ñ�Î봀½뀀°봀°뀀°鸀‘茀ƒ‎̀Ĥ␆ሁᑤ᐀碤愀Ĥ摧時ìఀ ␃ሃᑤ᐀碤愀̤摧時ìഀ׆ĀĜሀᑤ᐀碤㜀$␸䠀$摧時ìఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧愝Œက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧愝Œༀ␃؁Ĥꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ὒßሀ␃؁Ĥ搒ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧時ìሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧時ìༀ㙈㙊㙌㚊㚌㚬㛒㛤㛦㜀㜆㜈㜜㜞㝴㝶㟬㟮㡲㡴㣴㣶㣸㤀㤂㧊㪘㪞㫪㬔㬦㬸㬼㭐㭖㯈㰄㰈㰖㰜㲈㲌㲶㲺㴠㴦㶪㶰㸰㸶퓟짟�����鮪鮏��쇔퓟퓟��퓉���Ôᔠ함豯ᘀ䉨㔀脈⩂企J儀J瀀hᘗ卨筯䈀Ī䩏䩑桰ᔝ함豯ᘀ䉨䈀Ī䩏䩑桰ᔗ함豯ᘀ浨쉖䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ剨�伀J儀Jᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀꕨ昜伀J儀Jᔔ함豯ᘀᵨ象伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䉨伀J儀Jᔔ함豯ᘀᙨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀᙨ졉伀J儀J㄀㧊㪘㭐㰖㳎㴠㶪㸰㺶㺸㻂㾊䂆䄾䈄䋊䌜䎦îáîáÏ섀¶ꔀ˜頀˜ꔀ˜ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧壯–က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧壯–​̀Ĥ␆ᐁ碤愀Ĥ摧時ì‎̀Ĥ␆ሁᑤ᐀碤愀Ĥ摧時ìഀ׆ĀĜሀᑤ᐀碤㜀$␸䠀$摧時ìఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧愝Œက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧愝Œᄀ㸶㺶㺸㻀㻂㾊䂆䂌䃘䄂䄔䄦䄪䄾䅄䆶䇴䇶䈄䈊䉶䊴䊶䌜䌢䎦䎬䐬䐲䒬䒰䒲䒺䒼䖎컝Ʝ龲답답龲답답铵觵百慫ᔓ함豯ᘀ陨頎㔀脈䩃ᔔ함豯ᘀ浨쉖䌀ᙊ愀ᙊᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ浨쉖伀J儀Jᘎ㹨蝖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ깨⠲伀J儀Jᔔ함豯ᘀ陘伀J儀Jᔠ함豯ᘀ䉨㔀脈⩂企J儀J瀀hᔝ함豯ᘀ䉨䈀Ī䩏䩑桰ᘗ卨筯䈀Ī䩏䩑桰ᔗ함豯ᘀ浨쉖䌀ᙊ尀脈䩡ᔔ함豯ᘀ䉨伀J儀J∀䎦䐬䒰䒲䒼䖐䙦䝾䟠䢬䥚䦾䨪䯾䱘䴦䶎两並òä퀀Ð뼀¿뼀òò뼀òò¿넀ሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧噭Âက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧壯–̀Ĥ␆ሁᑤ᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧噭Âሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧壯–ሀ䖎䖐䘨䙠䙢䝢䝪䝸䝺䟠䟦䡄䡆䡖䢎䢒䢖䢠䢢䢦䢬䢲䤌䥊䥌䥚䥠䥺䦸䦺䨪䩎䩐䯾䰄䰔䱒䱔䱘䱺䱾䳔䳸䳼䴐䴔䴖䴘䴦䴬䵜䶄䶈丠丢两ퟟퟪ쳪�뻪�ퟌ�ퟟ��ퟟ��ퟟ�ꯌ�ퟟꃪ•ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨ﰙ伀J儀Jᔔ함豯ᘀᙨ䜊伀J儀Jᘎᩨံ伀J儀Jᔚ함豯ᘀ浨쉖ᜀ⡨弨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ嵨녰伀J儀Jᘎ㹨蝖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ陘伀J儀Jᔔ함豯ᘀ浨쉖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ陨頎䌀ቊ愀ᙊ㜀两並丮丰举乂买乲乺侔侜侞侪侮侺倴倶倸债偂偄僂僄僌刂刊刌刘刜싑꒳꒘꒘슳뎌禄摯덕䥕䥕ᘗݨ縎䈀Ī䩏䩑桰ᔝ함豯ᘀݨ縎䈀Ī䩏䩑桰ᔔ함豯ᘀݨ縎䌀ቊ愀ᙊᔓݨ縎ᘀݨ縎㔀脈䩃ᔔ함豯ᘀݨ縎䌀ᙊ愀ᙊᘎݨ縎䌀ᙊ愀ᙊᘗ扨ग䈀Ī䩏䩑桰ᘗ㹨蝖䈀Ī䩏䩑桰ᔝ함豯ᘀ嵨녰䈀Ī䩏䩑桰ᔝݨ縎ᘀݨ縎䈀Ī䩏䩑桰ᔝ함豯ᘀ﹨ﰙ䈀Ī䩏䩑桰ᔔ함豯ᘀ陨頎䌀ቊ愀ᙊᘍݨ縎㔀脈䩃ᔓ함豯ᘀ陨頎㔀脈䩃ᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ﹨ﰙ䌀ᙊ愀ᙊᰀ並丰乲侲倸债偄僄删劬劮劸協叨ìÛ쨀Ê뜀·쨀Êꨀ–阀…က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧縙̀Ĥ␆ሁᑤ᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧ந¾ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ง~က ␃ᄃ킄ሂᑤ᐀碤怀킄愂̤摧ง~က ␃ᄃ킄ሂᑤ᐀碤怀킄愂̤摧᧾üሀ␃؁Ĥ搒ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧᧾üഀ刜刨动劬劮劶劸卒協叨叮叾吺吾呰呲呶呼哲唖唚售唴善嗂嗄嗢嗨嘆嘈嘞噜噰嚦圬圲埆埌塖塚훰쏎꺹颣趣ꎅꎅꎘ薍颣趣ꎅ趘ꎅꍺꍯꎘꎘdᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ煨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㑨�伀J儀Jᘎ㹨蝖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�ᴨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀᥨ~伀J儀Jᔔ함豯ᘀꡨ븋伀J儀Jᔔ함豯ᘀ陨頎䌀ᑊ愀ᙊᔓ함豯ᘀ陨頎㔀脈䩃ᔔ함豯ᘀꡨ븋䌀ᙊ愀ᙊᘎݨ縎䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀݨ縎伀J儀Jᔝݨ縎ᘀݨ縎䈀Ī䩏䩑桰ᔝ함豯ᘀݨ縎䈀Ī䩏䩑桰✀叨呶售嗢囚圬埆塚塜塦壾婔寄崈弬彾怆恸恺悄òòáò팀À쀀áááò팀­ሀ␃؁Ĥ搒ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧⤮+ሀ␃؁Ĥ搒ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧枢äሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧縙ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧縙ጀ塚塜塤塦壼壾娀娾婀嫦嬄嬆峰峴崂崄巈帄师幄幾府庞弨彾径怆怌恴恸恺悂悄愰愲愺捊捌换据�싍꾷럂슯슯스꾷駂莎슎슷슷濘슷撷·ᔔ함豯ᘀ㉨ꐄ伀J儀Jᔐ함豯ᘀ陨頎䌀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀꙨ舀伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뙨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ함鑖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ앨轍伀J儀Jᘎ㹨蝖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�ᴨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ陨頎䌀ᑊ愀ᙊᔓ함豯ᘀ陨頎㔀脈䩃ᔔ함豯ᘀꉨ䌀ᙊ愀ᙊᘎݨ縎䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊ✀悄愲掜撦斒曺杌柎桎桐桚棼樘檢檤ì�Û�Û�Î츀º꜀§�–蠀ሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧枢äሀ␃ሁᑤ᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧枢ä̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧⃨¦က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧⃨¦ሀ␃؁Ĥ搒ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ຖ˜฀据捰捶捸掆授掊排掖掘掚摚摼摾撠撢敎斌斎暶更曶杌杒桊桌桎桐桘桚棺棼椾楺楾榤ퟢퟵ쇌솶閠蚎煻õᔔ함豯ᘀ陨頎䌀ᙊ愀ᙊᔓ함豯ᘀ陨頎㔀脈䩃ᔔ함豯ᘀꉨ䌀ᙊ愀ᙊᘎݨ縎䌀ᙊ愀ᙊᔌ함豯ᘀ鹨啃ᔔ함豯ᘀ鹨啃伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ꘠伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㉨ꐄ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⍨㕵伀J儀Jᔔ함豯ᘀ끨顬伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⹨⬩伀J儀Jᘎ㹨蝖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�ᴨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀J⌀榤槞槴槾檞檢檤檬檮櫾欀炄炈炮炰烪烺焐焒煎熲熴燐燒燢퓟쇌겷�ꇪ雪隋讀杵乜ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀ陨頎㔀脈䩃࡜憁᱊ᔔ함豯ᘀꕨ䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ詨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ鍨ꌇ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�ᴨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䍨幇伀J儀Jᔔ함豯ᘀ陨頎䌀ᙊ愀ᙊᔓ함豯ᘀ陨頎㔀脈䩃ᔔ함豯ᘀꉨ䌀ᙊ愀ᙊᘎݨ縎䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀꉨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꍨꝔ伀J儀J᠀檤檮欀汎涮漦炈烼煐熲熴燒爨爸牠牪îÝ�Ý찀»찀Ì관™蘀†蘀†ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ޓ£က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧枢äက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧⃨¦̀Ĥ搒ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧枢äༀ燢燤爨父爸牞牠牨牪珨琪瑀瑂瑒瑜瑮甔甾畈畎疈疊疢疲疼틙뷈붵龪覔ꪟ獾鑨鑝剨則ᔔ함豯ᘀ䍨幇伀J儀Jᔔ함豯ᘀ籨̵伀J儀Jᔔ함豯ᘀ靨百伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨ꠀ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ끨쑑伀J儀Jᔔ함豯ᘀ轨頳伀J儀Jᔔ함豯ᘀ瑨瀝伀J儀Jᔔ함豯ᘀ陨頎伀J儀Jᔔ함豯ᘀ詨갨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᘎ㉨E䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔓ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃ᔌ함豯ᘀ扨गᔔ함豯ᘀ陨頎䌀᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀ扨ग㔀脈࠻䎁᱊愀᱊ᔚ함豯ᘀ㍨Ī㔀脈࠻䎁᱊愀᱊᠀牪瑔皸皺盘盢硄礜禒穘簂缎耤耦耰腮膠îá촀ºî관­관îî鼀îጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧箰ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧ᝢ	̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧þ¨က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	က疼瘸癎癚皀皴皶皸皺盖盘盠盢眆眶睺睼瞚瞜瞢矂矄矖础硂穌穖笾筨筶퓵뻉Ʝꞟ钾钉纾鑳鑨鑾悾喾¾ᔔ함豯ᘀ൨㘡伀J儀Jᘎ荨谊伀J儀Jᔔ함豯ᘀ쭨栶伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⹨⬩伀J儀Jᔔ함豯ᘀ镨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䍨幇伀J儀Jᔔ함豯ᘀ轨伀J儀Jᘎ㉨E䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔗ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃䩡ᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ籨̵伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨ꠀ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䥨텉伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뽥伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㥨�伀J儀Jᴀ筶篔缘缞缺罺罾羂羌羔翮耞耦耮耶聂肤胘脬腈菎萊萌萬萾葜蒂蒄蒪蒬蒮蒰蓘蔘蔴蔸藬虂虐蚠솫ꃪ疁ꁪjᔔ함豯ᘀ빨䜯伀J儀Jᔗ함豯ᘀ끨᩻䠀Ī䩏䩑̡jᔀ함豯ᘀ끨᩻　ᩊ伀J儀J唀Ĉᔚ함豯ᘀ﹨㨢ᜀݶ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꥨ䘾伀J儀Jᔔ함豯ᘀᥨ~伀J儀Jᔔ함豯ᘀ塨끓伀J儀Jᘎ㉨E伀J儀Jᔔ함豯ᘀ謟伀J儀Jᔔ함豯ᘀ≨콇伀J儀Jᔔ함豯ᘀ慨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀J✀膠自艮苌莬蜊蜌蜞蝊蝔螸裲裴褈ñäÒ쐀°鴀謀‹쐀ẁĤ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧沰˜ጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧䞌^ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧䄮‹̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧兘Áሀ⁤ā᐀碤㜀$␸䠀$摧ᝢ	ጒ̤̀␆ᄁ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ጎ̤̀搒Ġ
ꐔx♀愀̤摧兘Áഀ蚠蛠蜈蜊蜌蜜蜞蝈蝊蝒蝔螠螢螤螬螰螴蟖蠔蠖衂衄衜衞衠衮衰衴衸衼袊袌袖袘袠袤袾裀裚補퓟싉궸궥辚辚辚蒚蒏煼粄蒚蒚驼葦葼驼驼„ᔔ함豯ᘀᡨ㥶伀J儀Jᔔ함豯ᘀ睨露伀J儀Jᘎ㹨蝖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ꘠伀J儀Jᔔ함豯ᘀὨന伀J儀Jᔔ함豯ᘀ豨幇伀J儀Jᘎ㉨E䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ豨幇䌀ᙊ愀ᙊᔓ함豯ᘀ豨幇㔀脈䩃ᔌ함豯ᘀ豨幇ᔔ함豯ᘀ靨百䌀᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ빨䜯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ靨百伀J儀J✀補裞裲裴褆褈褰褲褴褺褼譨譪讖豖貂貔貖責赸赺轰辮辰郎郐ퟢ원떽ꊭ貗鞁靶腫悗喗靊kᔔ함豯ᘀ䵨㭟伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뉨ᤏ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ嵨整伀J儀Jᔔ함豯ᘀ륨쐙伀J儀Jᔔ함豯ᘀ൨㘡伀J儀Jᔔ함豯ᘀ๨尮伀J儀Jᔔ함豯ᘀ❨ॗ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᘎ㉨E䌀ᙊ愀ᙊᘎ卨筯䌀ᙊ愀ᙊᔐ함豯ᘀ扨ग愀ᙊᔓ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃ᔌ함豯ᘀ扨गᔔ함豯ᘀ靨百䌀᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀ豨幇䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ豨幇伀J儀Jᘎ㉨E伀J儀Jᤀ褈褲褼諼赺鑮鳞鼐ꆸꆺꇄꌄꓲꜴꥮ그꽞ì�Ê쨀Ê뤀¹뤀¬鸀贀贀贀က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧瑝eက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᴦB̀Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧瑝eሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧沰˜က郐郦醦醨醾鈜鈲鉒銎銒錴錶鍌鎞鎴镎閖隚集雈霪靨鞤鞨飆飈飞駈駊駨骰高髜鮨鮪鯀鴒鴔鴪鸒鸼鹆鹈鹴麲黮黰龶鿠鿢퓟짪뻪짪�ꯪꯪ뻪閠ꃪ뚾ꃪ閠諪翪뚾諪êᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀Jᔔ함豯ᘀ歨ᤊ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ쵨酼伀J儀Jᔔ함豯ᘀ敨伀J儀Jᔔ함豯ᘀ굨씴伀J儀Jᘎ㹨蝖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뉨ᤏ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꍨ嬽伀J儀Jᔔ함豯ᘀ퉨ၺ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ륨쐙伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䡨乗伀J儀J㄀鿢鿪ꁐꂎꂐꃦꄔꅬꅮꆄꆺꇂꌆꌈꍊꍌꓴꓶꙂꙮ꙰ꚒꛐꛒꜶꜸꝸꞦꞨ꟦꟨꟬꟮ꢬꤊꥰꥲꥶꦈퟟ쳪쇪趘艷矪泪ꏪ懪ᔔ함豯ᘀŨ뭊伀J儀Jᔔ함豯ᘀⱨꬨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ൨㘡伀J儀Jᔔ함豯ᘀ침�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㉪伀J儀Jᔔ함豯ᘀ器︪伀J儀Jᔔ함豯ᘀͨꈠ伀J儀Jᘎ㉨E伀J儀Jᔔ함豯ᘀᅨ褚伀J儀Jᔔ함豯ᘀݨ൦伀J儀Jᔔ함豯ᘀ坨敀伀J儀Jᘎ㹨蝖伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뉨ᤏ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ睨椎伀J儀J☀ꦈꦘ꧊ꨂꨞꪺꪼꭜꭠꮪꮮꮴ갌걆결굌굜구궈귶그근꺮꺺껐껦꽠꽰꽲꾚꾜꾦뉖늤ퟪ쳪ꯗꯗꯗ躕碄数Zᔔ함豯ᘀ鵨渓伀J儀Jᔔ함豯ᘀꥨ䘾伀J儀Jᘎ㉨E伀J儀Jᔗ함豯ᘀꥨ䘾㔀脈䩃䩡ᔓ함豯ᘀꥨ䘾㔀脈䩃ᔌ함豯ᘀꥨ䘾ᔔ함豯ᘀ靨百䌀᱊愀᱊ᔔ함豯ᘀͨꈠ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ함赂伀J儀Jᔔ함豯ᘀ쵨㽬伀J儀Jᔔ함豯ᘀ幨卉伀J儀Jᔔ함豯ᘀᡨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀŨ뭊伀J儀Jᘎ繨桼伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ䭨⑈伀J儀J℀꽞꽠꽲꾜꾨닶닸댄듮듰딀딪딶땎똒ò�Ë봀¬가Ÿ가ò�Ë鈀က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧ᝢ	ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧ᝢ	ఀ␃ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧⋾:က␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧㺩Fጎ̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤愀Ĥ摧㺩Fሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧㺩F̀Ĥ␆ሁ⁤ā᐀碤㜀$␸䀀&⑈愀Ĥ摧㺩Fఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	฀늤늮닶닸댂댄뎂돂둎뒎듬듰듾딀딨딪딮딴똒똘띦띪띰룺룾릔맔몔몖묮ퟟ쳟쳄쳄맪ꢲ钟铗纉玉獾嵨剨hᔔ함豯ᘀ幨卉伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㭨坭伀J儀Jᔔ함豯ᘀ幨�伀J儀Jᔔ함豯ᘀ㍨牭伀J儀Jᔔ함豯ᘀ齨㙠伀J儀Jᔔ함豯ᘀⱨꬨ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔐ함豯ᘀ扨ग愀ᙊᔓ함豯ᘀ扨ग㔀脈䩃ᔌ함豯ᘀ扨गᔔ함豯ᘀ靨百䌀᱊愀᱊ᘎ荨谊伀J儀Jᔔ荨谊ᘀ荨谊伀J儀Jᘎ㉨E伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨㨢伀J儀Jᔔ함豯ᘀꥨ䘾伀J儀Jᔔ함豯ᘀ⹨⬩伀J儀Jᴀ똒띪룾묮븤뽰숺쌞엨줒첊켪툨핶������òòòòòòòòòòòòáက␃ᄃ킄ሂ⁤ā᐀碤怀킄愂̤摧❚±ఀ␃ሃ⁤ā᐀碤愀̤摧ᝢ	ᤀ묮무밺밼볈볊볎불붌븠븤뽶숶숺숼쌞쌠쌤씶앶엤엨읺잂졀졂줒쩲쪤쪨쪪쭨쭪첎첒쵈쵘컲컴켦켪코콖��뻉돉뎨뺨뻔뎨뎝뎝螒螒螒ꢒ풾精ꢾ熒ᔔ함豯ᘀ桨ꔬ伀J儀Jᔔ함豯ᘀꍨ嬽伀J儀Jᔔ함豯ᘀ歨ᤊ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ虨餧伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨鈫伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀᕨⱪ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ﹨੷伀J儀Jᔔ함豯ᘀꝨ戕伀J儀Jᔔ함豯ᘀⱨ且伀J儀Jᔔ함豯ᘀ왨鈡伀J儀Jᔔ함豯ᘀ齨㙠伀J儀Jᔔ함豯ᘀ�쬹伀J儀J⨀콖킈탈텎톎툦툨펔폆푌풌핚한핶훔휒힘ퟘ��������������퓵짵짪짪즾즳ꢳꢳ鶳鶾鶾뺒뺒뺒碆jᔚ함豯ᘀ赨ၝ㔀脈䩃࡜憁᱊ᔚ함豯ᘀ靨百㔀脈䩃࡜憁᱊ᔗ함豯ᘀ婨넧㜀脈䩏䩑ᔔ함豯ᘀ䁨堦伀J儀Jᔔ함豯ᘀ艨㡥伀J儀Jᔔ함豯ᘀ艨鐇伀J儀Jᔔ함豯ᘀ끨옲伀J儀Jᔔ함豯ᘀ扨ग伀J儀Jᔔ함豯ᘀ꽨瑯伀J儀Jᔔ함豯ᘀ歨ᤊ伀J儀Jᔔ함豯ᘀ虨餧伀J儀Jᔔ함豯ᘀⱨ且伀J儀Jᔔ함豯ᘀ뽦伀J儀J⤀ìì휀×휀×휀×휀×휀×휀×휀×휀×윀×̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx♀愀Ĥ摧Ḃˆ̀Ĥ萑˅搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀얄愂Ĥ摧嶍ሀ␃؁Ĥ搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈愀Ĥ摧嶍ᔀ훰훎훆뚾麪麶袓袁恮恔渾Ȫ脈樃}ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔌɨ蠞ᘀɨ蠞̕jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞唀Ĉᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀⑊愀⑊ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃$䩡$ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃0䩡0ᘎɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᘎ赨ၝ䌀ᙊ愀ᙊᘎ੨핫䌀ᙊ愀ᙊᘎ㉨E䌀ᙊ愀ᙊᔔ함豯ᘀ赨ၝ䌀ᙊ愀ᙊᔝ함豯ᘀ塨ུ㔀脈࠻䎁᱊尀脈䩡ᔝ함豯ᘀ赨ၝ㔀脈࠻䎁᱊尀脈䩡᠀廊﨤﫠ﮎﱦòæÔ퐀Ç윀Ç윀Ç윀Ç윀Ç퐀Ç윀Ç윀Ç윀Ç㤍ഀࣆȀո▝਀搒Ő
摧Ḃˆ㠍ഀࣆȀϨ▝਀搒Ő
摧ḂˆЀ7摧Ḃˆ଀6옍鴁ਥ搒Ő
摧Ḃˆఀ␃ሁ㡤āጀ碤愀Ĥ摧Ḃˆᜀ톼톱趞鹫텖톱趞ȩ脈樃Ǵࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄ĈȪ脈樃ŷࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔠ앨읪ᘀɨ蠞㔀脈࠻岁脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃úࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄ĈḀퟪ믉귉궛鮆魻믗짗쥯흙䫉귉궛ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃ͫࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃ˮࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃ɱࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁ��ꮺ鶺鶑멻ꮝ涝淘��ꮺA̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃Ӣࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃ѥࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃Ϩࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᤀ�쏭璊宊䱴건겜�íᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃לࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃՟ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔀ쿦궽鮽鮅蕬蕝귏뷏뵍3Ȳ脈樃ݓࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ۖࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ٙࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵጁퟩ퟇龵蚵瞟柗䷗ퟩ퟇龵µȲ脈樃ࡍࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ߐࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵᤁ탦탁骪袪衸꩞骈䲈䳐3ȱ脈樃ৄࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ेࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉȱ脈樃࣊ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉጀ�쏩쎳醡瞡ꇃꆳ䱥�쏩쎳醡¡ȱ脈樃ાࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ੁࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᬀ쿦궽鮽鮅蕬蕝귏뷏뵍3Ȳ脈樃వࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ஸࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃଻ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵጁퟩ퟇龵蚵瞟柗䷗ퟩ퟇龵µȲ脈樃യࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ಲࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵᤁ탦탁骪禇祭蝗䡹㩹ᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃ษࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉȱ脈樃ඬࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉက�鶬璆瑤虊㩴tᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄ĈȲ脈樃༣ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃຦ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄀ�뿮냘駘馉杷䵷瞙瞉�îȲ脈樃ဝࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ྠࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵᔁ駱卵탦탁骪袪衸꩞骈䲈䳐3ȱ脈樃ᆔࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ᄗࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉȱ脈樃ႚࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉጀ卵爛濫襤臘廊浪郎磻復泌索略兩吏易梨猪礼祥羽蘒諸﨤都﨨褐謁�쏩쎳醡瞡ꇃꆳ䱥�쏩쎳醡¡ȱ脈樃኎ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ሑࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᬀ謁賓辶全充漢煮爵㮝䀹𥳐﫚﫜﫞﫠﫢﫤﬜ﬞﬠ쿦궽鮽鮅蕬蕝귏뷏뵍3Ȳ脈樃ᐅࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ᎈࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ጋࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵጁﬠﬢאַאּרּתּבֿﮀﮂﮄﮈﮊﮌﮎﮐﮒ﯊﯌﯎﯐ﯜﯞﰠﰢﰤﱘퟩ퟇龵蚵瞟柗䷗ퟩ퟇龵µȲ脈樃ᓿࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ᒂࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵᤁﱘﱚﱜﱠﱢﱤﱦﱨﱪﲢﲤﲦﲨﲴﲶﴘﴚﴜﵐﵒ탦탁骪袪衸꩞骈䲈䳐3ȱ脈樃ᙶࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ᗹࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉȱ脈樃ᕼࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉጀﵒﵔﵘﵚﵜﵞﵠﵢﶚﶜﶞﶠﶬﶮ︰︲︴﹨﹪﹬ﹰﹲﹴﹶ�쏩쎳醡瞡ꇃꆳ䱥�쏩³ȱ脈樃ᝰࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ᛳࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄ĈᜀﱦﵞﹶｆĆǎʮΪѦԔװۨࠀࣀॶਮૺ௚ೂේ຤ུၘᄮòåòòòòòåååàÔ퐀଀9옍鴁ਥ搒Ő
摧ḂˆЀ7摧Ḃˆ㠍ഀࣆȀϨ▝਀搒Ő
摧Ḃˆ㤍ഀࣆȀո▝਀搒Ő
摧Ḃˆ᠀ﹶﹸﹺﺲﺴﺶﺸﻀﻂ＀＂＄ＸＺ＼｀ｂｄｆｈｊﾂﾄﾆﾈﾐﾒﾺﾼﾾ￲��껟ꃟꂎ蹹蹮껭��껟ꃟꂎȪ脈樃ᣧࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃ᡪࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃៭ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵḁ￲￴￶￾<>@BNPÀÂ��ꮺ芔色鑘䢂㚂ᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄ĈȲ脈樃᧡ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃ᥤࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄ĈကÂÄøúüĀĂĄĆĈĊłńņňŔŖƈƊƌǀퟩ袘皘癦題衶흶ퟩȲ脈樃᫛ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ᩞࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ᐀ǀǂDŽLjNJnjǎǐǒȊȌȎȐȜȞɨɪɬʠʢ탦탁骪袪衸꩞骈䲈䳐3ȱ脈樃᱒ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃ᯕࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉȱ脈樃᭘ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉጀʢʤʨʪʬʮʰʲ˪ˬˮ˰˼˾ͤͦͨΜΞΠΤΦΨΪάήϦϨ�쏩쎳醡瞡ꇃꆳ䱥�쏩쎳醡¡ȱ脈樃ᵌࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃᳏ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄ĈᬀϨϪϬϸϺРТФјњќѠѢѤѦѨѪҢҤҦ쿦궽鮽鮅蕬蕝귏뷏뵍3Ȳ脈樃ểࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃Ṇࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃᷉ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮ЀࡵጁҦҨҴҶӎӐӒԆԈԊԎԐԒԔԖԘՐՒՔՖբդ֪֮֬עퟩ퟇龵蚵瞟柗䷗ퟩ퟇龵µȲ脈樃᾽ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ὀࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵᤁעפצת׬׮װײ״جخذزؾـڢڤڦۚۜ탦탁骪袪衸꩞骈䲈䳐3ȱ脈樃ℴࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃₷ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉȱ脈樃›ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉጀۜ۞ۢۤۦ۪ۨ۬ܤܦܨܪܸܶ޺޼޾߲ߴ߶ߺ߼߾ࠀࠂࠄ࠼࠾�쏩쎳醡瞡ꇃꆳ䱥�쏩쎳醡¡ȱ脈樃∮ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃↱ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᬀ࠾ࡀࡂࡐࡒࡺࡼࡾࢲࢴࢶࢺࢼࢾࣀࣂࣄࣼࣾ쿦궽鮽鮅蕬蕝귏㱊㰰ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃⌨ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃⊫ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵሁࣾऀंऊऌमरल०२४॰ॲॴॶॸॺল঴শস়া০২৪ਞퟪ뫉곉겚骅驺뫗짗쥮흘䫉곉겚ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃⒟ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃␢ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃⎥ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁਞਠਢਨਪਬਮਰਲ੪੬੮ੰ੸੺લ઴શ૪૬૮૴૶૸ૺૼ૾ଶସ��겺麺麒멼涞從忘��涺麺麒ȩ脈樃☖ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃▙ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃├ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀସ଺଼ୄ୆ஒஔ஖ொௌ௎௔௖௘௚௜௞ఖఘచజతద౺౼౾ಲퟪ뫉곉겚骅驺뫗짗쥮흘뫉곉겚Ȫ脈樃➍ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃✐ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃⚓ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁಲ಴ಶ಼ಾೀೂೄೆ೾ഀംഄഌഎඒඔඖ්෌෎ුූෘේොෞถธ��ꮺ鶺鶑멻ꮝ涝淘��ꮺ鶺鶑ȩ脈樃⤄ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃⢇ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃⠊ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀธบผภย๜๞๠ດຖຘພຠຢ຤຦ຨ໠໢໤໦໮໰༬༮༰ཤퟪ믉귉궛鮆魻믗짗쥯흙䫉귉궛ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃⩻ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃⧾ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃⦁ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁཤསཨ཮཰ིུྲྀླྀྰྲྴྶတဒန၈��ꮺ芔色鑘䚂䘰̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃⭵ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃⫸ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉက၈၊၌ၒၔၖၘၚၜ႔႖႘ႚღშცᄞᄠᄢᄨ탦탁骪袪衸꩞䲈䳐퀳Áȱ脈樃ⳬࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃Ɐࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉȱ脈樃⯲ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉጀᄨᄪᄬᄮᄰᄲᅪᅬᅮᅰᇄᇆᇈᇼᇾሀሆለሊሌሎሐቈቊ틩틂ꂰ蚰냒孴䳩틩틂ꂰ°ᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃ⷦࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃⵩ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᜀᄮሌጚᏸᒠᖠᚊᜲ៶ᢴᦦ᪖᭺᱔ᴦᷰỔᾜℴ∨⋴⏄ⓔ▮óæææáæáááÕáá଀6옍鴁ਥ搒Ő
摧ḂˆЀ7摧Ḃˆ㠍ഀࣆȀϨ▝਀搒Ő
摧Ḃˆ଀9옍鴁ਥ搒Ő
摧Ḃˆ᠀ቊቌ቎ዒዔዖጊጌጎጔ጖ጘጚጜጞፖፘ쿦ꮽꮕ镼镭巏㱊㰰ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔟ앨읪ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉᄜ脈栖῿¬䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȱ脈樃⻠ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉ̫jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃ࡕ愁ᑊ洀H渄H甄Ĉᄢ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䩃䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔣɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ愀ᑊ洀H渄H甄Ĉ̬jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȳ脈樃⹣ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ䌀ᑊ唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵခፘፚ፜፤፦ᎰᎲᎴᏨᏪᏬᏲᏴ᏶ᏸᏺᏼᐴᐶᐸᐺᐾᑀᑘᑚᑜᒐퟪ뫉곉겚骅驺뫗짗쥮흘䫉곉겚ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃しࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃⿚ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃⽝ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁᒐᒒᒔᒚᒜᒞᒠᒢᒤᓜᓞᓠᓢᓪᓬᕘᕚᕜᖐᖒᖔᖚᖜᖞᖠᖢᖤᗜᗞ��겺麺麒멼涞從忘��涺麺麒ȩ脈樃㇎ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃ㅑࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃ピࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀᗞᗠᗢᗦᗨᙂᙄᙆᙺᙼᙾᚄᚆᚈᚊᚌᚎᛆᛈᛊᛌᛔᛖᛪ᛬ᛮᜢퟪ믉귉궛鮆魻믗짗쥯흙䫉귉궛ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃㍅ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃㋈ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㉋ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁᜢᜤᜦᜬᜮᜰᜲ᜴᜶ᝮᝰᝲ᝴᝸᝺ឮឰឲ៦៨៪៰៲៴៶៸៺ᠲᠴ��ꮺ鶺鶑멻涝徝忘��涺鶺鶑ȩ脈樃㒼ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㐿ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃㏂ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀᠴᠶᠸᠼᠾᡬᡮᡰᢤᢦᢨ᢮ᢰᢲᢴᢶᢸᣰᣲᣴ᣶᣾ᤀᥞᥠᥢᦖퟪ믉귉궛鮆魻믗짗쥯흙䫉귉궛ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃㘳ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃㖶ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㔹ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁᦖᦘᦚᦠᦢᦤᦦᦨᦪ᧢᧤᧦᧨᧰᧲ᩎᩐᩒ᪆᪈᪊᪐᪒᪔᪖᪘᪚᫒᫔��ꮺ鶺鶑멻ꮝ涝淘��ꮺ鶺鶑ȩ脈樃㞪ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㜭ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃㚰ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀ᫔᫖᫘᫜᫞ᬲ᬴ᬶ᭪᭬᭮᭴᭶᭸᭺᭼᭾᮶᮸ᮺᮼᯀᯂᰌᰎᰐ᱄ퟪ믉귉궛鮆魻믗짗쥯흙믉귉궛Ȫ脈樃㤡ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃㢤ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㠧ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁ᱄᱆᱈ᱎ᱐᱒᱔᱖᱘ᲐᲒᲔᲖᲜᲞ᳢᳞᳠ᴖᴘᴚᴠᴢᴤᴦᴨᴪᵢᵤ��겺麺麒멼겞溞滘��겺麺麒ȩ脈樃㪘ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㨛ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃㦞ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄ĈᰀᵤᵦᵨᵮᵰᶨᶪᶬᷠᷢᷤᷪᷬᷮᷰᷲᷴḬḮḰḲḸḺẌẎẐỄퟪ믉귉궛鮆魻믗짗쥯흙믉귉궛Ȫ脈樃㰏ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃㮒ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㬕ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮ЀࡵᨁỄỆỈỎỐỒỔỖỘἐἒἔ἖Ἔ἞ὔὖ὘ᾌᾎᾐᾖᾘᾚᾜᾞᾠῘῚ��겺麺麒멼겞溞滘��겺麺麒ȩ脈樃㶆ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㴉ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃㲌ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄ĈᰀῚ῜῞ῤῦ•․…⁚⁜⁞⁤⁦⁨₦₨₪€⃬⃮⃰ℤΩℨퟪ믉귉궛鮆魻믗짗쥯흙귉궛魄ȩ脈樃㽺ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄ĈȪ脈樃㻽ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃㺀ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㸃ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁℨ℮ℰℲℴℶℸⅰⅲⅴⅶⅺⅼ⇠⇢⇤∘√∜∢∤∦∨∪∬≤≦≨≪뿐뇐놥킏膱玱珣臐뇐놥큈Ȫ脈樃䃱ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃䁴ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃㿷ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔠ앨읪ᘀɨ蠞㔀脈࠻岁脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵᰁ≪≮≰⊬⊮⊰⋤⋦⋨⋮⋰⋲⋴⋶⋸⌰⌲⌴⌶⌺⌼⍒⍖⍼⍾⎀⎴⎶⎸헱헃쎮쎣遮핞헃썉ȩ脈樃䉨ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃䇫ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃䅮ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᰀ⎸⎾⏀⏂⏄⏆⏈␀␂␄␆␊␌⒌⒎⒐ⓄⓆⓈⓎⓐⓒⓔⓖⓘ┐┒└┖싐듐뒨킒슂璂瓣싐듐뒨큉Ȫ脈樃䏟ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃䍢ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃䋥ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵᰁ┖┚├╦╨╪▞■▢▨▪▬▮▰▲◪◬◮◰◸◺♼♾⚀⚴퓰퓂슭슢膏腵轟傁풁퓂ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃䓙ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃䑜ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ᠁⚴⚶⚸⚾⛀⛂⛄⛆⛈✀✂✄✆✎✐❪❬❮➢➤➦➬➮➰➲➴➶⟮⟰��ꮺ鶺鶑멻ꮝ涝淘��ꮺ鶺鶑ȩ脈樃䙐ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃䗓ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃䕖ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀ▮⛄➲⢢⥼⩾⭌ⰠⳞⶎ⹂⼂⾼ゐㅚ㉎㌐㏠㓨㖴㚆㝘㠨㣶㦺òòííòííííààà㠍ഀࣆȀҰ▝਀搒Ő
摧ḂˆЀ7摧Ḃˆ㠍ഀࣆȀϨ▝਀搒Ő
摧Ḃˆ᠀⟰⟲⟴⟼⟾⡚⡜⡞⢒⢔⢖⢜⢞⢠⢢⢤⢦⣞⣠⣢⣤⣬⣮⤴⤶⤸⥬ퟪ뫉곉겚骅驺뫗짗쥮흘뫉곉겚Ȫ脈樃䟇ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃䝊ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃䛍ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁ⥬⥮⥰⥶⥸⥺⥼⥾⦀⦸⦺⦼⦾⧂⧄⨶⨸⨺⩮⩰⩲⩸⩺��ꮺ鶺鶑멻嵫佫俘��ȩ脈樃䤾ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃䣁ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃䡄ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᘀ⩺⩼⩾⪀⪂⪺⪼⪾⫀⫄⫆⬄⬆⬈⬼⬾⭀⭆⭈⭊⭌⭎⭐⮈⮊⮌⮎⮒⮔�퇭퇅�醟酿罪罟�퇭퇅�Ȫ脈樃䪵ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃䨸ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃䦻ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᰁ⮔⯘⯚⯜ⰐⰒⰔⰚⰜⰞⰠⰢⰤⱜⱞⱠⱢⱪⱬⲖⲘⲚⳎ킻킰辝膝腵鵟傁ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄ĈȪ脈樃䮯ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃䬲ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮ЀࡵᘁⳎⳐⳒⳘⳚⳜⳞⳠⳢⴚⴜⴞⴠ⴨⴪ⵆⵈⵊ⵾ⶀⶂⶈⶊⶌⶎⶐⶒⷊⷌ��ꮺ鶺鶑멻ꮝ涝淘��ꮺ鶺鶑ȩ脈樃䴦ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃䲩ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃䰬ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀⷌⷎⷐⷔⷖⷺⷼⷾ⸲⸴⸶⸼⸾⹀⹂⹄⹆⹾⺀⺂⺄⺊⺌⺺⺼⺾⻲ퟪ맇ꯇꮙ馄饹맗毗歟흉맇ꯇꮙȪ脈樃亝ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃丠ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃䶣ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁ⻲⻴⻶⻼⻾⼀⼂⼄⼆⼾⽀⽂⽄⽊⽌⽴⽶⽸⾬⾮⾰⾶⾸⾺⾼⾾⿀⿸⿺��겺麺麒멼걬幬廘��겺麺麒ȩ脈樃倔ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃侗ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃会ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀ⿺⿼⿾〄〆えおがむもやりれゎゐをゔヌノバヒヘペㄒㄔㄖㅊퟪ맇ꯇꮙ馄饹맗毗歟흉맇ꯇꮙȪ脈樃冋ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃儎ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃傑ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁㅊㅌㅎㅔㅖㅘㅚㅜㅞ㆖㆘㆚㆜ㆢㆤ㈆㈈㈊㈾㉀㉂㉈㉊㉌㉎㉐㉒㊊㊌��겺麺麒멼걬幬廘��겺麺麒ȩ脈樃匂ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃劅ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃刈ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀ㊌㊎㊐㊖㊘㋈㋊㋌㌀㌂㌄㌊㌌㌎㌐㌒㌔㍌㍎㍐㍒㍘㍚㎘㎚㎜㏐ퟪ맇ꯇꮙ馄饹맗毗歟흉맇ꯇꮙȪ脈樃呹ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃叼ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃卿ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁ㏐㏒㏔㏚㏜㏞㏠㏢㏤㐜㐞㐠㐢㐨㐪㒠㒢㒤㓘㓚㓜㓢㓤㓦㓨㓪㓬㔤㔦��겺麺麒멼걬幬廘��겺麺麒ȩ脈樃嗰ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃啳ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃哶ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀ㔦㔨㔪㔴㔶㕬㕮㕰㖤㖦㖨㖮㖰㖲㖴㖶㖸㗰㗲㗴㗶㘀㘂㘾㙀㙂㙶ퟪ뫉곉겚骅驺뫗짗쥮흘뫉곉겚Ȫ脈樃坧ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃囪ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃噭ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁ㙶㙸㙺㚀㚂㚄㚆㚈㚊㛂㛄㛆㛈㛒㛔㜐㜒㜔㝈㝊㝌㝒㝔㝖㝘㝚㝜㞔㞖��ꮺ鶺鶑멻ꮝ涝淘��ꮺ鶺鶑ȩ脈樃壞ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃塡ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃埤ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᰀ㞖㞘㞚㞤㞦㟠㟢㟤㠘㠚㠜㠢㠤㠦㠨㠪㠬㡤㡦㡨㡪㡴㡶㢮㢰㢲㣦ퟪ뫉곉겚骅驺뫗짗쥮흘뫉곉겚Ȫ脈樃婕ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ȩ脈樃姘ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉ̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃奛ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᨁ㣦㣨㣪㣰㣲㣴㣶㣸㣺㤲㤴㤶㤸㤾㥀㥲㥴㥶㦪㦬㦮㦴㦶��ꮺ鶺鶑멻嵫佫俘��ȩ脈樃富ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᄚ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔞɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ㬀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
Ȫ脈樃孏ࠆᔁɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᔗɨ蠞ᘀɨ蠞洀H渄H甄Ĉᔛɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ洀H渄H甄Ĉᔝ앨읪ᘀɨ蠞㘀脈࡝涁H渄H甄Ĉ̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
ᄔ脈栖῿¬䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̣jᄀ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉȩ脈樃嫒ࠆᄁ脈栕Ḃˆ栖Ḃˆࡕ洁H渄H甄Ĉᘀ㦶㦸㦺㦼㦾㧈㧊㱮㳜䉾䊀䧸乌交仸仺仾伈佄佈侬侮俒�에뎾뎾钣覾襽楰啞䦾빞ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃$䩡$ᔐ表ﴘᘀɨ蠞　兊ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀⑊愀⑊ᔌ睨睂ᘀɨ蠞ᔘ睨睂ᘀɨ蠞㔀脈⩂瀆ｨᔗ鐵ᘀɨ蠞㘀脈䩃䩡ᔔ鐵ᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊᔟ表ﴘᘀɨ蠞㘀脈䩃䩏䩑䩡ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔔɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ愀ᑊ̝jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞䌀ᑊ唀Ĉ䩡ᔚ앨읪ᘀɨ蠞㨀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ
̤jᔀɨ蠞ᘀɨ蠞　Ṋ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᘁ㦺㧈㧊㱮㳜㻄㽔䀠䃎䃰䊀䒀䧸仸仺ðÜ찀ºꀀ ꀀ 먀Ü�‘脀̤̀搒Ġ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ᄃᲄሂᑤā怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Ṇༀ쪄ᄂ鮄ዾᑤāጀ碤᐀碤帀쪄怂鮄懾̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀᑤāጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆༀ萑Ȝ搒Ĕ
ꐓxꐔx葠Ȝ摧Ḃˆ܀R搒Ĕ
摧Ḃˆ଀搒Ĕ
ꐓxꐔx摧Ḃˆ倏ഀ׆Ā⒌ሊ偤ā᐀碤䀀&摧Ḃˆ฀仺仾伀伂伄伆伈侮侰俒俔俠倶倸òåååÏ봀¨踀t⬚̤̀☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Fༀ梄ᄁ뒄ሀ桤āጀ碤᐀碤帀梄态뒄愀̤摧Ḃˆ᐀3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ㈑؀Ĥ萏ț萑﷥搒Ũ
葞ț葠﷥摧ḂˆЀ摧Ḃˆఀ␃ሁ⁤āጀ碤愀Ĥ摧Ḃˆఀ␃ሃ㡤āጀ碤愀̤摧Ḃˆഀ俒俔俠倸停局峀牜犞茪莄賈賚ꣂꤸ삄삺캆캔ˠˢ͔ೀೂຠ༲㊄㋦㍾㟊㟌㡺㡼㪄㪆㬰㬲㯒䫼䫾䮎䮐䴾䵀䷀婺쯛쯛믛믛���믪ꛛꚻ믛釛�뮦�Û̩jᔀ表ﴘᘀɨ蠞　ᩊ䌀ᙊ伀J儀J唀Ĉ䩡ᔨ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂䌆ᙊ伀J儀J愀ᙊ瀀ｨᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㘀脈䩃䩏䩑䩡ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀᱊伀J儀J愀᱊㌀倸停墊尾局峀惾梲洴牚牜犞硪籼茨茪莄虘讬ê퐀Ô렀¯퐀Ô퐀Ô鴀¯퐀Ô퐀꼀Ô퐀⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆᬀ+␃؃Ĥ☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ᐀3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆሀ讬鎐馢鳎ꆚꑢꣀꣂꤸ곸눮뛒묊삂삄삺쎸좴촠픘�ééé×츀ééé휀Îééé휀Î㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ᠀ﶺˠˢ͔ݾ੮ೂພຠ༲Ᏸᤰ⚨⺜é×츀éé²츀éé×츀ééᬀ+␃؃Ĥ☊଀Fༀᄄやዽ桤āጀ碤᐀碤帀怄や懽̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ᐀⺜㊂㊄㋦㍾㑌㗂㛬㟊㟌é케¹ꐀƒ搀d搀R⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ +␃؃Ĥ☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ㌖؀Ĥ옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆऀ㟌㡼㦌㪆㬴㬶㯒㳌㽤䈪䍚䐸䜤䣂䨲䫼ë찀Ì찀°鰀Ì찀Ì찀Ì찀Ì찀Ìጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆᬀ+␃؃Ĥ☊଀Fༀᄄやዽ桤āጀ碤᐀碤帀怄や懽̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆጀ+␃؃Ĥ☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆༀ䫼䫾䮐䰠䲰䴾䵀䷀勬嘄婺婼媾廠ã였§꜀§ž蠀ˆ蠀v鸀ˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ⬝̤̀␆ਁ&䘋萏Ũ萑ﺘ搒Ũ
ꐓxꐔx♀帀梄态预懾̤摧Ḃˆᬀ+␃؃Ĥ☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆഀ婺婼媾玠珤穒穔窮鬄鬆鼦鼨齬ꉆꉈꊾ덞덤묢묤쇰숀캞캠캢커컦쿚쿜퀒��웖뛖훥龪웬훥회홼홺嫆훥훬ᔨ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī⩂䌂ᙊ伀J儀J愀ᙊ瀀h＀ᔔ表ﴘᘀɨ蠞伀J儀J唃Ĉᔟ表ﴘᘀɨ蠞㜀脈䩃䩏䩑䩡ᔥ表ﴘᘀɨ蠞䈀ପ䩃䩏䩑䩡桰耀ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔗ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩡ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔥ表ﴘᘀɨ蠞䈀Ȫ䩃䩏䩑䩡桰ÿ 廠擨桺浼炨玞玠珤瑾畀瞘硚穒穔窮ééé휀Âꌀ£ꌀ£ꌀ‰耀㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Fༀᄄやዽ桤āጀ碤᐀碤帀怄や懽̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ฀窮缸莖蓌蔢薂藄蘖訖軸鑰陬鬄鬆鮆éÑ뼀¿뼀¿éé¬頀ㄔ؀Ĥ옍쐁搒Ũ
ꐓxꐔx⑛尀$摧Ḃˆሀ1옍쐁搒Ũ
ꐓxꐔx⑛尀$摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀ᵆሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆᜀ+␃؃Ĥ☊଀Fᄀᮄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᮄ愂̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ฀鮆鰌鱴鳔鴖鶄鼦鼨齬ꁪꆬꉆꉈꊾè툀Ò툀Ò툀À꬀Œ谀Œ쀀ƒ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆᔀ1␃ഃ׆Ā˄ሀ桤āጀ碤᐀碤嬀$⑜愀̤摧Ḃˆㄗ̤̀옍쐁搒Ũ
ꐓxꐔx♀嬀$⑜愀̤摧Ḃˆഀꊾꑨ꩘귾낪덤띄묤븞뼢쁾쇰쑪옒잖쥠캠캢ééééÑ눀²눀²눀é ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆᜀ+␃؃Ĥ☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧ḂˆᄀDle přílohy č. 10 bodu 1. 1. nařízení vlády č. 336/2004 Sb., potvrzení shody s požadavky, které se týkají vlastností a funkční způsobilosti zdravotnického prostředku, hodnocení vedlejších účinků a přijatelnosti rizika musí být založeny na klinických údajích; vyhodnocení těchto údajů je klinickým hodnocením.
Dle ustanovení § 8 odst. 1 stávajícího zákona, vhodnost zdravotnického prostředku pro určený účel použití musí být ověřena jeho klinickým hodnocením, s výjimkou diagnostického zdravotnického prostředku in vitro.
Dle ustanovení § 3 písm. m) stávajícího zákona, klinické údaje jsou informace o bezpečnosti a funkční způsobilosti zdravotnického prostředku, jež vyplývají z použití zdravotnického prostředku. 
Současná právní úprava neřeší odbornost hodnotitele, který musí být schopný vyhodnotit předkládané klinické údaje a vypracovat ucelenou zprávu, která ověřuje bezpečnost a klinickou účinnost předmětného zdravotnického prostředku.
Hodnocení funkční způsobilosti neupravuje současné znění stávajícího zákona prakticky vůbec. Dle výše uvedeného ustanovení § 8 odst. 1 stávajícího zákona, jsou diagnostické zdravotnické prostředky in vitro vyjmuty z ověření jejich vhodnosti pro použití při poskytování zdravotní péče prostřednictvím klinického hodnocení. V zákoně ale již není uvedeno, jakým způsobem tedy lze jejich vhodnost ověřit. Jednotlivé náležitosti hodnocení funkční způsobilosti jsou pak v roztříštěné podobě řešeny v nařízení vlády č. 453/2000 Sb. Opět není vhodně ošetřena oblast jednotlivých náležitostí hodnocení funkční způsobilosti, ani odbornost hodnotitele, který toto hodnocení provádí.

Zvláštní dotčené právní předpisy:
Vyhláška č. 316/2000 Sb., kterou se stanoví náležitosti závěrečné zprávy o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku.

1.3.5.	Distribuce a prodej
Předně je třeba uvést, že v současně platné právní úpravě v oblasti zdravotnických prostředků naprosto absentují definice činností jako je distribuce, dovoz, či prodej a dále též ustanovení o správné distribuční a dovozní praxi tak, jak je tomu například v oblasti léčivých přípravků. 
Pokud má být zajištěn náležitý standard ochrany uživatelů zdravotnických prostředků prostřednictvím pravidel jejich distribuce, bude nutné tuto problematiku nově upravit, a to zejména v oblastech: řízení rizik a vigilance, servisu, kalibrace, skladování (požadavky na technické a personální vybavení), identifikace a sledovatelnosti zdravotnických prostředků, periodických prohlídek a příkazů originálního výrobce u aktivních zdravotnických prostředků, nežádoucích příhod, přezkoumávání dodržování správné distribuční a dovozní praxe atd. 
Z hlediska jiných normativních celků nelegislativní povahy jsou pravidla správné distribuční a dovozní praxe v současnosti stanovena prostřednictvím ustanovení normy ISO 13485:2003. Jednak je ale dodržování této normy dobrovolné a jednak stanoví ve svém obsahu příliš podrobné požadavky, jejichž obecně závazné dodržování by mohlo být pro menší distributory a dovozce likvidační.
Obdobný stav, který je popsán výše, panuje i v případě internetového prodeje zdravotnických prostředků. Právní úprava v oblasti zdravotnických prostředků v tomto případě absolutně nereaguje na narůstající trend elektronických služeb. I v České republice však dochází k prodeji zdravotnických prostředků (v současné době zejména kontaktních čoček) přes internet. 
Jestliže je prvořadou povinností státu ochrana uživatelů zdravotnických prostředků, je třeba stanovit i pravidla pro jejich distribuci. Musí být rovněž nastaveny limity (medicínského charakteru) jejich prodeje přes internet. Inspirací nové úpravy mohou být opět příslušná ustanovení zákon č. 378/2007 Sb., popř. zahraniční právní úpravy. 
Dle ustanovení § 13 odst. 3 nařízení vlády č. 336/2004 Sb., výrobce ze třetí země musí ustanovit svého zplnomocněného zástupce v případě, že hodlá zdravotnický prostředek uvést na evropský trh. Současná legislativa nepočítá s možností, kdy poskytovatel zdravotních služeb do České republiky doveze ze třetí země zdravotnický prostředek, který je sice výrobcem opatřen označením CE, má vydáno prohlášení o shodě, ale v Evropské unii nebyl ustanoven zplnomocněný zástupce a výrobek tedy není registrován. Za těchto okolností se nejedná o uvedení zdravotnického prostředku na trh. Současná právní úprava tuto oblast neošetřuje dostatečně.
V současné úpravě jsou rovněž nejasně vymezeny pojmy distributor a prodávající. Oba tyto pojmy jsou ve stávajícím zákoně řešeny prostřednictvím odkazů na zvláštní zákony, jak je popsáno výše. Následkem toho se oba pojmy obsahově překrývají (prodávajícího podle zákona o ochraně spotřebitele můžeme zařadit mezi distributory podle zákona o technických požadavcích na výrobky), což je zejména z hlediska plnění oznamovací povinnosti podle ustanovení § 31 stávajícího zákona nežádoucí. 
Vzhledem k tomu, že distributoři musí oznamovat Ministerstvu zdravotnictví údaje související s jejich činností na základě směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993, o zdravotnických prostředcích, v konsolidovaném znění (dále též „směrnice 93/42/EHS“) a rozhodnutí Komise 2010/227/EU ze dne 19. dubna 2010, o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed) (dále též „rozhodnutí Eudamed“), museli by tuto povinnost de iure plnit i prodávající zdravotnických prostředků. Prodávajících zdravotnických prostředků je však samozřejmě nepoměrně více než distributorů. To by proto de facto znamenalo jednak zahlcení databanky irelevantními údaji a jednak zvýšenou zátěž pro tisíce dalších subjektů, které by tuto povinnost z racionálního hlediska plnit nemusely. To by pak v konečném důsledku zvýšilo administrativní zátěž podnikatelského sektoru, kterou se vláda svými usneseními zavázala naopak snižovat. Je nutné dodat, že v současné době výše popsané jevy nenastávají pouze z toho důvodu, že Ministerstvo zdravotnictví svým výkladem aplikuje výše citovaná ustanovení tak, aby k těmto jevům nedocházelo. Takový stav je však dlouhodobě neudržitelný.
Dále je třeba doplnit, že stávající zákon nestanoví poskytovatelům zdravotních služeb žádnou povinnost oznámení dovozu zdravotnických prostředků pro vlastní potřebu (především těch, které nejsou v žádné zemi Evropské unie řádně zaregistrovány), tedy za účelem poskytování zdravotních služeb. Stejně tak není zakázán volný prodej těch zdravotnických prostředků, které jsou určeny výhradně pro profesionální použití.

Zvláštní dotčené právní předpisy:
Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

1.3.6.	Odstraňování 
V současné době je lékárna povinna dle ustanovení § 89 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., převzít od fyzických osob nepoužitelná léčiva. Převzetí a odstranění zdravotnických prostředků stávající zákon neřeší. Použité injekční jehly a stříkačky jsou podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 185/2001 Sb.“), považovány za infekční materiál, a jsou tedy klasifikovány jako nebezpečný odpad. 
Původce nebezpečného odpadu je povinen s ním nakládat a zbavovat se ho pouze způsobem stanoveným výše uvedeným zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Odevzdá jej tedy osobě oprávněné k nakládání s nebezpečným odpadem, která následně likvidaci takového odpadu provede. Takovými osobami jsou např. sběrny nebezpečného odpadu nebo sběrné dvory. 
Poskytovatelé zdravotních služeb likvidují nebezpečný odpad v souladu s nastavenými právními předpisy, problém je u samotných pacientů v domácí péči. V praxi se často vyskytují případy, kdy pacient kontaminovanou injekční stříkačku vyhodí do běžného komunálního odpadu, a to především z důvodu absence, či příliš vzdáleného sběrného dvora. Stávající právní úprava občanům neumožňuje vracet žádné skupiny použitých či nepoužitelných zdravotnických prostředků osobám oprávněným k výdeji.

Zvláštní dotčené právní předpisy:
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů.

1.3.7.	Proces registrace, resp. evidence
V současné době Ministerstvo zdravotnictví na základě ustanovení § 31 stávajícího zákona eviduje výrobce a zplnomocněné zástupce se sídlem v České republice a zdravotnické prostředky, které tyto osoby uvádějí na trh, dále distributory zdravotnických prostředků, osoby provádějící servis zdravotnických prostředků nebo provádějící sterilizaci zdravotnických prostředků, osoby kompletující soupravy a systémy zdravotnických prostředků a výrobce zakázkových zdravotnických prostředků.
Tyto povinné subjekty oznamují Ministerstvu zdravotnictví jednak informace o své činnosti, jejichž rozsah stanoví vláda prováděcím nařízením (jedná se o nařízení vlády č. 336/2004 Sb., nařízení vlády č. 154/2004 Sb. a nařízení vlády č. 453/2004 Sb.). V případě výrobců a zplnomocněných zástupců se sídlem v České republice pak oznamují tyto osoby i informace o zdravotnických prostředcích, které uvádějí na trh. Rozsah těchto informací stanoví rovněž citovaná nařízení vlády. Dle současně platné právní úpravy tak dochází k evidenci zdravotnických prostředků a výše uvedených osob nakládajících s nimi.
Obecně lze říci, že sankční ustanovení chybí a mnoho povinnostních ustanovení tak nemůže být adekvátně vymáháno cestou správního trestání.
Některé státy Evropské unie důkladně kontrolují, resp. registrují také veškeré distribuované zdravotnické prostředky (většinou s výjimkou rizikové třídy I), zatímco Česká republika dlouhodobě rezignovala na aktivní kontrolu výrobků, které se jako zdravotnické prostředky uvádějí na český trh. U některých členských států je registrace dokonce časově omezena a další činnost je podmíněna obnovením registrace se zaplacením příslušného správního poplatku či jiné formy platby.

1.3.8.	Roztříštěnost pravomocí a nejednotná správa údajů
V oblasti zdravotnických prostředků vytváří legislativu, kontroluje plnění oznamovacích povinností a koordinuje vnitrostátní i mezinárodní spolupráci Ministerstvo zdravotnictví, cenovou kontrolu, dozor nad poskytovateli zdravotních služeb, povolování klinických zkoušek a evidenci nápravných opatření u nežádoucích příhod vykonává Státní ústav pro kontrolu léčiv, statistické informace zpracovává a vyhodnocuje Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, dozor nad notifikovanými osobami, které se podílí na procesu posouzení shody zdravotnických prostředků se stanovenými technickými požadavky zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, dozor nad trhem realizuje Česká obchodní inspekce, klamavou reklamu sankcionují živnostenské úřady a jaderný dozor zajišťuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Přehledný výčet věcně příslušných orgánů státní správy pro oblast zdravotnických prostředků:
Ministerstvo zdravotnictví
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Česká obchodní inspekce
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky
živnostenské úřady

Systém shromažďování a zpracovávání důležitých informací z oblasti zdravotnických prostředků je v současné době řešen velmi neefektivně a zákonná proklamace vůbec neodpovídá reálnému stavu (Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky nedisponuje odpovídajícími informačními technologiemi a personálními kapacitami, a proto zajišťuje správu dat přímo Ministerstvo zdravotnictví).
Dle současného platného právního stavu registr zdravotnických prostředků, tedy databáze údajů, které jsou povinny o sobě a o zdravotnických prostředcích uvádět povinné subjekty příslušným státním orgánům, a ze které by měli jednotlivci možnost získat samostatně potřebné informace, není upraven.
Podle ustanovení § 41 stávajícího zákona měl Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky zřídit a vést centrální evidenci v oblasti zdravotnických prostředků a informační systém vztahující se ke zdravotnickým prostředkům. K vytvoření takového informačního systému však nikdy nedošlo. Po novele oznamovacích povinností podle ustanovení § 31 stávajícího zákona účinné od 15. 6. 2010, pak ani nevede centrální evidenci v oblasti zdravotnických prostředků, neboť tato data jsou přímo vkládána Ministerstvem zdravotnictví do Evropské databanky zdravotnických prostředků (Eudamed) v souladu s rozhodnutím Eudamed.
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky tak nemůže fakticky vykonávat ani další své povinnosti podle ustanovení § 41 stávajícího zákona (např. zpracovávat veškeré informace získané podle ustanovení § 31, 32 a 35 stávajícího zákona, či tyto informace poskytovat). 
Tento problém se může na první pohled jevit jako nedostatek exekutivní a nikoli jako chyba právní úpravy, nicméně racionální je, aby příslušnou správu dat realizoval subjekt, který od adresátů tato data získává, pracuje s nimi a zároveň je předává do Evropské databanky zdravotnických prostředků (Eudamed). Je tedy třeba legislativně dané kompetence a povinnosti přesunout na správce budoucího Registru zdravotnických prostředků (RZPRO).

Zvláštní dotčené právní předpisy:
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

1.3.9.	Chybějící právní úprava a provázanost s dalšími právními předpisy
Oblasti, které stávající zákon neošetřuje dostatečně, jsou v současné době řešeny na základě individuálního přístupu jednotlivých dotčených osob a jejich zkušeností. Tento stav paradoxně ve formě vyšších nákladů znevýhodňuje osoby, které na základě svého morálního či medicínského přesvědčení svým jednáním minimalizují rizika pro pacienta, ať už v oblasti správné klasifikace výrobků, dodržení správné distribuční a dovozní praxe nebo provádění bezpečnostně technických kontrol vysoce kvalifikovaným personálem.
Pokud jde o regulaci reklamy na zdravotnické prostředky, pak tato se v současné době řídí pouze obecnými ustanoveními zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 40/1995 Sb.“). Žádná speciální právní úprava pro reklamu na zdravotnické prostředky tedy neexistuje. 
Dozor nad reklamou na zdravotnické prostředky v současné době zajišťují a případné sankce ukládají krajské živnostenské úřady, které si v řadě případů s ohledem na resortní působnost vyžadují jako podklad pro rozhodnutí o sankci odborné stanovisko od Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo od Ministerstva zdravotnictví. Volbou jednoho orgánu dozoru z oblasti zdravotnictví lze celý proces zjednodušit a zefektivnit. 
Cenová regulace se realizuje prostřednictvím cenových předpisů a cenových rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví. Úhradová regulace je nyní obsažena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 48/1997 Sb.“). 

Zvláštní dotčené právní předpisy:
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Další související právní předpisy Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2008/765/ES ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
Rozhodnutí Komise 2002/364/ES ze dne 7. května 2002 o společných technických specifikacích pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.
Rozhodnutí Komise 2009/108/ES ze dne 3. února 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/364/EHS o společných technických specifikacích pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.

Další související právní předpisy České republiky v oblasti zdravotnických prostředků:
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Identifikace dotčených subjektů
orgány státní správy
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo obrany
Ministerstvo financí
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Česká obchodní inspekce
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky
živnostenské úřady
krajské úřady

poskytovatelé zdravotních služeb

zdravotní pojišťovny

autorizované a notifikované osoby

další osoby nakládající se zdravotnickými prostředky
výrobci zdravotnických prostředků
zplnomocnění zástupci
distributoři zdravotnických prostředků
dovozci zdravotnických prostředků
subjekty zajišťující servis zdravotnických prostředků
předepisující lékaři
osoby oprávněné k výdeji zdravotnických prostředků

profesní komory, pacientské organizace, apod.

Popis cílového stavu
1.5.1.	Rozsah působnosti právní úpravy (v rámci ochrany zdraví)
Nová právní úprava bude řešit regulaci zdravotnických prostředků komplexně, a sice od jejich vzniku (odkazy na předpisy upravující posouzení shody s technickými požadavky na zdravotnické prostředky), přes jejich distribuci, prodej, předepisování, výdej, používání, údržbu, opravy až po jejich odstraňování.
Oproti stávajícímu zákonu je nezbytné doplnit regulaci používání zdravotnických prostředků při poskytování jiných typů služeb. V tomto případě se nebude jednat o komplexní úpravu předmětných služeb. Pouze bude stanoveno, která ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích musí být dodržena i v případě, že budou prostřednictvím zdravotnického prostředku poskytovány jiné typy služeb, než jsou služby zdravotní. Úprava cenové a úhradové regulace, resp. regulace reklamy na zdravotnické prostředky je předmětem níže uvedeného variantního řešení. 
Oblasti, které byly doposud upraveny mimoprávními dokumenty (doporučující evropské dokumenty MEDDEV ke správné interpretaci a aplikaci směrnic Evropské unie), budou nově zakotveny legislativně. Minimálně základní práva a povinnosti adresátů právní úpravy musí být stanoveny na úrovni zákona (např. klasifikační pravidla, kvalifikace odborného hodnotitele, náležitosti závěrečné zprávy z klinického hodnocení atd.). 
Za porušení takto uzákoněných povinností bude následovat adekvátní sankce, která musí být vyšší než potenciální přínos pachatele vyplývající z porušování právních povinností. Hlavním problémem dosavadní úpravy je nízká míra její vymahatelnosti skrze sankční ustanovení. Tento nedostatek bude napraven, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé je třeba chránit bezpečí pacientů a jejich důvěru ve funkční a bezpečné zdravotnické prostředky. Za druhé je nutné trestat osoby, které své povinnosti nedodržují a dostávají se tak do výrazné konkurenční výhody oproti subjektům, jež své povinnosti svědomitě plní. 

Konkrétní věcné řešení bylo zvoleno z následujících variant:
Varianta A – nový zákon upraví i regulaci cen a úhrad zdravotnických prostředků i regulaci reklamy na zdravotnické prostředky
Vzhledem k tomu, že nový zákon o zdravotnických prostředků bude vytvářen jako kodex regulující zacházení se zdravotnickými prostředky, jeví se jako logické, aby obsahoval taktéž úpravu cenových a úhradových mechanismů a regulaci reklamy. Všechny podstatné činnosti související se zdravotnickými prostředky by tak byly upraveny na jediném místě.

Varianta B – nový zákon upraví i regulaci cen a úhrad zdravotnických prostředků a regulace reklamy na zdravotnické prostředky bude samostatně upravena v zákoně o regulaci reklamy
Regulace reklamy má v současné době vlastní samostatný právní předpis, kterým je zákon o regulaci reklamy. Je tudíž možné tuto agendu upravit mimo nový zákon o zdravotnických prostředcích, a to buď po přijetí návrhu zákona o zdravotnických prostředcích, nebo spolu s tímto návrhem jako přímou novelu zákona o regulaci reklamy. Nicméně ceny i úhrady zdravotnických prostředků by byly součástí nového zákona o zdravotnických prostředcích, neboť přímá novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění se nejeví jako vhodná s ohledem na systematiku a nepřehlednost tohoto předpisu.

Varianta C – nový zákon upraví i regulaci reklamy na zdravotnické prostředky a regulace cen a úhrad zdravotnických prostředků bude samostatně upravena v jiném předpise
Alternativou je ponechat úpravu cenové a úhradové regulace buď na zákon o veřejném zdravotním pojištění, nebo na zcela nový zákon o cenách a úhradách, ve kterém by byla upravena jak agenda zdravotnických prostředků, tak i léčivých přípravků. Ministerstvo zdravotnictví již avizovalo záměr vyčlenit regulaci cen a úhrad léčivých přípravků ze zákona o veřejném zdravotním pojištění do zcela nového zákona (nebo přichází v úvahu taktéž implementace do zákona o léčivech), ve kterém by se tak mohla spojit regulace jak léčiv, tak i zdravotnických prostředků.
Tato varianta však počítá s úpravou reklamy v novém zákoně o zdravotnických prostředcích, opět s odkazem na to, že naprostá většina regulovaných činností se bude nacházet v tomto právním předpise. Nad to zákon o regulaci reklamy neobsahuje žádné sdílené pojmy a mechanismy, které by byly pro oblast zdravotnických prostředků využitelné.

Varianta D – nový zákon nebude upravovat regulaci cen a úhrad zdravotnických prostředků ani regulaci reklamy na zdravotnické prostředky
Poslední varianta předpokládá, že nový zákon o zdravotnických prostředcích nebude napřímo řešit ani otázku cenové a úhradové regulace, ani regulace reklamy. Obě problematiky by byly přenechány na úpravu do jiných právních předpisů. V úvahu připadají kombinace uvedené v předchozích variantách. Pro ceny a úhrady možnost včlenění do zákona o veřejném zdravotním pojištění (lze realizovat ihned přímou novelizací) nebo zapojení do legislativní přípravy nového samostatného zákona o cenách a úhradách spolu s léčivy (účinnost mnohem později, ne dříve než v r. 2015). Pro reklamu by nejlogičtějším důsledkem této varianty byla inkorporace úpravy do zákona o regulaci reklamy.

Zvolená varianta:
Předkladatel po vyhodnocení dopadů zvolil variantu D. Důvodem je koncepčnost úpravy a systematika právního řádu v oblasti regulace reklamy i financování zdravotních služeb (tedy problematika veřejného zdravotního pojištění). Vzhledem k tomu, že reklamou na specifické druhy zboží a služeb se zabývá zákon o regulaci reklamy, zdá se nekoncepční jeden druh zboží – zdravotnické prostředky – z této úpravy vyčlenit a upravit vztahy mezi dotčenými subjekty, jejich práva a povinnosti související s reklamou, v zákoně jiném, speciálním vůči tomuto zákonu. Stejně tak oblast financování, která je jako celek z pohledu nároku pacienta zastřešena v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, by se měla řešit ve vazbách na tento systém a jednotlivé jeho funkce. Je tudíž logické, aby i cenová a úhradová regulace zdravotnických prostředků byla vedle analogické úpravy u léčiv nebo zdravotních služeb řešena v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. 
To však nebrání koncepční změně v budoucnosti, která by mohla spočívat v oddělení části úhradové regulace z tohoto zákona, a to tak, že regulace zdravotních služeb by v zákoně o veřejném zdravotním pojištění mohla zůstat a regulace „zboží“ představující léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské účely by mohla být vyčleněna do zvláštního zákona.

1.5.2.	Definice základních pojmů
Hlavním cílem v oblasti definic a vymezení pojmů v oblasti zdravotnických prostředků je přesunout veškeré základní definice na úroveň zákona, neboť nelze definovat elementární termíny v prováděcích právních předpisech. Zároveň je nezbytné odstranit duplicity tak, aby termíny označené shodným názvem neměly v několika právních předpisech přisouzen odlišný význam. Při realizaci těchto myšlenek je pak zapotřebí zejména sledovat provázanost s ostatními právními předpisy a soulad s evropskou právní úpravou, popř. s doporučujícími dokumenty MEDDEV.  
Dokumenty MEDDEV jsou součástí souboru pokynů, které mají napomáhat správné transpozici a aplikaci směrnic Evropské unie ke zdravotnickým prostředkům. Pokyny nejsou právně závazné, ale byly pečlivě vypracovány v procesu intenzivních konzultací s různými zainteresovanými stranami (příslušné orgány státní správy, zástupci Evropské komise, průmysl a další zainteresované strany). V průběhu tohoto procesu cirkulovaly předběžné koncepty, do nichž se zaznamenávaly připomínky. Proto tento dokument odráží stanoviska zástupců zainteresovaných stran v sektoru zdravotnických prostředků.
Dokumenty MEDDEV budou do značné míry zapracovány do nové podoby vnitrostátní legislativy, neboť se jedná o interpretační dokumenty určené pro správnou transpozici směrnic Evropské unie. 
Základním požadavkem je pak doplnění definic o důležité pojmy jako např. „distribuce“, „výdej“, „prodávající“ atd. Dále, vzhledem k tomu, že by měly být kladeny požadavky nejen na produkt, ale i na osobu distributora, a že tuto problematiku by bylo vhodné upravit závazným právním předpisem, neboť současné normativní mechanismy regulující tuto oblast jsou nezávazné, bude zaveden a upraven pojem „správná distribuční a dovozní praxe“.

1.5.3.	Klasifikace zdravotnických prostředků
Je třeba stanovit správní orgán, jenž bude nadán pravomocí vydat rozhodnutí o klasifikaci určitého výrobku jako zdravotnického prostředku. V případě, že se na trhu vyskytuje výrobek, který je klasifikován v rozporu s definicí zdravotnického prostředku, je třeba autoritativního zásahu proti tomuto protiprávnímu jednání, jelikož může být ohrožena bezpečnost pacientů, uživatelů i třetích osob. V současné době neexistuje správní orgán, který může vydat rozhodnutí, zda výrobek vyhovuje definici zdravotnického prostředku. Hlavním cílem v oblasti klasifikace zdravotnických prostředků je tedy vymezení správního orgánu, který v případě pochybností vydá rozhodnutí. Nelze totiž sankcionovat určitý subjekt za neoprávněné připojení označení CE, pokud neexistuje negativní rozhodnutí (nebo alespoň závazné stanovisko), které stanoví, že daný výrobek zdravotnickým prostředkem není.
Vzorem úpravy takové pravomoci může být ustanovení § 13 odst. 2 písm. h) zákona o léčivech, které dovoluje Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv rozhodovat „v případech pochybností, zda jde o léčivý přípravek nebo o léčivou látku nebo o léčivý přípravek podléhající registraci nebo o jiný výrobek, popřípadě zda jde o homeopatický přípravek, a to na žádost nebo z vlastního podnětu“.
Možnost zavedení této pravomoci pro oblast zdravotnických prostředků byla konzultována s Evropskou komisí s ohledem na možné riziko rozporu takové vnitrostátní úpravy s právem Evropské unie. Stanovisko Evropské komise je však takové, že rozhodnutí o klasifikaci určitého produktu, jakožto zdravotnickému prostředku přísluší výhradně členským státům. Teprve, pokud je určitý případ natolik sporný, že sám kompetentní správní orgán dospěje k závěru, že je nezbytné požádat o stanovisko či rozhodnutí Evropskou komisi, postoupí věc v souladu s příslušnou směrnicí na úroveň Evropské unie (viz kapitola 1.3.3.).

Konkrétní věcné řešení bylo zvoleno z následujících variant:
Varianta A – pravomoc vydávat rozhodnutí v případě pochybnosti bude svěřena Ministerstvu zdravotnictví
Ministerstvo je ústřední orgán státní správy, je kompetentní autoritou v oblasti zdravotnických prostředků a z toho titulu také partnerem pro zahraniční kompetentní autority, tedy příslušné vrcholné orgány pro oblast zdravotnických prostředků v členských státech Evropské unie. Ministerstvo zdravotnictví má v současnosti jako jediný orgán státní správy k dispozici odborníky příslušného vzdělání, kteří jsou schopni tuto agendu vykonávat. 
Na druhou stranu je nevýhodou, že chybí nezávislý oddělený odvolací orgán, neboť v této agendě bude rozhodnutí vydáváno ve správním řízení, resp. speciálním řízení. Přitom správní řízení je charakteristické mj. svou dvojinstančností. Pokud by v prvním stupni rozhodovalo Ministerstvo zdravotnictví (věcně příslušný odbor farmacie), odvolání by musel rozhodovat ministr dle podkladů připravených rozkladovou komisí s využitím stanoviska a věcných podkladů právě odboru farmacie. Nezávislý odborný (nikoliv právní) proces odvolání by tak byl z podstaty věci omezen.

Varianta B – pravomoc vydávat rozhodnutí v případě pochybnosti bude svěřena nově vybudovanému úřadu pro zdravotnické prostředky
Oblast zdravotnických prostředků je natolik široká, že je zcela legitimním požadavek vytvoření samostatného úřadu spravujícího tuto agendu, úřadu podřízenému Ministerstvu zdravotnictví, a odpovídajícímu svému postavení i oblastí regulace Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Mezi kompetence tohoto úřadu by pak kromě náplně této kapitoly (rozhodování v případě pochybnosti a vydávání závazných stanovisek) logicky připadla většina agend souvisejících se zdravotnickými prostředky (registrace, evidence, povolování klinických zkoušek, vigilance, sledování nežádoucích příhod, kategorizace, cenová a úhradová regulace, apod.). Svou váhou by se brzy zcela jistě vyrovnal Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. 
Nevýhodou této varianty jsou zvýšené náklady státního rozpočtu na vybudování takové instituce a dodatečné mzdové náklady na servisní personál, které nejsou nutné při svěření této agendy již existujícímu úřadu.

Varianta C – pravomoc vydávat rozhodnutí v případě pochybnosti bude svěřena Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv
Státní ústav pro kontrolu léčiv již dnes spravuje některé činnosti v oblasti zdravotnických prostředků, a to cenovou kontrolu, povolování klinických zkoušek, správu nežádoucích příhod a kontroly poskytovatelů zdravotních služeb. Některé části regulace zdravotnických prostředků jsou si blízké s odpovídajícími body regulace léčiv, proto může být logické využít této situace a valnou část agendy přesunout na tento úřad, byť s vědomím nutného personálního dovybavení, které by však na rozdíl od varianty B bylo pouze odborného, nikoli administrativního, charakteru. 
Výhodou této varianty, stejně jako varianty B, je zachování logické struktury dvojinstančnosti, kdy orgánem prvního stupně je právě Státní ústav pro kontrolu léčiv a odvolacím orgánem je v souladu se správním řádem Ministerstvo zdravotnictví. To již potřebnými odborníky i právníky pro zajištění komplexního rozboru problematiky v rámci odvolacího řízení a také pro metodické vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv disponuje.

Zvolená varianta:
Předkladatel po analýze dospěl k závěru, že nejracionálnějším řešením by byla varianta C. Bez ohledu na okolní prostředí a stav ekonomiky by sice optimálním řešením bylo vybudování nového úřadu po vzoru Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který by obsáhl všechny exekutivní agendy týkající se zdravotnických prostředků, minimálně jako správní orgán prvního stupně, ale právě nutnost úspor ve veřejné správě tuto variantu vylučuje.
Vzhledem k tomu, že agendy zdravotnických prostředků a léčivých přípravků se postupem času značně přibližují ve své regulaci, jeví se dlouhodobě jako nedostatečné, že zdravotnické prostředky jsou až tou druhou agendou v pořadí, kterou se úřady zabývají – tedy až po léčivech. Zákonná úprava ale i každodenní správa většiny vztahů týkajících se zdravotnických prostředků tak doznávala nedostatků, které se návrh nového zákona o zdravotnických prostředcích snaží řešit. Počínaje soustavným sledováním bezpečnosti a nežádoucích příhod, úpravou a kontrolou provádění klinického hodnocení, dozorem nad trhem ve smyslu bezpečnosti a klamání spotřebitele, reklamou (kde dozor prakticky neexistuje), evidencí a distribucí zdravotnických prostředků (do r. 2011 taktéž prakticky bez adekvátní evidence a návazných kroků). Koneckonců stávající zákon ani jeho prováděcí předpisy od té doby nedoznaly zásadních legislativních úprav, a to přestože byly známy oblasti, které v reálně praxi představují problémy. 
V oblasti úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění se dokonce nestaly zásadní systémové změny již více než 15 let. Pro srovnání: v oblasti léčiv již 5 let platí zcela nová zákonná úprava tendující k systematickému snižování nákladů systému veřejného zdravotního pojištění; náklady systému na zdravotnické prostředky naproti tomu jsou stabilní (mírně rostoucí), jakkoliv je zdravotním pojišťovnám i Ministerstvu zdravotnictví známo, že realita na trhu za uplynulých 15 let směřovala ke značnému snižování cen u nehrazených zdravotnických prostředků, zatímco u hrazených zdravotnických prostředků (především plně hrazených) ke snižování cen (a tedy úspoře systému) nedošlo.
Naproti tomu stanovit, aby hlavním exekutivním orgánem pro oblast zdravotnických prostředků bylo přímo Ministerstvo zdravotnictví, se také nejeví jako efektivní, neboť především v agendách správních by realizace práva na odvolání byla s větší pravděpodobností degradována na formální akt. Pro ryze odborné agendy pak nejsou na Ministerstvu zdravotnictví vytvořeny dostatečné podmínky pro odborníky, kteří potřebují zázemí vysoce odborného úřadu a tomu odpovídající finanční zabezpečení.
Svěřit tuto agendu Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv se tak zdá za daných okolností jako nejefektivnější řešení, nejen z hlediska nákladů a administrativní návaznosti na Ministerstvo zdravotnictví, ale také z hlediska podobnosti některých agend (vigilance, klinické zkoušky, reklama) a stávajících personálních předpokladů (dispozice potřebnými odborníky, finanční zajištění, aj.).

1.5.4.	Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti
Jak je již uvedeno výše, v oblasti klinického hodnocení zdravotnických prostředků panují v současné době velké nedostatky v aktuálním legislativním ošetření spočívající zejména ve značné roztříštěnosti jednotlivých společně souvisejících ustanovení, která by měla být soustředěna na jednom místě, a to na úrovni zákona. 
Tyto nedostatky vedou k nepochopení procesu klinického hodnocení, jeho důležitosti a nepostradatelnosti. Proto je nutné jednoznačně a srozumitelně definovat, co je klinickým hodnocením, kdo je osobou způsobilou ke kritickému zhodnocení klinických dat, jakým způsobem je možné klinická data soustřeďovat, aby bylo možné je považovat za validní, co je považováno za závěrečnou zprávu klinického hodnocení atp. Obdobné cíle je pak třeba naplnit i v oblasti hodnocení funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro.

1.5.5.	Distribuce a prodej
Nová právní úprava bude jasně definovat skupiny zdravotnických prostředků, které mohou být vydávány výhradně na lékařský předpis s ohledem na vhodnost participace lékaře při indikaci i používání zdravotnického prostředku. Jestliže je zdravotnický prostředek primárně určen do rukou lékaře, musí být legislativně zakázán jeho volný prodej přímo pacientům. Stejně tak musí být z volného prodeje vyloučeny ty zdravotnické prostředky, které mohou ohrozit zdraví pacienta. Nově bude nezbytné na úrovni zákona zcela jednoznačně definovat kritéria, podle kterých budou následně vybírány výše popsané podskupiny zdravotnických prostředků.
Problematika zásilkového výdeje bude řešena obdobně, jako je tomu u léčivých přípravků. Možnost zásilkového výdeje zdravotnických prostředků se zásilkovým dodáním konečnému spotřebiteli bude vázáno na existenci kamenné provozovny na území České republiky. 
U internetového prodeje lze uvažovat o jakési registraci prověřených internetových prodejců, která by byla spravována orgánem provádějícím registraci osob zacházejících se zdravotnickými prostředky. Spotřebitel, který by přes internet nakupoval zdravotnické prostředky od jiného než registrovaného subjektu, by na sebe dobrovolně přebíral riziko reálné nevymahatelnosti jakékoli odpovědnosti za případné vady či nežádoucí příhody. V každém případě bude internetový prodej omezen výhradně na ty zdravotnické prostředky, které jsou platně registrovány alespoň v jednom členském státu Evropské unie. 
Nový zákon o zdravotnických prostředcích by měl obsahovat komplexní hmotněprávní i procesněprávní úpravu vydávání Certifikátů volného prodeje (Free Sale Certificate). Jejich vydávání by mělo být zpoplatněno, jakožto specifická služba orgánu veřejné moci, a sice formou náhrady, která by měla být správním poplatkem nebo jako mimorozpočtový příjem Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
 
1.5.6.	Odstraňování 
Oblast odstraňování nebezpečných zdravotnických prostředků bude zakotvena do nové právní úpravy, a to především odkazem na zákon č. 185/2001 Sb. Vzhledem k tomu, že i v domácím prostředí se používají potenciálně nebezpečné zdravotnické prostředky, které je třeba likvidovat bez zvýšeného rizika přenosu infekčních onemocnění, nebo kontaminace životního prostředí, je nezbytné ustanovit místa zpětného odběru. Těmito místy budou lékárny a výdejny zdravotnických prostředků. 
Povinnost zpětného odběru by se měla primárně týkat pouze striktně vymezené skupiny nejvíce rizikových zdravotnických prostředků, kterými jsou prostředky určené k aplikaci léčiva (injekční jehly a stříkačky) a prostředky obsahující rtuť (lékařské teploměry, tonometry). Praktické provedení odběru prostředků pro aplikaci léčiva bude obdobné tomu u léčiv, která se na odběrných místech odevzdávají do nádob tomu určených. Spolu s povinností odběrných míst odebírat tyto zdravotnické prostředky bude ustanovena i forma refundace nákladů, obdobně jako je tomu u léčivých přípravků. Odevzdání použitých či prošlých zdravotnických prostředků bude založeno na dobrovolné bázi. Hlavním přínosem by mělo být legislativní zakotvení této možnosti pro pacienty a další uživatele zdravotnických prostředků.

1.5.7.	Proces registrace, resp. notifikace
Formalizovaný proces registrace (speciální druh správního řízení) se bude vztahovat na výrobce, zplnomocněné zástupce sídlící v České republice a dále na distributory, dovozce a servisní organizace působící na území České republiky (viz kapitola 1.5.10.). 
Každému subjektu, který absolvuje proces registrace, bude přiděleno unikátní registrační číslo, které bude daný subjekt zcela jednoznačně identifikovat pro účely celého systému.
Pokud jde o samotné zdravotnické prostředky, pak je cílem registrovat pouze „tuzemské“ zdravotnické prostředky, tedy zdravotnické prostředky, které jsou uváděny na trh Evropské unie prostřednictvím výrobce či zplnomocněného zástupce sídlícího v České republice. „Zahraniční“ zdravotnické prostředky budou v souladu se směrnicemi Evropské unie podléhat pouze méně formálnímu a bezplatnému procesu notifikace. 
Předkladatel se velmi intenzivně zabýval tím, aby navržená právní úprava registrací osob a registrací, resp. notifikací zdravotnických prostředků překračovala pojetí, s jakým počítá právní úprava Evropské unie. Nejprve je třeba vyřešit samotný rozsah, tedy na jaké zdravotnické prostředky má systém registrací a notifikací dopadat. V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo rozhodnuto, že se povinnost notifikace nebude vztahovat na distribuované zdravotnické prostředky z ostatních členských států, pokud budou spadat do rizikové třídy I a pokud nebude požadována jejich úhrada z veřejného zdravotního pojištění. 
Tímto bude dosaženo souladu s čl. 14 směrnice 93/42/EHS, který stanoví, že členské státy mohou registrovat všechny tuzemské zdravotnické prostředky a dále mohou notifikovat všechny distribuované zdravotnické prostředky (ty, které se používají na území daného členského státu), jestliže spadají do rizikových tříd IIa, IIb nebo III. Zároveň platí, že registrace produktů požadujících úhradu ze zdravotního pojištění je plně v gesci členských států. Ministerstvo zdravotnictví zároveň provedlo rešerši, kde zkoumalo, jak k dané problematice přistupují ostatní členské státy, přičemž zjistilo, že navrhovaný rozsah není nikterak mimořádný, neboť členské státy se dělí do dvou skupin. Jedna skupina provádí plošně registrace a notifikace, přičemž již nemusí mít natolik silný a z hlediska inspektorů početný následný dozor nad trhem. Druhá skupina členských států sází na stovky inspektorů, kteří čistí důkladně trh ex post – v tomto případě je registrace a notifikace užší. Česká republika nemá finanční možnosti, aby zajistila tak silný dodatečný dozor nad trhem, proto byl zvolen model první.
Dále je třeba vyřešit otázku, jakou bariéru pro volný pohyb zboží představuje systém registrací a notifikací. O registraci, resp. notifikaci zdravotnického prostředku se žádá dodatečně až po uvedení zdravotnického prostředku na trh. Zároveň není registrací či notifikací podmíněno používání, zásilkový prodej ani reklama, tudíž návrh nebrání v uvádění zdravotnického prostředku do provozu.
Dalším řešeným okruhem problémů je právní režim registrací a notifikací. U registrací osob byl nakonec zvolen princip ohlašovací, namísto původně zamýšleného režimu povolovacího. Důvodem je především skutečnost, že povolovací režim by určitým způsobem zdvojoval agendu živnostenského práva, kde předmětné činnosti spadají do režimu živnosti volné. Pokud by Státní ústav pro kontrolu léčiv povoloval provádění činností výrobců zdravotnických prostředků, distributorů či dalších osob zacházejících se zdravotnickými prostředky, pak by nebylo zřejmé, v jakém okamžiku reálně vzniká oprávnění k danému druhu podnikání. Účel registrace osoby v Registru zdravotnických prostředků je však zásadně odlišný, neboť nesleduje problematiku povolování dané činnosti, nýbrž velmi důležitou oblast evidence osob zacházejících se zdravotnickými prostředky (význam především při řešení otázek efektivního dozoru nad trhem – viz mediálně známé kauzy vadných prsních implantátů PIP či kloubních implantátů DEPUY). Volba ohlašovacího principu taktéž znamená, že navrhovaná právní úprava nemůže kolidovat se směrnicí 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu.   
U registrací, resp. notifikací zdravotnických prostředků se předkladatel naopak rozhodl, a to na doporučení Ministerstva vnitra a především v kontextu dosavadních zkušeností, čistě ohlašovací režim neaplikovat. Prosté ohlášení totiž naráží na zásadní problém v situaci, kdy jsou zjištěny velké nedostatky v ohlášených údajích, popř. když je oznamován jako zdravotnický prostředek výrobek, který jím není. Ohlašovací systém skončil vždy výměnou několika stanovisek a dopisů mezi Ministerstvem zdravotnictví a oznamovatelem bez jakékoli možnosti obou stran dospět k definitivnímu rozhodnutí. Naopak režim přezkumu předávaných údajů a povinných příloh ve standardním správním řízení garantuje oběma stranám transparentní proces včetně možnosti uplatnění opravného prostředku (odvolání, či následné správní žaloby). Zde lze využít též institut předběžné otázky a dotazovat se Soudního dvora Evropské unie. Navíc Soudní dvůr Evropské unie již judikoval, že i v případě, kdy sekundární právo Evropské unie hovoří o oznámení či ohlášení, nemůže být tímto upřeno právo členského státu, aby stanovil prostředky ověření (verifikace) pravosti a pravdivosti poskytnutých údajů.  
Poslední otázkou je množství požadovaných údajů, přičemž návrh požaduje pouze údaje dle čl. 14 směrnice 93/42/EHS, rozhodnutí Evropské komise o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed) a povinné přílohy prokazující pravost a pravdivost těchto údajů. Výjimkou jsou údaje požadované v kontextu žádosti o úhradu z veřejného zdravotního pojištění, kde je právní úprava plně v gesci členských států.
Proces registrace a notifikace zdravotnických prostředků se bude lišit jak povinnými subjekty, úplatností, rozsahem požadovaných údajů a taktéž rozsahem povinných příloh, jejichž formální i věcná správnost bude předmětem přezkumu ze strany příslušného správního orgánu. 

Konkrétní věcné řešení bylo zvoleno z následujících variant:
Varianta A – správa registrací a evidencí bude svěřena Ministerstvu zdravotnictví
Varianta B – správa registrací a evidencí bude svěřena nově vybudovanému úřadu pro zdravotnické prostředky
Varianta C – správa registrací a evidencí bude svěřena Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv

Popis variant, jednotlivá pozitiva i negativa a také odůvodnění výběru varianty C odpovídá pojednání v kapitole 1.5.3. 

1.5.8.	Roztříštěnost pravomocí a nejednotná správa údajů
Hlavním cílem jakýchkoliv změn právní úpravy v oblasti zdravotnických prostředků je odstranění všech duplicitních a neefektivních forem regulace a jejich nahrazení novým přehledným systémem pravidel nakládání se zdravotnickými prostředky. Zhmotněním tohoto systému se do budoucna stane Registr zdravotnických prostředků RZPRO, který zajistí správu všech nezbytných rezortních dat při maximální eliminaci administrativní zátěže jak orgánů státní správy, tak především samotných adresátů právních povinností. Hlavní výhodou bude dokončení procesu digitalizace agendy zdravotnických prostředků, přičemž vkládání, jakož i kontrolu veškerých dat bude možno provádět prostřednictvím webového online rozhraní.
Oblast evidence zdravotnických prostředků bude komplexně řešena Registrem zdravotnických prostředků RZPRO, který je již rozpracován a zařazen do tzv. administrativních registrů Jednotné technologické platformy eREG. Nyní je však třeba, aby tyto záležitosti adekvátně reflektoval právní řád. Správcem Registru zdravotnických prostředků RZPRO bude Státní ústav pro kontrolu léčiv, který bude oprávněn pověřit správou vybraných dat jiný orgán státní správy (např. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví).

1.5.9.	Chybějící právní úprava a provázanost s dalšími právními předpisy

Ceny a úhrady zdravotnických prostředků
Jednou z významných oblastí, kterou stávající zákon zcela opomíjí, je cenová a úhradová regulace zdravotnických prostředků. I tento proces bude podřazen pod Registr zdravotnických prostředků RZPRO. V okamžiku registrace, resp. notifikace zdravotnického prostředku zvolí oznamovatel, zda žádá o úhradu předmětného zdravotnického prostředku z veřejného zdravotního pojištění. Pokud o úhradu požádá, pak bude systémem vyzván, aby předmětný zdravotnický prostředek zařadil do kategorizačního stromu (kategorie, podkategorie, typ, úhradová skupina). 
Následně bude žádost zařazena do pořadníku, kde bude ověřena správnost zařazení zdravotnického prostředku do kategorizačního stromu ze strany příslušného správního orgánu. Tento správní orgán nemusí být stejný s tím, kterému bude svěřena oblast registrace, neboť cenová a úhradová regulace je relativně samostatnou oblastí, kterou lze vést odděleně. Kompetentní správní orgán bude vydávat (pravděpodobně kvartálně formou opatření obecné povahy) Seznam hrazených zdravotnických prostředků, kde již budou obsaženy konkrétní zdravotnické prostředky od konkrétních výrobců, a to včetně preskripčních, indikačních, množstevních, frekvenčních a finančních omezení.
Aby mohl být zdravotnický prostředek zařazen do kategorizačního stromu a aby mu mohla být přiřazena výše a podmínky úhrady, je nezbytné vytvořit cestou právního předpisu základní kostru tohoto kategorizačního stromu, včetně pravidel úhradových mechanismů zvolených pro vybrané skupiny zdravotnických prostředků. V případě, že nebude možné předmětný zdravotnický prostředek podřadit pod jakoukoli úroveň kategorizačního stromu, pak nebude tento zdravotnický prostředek primárně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, nicméně bude dána možnost přiznání úhrady ve veřejném zájmu ve výši 75 % z konečné ceny (předpokládá se zapojení zdravotních pojišťoven formou jejich souhlasu). V případě přiznání úhrady ve veřejném zájmu by bylo možno požádat o vytvoření nové kategorie, podkategorie, typu nebo úhradové skupiny s tím, že u vybraných nákladných zdravotnických prostředků tomuto bude předcházet proces HTA.

Konkrétní věcné řešení bylo zvoleno z následujících variant:
Varianta A – správa kategorizace zdravotnických prostředků a vydávání Seznamu hrazených zdravotnických prostředků bude svěřena Ministerstvu zdravotnictví
Varianta B – správa kategorizace zdravotnických prostředků a vydávání Seznamu hrazených zdravotnických prostředků bude svěřena nově vybudovanému úřadu pro zdravotnické prostředky
Varianta C – správa kategorizace zdravotnických prostředků a vydávání Seznamu hrazených zdravotnických prostředků bude svěřena Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv

Popis variant, jednotlivá pozitiva i negativa a také odůvodnění výběru varianty C odpovídá pojednání v kapitole 1.5.3.

Regulace reklamy na zdravotnické prostředky
Pokud jde o regulaci reklamy, pak tato dnes vychází pouze z obecné části zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Speciální právní úpravu, kterou mají např. léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nemají. Historicky byla v předmětném zákonu upravena, avšak při opakované novelizaci byla dotčená ustanovení zrušena bez náhrady. 
Zdravotnické prostředky, stejně jako léčivé přípravky, mají přímý vliv na zdraví člověka, jsou používány v přímé interakci s lidským organismem, a tudíž je nutné zajistit adekvátní informovanost a ochranu uživatelů, což obecná regulace reklamy dostatečně nezajišťuje. Nabízí se dvě varianty řešení. První variantou je novelizace zákona o regulaci reklamy, kde bude opět zakotvena speciální právní úprava pro zdravotnické prostředky. Druhá varianta směřuje ke koncepci nového zákona o zdravotnických prostředcích, jakožto ke kodexu pro specifický druh výrobků. V takovém případě se jeví jako vhodné zakotvení speciální úpravy regulace reklamy přímo v tomto zákonném předpisu. Dále viz varianty řešení dle kapitoly 1.5.1.
V každém případě musí být řešeny otázky motivací lékařů, lékárníků a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví k předepisování a výdeji určitých zdravotnických prostředků. Obdobně musí být též řešena oblast sponzorování, či organizování odborných kongresů či jiných vědeckých akcí. V neposlední řadě musí být upravena též reklama na zdravotnické prostředky přímo u poskytovatelů zdravotních služeb.

1.5.10.	Financování regulace
Jak již bylo uvedeno výše, cílem právní úpravy je též zajistit alespoň dílčí samofinancování některých agend. Při stanovování výše správních poplatků předkladatel zákona primárně vycházel z aktuálně platných správních poplatků v oblasti léčivých přípravků. Ve srovnání se správními poplatky pro první registraci osob výrobce a distributora léčiv je navrhována pro stejný úkon v oblasti zdravotnických prostředků obdobná výše poplatku, avšak jakákoliv změna v již provedené registraci je u zdravotnických prostředků výrazně nižší. Vzhledem k tomu, že registrace osob je jedním úkonem pro období 5 let, nepředstavuje pro podnikající osoby nepřiměřenou finanční zátěž. Naopak pro registraci zdravotnického prostředku je navrhovaná výše správního poplatku oproti léčivým přípravkům výrazně nižší, a to s ohledem na větší variabilitu produktů.

      Aktuální správní poplatky v oblasti léčivých přípravkůNavrhované správní poplatky v oblasti zdravotnických prostředkůNová registrace výrobce2 000 Kč2 500 KčZměna registrace2 000 Kč250 KčNová registrace distributora2 000 Kč2 500 KčZměna registrace2 000 Kč250 KčNová registrace výrobku2 000 Kč500 KčZměna registrace2 000 Kč50 Kč
Za účelem ověření přiměřenosti nastavení výše poplatků provedl předkladatel návrhu zákona také analýzu právních úprav dalších členských států Evropské unie. Výběr referenčních zemí nebyl nikterak zúžen, tudíž byly osloveny kompetentní orgány všech členských zemí, přičemž níže jsou uvedeny v přehledové podobě veškeré zjištěné informace o platebních povinnostech v souvislosti s registrací zdravotnických prostředků a osob s nimi nakládajících. Údaje byly shromažďovány průběžně. Žádné informace nejsou staršího data než z roku 2009. Část údajů byla prezentována na jednáních pracovních skupin při Evropské komisi v roce 2010. 
Aktuální zkušenosti vedou k závěru, že některé země v mezičase přistupují postupně k přísnější formě regulace. Zároveň jsou v některých členských státech navyšovány jednotlivé platby, tudíž je nutno chápat níže prezentovanou analýzu spíše jako ilustrativní.

Analýza přímých plateb za registraci zdravotnických prostředků v Evropské unii

Prakticky ve všech členských státech Evropské unie je registrační princip vztažen minimálně na zdravotnické prostředky rizikové třídy I, zakázkové zdravotnické prostředky, systémové zdravotnické prostředky, sterilizátory a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Registraci těchto druhů zdravotnických prostředků provádí 91 % členských států (např. Litva, Itálie nebo Švédsko). Polovina evropských zemí registruje i zdravotnické prostředky třídy IIa, IIb a III (např. Španělsko nebo Polsko). Většina evropských zemí pak účtuje poplatky za registraci.
S ohledem na znění čl. 14 směrnice Rady 93/42/EHS se předpokládá, že členské státy, které neregistrují zdravotnické prostředky, údaje o nich alespoň evidují jako prosté přijímání jednostranného oznámení. Registraci žádného druhu zdravotnických prostředků neprovádí pouze 9 % evropských zemí (např. Nizozemsko nebo Švýcarsko).
Následkem globální ekonomické krize byl v některých členských státech zaveden princip samofinancovaní administrativy zdravotnických prostředků. Některé agendy týkající se zdravotnických prostředků však byly zpoplatněny již dříve (např. registrace, vydávání předběžných stanovisek, vydávání tzv. certifikátů volného prodeje apod.).
Výše poplatku za registraci zdravotnického prostředku třídy I, zakázkového zdravotnického prostředku, systému nebo soupravy zdravotnických prostředků, sterilizátoru a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro se pohybuje mezi 40 a 250 €, tzn. 992 až 6 200 Kč. Výše registračního poplatku za registraci zdravotnického prostředku třídy IIa, IIb a III se pohybuje mezi 0 a 170 €, tzn. 0 až 4 216 Kč.
Výše registračního poplatku za registraci výrobce se pohybuje od 136 do 1 433 €, tzn. 3 373 až 35 538 Kč. Některé země zavedly dále i tzv. roční udržovací poplatek za registraci výrobce, jehož výše činí 315 až 1 645 €, tzn. 7 812 – 40 796 Kč. V některých evropských zemích se uplatňuje rovněž poplatek za registraci výrobce ze země, která není členským státem EU.
Pokud odhlédneme od hlavního tématu těchto podkladů, je zajímavé zmínit, že některé evropské země uplatňují poplatky i za vydávání tzv. závazných stanovisek při provádění klasifikace zdravotnických prostředků, a to ve výši od 50 do 750 €, tzn. 1 240 – 18 600 Kč. Výjimečně dochází i ke zpoplatnění závazného stanoviska, kterým se rozhoduje o sporu mezi výrobcem a notifikovanou osobou o klasifikaci zdravotnického prostředku.
Kromě výše zmíněných se pak administrativní agendy zdravotnických prostředků ve vybraných evropských zemích financují i z dalších zdrojů, jako jsou distribuční poplatky, poplatky odvozené od prostředků investovaných do reklamy, náhrada prostředků za odbornou konzultaci, náhrada prostředků za zodpovězení vysoce odborných dotazů ohledně zdravotnických prostředků apod.

Analýza přímých plateb za registraci ve vybraných členských státech Evropské unie

Belgie
Belgické kompetentní orgány poskytly údaje pouze z oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. V případě oznamování diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uváděných na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci se sídlem v Belgii se uplatňuje registrační princip. Za první registraci platí povinné osoby 1 433 € (35 538 Kč) a za každou skupinu změn již uvedených údajů 143 € (3 554 Kč). Vydání jednoho tzv. certifikátu volného prodeje stojí v Belgii 57,33 € (1 422 Kč).

Bulharsko
Bulharské úřady zavádí poplatky za registraci diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, zakázkových zdravotnických prostředků, zdravotnických prostředků třídy I u výrobců nebo zplnomocněných zástupců se sídlem v Bulharsku, nicméně prozatím není známa jejich plánovaná výše. V případě ostatních zdravotnických prostředků platí při oznamování evidenční princip. 
Bulharské kompetentní orgány zpoplatňují vydání závazného stanoviska (např. rozhodnutí tzv. hraničních případů) částkou 100 € (2 480 Kč). Dále je zpoplatněno vydání povolení k distribuci zdravotnických prostředků, změna v registraci zdravotnických prostředků, změny v údajích poskytnutých výrobcem nebo zplnomocněným zástupcem, změna v povolení k provedení klinických zkoušek a změna v povolení k distribuci zdravotnických prostředků.

Dánsko
Dánské úřady registrují pouze zdravotnické prostředky třídy I, diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a zakázkové zdravotnické prostředky uváděné na trh výrobci nebo zplnomocněnými zástupci se sídlem v Dánském království. 
V případě zdravotnických prostředků třídy I a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro se platí jednorázový poplatek 1 071 dánských korun (dále jen „DKK“), tzn. 3 567 Kč, a poté roční udržovací poplatek ve výši 4 175 DKK (13 911 Kč). V případě zakázkových zdravotnických prostředků se platí jednorázový poplatek 1 071 DKK (3 567 Kč) a stejný je poté i roční udržovací poplatek. V Dánsku je zpoplatněno závazné stanovisko, kterým se rozhoduje o sporu mezi výrobcem a notifikovanou osobou o klasifikaci zdravotnického prostředku, částkou 11 903 € (39 661 Kč).

Estonsko
V Estonsku platí registrační princip pro oznamování všech zdravotnických prostředků tam uváděných na trh s výjimkou aktivních implantabilních zdravotnických prostředků. Výkon registrace je prováděn bez správních poplatků.

Francie
Francouzské kompetentní orgány vyžadují registraci všech zdravotnických prostředků, které jsou tam uváděny na trh s výjimkou zdravotnických prostředků třídy I a zakázkových zdravotnických prostředků uváděných na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci, kteří nemají sídlo ve Francii. Výkon registrace je ve všech případech prováděn bez správních poplatků.

Itálie
Italské kompetentní orgány vyžadují registraci všech zdravotnických prostředků tam uváděných na trh, přičemž registrace není zpoplatněna. Zpoplatněna je pouze zvláštní registrace zdravotnických prostředků kromě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, které jsou prodávány v rámci národního zdravotnického systému, a to ve výši 100 € (2 480 Kč) za každý takový zdravotnický prostředek. 
Vydání certifikátu volného prodeje je zpoplatněno částkou 78,09 € (1 937 Kč). Zvláště je pak zpoplatněno vydání povolení pro reklamu na zdravotnické prostředky částkou v rozmezí od 315 do 944 € (7 812 – 23 411 Kč). Výrobce zdravotnických prostředků pak navíc odevzdává 5 % z prostředků použitých ročně na reklamu.

Kypr
Na Kypru platí registrační princip pouze pro oznamování zdravotnických prostředků uváděných na trh výrobci nebo zplnomocněnými zástupci tam usazenými. Výkon registrace je prováděn bez správních poplatků.

Litva
V Litvě se registrují všechny zdravotnické prostředky tam uváděné na trh kromě aktivních implantabilních zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uváděných na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci se sídlem v jiném členském státě. 
Registrace je zpoplatněna pouze v případě zdravotnických prostředků třídy I, zakázkových zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uváděných na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci tam usazenými, přičemž registrační poplatek činí 136 litas (977 Kč) za jeden takový zdravotnický prostředek.

Lotyšsko
Lotyšské úřady registrují všechny zdravotnické prostředky tam uváděné na trh kromě aktivních implantabilních zdravotnických prostředků. Registrace je zpoplatněna pouze u zdravotnických prostředků třídy I a zakázkových zdravotnických prostředků uváděných na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci tam usazenými. 
V případě zdravotnických prostředků třídy I činí registrační poplatek 46 € (1 140 Kč) a v případě zakázkových zdravotnických prostředků činí registrační poplatek 23 € (570 Kč). Registrační poplatek se platí za každý registrovaný zdravotnický prostředek.

Lucembursko
Lucemburské úřady neprovádí registraci zdravotnických prostředků.

Maďarsko
Maďarské úřady vyžadují registraci pouze v případě zdravotnických prostředků třídy I, zakázkových zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uváděných na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci tam usídlenými. Registrační poplatek činí 71 900 forintů (5 878 Kč). 
V případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro činí 71 900 forintů (5 878 Kč) za každý diagnostický zdravotnický prostředek in vitro dle registrovaného GMDN kódu. 
V některých případech (např. při žádosti o snížení daní nebo při účasti na výběrovém řízení) se vyžaduje rovněž registrace maďarského distributora zdravotnických prostředků, které jsou uváděny na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci se sídlem v jiné zemi. Registrační poplatek je poté stejný, jak je uvedeno výše. 
Maďarské kompetentní orgány zpoplatnily poskytnutí závazného stanoviska částkou 40 000 forintů (3 270 Kč) a vydání certifikátu volného prodeje částkou 5 200 forintů (425 Kč). Každá změna již registrovaných údajů stojí 5 500 forintů (450 Kč).

Malta
Na Maltě registrují pouze zdravotnické prostředků třídy I, zakázkové zdravotnické prostředky, aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uváděné na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci tam usazenými, přičemž registrační poplatek činí 40 € (992 Kč) za jeden takový zdravotnický prostředek. 
Maltské kompetentní orgány zpoplatnily vydání certifikátu volného prodeje částkou 23 € (570 Kč). Pokud o tento certifikát žádá výrobce poprvé, provádí daný úřad ověřovací návštěvu, která je zpoplatněna částkou 35 € (868 Kč) za člověkohodinu.

Nizozemsko
Nizozemské úřady provádí registraci pouze v případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uváděných na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci se sídlem v jiném členském státě. Výkon registrace není zpoplatněn. Nizozemské úřady stanoví pro vydání certifikátu volného prodeje poplatek ve výši 124 € (3 075 Kč).

Německo
Německé kompetentní orgány stanoví poplatek za poskytnutí tzv. závazného stanoviska ve výši od 100 do 500 € (2 480 – 12 400 Kč).

Polsko
V Polsku registrují výrobci, nebo zplnomocnění zástupci tam usazení všechny zdravotnické prostředky, které tam uvádějí na trh. Registrační poplatek je v případě zdravotnických prostředků a aktivních implantabilních zdravotnických prostředků 170 zlotých (970 Kč) za zdravotnický prostředek a v případě diagnostického zdravotnického prostředku in vitro 350 zlotých (1 998 Kč) za jeden zdravotnický prostředek. V Polsku je vydání certifikátu volného prodeje zpoplatněno částkou 17 zlotých (97 Kč).

Portugalsko
Portugalské kompetentní orgány vyžadují registraci všech zdravotnických prostředků tam uvedených na trh kromě zdravotnických prostředků třídy I, zakázkových zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro označených dle směrnice 98/79/ES jako „jiné“. Výkon registrace není zpoplatněn. 
Portugalské kompetentní orgány vydávají certifikáty pro distributory, kteří se chtějí účastnit veřejných výběrových řízení. Tyto certifikáty dokládají, že distributor splnil oznamovací povinnost vůči danému úřadu. Vydání takového certifikátu je zpoplatněno částkou 31 € (769 Kč). Vzhledem k tomu, že certifikát obsahuje výčet všech zdravotnických prostředků, každé 4 stránky navíc jsou zpoplatněny částkou 15 € (372 Kč).

Rumunsko
Rumunské úřady vyžadují registraci pouze v případě zdravotnických prostředků třídy I, zakázkových zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro od výrobců, nebo zplnomocněných zástupců tam usazených. 
Registrační poplatek pak činí 200 lei (1 144 Kč) za zdravotnický prostředek nebo skupinu zdravotnických prostředků a 20 lei (114 Kč) za změnu již registrovaných údajů. Dále se evidují bez poplatku veškeré zdravotnické prostředky, které jsou tam uvedeny do provozu.

Řecko
V Řecku se aplikuje registrační princip na všechny zdravotnické prostředky uváděné na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci tam usídlenými. Registrace je zpoplatněna pouze v případě zdravotnických prostředků třídy I, zakázkových zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, a to následujícím způsobem. 
V případě zdravotnických prostředků třídy I a zakázkových zdravotnických prostředků činí registrační poplatek na dobu 5 let 200 € (4 960 Kč) při registraci 1 až 10 těchto zdravotnických prostředků, 400 € (9 920 Kč) při registraci 11 až 20 těchto zdravotnických prostředků, 500 € (12 400 Kč) při registraci 21 až 50 těchto zdravotnických prostředků a 1000 € (24 800 Kč) při registraci 51 a více těchto zdravotnických prostředků s tím, že za každé zvláštní balení, velikost, nebo rozdílné složení zdravotnického prostředku se připlácí 10 € (248 Kč). 
V případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro činí registrační poplatek na dobu 5 let 100 € (2 480 Kč) při registraci 1 až 10 těchto zdravotnických prostředků, 100 + 10 € za každé IVD (2 480 + 248 Kč za každé IVD) při registraci 11 až 20 těchto zdravotnických prostředků, 100 + 5 € za každé IVD (2 480 + 124 Kč za každé IVD) při registraci 21 až 49 těchto zdravotnických prostředků a 500 € (12 400 Kč) při registraci 50 a více těchto zdravotnických prostředků. Za jakoukoliv úpravu již registrovaných údajů činí registrační poplatek 100 € (2 480 Kč). 
V Řecku je poskytnutí závazného stanoviska zpoplatněno částkou 150 € (3 720 Kč) za žádost, nebo za zdravotnický prostředek. Vydání tzv. certifikátu volného prodeje je zpoplatněno částkou 30 € (744 Kč) za zdravotnický prostředek.

Slovensko
Slovenská právní úprava požaduje registraci všech tuzemských zdravotnických prostředků a dále evidenci všech zahraničních zdravotnických prostředků uváděných na trh Slovenské republiky s výjimkou zdravotnických prostředků rizikové třídy I. 
Taktéž je povinná registrace, resp. evidence osob zacházejících se těmito zdravotnickými prostředky. Oba tyto procesy jsou dosud bezplatné, přestože již bylo opakovaně navrženo jejich zpoplatnění za účelem částečného samofinancování dané agendy.

Slovinsko
Slovinské kompetentní orgány registrují všechny zdravotnické prostředky tam uvedené na trh. V případě aktivních implantabilních zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro registrují pouze zdravotnické prostředky výrobců, nebo zplnomocněných zástupců tam usazených. 
Registrační poplatek činí 100 € (2 480 Kč) za jednu skupinu zdravotnických prostředků se stejným názvem, 150 € (3 720 Kč) za 2 až 10 skupin, 250 € (6 200 Kč) za 11 až 50 skupin, 500 € (12 400 Kč) za 51 až 100 skupin a v případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro 750 € (18 600 Kč) za více jak 100 skupin. Změny již registrovaných údajů jsou zpoplatněny částkou 50 € (1 240 Kč). 
Poskytnutí závazného stanoviska v hraničních případech je zpoplatněno částkou 250 € (6 200 Kč). Registrace výrobců, distributorů a obchodníků tam usazených je zpoplatněna částkou 200 € (4 960 Kč), změna nebo stažení registrace je zpoplatněno částkou 100 € (2 480 Kč).

Španělsko
Ve Španělsku se registrují veškeré zdravotnické prostředky tam uvedené na trh s výjimkou zdravotnických prostředků třídy I a zakázkových zdravotnických prostředků. V případě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro kromě diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle přílohy č. 2 směrnice 98/79/ES a IVD pro sebetestování se registrují tyto zdravotnické prostředky pouze výrobci, nebo zplnomocnění zástupci tam usazení. 
Registrační poplatek činí 464,22 € (11 513 Kč) a poplatek za změnu již registrovaných údajů je 161,77 € (4 012 Kč). Španělské úřady stanoví za vydání certifikátu volného prodeje částku 141 € (3 497 Kč). Vydání povolení k výrobě zdravotnických prostředků je zpoplatněno částkou 682 € (16 914 Kč) a povolení k dovozu částkou 352 € (8 730 Kč). Revalidace povolení pro výrobce je zpoplatněno částkou 492 € (12 201 Kč) a pro dovozce částkou 302 € (7 490 Kč).

Švédsko
Švédské kompetentní orgány registrují pouze zdravotnické prostředky třídy I, zakázkové zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro uváděné na trh výrobci, nebo zplnomocněnými zástupci, kteří tam mají sídlo. Roční registrační poplatek činí paušálně 2 150 švédských korun (dále jen „SEK“), tj. 5 919 Kč na povinnou osobu. K tomu se připočítává roční poplatek podle počtu zdravotnických prostředků, které povinná osoba uvede na trh. Při 1 až 10 zdravotnických prostředcích činí registrační poplatek 1 000 SEK (2 753 Kč), při 11 až 100 zdravotnických prostředcích činí 2 000 SEK (5 506 Kč), při 101 až 500 zdravotnických prostředcích činí 5 000 SEK (13 765 Kč), při více jak 500 zdravotnických prostředcích činí 10 000 SEK (27 530 Kč). Osoby uvádějící na trh zakázkové zdravotnické prostředky platí pouze paušální registrační poplatek.

Švýcarsko
Ve Švýcarsku neregistrují žádné zdravotnické prostředky. V případě specifických dotazů ohledně konkrétního zdravotnického prostředku je poskytnutí závazného stanoviska zpoplatněno částkou 200 švýcarských franků (dále jen „CHF“), tzn. 4 069 Kč. 
Vydání certifikátu pro výrobce nebo dovozce je zpoplatněné částkou 300 CHF (6 103 Kč). Podání žádosti o povolení uvedení na trh výrobku, u kterého nebyla řádně posouzena shoda, je zpoplatněno částkou 1000 CHF (20 344 Kč).

Shrnutí
Z uvedených příkladů je možné usoudit, že registrační a evidenční princip lze při oznamování zdravotnických prostředků aplikovat ve velice široké škále kombinací co do výčtu zdravotnických prostředků i osob, na které se vztahuje oznamovací povinnost. Závěrem je třeba zdůraznit, že registrační poplatky nijak nesnižují schopnost inovace a konkurenceschopnost v daném odvětví na jednotlivých národních trzích, ani v globálním měřítku, jak bylo empiricky prokázáno. V souvislosti s tím je také zajímavé zmínit, že v roce 2007 se hodnota jednotlivých trhů zdravotnických prostředků ve vybraných evropských zemích pohybovala mezi 1 a 10 miliardami €, tzn. 24,8 až 248 mld. Kč.

Návrh skladby správních poplatků:

Správní poplatekVýšeČetnostRoční výnosOhlášení výrobce sériově vyráběných zdravotnických prostředků2 500 Kč / 5 let250125 000 KčZměna ohlášení výrobce sériově vyráběných zdravotnických prostředků250 Kč10025 000 KčOhlášení výrobce individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků2 500 Kč / 5 let1 900950 000 KčZměna ohlášení výrobce individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků250 Kč500125 000 KčOhlášení zplnomocněného zástupce2 500 Kč / 5 let4020 000 KčZměna ohlášení zplnomocněného zástupce250 Kč102 500 KčOhlášení distributora zdravotnických prostředků2 500 Kč / 5 let800400 000 KčZměna ohlášení distributora zdravotnických prostředků250 Kč20050 000 KčOhlášení dovozce zdravotnických prostředků2 500 Kč / 5 let150100 000 KčZměna ohlášení dovozce zdravotnických prostředků250 Kč5012 500 KčOhlášení osoby provádějící servis zdravotnických prostředků2 500 Kč / 5 let500250 000 KčZměna ohlášení osoby provádějící servis zdravotnických prostředků250 Kč10025 000 KčOhlášení zadavatele klinické zkoušky zdravotnického prostředku2 500 Kč / 5 let10050 000 KčZměna ohlášení zadavatele klinické zkoušky zdravotnického prostředku250 Kč256 250 KčPovolení klinické zkoušky zdravotnického prostředku500 Kč2512 500 KčRegistrace sériově vyráběného zdravotnického prostředku500 Kč / 5 let6 000600 000 KčZměna registrace sériově vyráběného zdravotnického prostředku50 Kč1 00050 000 KčVystavení certifikátu volného prodeje na zdravotnický prostředek500 Kč700350 000 Kč

Návrh skladby náhrad výdajů:

Náhrada výdajůČetnostVýšeRegistrace výrobce sériově vyráběných zdravotnických prostředků / udržovací platba250Bude stanovena prováděcím předpisemZměna registrace výrobce sériově vyráběných zdravotnických prostředků100Registrace výrobce individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků / udržovací platba1 900Změna registrace výrobce individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků500Registrace zplnomocněného zástupce / udržovací platba40Změna registrace zplnomocněného zástupce10Registrace distributora zdravotnických prostředků / udržovací platba800Změna registrace distributora zdravotnických prostředků200Registrace dovozce zdravotnických prostředků / udržovací platba150Změna registrace dovozce zdravotnických prostředků50Registrace osoby provádějící servis zdravotnických prostředků / udržovací platba500Změna registrace osoby provádějící servis zdravotnických prostředků100Registrace zadavatele klinické zkoušky zdravotnického prostředku / udržovací platba100Změna registrace zadavatele klinické zkoušky zdravotnického prostředku25Povolení klinické zkoušky zdravotnického prostředku25Registrace sériově vyráběného zdravotnického prostředku / udržovací platba6 000Změna registrace sériově vyráběného zdravotnického prostředku1 000Vystavení certifikátu volného prodeje na zdravotnický prostředek700Zařazení zdravotnického prostředku na Seznam hrazených zdravotnických prostředků / udržovací platba15 000Rozhodnutí o klasifikaci výrobku10Odborná konzultace150Odborné stanovisko100
Zhodnocení rizika
Jako primární riziko je třeba vnímat skutečnost, že oblast regulace zdravotnických prostředků je oblastí sdílenou, kde část regulačních mechanismů upravuje sekundární legislativa Evropské unie, a to především prostřednictvím směrnic, a zbylá část regulace je čistě v dispozici vnitrostátní legislativy členských států. V současné době probíhá na úrovni Evropské unie již několik let proces tzv. recastu, kdy mají být předmětné směrnice zásadně novelizovány, popř. přetransformovány do podoby přímo aplikovatelných nařízení. 
Hlavním problémem je skutečnost, že ukončení tohoto procesu není z časového hlediska snadno predikovatelné. Dotyčné předpisy mohou vstoupit v účinnost již v roce 2017 (Evropská komise navrhuje tříletý odklad jejich účinnosti od okamžiku platnosti), avšak nemusí se tak stát vůbec. V proběhlé veřejné konzultaci formulovaly členské státy a další dotčené subjekty takové množství zásadních nesouhlasných stanovisek koncepčního charakteru, že je reálnou variantou vrácení materiálu Evropské komisi ke komplexnímu přepracování či úplné zamítnutí návrhu.
Přijetí přímo účinné úpravy na úrovni Evropské unie nepředstavuje natolik zásadní problém, který by znemožňoval přijetí nového zákona o zdravotnických prostředcích na národní úrovni. Ty oblasti, které by byly nově upraveny unifikovaně cestou nařízení Evropské unie, by byly dodatečně vypuštěny, resp. bez náhrady zrušeny ve vnitrostátních předpisech.
Riziko nepřijetí nového zákona o zdravotnických prostředcích představuje pro některé regulované oblasti téměř neřešitelný problém. Jedná se především o problematiku evidence osob zacházejících se zdravotnickými prostředky, zdravotnických prostředků, klinických zkoušek, nežádoucích příhod či certifikátů vydávaných notifikovanými osobami. Pouze zákonné zakotvení procesu sběru a správy relevantních dat cestou centralizovaného Registru zdravotnických prostředků RZPRO umožní efektivní výkon státní správy včetně sdílení relevantních dat. 
Další takovou problematikou, jejíž řešení na úrovni zákona nesnese odkladu je oblast cenové a úhradové regulace, která se především z historických důvodů úzce provázala s činností zdravotních pojišťoven (především Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky), aniž by tyto byly zákonem zmocněny k určitým věřejnosprávním úkonům (zařazování zdravotnických prostředků do číselníků apod.).
Dalším rizikem nepřijetí nové právní úpravy jsou hlediska medicínská. Současná praxe jednoznačně prokazuje, že právní povinnosti zakotvené ve stávajícím zákonu nejsou velmi často vymahatelné, resp. pro případ jejich porušení neexistují efektivní instrumenty k adekvátnímu sankcionování protiprávního jednání. Bohužel se velmi často jedná o povinnosti úzce související s bezpečností a klinickou účinností zdravotnických prostředků. Koneckonců mediálně známý případ vadných prsních PIP implantátů z počátku roku 2012 je vhodným příkladem, na kterém lze demonstrovat faktickou nepostižitelnost subjektů, které by měly odpovídat za veškeré vady předmětných zdravotnických prostředků. Namísto možnosti efektivního zásahu vůči těmto odpovědným subjektům, postavila stávající právní úprava státní orgány do pozice, kdy musí po jednotlivých odpovědných osobách žádat dobrovolné sdělení informací naprosto klíčových pro pomoc postiženým pacientkám. Pokud tyto informace dobrovolně předány nejsou, je zmařena jak možnost pomoci osobám, jejichž zdraví je fakticky ohroženo vadnými zdravotnickými prostředky, tak možnost účinného sankcionování odpovědných subjektů.
Jako určité riziko nelze opomenout také hledisko ekonomické, a to především v okamžiku tvorby Registru zdravotnických prostředků RZPRO a taktéž v souvislosti s přesunem celé řady kompetencí z jednoho orgánu státní správy na druhý. První z těchto dvou rizik je již eliminováno skutečností, že dotyčný registr byl zařazen do první vlny zdravotních registrů, které jsou vytvářeny v rámci tzv. Jednotné technologické platformy eREG. Tento projekt je již finančně zajištěn. 
Pokud jde o transfer pravomocí, pak se jedná o určité napravení stávajícího nefunkčního modelu, kde celou řadu prvoinstančních činností vykonává přímo ústřední orgán státní správy, který k těmto úkolům není personálně vybaven. Naopak jako velmi funkční model se jeví výkon většiny primárních úkolů na úrovni Státního ústavu pro kontrolu léčiv s následnou možností odvolacího či přezkumného řízení u Ministerstva zdravotnictví. Toto riziko lze minimalizovat též částečným samofinancováním dané oblasti regulace, jak to funguje u léčivých přípravků a jak je to naprosto běžné i u zdravotnických prostředků ve většině členských států Evropské unie.

Návrh variant řešení

Varianta 1 – nulová varianta
Nulová varianta spočívá v nepřijetí žádné nové právní úpravy. Právní stav by zůstal zachován, a tím tedy všechny negativní dopady současné úpravy.
Největším problémem nulové varianty je cenová a úhradová regulace zdravotnických prostředků. Současný stav je déle již neudržitelný, a to především stanovování výše úhrad, preskripčních a indikačních omezení a množstevních či finančních limitů prostřednictvím netransparentního a neformalizovaného procesu před zdravotními pojišťovnami (zejména Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky). Chybějící procesní, ale i hmotněprávní pravidla a převažující procentní systém úhrad vede k deformaci trhu, podpoře nehospodárného chování většiny zainteresovaných subjektů, podléhání různým lobbyistickým či politickým tlakům a odklonu od odůvodněné medicínské potřeby směrem k čistě ekonomickým, socioekonomickým nebo sociálním potřebám.
Nulová varianta rovněž vede k rezignaci na vytvoření akceschopných nástrojů dohledu a urychlených návazných opatření při vzniku nežádoucí příhody jako v již zmiňovaném případu PIP implantátů. V takovém stavu státní orgány nebudou schopny adekvátně reagovat na situaci, kdy je zapotřebí neprodleně zjistit podrobnosti týkající se potenciálně ohrožených pacientů, určení konkrétních zdravotnických prostředků a jejich vad, identifikace výrobce a distributorů a konečně i poskytovatelů zdravotních služeb, kteří daný zdravotnický prostředek použili, byť lege artis.
Zároveň je však zapotřebí mít na paměti, že nulová varianta přinese povinnost předkladatele přijít s návrhem několika podzákonných právních předpisů realizujících některá zmocňovací ustanovení uvedená v současném zákoně o zdravotnických prostředcích (např. rozsah zdravotnických prostředků, u kterých mají být prováděny pravidelné bezpečnostně technické kontroly). 
V neposlední řadě zůstává nulovou variantou nevyřešena otázka sběru rezortních dat v oblasti zdravotnických prostředků napříč všemi agendami. Česká republika je vázána rozhodnutím Komise 2010/227/EU, o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed), které požaduje online výměnu širokého spektra dat, jež není možná bez adekvátního nástroje sběru, vyhodnocování a předávání těchto dat formou registru, který však musí být legislativně zakotven. Současná exekutivní opatření Ministerstva zdravotnictví neumožňují rozvoj systému, tedy především rozšiřování spektra dat, která Evropská unie bude požadovat, a zvyšování objemu předávaných informací. Spektrum předávaných dat je v současné době zakotveno v právních předpisech (příslušná nařízení vlády) a jeho rozšíření je tak možné pouze legislativní cestou, proto ani zde nulová varianta nepřichází v úvahu.

Varianta 2 – pouze exekutivní opatření
Nedostatečnost právní úpravy lze překlenout výkladovými nástroji správních orgánů zajišťujících regulaci či dohled nad výkonem povinností stanovených právními předpisy v oblasti zdravotnických prostředků. Těmito nástroji jsou například výkladová stanoviska, změna rozhodovací praxe ve správních řízeních, aplikace nezávazných metodických dokumentů vydávaných orgány Evropské unie, postup ve shodě se stanovisky a činy kompetentních orgánů ostatních členských států Evropské unie.
Tato varianta vede jen k některým dotčeným cílům, a to takovým, které nemají charakter přímého vynucení povinností například uložením sankcí. Implementace této varianty navíc vyžaduje delší čas, neboť rozhodovací praxe v rámci správních řízení se formuje průběžně a v dlouhodobém horizontu (konstantní názor správního orgánu lze odhadnout až v případě, že na podobný problém vždy reaguje obdobně).
Zásadní systémové změny však z podstaty věci nejsou touto variantou realizovatelné. Tedy především cenová a úhradová regulace, která již v nulové variantě byla označena za jeden z hlavních problémů současné právní úpravy, by nemohla být řešena exekutivními opatřeními. 
Stejně tak oblast sběru, vyhodnocování a předávání dat v oblasti zdravotnických prostředků by nemohla být dostatečně řešena formou exekutivních opatření, neboť samotná podstata této agendy spočívá v nutnosti legislativních zmocnění taková data vyžadovat a zpracovávat.
Současná právní úprava v mnoha oblastech umožňuje více výkladů jednotlivých ustanovení. Nejenže tento stav brání právní jistotě zainteresovaných subjektů, ale zároveň zvyšuje hrozbu podávání žalob proti správním orgánům nuceným při aplikaci práva přiklonit se k určitému výkladu. Takový výklad pak může být napadán soudně, a to i úspěšně, což vede k dodatečným nákladům ze strany státu a opět k narušení právní jistoty, neboť se téměř okamžitě musí změnit interpretace daného ustanovení a aplikace příslušné normy, prakticky ze dne na den.

Varianta 3 – novelizace stávajícího zákona
Novelizace stávajícího zákona umožňuje zajistit především splnění hlavního cíle zamýšlené regulace, a to posílení bezpečnosti pacientů zavedením přiměřených nástrojů předcházení vzniku nežádoucích příhod, aktivní reakce na vzniklé nežádoucí příhody, zabránění vstupu nebezpečných zdravotnických prostředků na trh, apod.
Široká novelizace dotčených právních předpisů může taktéž zajistit nutnou systémovou úpravu v oblasti cen a úhrad zdravotnických prostředků i vyřešit problém (ne)naplněnosti zmocňovacích ustanovení pro podzákonné předpisy. Stejně tak novelizace úspěšně splní požadavek zakotvení rozsahu požadovaných dat v oblasti zdravotnických prostředků, jejich zpracování a nakládání s nimi. V tomto úhlu pohledu se zdá být novelizace vyhovující variantou.
Naproti tomu je zřejmé, že ke splnění vytyčených cílů by bylo nutné přijmout obsáhlou novelizaci mnoha dalších právních předpisů (kromě zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, taktéž zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, několika podzákonných norem, …). Ve svém rozsahu se tak jedná o stejně složitý a procesně (z pohledu legislativního procesu) možná ještě složitější úkol, než který představuje tvorba kompletní nové právní úpravy.
Novelizace dosavadních právních předpisů má oproti variantě sledující přijetí kompletně nové právní úpravy jednu podstatnou nevýhodu, spočívající v tom, že není splněn požadavek přehlednosti, systematičnosti a strukturovanosti norem regulujících oblast zdravotnických prostředků. Jednotlivá práva a povinnosti pro tytéž zainteresované subjekty by byly roztříštěny do mnoha právních norem. Tato roztříštěnost pak má spíše negativní vliv na efektivitu regulace, neboť nepřispívá k dodržování práva a klade vyšší důraz na kontrolu ze strany správních úřadů a vymahatelnost spíše nedobrovolnou, vzniklou sankčním potrestáním subjektu, který se deliktu (resp. přestupku) dopustil spíše z nedbalosti než úmyslně.
Navíc samotný stávající zákon má natolik nevyhovující systematiku, která již neodpovídá dnešním standardům ani rozsahu potřebné regulace. Novelizace, která znamená předělání právního předpisu od jeho samého základu, je prací neefektivní a velmi náročnou.

Varianta 4 – vytvoření nového zákona o zdravotnických prostředcích
Tato varianta zahrnuje všechny výhody předchozí varianty (novelizace dosavadních právních předpisů) a nad to umožňuje efektivnější regulaci oblasti zdravotnických prostředků tím, že agenda se stane systematičtější a přehlednější jak pro zainteresované subjekty, tak i pro správní orgány samotné. 
Tato varianta může být dále pomocníkem při restrukturalizaci kompetencí v oblasti zdravotnických prostředků, a redefinovat tak povinnosti jednotlivých orgánů veřejné správy na úseku zdravotnických prostředků. Zatímco balík novel předpisů remodelujících kompetence v rámci veřejné správy neumožní přehlednost nové úpravy, snadno může navíc dojít k legislativním chybám způsobeným nedostatečnou provázaností změn napříč mnoha předpisy. Zatímco nedostatečná úprava je odhalitelná (a případně zpětně napravitelná) v rámci jednoho předpisu relativně jednoduše, v rámci většího počtu předpisů se odhaluje relativně složitě.

Vyhodnocení nákladů a přínosů

Identifikace nákladů a přínosů

Varianta 1 – nulová varianta (nic se nezmění)
Varianta 1 nepřináší žádné nové přímé náklady ani pro orgány veřejné správy, ani pro jednotlivé subjekty regulace. Dodatečnými nepřímými náklady však mohou být případné náhrady škody, které budou muset orgány veřejné správy vyplatit těm subjektům, které budou úspěšné v soudních sporech, jejichž právní základ spočívá většinou v jiném právním výkladu ohledně vymáhání povinností, jejichž legislativní zakotvení je sporné nebo umožňuje vícero výkladů a správní orgán si vybral jeden, který není pro žalobce akceptovatelný.
Tato varianta má taktéž mnoho rizik popsaných především v předcházejících kapitolách. Z nich největší je riziko nebezpečnosti zdravotnických prostředků, které se na náš trh dostávají, obchodují se a používají při poskytování zdravotních služeb.
Tato varianta dále přináší implicitní náklady (náklady obětované příležitosti) spočívající v rezignaci na úspory, které může generovat reforma cenové a úhradové regulace pro systém veřejného zdravotního pojištění spočívající v kategorizaci zdravotnických prostředků a zavedení úhrady na principu „za stejný efekt, stejná úhrada“, resp. „za podobný efekt, totožné úhradové podmínky“.

Varianta 2 – pouze exekutivní opatření
Náklady druhé varianty odpovídají analýze nákladů varianty 1. Přímé tudíž nejsou, leč hrozí nepřímé náklady spojené s riziky odlišné interpretace (nepodložené jednoznačným výkladem zákona) mezi orgánem veřejné správy a regulovaným subjektem.
Tato varianta však již částečně minimalizuje některá rizika. Jednotný úřední výklad sice může přispět ke sjednocení pohledu na regulovanou oblast, nicméně toto sjednocení je pouze ilustrativní a nevymahatelné a v případě neakceptace ze strany zainteresovaných subjektů je hrozba soudního sporu a následné sankce vůči státu stejným rizikem, jaké vyplývá z varianty 1.

Varianta 3 – novelizace stávajícího zákona
Třetí varianta představuje kvalitativně značný posun v regulaci, neboť je schopna pozitivně vyřešit celou škálu problémů, jejichž řešení je cílem navrhované úpravy. Požadované řešení však přináší explicitní náklady jak na veřejnou správu, tak i na regulované subjekty.
Náklady veřejné správy představuje především nutnost navýšení počtu zaměstnanců, kteří musí jednak dbát na dodržování předpisů v oblasti zdravotnických prostředků ze strany regulovaných subjektů, jednak musí vykonávat pravidelné činnosti spojené například s vigilancí zdravotnických prostředků, spoluprací s kompetentními orgány ostatních členských států a Evropské unie, správou registrů dat, apod.
Předkladatel odhaduje, že v rámci Státního ústavu pro kontrolu léčiv bude spravovat agendu registrací a notifikací osob zacházejících se zdravotnickými prostředky a zdravotnických prostředků samotných 8 pracovníků včetně vedoucího pracovníka. Agendu klinických hodnocení a klasifikace hraničních výrobků by mělo spravovat 5 pracovníků včetně vedoucího pracovníka, agendu nežádoucích příhod 4 pracovníci, agendu kontroly (stávající dozor nad trhem, kontrola poskytovatelů zdravotních služeb i dohled na regulací reklamy) nejméně 11 pracovníků včetně vedoucího pracovníka. Agenda cen a úhrad zdravotnických prostředků bude vyžadovat 8 pracovníků včetně vedoucího pracovníka. Správu dat v oblasti zdravotnických prostředků, jejich zpracovávání a předávání Evropské komisi by měli zabezpečit 2 pracovníci. Právní podporu všech agend v oblasti regulace zdravotnických prostředků bude zabezpečovat 6 pracovníků včetně vedoucího pracovníka. Celkem se jedná o zhruba 44 zaměstnanců.
V současnosti jsou agendy v oblasti zdravotnických prostředků vykonávány orgány veřejné správy i mimo rezort zdravotnictví. Jedná se především o kontrolory České obchodní inspekce, která pro dozor nad trhem v oblasti zdravotnických prostředků disponuje pracovníky v rozsahu zhruba 6 pracovních míst. Regulaci reklamy na zdravotnické prostředky v současnosti dozorují živnostenské úřady, které však dle dostupných informací předkladatele nedisponují pracovníky specializujícími se na oblast zdravotnických prostředků (přesto je třeba brát v úvahu, že daná agenda tento typ úřadů zatěžuje v odhadovaném rozsahu 7 pracovních míst – 0,5 úvazku x 14 krajů). Skutečnost, že v reklamě jsou prezentovány klinické údaje, technická specifika a zdravotní přínosy předmětného zdravotnického prostředku, vede k tomu, že se živnostenské úřady často neobejdou bez odborné součinnosti ze strany Ministerstva zdravotnictví nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
 Z těchto důvodů vidí předkladatel přesun kompetencí v oblasti dozoru nad reklamou na zdravotnické prostředky na Státní ústav pro kontrolu léčiv jako efektivní řešení, které zjednoduší administrativu v této oblasti. Další výhody v přesunu kompetencí v oblasti reklamy na Státní ústav pro kontrolu léčiv jsou dány tím, že tento bude přímo disponovat všemi potřebnými informacemi o inzerovaném výrobku, a tudíž bude schopen rychle reagovat, a to bez součinnosti dalších orgánů státní správy.
Obecně pro oba výše uvedené orgány platí, že nedisponují odbornými hodnotiteli vzdělanými v oblasti zdravotnických prostředků, tudíž se nezřídka stává, že se v průběhu řízení dostávají do důkazní nouze a pro efektivní výkon své dozorové činnosti nezbytně potřebují spolupráci Ministerstva zdravotnictví nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv, případně kvalifikovaný znalecký posudek.
V rezortu zdravotnictví je dnes agenda vykonávána na Ministerstvu zdravotnictví pracovníky v rozsahu 8 pracovních úvazků, na Státním ústavu pro kontrolu léčiv 21 úvazků (některé agendy se překrývají s agendami souvisejícími s léčivými přípravky). Na Ústavu zdravotnických informací a statistiky se historicky věnovali agendě zdravotnických prostředků 2 pracovníci. V kontextu úsporných opatření na straně jedné, a technického vývoje a nárůstu požadavků ze strany Evropské unie na straně druhé, došlo exekutivními opatřeními k přesunu těchto agend na Ministerstvo zdravotnictví, které je tak exekutivně vykonává v rámci výše deklarovaných 8 pracovních míst.
Z celkové bilance vyplývá, že oproti dnešním cca 42 pracovníkům, kteří se ve veřejné správě zabývají regulací či dozorem v oblasti zdravotnických prostředků, bude novelizace představovat potřebu celkově cca 49 pracovníků (44 na Státním ústavu pro kontrolu léčiv a 5 na Ministerstvu zdravotnictví), což je tedy kumulovaně o 7 více. Závazný počet funkčních míst bude překročen se zdrojem krytí – mimorozpočtové prostředky SÚKLu. Skutečnost potom bude vykázána ve státním závěrečném účtu kapitoly 335 – MZ.
Explicitní náklady pro regulované subjekty jsou představovány přímými platbami v podobě správních poplatků nebo náhrad výdajů vůči správním orgánům, které novelizace přinese. Dále lze předpokládat zvýšené mzdové náklady vzniklé s průběžným plněním povinností, které jsou stanoveny novelizovanými předpisy. To však nelze automaticky chápat tak, že vzniknou zcela nové povinnosti pro dotčené subjekty. Novelizace právních předpisů totiž zakotví především účinný systém vymahatelnosti práva prostřednictvím správních deliktů a tato situace bude nepřímo nutit dotčené subjekty, aby řádně plnily především ty povinnosti, které mají uloženy již současnými právními předpisy, ale jejichž plnění není dnes adekvátně vymáháno.
V souvislosti s registrační a notifikační agendou vzniknou dotčeným subjektům (výrobci, zplnomocnění zástupci, dovozci, distributoři a osoby provádějící servis zdravotnických prostředků) dodatečné administrativní náklady. Tyto však většinou vyplývají z nutnosti plnit povinnosti stanovené právními předpisy nikoliv na základě záměrů a iniciativy předkladatele, ale především na základě požadavků Evropské unie.
Do určité míry lze konstatovat, že některé náklady regulovaných subjektů budou odpovídat přínosům, které budou plynout směrem ke správním orgánům.
Přínosem pro správní orgány budou především správní poplatky a náhrady výdajů za odborné úkony či udržovací platby, které budou vybírány zvláště v agendě registrací, dále v agendě úhradové regulace a částečně v oblasti klasifikace zdravotnických prostředků. 
Lze předpokládat, že samotná agenda registrací (kapitola 1.3.7.) u osob zacházejících se zdravotnickými prostředky přinese do státního rozpočtu formou správních poplatků za přijetí žádosti cca 2.150.000 Kč ročně. Jedná se zhruba o 3.800 registrovaných rolí (cca 250 výrobců sériově vyráběných zdravotnických prostředků; 1.900 výrobců individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků; 40 zplnomocněných zástupců; 800 distributorů; 150 dovozců; 500 osob provádějících servis a 100 zadavatelů klinických zkoušek). Průměrně je tak jedna role osoby zacházející se zdravotnickými prostředky zatížena správním poplatkem 570 Kč ročně. Další náklad těchto osob budou představovat náhrady výdajů za úkony Státního ústavu pro kontrolu léčiv a udržovací platby, které zatíží průměrně jednu roli osoby zacházející se zdravotnickými prostředky částkou 700 Kč ročně (tento příjem Státního ústavu pro kontrolu léčiv bude významným způsobem spolufinancovat realizaci dané agendy, bez požadavku na zvýšení příspěvku ze státního rozpočtu). 
Registrace samotných zdravotnických prostředků budou taktéž zdrojem financí státního rozpočtu a rozpočtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a to dle stejného modelu. Předpokládaný objem registrovaných sériově vyráběných zdravotnických prostředků činí 6.000. Správní poplatek je navržen ve výši 100 Kč ročně. 
Příjmem státního rozpočtu a Státního ústavu pro kontrolu léčiv bude znamenat též agenda povolování klinických zkoušek, kde se četnost odhaduje na 25 klinických zkoušek ročně se správním poplatkem 500 Kč. Náhrada výdajů za úkony Státního ústavu pro kontrolu léčiv bude navrhována významně vyšší.
Taktéž vydávání certifikátu volného prodeje bude předmětem správního poplatku ve výši 500 Kč za jeden certifikát na jeden zdravotnický prostředek (bude možno žádat o vystavení jednoho certifikátu s větším počtem zdravotnických prostředků). Taktéž tento úkon bude předmětem náhrady výdajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
V neposlední řadě je příjem Státního ústavu pro kontrolu léčiv představován kategorizací zdravotnických prostředků v agendě úhrad ze zdravotního pojištění (kapitola 1.5.9.) – zařazení na Seznam hrazených zdravotnických prostředků, pomůcek a služeb bude podléhat platbě 1.000 Kč ročně. Tento systém, kdy bude každých 5 let hrazena tzv. udržovací platba, zajišťuje stabilitu financování dané agendy, neboť garantuje přibližný příjem 15.000.000 Kč ročně.
Již z porovnání přímých nákladů a přínosů je zjevné, že reforma regulace v oblasti zdravotnických prostředků stát nebude finančně zasahovat negativně, nýbrž naopak mírně pozitivně.
Státní ústav pro kontrolu léčiv si může zajistit ještě určitý dodatečný a především nepravidelný příjem na základě poskytování odborných konzultací, vydávání odborných stanovisek a rozhodnutí o klasifikaci výrobku.
Nepřímé přínosy (s pozitivními finančními dopady na veřejné rozpočty a negativními dopady na podnikatelské prostředí) spočívají taktéž v rozvoji vymahatelnosti práva, neboť lze očekávat příjem státního rozpočtu v podobě pokut za přestupky a jiné správní delikty.
Přínosem pro systém veřejného zdravotního pojištění je jednoznačně úspora, která bude realizována kategorizací zdravotnických prostředků a zavedením „generických“ úhrad na principu „za podobný efekt, stejné podmínky úhrady“. Podle předběžných analýz a historické zkušenosti s oblastí úhradové regulace léčivých přípravků lze očekávat úsporu cca 1,5 mld. Kč ročně ve prospěch systému veřejného zdravotního pojištění na jednotkovém snížení úhrad poukazových zdravotnických prostředků. Přitom tato úspora se ve značném rozsahu neprojeví zvýšenou finanční zátěží pacientů, nýbrž snížením marží podnikatelů ve zdravotnictví (především výrobců zdravotnických prostředků a distributorů), neboť nárok v podstatě zůstane zachován a snížený úhradový limit bude v souladu s tržními principy (nabídnout pacientovi co nejnižší, pokud možno nulový doplatek) nutit podnikatelské prostředí ke snížení ceny (přiblížení ceny úhradě). Tento pozitivní finanční dopad na veřejné zdravotní pojištění tak zároveň představuje negativní finanční dopad na podnikatelské prostředí, a to téměř v totožné výši.
Přínosem pro zdravotní pojišťovny je možnost snížení mzdových nákladů, neboť regulace úhrad ze zdravotního pojištění fakticky přejde na stát. Především u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky tak potenciální úspora odpovídá personálním nákladům na cca 4 až 5 pracovníků. Tento přínos zdravotních pojišťoven je nutné současně vnímat jako navýšení mzdových nákladů státu.
Pro regulované subjekty nepřináší novelizace žádné podstatné přímé úspory, které by byly kvantifikovatelně ocenitelné. 

Varianta 4 – vytvoření nového zákona o zdravotnických prostředcích
Přínosy i náklady varianty 4 jsou v jádru totožné s variantou 3, proto lze v plném rozsahu odkázat na analýzu výše.
Varianta 4 však skýtá další přínosy, které jsou kvalitativního charakteru a nejsou kvantifikovatelně ocenitelné. Jedná se především o zajištění vyšší efektivity regulace provedené zpřehledněním celého systému regulace zdravotnických prostředků a všech subjektů zacházejícím s tímto zbožím, nejen na poli poskytování zdravotnických služeb. 
S ohledem na definici zdravotnického prostředku a tím i na enormní rozsah zboží, na které se regulace vztahuje, je zřejmé, že subjektů, kterých se byť v malé míře tato oblast dotýká, je značné množství. Nejedná se tudíž výhradně o profesionály ve smyslu poskytovatele zdravotních služeb nebo velké podniky. Naopak, lze předpokládat, že nakládat se zdravotnickými prostředky budou především fyzické osoby podnikatelé a nepodnikající fyzické osoby. Počet těchto subjektů i spektrum prostředí, ze kterého pocházejí, si vyžaduje reagovat na tuto okolnost v tom smyslu, že je-li primárním cílem státu zajistit takové právní prostředí, ve kterém budou normy dodržovány především dobrovolně, je zapotřebí je adresátům poskytnout přehledně, strukturovaně a pochopitelně. 
Sankční vymahatelnost práva by neměla být primárním způsobem zajišťování toho, aby se právo dodržovalo. Přitom nepřehledná a nesrozumitelná úprava vede k tomu, že vyšší procento adresátů zanedbá své povinnosti a příslušné normy poruší, za což ponese správní odpovědnost. Předkladatel má zájem na tom, aby oblast zdravotnických prostředků byla všem regulovaným subjektům srozumitelná, aby jejich povinnosti byly dohledatelné v minimálním počtu právních předpisů, které navíc budou systematicky provázány. Tato varianta splňuje i tento záměr předkladatele.
Přitom žádné dodatečné náklady (přímé i nepřímé, finanční ani jiné) tato varianta oproti variantě 3 nepředstavuje.

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Pro účely výběru nejvhodnější z hodnocených variant řešení výše vymezených základních problémů stávající regulace zdravotnických prostředků byla vypracována analýza multikriteriálního rozhodování.
Jak již bylo uvedeno výše, jako relevantní byly přezkoumávány následující čtyři varianty (V1 až V4):

Zkoumané variantyV1Nulová variantaV2Exekutivní opatřeníV3Novelizace stávajícího zákonaV4Zcela nový zákon o zdravotnických prostředcích
Dále bylo zvoleno šest kritérií, podle kterých byly jednotlivé varianty poměřovány. Stoprocentní míra spokojenosti s úrovní naplnění vybraných kritérií by měla zajistit plně funkční, hospodárnou a přehlednou formu regulace, která by měla klást velký důraz na bezpečnost uživatelů zdravotnických prostředků. Daná kritéria tvoří „Nárůst nákladů“, „Posílení právní jistoty“, „Hrozba náhrad škody“, „Zajištění stability systému“, „Zvýšení bezpečnosti pacientů“ a „Zvýšení efektivity regulace“. 
Každé kritérium může být realizací určité varianty naplněno minimálně, na střední úrovni nebo maximálně. V následující tabulce je vyjádřena míra spokojenosti s příslušnou úrovní naplnění každého kritéria, přičemž rozdíl mezi minimální a maximální úrovní je určující pro nastavení váhy konkrétního kritéria (základní rozdíl je 100 jednotek; čím je rozdíl větší, tím větší váha je přiznána danému kritériu). V tomto případě byla největší váha přidělena kritériu „Zvýšení bezpečnosti pacientů“ (rozptyl 200 jednotek), jakožto primárnímu cíli regulace. Z hlediska státní správy je též velmi významné kritérium „Hrozba náhrad škody“, proto o toto kritérium bylo částečně posíleno (rozptyl 150 jednotek). Ostatním kritériím byl zachován základní rozptyl 100 jednotek.





Následně byly poměřovány jednotlivé varianty všemi kritérii, přičemž u každého kritéria bylo zkoumáno, zda jej realizace dané varianty naplní minimálně, na střední úrovni či maximálně.
Varianta V1 – Nulová varianta





Varianta V2 – Exekutivní opatření





Varianta V3 – Novelizace stávajícího zákona





Varianta V4 – Zcela nový zákon o zdravotnických prostředcích





Poté bylo přistoupeno k finálnímu vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska procentuálního naplnění všech šesti kritérií. Níže uvedený graf přehledně ukazuje výslednou úspěšnost zvažovaných variant.











Ze zjištěného výsledku jednotlivých variant vzešlo následující doporučení ve vztahu k dalšímu směřování regulace v oblasti zdravotnických prostředků.






Po náležitém vyhodnocení bylo stanoveno konečné pořadí navržených variant. Pro realizaci byla zvolena varianta V4 – Zcela nový zákon o zdravotnických prostředcích. Náhradní variantou je V3 – Novelizace stávajícího zákona. Varianty V1 – Nulová varianta a V2 – Exekutivní opatření nenaplňují zvolená kritéria kumulovaně ani z 50 %, a tudíž byla jejich realizace vyhodnocena jako zcela nežádoucí.
Návrh řešení

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

První pořadí: Varianta IV – vytvoření nového zákona o zdravotnických prostředcích
Druhé pořadí: Varianta III – novelizace stávajícího zákona
Třetí pořadí: Varianta II – pouze exekutivní opatření
Čtvrté pořadí: Varianta I – nulová varianta 

Implementace doporučené varianty a vynucování

Vynucování
Jak již bylo uvedeno výše, na základě vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska všech řešených problémů, jeví se jako nejvhodnější varianta vytvoření zcela nového komplexního kodexu – zákona o zdravotnických prostředcích. Tento zákon by měl zakotvit všechny hlavní oblasti regulace zdravotnických prostředků odpovídající jednotlivým fázím jejich existence od výzkumu a výroby až po jejich likvidaci.
Na tuto zákonnou úroveň by měla navazovat skupina prováděcích právních předpisů, které by stanovily celou řadu dílčích podrobností právní úpravy, a to převážně technického charakteru. Jeví se jako neakceptovatelné zakotvení důležitých povinností do právně nezávazných předpisů či dokumentů doporučující povahy, jak tomu je v dnešní době. Jednotlivým zákonným povinnostem budou odpovídat též adekvátní sankce za jejich porušení. 
Taktový model by měl zajistit efektivní vynucování plnění všech stanovených povinností. Funkčnímu pojetí nové právní úpravy by měla napomoci též koncentrace některých úzce souvisejících činnosti na úrovni jednoho orgánu státní správy a taktéž vytvoření jednotného Registru zdravotnických prostředků RZPRO.

Přezkum účinnosti regulace

Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, systém regulace dle stávajícího zákona je zcela nevyhovující a nedostatečný. Důvodů je celá řada, přičemž některé jsou zcela koncepčního charakteru. Aktuální regulace je neúčinná, neboť velká část pravidel je obsažena v mimoprávních dokumentech (technické normy, metodiky, stanoviska, doporučení apod.). Některé oblasti nejsou upraveny vůbec. Z těch oblastí regulace, které jsou ve stávajícím zákonu obsaženy, se dále vyčleňuje relativně rozsáhlá skupina povinností, pro jejichž porušení není stanovená žádná sankce, popřípadě sankce zanedbatelná v poměru vůči riziku škody, resp. neoprávněného zisku pachatele správního deliktu.
Dalším aspektem, který zásadním způsobem limituje možnou efektivitu regulace oblasti zdravotnických prostředků je skutečnost, že jednotlivé kompetence jsou fakticky roztříštěny mezi sedm různých vykonavatelů veřejné správy, přičemž Česká obchodní inspekce a živnostenské úřady nepředstavují reálně jeden centralizovaný orgán, nýbrž strukturu orgánů s omezenými možnostmi zcela jednotného postupu.
Naopak cílový stav by měl směřovat k maximálnímu zefektivnění celého systému dílčích regulací. Počet vykonavatelů veřejné správy by měl poklesnout minimálně o dva subjekty. Současně vznik Registru zdravotnických prostředků by měl zásadním způsobem napomoci k efektivnímu využívání shromaždovaných a zpracovávaných informací. Nejdůležitější oblasti regulace by měly být zakotveny přímo na úrovni zákona. Porušení právních povinností musí být v novém zákoně přísně sankcionováno, aby se trh se zdravotnickými prostředky očistil od všech subjektů, které na této komoditě neoprávněně parazitují. Posílení účinnosti regulace by měla napomoci též digitalizace celého procesu, které současně přináší výrazné snížení administrativní zátěže jak pro státní orgány, tak především pro povinné subjekty.
Praktické ověření účinnosti nové regulace realizované prostřednictvím nového zákona o zdravotnických prostředcích bude možné teprve s určitým časovým odstupem. Jako vhodné referenční období se jeví doba přibližně tří let, po jejímž uplynutí bude možné analyzovat reálné naplnění stávající předpokladů, a to jak ve smyslu přínosů, tak hrozících či plánovaných nákladů. 
Efektivnímu vyhodnocení účinnosti připravované právní úpravy by mělo zásadním způsobem napomoci legislativní zakotvení a reálné zprovoznění Registru zdravotnických prostředků RZPRO, neboť jedním z hlavních problémů stávající regulace je nemožnost analýzy některých jejích dílčích oblastí s ohledem na roztříštěnost a nekompatibilitu spravovaných resortních dat v oblasti zdravotnických prostředků.

Konzultace a zdroje dat

Vnitrostátní konzultace a zdroje dat v rámci ČR
Po té, co byl schválen záměr vytvoření nového zákona o zdravotnických prostředcích, který by měl nahradit stávající zákon, byly učiněny některé kroky, které by měly přispět k naplnění tohoto záměru. Primárně byly zřízeny dvě pracovní skupiny, a sice:
Pracovní skupina pro tvorbu nového zákona o zdravotnických prostředcích, a 
Pracovní skupina pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků. 
Jednání obou skupin se vedla s ohledem na specifičnost projednávaných témat odděleně. Pro získání co nejširšího spektra názorů na různé oblasti, které jsou předmětem zamýšlené regulace, se Pracovní skupina pro tvorbu nového zákona o zdravotnických prostředcích skládala jak ze zástupců jednotlivých kompetentních orgánů (Ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Česká obchodní inspekce, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Státní úřad pro jadernou bezpečnost atd.), tak ze zástupců adresátů příslušných norem (Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků, CzechMed, CZEDMA, Společenstvo výrobců a prodejců zdravotnických prostředků, Svaz zdravotních pojišťoven České republiky, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky). Pro zajištění odbornosti diskuze na nejvyšší úrovni byli účastníky Pracovní skupiny pro tvorbu nového zákona o zdravotnických prostředcích i odborné společnosti, zástupci akademické sféry a zástupci jednotlivých profesních komor (Česká společnost pro zdravotnickou techniku, Společnost biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS JEP, Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora, Česká stomatologická komora a Asociace nemocnic ČR). 
Obdobné složení pak měla ze stejných důvodů i Pracovní skupina pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků, nicméně účast některých státních orgánů byla nahrazena masivním zastoupením odborných společností pod patronací České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Pracovní skupiny se scházely od září roku 2011, resp. od začátku roku 2012 v cca 6 týdenních intervalech. Celkem tak proběhlo 15 setkání se zástupci jednotlivých skupin adresátů zamýšlené regulace, na kterých mohla být vyjasněna vzájemná stanoviska k probíraným tématům a na kterých došlo k hledání společného konsenzu při řešení shora uvedených problematických bodů. Náplň jednotlivých zasedání Pracovní skupiny pro tvorbu nového zákona o zdravotnických prostředcích byla následující:
Představení záměru tvorby nového zákona o zdravotnických prostředcích,
Harmonogram činností pracovní skupiny, osnova zákona o zdravotnických prostředcích, princip registrace v oblasti zdravotnických prostředků,
Definice, zdravotnické prostředky pro jedno použití, klinické hodnocení, posouzení shody
Distribuce, správná distribuční praxe prodej a výdej zdravotnických prostředků,
Používání zdravotnických prostředků (včetně servisu) a
Určování / klasifikace zdravotnického prostředku, registr zdravotnických prostředků (RZPRO).
Náplní dílčích jednání Pracovní skupiny pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků byl zejména způsob kategorizace jednotlivých skupin poukazových zdravotnických prostředků a dále vytvoření systematiky všech hrazených zdravotnických prostředků v následujících kategoriích:

Seznam kategorií01 - ZP krycí02 - ZP pro inkontinentní pacienty03 - ZP pro pacienty se stomií04 - ZP ortopedicko protetické a ortopedická obuv05 - ZP pro diabetické pacienty06 - ZP pro kompresivní terapii07 - ZP pro pacienty s poruchou mobility08 - ZP pro sluchově postižené pacienty09 - ZP pro zrakově postižené pacienty10 - ZP respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy11 - ZP stomatologické
Mezinárodní konzultace a zdroje dat v rámci EU
Seznam pracovních skupin při Evropské komisi, kterých se účastní zástupci Ministerstva zdravotnictví nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Competent Authority meetings
Medical Devices Expert Group
Borderline and Classification Expert group
IVD Technical Group
Vigilance 
Compliance and Enforcement Group
Working Group on Clinical Investigation and Evaluation
New & Emerging Technologies Working Group
Eudamed Working Group

Interpretační dokumenty MEDDEV

Aplikace směrnic na zdravotnické prostředky a jejich definic:

MEDDEV 2.1/1  Definitions of "medical devices", "accessory" and "manufacturer"  
MEDDEV 2.1/2 rev.2 Field of application of directive "active implantable medical devices" 
MEDDEV 2.1/2.1 Field of application of directive "active implantable medical devices" 
MEDDEV 2.1/3 rev.3  Borderline products, drug-delivery products and medical devices incorporating,as integral part, an ancillary medicinal substance or an ancillary human blood derivative 
MEDDEV 2.1/4 Interface with other directives - Medical devices/directive89/336/EEC relating to electromagnetic compatibility and directive 89/686/EEC relating to personal protective  equipment. For the relation between the MDD and directive 89/686/EEC concerning personal protective equipment 
MEDDEV 2.1/5 Medical devices with a measuring function 
MEDDEV 2.1/6 Qualification and Classification of stand alone software 

Základní požadavky:

MEDDEV 2.2/1 rev.1 EMC requirements 
MEDDEV 2.2/3 rev.3 "Use by" - date
MEDDEV 2.2/4 Conformity assessment of In Vitro Fertilisation (IVF) and Assisted Reproduction Technologies (ART) products

Klasifikace zdravotnických prostředků:

MEDDEV 2.4/1 rev.9 Classification of medical devices                                                                              

Proces posuzování shody:

MEDDEV 2.5/3 rev.2 Subcontracting quality systems related
MEDDEV 2.5/5 rev.3 Translation procedure
MEDDEV 2.5/6 rev.1 Homogenous batches (verification of manufacturers' products)
MEDDEV 2.5/7 rev.1 Conformity assessment of breast implants
MEDDEV 2.5/9 rev.1 Evaluation of medical devices incorporating products containing natural rubber latex
MEDDEV 2.5/10  Guideline for Authorised Representatives

Klinické hodnocení a klinické zkoušky:

MEDDEV 2.7/1 rev.3 Clinical evaluation: Guide for manufacturers and notified bodies; 
MEDDEV 2.7/2 Guide for Competent Authorities in making an assessment of clinical investigation; notification
MEDDEV 2.7/3 Clinical investigations: serious adverse event reporting  - SAE reporting form
MEDDEV 2.7/4 Guidelines on Clinical investigations: a guide for manufacturers and notified bodies

Dohled nad trhem:

MEDDEV 2.12/1 rev.7 Medical devices vigilance system                                                                                    
MEDDEV 2.12/2 rev.2 Post Market Clinical Follow-up  studies

In vitro diagnostické zdravotnické prostředky:

MEDDEV 2.14/1 rev.2 Borderline and Classification issues. A guide for manufacturers and notified bodies
MEDDEV 2.14/2 rev.1 Research Use Only products
MEDDEV 2.14/3 rev.1 Supply of Instructions For Use (IFU) and other information for In-vitro Diagnostic (IVD)Medical Devices
MEDDEV 2.14/4 CE marking of blood based in vitro diagnostic medical devices for vCJD based on detection of abnormal PrP
Soulad s ústavním pořádkem České republiky

Předkladatel se zabýval otázkou souladu navrhovaného zákona o zdravotnických prostředcích s ústavním pořádkem České republiky, přičemž shledal, že v tomto případě nedochází k žádnému rozporu.
Konkrétně byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále pak usnesením č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Listina“).
Oproti stávajícímu zákonu byl akcentován především požadavek na absolutní dodržování ústavně garantovaných zásad jako je zásada legality (pro všechny činnosti vykonávané orgány veřejné správy v oblasti zdravotnických prostředků jsou stanoveny jednoznačné kompetence, přičemž exekutivní úkony podléhají zásadně režimu správního řízení). Dále byl kladen důraz na zajištění právní jistoty (základní práva a povinnosti jsou stanoveny přímo na úrovni zákona a jsou tak vymahatelné; úkony orgánů veřejné správy podléhají zásadně přezkumu včetně soudního). Plně byl též respektován zákaz tzv. pravé retroaktivity, přičemž problematické části úpravy z hlediska časového jsou náležitě upraveny prostřednictvím přechodných ustanovení.


Slučitelnost s předpisy Evropské unie

Návrh zákona byl podroben analýze z hlediska svého souladu s právními předpisy Evropské unie. Zde je třeba upozornit především na skutečnost, že regulace v oblasti zdravotnických prostředků, jakožto výrobků specifického druhu, musí vždy poměřovat dvě základní hodnoty, které jsou za všech okolností chráněny právními předpisy Evropské unie, a sice volný pohyb zboží na jednotném vnitřním trhu vs. ochrana veřejného zdraví a bezpečnosti občanů. V tomto směru se předkladatel domnívá, že návrh zákona o zdravotnických prostředcích proporcionálně a vyváženě chrání pacienty (nejen české státní příslušníky – neexistuje zde žádná forma diskriminace) a další uživatele zdravotnických prostředků, aniž by zásadním způsobem ohrozil volný pohyb v oblasti zdravotnických prostředků. 
Také je třeba upozornit, že navrhovaný zákon o zdravotnických prostředcích je vůči vybraným právním předpisům Evropské unie předpisem transpozičním. Obecně lze říci, že byl zkoumán soulad s následujícími právními předpisy Evropské unie a níže uvedenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Posuzované právní předpisy Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků:
Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993, o zdravotnických prostředcích, v konsolidovaném znění.
Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, v konsolidovaném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998, o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, v konsolidovaném znění.
Rozhodnutí Komise 2010/227/EU ze dne 19. dubna 2010, o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed).

Posuzovaná judikatura Soudního dvora Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků:
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 6. 2004, ve věci C-155/03: Komise Evropských společenství proti Francouzské republice.
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 19. 11. 2009, ve věci C-288/08: Kemikalieinspektionen proti Nordiska Dental AB.
Právě probíhající řízení o předběžné otázce ve věci C-109/12: Laboratoires Lyocentre


Soulad s mezinárodními smlouvami

Předkladatel se taktéž věnoval aspektům mezinárodního práva v oblasti zdravotnictví, přičemž shledal, že navrhované znění zákona o zdravotnických prostředcích je plně v souladu s následujícími mezinárodními smlouvami:
Úmluva o lidských právech a biomedicíně (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2001 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluvy o lidských právech a biomedicíně)
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8)
Úmluva o právech dítěte (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte)
Nebylo zjištěno, že by navržený text zákona o zdravotnických prostředcích jakkoli porušoval nebo ohrožoval práva, která jsou v České republice garantována na základě jakéhokoli mezinárodního závazku.


Hospodářský a finanční dopad

Podrobná analýza hospodářského a finančního dopadu je již náplní Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA). Předkladatel se zde důkladně věnuje dopadům jak ve vztahu ke státnímu rozpočtu či rozpočtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak vůči adresátům (výrobci, zplnomocnění zástupci, dovozci, distributoři, osoby provádějící servis, zadavatelé klinických zkoušek apod.) jednotlivých povinností zakotvených v návrhu zákona o zdravotnických prostředcích. 
Není opomenuta též analýza finančních dopadů novel souvisejících předpisů. Akcentován je v tomto případě především zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zde je analyzován dopad provedené kategorizace zdravotnických prostředků hrazených při poskytování ambulantní péče, a to především ve vazbě k fondu veřejného zdravotního pojištění, kde se předpokládají nemalé úspory.
Pro snazší orientaci lze dále odkázat především na kapitolu „3.1. Identifikace nákladů a přínosů“.



Vztah k ochraně soukromí a osobních údajů

Otázka ochrany poskytovaných informací ze strany adresátů navrhovaného zákona o zdravotnických prostředcích byla zkoumána v širším kontextu. Pozornost byla věnována jak ochraně osobních údajů jednotlivců, tak ochraně obchodního tajemství, informací naplňujících institut duševního vlastnictví, popř. dalším údajům, které jsou neveřejné s ohledem na existenci určitého speciálního právního předpisu.
Předkladatel se nakonec rozhodl tuto problematiku vyřešit odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, neboť tento zákon již v sobě obsahuje výsledek uplatnění principu proporcionality ve vztahu ke dvěma ústavně garantovaným právům, a sice právu na informace vs. právu na soukromí.
Většina údajů, které jsou dle návrhu zákona považovány za veřejné, bude zveřejňovat Státní ústav pro kontrolu léčiv prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků, kde je kladen maximální důraz na zajištění bezpečnosti všech spravovaných údajů, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o informace veřejné či neveřejné.
Navrhované text zákona požaduje pouze v nezbytném rozsahu poskytování určitých osobních údajů, a to především ve vztahu ke klinickým zkouškám a šetření nežádoucích příhod, přičemž takové údaje nejsou veřejné a slouží výhradně k zajištění bezpečnosti subjektů hodnocení, pacientů a dalších uživatelů zdravotnických prostředků. 

Zhodnocení korupčních rizik

Předkladatel návrhu zákona o zdravotnických prostředcích se domnívá, že oblast regulace zdravotnických prostředků skýtá určitá korupční rizika, která se pokusil zohlednit a následně v maximální možné míře eliminovat.
Korupční rizika při aplikaci stávajícího zákona vyplývají především z minimální transparentnosti trhu se zdravotnickými prostředky v České republice. Tomuto problému je věnována velká pozornost již v rámci Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA). Konkrétně lze odkázat především na kapitoly popisující problém absence jednotného registru spravujícího resortní data. Právě neznalost toho, jaké zdravotnické prostředky jsou uváděny na český trh a následně používány u poskytovatelů zdravotních služeb, vytváří podhoubí pro korupční jednání. 
Ještě markantnější je to v oblasti hrazení takových zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Systém, kdy zákon stanovuje pouze nejobecnější pravidla a následně zdravotní pojišťovny vytváří vlastní úhradové katalogy (číselníky), je taktéž netransparentní, nepřezkoumatelný a korupčně rizikový. Všem těmto problémům se návrh zákona věnuje a řadu z nich zcela nebo alespoň částečně eliminuje. Jako příklad protikorupčních opatření lze uvést vznik veřejného Registru zdravotnických prostředků či vydávání Seznamu hrazených zdravotnických prostředků, pomůcek a služeb formou soudně přezkoumatelného opatření obecné povahy.

Soulad se zákazem diskriminace

V neposlední řadě byla při tvorbě návrhu zákona o zdravotnických prostředcích věnována velká pozornost ochraně adresátů zákona z hlediska zákazu diskriminace. V případě, že byl pro určité situace zvolen zvláštní režim pro vybranou skupinu osob, pak se vždy jednalo o zajištění jejich ochrany. Jako příklad lze uvést problematiku klinického zkoušení zdravotnického prostředku na subjektech hodnocení mladších 18 let. Obdobná situace nastala např. u osob, jejichž svoboda rozhodování je objektivně omezena (osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům či osoby nacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody).
Obecně je návrh zákona o zdravotnických prostředcích koncipován s důrazem kladeným na absolutní zachování zákazu diskriminace s ohledem na věk, rasu, příslušnost k etnické menšině či náboženské vyznání.







B) ZVLÁŠTNÍ ČÁST DŮVODOVÉ ZPRÁVY

Osnova návrhu zákona o zdravotnických prostředcích

Část první		Úvodní ustanovení
Část druhá	Výkon státní správy
Část třetí	Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti
Část čtvrtá	Registrace a notifikace
Hlava I	Registrace osoby zacházející se zdravotnickými prostředky
Hlava II	Registrace zdravotnického prostředku
Hlava III	Notifikace zdravotnického prostředku
Hlava IV	Certifikát volného prodeje
Část pátá		Nesprávné připojení označení CE a klasifikace
Část šestá		Distribuce a dovoz
Část sedmá	Předepisování a výdej 
Hlava I	Předepisování
Hlava II	Výdej
Část osmá		Prodej
Část devátá	Používání
Část desátá	Servis
Část jedenáctá	Systém vigilance
Část dvanáctá	Odstraňování
Část třináctá	Registr zdravotnických prostředků
Část čtrnáctá	Kontrola
Část patnáctá	Správní delikty
Část šestnáctá	Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Hlava I	Společná ustanovení
Hlava II	Zmocňovací ustanovení
Hlava III	Přechodná ustanovení
Hlava IV	Závěrečná ustanovení
Hlava V	Zrušovací ustanovení
Část sedmnáctá	ÚČINNOST



ČÁST PRVNÍ – ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Ad § 1
Ustanovení § 1 deklaruje zohlednění příslušných předpisů Evropské unie. 

Ad § 2 až § 5
Ustanovení § 2 až § 5 obsahují vymezení základních pojmů, které jsou následně užívány v rámci celého právního předpisu. Jedná se tak o reakci na jeden z hlavních nedostatků stávající právní úpravy (identifikovaný v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace – RIA), kterým je absence definic důležitých institutů. Zákon č. 123/2000 Sb. často pracuje s pojmy, které nejsou součástí zákonných definic, což způsobuje celou řadu problémů v interpretaci a následné aplikační praxi. Bylo třeba též přesunout veškeré základní definice na úroveň zákona, neboť nelze definovat elementární termíny až v prováděcích právních předpisech. Zároveň bylo nezbytné odstranit duplicity tak, aby termíny označené shodným názvem neměly v několika právních předpisech přisouzen odlišný význam. Při realizaci byl kladen důraz především na provázanost s ostatními právními předpisy a soulad s evropskou právní úpravou, popř. s doporučujícími dokumenty Evropské komise.  
Nejdůležitější definicí je vymezení samotného pojmu zdravotnický prostředek. Tato definice se skládá z materiálního a formálního pojetí. Materiální pojetí obecně hovoří o pojmových znacích zdravotnického prostředků. Každý výrobek, který naplňuje tyto znaky (pochopitelně je nutné s ohledem na šíři definice využívat restriktivního výkladu) je zdravotnickým prostředkem. Formální pojetí je jakýmsi demonstrativním výčtem, jenž stanoví, které druhy výrobků jsou zdravotnickými prostředky.
Stejně jako je tomu u příslušných směrnic Evropské unie, tak i samotný zákon o zdravotnických prostředcích obsahuje též negativní vymezení toho, co není zdravotnickým prostředkem. Zdravotnickým prostředkem není léčivý přípravek, lidská krev a její deriváty, transplantát, tkáň nebo buňka, ať již lidského či zvířecího původu, doplněk stravy, kosmetický prostředek a biocidní přípravek.
Poměrně problematickým pojmem je příslušenství. Samotné obsahové vymezení je sice v transponovaných směrnicích Evropské unie zřejmé a i slovní vyjádření je dosti podobné. Problémem je skutečnost, že směrnice 93/42/EHS, o zdravotnických prostředcích, v konsolidovaném znění, nejprve v čl. 1 odst. 1 zavádí legislativní zkratku „prostředek“, pod kterou rozumí zdravotnický prostředek i příslušenství (přičemž o příslušenství hovoří jako o samostatném zdravotnickém prostředku), aby následně tuto konstrukci zcela popřela v odst. 2 písm. b), kde výslovně uvádí, že příslušenství je předmět, který není prostředkem. Předkladatel musel tento rozpor překlenout a z logického důvodu upřednostnil legální definici termínu před pouhou legislativní zkratkou (která navíc nedává smysl – kdyby bylo příslušenství považováno za zdravotnický prostředek, pak není třeba vůbec zavádět legislativní zkratku „prostředek“).
Novinkou je též pojem varianta zdravotnického prostředku, která má však velký význam v agendě registrací a notifikací zdravotnických prostředků. Předkladatel chce touto cestou srozumitelně popsat situaci, kdy se nějaký zdravotnický prostředek vyrábí ve více variantách, které je možno považovat z hlediska typového za tentýž zdravotnický prostředek. Vhodným příkladem mohou být některé zdravotnické prostředky, které se hradí z veřejného zdravotního pojištění na základě lékařského předpisu. Do této skupiny patří např. uzavřené sáčky pro pacienty se stomií. Stejný typ tohoto zdravotnického prostředku však výrobce dodává v balení o 10 ks, 30 ks a 60 ks, přičemž pro každou takovou variantu (balení) chce odlišnou výši úhrady. Dalším příkladem variantního členění je situace, kdy je totožný zdravotnický prostředek dodáván ve více barevných provedeních. Smyslem daného pojmu je především snaha o úsporu nákladů adresátů povinností registrace (za všechny varianty se bude platit pouze 1 správní poplatek a 1 náhrada za úkony Státního ústavu pro kontrolu léčiv) či notifikace zdravotnických prostředků (všem variantám dohromady bude přiděleno 1 evidenční číslo a lišit se budou pouze identifikačním kódem).
Dále je zákonem zaveden pojem zacházení se zdravotnickým prostředkem, který má zastřešovat celý soubor činností koloběhu „života“ zdravotnického prostředku jako je výroba, uvedení na trh, dovoz, distribuce, uvedení do provozu, výdej, prodej, používání, servis a odstraňování. Na výčet jednotlivých činností přímo navazuje vymezení osob, které tyto činnosti vykonávají (výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor a osoba oprávněná k výdeji). Následující definice představují více méně zbytkovou skupinu pojmů jako je určený účel, stažení z trhu, klasifikace zdravotnického prostředku, návod k použití, vedlejší účinek a vzájemné ovlivňování. Tyto termíny se však obsahově nikterak zásadně neliší od dosavadní právní úpravy. Jedinou novinkou těchto ustanovení je vymezení pojmu certifikát volného prodeje, který je zcela nezbytnou listinou pro české exportéry zdravotnických prostředků, kteří chtějí dodávat své produkty na trhy zemí mimo Evropskou unii. Jedná se tak o zásadní podporu českého vývozu. 
Pokud jde o definice pojmů, s nimiž pracuje pouze vybraná hlava nového zákona, pak tyto jsou vždy uvedeny na začátku takové hlavy.
Část druhá – Výkon státní správy

Ad § 6
Dalším významným problémem, který byl náležitě popsán a rozpracován v obecné části této důvodové zprávy, byla nadměrná roztříštěnost kompetencí v oblasti zdravotnických prostředků mezi sedm orgánů státní správy. Taktéž zde již bylo vysvětleno, že za velmi neefektivní je třeba označit regulaci prováděnou krajskými živnostenskými úřady a Českou obchodní inspekcí, proto s nimi již nový zákon nepočítá a předmětné agendy se přesouvají po vzoru drtivé většiny ostatních států Evropské unie do rukou lékové agentury, kterou je v České republice Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Ustanovení § 6 uvádí taxativní výčet orgánů státní správy, jež se v rámci své působnosti zabývají agendou zdravotnických prostředků. Jedná se o Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Ad § 7 a § 8
Ustanovení dílu druhého až pátého hlavy druhé výslovně stanoví rozsah činností, k nimž jsou oprávněny jednotlivé orgány státní správy označené v ustanovení § 6 (tedy kompetence Ministerstva zdravotnictví jsou vyjmenovány v § 7 a Státního ústavu pro kontrolu léčiv v § 8). 
Hlavní agendy registrací osob, registrací a notifikací zdravotnických prostředků, povolování klinických zkoušek a dohled nad nimi, veškeré kontrolní činnosti a rozhodování v prvním stupni oblasti zdravotnických prostředků se přesouvají na Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má bohaté zkušenosti s totožnou agendou v oblasti léčivých přípravků. Účastníci těchto procesů a řízení navíc touto organizační změnou získají možnost efektivního přezkumu rozhodnutí orgánu první instance u Ministerstva zdravotnictví prostřednictvím institutu odvolání.

část třetí – Klinické hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti

Ad § 9 až § 11
Ustanovení § 9 až § 11 definuje základní pojmy oblasti klinického hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti zdravotnických prostředků. Účinnost a bezpečnost zdravotnického prostředku je možné ověřit pouze klinickým hodnocením, resp. hodnocením funkční způsobilosti. 
Nedostatky na úrovni zákona vedou k nepochopení procesu hodnocení, jeho důležitosti a nepostradatelnosti. Zákon č. 123/2000 Sb. obsahuje v oblasti klinického hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti značné nedostatky v podobě roztříštěnosti jednotlivých společně souvisejících ustanovení, často pouze na úrovni podzákonných předpisů. 
Nový zákon o zdravotnických prostředcích soustřeďuje tato ustanovení na jedno místo, a to na úrovni zákona. Jednoznačně a srozumitelně je definováno, co se rozumí klinickým hodnocením a jakým způsobem je možné klinická data soustřeďovat, aby je bylo možné považovat za validní a též co je považováno za závěrečnou zprávu klinického hodnocení. Dalšími důležitými pojmy v oblasti klinického hodnocení jsou klinická zkouška a multicentrická klinická zkouška, kdy se jedná o poslední fázi ověření bezpečnosti a účinnosti zdravotnického prostředku přímo na subjektu hodnocení, a to ještě před uvedením příslušného zdravotnického prostředku na trh. 
Obdobné cíle jako u klinického hodnocení zdravotnických prostředků bylo pak třeba naplnit i v oblasti hodnocení funkční způsobilosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, kde bylo jednoznačně definováno co je hodnocením jejich funkční způsobilosti.
Definovány jsou též významné pojmy jako účastník klinické zkoušky, zadavatel klinické zkoušky, zkoušející, hlavní zkoušející, subjekt hodnocení, plán klinické zkoušky, příručka zkoušejícího, nepříznivá událost a závažná nepříznivá událost.

Ad § 12
Ustanovení § 12 zákona určuje za účelem garance vysoké míry bezpečnosti a účinnosti zdravotnických prostředků, jakým způsobem lze klinická data soustřeďovat, aby bylo možné je považovat za validní, dále také stanoví požadavky na osobu odborného hodnotitele, tedy osobu způsobilou ke kritickému zhodnocení klinických dat. 
Jako reakce na až překotný vědecko-technický vývoj nových technologií v oblasti zdravotnických prostředků se navrhuje průběžná aktualizace těchto hodnocení po celou dobu uvádění zdravotnického prostředku na trh, což je plně v souladu s právní úpravou na úrovni Evropské unie.

Ad § 13 a § 14
Ustanovení § 13 a § 14 taxativně vyjmenovávají povinné náležitosti závěrečné zprávy z klinického hodnocení, resp. závěrečné zprávy z hodnocení funkční způsobilosti. Povinné náležitosti klinického hodnocení byly původně součástí neaktuálního prováděcího předpisu. Povinné náležitosti hodnocení funkční způsobilosti nebyly legislativou stanoveny vůbec. 
Nový zákon o zdravotnických prostředcích stanoví minimální požadavky na dokumenty závěrečné zprávy z klinického hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti za účelem zvýšení bezpečnosti a účinnosti zdravotnických prostředků, vytvoření rovnocenných pravidel pro povinné subjekty a ulehčení činnosti kontrolního orgánu.

Ad § 15
V ustanovení § 15 zákon deklaruje, kdo je oprávněn k provádění klinické zkoušky, za splnění jakých podmínek smí být klinická zkouška zahájena, negativní vymezení, kdy naopak provedena být nesmí, zvláštní opatření, pokud se zkouška týká osob mladších 18 let, těhotných či kojících žen a osob s omezenou svéprávností, u nichž se zakotvuje přiměřenost postupů a doba provádění klinické zkoušky. Ze skupiny možných adeptů na subjekty hodnocení jsou zákonem vyloučeny osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. Důvodem je skutečnost, že u těchto osob je objektivně snížena úroveň svobody jejich rozhodování podstoupit klinickou zkoušku a samotné zajištění by bylo značně komplikované.

Ad § 16
Ustanovení § 16 zakotvuje povinnost podání žádosti o povolení klinické zkoušky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Zároveň jsou zde stanoveny konkrétní náležitosti takové žádosti. 
Předmětné ustanovení taktéž obsahuje výčet důvodů, pro které může Státní ústav pro kontrolu léčiv přistoupit k zamítnutí žádosti, a lhůtu, ve které je povinen o žádosti rozhodnout, a to včetně fikce pozitivního rozhodnutí v případě jejího marného uplynutí. 
Zákon předpokládá určité případy, kdy zahájená klinická zkouška není dokončena podle původně schváleného plánu. Klinická zkouška může být přerušena nebo zastavena nejen z rozhodnutí zadavatele klinické zkoušky, který ji současně financuje, nýbrž i z rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv, pokud je dojde k ohrožení veřejného zájmu.

Ad § 17 a § 18
V ustanovení § 17 a § 18 zákona je zakotveno ustavení etické komise poskytovatelem zdravotních služeb, která dává následně svůj souhlas či nesouhlas s provedením klinické zkoušky zdravotnického prostředku. Nový zákon již nadále nepočítá s ustavením etické komise Ministerstvem zdravotnictví. Klinické zkoušky budou realizovány u poskytovatelů zdravotních služeb, kteří jsou schopni plnohodnotně zajistit provádění klinické zkoušky včetně ustavení vlastní etické komise, popř. kteří smluvně zajistí využití etické komise ustavené jiným poskytovatelem zdravotních služeb. Jednání etické komise je neveřejné s výjimkou hlasování. Zavádí se základní zásady činnosti etické komise, včetně jejích povinností a oprávnění.
Každý poskytovatel zdravotních služeb je povinen informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv o ustavení své etické komise a o jejím složení, stejným způsobem předává informaci o zániku etické komise.

Ad § 19
Ustanovení § 19 se zabývá problematikou informovaného souhlasu – definuje ho, určuje podmínky pro jeho poskytnutí a stanoví povinné náležitosti poučení jako nedílné součásti informovaného souhlasu, a to včetně práva kdykoliv odstoupit od klinické zkoušky zdravotnického prostředku a práva náhrady výdajů a škody v případě újmy na zdraví v souvislosti s klinickou zkouškou zdravotnického prostředku. Bylo třeba legislativně ošetřit i situaci, kdy je pro pacienta přínosné podstoupit klinickou zkoušku přístroje určeného k záchraně života a kdy pacient s ohledem na svůj zdravotní stav není schopen udělit informovaný souhlas. Textace ustanovení vychází z mezinárodní úmluvy o biomedicíně.

Ad § 20 a § 21
Ustanovení § 20 taxativně definuje základní povinnosti zadavatele klinické zkoušky zdravotnického prostředku. Zadavatel klinické zkoušky musí ještě před jejím započetím zajistit výběr kvalifikovaného zkoušejícího, jakožto odborného garanta provádění klinické zkoušky, dále musí připravit a zabezpečit následné uchování dokumentace klinické zkoušky a uzavřít všechny smlouvy, jimiž je zahájení klinické zkoušky legislativně podmíněno.
Ustanovení § 21 pak stanovuje základní povinnosti pro samotného zkoušejícího, pod jehož vedením se klinická zkouška provádí. Ustanovení pamatuje i na případy, kdy je prováděna tzv. multicentrická klinická zkouška, tedy klinická zkouška prováděná ve více zdravotnických zařízeních v jedné či více zemích.
Vzhledem ke skutečnosti, že klinická zkouška představuje pro jejího účastníka nezanedbatelné riziko, je právě detailní stanovení povinností zadavatele klinické zkoušky a zkoušejícího klíčové pro jeho snížení. 

Ad § 22
V ustanovení § 22 zákon stanoví taxativní výčet všech povinných podkladů, které tvoří dokumentaci klinické zkoušky, a to před jejím zahájením, v průběhu i po ukončení klinické zkoušky zdravotnického prostředku. Výčet těchto dokladů je stanoven směrnicí, jedná se tedy o její transpozici.

část čtvrtá – Registrace a notifikace
Hlava I	Registrace osoby zacházející se zdravotnickými prostředky

Ad § 23 až § 27
Tato ustanovení se zabývají problematikou registrací osob zacházejících se zdravotnickými prostředky. Ustanovení § 23 označuje jako osoby, které jsou povinny být zaregistrovány u Státního ústavu pro kontrolu léčiv: výrobce, zplnomocněného zástupce, dovozce, distributora, osobu provádějící servis zdravotnických prostředků a zadavatele klinické zkoušky. Specifické postavení má registrace notifikované osoby (jedná se o subjekt, na který je částečně přenesen výkon veřejné správy; tento typ registrace navíc nepodléhá správnímu poplatku ani náhradě výdajů za úkony Státního ústavu pro kontrolu léčiv). Režim registrace osoby není založen na principu povolovacím, nýbrž na principu ohlašovacím, kde správní orgán pouze kontroluje pravdivost předávaných údajů. 
Ustanovení § 24 zakotvuje povinnost ustanovit kontaktní osobu, která bude disponovat elementárními znalostmi legislativy, jakož i samotného prostředí zdravotnických prostředků, aby mohla být adekvátním partnerem pro příslušné orgány státní správy. Cílem stanovení této povinnosti je částečné odbourání znalostní bariéry, která často brání efektivními vyřešení požadavků takového externího subjektu.
Ustanovení § 25 zakotvuje nutnost plnit ohlašovací povinnost elektronickou formou prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků. Je zde také uveden taxativní výčet obsahových náležitostí ohlášení včetně povinných příloh. Další náležitosti vyplývají z Rozhodnutí Komise č. 2010/227/EU, ze dne 19. dubna 2010, o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed), a v návrhu zákona jsou řešeny formou normativního odkazu. Ustanovení též vymezuje požadavky na kontaktní osobu. Jedná se o nový institut, jehož jediným účelem je zajištění stavu, kdy bude za adresáta s orgány státní správy komunikovat vzdělaná osoba s alespoň základní zkušeností v oblasti zdravotnických prostředků (minimální praxe je zde ohraničena dobou 3 let).
V ustanovení § 26 je obsažena právní úprava procesu registrace osoby zacházející se zdravotnickými prostředky, a to konkrétně přidělení registračního čísla, hlášení změny údajů, pravomoc Státního ústavu pro kontrolu léčiv rozhodnout o výmazu z Registru zdravotnických prostředků, ať již z moci úřední či na žádost. Elektronická forma hlášení prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků snižuje administrativní zátěž jak pro žadatele, tak pro stát.
Ustanovení § 27 stanoví, že platnost registrace osoby je 5 let. Půl roku před uplynutím platnosti registrace lze žádat o její prodloužení. 

Hlava II	Registrace zdravotnického prostředku

Ad § 28 až § 31
Tato ustanovení se zabývají problematikou registrací samotných zdravotnických prostředků. Ustanovení § 28 stanoví výrobci či zplnomocněnému zástupci povinnost podat do 5 dnů od uvedení zdravotnického prostředku na trh Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o registraci.
Ustanovení § 29 zakotvuje nutnost podávat žádost o registraci zdravotnického prostředku prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků a také obsahuje taxativní výčet povinných obsahových náležitostí žádosti o registraci. Stejně jako u registrace osob zacházejících se zdravotnickými prostředky, i v tomto případě jsou náležitosti rozšířeny o požadavky plynoucí z Rozhodnutí Komise č. 2010/227/EU, ze dne 19. dubna 2010, o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed). 
Ustanovení § 30 upravuje procesní stránku registrace zdravotnických prostředků. Stanoví lhůtu, ve které má Státní ústav pro kontrolu léčiv registraci provést, její faktický vznik zápisem do Registru zdravotnických prostředků, přidělení evidenčního čísla a identifikačních kódů jednotlivých variant, podmínky, za nichž je možné registraci neprovést a možnost změny registrace a výmazu z Registru zdravotnických prostředků na žádost či z moci úřední.
Ustanovení § 31 stanoví, že platnost registrace zdravotnického prostředku je 5 let. Půl roku před uplynutím platnosti registrace lze žádat o její prodloužení. 

Hlava III	Notifikace zdravotnického prostředku

Ad § 32 až § 35
Ustanovení § 32 stanovuje distributorovi či dovozci, na jehož zdravotnické prostředky se nevztahuje registrační povinnost, zažádat u zdravotnického prostředku do 5 dnů od uvedení na trh o jeho notifikaci. Rozdíl mezi notifikací a registrací spočívá v úplatnosti (notifikace je zdarma – nepodléhá ani správnímu poplatku, ani platbám ve formě náhrad výdajů za úkony Státního ústavu pro kontrolu léčiv) a v rozsahu povinných náležitostí (u notifikace se předpokládá, že zdravotnický prostředek již byl legálně uveden na trh v jiném členském státě, a tudíž rozsah požadovaných údajů a povinných příloh je menší než u registrace).
Dále je zde řešena otázka, jak postupovat v případě, že totožný zdravotnický prostředek dodává na trh České republiky více distributorů či dovozců. Cílem právní úpravy není vytváření duplicit, nýbrž provázanost více osob k jedinému notifikovanému zdravotnickému prostředku. Tudíž při registraci osoby distributora či dovozce má tento za povinnost v prvním kole ověřit, zda již nejsou zdravotnické prostředky, které dodává, registrovány či notifikovány. Pokud jsou, pak se na ně pouze odkáže a vytvoří tak v Registru zdravotnických prostředků vazbu. Pokud nejsou, pak má následnou povinnost provést jejich samostatnou notifikaci podle následujících paragrafů.
Ustanovení § 33 zakotvuje nutnost podávat žádost o notifikaci zdravotnického prostředku prostřednictvím Registru zdravotnických prostředků a také obsahuje taxativní výčet povinných obsahových náležitostí žádosti o notifikaci. Některé náležitosti žádosti budou s ohledem na průběh tvorby Registru zdravotnických prostředků součástí prováděcí vyhlášky. 
Ustanovení § 34 analogicky k procesu registrace osob a zdravotnických prostředků obsahuje procesní úpravu notifikace zdravotnických prostředků, a to konkrétně stanovení lhůty pro provedení notifikace, přidělení evidenčního čísla a identifikačních kódů jednotlivých variant, možnost požádat o změnu notifikace a pravomoc Státního ústavu pro kontrolu léčiv rozhodnout o výmazu z Registru zdravotnických prostředků, ať již z moci úřední či na žádost.
Ustanovení § 35 stanoví, že platnost notifikace činí stejně jako u registrace 5 let a je možné zažádat o její prodloužení již půl roku před jejím uplynutím.
Hlava IV	Certifikát volného prodeje

Ad § 36 a § 37
Ustanovení § 36 stanovuje pro účel vývozu registrovaného zdravotnického prostředku mimo členské státy legální možnost výrobce usazeného v České republice požádat Státní ústav pro kontrolu léčiv o vystavení tzv. certifikátu volného prodeje. Dále jsou zde stanoveny náležitosti žádosti. 
Z hlediska dosavadní právní úpravy je třeba doplnit, že možnost vystavení certifikátu volného prodeje není zákonem č. 123/2000 Sb. ošetřena, byť se jedná o zcela standardní požadavek třetích zemí a ostatní členské státy Evropské unie mají zákonnou pravomoc dokument tohoto typu vystavit. Navrhovaný zákon tak zavádí standardní institut podpory tuzemských exportérů. 
Ustanovení § 37 upravuje procesní stránku vydávání certifikátů volného prodeje, a to včetně zákonných lhůt. Platnost certifikátu je omezena dobou 5 let, přičemž je možné jej vydat opakovaně a stejně tak lze prodloužit délku jeho platnosti. Tyto dva režimy odráží stávající praxi v některých státech mimo Evropskou unii, neboť v určitých zemích je požadován certifikát vydaný nanejvýš 1 rok před jeho uplatněním. 

část pátá – Nesprávné připojení označení CE a klasifikace

Ad § 38
Ustanovení § 38 zákona dává Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv pravomoc nařídit, v případě nesprávného označení CE, výrobci nebo zplnomocněnému zástupci nápravu, a to nejdéle ve lhůtě 2 měsíců. Pokud se tak nestane, Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o stažení takového výrobku z trhu. V obou případech je přípustný řádný opravný prostředek (odvolání) s odkladným účinkem, jenž však může být v odůvodněných případech správním orgánem vyloučen. Tento paragraf je velmi úzce provázán s § 39 a § 40, kdy bylo třeba v oblasti klasifikace zdravotnických prostředků vymezit správní orgán, který v případě pochybností vydá rozhodnutí. Nelze totiž sankcionovat určitý subjekt za neoprávněné připojení označení CE, pokud neexistuje negativní rozhodnutí (nebo alespoň závazné stanovisko), které stanoví, že daný výrobek zdravotnickým prostředkem není, nebo je klasifikován v rozporu s platnou legislativou.

Ad § 39
Na základě ustanovení § 39 Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhoduje (z moci úřední i na žádost) o klasifikaci zdravotnického prostředku do určité rizikové třídy. Pokud by nebylo možné o rizikové třídě zdravotnického prostředku jednoznačně rozhodnout, je o určení požádána Evropská komise, která následně vydá opatření pro celý trh Evropské unie. 
Současná právní úprava poukázala na tento zásadní nedostatek, kdy není stanoven správní orgán, jenž je nadán pravomocí vydat rozhodnutí o klasifikaci určitého výrobku do správné rizikové třídy dle platné legislativy, což může mít za následek nedostatečné posouzení takového zdravotnického prostředku a následné ohrožení zdraví a života uživatelů a třetích osob.

Ad § 40
Ustanovení § 40 stanovuje pravomoc Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv vydat rozhodnutí o klasifikaci určitého výrobku jako zdravotnického prostředku, v případě, že je klasifikován v rozporu se zákonnou definicí zdravotnického prostředku. 
I v tomto případě, obdobně jako u klasifikace zdravotnického prostředku do příslušné rizikové třídy, bylo velmi vážným nedostatkem právní úpravy, že nebyl stanoven správní orgán s pravomocí vydat rozhodnutí o klasifikaci určitého výrobku jako zdravotnického prostředku. V případě, že se na trhu vyskytuje výrobek, který je klasifikován v rozporu s definicí zdravotnického prostředku, je jednoznačně třeba autoritativního zásahu proti tomuto protiprávnímu jednání, jelikož může být ohrožena bezpečnost pacientů, uživatelů i třetích osob. Návrh nové úpravy je v souladu s evropským právem, což potvrdilo i stanovisko Evropské komise, které jasně zmiňuje, že rozhodnutí o klasifikaci určitého produktu, jakožto zdravotnického prostředku přísluší výhradně členským státům. Teprve, pokud je určitý případ natolik sporný, že sám kompetentní správní orgán dospěje k závěru, že je nezbytné požádat o stanovisko či rozhodnutí Evropskou komisi, postoupí věc v souladu s příslušnou směrnicí na úroveň Evropské unie. 
Nově tak bude možné v rezortu zdravotnictví zasáhnout proti účelovému protiprávnímu jednání, kdy je trh se zdravotnickými prostředky zaplevelen obecnými výrobky, kosmetickými prostředky, biocidními přípravky nebo dokonce léčivými přípravky, přičemž motivace k takovému jednání je velmi různorodá (přísnost regulace, výše DPH, poptávka po dané kategorii zboží, dotace zboží z veřejných rozpočtů). 
Státní ústav pro kontrolu léčiv má povinnost rozhodnout (z moci úřední i na žádost) o určení, zda určitý výrobek je zdravotnickým prostředkem či nikoli. Pokud by nebylo možné o výrobku jednoznačně rozhodnout, je opět požádána Evropská komise, která následně vydá opatření pro celý trh Evropské unie. Totéž platí pro případy, kdy hraniční výrobek nepředstavuje pouze lokální problém, a další dotčené členské státy nekonají.

část šestá – Distribuce a dovoz

Ad § 41 a § 42
Ustanovení § 41 svěřuje výkon distribuce zdravotnických prostředků pouze distributorům, kteří jsou řádně registrováni Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a to především z důvodu jejich evidence pro případ výskytu nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, kdy je třeba informovat terén anebo naopak pro případ, kdy existuje podezření na porušování zákona (např. nevhodné skladování, distribuce vadných zdravotnických prostředků, či takových, u nichž již uplynulo datum použitelnosti aj.) ze strany distributora a je třeba rychle zjednat nápravu s cílem ochránit bezpečnost uživatelů zdravotnických prostředků. 
Ustanovení § 42 stanoví výčet případů, kdy již nesmí být zdravotnický prostředek dále distribuován. Tyto případy vždy reflektují situace, kdy již nelze zaručit totožné vlastnosti, které u zdravotnického prostředku deklaruje výrobce, a hrozí tedy reálné riziko pro uživatele a třetí osoby.

Ad § 43
V ustanovení § 43 svěřuje výkon dovozu zdravotnických prostředků pouze dovozcům, kteří jsou řádně registrováni Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Obdobně jako je tomu v § 41, i zde je cílem předkladatele návrhu zákona mít přehled o osobách, které zprostředkovávají dovoz zdravotnických prostředků za účelem ochrany zdraví a života uživatelů a třetích osob. 
Dále je zákonem dáno na jisto, kdo smí být přímým odběratelem dovozce, aniž by tento musel být současně považován za distributora. Takovými osobami jsou distributor, poskytovatel zdravotních služeb, osoba oprávněná k výdeji nebo prodávající. 
Ad § 44
Ustanovení § 44 zahrnuje společná ustanovení týkající se distribuce a dovozu zdravotnických prostředků, definuje správnou distribuční a dovozní praxi a stanoví taxativní výčet základních povinností distributorů a dovozců zdravotnických prostředků. Obsahuje také zákonné zmocnění Ministerstva zdravotnictví k vydání prováděcího právního předpisu obsahujícího pravidla správné distribuční a dovozní praxe. Tato pravidla by měla stanovit minimální standard, který musí být vždy dodržen, aniž by to znamenalo likvidaci menších distributorů a dovozců. Cílem je především zachovat kvalitu zdravotnického prostředku, především jeho bezpečnost a účinnost, která je garantována výrobcem.

ČÁST sedmÁ – Předepisování a výdej
Hlava I	Předepisování

Ad § 45 a § 46
Ustanovení § 45 svěřuje možnost předepsat zdravotnický prostředek výhradně lékaři prostřednictvím lékařského předpisu (poukaz). Zákon č. 123/2000 Sb. problematiku předepisování a výdeje prakticky vůbec neřešil, a tak muselo být zakotvení i těch nejzákladnějších institutů realizováno teprve na úrovni prováděcích předpisů. 
Nová právní úprava si klade za cíl jasně definovat skupiny zdravotnických prostředků, které mohou být vydávány výhradně na lékařský předpis s ohledem na vhodnost participace lékaře při indikaci i používání zdravotnického prostředku. Jestliže je zdravotnický prostředek primárně určen do rukou lékaře, musí být legislativně zakázán jeho volný prodej přímo pacientům. Stejně tak musí být z volného prodeje vyloučeny ty zdravotnické prostředky, které mohou ohrozit zdraví pacienta.
Ustanovení § 46 zakotvuje listinnou podobu lékařského předpisu a možnost použití ochranných prvků proti jeho zneužití. Také stanovuje povinnost předepisujícího lékaře upozornit pacienta na jeho případný podíl na úhradě zdravotnického prostředku, což může mít pozitivní vliv na aktivní zapojení pacienta do výběru takové pomůcky, která je pro něj nejen vhodná z terapeutického hlediska, ale též finančně dostupná. Zároveň si toto ustanovení klade za cíl omezit některé praktiky záměrného předepisování finančně náročnějších výrobků bez vyššího terapeutického efektu, a to z důvodu, že předepisující získá finanční prostředky či různé druhy bonusů ze strany distributora.
Dále je zákonem ošetřena situace, kdy dochází k opětovnému předepisování zdravotnických prostředků i v případě, kdy stávající zdravotnický prostředek stále plní svou terapeutickou funkci a je pro uživatele a třetí osoby bezpečný. Tímto ustanovením je možné docílit úspory nadbytečně vynakládaných prostředků, které mohou být použity efektivněji v jiných oblastech zdravotnictví.

Ad § 47
V ustanovení § 47 jsou zakotvena základní pravidla zacházení s lékařským předpisem a je zde omezena doba, po kterou lze poukaz uplatnit (90 dnů). Skutečnost, že zákon nestanoví platnost lékařského předpisu, nýbrž lhůtu pro jeho uplatnění, má zásadní význam u individuálně zhotovovaných zdravotnických prostředků, kdy je lékařský předpis uplatněn okamžikem faktického zadání výroby, nicméně k samotnému výdeji dochází s určitým časovým odstupem, který si vyžádá proces výroby. Ustanovení obsahuje i zákonné zmocnění Ministerstva zdravotnictví stanovit náležitosti poukazu vyhláškou.

Hlava II	Výdej

Ad § 48
Ustanovení § 48 obsahuje taxativní výčet osob, které mohou zdravotnický prostředek vydat (v lékárně, výdejně zdravotnických prostředků či u smluvního výdejce). Zákon dále stanoví zvláštní výčet osob, které mohou vydat zdravotnický prostředek pro zrakově postižené pacienty v oční optice. Tato úprava tedy nově zajišťuje odbornou kompetenci osob vydávajících zdravotnické prostředky, jelikož výdeji podléhají především zdravotnické prostředky vyšších rizikových tříd. Cílem je především zajistit odborné informování pacienta o užívání zdravotnického prostředku obdobně jako je tomu u léčivých přípravků.

Ad § 49 a § 50
Ustanovení § 49 obsahuje zákonnou definici zásilkového výdeje zdravotnických prostředků, zákaz tohoto výdeje u prostředků vázaných výhradně na poukaz, povinnost osoby oprávněné k výdeji oznámit zahájení zásilkového výdeje Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Také je zde zakotvena povinnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech osob realizujících zásilkový výdej, včetně jejich dostatečné identifikace. 
Ustanovení § 50 vyjmenovává jednotlivé povinnosti osob zajišťujících zásilkový výdej. Aby bylo možné hovořit o výdeji, který je charakteristický tím, že společně s poskytnutím zdravotnického prostředku dochází k předání odborných informací spojených s jeho správným používáním, je důležité zdůraznit povinnost zajištění tzv. informační služby, která má nahradit při zásilkovém výdeji absenci osobního kontaktu s vydávající osobou příslušné kvalifikace.

Ad § 51
Ustanovení § 51 blíže rozebírá institut substituce zdravotnického prostředku za obdobný zdravotnický prostředek z hlediska klinické účinnosti a bezpečnosti, pokud lékař tuto záměnu výslovně nevyloučí. Vyloučení záměny zdravotnického prostředku ze strany předepisujícího lékaře je možné učinit pouze s ohledem na zdravotní stav pacienta, nikoliv na základě vlastní preference bez odůvodněného léčebného přínosu pro pacienta Cílem tohoto ustanovení je především zajistit větší informovanost pro pacienty, kteří se mohou rozhodnout pro zdravotnický prostředek, který jim lépe vyhovuje, či je pro ně ekonomicky méně náročný, přičemž určený účel alternativního produktu musí být zaměnitelný s původně předepsaným zdravotnickým prostředkem.

Ad § 52
Ustanovení § 52 zakotvuje institut tzv. výpisu z poukazu, jenž představuje poukaz na chybějící zdravotnický prostředek v případě jeho předchozího neúplného výdeje. Jedná se o určitou paralelu vůči výpisu z receptu, který dlouhá léta funguje v oblasti léčivých přípravků.

Ad § 53 a § 54
Ustanovení § 53 obsahuje výčet základních povinností osoby oprávněné k výdeji zdravotnického prostředku s cílem, aby nebyla negativně ovlivněna bezpečnost vydávaných zdravotnických prostředků v důsledku jejich skladování a aby byl konečný spotřebitel náležitě informován o případných rizicích spojených s užíváním zdravotnického prostředku. Po výdejci zdravotnických prostředků je požadováno uchování dokladů o vydávaném zdravotnickém prostředku včetně lékařských předpisů. Cílem je zajistit dohledatelnost zdravotnických prostředků, u nichž se zjistí po jejich vydání, že jsou potenciálně nebezpečné např. z důvodu konstrukční vady aj.
Ustanovení § 54 stanoví taxativní vymezení případů, kdy zdravotnický prostředek nesmí být vydán s ohledem na riziko nebezpečí pro jeho uživatele. Cílem tohoto ustanovení je tedy ochrana spotřebitele před výdejem zdravotnického prostředku, který již nedosahuje stanovené klinické účinnosti nebo představuje zvýšenou míru rizika pro uživatele, a to současně s vymezením správního deliktu za takové protiprávní jednání vydavatele. Současně je textace ustanovení koncipována tak, aby např. porušení obalu u obuvi pro diabetiky nebylo postiženo tímto ustanovením, jelikož nedojde k ovlivnění vlastností zdravotnického prostředku jako takového.

část osmá – Prodej

Ad § 55 až § 56
Ustanovení § 55 zakotvuje výčet zdravotnických prostředků, které mohou být volně prodávány, a to z důvodu jejich nízkého rizika pro uživatele a třetí osoby a současně z důvodu jejich snadné obsluhy, která nevyžaduje odborné poučení výdejce zdravotnických prostředků (konkrétně se jedná o zdravotnické prostředky rizikové třídy I, kondomy a zdravotnické prostředky vyhrazené k volnému prodeji). K vydání seznamu zdravotnických prostředků vyhrazených k volnému prodeji formou vyhlášky je oprávněno Ministerstvo zdravotnictví. 
Ustanovení § 56 stanovuje dvě základní omezující kritéria zásilkového prodeje, a to z důvodu ochrany osoby, která si takový zdravotnický prostředek opatřuje. Opatřen může být pouze takový zdravotnický prostředek, který je k prodeji určen, tedy zdravotnický prostředek rizikové třídy I, kondom a jiný zdravotnický prostředek vyhrazený k volnému prodeji formou vyhlášky. Druhou omezující podmínkou je to, že se musí jednat o zdravotnický prostředek uváděný na trh, tedy takový, u něhož byla v plném rozsahu posouzena shoda s předpisy EU a jehož výrobce nebo zplnomocněný zástupce sídlí na území EU. Cílem těchto omezujících kritérií je zabránění nekontrolovatelného internetového prodeje zdravotnických prostředků vyšších rizikových tříd, které pochází ze třetích zemí, aniž by byla posouzena jejich bezpečnost a účinnost a v EU sídlila osoba, která nese zodpovědnost za uvádění takových zdravotnického prostředků na trh. 

Ad § 57 a § 58
Ustanovení § 57 obsahuje výčet základních povinností prodávajícího, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění bezpečnosti a účinnosti prodávaných zdravotnických prostředků v důsledku jejich skladování. Povinnosti prodejce jsou tedy řešeny obdobně jako u výdeje. 
Ustanovení § 58 vyjmenovává případy, kdy již není možné zdravotnický prostředek prodávat s ohledem na jeho potenciální nebezpečnost způsobenou uplynutím doby použitelnosti či jakýmkoli kvalitativním zhoršením jeho stavu s cílem ochránit spotřebitele, obdobně jako je tomu u výdeje.

část devátá – Používání

Ad § 59
Ustanovení § 59 zakotvuje základní zásadu pro používání zdravotnických prostředků při poskytování zdravotní péče, a sice že takové zdravotnické prostředky musí být opatřeny označením CE a musí k nim být vydáno prohlášení o shodě. Cílem tohoto ustanovení je zakotvit pro poskytovatele zdravotních služeb alespoň elementární povinnost ujistit se, že zdravotnický prostředek, který je užíván při poskytování zdravotních služeb, byl řádně uveden na trh, a je tedy pro pacienta bezpečný a účinný. Z tohoto elementárního pravidla existuje výjimka v rámci závěrečných ustanovení, kdy je při poskytování zdravotních služeb možné použít i takový zdravotnický prostředek, u něhož nebyla řádně posouzena shoda, není tedy opatřen označením CE a nebylo k němu vydáno prohlášení o shodě. K takové výjimce může dojít v případě, že na trhu v daný okamžik neexistuje adekvátní alternativa a použití takového prostředku si vyžaduje vážné ohrožení zdraví konkrétního pacienta. Výjimku povoluje na základě řádného odůvodnění Ministerstvo zdravotnictví.

Ad § 60
Ustanovení § 60 zakotvuje základní povinnosti poskytovatele zdravotních služeb při používání zdravotnického prostředku. Toto ustanovení usiluje o ochranu pacienta v okamžiku, kdy prostřednictvím zdravotnického prostředku přijímá zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení. Jedná se tedy o další časově navazující oblast pomyslného života zdravotnického prostředku, od jeho uvedení na trh a distribuci, což ošetřovaly předchozí ustanovení, přes jeho správné použití, což řeší toto ustanovení až po jeho servis a odstranění, které ošetřují ustanovení následující. Cílem je tedy zajistit bezpečnost a předpokládanou účinnost zdravotnického prostředku po celou dobu jeho užívání. Při poskytování zdravotní péče prostřednictvím zdravotnických prostředků nejvyšších rizikových tříd, tedy aktivních implantabilních zdravotnických prostředků a zdravotnických prostředků třídy IIb, III, je třeba o této skutečnosti provést záznam do dokumentace pacienta. Lze tak lépe monitorovat, zda u některých zdravotnických prostředků nedochází k nežádoucím příhodám a tuto hrozbu včas rozpoznat. Pouze včasné rozpoznání může vést k ochraně dalších pacientů a možnosti  provedení nápravných opatření ze strany výrobce. 
Poskytovatel zdravotních služeb má dále povinnost vést dokumentaci o používaných zdravotnických prostředcích rizikové třídy IIb a III. Tato dokumentace slouží nejen pro vlastní přehled poskytovatele zdravotních služeb o této skupině nejrizikovějších zdravotnických prostředků, ale především pro účely případné kontroly, zda jsou tyto prostředky řádně servisovány, skladovány apod.

Ad § 61
Ustanovení § 61 zakotvuje povinnost poskytovatele zdravotních služeb poskytnout na vyžádání uživateli návod k použití zdravotnického prostředku, umožňující jeho bezpečné používání. Uživatelem je myšlena osoba, která zdravotnický prostředek používá, tedy v kontextu poskytovatele zdravotních služeb je uživatelem nejčastěji lékař nebo jiný zdravotnický pracovník, který musí mít k dispozici návod k použití, aby svým neinformovaným chováním neohrozil bezpečnost svou, pacienta, či třetích osob. Smyslem ustanovení je garantovat zdravotnickému personálu právo na získání návodu k použití, který se často „ztrácí“ ihned při prvním použití zdravotnického prostředku při poskytování zdravotních služeb.
U implantovaného zdravotnického prostředku je ošetřující lékař povinen vyhotovit písemný záznam o informování pacienta o identifikaci zdravotnického prostředku a o rizicích, která pacientovi s ohledem na provedenou implantaci hrozí. Informace o rizicích by měla být pro pacienta návodná tak, aby věděl, jak by se měl správně chovat a jakého jednání by se měl zdržet.

Ad § 62
V ustanovení § 62 je zakotvena povinnost používání (ve smyslu obsluhování) vybraných zdravotnických prostředků (aktivních implantabilních a dále zdravotnických prostředků rizikové třídy IIb nebo III s výjimkou kondomů) pouze osobou, jež absolvovala instruktáž či seznámení se zvláštními riziky, spolu s uvedením, kdo instruktáž může provádět a povinnosti vést a uchovávat o provedených instruktážích záznamy. 
U samotné instruktáže se klade velký důraz na to, aby osoba provádějící instruktáž disponovala dostatečnými informacemi přímo od výrobce. Není však nezbytné, aby veškeré instruktáže zajišťovali přímo zaměstnanci výrobce, do úvahy přichází též pracovníci distributora či samotného poskytovatele zdravotních služeb, popř. i jiné osoby.

Ad § 63 a § 64
Ustanovení § 63 stanovuje případy, kdy může dojít k použití zdravotnického prostředku jiným způsobem, než je uvedeno v návodu k použití. Důvodem může být pouze vážné ohrožení lidského života nebo zdraví a takové použití musí být dostatečně odůvodněno vědeckými poznatky. Pacient musí být vždy řádně informován. 
Toto ustanovení nemá žádný vliv na obecnou objektivní odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb za použitý zdravotnický prostředek. Určitý rozdíl však nastává v možnosti uplatnění regresní náhrady vůči dodavateli, resp. výrobci, který za následky off-label použití poskytovateli zdravotních služeb neodpovídá. 
Ustanovení § 64 stanovuje výjimku pro postupování odchylně od tohoto zákona při zcela výjimečných událostech, jakými jsou vyhlášení válečného nebo nouzového stavu a pro případ, kdy je zdravotní péče prostřednictvím zdravotnického prostředku poskytována vojákům vyslaným mimo území České republiky. V případě vzniklé škody zapříčiněné využitím této výjimky leží odpovědnost na České republice.

část desátá – Servis

Ad § 65
Ustanovení § 65 vymezuje obecná ustanovení k servisu zdravotnických prostředků, mezi něž spadá odborná údržba, oprava. Pokud je zdravotnický prostředek pevně připojen k elektrickému zdroji, je tlakovým nebo plynovým zařízením, pak se za součást servisu považuje též revize. Navrhované znění zákona sjednocuje a zpřehledňuje terminologii užívanou v oblasti servisu. 
Toto ustanovení dále poukazuje na provázanost tohoto předpisu o zdravotnických prostředcích s předpisem upravujícím metrologii. Je tomu tak v případě, kdy je zdravotnický prostředek doplněn měřící funkcí a je tedy třeba nejen zajistit bezpečnost a funkčnost takového prostředku, ale i přesnost jeho měření. 
Osoby provádějící servis musí být registrovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Osobou provádějící servis může být pochopitelně zaměstnavatel konkrétního pracovníka, který servis realizuje (neregistrují se tedy všichni odborní pracovníci, nýbrž osoby, které nesou za provedení servisu plnou odpovědnost).
Ad § 66
V ustanovení § 66 je obsažena podrobná definice odborné údržby a také výčet povinností, jimž musí dostát osoba provádějící pravidelnou odbornou údržbu. Toto ustanovení také stanoví povinnost vést evidenci provedené odborné údržby. Provádění pravidelné odborné údržby osobou, která má pro takový úkon patřičné vzdělání je základním předpokladem pro udržení vysoké úrovně bezpečnosti a funkčnosti zdravotnických prostředků, které jsou při poskytování zdravotních služeb často užívány i řadu let. Bylo třeba jednoznačně stanovit především odbornost osob, které jsou oprávněny nezbytnou údržbu zajišťovat, jelikož historicky bylo možné, aby i vysoce rizikové zdravotnické prostředky udržovaly osoby bez odborného vzdělání.

Ad § 67
Ustanovení § 67 obsahuje definici opravy a také výčet povinností, jimž musí dostát osoba provádějící opravu. Obdobně jako u provádění odborné údržby, bylo i u oprav nejpalčivějším problémem nedostatečná erudice osob, které zásah do zdravotnického prostředku provádějí. S ohledem na bezpečnost pacientů a třetích osob bylo tedy nezbytné jednoznačně stanovit odbornost osob provádějících opravy. 
Toto ustanovení také stanoví povinnost provádět po opravě ovlivňující konstrukční nebo funkční prvky zdravotnického prostředku přezkoušení bezpečnosti a funkčnosti zdravotnického prostředku a sepsat o tomto přezkoušení protokol, a ten následně uchovávat minimálně rok po vyřazení daného zdravotnického prostředku z provozu.

Ad § 68 a § 69
Ustanovení § 68 a § 69 blíže definuje revizi jako samostatný úkon servisu, který není součástí odborné údržby a který musí být prováděn výhradně pracovníky oprávněnými provádět revizi. Zvláštní revizí se rozumí elektrická revize, tlaková revize či plynová revize v závislosti na kategorii výrobku, kterým současně zdravotnický prostředek je. Prakticky nulové legislativní ošetření této oblasti současně platnou legislativou týkající se zdravotnických prostředků a její vyjmutí z obecných předpisů týkajících se revizí, paradoxně znamená, že např. lampička v nemocničním zařízení se musí podrobit jednou ročně elektrické revizi, zatímco zdravotnický prostředek, který je v přímém kontaktu s pacientem a ovlivňuje jeho zdraví, je z této kontroly vyjmut. Obecné předpisy týkající se revize předpokládaly, že oblast zdravotnických prostředků bude ošetřena přísněji ve své vlastní úpravě, bohužel se tak po dlouhou dobu nedělo a tato velice důležitá legislativní úprava přichází až nyní. 

část jedenáctá – Systém vigilance

Ad § 70
V ustanovení § 70 je definován sytém vigilance, pojem nežádoucí příhoda, bezpečnostní nápravná opatření a bezpečnostní upozornění. Nežádoucí příhodou se myslí především selhání či zhoršení vlastností zdravotnického prostředku, které mohou vést nebo by mohli vést ke zhoršení zdravotního stavu uživatele či dokonce jeho smrti. Přesné a jednoznačné vymezení těchto pojmů je nezbytné pro zajištění funkčního systému dozoru nad bezpečností zdravotnických prostředků. 

Ad § 71 a § 72
Ustanovení § 71 stanoví výčet osob, které jsou povinny Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv oznámit výskyt nežádoucí příhody nebo vážné poškození zdraví pacienta. Dále jsou zde stanoveny povinné náležitosti tohoto oznámení. Státní ústav pro kontrolu léčiv je následně povinen oznámit tuto skutečnost výrobci či zplnomocněnému zástupci. Ustanovení obsahuje i povinné náležitosti této zprávy o výsledcích šetření. 
Dle ustanovení § 72 monitoruje Státní ústav pro kontrolu léčiv průběh šetření ze strany výrobce, v případě potřeby do šetření zasahuje. Následně přezkoumává závěrečnou zprávu o výsledcích šetření a připojuje k ní své souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko. 
O výsledcích šetření informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv příslušné orgány ostatních členských států a Evropskou komisi. Formy a způsoby oznamování výskytu nežádoucí příhody budou na základě zmocnění vydány Ministerstvem zdravotnictví formou vyhlášky.

Ad § 73
V ustanovení § 73 je zakotvena povinnost poskytovatele zdravotních služeb vést evidenci všech nežádoucích příhod s následkem smrti nebo poškozením zdraví pacienta a povinnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv evidovat všechny jemu oznámené nežádoucí příhody.

Ad § 74
Ustanovení § 74 stanoví poskytovateli zdravotních služeb, u nějž dojde k výskytu nežádoucí příhody, zvláštní povinnosti spočívající v konání preventivních a nápravných opatřeních, zpřístupnění zdravotnického prostředku a jeho dokumentace ke kontrole a v poskytování všech relevantních informací výrobci a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Ad § 75
Ustanovení § 75 stanoví výrobci a zplnomocněnému zástupci povinnost oznámit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv přijetí bezpečnostního nápravného opatření v souvislosti s nežádoucí příhodou, ke které došlo. Výrobce je též povinen zajistit provedení bezpečnostního nápravného opatření a po jeho dokončení opět informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv. Je třeba zajistit centrální sběr dat a koordinaci tak, aby se mohlo co nejefektivněji zabránit dalšímu k výskytu nežádoucích příhod.

Ad § 76
Ustanovení § 76 stanoví distributorovi, dovozci, resp. osobě provádějící servis zvláštní povinnosti spočívající v provádění přijatých bezpečnostních nápravných opatření stanovených výrobcem nebo Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Bez tohoto ustanovení by nebylo možné zasáhnout v případě, že výrobce zjistí, že určitá šarže jeho zdravotnického prostředku je vadná a distributor není ochoten provést nápravná opatřen, která výrobce stanovil (např. stažení již prodaných zdravotnických prostředků).

část dvanáctá – Odstraňování

Ad § 77 a § 78
Jak již bylo popsáno v obecné části této důvodové zprávy, existuje neodůvodněný propastný rozdíl v možnostech zpětného odběru zdravotnických prostředků oproti léčivým přípravkům. Cílem hlavy dvanácté je zajištění bezpečného odstraňování nepoužitelných zdravotnických prostředků a zároveň zajištění služby veřejnosti v podobě zpětného odběru vybraných skupin zdravotnických prostředků ze strany osob oprávněných k výdeji.
Ustanovení § 77 definuje zdravotnické prostředky, které je nutné kvůli ochraně životního prostředí či života a zdraví lidí či zvířat bezpečně odstranit. Ustanovení § 78 stanoví zdravotnické prostředky, které přebírá a odstranění na vlastní náklady (které jí následně uhradí stát prostřednictvím krajského úřadu) zajišťuje osoba oprávněná k jejich výdeji. Jedná se o použité zdravotnické prostředky určené k aplikaci léčiva, zdravotnické prostředky obsahující rtuť nebo zdravotnické prostředky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis.


část třináctá – Registr zdravotnických prostředků

Ad § 79 a § 80
Ustanovení § 79 zakotvuje existenci Registru zdravotnických prostředků za účelem sběru, správy, shromažďování, analýzy, předávání a zveřejňování příslušných dat o zdravotnických prostředcích, osobách s nimi zacházejících, nežádoucích příhodách, klinických zkouškách, certifikátech vydaných notifikovanými osobami a cenách a úhradách zdravotnických prostředků. Zároveň jsou zde stanoveny jednotlivé cíle Registru zdravotnických prostředků.
Hlavním cílem registru je odstranění všech duplicitních a neefektivních forem sběru dat při maximální eliminaci administrativní zátěže jak orgánů státní správy, tak především samotných adresátů právních povinností. Hlavní výhodou je digitalizace agendy zdravotnických prostředků, přičemž vkládání, jakož i kontrolu veškerých dat je možno provádět prostřednictvím webového online rozhraní. Oblast evidence zdravotnických prostředků je komplexně řešena Registrem zdravotnických prostředků RZPRO, který je již rozpracován a zařazen do tzv. administrativních registrů Jednotné technologické platformy eREG. 
Ustanovení § 80 ustavuje hlavním správcem Registru zdravotnických prostředků Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dále je zde stanoven okruh osob oprávněných k přístupu do Registru zdravotnických prostředků a také je vymezen rozsah informací přístupných jednotlivým okruhům oprávněných subjektů.
Speciální povinnost je zde zakotvena pro notifikované osoby, které jsou povinny v Registru zdravotnických prostředků evidovat údaje o všech jimi vydaných, změněných, doplněných, pozastavených a odňatých certifikátech, jakož i o odmítnutí certifikát t vydat.

část čtrnáctá – Kontrola

Ad § 81
V ustanovení § 81 je Státní ústav pro kontrolu léčiv označen jako orgán zodpovědný za kontrolu plnění stanovených povinností osobami zacházejícími se zdravotnickými prostředky a za kontrolu uvádění a dodávání zdravotnických prostředků na trh a do provozu v souladu s příslušnými právními předpisy.
Fakticky to tedy znamená, že Státní ústav pro kontrolu léčiv bude nadále vykonávat kontrolu, kterou realizoval podle zákon č. 123/2000 Sb. a dále mu je svěřena kontrola podle zákona č. 22/1997 Sb. (dosud nazývaná jako dozor), kterou vykonávala Česká obchodní inspekce. Novelizace zákona č. 22/1997 Sb. není třeba, neboť tento sám předjímá, že zvláštní právní předpis určí speciální orgán kontroly nad dodržováním technických požadavků kladených na výrobky.

část patnáctá – Správní delikty

Ad § 82 až § 92
Oblast správních deliktů byla jednou z nejslabších stránek současného znění zákona, kdy pro mnohé delikty neexistovala příslušná sankce. Často docházelo k případům, kdy jednoznačné porušování pravidel stanovených platným zákonem o zdravotnických prostředcích, bylo nevymahatelné. Cílem nového návrhu zákona je tedy jednoznačně a především komplexně pokrýt regulovanou oblast příslušnými sankcemi za spáchání správního deliktu.
Ustanovení § 82 definuje správní delikty v oblasti klinického hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti, a to včetně stanovení výše pokuty za spáchání takového správního deliktu.
Ustanovení § 83 až 85 definuje správní delikty v oblasti registrace osoby, registrace zdravotnického prostředku a notifikace zdravotnického prostředku, a to včetně stanovení výše pokuty za spáchání takového správního deliktu.
Ustanovení § 86 definuje správní delikty v oblasti distribuce, dovozu, výdeje a prodeje, a to včetně stanovení výše pokuty za spáchání takového správního deliktu.
Ustanovení § 87 a § 88 definuje přestupky a správní delikty v oblasti předepisování, a to včetně stanovení výše pokuty za spáchání takového přestupku, resp. správního deliktu.
Ustanovení § 89 definuje správní delikty v oblasti používání, a to včetně stanovení výše pokuty za spáchání takového správního deliktu.
Ustanovení § 90 definuje správní delikty v oblasti servisu, a to včetně stanovení výše pokuty za spáchání takového správního deliktu.
Ustanovení § 91 definuje správní delikty v oblasti nežádoucích příhod, a to včetně stanovení výše pokuty za spáchání takového správního deliktu.
Ustanovení § 92 definuje správní delikty v oblasti odstraňování, a to včetně stanovení výše pokuty za spáchání takového správního deliktu.

Ad § 93
Ustanovení § 93 stanovuje, že správním orgánem, který v prvním stupni projednává správní delikty podle tohoto zákona, je Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dále jsou zde uvedeny důvody pro zproštění odpovědnosti právnických a podnikajících fyzických osob za spáchání správního deliktu. Zároveň je stanovena subjektivní i objektivní promlčecí lhůta. Příjmy z vybraných pokut směřují do státního rozpočtu. 

část šestnáctá – Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Hlava I	Společná ustanovení

Ad § 94
Ustanovení § 94 určuje, jakými pravidly se řídí příslušenství zdravotnického prostředku a jaký režim se vztahuje na poskytování jiných služeb (např. kosmetické) než jsou služby zdravotní při použití zdravotnického prostředku. 
Pro příslušenství zdravotnického prostředku je stanoveno přiměřené použití dotčených ustanovení, neboť některé dílčí požadavky nejsou u příslušenství realizovatelné tak, jako u samotného zdravotnického prostředku. Pokud jsou prostřednictvím zdravotnického prostředku poskytovány jiné než zdravotní služby, platí pro jejich poskytovatele shodné požadavky, jaké jsou podle vybraných částí (šesté., osmé., deváté a desáté.) tohoto zákona kladeny na poskytovatele zdravotních služeb.

Ad § 95 a § 96
Ustanovení § 95 a § 96 umožňují Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv vybírat za provádění odborných úkonů a dalších úkonů náhradu výdajů, případně požadovat zálohu. Dále jsou vybírány tzv. udržovací platby za prodlužování platnosti registrací a za umístění zdravotnického prostředku v Seznamu hrazených zdravotnických prostředků podle novelizovaného zákona č. 48/1997 Sb. 
Ministerstvo zdravotnictví je zákonem zmocněno k vydání prováděcí vyhlášky, která vymezí jednotlivé náhrady za odborné úkony, další úkony, jakož i udržovací platby. Ustanovení obsahuje i výčet případů, kdy je Ústav povinen náhradu výdajů či její poměrnou část vrátit žadateli. Přijaté náhrady výdajů jsou příjmem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, z něhož je spolufinancována jeho činnost.

Hlava II	Zmocňovací ustanovení

Ad § 97
Ustanovení § 97 obsahuje souhrnné zmocnění, které rekapituluje, co všechno je delegováno zákonem k následné úpravě v rámci prováděcího právního předpisu. Návrh zákona předpokládá vydání nařízení vlády, které bude současně provádět vybraná zmocňovací ustanovení zákona o technických požadavcích na výrobky, a dále vydání jedné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, která bude provádět zmocňovací ustanovení obsažená v tomto návrhu zákona.

Hlava III	Přechodná ustanovení

Ad § 98 a § 99
Ustanovení § 98 a § 99 zakotvují přechodná ustanovení pro započaté klinické zkoušky, ustanovené etické komise, oznámené osoby zacházející se zdravotnickými prostředky, oznámené zdravotnické prostředky, potvrzení o splnění požadavků na řádné uvedení zdravotnického prostředku na trh či jiná osvědčení mající obdobný charakter jako certifikát volného prodeje, výdej zdravotnického prostředku na předpis, používání zdravotnického prostředku podléhajícího notifikaci při poskytování zdravotní péče, instruktáž v případě zániku výrobce, šetření nežádoucí příhody, kontrolu a řízení o správních deliktech započaté Státním ústavem pro kontrolu léčiv a řízení vedená Českou obchodní inspekcí.

Hlava IV	Závěrečná ustanovení

Ad § 100 a § 101
	Ustanovení § 100 zakotvuje pro zcela mimořádné případy pravomoc Ministerstva zdravotnictví, aby na žádost poskytovatele zdravotních služeb povolilo použití zdravotnického prostředku, který neprošel standardním procesem posouzení shody dle pravidel vyžadovaných v rámci celé Evropské unie. Účel je ochrana zdraví pacientů na území České republiky např. pro případ krátkodobého výpadku na trhu u zdravotnického prostředku, kde monopolní evropský dodavatel přeruší dodávky. 
Ustanovení § 101 informuje o skutečnosti, že zákon o zdravotnických prostředcích byl jakožto technický předpis oznámen orgánům Evropské unie a také ostatním členským státům, a to v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES.

Hlava V	Zrušovací ustanovení

Ad § 102
Ustanovení § 102 ruší zákon č. 123/2000 Sb., a dále všechny podzákonné právní předpisy, které jej provádějí (nařízení vlády č. 154/2004 Sb., nařízení vlády č. 336/2004 Sb., nařízení vlády č. 453/2004 Sb., nařízení vlády č. 342/2000 Sb., vyhláška č. 316/2000 Sb., vyhláška č. 501/2000 Sb., vyhláška č. 356/2001 Sb., vyhláška č. 11/2005 Sb. a vyhláška č. 100/2012 Sb.).

část sedmnáctá – účinnost

Ad § 103
Ustanovení § 103 stanovuje den účinnosti tohoto zákona, kterým je 1. červenec 2014. 

V Praze dne 15. ledna 2014

předseda vlády
Ing. Jiří Rusnok v. r.

ministr zdravotnictví
MUDr. Martin Holcát, MBA., v. r.







) Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích, v platném znění.

Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, v platném znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, v platném znění.

Rozhodnutí Komise 2010/227/EU ze dne 19. dubna 2010 o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed).
) § 13 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
) Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2001 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny.
) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. 
) Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 
) § 6 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů.
 Prozatím autoritativně nezodpovězené předběžné otázky:

1) Vylučuje zařazení přípravku mezi zdravotnické prostředky opatřené označením CE ve smyslu směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích, provedené podle této směrnice, aby příslušný vnitrostátní orgán jiného členského státu zařadil tento přípravek z důvodu jeho farmakologických, imunologických a metabolických účinků mezi léčivé přípravky ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/83/ES o léčivých přípravcích?

2) Bude-li první otázka zodpovězena záporně: Může tento příslušný vnitrostátní orgán zařadit přípravek mezi léčivé přípravky pouze za dodržení postupu stanoveného ve směrnici 2001/83/ES o léčivých přípravcích nebo je nutné před zahájením postupu směřujícího k zařazení přípravku mezi léčivé přípravky podle směrnice o léčivých přípravcích provést řízení o ochranné doložce podle článku 8 nebo je třeba postupovat podle ustanovení o nesprávně připojeném označení CE podle článku 18 směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích?

3) Vylučuje směrnice 2001/83/ES o léčivých přípravcích, směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích nebo jiné předpisy unijního práva (mimo jiné ochrana zdraví a lidského života a ochrana spotřebitele), aby přípravky stejného složení a stejné účinnosti byly na území stejného členského státu uváděny na trh jako léčivé přípravky ve smyslu směrnice 2001/83/ES o léčivých přípravcích, které vyžadují k uvedení na trh registraci, na straně jedné, a jako zdravotnické prostředky ve smyslu směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích, na straně druhé?









PAGE  


PAGE  10




캢컦쿚쿜퀒퉎횆���ê쬀¹뀀š騀š騀š騀š騀š뤀ê쬀⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆကﾾɒɔʦ࿬࿮ၠ⧀⨄⸌⸎⺠㮜㮞㯢㽂㿮䐦䓔䮄䮆䯆䯰估偐剐劮単喾娆懸懺扴抎据捰昤显枈枊氒뷍꣠ꇍ췠ꆑ釠ꆃꆑꇠ釠醽釠釠釠àᔛ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔨ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂䌂ᙊ伀J儀J愀ᙊ瀀h＀ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔥ表ﴘᘀɨ蠞䈀Ȫ䩃䩏䩑䩡桰ÿᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊᔟ表ﴘᘀɨ蠞㘀脈䩃䩏䩑䩡㌀ﯰﾼﾾ„ɒɔʦ٪ଠశå�Æ였Æ됀 脀됀Ü였Æ였⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Fༀᄄやዽ桤āጀ碤᐀碤帀怄や懽̤摧Ḃˆ฀శ࿬࿮ၠᜆᜈែ៸ᠸᡨᣬᤴ᦬᧒᧔ᳪἺ␚♒⦾⧀é휀Î×휀¸렀¸렀¸렀¸휀ééé휀⬖̤̀☊଀᱆ᄀዽ桤āጀ碤᐀碤怀懽̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ᐀⧀⨄⬄⮢ⰼⶆ⸌⸎⺠㊢㗐㤖㮜㮞ë찀Ì찀Ì찀²꤀“錀“錀⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Fༀᄄやዽ桤āጀ碤᐀碤帀怄や懽̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆഀ㮞㯢㳢㸰㽂㽄㿮䆞䊺䐤䐦䓔䗺䝜䠸䢨䩈䮄䮆ê쬀Ë쬀¹Ë쬀Ë뤀ê쬀Ë쬀Ë쬀Ë鴀ᬀ+␃؃Ĥ☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆሀ䮆䯆䯰䰦䱦䲰䳦䴎䴸䵸䶨丬乴们伒伮估é저²눀²눀²눀²눀²눀²눀²頀⬚̤̀☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀᱆ᄀዽ桤āጀ碤᐀碤怀懽̤摧Ḃˆ +␃؃Ĥ☊ଁ᱆ഀ߆ꀁąȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ㌖؀Ĥ옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆက估佲佴侞侠俤俦偐傔僀儎兒冾凨剎剐劬劮à츀à츀à츀à렀¸렀¸렀¸렀žž⬚̤̀☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀᱆ᄀዽ桤āጀ碤᐀碤怀懽̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊ଁ᱆ഀ߆ꀁąȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆᄀ劮勘単喾娆嵆懸懺扴捰昢昤枊氐氒浢éÊ숀Ê쨀°鬀°蔀°뀀…뀀°⬖̤̀☊଀Fᄀ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ㌖؀Ĥ옍ć֠᠁؃萏̔萑﹑搒Ũ
葞̔葠﹑摧Ḃˆༀ氒氬浠浢熸瑜瑶番畬窮竒符笺蔢蔤蕦覰覲踼踾錞錠鍺鮈鵐ꈒꊊꊦꍘꍚꬶꭐ갴갶덜덶됸됺밂밦볂볖�쓠닠鿠�章櫠ïᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㘀脈䩃䩏䩑䩡ᔨ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂䌆ᙊ伀J儀J愀ᙊ瀀ｨᔥ表ﴘᘀɨ蠞䈀Ȫ䩃䩏䩑䩡桰ÿᔢ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⨾䌁ᙊ伀J儀J愀ᙊᔨ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂䌂ᙊ伀J儀J愀ᙊ瀀h＀ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑䩡⤀浢熸瑚瑜畬窬窮竒舨蔢蔤蕦覲踾辶錞錠鍺驖÷Ï케á케»á케²鰀œ鰀œ케²鰀⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆሀ驖鵐ꈐꈒꊌꍚꛌꬴꬶ갶놶덚덜됺뢦밀밂밦é×숀×가¬휀×가¬휀×가¬휀˜ጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆᄀ밦뾄읐쳂킐펎펐퐆횈����ééé케Æ뀀°鸀Æ뀀°뀀°鸀Æ뀀⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Fༀᄄやዽ桤āጀ碤᐀碤帀怄や懽̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆሀ볖펎펐퐆��≞	⋖	⋘	⋲	⍺	⎖	⑐	⑬	┄	┆	▖	▪	◺	♬	「	『	゠	ヲ	䅶	䅸	䇰	䈌	䌤	䍀	䒊	䒦	䗎	䗐	䙠	䙴	䚾	䛀	䛂	䜚	却	厮	娾	�헂닱ꋱꋱꋱꋱꋱ헱싱닕ꋱꊲꋱꋱꋱꋱ跱닱헱‚ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔨ表ﴘᘀɨ蠞㘀脈⩂䌂ᙊ伀J儀J愀ᙊ瀀h＀ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔥ表ﴘᘀɨ蠞䈀Ȫ䩃䩏䩑䩡桰ÿᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔨ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂䌂ᙊ伀J儀J愀ᙊ瀀h＀ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊ⼀朗ｰ߸	଄	Ꮼ	ᴌ	‾	≜	≞	⋘	⍼	⑒	┆	┈	◸	◺	é휀Îééééé휀º먀×휀××ጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆᔀ◺	♬	⯪	「	『	゠	ア	ヲ	㔶	㩜	䅶	䅸	䇲	䌦	䒌	䗐	䗒	䛀	䛂	öà츀ö츀ºꐀ¤ꐀÎ먀Î츀Î츀¤츀⬖̤̀☊଀Fᄀ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆሀ䛂	䜚	䪬	偌	卲	却	厮	娼	娾	婌	媺	嬺	ê퐀Ô퐀Â뤀¦ꘀ“耀€̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç̤̀搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀̤摧櫅Çሀ␃ᄃᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ଀娾	婌	嬺	嬼	宐	宒	寔	寖	尴	尶	屸	屺	峊	峌	崌	崐	揼	揾	撞	穘	竼	竾	笌	绬	缀	蕌	蕚	讖	讨	赦	赶	遄	遒	闢	闬	鞆	鞒	鱌	鱞	ꃒ	ꃪ	ꅰ	ꆂ	ꦤ	ꦰ	깒	깨	냲	넂	눆	눔	뗴	똌	믐	믢	뿈	뿔	촀	촔	탢	탸	핬	핼	�	�	�	�				ퟳퟳퟳퟳퟳퟳퟳ싎싗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗뛗꿗뛗뛗뛗×ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩡ᔐ表ﴘᘀɨ蠞愀ᙊᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔠ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂䌈ᙊ愀ᙊ瀀ｨ￿గܪ栕ᢈý栖Ḃˆ䩃䩡䔀嬺	嬼	孬	孾	宐	K㠀%─̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç̤̀搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀̤摧櫅Ç대摫屉␖ᜁĤ晉
阂F혅И
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
ࠀ䛖̀ﾔ૕ᘖ⅘؀ୁ؀ୁ؀ୂ혉   ਀tሁỖ＀＀＀혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀瑹櫅ÇЀ宐	宒	宴	密	I㘀#̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç̤̀搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀̤摧櫅Ç딀摫崗␖ᜁĤ晉
阂F혅И
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
܀ດࠁ䛖̀ﾔ૕ᘖ⅘؀ୁ؀ୁ؀ୂ혉ਂtሁỖ＀샀À＀샀À＀샀À혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç̀密	寔	寖	尐	ì㘀#̤̀搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀̤摧櫅Ç딀摫巩␖ᜁĤ晉
阂F혅И
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
܀ດࠁ䛖̀ﾔ૕ᘖ⅘؀ୁ؀ୁ؀ୂ혉

ਁtሁỖ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç̀尐	尢	尴	尶	屘	ì8─̤̀搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀̤摧櫅Ç대摫庻␖ᜁĤ晉
阂F혅И
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
ࠀ䛖̀ﾔ૕ᘖ⅘؀ୁ؀ୁ؀ୂ혉ਂtሁỖ＀샀À＀샀À＀샀À혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅ÇЀ屘	屪	屸	屺	岪	ì8─̤̀搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀̤摧櫅Ç대摫徉␖ᜁĤ晉
阂F혅И
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
ࠀ䛖̀ﾔ૕ᘖ⅘؀ୁ؀ୁ؀ୂ혉

ਁtሁỖ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅ÇЀ岪	岼	峊	峌	峮	ì8─̤̀搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀̤摧櫅Ç대摫恗␖ᜁĤ晉
阂F혅И
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
ࠀ䛖̀ﾔ૕ᘖ⅘؀ୁ؀ୁ؀ୂ혉ਂtሁỖ＀샀À＀샀À＀샀À혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅ÇЀ峮	崀	崌	崎	崐	ì8─ሀ␃ᄃᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆ대摫愥␖ᜁĤ晉
阂F혅И
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
Ѐ
ࠀ䛖̀ﾔ૕ᘖ⅘؀ୁ؀ୁ؀ୂ혉

ਁtሁỖ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
᐀Ƕ㘕ᜁ϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç̀Ĥ搒Ġ
ꐓxꐔx␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅ÇЀ崐	懸	揼	揾	撞	撠	棼	殈	渞	煈	琠	睴	穖	穘	竼	竾	笌	ìà츀à묀»묀»묀»묀¬츀Ÿ鈀
ሀ桤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆ
؀Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆሀ␃ᄃ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆᄀ␃؁Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀Ĥ摧Ḃˆ଀搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆሀ␃ᄃᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆက笌	绪	绬	缀	臤	蕊	蕌	蕚	蜦	讔	讖	讨	赤	赦	赶	遂	遄	遒	鍬	闠	闢	闬	鞄	ìÑìÑìÄà턀ìÑìÑ
ሀ桤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆ฀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆ଀搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆሀ␃ᄃ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆᘀ鞄	鞆	鞒	馴	鱊	鱌	鱞	黔	ꃐ	ꃒ	ꃪ	ꅮ	ꅰ	ꆂ	ꏜ	ꔾ	Ꞿ	ꦢ	ꦤ	ꦰ	걬	깐	깒	óÓ팀óÓ팀ó¿æ팀Ó팀Óæ팀Ó̤̀萑ȷ搒Ũ
ꐓxꐔx♀怀㞄愂̤摧Ḃˆሀ␃ᄃ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆ
ሀ桤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆ଀搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆᘀ깒	깨	냰	냲	넂	누	눆	눔	뗲	뗴	똌	뢄	믎	믐	믢	붴	뿆	뿈	뿔	쉾	웈	쬴	쳾	ð�Ñ쐀Ý턀ð�Ñ쐀Ý�ÑÝ�ÑÝ�Ý�
ሀ桤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆ଀搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆሀ␃ᄃ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆ฀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆᘀ쳾	촀	촔	컶	탢	탤	탸	퍒	홦	�	�	�	�	�	�	�								óÑ턀óÑ턀ÑÄ턀Ñä턀ó쐀Ñ턀ó
ሀ桤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆሀ␃ᄃ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆ฀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆ଀搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆᘀ					ﯠ	ﯤ	ﰞ	ﰠ	ﱘ	ﴈ	ﵐ	﷦	﷨	ﺬ	ﺮ	ｔ	ｖ	ￊ	ￌ	&
(
¼
¾
ĸ
ĺ
DŽ
dž
ȴ
ȶ
ˢ
ˤ
Ͷ
͸
Ъ
Ь
ӂ
ӄ
Դ
Զ
ך
ל
٦
٨
۴
۶
ߎ
ߐ
ࠚ
ࠜ
ࡌ
ࡎ
ࡾ
ࢀ
ࢂ
ࢄ
ࢨ
Ⳍ
⳸
쫜럁럜쇊솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫솫꒷꒕ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔖ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࡜憁ᑊᔓ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩡ᔐ表ﴘᘀɨ蠞愀ᑊᔣ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂䌈ᙊ尀脈䩡桰￿ÿᔗ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩡ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡㨀									ìÓÇ윀Ç윀̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç
ሀ⁤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆ଀搒Ġ
ꐓxꐔx摧Ḃˆሀ␃ᄃ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆࠀ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀aᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩⚀ཤĈĈĈĈ⚀۴Ĉ￿￿ĈĈ⚀ҜĈ￿￿ĈĈ⚀؄Ĉ￿￿ĈĈ혉    ሀ⣖＀＀＀＀ᔠĶ᠀϶혚ÿÿÿ᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ԁ						j帀^帀^̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ǖ欀୤cᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀cᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀ᕤeᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉


ሁ⣖＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀㕤fᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁ						j帀^帀^̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ǖ欀啤gᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀㽤hᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀彤iᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉


ሁ⣖＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀罤jᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁ						j帀^帀^̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ǖ欀齤kᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀襤lᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀ꥤmᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉


ሁ⣖＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç咊
Ԁ						O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀쥤nᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁ		駱	廊	冷	鹿	O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀oᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉


ሁ⣖＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç咊
Ԁ鹿	壟	寧	隸	料	戮	O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀।qᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁ戮	倫	梅	謁	﩮	彩	j帀^帀^̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ǖ欀⥤rᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ԁ彩	惘	fl	﬎	﬚	אַ	O䌀C䌀C̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç°欀፤sᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁאַ	אּ	﮲	﯀	﯈	ﯞ	j帀^帀^̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ǖ欀㍤tᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀皔ࠂ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀＀＀＀＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ԁﯞ	ﯠ	ﯢ	ﯤ	ﰞ	ﰠ	O䌀C㘀C
ሀ⁤āጀ碤᐀碤䀀&摧Ḃˆ଀搒Ġ
ꐓxꐔx摧Ḃˆ°欀ᵤuᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ඔࠂ峖Ѐ￱ཕᙉ᫥⃩ڀཤ￿￿ĈĈĈڀ۴￿￿￿￿ĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڀ؄￿￿￿￿ĈĈ혉ሂ⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀ÀᔠĶ᠀϶혚０￿￿￿￿￿￿￿᯿ზ＀￿￿￿￿￿￿혜ÿÿÿ᷿ზ＀＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀⣖＀샀À＀샀À＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ԁﰠ	ﰾ	ﱎ	ﱘ	ﱚ	ﴀ	ﴈ	ﵐ	óó愀óó’欀㵤vᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑ⚀ኄĈĈĈĈ⚀ҜĈ￿￿ĈĈ⚀਀Ĉ￿￿ĈĈ혉   ሀỖ＀＀＀ ᔡĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀￿￿￿￿혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀Ỗ＀＀＀瑹櫅Ç咊
̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç܀ﵐ	ﵒ	﷞	﷦	﷨	€琀t欀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç縀摫眱␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈ۠਀￿￿ĈĈ
Ĉ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ѐ﷨	﷪	ﺠ	ﺬ	ﺮ	v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫砵␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ѐﺮ	ﺰ	ｌ	ｔ	ｖ	v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫祍␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉
ሁᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç咊
Ѐｖ	ｘ	ￄ	ￊ	ￌ	v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫穥␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ѐￌ	ￎ	 
&
(
…礀y瀀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç礀摫筽␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ѐ(
*
´
¼
¾
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫籷␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ѐ¾
À
İ
ĸ
ĺ
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫綏␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉
ሁᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç咊
Ѐĺ
ļ
Ƽ
DŽ
dž
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫级␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ѐdž
Lj
Ȯ
ȴ
ȶ
…礀y瀀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç礀摫羿␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ѐȶ
ȸ
˚
ˢ
ˤ
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫肹␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ѐˤ
˦
ͮ
Ͷ
͸
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫臑␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉
ሁᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç咊
Ѐ͸
ͺ
Т
Ъ
Ь
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫苩␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
ЀЬ
Ю
Ҽ
ӂ
ӄ
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫萁␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉
ሁᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ瑹櫅Ç咊
Ѐӄ
ӆ
Ԯ
Դ
Զ
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫蔙␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
ЀԶ
Ը
׎
ך
ל
…礀y瀀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç礀摫蘱␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ѐל
מ
ٚ
٦
٨
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫蜫␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁⪔ࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ѐ٨
٪
۬
۴
۶
…礀y瀀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç礀摫衃␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁皔ࠂ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ѐ۶
۸
߀
ߎ
ߐ
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫褽␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁ඔࠂ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ѐߐ
ߒ
ࠔ
ࠚ
ࠜ
…礀y瀀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç礀摫評␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁ಔࠃ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ѐࠜ
ࠞ
ࡄ
ࡌ
ࡎ
v樀j愀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç蠀摫譏␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁梔ࠁ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
Ѐࡎ
ࡐ
ࡶ
ࡾ
ࢀ
…礀y瀀	ᘀĤ晉
摧櫅Ç̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç礀摫豧␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁梔ࠁ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹櫅Ç咊
Ѐࢀ
ࢂ
ࢄ
ࢨ
ೂ
ᄎ
Ꮜ
᠂
v樀T㸀>㸀>⬖̤̀☊଀Fᄀ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆ㌖؀Ĥ옍ć֠᠁؃萏̔萑﹑搒Ũ
葞̔葠﹑摧Ḃˆ଀搒Ġ
ꐓxꐔx摧Ḃˆ蠀摫赡␖ᜁĤ晉
吀
阂F㐃܁ඔࠂ䛖̀￱ትᜑℑڀኄ￿￿ĈĈĈڀҜ￿￿￿￿ĈĈڠ਀￿￿ĈĈ
Ĉ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ᠀϶혚，￿￿￿￿￿᯿ೖ＀￿￿＀혜ÿÿᴀೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀샀À＀샀À瑹櫅Ç咊
܀᠂
ᬎ
␒
➾
Ⳋ
Ⳍ
⳸
⳺
ⴴ
⹚
㐘
㡾
㭚
䈚
䈜
䉪
ééÏ윀µꀀ˜頀˜頀˜딀‚㌖؀Ĥ옍ć֠᠁؃萏̔萑﹑搒Ũ
葞̔葠﹑摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ᐀3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀2搒Ũ
摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆ⬖̤̀☊଀Fᄀ㞄ሂ桤āጀ碤᐀碤怀㞄愂̤摧Ḃˆༀ⳸
⳺
䈚
䈜
冴
冶
掄
掆
欲
欴
歲
歴
殲
殴
甌
甎
稞
稠
脄
腄
腚
膒
艆
芾
莔
菔
菪
萢
葠
蒠
蒶
蓮
藲
蜰
遪
邨
阄
附
雈
雌
髒
鬒
鰺
鱪
鳴
鴴
鵂
麜
왆
욆
윈
읈
쮀
쯀
컨
컪
홂
홄
�
�









럱랮랮랮ᔐ表ﴘᘀɨ蠞愀ᑊᔖ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࡜憁ᙊᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘆ띨㨙ᘆɨ蠞ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀᱊伀J儀J愀᱊ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊ䐀䉪
䘪
䥆
䭢
䵼
冴
冶
刌
和
堄
尀
憆
掄
掆
搌
晞
欲
欴
歲
歴
殲
÷÷÷Ï÷÷å먀÷å눀å먀܀2搒Ũ
摧Ḃˆ᐀3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆ㌖؀Ĥ옍ć֠᠁؃萏̔萑﹑搒Ũ
葞̔葠﹑摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ᐀殲
殴
氐
瀤
爎
甌
甎
畜
着
稞
稠
究
粐
羰
蝎
躴
銈
閊
骬
麜
ꐸ
Ꝯ
ꢔ
å�Ô퐀Ô숀Ü퐀Ô숀Ü퐀Ô퐀Ô퐀Ô퐀Ô퐀Ô퐀⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬚̤̀☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆᘀꢔ
ꪚ
늞
딊
띘
맠
뵨
뻒
삀
슎
쬂
췸
컨
컪
콰
큘
팀
�
�
�
�
÷÷÷÷÷÷Ù퀀÷÷÷븀⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ㐉ሀ桤ā䀀&摧Ḃˆ⬞̤̀☊଀Fഀ׆Āٔༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ᐀�
�







êÕ쌀º洀º먀M欀祤ŽᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀Ⲕࠁ᫖Ā￱ᗝ✀ᖢĈĈĄ￿￿ꈃᔕĶ᠀϶혚᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ￿￿혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀＀瑹櫅Ç咊
	ᘀĤ晉
摧櫅Ç⬒̤̀☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ刍؀Ĥ萑ț搒Ũ
葠ț摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ᐀3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆࠀ



‹舀‚	ᘀĤ晉
摧櫅Çt欀፤ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ⲔࠁブȀ￱ƣᗝ✀Ũ￿￿ĈĄĄ✀ᐺĄ￿￿ĄĄ혉ሀᓖ＀￿＀￿ꈃᔕĶ᠀϶혚（￿ÿ᯿ࣖ＀￿￿혜ÿ᷿ࣖ＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀￿＀￿瑹櫅Ç咊
̀



‹舀‚	ᘀĤ晉
摧櫅Çt欀൤ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ⲔࠁブȀ￱ƣᗝ✀Ũ￿￿ĈĄĄ✀ᐺĄ￿￿ĄĄ혉ሀᓖ＀쳿™＀쳿™ꈃᔕĶ᠀϶혚（￿ÿ᯿ࣖ＀￿￿혜ÿ᷿ࣖ＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀쳿™＀쳿™瑹櫅Ç咊
̀



‹舀‚	ᘀĤ晉
摧櫅Çt欀ݤ‘ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ⲔࠁブȀ￱ƣᗝ✀Ũ￿￿ĈĄĄ✀ᐺĄ￿￿ĄĄ혉怄怀ሀᓖ＀척ÿ＀척ÿꈃᔕĶ᠀϶혚（￿ÿ᯿ࣖ＀￿￿혜ÿ᷿ࣖ＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀척ÿ＀척ÿ瑹櫅Ç咊
̀













































擄
ŒŽÆÈ�싑톳钣돂ꎔ슔钣钣ꏂꎔ슔뎣돑돂싑톳톅돘돘藑臑돑돑ᘆɨ蠞ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀᱊伀J儀J愀᱊ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀၊伀J儀J愀၊ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊ̝jᔀ表ﴘᘀɨ蠞伀J儀J唀Ĉᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔥ表ﴘᘀɨ蠞䈀ت䩃䩏䩑䩡桰ÿᔖ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࡜憁ᙊᔐ表ﴘᘀɨ蠞愀ᑊ㈀










‹礀m洀^礀y礀y洀⬏̀Ĥ☊଀Fጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆ଀R萑ț搒Ũ
葠ț摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆt欀Ť’ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀㮔ࠁブȀ￱ƣᗝ✀Ũ￿￿ĈĈĄ✀ᐺĄ￿￿ĈĄ혉ꀄꀀሀᓖ＀駌ÿ＀駌ÿꈃᔕĶ᠀϶혚（￿ÿ᯿ࣖ＀￿￿혜ÿ᷿ࣖ＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀ᓖ＀駌ÿ＀駌ÿ瑹櫅Ç咊
਀



















ê�Ç윀¸ꐀ¤렀Ç윀Ç렀¤렀Ç윀Ç렀êጀ+␃ਁ&䘋搒Ġ
ꐓxꐔx♀愀Ĥ摧Ḃˆ⬏̀Ĥ☊଀Fጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆ⬒̀Ĥ☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆက+␃؁Ĥ☊଀Fጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆ⬕̀Ĥ␆ਁ&䘋搒Ġ
ꐓxꐔx♀愀Ĥ摧Ḃˆጀ






















ð�Þ찀À쀀Ì찀Ì찀Ì찀Ì찀Ì�Ì쀀Ì찀Ì찀଀R萑ț搒Ũ
葠ț摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬒̀Ĥ☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆ⬏̀Ĥ☊଀Fጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᘀ












íá�Å뀀ž言ž鸀ž瀀⬚̤̀☊଀Fༀ梄ᄁ预ዾ桤āጀ碤᐀碤帀梄态预懾̤摧Ḃˆጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ᐀3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆጀ+␃؃Ĥ☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀2搒Ũ
摧Ḃˆ଀R萑ț搒Ũ
葠ț摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆఀ



龜
︨
ŒŽÆÈؒबཚሼᕘᕚᖌᖎᗮ៤÷Ð저È저åå저È저È저åå퀀È܀R搒Ũ
摧Ḃˆ᐀3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀2搒Ũ
摧ḂˆጀÈᕘᕚᖌᖎ៤ᤢ⦂ⶢ⿮⿰〒〔〰〲へぺジズㄞㄠㅠㅢㆢㆤㇶㇸ㉈㉊㊘㊚㌖㌘㍆㍈㍊㓄㛼㛾㜼㜾㞺㞼㺆㺈㺰㺲䀴䀶䂄䂆䆌퇚퇅퇅퇅퇅퇅퇅퇅퇅퇅퇅퇅例ꋪ銵銂鋪銂鋪銂êᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔥ表ﴘᘀɨ蠞䈀ପ䩃䩏䩑䩡桰耀ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔖ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࡜憁ᑊᔐ表ﴘᘀɨ蠞愀ᑊᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂專脈䩡桰￿ÿᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊᔌ表ﴘᘀɨ蠞㌀៤᡼ᤢ⍬▶⦂⨐⬨⯚ⱺ⳨ⶢ⿮⿰〒àØ�Øààà�Æ먀̀Ĥ␖䤁Ŧ愀Ĥ摧櫅Ç⬒̤̀☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ฀〒〔〰〲へ©ꀀJꀀV欀饤“ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮĄĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
	ᘀĤ晉
摧櫅ÇV欀ﭤ’ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟ⚀ᘮĈĈ￿￿Ĉ혉 ሀ૖＀⸃ᔖĶ᠀϶혚᯿Ӗ＀혜＄￿᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀瑹櫅Ç咊
Ѐへぺジズㄞ©ꀀJꀀV欀흤”ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
	ᘀĤ晉
摧櫅ÇV欀ㅤ”ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
Ѐㄞㄠㅠㅢㆢ©ꀀJꀀV欀⍤–ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
	ᘀĤ晉
摧櫅ÇV欀絤•ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
Ѐㆢㆤㇶㇸ㉈©ꀀJꀀV欀潤—ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
	ᘀĤ晉
摧櫅ÇV欀쥤–ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
Ѐ㉈㉊㊘㊚㌖©ꀀJꀀV欀뭤˜ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
	ᘀĤ晉
摧櫅ÇV欀ᕤ˜ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
Ѐ㌖㌘㍆㍈㍊©ꀀJ㘀ጀ+␃؃Ĥ☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀̤摧ḂˆV欀ݤšᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĈĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
	ᘀĤ晉
摧櫅ÇV欀慤™ᘀĤ␗䤁ŦŔȀ䚖܀ࠁ᫖Ā￱ᘟڀᘮ￿￿ĈĄĈ혉ሀ૖＀쳿™⸃ᔖĶ᠀϶혚＄￿᯿Ӗ＀혜᷿Ӗ＀혴ԁ㐀ۖĀ̊F㜃瀀૖＀쳿™瑹櫅Ç咊
Ѐ㍊㎨㓄㓾㔸㖎㖶㗌㘎㙼㛐㛼㛾㜼㜾㞺㞼㡞㤔êÃ쌀Ã쌀Ã쌀Ã쌀Ã넀넀넀Ã쌀ጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ᐀3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐搒Ũ
葞̘葠﹐摧Ḃˆሀ㤔㧂㬼㶈㷸㺆㺈㺰㺲㻼㽂䀴䀶䂄䂆䆌䆎䇀ààà츀º츀àà츀¥츀à츀¥⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆᄀ䆌䆎䇀䇂䓠䓢䔰䔲䠴䠶䡚䡜䧤䧦䧨䩆䩈䵞怞悼攈攊斸斺柂柄桬桮橪滈碬碰閶闀陬陮隂�탯�탯�탯뛐킦ꚑ킑킦뚦뛐뚍뙾晴ᔚ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࠻䎁ᙊ愀ᙊᔒ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࡜ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀⑊伀J儀J愀⑊ᘆɨ蠞ᔨ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈⩂䌆ᙊ伀J儀J愀ᙊ瀀ｨᔟ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔥ表ﴘᘀɨ蠞䈀ପ䩃䩏䩑䩡桰耀ᔜ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ伀J儀J愀ᙊᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔟ表ﴘᘀɨ蠞㸀Ī䩃䩏䩑䩡␀䇀䇂䈶䊈䌨䎠䑰䓠䓢䔰䔲䗞䚸䝰䠴䠶䡚䡜䥮ë찀Ì찀Ì찀Ì·Ì찀Ì찀ëꌀë찀ጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬕̤̀␆ਁ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆጀ+␃؃Ĥ☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆሀ䥮䧦䧨䩆䩈䬘䭶䱮䵞䶶䶸伸凈坲坴坶埂埄巒怞à찀¸찀àà°ꠀ¨ꠀ¨ꠀ¨뀀¨ꠀ¨܀R搒Ũ
摧Ḃˆ܀2搒Ũ
摧Ḃˆጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆጀ+␃؃Ĥ☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆጀ怞怠悼憊挀搪攈攊斺曊柄桮桰桲梴梶橪汮ë휀¸렀¸렀¦¸렀¸鸀ž阀ž鸀¸܀2搒Ũ
摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆጀ+␃ਃ&䘋搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆጀ+␃؃Ĥ☊଀Fሀ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆᄀ汮淰滈灘灚灜炖炘琼矦碬碮碰碲礆礈簦细腔菢菤萜萞àØ�Ø윀¾�Ø�Ø�Ø윀Ø�Ø�Ø�Ç�刉؀Ĥ搒Ũ
摧Ḃˆ㈑؀Ĥ萏ť萑ﺛ搒Ũ
葞ť葠ﺛ摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ⬟̤̀☊଀᱆ഀ߆㠁ĄȜ༆ᲄᄂዽ桤āጀ碤᐀碤帀ᲄ怂懽̤摧Ḃˆᘀ萞藐訞輚輜轚轜鐚閰閲閶閸閺閼閾闀阂阄陬陮÷÷ï÷êØ�Ø�Ø팀Î먀ªሀ桤āጀ碤᐀碤㜀$␸䠀$摧Ḃˆ㈔਀&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ː搒Ũ
葞ː摧ḂˆЀ摧ḂˆЀP摧Ḃˆ⬒̤̀☊଀Fሀ⁤āጀ碤᐀碤愀̤摧ḂˆЀR摧Ḃˆ܀2搒Ũ
摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆጀ隂隆隨險雀雨雼雾鞮餴饆饊馤馦馺馾駢駤駸駺騨驲骖骬骮髀髂高髚髦髨鬄鬆鬦鬨魂魄魞魸鮾鯘鯬鰆鰈鰦鰨鱄鱆鲚鲜鷆鷢鷶鷸鷼횺횺죢죰죢죰죢뫈鶬횬죢讒ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔔ表ﴘᘀɨ蠞伀J儀Jᔝ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࠻侁J儀J尀脈ᔚ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩏䩑࡜ᔚ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࠻侁J儀Jᔚ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩏䩑ᔚ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࠻䎁ᙊ愀ᙊᔝ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈࠻䎁ᙊ尀脈䩡㘀陮險雨靦鞮頲颎飬餴馦駤騨驔驲骖髂髨ï×씀±鴀±넀ïï넀±‘଀搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆጀ萏ࡰ萑褐搒Ũ
ꐓxꐔx葞ࡰ葠褐摧Ḃˆጀ萏ࡌ萑彩搒Ũ
ꐓxꐔx葞ࡌ葠彩摧Ḃˆᄀ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤㜀$␸䠀$摧Ḃˆༀ䲄ᄈ뒄ዷ桤āጀ碤᐀碤㜀$␸䠀$葞ࡌ葠摧Ḃˆሀ桤āጀ碤᐀碤㜀$␸䠀$摧Ḃˆက髨鬨魞鮾鯬鰨鲜鳔鴒鵐鶌鷆鷶鷸鷺鷼鸼ïïïÏ케Ï케Ï¿대³鼀㈔਀&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ː搒Ũ
葞ː摧Ḃˆ଀搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆༀ萑ː搒Ũ
ꐓxꐔx葠ː摧Ḃˆጀ萏ࡌ萑彩搒Ũ
ꐓxꐔx葞ࡌ葠彩摧Ḃˆ଀搒Ũ
ꐓxꐔx摧Ḃˆሀ桤āጀ碤᐀碤㜀$␸䠀$摧Ḃˆက鷼鷾鸼鹌點黠黼鼸욤욺욾웦웶촐촬펔펖페퐚퐺ﻆﻈﻖﻘикјீூ௒ฒด๠໤ༀ༄༆ᓲ᠒᠔ᠲᷴ᷶Ⅲↀ⋘⋚⋤⋨⋴⋸⋺⏈⏌┸┼⣦⤄ⱨⲆ십쫖훭훭훭쫖틭틭틭틭훭맡맡Òᘑɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔏ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈ᔏ表ﴘᘀɨ蠞㬀脈ᘆɨ蠞ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔕ表ﴘᘀɨ蠞䈀ପ桰뀀P䤀鸼鸾鹌點黠黼Ꙩꨶ괺둌붸얞욤웦웨웶쭴촐촒촬ï�×저ß휀×휀×휀×휀´ꔀß휀×저ß฀␃ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆ㈔਀&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ː搒Ũ
葞ː摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̤̀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆጀ촬콎펖페퐚퐜퐺홒��÷è츀¾가÷÷÷¬÷¬÷ᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᤀ2␆ਁ&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ˊ萑ﺛ搒Ũ
葞ˊ葠ﺛ摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ᐀ﴸﻆﻈﻘикј޼ਜீூ௒ฒดíÖåå혀íå혀ÆÖ였åå혀ÆÖ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆᜀด๠໤໦༆ᓶ᠔ᷔⅢ≺≼⋘⋚⋺┞⣦ⱨë�É뜀¯꼀¯꼀¯꼀Ùꀀ꼀¯꼀̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᄀ3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐葞̘葠﹐摧Ḃˆ㈔਀&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ː搒Ũ
葞ː摧Ḃˆကⱨⶨⶪ⸈⸊⸪㌎㠴㫴㹴㾮㿶㿸䀖䉒䔰䡪䡬䣠÷å혀Ä÷÷å혀Ä÷Ö뀀㈔਀&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ː搒Ũ
葞ː摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆᄀ3옍ć֠᠁؃萏̘萑﹐葞̘葠﹐摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧ḂˆሀⲆ⸈⸊⸖⸘⸦⸨⸪⹆⹈㡐㡒㬐㬒㹴㺒㿶䀂䀆䀐䀔䀖䀰䀴䕊䕎䡪䡬䣠䣬䣰䣲䤆䤐䫦䫸䲎䳜倀倂倐倒倘偆喞喠單喰嗎旔昒昔昢昤昰昲昴晐晒森椎楲榲欜欞浂浄浐浒浔浴浶溤溰爈爔爖爘爴父睨瞮��梨崙崙崙崙��梨崙崙췮�梨崙崙崙�梨崙�헢췹헹헹헹헹�梨崙崙�梨崙Íᔏ表ﴘᘀɨ蠞㬀脈ᘆɨ蠞ᘑɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔌ表ﴘᘀɨ蠞儀䣠䣢䣲倀倂倒勊喞喠喰垎彪抄旒旔昔ï�×저¸휀×ꘀ¦휀×휀×휀’㈔਀&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ː搒Ũ
葞ː摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ̤̀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆༀ昔昖昴欀浂浄浔瀢爈爘睦睨瞮矚矜ðØ�É뤀Ø�§�Ø錀‹笀̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆ㌈਀Ħ䘋"摧Ḃˆ㈔਀&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ː搒Ũ
葞ː摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̤̀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆ฀瞮矚矨矪矴矸矺砖砘繚繞虲虴蚂蚄蚦謐謒謰謲譀譂譜譠迸迺逈逐逖逘進逶鎼鏐霼霾靊靌靎靪靬鴌鴎鴚鴜鴞鴺鴼鶈鷈鼼鼾齊齌齘齚齜齸齺ꑲꑴ꥖ꥼꦊꦌꦘꦜꦞꦺꦼ귒귖듪듬딈딊딌딨뜌뜪륀륂헹易崙吝易吝易易헹吝易易췹吝易易吝易易Õᔏ表ﴘᘀɨ蠞㬀脈ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᘆɨ蠞ᘑɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔌ表ﴘᘀɨ蠞儀矜矺窂繀荼虲虴蚄謐謒謰謲譂迸迺逘鎲霼霾靎鴌íåå혀ÆÖ븀Ö글å혀®å혀Æ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ㌈਀Ħ䘋"摧Ḃˆ̤̀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ᐀鴌鴎鴞鼼鼾齜ꑖ꥔꥖ꥼ꥾ꦞ궸듪듬딊뜌륀륂ðØÆ�Ø�²ꈀÆ�Øð�Ø̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆ㈔਀&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ː搒Ũ
葞ː摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆሀ륂륲르름솖솘솨쬂췼췾츎펂홠홢홲����å픀Æ븀Æ글¾븀Æ글¾븀Æ鰀¾븀Æ鰀ᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᤀ2␆ਁ&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ˊ萑ﺛ搒Ũ
葞ˊ葠ﺛ摧Ḃˆሀ륂륲르릂름릢솖솘솢솦솨쇆췼췾츊츌츎츪츬홠홢홮홰홲횒횔���������ｲﾶￂￆ￈￪ͨ
ͪ
Ͷ
ퟞퟞ쳢�쳗ퟌퟞ쳢��ퟌퟞퟌퟞ쳢ퟞퟞ쳢��ퟅ쳢ퟞᔌ捨�ᘀɨ蠞ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᘆɨ蠞ᘑɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔏ表ﴘᘀɨ蠞㬀脈一��ｰｲ÷÷Ý츀¾÷®Î븀÷Î글÷̤̀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆᤀ2␆ਁ&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ˊ萑ﺛ搒Ũ
葞ˊ葠ﺛ摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ᐀ｲﾶﾸ￈ͨ
ͪ
Έ
ھ
ࣀ
ૂ
ૄ
૔
೜
ೞ
೮
྘
ྚ
å픀Ã묀¬쌀»묀»가œ묀¬쌀»가̤̀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᤀ2␆ਁ&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ˊ萑ﺛ搒Ũ
葞ˊ葠ﺛ摧ḂˆကͶ
͸
΄
Ά
Έ
Τ
Φ
ۢ
ۤ
ૂ
ૄ
ૐ
૒
૔
૴
૶
೜
ೞ
೪
೬
೮
ഊ
ഌ
྘
ྚ
ྦ
ྨ
ྪ
࿀
࿈
፶
ᎀ
ᎄ
ᎆ
Ꭰ
Ꭴ
ᝪ
ᝬ
ឦ
ឨ
ា
ែ
ោ
ំ
ᬐ
ᬮ
ᱞ
ᱠ
Ὀ
ᾬ
Ὰ
ᾼ
ῆ
Ὴ
ῌ
Ὺ
⌺
❚
❬
⟰
⠎
⠐
ⱀ
Ⱳ
Ⲁ
Ⲃ
Ⲅ
Ⲥ
Ⲧ
㉪
㉬
㊬
㊮
�퓘퓘����퓘���쟌��뿟�����럟���퓘�ᘎɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔏ表ﴘᘀɨ蠞㬀脈ᘉɨ蠞㔀脈ᔏ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈ᘆɨ蠞ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡ᘑɨ蠞㔀脈䩃䩡䠀ྚ
ྪ
፴
፶
ᎆ
ᝪ
ᝬ
ឦ
ឨ
ំ
ᬐ
ὄ
὆
Ὀ
ᾬ
ᾮ
ῌ
⌺
ïç�ç쬀±ꄀïçç넀¡ç̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᤀ2␆ਁ&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ˊ萑ﺛ搒Ũ
葞ˊ葠ﺛ摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ刍ᄀ„ሀ桤ā䀀&葠摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆᄀ⌺
⟲
⨺
ⰾ
ⱀ
Ⱳ
ⱴ
Ⲅ
⻘
㉪
㉬
㊬
㊮
㋎
㘤
㞌
ìäÊ먀¨ä餀Ê먀‰ä̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᤀ2␆ਁ&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ˊ萑ﺛ搒Ũ
葞ˊ葠ﺛ摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆሀ␃ᄃᲄሂ桤āጀ碤᐀碤怀ᲄ愂̤摧Ḃˆༀ㊮
㊼
㋊
㋌
㋎
㙀
㙂
㞊
㞌
㞨
㞶
㥎
㥐
㥪
㥮
㪔
㪖
㫂
㫔
㫬
㮬
㯎
㯴
㯶
㰔
㴄
㴆
㴐
㴤
㸐
㸒
㸮
㸰
㼲
㼴
㽎
㽒
䁈
䁊
䁌
䁖
䁚
䁜
䁶
䁺
䎀
䎂
䎄
䏼
䐴
䑂
䑄
䑆
䑠
䑤
䣲
䤐
䤔
䤞
䤤
䤬
䤲
䤾
䥄
䥐
䥖
䦈
䧌
䧎
䧘
䧜
䧦
䧪
䧬
䨆
䨊
䨔
䨪
�퓘쳘퓘쳘퓘쳘���퓌쳘퓘쳘퓘쳘퓘쳘퓘쳘쓪�퓘퓘퓘퓘퓘퓘퓘���Ôᔏ表ﴘᘀɨ蠞㬀脈ᔏ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈ᘆɨ蠞ᔌ表ﴘᘀɨ蠞ᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡ᘑɨ蠞㔀脈䩃䩡䴀㞌
㥐
㪖
㯶
㴆
㸒
㼴
䁊
䁌
䁜
䎂
䎄
䏼
䐴
䐶
䑆
䘌
䧌
䧎
÷÷÷÷Øè븀¬鰀Ø÷̀Ĥ␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᄀ3␆ਁĦ䘋"萏̔萑﹑葞̔葠﹑摧Ḃˆᤀ2␆ਁ&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ˊ萑ﺛ搒Ũ
葞ˊ葠ﺛ摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆሀ䧎
䧬
䳒
俠
俢
倠
倢
倲
厜
厞
叜
叞
叼
奖
奘
妔
妖
妸
嵪
彊
íåÓíå팀Ã대åÓꐀÃå฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ̤̀搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆ̤̀␆ሁ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆᄀ3␆ਁĦ䘋"萏̔萑﹑葞̔葠﹑摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆጀ䨪
俠
俢
倠
倬
倰
倲
偎
偐
叜
叞
召
叴
叺
叼
吖
吚
吤
吨
妔
妖
妶
妸
妺
姚
嶀
嶊
床
廊
彊
彌
徆
很
徘
徚
徶
徺
扺
扼
抰
拀
拂
拄
拢
拤
挒
捞
据
捰
揆
揲
搢
摔
摖
摢
摤
摦
摨
�������엜��떽떽떭閡ùᔗ퍨楬ᘀɨ蠞㔀脈䩃$䩡$ᔗ퍨楬ᘀ⩨䙷㔀脈䩃$䩡$ᘎꩨ鬻䌀ᙊ愀ᙊᘎ⩨䙷䌀ᙊ愀ᙊᘎɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔔ表ﴘᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔏ表ﴘᘀɨ蠞㬀脈ᘆɨ蠞ᘑɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔗ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈䩃䩡ᔏ表ﴘᘀɨ蠞㔀脈ᔌ表ﴘᘀɨ蠞㤀彊
彌
徆
很
徚
扺
扼
抰
抲
拄
据
捰
掦
推
揆
援
揶
搢
摤
í�íÓ쐀ª쐀Ä팀Ä鬀›鬀›鬀›鬀฀␃ሁ⁤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆᤀ2␆ਁ&䘋"옍ćŨ퀁؂萏ˊ萑ﺛ搒Ũ
葞ˊ葠ﺛ摧Ḃˆ฀␃ሃ桤āጀ碤᐀碤愀̤摧Ḃˆ܀R搒Ũ
摧Ḃˆᄀ3␆ਁĦ䘋"萏̔萑﹑葞̔葠﹑摧Ḃˆᄀ␃؃Ĥ搒Ũ
ꐓxꐔx♀愀̤摧Ḃˆሀ摤
摦
摨
摪
摬
摮
摰
摲
收
攸
暞
暠
枺
枼
梘
榺
欴
ðÚ씀µ꬀–退退退退退ᤆԀĤ摧纗v̀Ĥ萑˅搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀얄愂Ĥ摧䢦Qऀ␃ᐁ碤愀Ĥ摧⣢8ༀ搒Ġ
ꐔx␷㠀$♀䠀$摧䅛P̀Ĥ萑˅搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀얄愂Ĥ摧嶍ऀ␃ᐁ碤愀Ĥ摧Ḃˆ଀R萑搒Ũ
葠摧Ḃˆ฀␃ሁ⁤āጀ碤᐀碤愀Ĥ摧Ḃˆက摨
摪
摬
摮
摰
摲
摴
摸
撖
擔
攸
斖
曪
木
柤
栢
梘
梚
梜
榐
榶
榺
榼
榾
欴
欶
欺
殾
毀
毂
毄
毆
汪
沊
沌
沐
沒
沔
沖
沨
ퟟ믌꒯꒙꒎꒙꒙꾻蚤뮤꒯꾻ꑷ꾻沤汤뮤꒯dᘎᩨံ䌀ቊ愀ቊᔔ함豯ᘀꉨ䌀ቊ愀ቊᔝ함豯ᘀ⁨䰺䈀Ī䩃䩡桰ᘎཨꁃ䌀ቊ愀ቊᔔཨꁃᘀཨꁃ䌀ቊ愀ቊᔔ함豯ᘀ᭨踍䌀ቊ愀ቊᔔ함豯ᘀ⁨䰺䌀ቊ愀ቊᔗ함豯ᘀ⁨䰺䌀ቊ䠀Ī䩡̡jᔀ함豯ᘀ⁨䰺　ᩊ䌀ቊ唀Ĉ䩡ᔔၨ왖ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᘎ㠨䌀ᙊ愀ᙊᔔၨ왖ᘀ孨偁䌀ᙊ愀ᙊᔔၨ왖ᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊᔔᩨᘀɨ蠞䌀ᙊ愀ᙊ✀欴
毀
沐
浌
渊
漮
澠
澢
狮
狰
眖
眘
筲
筴
筸
筺
签
简
箄
箆
箊
箌
箞
箠
箢
箺
ù豈ù豈ùôôôòòòòòÝæࠀ萎Ũ葝Ũ摧猇Ú଀萘￸萙
☛⍠Ȥ摧攷JĀЀ摧ḂˆᤆԀĤ摧纗vᤀ沨
浊
浌
济
浐
浒
渆
渊
渌
渎
滆
滲
漪
漬
漮
漰
澠
熾
燾
犂
狂
筰
筲
筴
筶
筺
筼
简
箂
箆
箈
箌
箎
箚
箜
箞
죔맥퓥ꚮ鯥螎穿穿蝿湶湶湶湶摶摞^ᘊ⁨䰺　ᙊ̓jᘀ⁨䰺　ᙊ唀Ĉ̏jᘀ赨䰮唀Ĉᘆ赨䰮ᘉɨ蠞㘀脈ᔏ表ﴘᘀɨ蠞㘀脈ᔌ表ﴘᘀɨ蠞̙jᔀ表ﴘᘀɨ蠞　ᩊ唀Ĉᔔꉨᘀ⁨䰺䌀ቊ愀ቊᘎ荨谊䌀ቊ愀ቊᔔ함豯ᘀ靨百䌀ቊ愀ቊᔝ함豯ᘀ⁨䰺䈀Ī䩃䩡桰ᔗ함豯ᘀ⁨䰺䌀ቊ䠀Ī䩡̡jᔀ함豯ᘀ⁨䰺　ᩊ䌀ቊ唀Ĉ䩡ᔔ함豯ᘀ⁨䰺䌀ቊ愀ቊᔝ함豯ᘀꉨ䈀Ī䩃䩡桰⌀箞
箢
箤
箰
箲
箶
箸
箺
箾
節
篂
ﳬ틝ᔔၨ왖ᘀ扨ग䌀ᙊ愀ᙊᘆ赨䰮ᘕｨ갟　ᙊ洀H渄H甄Ĉᘊ⁨䰺　ᙊ̓jᘀ⁨䰺　ᙊ唀Ĉᘆ⁨䰺਀箺
箼
箾
節
篂
öô�̀Ĥ萑˅搒Ġ
ꐔx␷㠀$⑈怀얄愂Ĥ摧䢦QĀࠀ萎Ũ葝Ũ摧猇ÚЀM《ሁ0倜
倦	週ņ瀺Ḃˆ〻䈂Pἀ莰‮좰⅁溰∄溰⌄源␄誐┅°ᜀ얰᠂Ჰఁ쒐䐂Ű䀀ᨽ篰؀띔၍ᐓ鴜ธꒊ$䌀氀退绡저๥䤀磾�潚卬ᑕꍵ崫㍛萔ᮂ뀬嚍ࠐ뉿㈢﹅Ąሣ鐢쩭듘춸쁅᫄逿㼘ጐ䠓ἃ㹔ᢘ⑌쉪醢㓄췺䴐が샻倐ꈱꐘ맮꽻寭텩鋰瞻㷏ﷷ箜맮뷷͕䆀忈䔏฀秨耮匵ꈁ㟫ͷ灨ֲ饠倆蔇쀰箑븁陼괜睐㴁ݙ壭墢渐隑惐혖塃탴Ῑ嵎ᮻ囋㯮儯贇㞌헋ၛ홃ॣ쓝�巒፳鳞⺮뤁೺퟈㙺薛긦뀇름깎讘ƥ볋�厬哛䖶뉞㪏㪆Ꮆ녞뎾ꡟ츘郓ᵞ֌⻜涧♉�拏橙䶛穘幩☹禮글믴诩ᕟ꓏鲻컫쌧鬲ᝎꏰ㛶ꮅ䓤衜⟃셞쩉㳧紤즖浤款焓มﳫ鎂�퓰俀ᩢ頋뢉蜐䄓䧁俊싖�⮌ᄿ⊰㠬雷᫝⧸춓焓มᅝ䧁්ප䇋豍㉷蓋﫸၌䪽玩␝弱쏷ᠾ뿂岕Іꛉ엄�ͅﱾ战⻛䀙ⷵ㛘甇浵�⣏祏㌻쁡㞷뭅熗㶨ᵼ孢퇻爵胙㿎艀腬ꚵ줍ﶂ㉧쭗隘뻃Ᲊ㫩鯢㧺匕�䕺迖蒅㯜Ꙫ苈毸瓈㹫ꗏ犝펫멳鲋샛毗돊攁拌陹矚䥣�捏鷌�첞쓑쏂ፇᝒ飤꽕弬뇻־ꀮ叧ペﱞ䨼㠃䤇뚔밝앷➙柍�鯃ẹ練�걓輹略�産◍秬㳙ꐣᡠꂮ納쵨ၻ믭ꌀᴬ⣀嬣塓䊩�ꗌ�ᖚ몪尙뺗붽㽂ꖜ똕縚Ά멲縒섘ꏺꬴᡰ䍳㽵킶䚼ꤡꀍឮ忭⬂鵕핣㣾嫫引巄寚㗋裵㱟囿骚筬㖩◸厖᱆◷峋嵉饓�煂풙恆⚦铢㑢뎉濗硦햊໣颇욳沫僯旚놑愙蠛푨钫턗�㘬鵈蒷琍ἶ虆秄鸂ឃ㥐瑮ᾙᥪ씄䯳矃丶랸�䓣쫪짇ﰨ冃㌢㻛燌ㆇA⚣贈龿ꓣ县화❻莟離�쒬꿖覦願�✞흒♐๎呢⃷뉋댁⚰챳䬂跮࿾敢塵뼼爪拧詿鷇넗談᧔貓㺕ٸ胋ℙ릣늌治邬ὼ�뢕⽨侒丨ᥦᘢ㛶엊჉網㌖ꃉ⼙폾�敿瓜쟾扱蝽厾졧樂㤌閠ꦎᲽ푳೿纖炭䡎荷쒎炄쌶㰆ฯ�衡᫟缅⺓쿰盫퉼솹䇫㌌拄쮬莲壋삽ꗿ軞멏쨛駻㸓蹱푡嘯꼸৲珌㬾燜ၾ㝱爸뻾з玤秇ŻᏦ脡嫹軈㩉顷ੋ�г矦ᶆ璓ヮ♓��㖆�쯆랬幁푯诟⟥萶簥�洑뚧켞击쑘湹閽ᘼ엕捘綺투壑饺ꏹ嘨韣㽰枨ꘛ燘坉鼶ﷀ某◇ᮝꗜ렎㑟�쁨䮎䪺勸颞ሟᾸ꒸�秲蕢髃蠧ㇷㅟ鮤离帍㗦ꏘ�ꣳ㟿罸띊솯촉黍ᚷ䣧磸紅圏崑뿠�䧱ꄷ즹薛뵦鳀씽䦎঺ਾ箎ǒ삟꺓츒ᪧ胲錝伹셻姊뾮볋곾ꓸ荳䃿鼑︐䌡ퟠ�䧱꥗痖꼨瑵哶柾뇤䟸穢�쯵�幈ၾ翿覼ꡄ某懛궾꟏᏷篥Ꮏ퉟�榵涢⊙凯䇅漥矙�횟㋳竹添盲盢叕跈拤擜㿟舼钛앫듭邷줛룅뻉窟㜅휩宊뾗ᮐ엉즸�셾쩍�唯⑮ﬦᶾ�岤渫췴牆渱낪⛠櫥鍰Ᵽ࢏樓Իጩ麷贪꣑᛼쿂諸ᐦ飻毤辊宗㶾㺩袍㑷⼩ࢊ휿ᮂ歽륐岑鮌㟙츢劯▮熷뜋ዱ웜�嫏깞㜆౵᭚㘲岥룍쎩淎Ị餻뻽珒䁅匙ﲳꕮ��矸଺뤭茳坩鑚뵼უꌿ뼫্姲堁ſ￮敇㵀ܺ焇쇄塲휽쬖獹⋠ᕃɬ~旈܈︀�嫍汝䕔㸔滷뛫뭬묮ᓝꄅ੔溕㝋ဢ퉾ꑅ⃾섆䈟늌Հ瑚孉ⴛ긦臱诠☉菠ퟆ梚Ǵ⌒�鯠騱줘Ƕ멐ᆊ剿콙玹뷬罷䗙牯玺쳦列駎컯뷌ڷᰀﲃ罵怘쳔ᯫǷ奬퀀綵ョƀ瘿�f䄴痡ࠪ聎낯첼됨ᷝ胲漙琂ᄀ⺔琔柗ೄ艘åᦊטּ딽毝ꄪ쾶뛢뇝栦罣捋릭૲⇴쇥榘勹鋘쭃�궜ة젢狠鬶຅뜮ң䲹墩튎튂澝疛宫뇀◈�ᗼ뭫熔觿鈆灇욞鬒壸洲췘窺⾸៕췋⢣㢇ⓧ民嵼﵁⬷뼗饨้鞹⿝⟁벴锷쀪᪽셖愔庞⣳ꉌ㞟蟫霩撳釒庳㲗ᘑ垉ቡ볽ﺧ䩹능낉蘐㹭䦅럴഼又⨊ᏊⅡᗺ턦溟鹄閲觱Ⴐආ蕁ള又鬪⢭葏ゅ蔌☕寑通ﬧ傺伬븴濜춇亼셫熸顳ꍶ㜜磔柯鄅㺺䁗棧�焆ퟜ슎᠁뿇岵㳓⻄ವਫ਼࿁쌟Å갅虛閶꛰ឱ㽿法黔럶簐꼽뷪蟬菪懗흰粕먻缦섎῀舂腢嚭綂骺앫⌹篧ㄞ捚⺶辸勄㜼鍞�ꔁ騟뚲ʒ׾됓쨀⣋氳⹻㉵窶擺汌埂쫽䗲ﯻၓ疅미ᭆ좏鏐珟溒鳻䶎擧ﶹ薯캅휺뺴�얘㳶ﶉ䨌僂췱鱸讱忍堣౾⛬ঌ쒘텳ꢋ으㻱ᡊ큛쿞裧츤妄哳霧媣뜻詸叕�沢剮➘캽쑸姖鸢굗嫳☂⫠テ톂䕜잼븱る�㈨抙ꁍ押�㋉痀媝쮬碵�⸢湋ﲢꤛ༱墪㹃ṧ뙲礒쒘䏲ꬴ贰俫ࣵ탖皼�䌘⇛羌摺涣敾혹迣궲쭇둅磂礛㵏叨�韱Ꞿ궪甯縏輑쎻횯素쒮凖깦ႼⓆ㘬伔ꎉ鱱ꎽ⻖层닭�싯㬹ꕟ徾ឫ渑㦆숆㣼괺ᢽ꿤ᢶᄭ㴃䴧䈠糂帙鞀杠䞼蓣�탺鹈ﺫ荫隷猧薍鹎궈似搟겉ݬ走욛淵�㖑⬉䟿➙ⴑ滿�皀྿姰樫㔻킞﫚ஊᜋ示똢㊖㤼겎蠾⤨将අ捙񥫖ﾮ圁ܶｕ읛娕᏿渼�ᗉ薱࣊輼昲搱뜪䂢깙纐７㑆䑞겊쐧▓씡ﶅ丝袞Ჭ왏屡蹉籙넙鿶�⯾ᦼ迸批齿橑ﳳ䷿盧冔秃╦ꞛ繄쿈硎켘ᓽ�ﻂ义쪘蟇펦�㊌鼨얇맧핦팯똩絪뚎纪媧㺝囅춠矧ꩭ䭟펻�擹⍻똩捪⃿瘝፽全嬔㸵㆏⚯鎰┗십눫霵䧰叏큻廛뭣왵死�᭫ᱭ缣뇄ழ⛇䳳ꈼ쑾뒱윋㱉红뇄ழ櫇䧱ꈼ쑾뒱윋甙ᣡ⏵ꖎ㡝ୖ踣嶥嘸侭뭙�˩㋹Ო嬣뗹꭫﹎퀷哻꼛찲묫녿싕ಫ쫳叮땬⫰볃﮲嬔Ჵ顤癗抟輫챳ꯁ汓쌪늼ᓻꕛ漾ﻅ휬�잟ḍ㸛붱Ⳬ⹁ꠟ坯ࣳ蒄敞額熾鴥뒧ꁷ确뛉뾘ꨚ鵮펦䤜籛䮎渊뭩缆㖟㫳童䷏盢㛃⧧䛄ㅺ퉬矶슏稦낣磍넋庑鬌ﶴꯌ覰⣞䍬䊾ꑬ쌗洦綇鬊跨䛂寯汴ឤ⛃�⯳ꉬ਷㴛䣘蘯�੮氪힢鬃놌갾쩼渷৑쇛贺ꛑ䝽뇷歎㴑ۃﺠ☹髽뛵敧윽뚹䴯௯㲫ȷ飛衑�뚬䢍䛴魢憵⶛涁놖擽恺쟓箠롃稩礽蓓箍㶵骶뻽柚�ﺷ傍期龘穭翹嘼Ç೎屖╉LJ揮ｪ돧뀂쪝˿禢鄈㵀ݟ斄孾ꥁ㌳ꥄᬽ⤛⋠ᕃɬ~旈ܭ︀�嫍豝唓㸔崳달步楩Ԗ奡塙뮡䊴ⶓꬠ⟲ꊲႄ삥▢셆᫄䠟ྌ颾艀༉栾야ꍄ透䤘ꍌ왯扨倁抨鿄릜듧㎷仓뒻◨�콳枽玾㟮�妙䂎격ʏ鬌紥滕떀mᮝື᠀揰쀗ؽୀ鞔憓Ϸ襼맵륆쇭ྈ哌ꀋ蠃璡ꂢ얻퉆�མ颡玡叟巟ኦ믪攇䫭삶✷딹齘㺏Ấ驏⾖ⶅ㿓�鉚걐蓏ﵒ긾ਗ項鑶휰ᔩ僳党䪺୽浮ᱭᒋꏩ䍟뚿뾛絊ョ㿮䃑ল槧泔辌�팮졖늞뭾ⱹ垵췊鐖鰃鉳瘘ꦾ࿩ﺡ閛律체賓䗮ৰ霭덦붨썇頪챢ᯓ蔾昋ャ猕즖爸➒䋂㸘⯶ꉌ㸵�ꅬ㲦ᘑ냂ꀡ褰雾য剹➙䋂丘ᔅ턦榟鹆딊觱Ⴐ閆蕡䴳又傶⦨葏ゅ䟴☕寑邛ﬧ傺伩絴�騎鴥苖ノ䃭樹垽ⓠ辰Ō亽챛䠆뻡ᡶ쇶︨餿脒㤠罚㖹㥾㼂Ѽᷱ⍗氮讛ֶ꛰ற㽿泑鿔럶闬簈䭽﮵࿙螵䉯ﭼ動⨿㿣ꁇ࿯뮈ꂀ恘ᖝꩃ齬Ɪ㿌ᑯ�豂噔떷⑝ᒱꓗ盾☇궬貤慿ﺭ볕㰯쨲뙙霽鄽瑜䓬汒埂ᒽ킸﻾㰴쬌矱皉∽睃콩룉班㘺鎝ﭞ⭟鴋湵捨뗛噫⠳䍩矅嶌셬넪숟㛺袸鮳옶ᱠ䗏ꈯ舶鳳﯂洨䖬⽻⎟谒㢓攓鞽叏尝桏�ꧢ仔糱늋䖦ṡ㯷ᇣ䝛碕땞毎ᡩ殃쌘䘐൳ự숮欄죃詤贵૲챴Ⱍ�ꇖ㫅譏띗섦놿᳡瓝ᕾ⑫쳠텃╖罘暌踕﫡㵹ⶄ꼴邝䘲盐蕟쫿埧嗦掟︽�떺⑜豪馷퓷ƣ︵悝篵�櫶⣧㝵픇ꐚ闏曘챸滕វ既ᣊ妇焩蔴瞳�衅鶫蹖嵻朸ꯧ숢⣍䃇龘ꃄꝞ឵ﲃᛕ�嗼ꁢꓧ䐱顈삯��✚᫦蟗�᪠ⲿ睼特꾝筻鎺戧Ӊ菼鄬涕긟읱絰舛摶�ￊ䱉뿋竛Ꟗ籽䫖훘໹➍뚴煾仩袞햭➃酇ﯕ┑胅낫次䋌�率髊᪰㪿䊸翫꾚ᗛ牵汅㪑㊹켄貣ౘ⢙⢮㲛䊹Ϻ᯼磓ꬑ麰伐䝦᜔컶汄㱞䔙޴╱戹旱�奔ﭬﶉ䙽例쯝￳鴷凛ආ駧沕⪾⇹嬿燡물뛭俞븑ꦸ籼㩠诽ጸ懇疩ᘞꢧ辰丩抟삙徻㧷唼㮍픹叩�鼸�㔴떮汓㣞閗�则�㤈詽�빼償뻣㢉詽�⥧䞟垘㡣迈玒ᗡꛙ콉荓淨놗켑莘颰귯籥궯熲ﲌ윑⹲ᬜ樳ܶ棇焜뇂籚懆莣㑣㢎玖壡㹭㣷䘸裣㥣踗왍욈윑⹲鬜㹌䞉踴阸浘眾紖�잕彁⾑짓눱꽹�꥽皵꒭꧷帶駥癗拿㞫쒷㲝쫳叮�ܾ밝㏊씾鷦ⷛ帎駥癗抟웳�ꯁ汓뢓枓�詽횭�ﶍ쩙�䞟㸍㸛붳┠헛Э䉂늯쳆笻룟캀�倻밷魤�穾플岶槓꒎㸯旇뜄巴뾂髏鴥㵲蝸�嶰闷⍣ኽ믻慏봓�龜뇋庑鬉ﷴ꿔覰Ⳟﵬ犁ꑬ쉗紦ȇ鬊취䛂寯汴垤⛂佽ᔇ턶薛麍痱ꑬ쉗紦蝗㘕ᯑ䶁놮ꨢ쩼渷৑ﻛ崆驣᷶쀽괺ᬌ욂飧᯴蹚�閞ᳵﬗ齢㒿煽ᦹ䛘犌ꑬ쉗ꪍ䑯㞢�ᬥ䮶끕扝㽬┙ᆽ큫↽ᓜ醽榼컁�嬞经렳寮䛿徨聧涟㱯┖켗嘌ᥜꔥú쟯ḡ橣흿ʳ鶰￪怂ഫ䀣ᨽ㗰鰀⤲뢐謠鹁䦋ꬓ"䌀氀退绡저๥̀磾췚嵚呬ᑅ똖띝�Ԕ궡嚅雘䃝⺓ㄇ︈成֔퀪䮢�頨울ሇ菣☯梐菂ᨏㅟ␃ቆ톳挷ㄴꀃ誰缑奒맏칳瞽�❅�猹칦컽쳎랽蔜�ؒ㜘廓뷺鬀Ϧ泴㇛怊迀}ᡷⴀ屐Վ丁ො◰韖씘箶ṃጰ耭‎튂芃囮焘ᘃ㵡技츆佽䪘⣓뤻彯ּ�본뵼紟㵈㜚弭嬊ꑪ�꾐耯﵂긮狧竢䨇誔鑞鐶䊾鳟�蹼詅퇴ꆯ�忍뺩ᦋ鿷⁨᡹槧泒辌渁榗鴻姎䮿ⱹ鞵췊⠣㤇ⓧ䍼﵃⬷뼗饨赉ힸ话Ꮰ깚Ꝋﭑ蚠さ顅힧਽찗懆鲒勥䜩ێ塄쌈廇䦅௴욞⧧魭勇≹萬ꭡ慏ﴒ位ꚤ抮࢞愋顗罄ᦪ쩹읕숧ᡂז☕쿑ℴ깜㲪ᘑヂ嘒䒘歯鹂坎⟉뺺濜첇亂셫熤顫ꅶ㌜쯞鉱粸肦ꍞ昭␫彰Ȼ懻２取�岶譪ਫ਼࿁䄟흴႕�涏큋ಶマ⟯趚폺雾Ჾ꾂哧鞻僽䐆幷㊣珽蘈胿ந計㘅ㅛ訤䩚秿๻刱疉῍넠켔埍ﺥ䁖ߩ걧꒭羈굁㣾헭⾼远ዲ姊㶶㺛弙ﱾ層쉬뵗룤ﻐ⓾芬劻ẻ憑慩䧏㩳鴶間뿶ᘶ흜盆흨딬䧧柬鉐誆곯ᧇ�旼㽢츢퉮芘㱩봗�츄ɳꏯ놤籃袎丱䳢㸡畏㵳譳咧씻ⷳ웊蔖�賫汇旝秢㫅▯੡抮挌촘쑕౻믣㌈趬錣혩쨤㛋�쌬훜얭ꯚꯅᛛ嵰፲�鵈㡹㝇垝᫅㧲郳閷쏉혴ꐟ蕙룣⓾幸挏촋ཫ谤됉됝忢魯饟絗揸孬嘢뱥볍ầ꧰濱쯻叟뚵뮗㼇磊꾐�횯素쒮嗖깡Ⴜጯ㓆㐬伔ꎉ鰉⎽⻖层뇭㱲실㬹ꕟ䡽ᝫ渑㦆숆᣼괚ᢽ꿤ᢶጭ㴃䴧䈡糂鸙ជ縵ᣨ垷㺹錴헺헸�鏋籫鯝亝袞㊭晏ῠ襤沬燻㮍ᣛ⁴鉫﹖わ≏﹚훝憳续嚳뛌矎㱫떡诵ᔻ㨗鴻ᄼ孛鸅䌜ὖ鑀̔슮겆̱떶쁿趕㕁䍾蕱ￖ弤⾷�㕂敲鸌饃ᢰ録兟⊠䡗螿⍿⼚┢Ꮦ짢邢싢⺾伧囄➉袓ჶ⒮ⵇ貾ﭙ냏ｭ�，㳇뾱⣏뼷磻￾玦쨻댼춒♓ݧ萼㝧绵扭⓿䰧팃忩䙬㎅鑱쏏ꭼ霚畭ᓺ굛윾ꧧꝱ㧦詽銭飏屪蝛ꟓ櫘暈䁄箍⧴媶빽刟뻣㤉詽ᚭ䞟垙㡓诈熒ᗡ嫙�淨놏㫍깣篠㕫毟淫⌜쑿貱윋貦碎授᜙햎鏣䑸裣ᥣ踗㇂䜚쬜炸Ậ쒜ᨣ᱇룋거鰞⏄䜚쬜炸嚬늜敶큱瓋豲镬껗훍㮳忹浓쪼꼲ﻬ囅�斕�詽麭⮵볋﮲嬔밽㋊씾콖闚幥緙궊깖眒첲묫녏譕盳쿬뙒ﻢꄼ潽�觰轏巭ꕧ཯籒뺠쵝အ稒㖕�ﯚ旆鹴�몁◡䋛栳뚨騵獎紤㧱┮ꖸ䫯緼Ⳇ铨�袷ෛ㗛ㅏ툶態뺓箿㘔鯑랬ᬘꗩ䦰俟ઽ싍옫穆氩矒꟔覰Ⳟ䖾䛇⥺퉬᷷슿稦낳㏑躾�ꂆ⛂⍺즰혵閆累ⷆ愺퀻殠殴퇟걽嫓콄ư籨䦎꺿磥奙燏⾾臨퍋著鹕膛쉭온穆氩�練⑆㍺춱냚雍㛁�㉾稊뀣ퟩ箠롃稩礣苓ޝ㶵隶뻽柖�ﺷ傍캿㼨೛￲ⱸΏ೏屖┩徭LJ挞ｪ돧뀂˿쨾�㵀ܸᦽ큧袬썄�髬䰳⋠ᕃɬ~旈܆︀�嫍汝唔㸔嬳시痒旙ਭ孂ꡛⶰ䣝⺓ㄇ︈成֔퀪䮢�頨울ሇ菣☯梐菂ᨏꭟ␃ቆ톳挷ㄴꀃ誰１猹�㮽דּ쬳種펓箞糏�㎽͓踀녀蹬谂䖘�耞玍㨀溶ȟ⺇宀而⠖✭Ã豋�ᅝ頟ᛉ݀䌐䃩睁谫Ƅ낋䈞䌱빧뺣䶻퐥䧷ᶔ럜턫猂�쓢䋬ᮽ䡽⁽婡ᒾ杠忂떰ꀤ彐씀콜鼰淫愨厮㨪婑멑綊滳獭ᘸ툩뽇纆㝭⻺�ꁿ鱁ㆧㆳ阾뭱孌哦﫞풱⹞༷Ს鳠쒓䴵ᮿ念岭과♥睞舯桏佹匦辂篚갵⦂㳆顓㽄㙧錎ⳤ亟爻➒䋂㸘⯲ꉌ㸵饏빌㲦ᘑ냂ꀥ褰뫾য剹坓伵薄鰰⨊ꉌ턿㲌毥ᏣⅡ欌ૃ鮧Ꞑ㹌卟࢞愋谘䰪랢⌶ꝏ崓获兦떧챠ㆸ㭌蹑㧤屉唾꽀ᛐֳ뢒ᶯ綆蘰ᄩꦅ៍ݚ䐮ﯠ怏ࢥﵐ汃艛ꖶ髰᮱㽿泖鿔럶엌簈ꌵ﷚蟬쏚惗읠报⨿㼓ꁅ矿瀘䄁삱⬦撆㻉ꗭ齴ਵ枾⌐玕춷鯹勄흼陟᯺ꔡ頟뚴ኒ藾蝹뒣炾쨯ᐋ�캞䢜㼬≶㘡ꯡ桜罿嘜櫁巼嶩좏叐珜滒鳻䶎擧ﶵ閯캅场놵�쬵秭﬒鑩ꆔ鯢㧲ᝣ끛낇ヾ잜䷙脰ꋧ僧씛乹緢㊔ꈶ辽ᇏ왱鱉늉쟞ꧧ깶뗇湾铱ꝫ빸�ꋐ估鷸裱붭㱂夯뗧谔旃憌ꌘ貹轸籢懧떒搑씲䊚텹릆ꖝ�뗚㭘碵�긂湋ﳢ꬛༳墫ģṧ똊礊삘ﷺꬴ౰鿗켤⇫ꅬꒀ許ζﱖ泫⯳ꫳ뇏缞涜娽옵쳛肾：끦㷲뗥튽쨙系淝땁╳禮ཪ௎㋱䱩䋀㢔쒚㯙쐢໕윫⹽뎜嗳ﯚ皴鑦⁣迌偠킯诚﹁譢汁૾퀱퉳∸찤硙躇孱㍃偶徍븕㲹승뷗켾Ꮙ喱짧ﰤⲃ閑Ὥ熮烇᭽㚆䵤쫊懿䧦쭌�홺�﷯홼�淪赶됧纶ꭾ싢禼鹎궈વ蹏ꬢ⏷詊圁䍡飖뙥략翣闀愍縵燦횅ᓿ띟諤⋘뤞లꃏ媌餌갬倨⮕�뿉贱넗兤煄❼쑏赖挧긠䜤븬嬌俻涿ᗿ쟿넼쾿㒨箿ﹹꋿ㭳裊㳡銳埍㼡柤㰻枀詾淰､윤㷣江镆鼀얇�橙湜펖�謁餜욭鲝똩㹪㛣�嗎嫣鳛씾ᗦ揧㔡헮펐�謁㝼욢ᵽ况鬔鼗顇져銏�啦䧰叏킻滛ꭣ왵셜훷븪훗㣙﹆授᝙趎�軧䑸裣奣踗跓㑣㢎疖壡㸽䞉踴阸㵘褾㑇㢎疖壡㸽䞉踴阸垘늟큰瓋豲핬껗홍㮳忹浓쪼꼱ﻬ囅�掕�詽⯍襗㤻闦꟝嗡禎㘩㢯㮉��謁飤癗抟햫췧鿘沥ﷁ呹�돠Ꮱ㺟믛櫎ởҤ絀骻⁁欪볜䮍㳩붥甃䯃薶힧浐㖫煮珢婜䭰闟ﯸ妔⧔믗ၮ᮷⮶劾ꑬ쎗紦氩㞢�뾔ᬔ䦰俟ૼ싍ᠶ씨穆氹矒ꀨ覰Ⳟ䖾䛇㥺퉬귷슠稦낳㏑躾�냺⛂⍺즰혵镄累ⷆ愺�殠헌ꎾ堇떧麈䍡錜啾�늳彂ꚧ袯㲪̷꣛詑�뺬䢍更魢憶꺛涀놚棽恆꿓炆֦筪鞬�㏫｛ꡆ束龈穭翹阼'஺٧긫銴絢უ㆏ﾵ࣫姲�ſ魸氊㵀᠛㪎域�떎뱖絸�ᑿ鞔Nj͵ϺҠP体+៩︀�巭琍핕㺕뷷䦇ɞ≄랎ൄㄔ䙕ィ嵐艠ᢉ쭾霔ߵꊯ䓼䁀檚꧐⢎䬈㍝凘쀡캠ॢ钌䴤먛斚⎧哾ኝ０⥐↖喫ꎱ涫��⑽䞗輬玵맏�鷽綟�볷㻳ꔜ᳔⚐ꥇꋛ않䩢༽竒劾蹯꩗㫲뚥勍প閣푲￣풢⡮受ﾵ풡섿㋹號ᵎꦈ麲Ց퐆遠ဢ眰Ρஅ鴡ሏ�㛵꩜Ⅾ닁䁓儦Ǚㅥ䞕컦쬩阹ࠞ㠶剝턖抶场�ⲿ飫嘮躦쾥襒䮴뛩㚶ٵ놥絭ᴨ鈏∍◵䀍흘ၢ쭬ᗕ쩣髱ꆗ謱㾠Ҿ왹邫፮ꝴ会멭逴菪엵鸿툤㋱썕ꁥ涎䟘涍霟啿딺聢귊ꯈ뱹贷蓪٥肒醉膉ꑈ躱◧ꇺ펆Ꝡ嫦Ὢ䃿蚞쀶꬐슺蕵挭隖悢犺弸▛ꃬ免冇ຢ撣뀝虏ｒ齡뗸堺횮굍뭐ᗢ㵊�洕ջ⼌�競ⷡ心簯䱿⥍ꘊ��꽨�ꩥⓇ坈㷼빂琺㞴硦ꤠᎅ裯U멻焠羹胡�뼶煳୪롿쒌�敬㧏뽶齺ꅧຳ燀�軿㔵융ᅼ툑綣ﰥ∵׺깵뛀쯵璅㘻꽫韄闵닸뙞㡾頑컜䘍䵜辱泍�퉉㲏䰷�㈎਒⋯즬骐朅㩇헛츅鴮聇勌쯭噏ࣜ鵽㼬쪋ﶣ哭쬞�캑贈女꦳펽�灥|ඎ㽚ྺ匦꒽円妹滔珎ꓽ枝ᩏ鿥쨴ㆯ�鑯�缨冷໾ﲣ䘝槹牢豫ퟲ᫇䟥᱇ྦྷჷᵥﳋ퐑ﶇ䗦鱵⭾闽퟽彶ﳘ氭罬㭣㤌�᯺餹꟯�뭔�㘑璊ㆪྐྵ즟哵ﮇᵕ꾜备㩵㹯ᨗ鐚맵㪀ꑗ欙젹쉺쐬๙嚪懣놞蒢�Ờ⨫傰諧挴话᧏擂쐬垹굋쏆挼㣅禎㶵䱖ꅠᗎ왩⇺Ⅱ俦ଉ繱뤈ꨟᨍ廯햁낃婚揚ჵꡘ䕳놚ꆖႏ⍦荝쬸뜠浌磔枘펬됸퀺脴㪅ꑗ欙젩쉆Ɽ姄斪욣㳃散협쏡뇭Ҳ酜걦葅咵Ⅰ⋎ᬭ�腒䶕䝘뚏쫇堖玨驅갤Ʌ焋퓮冲ⷣ堒윹ꅢ壶ﾞ왔侚睘Ⰺ駄斯욣㳃龗弻잔䱠臧꼆볁潬侱汽齭১䕟珛沵ᣐ侘郦쿿㘕�㧹䆠玻춅㆘쮯ꢘ�엣Ợᘬ䣷拡콑텢꘧㒟�ӽ깵彈⽋�枮湨䣜뫏쀟箙橀陀�齸ᾞ殹뺹每㷵貸發贑踱㳛࿝ꠛ홏繃ꪽ殂耗ל零ꂀ㥽ﯷ軅䧙ꕢ퇯Ⴛ뷖䣞㿳༼볲﬙ﬥ踃潙䬾�ᱟ�浏練≵蜿֞輲ﭾ遝윪ퟫ螅贾䒑岺૝쳗领Ů㷼侞殅甬늇鬛퐋㮻쥔⾻⠕�엎벹籗뵫懐籹븗ﶯ㯙䖟齼启ﻉኗﵓ˫텵咟闉㜼洉Ϝ僥ྷꞮ涤ᣤ鰯匒똇克♴ퟺ㥻㪽쯟壏�㰞ᄯ풟玤賞擅擹奱执㲃누ﲂ픪肚慨䫥ސ繁멌忂᭭슅Ẻ㼦痁䮹뙡ఝ䉒靣Ꜥ�뙧衵焠윭󓙖赮倛諧ꩴᚸ臧⡇뚸츞⮿㨣왥൉呏퐤⊹壍椻걄㢉℻厷튭畸긢羚얩甏䢮혳逎葕壉뎈쭃贪펷긯哝轭䅫諧挴❭ᶬ맢㢎⇛嶷꨽盱Ⰸ힎뙛뜬玨驅뚱㲂顊츠졖啭㖫盞휑ᳲ߅ꠡ䕳놚䒜貘㢅둛횬學ﱅ珇闆퐮⊹壍ᇏᛖ薁켸奩髄魇댟髆玨驅㚱혓ɳ焋欶굙黱堓鹱癣涯ᖇ熗酜걦葍妵Ⅰ⛎ꬭ�ᅦ滗ⓝ揊ෙ꘰䀛힃ቬ浱袎�䭞㟶弈�媵픞ᬘౄ搚櫬￉蕫콍͞⫈띭ዖ曗Ổ뢖樶莉⌝㞾ꓽꭂꂟᗎ蹩櫓᧩佖衣뙥駁䄗ɾ厲ఽ헳竃쒎殹뺧埏篩⭰㑳㣆᭮㽴䨼뉽삏䟹돔끹ַ誧獫쐂떵켴诖隸痧ޞ�ﯠﶌ뗅踯뢍麶涞꾜嬔뫡㸬罹ㅆ㩒햱톿粻괃줭諘ꥵꭢ模쐸䍖�⯗闶곛ӳ峪云嬕芵䫜蹇媭䏁⅛૗๯ꂭᕭᖱ㼿麫끨㼾㒊ᵣ㖡围츠접儝৓뺯屃暩屫㪀ꑗଙ궗Ꭶ挦측ⵡ㗓ᇞ碟窧ꯓ磖甇䢮혳숡ⰺ⶞玈爈풇贌�踧빛얥윚캡椕㫆㈈ゃ�㢋ℇ偷퓍蝸汄菩ḯ우ꢧ䕳놚о䦙貘㢅樟ꦙ໱ᢊ问融熭酜걦ࣷ䏫薁饩齙걼꣹㷵甃䢮혳쉾佺Ⅰ绎㌭�㹻햱�홭૘繵虫ࣻ뽫䋀綜晚뱪⋽�侻잔箲䱡苷꼆⟙ꭢ䬬敬筫�⯟ᕼ띭饨ㆡ諶⠸�⇭濿㘑�㷹䆠ⶻ�윪ἒ癵탽鏴殅겛艾场㦤�ףּ娒౩첱⟌蜠蹁맨斑麚읞鸞篬옴游畻찿㺠ڙ槹淪遝쇷蟞栠唿镬―�煃ꭆ궈幸秧븍��ᦤ敛뾪嘸㕪⭢뙾繱ᆏ녛盟�෪魜逥폫권ꋞ㘽튟᤹녛售㕬ꈜ꾪汣쫄럛퐉⊹⪝襁ǭ戤膫ᵎ꾜ᤇ㪱㹯鼿檨㺰儿諧挴
熌즄໱ೢᩰ와㱫鯌셱譓궛ű峪暑⊬Ƒଂ話貴磗㞘鷣핍媯ᷣ맔촢ᘐֳ칱繱㈊㤕ⶸ寋熬酜걦聾脱擄诙ﴸ䚜覐༚曳塚菢갇⧱峪暑ᜬ☰☒Ⅳꮎꉥ쏆ᦼ㝷㲮赬冻諧挴◵圬Ⅰ彎ጭ鸵瓫띜繪꣬㷵甃䢮嘳숟⯪Ⴐ辧視꼚펯똱뷚Ỗꅛ⿎쪶갧Ⱦ焋뗲푌顸榽祅�옛㞴ⶌ荞哹囫뚶⋷뷻꾅婞栦찌㎧㵶￉ॻ梛➯糸둽쯛햺藚噍䄿⮝᳒怫⪻湩䢜뇏Ꝃ鵒툋搟㎀ㆫ蹺맄聫쾾끻蘭彬挚뜜뫞☟齐莌壼㩵ň㣘֝抻૝廫畇�鹵礇賻鋽ǽ⿇�匪엽튱Ꝁ汽逵涞듩궏濘去镬甅߾常畀❏쪶綡⍪抶꩝꾲汑ጕ끶뱞㒏줧툾鼜ꑽ纶星돬꼴ﵣ쨤井벢Ὥⓩ�跶ꉎ涼쨤亅ﲢ㹞회쌫墏䬗䟢蛧췷ឫ�쐽셸惀杝뾿墖ࠫ快끽іᫀښ˖ꫂ쇱ၚ欀ᩘ㝘혒Ὤᮬ怃㭽嘀㴕쭻ട혬隝贒㼋�琽펁ự旚菜ᒿ蟺ﴌ虃즾㟐神蚣ꣾ죺ﷺ朗㫫�巎＠䤢毺纒廮ⳅ먩㿶ᔾᶥ뻬흉샍蝶끴흸둴뫋盔ẇ鳷鋙ᱳ疿﷡塜⏷ﯾ点ꞙꮨ珶簍僧᧶珶笍䂹穡㯐绞䎮잧ףּ墹ꍱ훕珶李눬﯃蚹鲾Ꜩ寷ꐚꦖ偹黯᷎靺泥㥵뼜ڣ薩뙰嵈刏꾙ꤖ倣ϲ쿈�灝ຼ깤চ�皷鐾ﮗ욹ᗩ蠰칉峽욜峽퓳쨧쿜壥跢✏ｍ䅘蛥�쫯얒뭥⽨潏꾜༝�갃䠫ི투샷᧙叐헳秵Ḱ橅稭귛자륲띔辸譤ུ虺郧텤븹⬶緃噷捡緲쟙�﫩鱽⮻糣튵达쬓볳鎏᧳쟜չ�秇뉅鱽꾛ྨ秖款縅ɫ濦猍䍛跾运ᷨ뎳㯯ꌑ뉞ꥍཾ̸烪픹ﺥ괤ﲋ喭豔푍�ꢇ知⃯赒숝娂㢣柋썍巉왝蹽ỷ홦褅닓쒒윧ᘻꍑ匿忍視坅엕⽯릉た壇됏ᷭ댋ៈ◦ﷹ춵꘯徑凜엸肴癱縘玑裸久縈딑痬춰堑蠮㰯빀⪰볠ὰﾍ齪뿱탻禩קﯳ�肼若ﾌᨦⷿ윁㵿ﾍ㸋뿣ﮩ﴿㺸畓얱犜㡽汌ケ꿗綋惪俶괎煇䲛ཾ踳蝋⑇뗙꼦၍龮퓑履䵴Ⲥ펁懲配팞旙㙎擛ᛞ꬚縶㘇꣊踮绸㼜ꭹﹼꙟ洵ݍ�馞珗ꧯꏀ뿎壶龅䦯↞윾藇澢ഊ哟ᩱ囚藍沔⩾ꕽ싀퇧鱗匿�ᣓ쯋矅﷈�튕ꗍ깼䳲흈Ⱌ㕗⭓ﮘꛇᦏ샽쳘␹쿗엲᜾纹ᖖಉ겘ۮ謻䳔쯽鳹ﾭѾⴠ૳ᓕ�嫸媁햳ퟠ吋췾탟鯯ᱸ嚤봸Ⓙﵗ펳攂讲嗎㝕燾厉纄풦棩금Ὺ밼᪦懽畗畿幽퀛슠਷煔髾ߪ鑀博ퟂ뀌＿腍飯畤ⷵ돊ᔳ掎堞㵓痥픜늗䐇哖콻鞑冲㹊⦽吾铫署瞆煭믄쬖�烱ᑽ隷繱㽛㋪㷧슥⛣૪㫟粑酆猤쑿㷷춶잺ጧ䙼磙튌೅柂디▬呄๪쮒猠㠓᳎爰Ⱨ鼵阑虯鎲�幸䮾퇥췾㏧ꝫ賸쌲ᑧ饑㏡ꃛ䙼锑쾚Ⱘ㼿㉾賹廤瓈賹䌖㑦ﶴ㡮ᛞ쵋쑧׏쾓㹈気䙼ŷ╆Ⱡ壬㹪�櫓᧲㷉㚭ꌾ者☱뗦놏嵞쾓뗕᧱ᅕ䋖�䬑柍範䶐⌾޹웙㑧〇ˆ鷆鱰䬓柍뇄즨⑧峷暌옃쁸⮘銰᧱眱즌⑧掹鱬㌸腶貕඾ꌾ鰠뜾혐腌貕⣏奮迓풫䙼ᄷ귖⬂鼙ᓑ�䖛擹䙼�孽绚�⪟㕼鼙遑뮱ﲁ詿ᦰ쾔⮨谹ﺒ믮㘧⌾희㑕丷鶈簼䅆쿶�內퇝亏鼄ꙑ꯺犌鶔⣏鵋㏢砽籚㥆㶪咗殸餧ϭ൳ꯣ㖵룕玆ᮦ嬾잂膪⺟뎙뾷΅뺌ੵ毌굺폤稥ﻴ屋햵蒩罳ዩ林쯆�헅퀜뗁᧭畋뛞浾⍛돱≱ꏹ薮븁箠磠ⱥ﹜䲨�웉젳蘌湾愑䟱툵ﻘ쑜懶䟱ϕ없꼱豽ᘕ푿숎ၪ呱ﱘ�ꌁ〄≾쳢庣䊀ʗ翆갊ﱤ᱑魯凼븲ᅇ囖閁㾌力䷶ꣾᕜ㾀낊ឞ쥘ꏸⳲ䇻哲﹪趨사왊唟䦻侔ῆ⮕¼彭蕫⚯迣㈊￈ௗ➛㾚⸪맒㷢ﶂ銏找迣盂䁝놥螓⨿쀷쑻稺梏愑䟳ꩥ몿㾊㮪囄媏Ꮢ瀗Ῥ霋꨿얻㱖顏凼鹲靈⨿ᴆ秳㯔汲貕訿龟缦鲔涃凼쀑䨸던䟲胡৿⨤슰迢珺쏄ꉲ枉塋凼䙟ﾼᯙ编퇔剿╽슰迢Ϻ絡뀡摒쉟ꏺ䫀ῆ枕叙ꞙ絇塂ч㉖ꣾ㑃뾾栅ﻈ∧缬쟔￤蒇ꃍ凼隹슏絶埕῅ㇵ囅睘궎쪏罔ᕵ呿衷㪭ῃu〷焮辐䟲흵ꭵ᪏ᴃ寳熐똢謊쁪Ϙ嘲㯄嵇᠅䅻Ԫ塖凼቗棖嬑얅生ᐅߚṒ㱍썻迢Ě漘钃갊ﱤ᱑魷凼熶ഐ갣ʑᤫᑿ枿ﲘ쌽ꇆ萴蚰갋ﱤ祑�풩凼营䐵╠迣颺儒᤾鑿�훊뿶ﬧ숥鍗䟱ᤅ솻￤ग➛㾚픪閺Έﴥ웄蔟竭ﷆ鏑㾇젪ᖺᷖꭣ≱શ㾛匪헽ﱕ�똡೪푿ヹ묦빀☔呿衷沭凼䦹ꫦﱓ村矐䎜壠ଝ㾇个╻蔯铣롘凼婱䝯⮬䟲嘡愮ᮝ霋ਿ躱㵄✬⸖鑿᠃Ⴏߖ发凼꺣纁ٚ㡽誮ᵵ푿撓護�絇癀�︙䆨콑旮軑뭶㾊鴪䭧❮摸ذ敇㪏︪뢨�爈ᴾ裿䟲ࣽ摼켠뭆缟♔㣺싚ೆῂ闕曻ᵇ缿�肚�峎ꏸ勒쑦垨ﲘ饑䮨犣觕迣ᅺ瞀벃㑾ﹼ璨⋆鹬䲘엔⽯릉た敗㾞ﴊ௢诲ⱸﹼ䞽뤗㌪凼⪹﹜ᰨꋿ㞘䏾䟳骝㨗௎똱ⅹ︌ᰨ䫿：넩藺ﺣꃿᕼꢙ杋ꏸጺ癛㾆㬪缅ᦊ薷ಒ㑯䗵然䓙몍�閃鑣Თ繚쿿�蠷釿ﻲ䆏ꯤ尚視揦嚼罃첥ᔯބ묫ሬ匩朞慚�밦㒧纞뼔煣갹癚㑙舺ꟷ秂ꯞ�燶培厥皨嘽漁ᕥ쑼쫳陱ⷷ쟵檘㤣⺯ﴗ揁⤚ﰼᩘ�힬붅�쑼䓿�ᛲﭫ䂿ﯰ屃椧쪂蛜덻㟰ㄥ캯蕵쎕૫왛⴬ꥅ渜ྛ뵄襇轺冷䲲速斜늱�狀⶧౦痂㱷檜鸷鞾᥹謲�짞控ﲉ큅௸ﴡ鲼䪵폽鿾絤⤔칋篿焘䁌ᨽ䯰뜀䡩椏腊饌↎粉異೻䠀	氀頀㝝저๥ᤀ磾䵙᭬ᑅ덾扶䴻覊ു땐䥎꣚趤铛둖太䠔ᐏʈ努萄ᓐ䊔鑩薤뾔胥鰂鈸ᰳ뜑⁊聱녫ׄ䅱偂灲੊๕颁켽睸�丶퀎�뷺뻷ﭽ賍坷쀀膵쀔쬙䞳Ŷ洜젂Ø肀믦縁ﻇ吸辶ś䃞旟럔䪋뷟ᢙꍘ쁱퀀銍셅嬉囀폔嘨椟냬蔥㻆㊃揈�桱磦奔샯䨘�⥖쒖�늉港奃ͯ뽏疋痗໡寖婐ꝙ둒⒣癑捸卝፟讟橪麌콃詭㘗᭶ﻣᴋ輤痣뒚Ꮺᝣ꯷蛋⬿亵ⷾ蟵쨸휘ⷼ纔릌�ꥸ拠ᚩ뗗㣊晽�㸔䭅㼷腗摒㒻㪬斦瓆硎㵶ꤱ춚�쵀䊺䓪ࡘ䅓푺㼩䛧厮ㆁ撽㙹牡裖ࡩ䉥糈몟妊網脥狒冇蝜項듍氌翷鈗䊹縆Һꆹᦫﴠ軛鶾ꇰ옘⿯ἵꞍ⣵邿敖艿僣꼆䶨是邟耳玠螁娰꺱䣞鑆꽣䘢㘵䢽㉒｢ꎼ迴틒묞驐ᗺ펾췩읟暴纘䕧䭘Ⲓ澴蓌Ꭼ鐩�扏毧ᯬ쿉믚츯끋룿⚯㜮Ꮪ恎敭待榅Ḽ뻄밽滞絡笳㜸߉ᤱ�じ路�ゼụ픬㽔篇ꍨ妌ь鉣抏唶黎쌏頹饀⋐嵙쎃๼�鯹홞沷㗐ᬗꯅ饷䭗砵찵᩾㫿痊꼃洜ฝ뚻뀧쒪ấ䮎ퟳ즎馸へ冷渨镃蒸㽭ᔮ⣝踹쏝�˺餆㙫찙㹅쾇ⰽӗ俪諠ᙾ㏹ⲍ輺毇ସ吮韌砙戀⣳⡳쬬睽翲낵핹´廧릑닷욈⊽潳ќ랹褒ﭻ�㈫ﳷ쥱኷箁炽꼈⽕橾꽳��ⷊ淮蒦�䑼퇮ᗞ䔦᫵䞹襱坻�뢣뢵ࡷ훣�⡧㚿峈쥃⹠凲璮岕摩⿚㛰黯�歵ﾡ빷㈭仟텙뛸糈椻串Ⴖ澉谇孼빤澒ȡở좈样릔修猆澑ȡ۟῱㣬膜⇓�贾测럌힛톎꫞笽麗굪왢뗑䎞뚨걳ѕ䉂珗嫊뷛们궔﷚঵勞䃧嫏暠梏왵ͻ捖㧻돋횩깏뜑嬉帡趉レ橬Ῥ襱�샵犦䤜飉離늣�㪩棥黖湱魢톸銗捝枲᪴摻赓�ﳃ䗌㷙天뛀쏤咶�挒텛䛄믿汵蝤⍡感ﾣ쨉佞氾嗳춰똳蓟흧鬃莞귦㞚껊ꜧ멱崻竚⍼썻ﶈ㨳㩈ݮꓸ犭죯纱뜽箧鬓㓇黰堬蛒纸苽佞ﻓꋙ姕�퀏郻밃툗郻ࣝꎰꞼ꺖⎥폅砇䪿濳젝�腋ꓽ௿ꪭ済}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开刀攀昀㌀㘀　㐀㘀㌀㔀㘀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387180}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387181}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387182}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387183}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387184}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387185}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387186}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387187}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387188}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387189}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㠀㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387190}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387191}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387192}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387193}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387194}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387195}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387196}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387197}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387198}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387199}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㄀㤀㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387200}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387201}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387202}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387203}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387204}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387205}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387206}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387207}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387208}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387209}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀　㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387210}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387211}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387212}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387213}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387214}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387215}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387216}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387217}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387218}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387219}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㄀㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387220}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387221}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387222}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387223}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387224}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387225}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387226}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387227}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387228}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387229}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㈀㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387230}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387231}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387232}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387233}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387234}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387235}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387236}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387237}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387238}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387239}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㌀㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387240}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387241}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387242}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387243}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387244}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387245}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387246}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387247}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387248}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387249}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㐀㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387250}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387251}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387252}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387253}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387254}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387255}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387256}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387257}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387258}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387259}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㔀㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387260}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387261}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387262}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387263}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㌀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387264}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㐀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387265}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㔀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387266}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㘀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387267}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㜀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387268}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㠀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387269}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㘀㤀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387270}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㜀　紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387271}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㜀㄀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387272}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㜀㈀紀䐀ࠀ짐秪뫹ᇎ芌ꨀ䬀ன_Toc377387273}D퀈凉캺谑‚ªꥋȋࠀ฀开吀漀挀㌀㜀㜀㌀㠀㜀㈀㜀㌀찀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃⌁v䄂⌋ɶ䈃㨋ୖȀ䚖ऀۖ   琊Ǡ혒ÿÿÿጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą
ᔀĶ혵̂ୁ혵ȅ̃ୂ홰ÿÿÿ礀앴읪퀀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃⌁v䄂⌋ɶ䈃㨋ୖȀ䚖܀ດँۖȀȀȀ琊Ǡ혒샿샀샿샀샿샀ጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą
ᔀĶ혵̂ୁ혵ȅ̃ୂ홰샿샀샿샀샿샀礀앴읪퀀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃⌁v䄂⌋ɶ䈃㨋ୖȀ䚖܀ດँۖĀĀĀ琊Ǡ혒￿￿￿￿￿￿ጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą
ᔀĶ혵̂ୁ혵ȅ̃ୂ홰￿￿￿￿￿￿礀앴읪찀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃⌁v䄂⌋ɶ䈃㨋ୖȀ䚖ऀۖȀȀȀ琊Ǡ혒샿샀샿샀샿샀ጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą
ᔀĶ혵̂ୁ혵ȅ̃ୂ홰샿샀샿샀샿샀礀앴읪찀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃⌁v䄂⌋ɶ䈃㨋ୖȀ䚖ऀۖĀĀĀ琊Ǡ혒￿￿￿￿￿￿ጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą
ᔀĶ혵̂ୁ혵ȅ̃ୂ홰￿￿￿￿￿￿礀앴읪찀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃⌁v䄂⌋ɶ䈃㨋ୖȀ䚖ऀۖȀȀȀ琊Ǡ혒샿샀샿샀샿샀ጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą
ᔀĶ혵̂ୁ혵ȅ̃ୂ홰샿샀샿샀샿샀礀앴읪찀ᘀĤ␗䤁ŦĀ�⇿v栃⌁v䄂⌋ɶ䈃㨋ୖȀ䚖ऀۖĀĀĀ琊Ǡ혒￿￿￿￿￿￿ጀブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą
ᔀĶ혵̂ୁ혵ȅ̃ୂ홰￿￿￿￿￿￿礀앴읪ᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖ    혒(ÿÿÿÿ᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혹Ą혯༁＀Ĉ혯ċഄ＀Ĉ혯ċȄ￿￿￿￠혴ਁ䘃愀϶7홰(ÿÿÿÿ礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ᐃ϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(ÿÿÿÿÿÿÿÿ礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖĀĀĀĀ혒(￿￿￿￿￿￿￿￿᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(￿￿￿￿￿￿￿￿礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ᐃ϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(ÿÿÿÿÿÿÿÿ礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖĀĀĀĀ혒(￿￿￿￿￿￿￿￿᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(￿￿￿￿￿￿￿￿礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ᐃ϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(ÿÿÿÿÿÿÿÿ礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖĀĀĀĀ혒(￿￿￿￿￿￿￿￿᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(￿￿￿￿￿￿￿￿礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖĀĀĀĀ혒(￿￿￿￿￿￿￿￿᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(￿￿￿￿￿￿￿￿礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ᐃ϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(ÿÿÿÿÿÿÿÿ礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀⪔ःࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀皔ᐂ϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(ÿÿÿÿÿÿÿÿ礀앴읪言ŔḀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栄⌁v搁⌏Ŷ⌆ɶ鰃⌄ͶЄ㨆ୖȀ䚖܀ඔंࣖȀȀȀȀ혒(샿샀샿샀샿샀샿샀᐀϶⃸㘕᠁϶혬Ą혵́ཤ혵ą̂۴혵ȅ̃Ҝ혵̅̄؄혯ก＀Ĉ혯ċ̄￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċఄ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰(샿샀샿샀샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖܀⪔ःۖ   혒ÿÿÿ᐀϶℠㘕᠁϶혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혹ă혯༁＀Ĉ혯ċഃ＀Ĉ혯ċȃ￿￿￿￠혴ਁ䘃愀϶7홰ÿÿÿ礀앴읪言ŔȀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪ ᔡĶ⬀˖̂혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰ÿÿÿÿÿÿ礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉
ሁᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰￿￿￿￿礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰ÿÿÿÿ礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉
ሁᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰￿￿￿￿礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰ÿÿÿÿ礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉
ሁᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰￿￿￿￿礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉
ሁᓖ＀￿ÿ＀￿ÿ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰￿￿￿￿礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰ÿÿÿÿ礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̪혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇ɶ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰ÿÿÿÿ礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇ȍ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇̌ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰ÿÿÿÿ礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇Ũ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇Ũ ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰ÿÿÿÿ礀앴읪言ŔᘀᘁĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栃⌁v萁⌒Ŷ鰂⌄ɶ㨊ୖȀ䚖̀Ĵ鐇ȍ혉ሂᓖ＀샀À＀샀À ᔡĶ⬀˖Ă혬ă혵́ኄ혵ą̂Ҝ혵ȅ̃਀혯ก＀Ĉ혯ċ̂￿￿￿￠혯ā￿￿￿￠혯ċం＀Ĉ혯ȋă￿￿￿￠혯ȋਃ＀Ĉ혯ȋЃĈ혴ਁ䘃愀϶7홰샿샀샿샀礀앴읪言Ŕ頀ᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v㨕ୖȀ䚖܀Ⲕᐁ϶ᖢ㘕᠁϶혬ȁ혵́ᖢ혹ā혯́＀Ĉ혯Ё＀Ą혯ࠁ￿￿￿￠혴ਁ䘃愀϶7홰
ÿÿ礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栂⌁v눁⌁Ŷ㨂㨔ୖȀ䚖܀ⲔँӖàà혒￿ÿ￿ÿ᐀϶ᖢ㘕᠁϶혬Ȃ혵́Ũ혵ą̂ᐺ혹Ă혯ā￿￿￿￠혯ȁ＀Ĉ혯ċം＀Ą혯Ё＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ċȂ￿￿￿￠혴ਁ䘃愀϶7홰￿ÿ￿ÿ礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栂⌁v눁⌁Ŷ㨂㨔ୖȀ䚖܀ⲔँӖàà혒￿駌￿駌᐀϶ᖢ㘕᠁϶혬Ȃ혵́Ũ혵ą̂ᐺ혹Ă혯ā￿￿￿￠혯ȁ＀Ĉ혯ċം＀Ą혯Ё＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ċȂ￿￿￿￠혴ਁ䘃愀϶7홰￿駌￿駌礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栂⌁v눁⌁Ŷ㨂㨔ୖȀ䚖܀ⲔँӖ``혒駿ￌ駿ￌ᐀϶ᖢ㘕᠁϶혬Ȃ혵́Ũ혵ą̂ᐺ혹Ă혯ā￿￿￿￠혯ȁ＀Ĉ혯ċം＀Ą혯Ё＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ċȂ￿￿￿￠혴ਁ䘃愀϶7홰駿ￌ駿ￌ礀앴읪言ŔᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栂⌁v눁⌁Ŷ㨂㨔ୖȀ䚖܀㮔ँӖ  혒쳿ﾙ쳿ﾙ᐀϶ᖢ㘕᠁϶혬Ȃ혵́Ũ혵ą̂ᐺ혹Ă혯ā￿￿￿￠혯؁＀Ĉ혯ċं＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ċȂ￿￿￿￠혯ċЂ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰쳿ﾙ쳿ﾙ礀앴읪言Ŕ鰀ᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖ 혒
ÿ᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혹ā혯ଁ＀Ĉ혯Ё￿￿￿￠혴ਁ䘃愀϶7홰
ÿ礀앴읪言Ŕ阀ᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ԁ＀Ą혯ਁ＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔꐀᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ਁ＀Ĉ혯Ё＀Ą혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言Ŕ阀ᘀĤ␗䤁ŦĀ㞖℀v栁⌁v⸁㨖ୖȀ䚖܀ँ˖à혒
￿駌᐀϶ᘮ㘕᠁϶혬ā혵́ᘮ혯ā￿￿￿￠혯ก＀Ĉ혴ਁ䘃愀϶7홰
￿駌礀앴읪言ŔўU
ċɰɰɰɰɰɰɰɰɰذذزπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАزǘǨРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐĸŘǸȈȘɖɾ䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴ЅD怀￱DᐌNormální䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅX䀁
Xᐌ"熶ÈNadpis 1
␆ጁ᐀㲤䀀&࠵䎁⁊䬀⁈伀Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡 d䀂
dဌ#熶ÈNadpis 2␃ਃ&䘋ꐓðꐔx♀愁̤࠵䂁ֈ䌀⁊伀Ɋ儀Ɋ开ै愄᱊琀ैT䀃
Tᐌ$熶ÈNadpis 3␆ጁ᐀㲤䀀Ȧ࠵䎁ᩊ伀Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡H䀄
Hᐌ%熶ÈNadpis 4␆ጁ᐀㲤䀀̦࠵䎁᱊尀脈䩡j䀅
jᐌ&熶ÈNadpis 5+␃ഃ׆Ā՟༆径ᄅ预᏾᐀㲤䀀Ц葞՟葠ﺘ②࠵㚁脈䩃࡜嶁脈䩡d䀆
dᐌ'熶ÈNadpis 6+␃ഃ׆Ā࠯༆임ᄆ预᏾᐀㲤䀀Ԧ葞ۇ葠ﺘ②࠵䎁ᙊ尀脈䩡V
Vᐌ(熶ÈNadpis 7+␃ഃ׆Ā࠯༆⾄ᄈ预᏾᐀㲤䀀ئ葞࠯葠ﺘ②\䀈
\ᐌ)熶ÈNadpis 8+␃ഃ׆Āগ༆鞄ᄉ预᏾᐀㲤䀀ܦ葞গ葠ﺘ②࠶嶁脈j䀉
jᐌ*熶ÈNadpis 9+	␃ഃ׆Ā౧༆ﾄᄊ预᏾᐀㲤䀀ࠦ葞૿葠ﺘ②䩃䩏䩑䩞䩡J恁￲¡JԌStandardní písmo odstavceZ䁩￳³ZԌNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0￴Á0ԀذBez seznamuH䂙
òHԌ䨯ÑText bubliny䩃䩏䩑䩞䩡B性￲āBԌ䔾ñOdkaz na komentář䩃䩡@䀞
Ē@Ԍ䔾ñText komentáře䩃䩡D䁪đĒDԌ䔾ñPředmět komentáře࠵岁脈R悝￱IJRᐌ྄ˆ	Bez mezer$䩃䩏䩐䩑䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Љp䀶
łpЌ悢ÀSeznam s odrážkami 2␃ਃ&䘋搒Ĕ
ꐔÈ②䩃䩏䩑䩡䡴Љ4䀠
Œ4Ќ猇ÚZápatí
옍렂瀑ģ2䀩¢š2Ќ猇Ú
Číslo stránkyB䀟
ŲBЌ␶DZáhlaví
옍렂瀑ģ䡭䡳䡴8濾￲Ɓ8␶DذZáhlaví Char䩃䩡R䀝
ƒRԌ瀢ÞText pozn. pod čarou␃愃̤䩃䩡H怦￲ơHԌ䖶QZnačka pozn. pod čarou⩈
T俾
ƲT癈÷
Text odstavce␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀碤䀀ئ②䩡R䀫
ǂRԌ䜥jText vysvětlivek␃ጃ碤᐀碤愀̤䩃䩡L怪￲ǑLԌ⒚Odkaz na vysvětlivky⩂䠆Ī桰ÿF恕￲ǡFࠌ⸡ïذHypertextový odkaz	⨾瀁h＀h䁙
DzhԌ兘ÁRozložení dokumentu䐭Ġ왍
ÿ耀䩃䩏䩑䩞䩡P濾￱ȂP時ì
No Spacing  䩃䩏䩑䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Љ^濾￲ȑ^᧾ü Char Char40⩂䌁ᙊ伀Ɋ儀Ɋ开ň愄ᡊ洀H渄H瀄h猀Ո琄Ո甄ĈP濾￲ȡP
熶È
Nadpis 1 Char࠵䎁⁊䬀⁈伀Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡 R濾￲ȱR熶È
Nadpis 2 Char࠵䂁ֈ䌀⁊伀Ɋ儀Ɋ开ै愄᱊琀ैL濾￲ɁL熶È
Nadpis 3 Char࠵䎁ᩊ伀Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡@濾￲ɑ@熶È
Nadpis 4 Char࠵䎁᱊尀脈䩡F濾￲ɡF熶È
Nadpis 5 Char࠵㚁脈䩃࡜嶁脈䩡@濾￲ɱ@熶È
Nadpis 6 Char࠵䎁ᙊ尀脈䩡:濾￲ʁ:熶È
Nadpis 7 Char䩃䩡@濾￲ʑ@熶È
Nadpis 8 Char࠶䎁ᡊ崀脈䩡F濾￲ʡF	熶È
Nadpis 9 Char䩃䩏䩑䩞䩡H俾
ʲH,熶ÈMETODIKA - 2	+☊଀ᩆ䩃䩏䩑F濾￲ˁF+熶ÈMETODIKA - 2 Char䩏䩑䩡v俾
˒v熶ÈMETODIKA - odst-␃ሃ㡤āጀ碤᐀碤愀̤(⩂䌁ᙊ伀ъ儀ъ帀Ɋ愀ᙊ洀H渄H瀄h甀Ĉh俾
ˢh/熶ÈMETODIKA - 3.␃ሃ㡤ā愀̤'࠵䊁Ī䩃䩏䩑䩞䡭Ѐ䡮Ѐ桰ࡵ
f濾￲˱f.熶ÈMETODIKA - 3 Char+࠵䊁Ī䩃䩏䩑䩞䩡䡭Ѐ䡮Ѐ桰ࡵ
(恗￲́(ဌ熶ÈSilné࠵岁脈>俾
̒>熶È
metodika-21ꐓdꐔd⑛封ĤD俾ʱ̢DS熶ÈRIA 12搒Ġ
ꐓxꐔx䩃䩏䩑䩡l俾ʱ̲l熶ÈRIA 273␃ਃĦ䘋옍ć̘ꀁ؅萏֠萑ﺘ搒Ġ
ꐓxꐔx葞֠葠ﺘ②࠵䎁ᡊ伀J儀Jh俾ʱ͂h5熶ÈRIA 304␃؃Ĥ☊଀Fༀᄄやዽ⁤āጀ碤᐀碤帀怄や懽̤࠵䎁ᙊ伀J儀J愀ᙊ8濾￲͑84熶È
RIA 3 Char࠵䎁ᙊ愀ᙊD䀓
DЍ熶ÈɰObsah 1
6ꐓxꐔx࠵㮁脈䩃࡜憁ᑊP䀔
PЍ熶ÈɰObsah 27옍ᰂ⸂!༊좄ሀ偤ā帀좄࠺䎁ᑊ愀ᑊ@䀕
@Ѝ熶ÈɰObsah 3
8萏Ɛ葞Ɛ࠶䎁ᑊ崀脈䩡:䀖
:Ѝ熶ÈɰObsah 4
9萏ɘ葞ɘ䩃䩡:䀗
:Ѝ熶ÈɰObsah 5
:萏̠葞̠䩃䩡:䀘
:Ѝ熶ÈɰObsah 6
;萏Ϩ葞Ϩ䩃䩡:䀙
:Ѝ熶ÈɰObsah 7
<萏Ұ葞Ұ䩃䩡:䀚
:Ѝ熶ÈɰObsah 8
=萏ո葞ո䩃䩡:䀛
:Ѝ熶ÈɰObsah 9
>萏ـ葞ـ䩃䩡L俾
L熶ÈNADPIS ČÁSTI?␃ԁĤ␆䀁Ħ②
࠵憁ᑊ>俾
>熶ÈHlava@␃ԁĤ␆ጁ䀀Ȧ②
䩡@俾
@熶ÈZÁKONA␃ԁĤ␆䀁&②

࠵㮁脈䩡B俾
ВB熶ÈNávrhB␃ԁĤ␆ᐁ䀀&②
血(䩡J俾
J熶ÈNadpis díluC␃ԁĤ␆䀁̦②
࠵憁ᑊD俾
ϲD熶ÈČÁSTD␃ԁĤ␆ጁ᐀碤䀀Ħ②
࠻憁ᑊX䂳
ђXᐌ熶ÈOdstavec se seznamem
E萏˄葞˄䩃䩏䩑H俾
ѢH熶ÈText písmeneF␃ਃĦ䘋♀愇̤䩡T俾
ѲT熶È	Text bodu#G␃ഃ׆Ā͒༆劄ᄃ垄䃾ࠦ葞͒葠﹗②䩡Š䁥
҂ŠI熶ÈFormátovaný v HTML7H옍2鐐⠃밇倊砑కꀙ㐜젠尣萪ᠮ갲䀵9䩃䩏䩑䩞䩡R濾￲ґRH熶ÈFormátovaný v HTML Char䩏䩑䩞R俾
ƲR熶È
Nadpis článkuJ␃ԁĤ␆ጁ䀀Ԧ②
࠵憁ᑊR俾
ҲR熶ÈText paragrafuK␃ᄃꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ②䩡b俾
b熶ÈNovelizační bod%L␃ԃĤ␆ਁ&䘋!옍匁ꐓǠꐔx②䩡`R
Ӓ`N熶ÈZákladní text odsazený 2M␃༃쒄ሂ桤ā帀쒄愂̤Z濾￲ӡZM熶ÈZákladní text odsazený 2 Char䩃䩡F^
ӲF熶ÈNormální (web)Oꐓdꐔd⑛封ĤB俾
ԂBQ熶ÈRIA 0P␃ሁ⁤āጀ碤愀Ĥ࠵䎁⑊愀⑊8濾￲ԑ8P熶È
RIA 0 Char࠵䎁⑊愀⑊l俾ʱԢl熶ÈRIA - odstavec%R␃ਃ&䘋萑Ȝ搒Ġ
ꐓxꐔx葠Ȝ②䩃䩏䩑䩡4濾￲Ա42熶È
RIA 1 Char䩃䩡rš³ՃrЌ熶ÈMřížka tabulky7嘺T혓0ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
ӿ
T䭐Ѓ!�뼏ÿȜ䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲␫ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ຀痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⻵⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟⁧ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌￁怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ￿䭐Ѓ!횥ÀĶ牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤჉䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ￉쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸﷖
＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀᪜읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ￿䭐Ѓ!ǝھ᮹桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㔜뼔객鞹⛬榻쪦癮䠛䛓淙轑᧞賯켛摸鍻෮䞵␤䅄儠三℈加焫ꜩ侊⠒⊂⯵泰쳏뎎㚓⍩ꂨ䡻�点囱탌ᄾ�禩⒈༾ቨ붶썫맾༕蕉“鸳뚐┷믒寶說䱈감渪酻싪ᡡ矋䩸頒猛挑꼅尢Ј>ㆺ塛햬ព䱢༓㠥눆峛緑Ꜥ㵒㛾ꂞ랉玖㇩镠ꤨ簇ئޚ雉⟄뿗慼쇰嵞肣靔됉妏ϛƦᠿ宒䏊䬌ጅ꽭繦싞藚밅⶚떘疥훋୥붂썅葓芣뵩棟�庸힯헭程耆ώ떴钲㙩⯺仵덎누뮴暵䯢韴擦畮鴺⭦얓㔒ﬠ飘꿃雔຋胞븬蜹瑯믖旝漇ᙀ㲿澟㜭뱜䔁⚌獻绐ꌿ䁞鳆噭埂븀쭒㏠䐔ᅃ驡飅岛Ǵ솤⬌ₚ䴵ᣉ჻巖輜씄চ╞㒸蝣㥼ꐷ⇹௩ꪚ詞䔡㶞ﻺꏙ쏃㿛�玹ﭸ䭇姈覵낓㟩？菧麯﷞᪴쬯�ퟰ㾟کੂ쓍﷙῟翞鱗罇睼ʷ⺾꣰Ἄ飒瑈ᲅ嶠茞왢긪擤两抷愘幚麱ኄ堧ꥳ�酓뺃씲⎎蝇ᚸ⺼蒠Ŕ䴯㩮༂ㄢ둑ᑖ쀻칭蝙䪋氫幩㌥✏塉峍쩌嶸碫煷㞷ꅉ�袍쌎슉䤡䊈蹺ᇯꅒෝᵊ溻当쥰ેꃝ莨ꕩ虉퍄텬账⿁⫓솝軟뙭ꎯ朎婕遯᝽変妁쉃㌜쉞蔓⫣䎒댜솲振唕㤉ઘ貿䧫鸅ऎ꣣ဗꬩ峖ꀕ쥯審ꨘꕖ럛㓙酶텂⪽鞚�䛫丸낫騃敄믬ིᑂᶣꪮ�췜ﴐ縎지亾៮荗㑫䑴֚麈袙弊≞觜쇟趔ㄱڥ묊ꭓ驣꼼㍰锊狛문ෂ韉⫷绤䭝㫶廬㥕禳傤蜟娻뮞ќ캯砛䠐麗煍卾붜糿㹱鼮뻏켤オ栔话曘듛㭳㇯汥ꚠ岌Ꚗ雹ﾰ約퐘쵫鐱꜔㒱䞂춝쓀藁鬂䠵唾⃑⧂併ओ䙥鐺ฒ暍銸욶뎑ྩ똣䡺뚬恹鞇烴젨ꤘ獂춸ⴙɩ攧璶⌾먊ಽ몳�䛪匴ᴘ蕮�຀⼦荔싁킚⃘蝨쫀烋ꀑ썙ށሳ뭨Ὓ滥帱䬸줗܈횑�畇ꓣ嘼ᓦ竑惘ߐៈ굘귄즥ʾ鎷ꤸ껌౱�꽻ꗢ舼幧樂퍇░।栺굻拦䏓举�츘ꜘ痠箩챉롂낕｡擂夶⭦챗艍尺墁쾻臔䡔膵摥썃敌쀡촒쫉�댄閞ᔂ剤괬぀毼聒崝鋗飱꫸裒鶶쵽⥊⢟آ灑䚀≬ㅶ徸⪇Ꮸॐṗ⊦៨ꎸ훓匶煮鋎粮昳癰댜숴륙⧕枚薲芛졔�溁늕꽎䦊㏹ꕒ옜㏿ɾ့腋胶˅鴣洩ஏ焕䊨䑩뻽퓁蠎렖藧ࡩ렪㚵׿ퟙ淿姎☚ꤠ楶҈ﶅ䕈邂⠝♋建걀陝쬤餈⪈⮉⭓裶Ꮼ퐶瀵ử₊䷔줵胊᷁㾍㷷ꃋꡑ鲛빲锹�浻ﰎ鷓䶏偦귊ꛃ즡忭墈޴嶳껕쬷뷳겷麈떘赙⬼妀⭩敨ｩ⊒犜떫欕曅ᰮ煸捞Ⱈꈚ邑ϾΏ㸕徳㪆믤子簑탄⃄쾪웙椂䜇㣐䇙䰛钚洵㫖ꭩ鯥᧵멷�옣鋖쒝꟟瘴鳑岜䬼杣瘖浬軇㔵詨탂㼸ᣌ飇杯꿥籚፴봜�☍䥌䰓뷰恊ꇨ☇‏ⷹ덇o￿䭐Ѓ!턍龐¶ě'桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺�＀Ͽ倀ŋⴂ᐀؀ࠀ℀࿞﾿ᰀጀ嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ-!횥ÀĶİ牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀�밁뻷뤀ᘀ혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀ഀ郑뚟ᬀ
✀저	琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧⹲浸⹬敲獬䭐؅ŝૃ㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯ć㳷毋㉈
䚤
䜞
䝾
빕
馘맙
	ȓʤ͡ΧЏѭӌ՞஀ஃ맙退￿￿	%%%(ࠀ૚ጦ⇆Ⲣ㎤㭺䉖䢢䵌冼噎屼愀枾涴疊臶诖鑄ꩦ뭪쮶�͔
າ
ᐐ
ᣦ
▦
〬
㵪
䕲
儘
擶
狨
萴
跊
郄
骔
ꇴ
꣖
눈
빂
쓺
탒
휤
�


ﳤ
Ͼ߲ጜ᥺⎲⥪㧼䭼岤徤棶砂蘈鋘題驤ꍐ롞윆혞輦ۀᄆᛮ∺ⱚ㙈㸶䖎两刜塚据榤燢疼筶蚠補郐鿢ꦈ늤묮콖卵謁ﬠﱘﵒﹶ￲ÂǀʢϨҦעۜ࠾ࣾਞସಲธཤ၈ᄨቊፘᒐᗞᜢᠴᦖ᫔᱄ᵤỄῚℨ≪⎸┖⚴⟰⥬⩺⮔Ⳏⷌ⻲⿺ㅊ㊌㏐㔦㙶㞖㣦㦶俒婺氒볖娾		⳸

È䆌隂鷼Ⲇ瞮륂Ͷ
㊮
䨪
摨
沨
箞
篂
ˡˣ˥˧˨˩˫ˬˮ˯˱˲˳˴˶˸˹˻˽˾̴̶̷̢̨̛̗̙̝̟̠̣̥̦̩̫̬̮̯̱̳̺̻͈͍͎͓͕͙̀̃̅̇̉̋̍̎̏̑̒̓̽̀́̈́͆͊͋͐͑͗͛ͣͥͧͩͫͭͮ̕͜͟͞͡ͰͲʹ͵ͷ͹ͺͼͽͿ΀΁΃΅ΆΈΊ΋Ό΍ΎΏΐΑΒΓΔΕΖΗΘΙΚΛΜΞΟΠΡ΢ΣΤΥΦΧΨΩΪΫάέήίαβγδεζηθικλμνξοπρστυφχψωϊϋόύώϏϐϑϒϕϜڿۇۋۏۜ܉ܑܗܡܧܪܷ݆ܰܳܺܽ݀݃݅ࠀฒḚ㋜䉔䲮挠椄眚觺鑄꤄뢒웮쾢�಄
⇐
㸘
偠
悬
瀶
腾
跊
頤
ꐐ
럦
줪
�

怒
ߪᐲ᥺␺㋈㧲予奾庶晒毀跊顎ꧢ릂짤햶঄ᎈỆ✞ご㧊䎦並叨悄檤牪膠褈꽞똒ﱦᄮ▮㦺仺倸讬⺜㟌䫼廠窮鮆ꊾ캢శ⧀㮞䮆估劮浢驖밦◺	䛂	嬺	宐	密	尐	屘	岪	峮	崐	笌	鞄	깒	쳾																鹿	戮	彩	אַ	ﯞ	ﰠ	ﵐ	﷨	ﺮ	ｖ	ￌ	(
¾
ĺ
dž
ȶ
ˤ
͸
Ь
ӄ
Զ
ל
٨
۶
ߐ
ࠜ
ࡎ
ࢀ
᠂
䉪
殲
ꢔ
�








៤〒へㄞㆢ㉈㌖㍊㤔䇀䥮怞汮萞陮髨鸼촬ดⱨ䣠昔矜鴌륂�ｲྚ
⌺
㞌
䧎
彊
摤
欴
箺
篂
ˢˤ˦˪˭˰˵˷˺˼˿̵̸̡̧̖̘̜̞̤̪̭̰̲̹̼͇͉́̂̄̆̈̊̌̐̔̾̿͂̓͌̚ͅ͏͔͖͚͒ͤͦͨͪͬͯ͘͢͝͠ͱͳͶ͸ͻ;΂΄·ΉΝΰςϓϔϖϗϘϙϚϛϝϞϟϠھۀہۂۃۄۅۆۈۉۊیۍێېۑےۓ۔ەۖۗۘۙۚۛ۝۞ۣ۟۠ۡۢۤۥۦۧۨ۩۪ۭ۫۬ۮۯ۰۱۲۳۴۵۶۷۸۹ۺۻۼ۽۾ۿ܀܁܂܃܄܅܆܇܈܊܋܌܍܎܏ܐܒܓܔܕܖܘܙܚܛܜܝܞܟܠܢܣܤܥܦܨܩܫܬܭܮܯܱܴܸܹܻܼܾ݂݄ܲܵܶܿ݁݇䤱
䥐
䥒

















































































































奈
羅
蘿
裸
爐
漏
索
省
葉
殺
戀
殮
療
龍
暈
劉
裏
﨑
鶴
侮
僧
勉
禎
揄
睊
窱
節
絛
𢡊
﬙
וּ
טּ
יּ
כּ
ﭛ
ﮁ
ﮝ
ﮠ
ﮡ
ﮣ
﯃
ﯞ
ﯺ
ﯽ
ﯾ
ﰀ
ﰠ
ﱡ
ﱽ
ﲀ
ﲁ
ﲃ
ﲣ
ﳅ
ﳡ
ﳤ
ﳥ
ﳧ
ﴇ
ﴵ
ﵑ
ﵔ
ﵕ
ﵗ
ﵷ
ﶳ
﷏
﷒
﷓
﷕
ﷵ
︑
︭
︰
︱
︳
﹓
﹨
ﺄ
ﺇ
ﺈ
ﺊ
ﺪ
ﻖ
ﻲ
ﻵ
ﻶ
ﻸ
８
ｒ
ｮ
ｱ
ｲ
ｴ
ﾔ
￞

�
￾
 >Z]^`€˜´¸¹»ÛôĐĔĕėķŚŶźŻŽƝNJǦǪǫǭȍȾɚɞɟɡʁˊ˦˪˫˭̯̍͋͏͐͒ͲΗγηθκϚЉХЩЪЬьѴҐҔҕҗҷӣӿԃԄԆԦժֆ֊֋֍֭י׵׹׺׼؜حىٍَِٰڭۉۍێې۰ܢܾ݂݃݅ݥݶޒޖޗޙ޹ߘߴ߸߹߻ࠛ࠷ࡓࡗࡘ࡚ࡺࢰ࣐࣑࣓࣌ࣳनॄैॉो५চশ঺঻ঽঢ়ਇਣਧਨਪ੊ੰઌઐઑઓળ૕૱૵૶૸ଘେୣ୧୨୪ஊ஫ேோௌ௎௮ఒమలళవౕ౷ಓಗಘಚ಺ೱ഍഑ഒഔഴൗ൳൷൸ൺක඿ෛෟ෠෢ข็๣๧๨๪ຊິ໐໔໕໗໷༿ཛཟའརྂྶ࿒࿖࿗࿙࿹ီ၊၎၏ၑၱႛႷႻႼႾპᄜᄸᄼᄽᄿᅟᆃᆟᆣᆤᆦᇆᇭሉልሎሐሰቌቨቬቭቯ኏ኤዀዄዅ዇ዧዾጚጞጟጡፁ፞፺፾፿ᎁᎡᎻᏗᏛᏜᏞ᏾ᐥᑁᑅᑆᑈᑨᒊᒦᒪᒫᒭᓍᔄᔠᔤᔥᔧᕇᕥᖁᖅᖆᖈᖨᗍᗩᗭᗮᗰᘐᙑ᙭ᙱᙲᙴᚔᚷᛓᛗᛘᛚ᛺ᜠ᜼ᝀᝁᝃᝣញឥឩឪឬ៌៱᠍᠑᠒᠔ᠴᡘᡴᡸ᡹᡻ᢛᢺᣖᣚᣛᣝ맙䠓ｔ肕ഓ４堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕堓ﾔ┓４삕첕貕!(ℓ•ℓ４肕ż ࠁ	
	
Ĵ"$Ђ哠䶷ጐ堔ᳮᢝ討ÿރ
遏"$Ђ焇쇄塲휽쬖獹ÿ݂
韒"$Ђ斄孾ꥁ㌳ꥄᬽ⤛ÿݧ
鼔"$Ђ풜㋲逩₸䆋讞ፉ辫ÿܽ
ꙻ"$Ђᦽ큧袬썄�髬䰳ÿ݀
궸"$Ђ㪎域�떎뱖絸�ᑿÿᠣ
듸"$Ђ榷཈䩩䲁躙褡灼ﭵÿՓ
촛@￿ÿ肀€÷က༁Ȁ䣰 ࠀࣰĀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀ͈Ј˦(
Ѐ\ҲЂ਀3䄄
ǿο 3ƿ`ΏԿ

\ҲЃ਀3䄄ǿο 3ƿ`ΏԿ


\ҲЄ਀3䄄ǿο 3ƿ`ΏԿ

\ҲЅ਀3䄄ǿο 3ƿ`ΏԿ

\ҲІ਀3䄄ǿο 3ƿ`ΏԿ

VҲЇ਀#䄄ǿ3ƿ`ΏԿ

\ҲЈ਀3䄄ǿο 3ƿ`ΏԿ

BЁ฀SƿNjǿ̄	̿


燞犼狤猖獙琩瓉맙Ђﲦ￿Ə┏ٶtЃX⦩ҬtЄ￿ℹҲtЅ￿ℹұtІ￿ℹҵtЇȜﺛ￿Ầ෠tЈ΄Ķᷡࠐt￿«
_Ref360463561
_Ref338324036
_Ref337724844
_Toc377387180
_Toc337728525
_Toc377387181
_Toc330984072
_Toc377387182
_Toc330984073
_Toc377387183
_Toc330984074
_Toc377387184
_Toc330984075
_Toc377387185
_Toc330984076
_Toc377387186
_Toc330984077
_Toc377387187
_Toc330984078
_Toc377387188
_Toc330984079
_Toc377387189
_Toc330984080
_Toc377387190
_Toc330984081
_Toc377387191
_Toc330984082
_Toc377387192
_Toc330984083
_Toc377387193
_Toc330984084
_Toc377387194
_Toc330984085
_Toc377387195
_Toc330984086
_Toc377387196
_Toc330984087
_Toc377387197
_Toc330984088
_Toc377387198
_Toc330984089
_Toc377387199
_Toc330984090
_Toc377387200
_Toc330984091
_Toc377387201
_Toc330984092
_Toc377387202
_Toc330984093
_Toc377387203
_Toc330984094
_Toc377387204
_Toc330984095
_Toc377387205
_Toc330984096
_Toc377387206
_Toc330984097
_Toc377387207
_Toc330984098
_Toc377387208
_Toc330984099
_Toc377387209
_Toc330984100
_Toc377387210
_Toc330984101
_Toc377387211
_Toc330984102
_Toc377387212
_Toc330984103
_Toc377387213
_Toc330984104
_Toc377387214
_Toc330984105
_Toc377387215
_Toc330984106
_Toc377387216
_Toc330984107
_Toc377387217
_Toc330984108
_Toc377387218
_Toc330984109
_Toc377387219
_Toc330984110
_Toc377387220
_Toc330984111
_Toc377387221
_Toc330984112
_Toc377387222
_Toc330984113
_Toc377387223
_Toc330984114
_Toc377387224
_Toc330984115
_Toc377387225
_Toc330984116
_Toc377387226
_Toc330984117
_Toc377387227
_Toc330984118
_Toc377387228
_Toc330984119
_Toc377387229
_Toc330984120
_Toc377387230
_Toc330984121
_Toc377387231
_Toc330984122
_Toc377387232
_Toc330984123
_Toc377387233
_Toc330984124
_Toc377387234
_Toc330984125
_Toc377387235
_Toc330984126
_Toc377387236
_Toc330984127
_Toc377387237
_Toc377387238
_Toc377387239
_Toc377387240
_Toc377387241
_Toc377387242
_Toc377387243
_Toc337728582
_Toc377387244
_Toc337728583
_Toc377387245
_Toc377387246
_Toc337728586
_Toc377387247
_Toc337728587
_Toc377387248
_Toc337728588
_Toc377387249
_Toc377387250
_Toc377387251
_Toc377387252
_Toc377387253
_Toc337728589
_Toc377387254
_Toc337728590
_Toc377387255
_Toc337728591
_Toc377387256
_Toc377387257
_Toc377387258
_Toc337728592
_Toc377387259
_Toc337728593
_Toc377387260
_Toc337728594
_Toc377387261
_Toc337728595
_Toc377387262
_Toc337728596
_Toc377387263
_Toc337728597
_Toc377387264
_Toc337728598
_Toc377387265
_Toc337728599
_Toc377387266
_Toc337728600
_Toc377387267
_Toc377387268
_Toc377387269
_Toc377387270
_Toc377387271
_Toc377387272
_Toc377387273㉈
侨
븮
ᣟ⎄⎄⎤⏘⏪⏪␜␜⨠⨠㔮㔮㶕㶕偡偡层层浙浙瑚瑚統統荐荐镂镂ꊠꊠꤾꤾ뤪뤪촤촤ﴢﴢϯϯዿዿ↻↻╏╏╤╤㺊㺊䖈䖈旀旀楕楕炿炿痊痊軵軵鏿鏿ꖲꖲ::቟቟ትትᴆᴆⓓⓓⶻⶻ㆓㆓ㆲㆲ㇒㇒㙿㙿㤈㤈捭捭欓欓癛癛癩癩瞓瞓矂矂籀籀蚦蚦蚿蚿閝閝ꊧꊨꞳ뀱됦롑뷪쎆웘웘웻웻쫷��̨̂̂ശውᯏ‮‮⻢⻢㞬㞬㟏䆁傣傣墙墙渥渥箱箱螮螮讜讜鈘鈘键键鶺鶺鷶ꏩꗇꢤꮞ괶맚
	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰Š‹ŒŽ‘’“”•–—˜™š›œžŸ ¡¢£¤¥¦§¨©ª㉉
俴
빕
ᣣ⎢⎢⏨⏨⏯⏯␭␭⩟⩟㕎㕎㷁㷁傛傛屜屜浠浬璂璂綩綩莘莘镲镲ꋟꋟ꥞꥞륖륖쵞쵞﵊﵊ЧЧፇፇ⇚⇚╣╣▣▣㺪㺪䖴䖴旺旺楯楯烆烒痪痴輭輭鑇鑇ꗎꗎKKታታኑኑᴬᴬ⓽⓽ⷽⷽㆰㆰ㇐㇐ㇿㇿ㚥㚥㤲㤲掯掯欸欸癧癧皟皟矀矀矌矌籚籚蚽蚽蛮蛮闋闋ꊨꋒꟘ끑둂롺븅쎤웸웸윏윭쬕��̧̧ͩൣዻ᯲›⁧⼁⼁㟎㟎㟤䆏債債墰墰渹渹篂篒蟊蟊词词鈰鈰镍镍鷵鷵鸑ꐇꗥꣁꮺ굏맚ԷՄഋങ෡෰໅໑ቯቼ⁞⯲⯵⯷⯺㧀㧇杙杦꿑꿠챡챨������ᝲ
᝹
៍
៖
ᢋ
ᢗ
㣮
㣻
㥀
㥃
㨆
㨉
㮠
㮯
㼑
㼞
㽟
㽢
䤘
䤱
䥓
䥔
䵈
䵐
叄
双
曨
曱
覙
覠
뜥
뜨
뜪
뜭
�
�
�
�


◜◥☥☬♬♹⛥⛬洽流浂浍羵羼萢萯隞隭韛韢餓館餯餷餸餾馁馍馎馗鰃鰐ꇶꇸꈁꈄꈾꉀꉉꉌꊆꊈꊑꊔꛯ꜀장잧잴잶쟊쟍쟏쟒쨆쨈쨺쨼쩪쩭쪋쪎쫈쫕ෛ෢෼ฃ၊ၑ倶偆吨吱墙墩攷敀澑澟濒濖濗濢糩糬糮糱謼譃銿鋃뀍뀐뀒뀕둝둠둢둥쉊쉙젚젩짥짪쪄쪓턶텃헉험ǗǞʵ˃भ़ྨྫྷᠰᠵ᪝᪤〕〣㭂㭋䫲䫷䬳䭄廻弆膧膶諳諻鍥鍰鑍鑓鑝鑨陚陣除陭陮陶陷陾陿隆隔隞隣隱隹难雃雌雓雜雞雨雭雸雿霆霐霘霙霦霫霵霼靄青静靠靧靨靯韤韯韰韲韴韻韼頃頇預頗頣頺頿顀顂顃顎顏顑顒顛顝顣顤顯顰顷顸顿频颖颗颙颚颥颦風颩颲颴颺颻飆飇风飏飖飭飷飸餀餂餏餐餘餝餤餥餬餭餽餾饆饍饏饐饙饚饣饮饰饱饳饴饽饾馃馄馉馊馔馭馱馲馷馸駂駅駌駍駔駩駱駵騄騅騒騗騠騬騴騸驀驁驋驍驖驘驛驜驟驠驨驩驰驱驴驽骆骒骜骝骥骦骰骱骺髉髐髑高髙髝髠髩髪髲鬁鬎鬓鬡鬢鬤鬥鬪鬫鬰魨魴鮔鮘鮦鮰鮱鮻鮼鮾鯈鯕鯠鯨鯩鯵鰉鰑鱎鱜鱝鱟鱠鱧鱨鱯鳬鳺鳻鴂鴃鴊鴋鴒鴦鴱鴲鴻鵏鵙鵚鵡鵣鵯鵰鵲鵳鶀鶂鶊鶟鶩鶪鶴鶵鶷鶸鶾鶿鷇鷛鷥鷦鷨鷩鷰鷱鷸鷹鸆鸇鸏鸐鸚鸣鸩鸿鹈鹉鹌鹍鹗鹘鹧麤麬麭麷麹麾麿黂黃黐黕黝點黤黴黹黺黽黾鼇鼈鼓鼗鼝鼞鼠鼡鼫鼬鼮鼯鼷鼸齅齇齓齡齩齪齸齺龁龂龉龊龏龫龯龽鿇鿋鿓鿔鿢鿦鿫鿬鿯鿰鿽ꀂꀊꀋꀑꀺꁁꁂꁉꁊꁓꁔꁚꃏꃗꃘꃞꃣꃪꄰꄺꄿꅍꅎꅔꅘꅝꅞꅡꅢꅯꅴꅼꅽꆃꆘꆠꆥꆩꆪꆲꇎꇐꇑꇝꇞꇡꇰꇵꇶꈁꈂꈅꈏꈙꈟꈦꈧꈮꉀꉇꉈꉊꉋꉐꉑꉖꉠꉪꉫꉲꉳꉺꉻꉾꉿꊃꊄꊉꊍꊖꊗꊙꊚꊢꊣꊦ괵굄깲깹꾪꾿꿆꿎꿏꿕뀘뀤뀥뀮놈놎��५ॲၠၧ䶒䶠忢忱怮怱懵懸枫枺柫柮汛汞簁簊迪迮기긱꼋꼚넔넚릱릲릴릵릷릸릺릻립릾맆막맔맗맚!솨솲쇝쇦쇶쇼쉏쉙承
抈
拱
拶
撑
撚
攃
攈
蝆
蝒
蟃
蟍
蠳
蠼
襐





































蘿
漏
葉
殮
暈
﨑
僧
揄
節
﬙
יּ
ﮁ
ﮡ
ﯞ
ﯾ
ﱡ
ﲁ
ﳅ
ﳥ
ﴵ
ﵕ
ﶳ
﷓
︑
︱
﹨
ﺈ
ﻖ
ﻶ
ｒ
ｲ
￞
￾
>^˜¹ôĕŚŻNJǫȾɟˊ˫̯͐ΗθЉЪѴҕӣԄժ֋י׺حَڭێܢ݃ݶޗߘ߹࠷ࡘࢰ࣑नॉচ঻ਇਨੰઑ૕૶େ୨஫ௌఒళ౷ಘೱഒൗ൸඿෠็๨ິ໕༿འྶ࿗ီ၏ႛႼᄜᄽᆃᆤᇭሎቌቭኤዅዾጟ፞፿ᎻᏜᐥᑆᒊᒫᔄᔥᕥᖆᗍᗮᙑᙲᚷᛘᜠᝁញឪ៱᠒ᡘ᡹ᢺᣛ기릲릾맆막맔맚䤱
䥓





































蘿
漏
葉
殮
暈
﨑
僧
揄
節
﬙
יּ
ﮁ
ﮡ
ﯞ
ﯾ
ﱡ
ﲁ
ﳅ
ﳥ
ﴵ
ﵕ
ﶳ
﷓
︑
︱
﹨
ﺈ
ﻖ
ﻶ
ｒ
ｲ
￞
￾
>^˜¹ôĕŚŻNJǫȾɟˊ˫̯͐ΗθЉЪѴҕӣԄժ֋י׺حَڭێܢ݃ݶޗߘ߹࠷ࡘࢰ࣑नॉচ঻ਇਨੰઑ૕૶େ୨஫ௌఒళ౷ಘೱഒൗ൸඿෠็๨ິ໕༿འྶ࿗ီ၏ႛႼᄜᄽᆃᆤᇭሎቌቭኤዅዾጟ፞፿ᎻᏜᐥᑆᒊᒫᔄᔥᕥᖆᗍᗮᙑᙲᚷᛘᜠᝁញឪ៱᠒ᡘ᡹ᢺᣛ䪙䭆기긱깢깢꺂꺒꺔껃꼵꽆꾌꾌꿄꿔뀉뀉끄끄낹낺냀냓냢넧넬넭녈녉높높뇛눾뉃늝닽닽덱뎍뎏릱릲릲릴릵릵릷릸릺릻립릾맗맚䤱
䥓





































蘿
漏
葉
殮
暈
﨑
僧
揄
節
﬙
יּ
ﮁ
ﮡ
ﯞ
ﯾ
ﱡ
ﲁ
ﳅ
ﳥ
ﴵ
ﵕ
ﶳ
﷓
︑
︱
﹨
ﺈ
ﻖ
ﻶ
ｒ
ｲ
￞
￾
>^˜¹ôĕŚŻNJǫȾɟˊ˫̯͐ΗθЉЪѴҕӣԄժ֋י׺حَڭێܢ݃ݶޗߘ߹࠷ࡘࢰ࣑नॉচ঻ਇਨੰઑ૕૶େ୨஫ௌఒళ౷ಘೱഒൗ൸඿෠็๨ິ໕༿འྶ࿗ီ၏ႛႼᄜᄽᆃᆤᇭሎቌቭኤዅዾጟ፞፿ᎻᏜᐥᑆᒊᒫᔄᔥᕥᖆᗍᗮᙑᙲᚷᛘᜠᝁញឪ៱᠒ᡘ᡹ᢺᣛ䪙䭆기긱꺔껃냀냓뇛눾뉃늝닽닽덱뎍뎎뎏릱릲릲릴릵릵릷릸릺릻립릾맗맚"ｼ￿ꓴ兖࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ｽ￿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ｾ￿⪮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ｿ￿⃬₼࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ﾀ￿緾࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ﾁ￿簜Ű࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ﾂ￿꤂髞࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ﾃ￿姎지
ﾈ￿蓴၄࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ﾉ￿咘ꔮ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿
ಡ沶࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿嚈ǡꏂ랖࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㣽ࡨ셴䲬࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ㄚ୫膾࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿྾౵⇘笨࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᾗ൛舄ꎄ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⼺Ꮦ쭆짾L࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㣡ᶠ隚࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᶣᾨ⇘笨࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⪑⶗래ᰢ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿၌⸩⇘笨࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ၨワ昖៨࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿つ㰽ꍸ+3࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿✭䨇퉜ꈪ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ۆ䰎Ꝿ崐࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䪕喵䉚霆࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿戃幠퉜ꈪ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿៞旂⇘笨࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ׂ杭⇘笨࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᨟檯ﻰ768࿿	ޔ汍ꮄึ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿枪片၀乒࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ٔ猡⇘笨࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿呅玬⺲࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿

᠀萏ה萑ﺘ옕퐁؅葞ה葠ﺘ.

᠀萏ҹ萑ﺘ옕뤁؄葞ҹ葠ﺘ.

᠀萏Ξ萑ﺘ옕鸁؃葞Ξ葠ﺘ.

᠀萏ʃ萑ﺘ옕茁؂葞ʃ葠ﺘ.
᠋萏ה萑ﺘ옕퐁؅葞ה葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰᜀ଀ༀ름ᄄ预ᗾ׆Āҹ帆름怄预俾Ŋ儀Ŋ漀(

᠋萏Ξ萑ﺘ옕鸁؃葞Ξ葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰᜀ଀ༀ莄ᄂ预ᗾ׆Āʃ帆莄怂预俾Ŋ儀Ŋ漀(


᠀萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ.
᠋萏Ũ萑ﺘ옕栁؁葞Ũ葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰȀ̀ༀꒄᄁ预廾ꒄ态预濾(()
耄
ည萏Ѵ萑ﺘ葞Ѵ葠ﺘ梇䢈
.
舂
ည萏݄萑ｌ葞݄葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ਔ萑ﺘ葞ਔ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏೤萑ﺘ葞೤葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏ྴ萑ｌ葞ྴ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ኄ萑ﺘ葞ኄ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏ᕔ萑ﺘ葞ᕔ葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏ᠤ萑ｌ葞ᠤ葠ｌ梇䢈.
ဋ萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰᜀ€ༀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预俾݊儀݊帀݊漀(
o
耗ဋ萏ࡰ萑ﺘ葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀ€଀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(

耗ဏ萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀ€଀ༀᄐ预廾怐预俾ࡊ儀ࡊ漀(

耗ဋ萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯Ā뜀ǰᜀ€ༀༀ肄ᄖ预廾肄怖预俾݊儀݊帀݊漀(
o
耗ဋ萏ᥐ萑ﺘ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰȀ̀ༀ㢄ᄄ预廾㢄怄预濾(()
耄
ည萏܈萑ﺘ葞܈葠ﺘ梇䢈
.
舂
ည萏৘萑ｌ葞৘葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏ླྀ萑ﺘ葞ླྀ葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏ቈ萑ｌ葞ቈ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ᔘ萑ﺘ葞ᔘ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏៨萑ﺘ葞៨葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏᪸萑ｌ葞᪸葠ｌ梇䢈.
ဃ萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ⡯̀⠀⤀ĀЀƀ਀ༀࢄᄇ预廾ࢄ怇预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ�ᄉ䲄廿�怉䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀꢄᄌ预廾ꢄ怌预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀ碄ᄏ预廾碄怏预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀ䢄ᄒ䲄廿䢄怒䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀᢄᄕ预廾ᢄ怕预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀᄗ预廾怗预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ뢄ᄚ䲄廿뢄怚䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预濾()
耄
ည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈
.
舂
ည萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.

က萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ)
耄
က萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ
.
舂
က萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ.
耀
က萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ.
耄
က萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ.
舂
က萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ.
耀
က萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ.
耄
က萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ.
舂
က萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ.

᠊萏ȷ萑︂옕㜁؂葞ȷ葠︂梇䢈.

᠊萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ梇䢈
.

᠊萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.

᠊萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇䢈.

᠊萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ梇䢈.
ဗŨ᠙萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᤀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾݊儀݊帀݊漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ栀
ᔀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗Ũ᠙萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ栀
ᔀༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾ࡊ儀ࡊ漀(梇䢈

逗Ũ᠕萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᤀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾݊儀݊帀݊漀(梇䢈
o
逗Ũ᠕萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰЀĀ̀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预濾()
耄
ည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈
.
舂
ည萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.
ဃ萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ⡯̀⠀⤀ĀЀƀ਀ༀࢄᄇ预廾ࢄ怇预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ�ᄉ䲄廿�怉䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀꢄᄌ预廾ꢄ怌预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀ碄ᄏ预廾碄怏预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀ䢄ᄒ䲄廿䢄怒䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀᢄᄕ预廾ᢄ怕预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀᄗ预廾怗预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ뢄ᄚ䲄廿뢄怚䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预濾()
耄
ည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈
.
舂
ည萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.
ဃ萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ⡯̀⠀⤀ĀЀƀ਀ༀࢄᄇ预廾ࢄ怇预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ�ᄉ䲄廿�怉䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀꢄᄌ预廾ꢄ怌预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀ碄ᄏ预廾碄怏预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀ䢄ᄒ䲄廿䢄怒䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀᢄᄕ预廾ᢄ怕预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀᄗ预廾怗预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ뢄ᄚ䲄廿뢄怚䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĀᘀༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预䋾*⡯瀀h蟿h蠀HȀ⸀ĀĀഀĘༀᢄᄃ傄ᗾ׆Ā̘帆ᢄ怃傄濾(梇䢈.
.
́᠍萏ӈ萑︈옕ꀁ؅葞ӈ葠︈⡯蜀h蠀H؀⸀Ā⸀Ȁ⸀ĀĀԃഀ̘ༀ삄ᄆ碄ᗽ׆Āࡰ帆삄怆碄濽(梇䢈.
...
́܅	᠍萏ࢸ萑ﳨ옕�؉葞ࢸ葠ﳨ⡯蜀h蠀H਀⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀ĀĀԃइഀԘༀ낄ᄊ墄ᗼ׆Āನ帆낄怊墄濼(梇䢈.
.....
́܅ଉ
᠍萏ನ萑﯈옕ခ؎葞ನ葠﯈⡯蜀h蠀H฀⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀ĀĀԃइഋഀܘༀꂄᄎ㢄ᗻ׆Āრ帆ꂄ怎㢄濻(梇䢈.
.......
́܅ଉ།᠍萏რ萑褐옕䠁ؒ葞რ葠褐⡯蜀h蠀Hሀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ࠀ⸀ĀĐ栀
਀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预蟾h蠀HȀ⤀ĀЀĐ栀
਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀĒ栀
਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀĐ栀
਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀĐ栀
਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀĒ栀
਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀĐ栀
਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀĐ栀
਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀĒ栀
਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ㢄ᄄ预廾㢄怄预濾()
耄
ည萏܈萑ﺘ葞܈葠ﺘ梇䢈
.
舂
ည萏৘萑ｌ葞৘葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏ླྀ萑ﺘ葞ླྀ葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏ቈ萑ｌ葞ቈ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ᔘ萑ﺘ葞ᔘ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏៨萑ﺘ葞៨葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏᪸萑ｌ葞᪸葠ｌ梇䢈.
ဃ萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ⡯̀⠀⤀ĀЀƀ਀ༀࢄᄇ预廾ࢄ怇预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ�ᄉ䲄廿�怉䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀꢄᄌ预廾ꢄ怌预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀ碄ᄏ预廾碄怏预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀ䢄ᄒ䲄廿䢄怒䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀᢄᄕ预廾ᢄ怕预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀᄗ预廾怗预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ뢄ᄚ䲄廿뢄怚䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĐ栀
਀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预蟾h蠀HȀ⤀ĀЀƐ栀
਀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƒ栀
਀ༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀
਀ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀
਀ༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀
਀ༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀
਀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀
਀ༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀
਀ༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预濾()
耄
ည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈
.
舂
ည萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ梇䢈.
耀
ည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.
耄
ည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.
舂
ည萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.

ဃ萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预廾ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄廿怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预廾낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预廾肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀȄഀ８ༀ„ᄀꦄᔁ׆Ā̎帆„怀ꦄ漁(梇䢈()

᠓萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗䩏䩐䩑䩞⡯ȀĀ⤀ĀĄഀĘༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄濾(梇䢈.
᠍萏Ϸ萑ﺘ옕؃葞Ϸ葠ﺘ⡯蜀h蠀H̀⠀̀⤀ĀЀȀഀИༀ径ᄅ预ᗾ׆Ā՟帆径怅预濾(梇䢈()
᠍萏ۇ萑ﺘ옕⼁؈葞ۇ葠ﺘ⡯蜀h蠀H̀⠀Ԁ⤀ĀĀഀؘༀ⾄ᄈ预ᗾ׆Ā࠯帆⾄怈预濾(梇䢈.

᠍萏গ萑ﺘ옕霁؉葞গ葠ﺘ⡯蜀h蠀HȀ܀⸀ĀȀĀഀ࠘ༀﾄᄊ预ᗾ׆Ā౧帆ﾄ怊预濾(梇䢈.
᠕萏и萑ﺘ옕㠁؄葞и葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ栀
ᔀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾ࡊ儀ࡊ漀(梇䢈

耗᠕萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ€ᔀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

耗᠙萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾ࡊ儀ࡊ漀(梇䢈

耗᠕萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ€ᤀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾݊儀݊帀݊漀(梇䢈
o
耗᠕萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ鬀ᔀༀ膄ᄃ鮄ᗾ׆Ā΁帆膄怃鮄俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

ဗ֛᠙萏ȡ萑ﺘ옕℁؂葞ȡ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ鬀ᔀༀᄄ预ᗾ׆Āӱ帆怄预俾ࡊ儀ࡊ漀(梇䢈

逗֛᠕萏߁萑ﺘ옕섁؇葞߁葠ﺘ䩏
䩑
⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ鬀ᤀༀ醄ᄊ预ᗾ׆Āઑ帆醄怊预俾݊儀݊帀݊漀(梇䢈
o
逗֛᠕萏ൡ萑ﺘ옕愁؍葞ൡ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ鬀ᔀༀㆄᄐ预ᗾ׆Āေ帆ㆄ怐预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈

逗֛᠙萏ጁ萑ﺘ옕āؓ葞ጁ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ鬀ᔀༀ톄ᄕ预ᗾ׆Āᗑ帆톄怕预俾ࡊ儀ࡊ漀(梇䢈


ဃ萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ⡯Ȁ⤀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预廾ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄廿怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预廾낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预廾肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀȀ̀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预濾(()
耄
᠊萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ梇䢈
.
舂
᠊萏ࡰ萑ｌ옕瀁؈葞ࡰ葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏რ萑ｌ옕ؐ葞რ葠ｌ梇䢈.
耀
᠊萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.
耄
᠊萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ梇䢈.
舂
᠊萏ᥐ萑ｌ옕倁ؙ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.#呅玬ᶣᾨׂ杭၌⸩྾౵៞旂ٔ猡ﾃ￿ಡ㣽ࡨ䪕喵⪑⶗ၨワㄚ୫戃幠✭䨇ﾈ￿ｿ￿ｾ￿ｽ￿ｼ￿ﾉ￿ﾂ￿ﾁ￿ﾀ￿つ㰽ᾗ൛ޔ汍枪片㣡ᶠۆ䰎᨟檯⼺Ꮦ	þつ㰽	嚈ǡ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿
㖐　
顑ヺ
ᔒͥ

ꑔオ

ド

ͥ￿￿
ȐR
⢑½
RI

␔ሃ
ጕ碤
愖̤
䩏
䩡￿￿￿"￿"丬虸ЅЅЅЅЅЅЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅ⁘↺ЅЅЅЅЅЅЅЅ⺎妾ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ走镖ЅЅЅЅЅЅЅЅ袬鵪ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ⒐驜ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅᎲ삲ЅЅЅЅЅЅЅЅ묆ᕨЅЅЅЅЅЅЅЅ⛘ЪЅЅЅЅЅЅЅЅ豺峴ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ獆셢ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅꢬ揲ЅЅ
ЅЅЅ
ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ櫜돰ЅЅЅЅЅЅЅЅ㿈傰Ā孲弨Ā䔠睺Ā➆籋Āঽå়᪳㜞㱽䐖䔮䔲乫咄圅岌昚檂毰玭縙х
Զ
ਪ
ት
ᑠ
ᒂ
⨳
㲶
䐢
䦄
嫶
嬓
椋
瀩
绋
ͨసᐯ⩨㥗娥抟ėթ⒚㕤㕼瘮矽᪴↙⟗㤺㺠丂碀穚㔫䗤䚜入彩緵Д଑஽᧼⧁嗮滾籢缶Æ๺┐㘻䫆䷊幚粴ᘫᱦ⌶⡏⯬䢑丌儈抬5	X	ޓ	ळ	ᝢ	⨊	䊈	䌴	剜	啌	圧	斳	癰	ጦ
፺
⍈
⓱
啬
岳
峱
矾
罽
਱ጇ⚇⽘㘂㤬㻅参徲檓洂渰瀃፤㬢䯰䷩嘂噐巅狻睷\
ſ
უ
ᙣ
Ỗ
⠟
㎗
䉿
䟴
昇
榮
磁
竎
੠ཅᢑ⬠㌱㼆䠦䰤坓嫵楑槅箬ଈᔎ᥆㯗体孷牕瑘糚ƕተΎ⬥Ⰿ㘚叀嘂嶍嶚怗慄捇梖歆竒翺൓᥍ῼ⤂㏡㡤㶲剏杺珟ᝧᢇᤦᩐᩴ‚╠䋉䚯婆幮洂簰ߨটഽ๭໅၂ᦃḮ⺑㺂㿪掎爟笓翣DZөւএဏ⦤㇑㊌䃜䖉䞳䣫瀧ݛ㐿㯈䖔娓惹抵栩桳構छ႕∰㉞䈁丳倨咢圌氚熏ᡳ㠵㪂䑮净惉盧\ᗙ㍔㦴㱠䵯ࢃ੫ഃྲᢊᢹẄ㙱㦕徾瞺碌碤ࡄྺ၌Ⴀ᭍Ḡὰ゜䒨䛺堲攫渱穁箰繧ᎊ᥷㱰壷滿ύⅾ⍢⏅⫱䣷埋悸抹栢璞章絺_Ѿୡ⣚㤨崧犏眻0ᒩទ⁙㒭㸫䏯䜶恁揹狪皊रઌ༌ᡇᲠ↓➖㯪㵂䷸堇擫榼獔瞂箯㱰 䑎 昳 梕 橛 漲 箲 缓 ӥ!શ!ဈ!㟋!䓠!佧!嫲!擶!梛!瑂!痥!箨!Ꮈ"ᮥ"䛚"楓"涛"ৢ#༹#ᆖ#ጨ#⇏#⺘#䞨#塗#捌#ण$㑳$䘚$䡋$夵$抵$眫$կ%ᚾ%ᡦ%᫁%⯒%⼇%㗌%㡠%䕹%䲳%晏%礁%经%သ&ᮦ&ἷ&╮&⛬&⩈&ⲇ&䶢&凞&忡&瑫&λ'ੜ'቉'㋰'㟥'㮠'䋐'䘬'竖'ė(ᄠ((⣟(⩈(㊮(䜮(૝)᧞)㙁)㩤)創)淃)ފ*ଡ*⁌*䬣*尴*歍*繜*ࠓ+ዞ+ᰃ+ᰨ+✬+⤮+⮝+ⴍ+孌+斡+៦,ᾤ,▝,⣊,ⴀ,⹭,孒,帛,樕,機,渐,琀,粳,綠,ޒ-ᬘ-ḹ-ᾋ-䷥-捧-灬-羱-⤈.湓.>/ȁ/ⱡ/玊/皝/礙/຀0ᗣ0᫾0Ἣ0⟅0⠃0Ⰶ0ⱖ0匛0慞0払0ད1ẅ1Ổ1⢨1㴤1嫐1嵉1懙1獛1甴1଼2㴦2㶐2㻹2䋃2䔇2呮2櫭2ే3ᾭ3䦚3燓3瓕3磞3Ȗ4ሳ4䩑4态4晁4櫈4ϕ5᮫5᷀5 5⡍5㡜5㭹5䃏5卓5囹5産5ℍ6䪮6䱝6劺6啭6悟6畎6㉣7㕅7㳜7䏕7噡7壡7棬7粩7৩8ఠ8ᅯ8Ḁ8⎸8⛔8⣢8㣞8㮒8䇱8䓯8嘽8媕8斂8歼8ᝧ9⒓9䧂9仍9嶼9瘘9૷:ᓋ:ᦷ:⋾:ⰰ:䭞:嚭:幔:珳:痒:੆;㏙;㕫;䝧;䟌;亢;冬;廑;彍;捈;朊;椿;籿;އ<኏<ዜ<ᑟ<ᮿ<㎂<㰣<䠎<丆<喈<嗹<嫫<巑<挭<様<⥇=㥖=䒌=䒡=䥦=䶈=奢=巯=攑=曟=瀵=෸>᩼>⏟>⻇>埋>寗>掜>漢>ަ?ᐆ?↞?⌝?㔵?䮥?垔?撌?泍?狻?ȗ@♮@㼃@䄜@䔍@䵳@哞@埴@檲@矴@ȀAύA᫕A⇙A㲌A䖂A唳A姕A福A͔BᘁBᤰBᬖBᴦB⬳B⯱B㠥B䋐B䲼B惮B断B燽B絸B縁B֤CఖCႝCḬC⎥C㞨C㠢C扟C殄C睿CੲDᨉD␶D⒤D⪲D戩D碵D޿EബE㔭E㝹E䤄E刈E問E᪰F⏄F⒚F㺩F嫥F桬F榵F眪FʫGਖGཹG℈G⾾GㅐG㮝G䎴G嚟G搱G旌G泪G瘏GౕH╘H䱼H夈H擉H簆HᣙI䌌I夤I忋I桊I檫I畲IûJឤJ┵J㏠J㔙J㲾J咕J慲J攷J⋅K☌K⹾K⻳K㛾K癸K綝K緅K∮LⵑL⺍L㚓L㨠L帨L癔LጃMᙀMⲞM㎺M拪M犋MƿNԫNᐬNᕢN⟹N㖑N下N坈N摌N更N楉N灭NӢOւOᗈOᲊO∶O⻂O䓔O廽O榯O淖OಆP༌P䅛P䥆P揺P斶P楚P玊P玜PݬQ᭭QᲖQ⁤Q♆Q㛛Q䕘Q䖶Q䢦Q䫪Q子Q弹Q愰Q榻Q癦Q縔QɜRṇR⥜R㮲R㹻R䍞R䍻R亖R嚒R堹R慚R೉S䥞S嫎S嵾S橮SᏵT䙭T夃T奥T瓂TეUᢅUᷧU⥳U㮟U䎞U䐓U䔠U䛂U奫U獼U瑶U硔U紡U!VIJVůVକV໊VᷥV㬭V䅯V䥏V啀V堽V夸V庹V梓VЮWⳢW㷦W䎊W䘮W偽W娨W棛W檝W活W窗WᭇX♀X䈭X冗XÐYؒYআY⡌YⶎY㰿Y呴Y嬅Y撨Y玭Y㎕Z䜽Z瓁Z纶Zਾ[ᝎ[៴[ᷜ[㒞[㶣[噙[筩[箙[縚[ࡰ\෣\⵮\⸎\㪪\䄿\䘃\喁\埖\奃\怪\溉\ಶ]ྛ]ῆ]ⅅ]㌟]㑁]㮚]䯖]凵]嗼]娋]挛]牸]獺]稰]竈]⟃^㕟^㖀^㶝^㺏^䜮^䝃^䞌^稶^ሠ_᠕_₈_䂻_䥐_愞_ᜏ`⪌`䇔`ჸaᖗaᷟa⚱a⿹a䛦a奤a油a稌a羍a‚bӨb໮b྄bᖧbᭌbἾbῙbⅭb␜b㊭b䟶b垕b奷b婝b庠b慠b琢b緡bڞcᾑc㿸c懴c渎c祥cλdᓡdᕑd᪯d῭d⼠d㟻d乬d咱d嬛d籶dܴe᏶eῆe✳e䁗e䠏e婠e孪e瑝e礭eļfუfᄭfᲥf㻻f䀾f䍼f䛐f刿f匉f濓f纸f❫g㣵g䗓g䙆g刔g太g涺gᏅh⇤h㛋h槄h珇h竖h籾h्i๷iზiቩi⏶i⤝iⱮi䬬i欻i焟i犚i碵i绘iΣj౅jᔷjⷊj〾jㄛj㥮j㬸j䜥j墿j栳j湑j笥j絚j೏kഐkၤk㜵k㷮k䌝k䚺k䶿k娷k煏k煓kາl㥺l㨐l䘻l䴥l佭l嘋l嚕l斴l煳l璴l畺l矌lଶmኒm᮫m㝭m㟶m㵠m䫬m旸m楿m焇m町m礕m祒m᎝n᰿n䕘n䛗n䡣n䧟n嬲n嶱n懈n榼n汤nݟoஒo᝜oᢧo⓮o㢯o੎pᵴp⛓pⱦp搧p箃pŻq₡q⧽q䀚q䨷q卦q属q睇qȬr⻏r㔧r䛒r䬘r䯎r嚿r彔r斓r洳r⨢s㣡s匷s卡s揦s栧s欭sທtᖎt᫭tᶞtⰵt㑪t㰤t㲠t僶t嫣t揃t朸t澯t熳t琢tଅu㑬u䨂u匯u巫u槌u淃u羀uvݯvᏱv⯥v䊶v仰v吒v憔v撜v纗v⍭w㢱w䵍w噚w婁w廅w皉wލx७x᢫xᬠx⽛x䟜x凧xᨏy㕩y䥇y峾y᧽z㑶z㗟z㦀z䌁z䏪z䡷z䨰z䷆z噾z墠z廗z捣z晟z箷zӦ{௙{ᱦ{ᵼ{ἥ{◮{⿿{䅉{䥨{噦{潓{犌{眔{瞓{紖{ো|৶|ᨉ|◫|㰋|䥄|坦|庶|杣|栳|櫖|汱|用|Ҫ}䎑}悰}殶}熿}疆}矓}ง~ᄃ~ም~㲚~湌~瑄~હൄ㕞䥎䦂台幒梟ά€ᅋ€⅟€䁒€䳞€偙€姴€彯€琵€༖ᇗ堡挚柫檛矫¦‚ύ‚ᄝ‚᝵‚᥮‚ℬ‚⺧‚㥀‚䎞‚刓‚步‚糦‚ϋƒ॔ƒ්ƒໜƒჵƒ♩ƒ㆙ƒ㉅ƒ㍟ƒ㛬ƒ俋ƒ偍ƒ劔ƒ却ƒ惧ƒ扅ƒ撷ƒᩫ„㩙„㭔„䮑„幂„抲„橆„淦„瑼„疰„礋„Ź…ɭ…ࡁ…ᡫ…ᶣ…␳…╨…㕕…䓱…䦵…他…噈…帻…歫…派…睒…ം†ᶭ†ⴋ†㓇†匁†嗪†増†弯†撗†昝†晷†橻†᫥‡↟‡䛨‡嘾‡崏‡棸‡沇‡皆‡྄ˆႀˆᣍˆḂˆ℈ˆ⡶ˆ䄦ˆ䮠ˆ咻ˆ曶ˆ筶ˆᥣ‰ᨑ‰㤫‰䢵‰䬊‰剩‰差‰旂‰תŠ䑟Š䧖Š墯Šdž‹ୋ‹Ꮝ‹ᜣ‹ữ‹Ῡ‹⦉‹䄮‹䚁‹䡘‹䪎‹夨‹狾‹瘧‹砋‹祻‹ࣛŒঀŒઃŒಔŒẐŒ₢Œ⎖Œ⤼Œ⯄Œ㎪Œ䊄Œ䘭Œ卌Œ嘊Œ愝Œ栻Œ濕Œമ⟹⫫䈄䋕捨湏灗؍ŽܵŽഛŽ∬Ž䁞Ž䦯Ž壡Ž屶Ž楏Ž૷Ώ‼⭠プ䷅她槠ŌȡЌຆᕧᥥ㕉㞝䘄栎榡氚珫ᔤ‘ⲷ‘ヿ‘㉾‘㡠‘䕄‘䛱‘凐‘牭‘獓‘糍‘଱’ᕿ’⇆’⣾’⯾’㭱’晗’֡“ད“⧀“㯳“㻞“䓃“䯁“崯“暳“炽“ނ”䀂”䓘”䘅”囕”嵟”庖”梪”睟”㖖•䌛•䧗•噝•恼•沍•狰•玂•̹–ઘ–ใ–ᤨ–∵–壯–山–槼–ᾤ—ℰ—⑑—⹆—㉷—㹪—䞀—囌—媴—皧—ņ˜ຖ˜⍄˜Ⲡ˜⸭˜⼛˜㉑˜㎏˜㭚˜㵽˜䱸˜借˜则˜沰˜ࢲ™➆™涸™ਞšᆴš䣣š割šִ›ނ›ᔍ›ᥜ›㮪›㱀›淚›疚›³œɄœ޺œ๭œ㏠œ俚œ畋œ瘳œɊәငᐙ⩜㌇㚍㰃䗐穗ռžุžူžℝž䊜ž䢛ž哣žಽŸ㈈Ÿ㈩Ÿ㋙Ÿ㑷Ÿ䞜Ÿ伒Ÿ埬Ÿ帄Ÿ帮Ÿ榰Ÿ็ Ꮤ ≱ ㏻ 㡑 䌏 嬥 暫 ⽷¡㵬¡䅂¡䆔¡匷¡揿¡疟¡ ¢㓩¢㺒¢䚙¢䝗¢嶈¢抦¢斝¢本¢梶¢ޓ£⬞£㐟£䢱£圎£埴£嫢£灭£皛£矰£确£縗£в¤ጒ¤Ꭹ¤⪌¤ォ¤㒆¤䀛¤癀¤כ¥ୂ¥ᣏ¥᪩¥◒¥ⱨ¥㋓¥㔯¥㜻¥䷸¥昈¥õ¦؋¦࿮¦⃨¦⭾¦䒠¦䝖¦啮¦暄¦欅¦种¦秿¦笤¦羦¦ң§ᚂ§᝷§㖥§㠷§㪤§㵋§䏘§咣§山§þ¨ठ¨ኞ¨≰¨埼¨娝¨槌¨櫵¨璣¨࣬©኷©᭵©ᾑ©℺©㘇©婚©扯©罪©ୖªฝªჅªዽªᑎªᠣª᳴ª㰘ª䴥ª厃ª晅ªᆹ«᦬«⠬«⼍«䃍«䇟«䕚«忠«忱«扡«挕«沝«ྫ¬᳾¬῿¬⢊¬䉜¬䷣¬嘘¬店¬筢¬௮­ႁ­ᙒ­᲍­䰓­堁­捍­燇­珚­痊­⢹®ヱ®㍹®欅®熹®玍®窧®፳¯ᰮ¯⍁¯⎅¯㎨¯仝¯珆¯砹¯῁°㊹°㯫°㴰°単°昞°甾°絊°縜°ۇ±⏃±❚±⪾±㌿±䓶±䗞±䟔±劳±屫±忓±朤±灝±爰±ǭ²ʀ²༥²┈²ⱆ²䤨²䩌²啠²屍²楦²歪²洶²³⥓³⬻³⸇³㷤³㿚³䎩³哯³墁³慐³斛³欼³ʕ´߮´ᏸ´ᚦ´㔳´㖉´㟡´䊣´櫴´波´珊´硒´ኣµᛃµ㩑µ䆙µ䓉µ䭡µ傑µ咞µ崵µ͸¶ۓ¶ߞ¶෯¶ቤ¶㴍¶㾌¶嶗¶幢¶氖¶潨¶ᇜ·┳·䓓·䪝·笄·î¸Ң¸๭¸ᆾ¸⨆¸㌁¸㣉¸㬙¸䖷¸嶀¸氱¸涨¸è¹ᙏ¹⑁¹⾹¹㦡¹䅻¹瓈¹ʻº࣍ºྤº㙽º䀣º䨔º噉º妶º猎º甚º緗º⏫»♚»✪»ⱝ»㉶»䨁»䰌»伞»吀»唿»嗳»搾»癐»ᾝ¼❓¼あ¼睶¼禾¼秤¼竰¼׊½✒½㣷½䚧½䠣½嫛½沠½ந¾ᮒ¾⋫¾⥏¾ⴜ¾㙃¾䔳¾乇¾妳¾玤¾疝¾ᄲ¿ᲇ¿⒓¿⼷¿䵪¿旴¿昴¿曵¿純¿ᥕÀềÀ☤À❠À㓗À㙹À䋎À䰬À仭À孉À悢À盐À絽À஥ÁཷÁ᧕Á⡔Á㽉Á䍕Á兘Á勓Á均Á奇Á煃ÁᅉÂᐒÂ᛹Â⟢Â㻲Â噭Â彂Â沿Â洑Â矞Â磀Â֥ÃௗÃთÃᎸÃ㘂Ã䄎Ã䜔Ã䰗Ã䵗Ã䶏Ã嚿Ã對Ã根Ã楝Ã歮ÃౣÄ࿭ÄᦹÄ⁛Ä↙ÄヘÄ㣭Ä冰Ä喃Ä怽Ä戸ÄᄀÅቲÅ⅃Å⓼Å┤Å⫢Å㒭Å㝮Å㼰Å执Å泡Å㊰Æ㕖Æ㣳Æ㰺Æ㷧Æ䄔Æ䯙Æ分Æ嘐Æ归Æ河Æ੯Ç᏷Ç₹Ç䅋Ç䇠Ç厬Ç嶇Ç杶Ç櫅Ç犚ÇʩÈ⣬È䍖È䤖È崵È檾È渹È熶È瞮È絓ÈѤÉၢÉ᤮ÉᰥÉ厦É幨É竤ÉၒÊᓮÊ⌌Ê⡭Ê⤗Ê⺤Ê⼏Ê䂧Ê䕎Ê灣Ê煱Ê终ÊѩËѰË℘Ë⚪Ë⟪Ë⠽Ë㧝Ë䛐Ë愹Ë杘Ë究ËcÌႽÌℓÌ㖩Ì䕃Ì亾Ì嵩Ì庪Ì悠Ì杋ÌॣÍ਌ÍᇶÍ≶Í㷚Í庫Í獮Í»Î⟌Î⠌Î㝸Î䘚Î䭸Î砱ÎᆘÏ⧰ÏⵯÏ㣆Ï㾬Ï䜢Ï妚Ï嫷Ï對Ï岒Ï懅Ï撷Ï毫Ï町ÏṦÐℤÐ㖘Ð䌦Ð䣉Ð૟Ñ⃞Ñ㕩Ñ䥉Ñ䨯Ñ涓Ñ炏Ñ砽Ñ繨ÑھÒ㉬Ò㩏Ò䑨Ò戺Ò改Ò梻Ò痹Ò஺ÓᘬÓᣲÓ⒰Ó⠫Ó䎋Ó䛆Ó壤ÓざÔ㢥Ô㥰Ô㻧Ô䍜Ô嚩Ô寈Ô椰Ô滗Ô濖Ô⩦Õ⪅Õ㡑Õ䇙Õ儾Õ噯Õ權Õ畽Õ粶ÕヷÖ冊Ö嗗Ö扝Ö斬Ö施Ö笻Ö綴Öะ×བྷ×≦×䟬×嬭×尧×族×ͳØፚØ᧰Ø⃓Ø㆏Ø䥅Ø乆Ø圦Ø坞Ø弜Ø栾Ø殯Ø浡Ø癐ØũÙۗÙ໌Ù㸮Ù䪦Ù儖Ù牪Ù疊Ù綿ÙഋÚᳶÚḹÚ㨫Ú㺩Ú䈷Ú廩Ú漠Ú猇ÚͼÛᅾÛᜎÛᠧÛ‴ÛⳜÛ嚺Û樧Û檰Û櫗Û滐ÛᖭÜⅣÜ㘺Ü䋎Ü垮Ü应Ü樳Ü眴Ü筣Ü箶ÜਥÝ☵Ý⫙ÝまÝ㿎Ý䐎Ý䠹Ý唔Ý噏Ý奓Ý矤Ý祷ÝᏎÞ᭥ÞẄÞᾀÞ䦡Þ壇Þ檕Þ瀢Þ煈Þǥßࠕßᢞß᧪ßὒß㈫ß䖷ß必ß愐ß戵ß燜ß珶ß繆ßࡤà⥍à⾩à㗴à㭊à妀à峁à弔à昳à溼àŨáЀáҀáङáᱝá⠐á⹥á⿹á㷕á剙á曧á止á添áݞâፍâ↙â≣â䌩â䞕â䧵â嘼â帚â‐ã␐ã⪢ã⹲ã㒉ã㛉ã㢱ã㭌ã䈢ã䏭ã䔳ã擈ã栂ã櫘ã浟ã焀ã瑡ãᔀäᰵä㓨ä㿰ä䱿ä巿ä枢ä͌å਷å㤸å㼲å䖏å僀å暊å灥åҊæঔæઈæ⼅æ䖀æ䢑æ僰æ礵æ⯎ç㜻ç䀏ç撇ç棕ç究ç❣è㨫è䃊è䈫è䓸è䭿è冻è叚è塽è桢è炻è礵è禍è絔è罏èᆥéᇒé᧩é䁖é妼éᚼêⓦê⬟ê㓷ê嵤ê庘ê穀ê箍êȢëӍëៀë᢬ëᥫë⁧ëヱë㶋ë眭ëᔘìᵰì✗ì⻤ì噆ì時ì槃ìօíऴí়íႷíᄙí᎕í⭩í懟í硱í4î଱îᵦî▗î⺉î䄋î棇î殦î汦îبïᲨï⸡ï㜮ï㵴ï婥ï嶏ï抰ï曾ï毄ï漀ï缍ï಺ð൯ðၧð⚩ð暙ð沫ðƜñ༚ñḂñ⸹ñ㪋ñ䔾ñ充ñ惾ñ挘ñȕòᤶò⾤ò㦀ò㳈ò䐶ò埣ò敓ò暏ò枈ò棜ò玃ò紝òó࢘ó㭪ó㿅ó倊ó瞈óѤôᗠô⿦ô必ô抨ô甓ô礊ô秂ôஶõᶋõᶡõ䔨õ矛õ示õ紊õՂöࢂö⒵ö⤀ö㰫ö䠑ö䰵ö嶸ö枪ö歴ö皼ö᢭÷⿜÷㊮÷䝽÷婦÷洏÷珴÷癈÷笻÷˨øᡋø㥼ø䗚ø䱰ø囿ø悖ø柡ø椈ø‡ùۀù೾ùᔺù␷ù▭ù㬩ù䰒ù併ù匫ù我ù᜴ú⃷ú☢ú⟛ú⢃ú㝕ú䓪ú䮺ú兟ú彪ú扣ú掳ú桰úᦨû㈍û唸û撇û᧾ü⮔ü㗉ü囃ü嬡ü恋ü歡üҨýᳬý₏ý傄ý唱ý睄ý縢ýqþ݃þ࣓þౌþᐽþ᪛þẩþ∪þ␭þ⩖þ䝢þ嶈þ畹þ᛹ÿ┵ÿ⻟ÿ䳹ÿ咈ÿ囵ÿ桽ÿ긱긳
䃿考
߬߬

߬߬堂	

!#(.057:;>@QSZ[\`cdilovx{}†ŒŽ‘’”•–š›œžŸ¢£¤§­®¯²³´¸½¾¿ÁÃÈÊÍÎÏÑÒÔÕÖ×ÜÝßåçïó÷øúûüþÿăąĆćĈĉĊĔĘęĜĞīįIJĴĸŀʼnŊŒŕŖŗŠŧŭŮűŲżžƁƌƒƓƔƚƛƝƞƟƢƥƧƨƫƬưƲƺƾƿǀNjǑǖǚǰDZDzdzǴǵǷǹǺǼǽǾǿȀȁȂȃȅȆȈȉȊȋȌȍȎȒȓȔȖȗȘɜɸʡʢʧʩʿˁ˜�ֹ頀頀
頀頀頀頀頀 頀"頀(頀*頀.頀0頀2頀4頀<頀@頀B頀J頀N頀X頀d頀h頀r頀v頀|頀~頀„頀ˆ頀ª頀®頀¼頀¾頀À頀È頀Î頀Ð頀Ú頀à頀æ頀ô頀ø頀þ頀Ă頀Ĕ頀Ġ頀Ģ頀Ĥ頀Ħ頀Ĩ頀Ī頀Ĭ頀İ頀IJ頀Ĵ頀ļ頀ľ頀ŀ頀ń頀ņ頀Ō頀Ŏ頀Ő頀Ŗ頀Ţ頀Ť頀Ŧ頀Ŭ頀Ů頀Ű頀Ÿ頀Ƃ頀Ƅ頀Ɔ頀Ɗ頀Ǝ頀Ƙ頀Ɯ頀Ƣ頀Ƥ頀Ʀ頀ƪ頀Ƭ頀ư頀Ʋ頀ƴ頀ƶ頀ǀ頀ǂ頀dž頀ǒ頀ǖ頀Ǧ頀Ǯ頀Ƕ頀Ǹ頀Ǽ頀Ǿ頀Ȁ頀Ȅ頀Ȇ頀Ȏ頀Ȓ頀Ȕ頀Ȗ頀Ș頀Ț頀Ȝ頀Ȱ頀ȸ頀Ⱥ頀ɀ頀Ʉ頀ɞ頀ɦ頀ɬ頀ɰ頀ɸ頀ʈ頀ʚ頀ʜ頀ʬ頀ʲ頀ʴ頀ʶ頀ˈ頀˖頀ˢ頀ˤ頀˪頀ˬ頀̀頀̄頀̊頀̠頀̬頀̮頀̰頀̼頀̾頀͂頀̈́頀͆頀͌頀͒頀͖頀͘頀͞頀͠頀ͨ頀ͬ頀ͼ頀΄頀Ά頀Έ頀Ξ頀Ϊ頀δ頀μ頀Ϩ頀Ϫ頀Ϭ頀Ϯ頀ϰ頀ϲ頀϶頀Ϻ頀ϼ頀Ѐ頀Ђ頀Є頀І頀Ј頀Њ頀Ќ頀Ў頀В頀Д頀И頀К頀М頀О頀Р頀Т頀Ф頀Ь頀Ю頀а頀д頀ж頀и頀Ӏ頀Ӹ頀Պ頀Ռ頀Ֆ頀՚頀ֆ頀֊頀߂＀ǿ܀唀渀欀渀漀眀渀＀ǿࠀ＀ǿ＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿ਀䜀逞Ȁ؂ԃԄ̂＄*䇠xী＀
吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逞ȁԀąĂ؇Ԃ€匀礀洀戀漀氀㌀逮Ȁ؋ȄȂȂ＄*䏠xী＀
䄀爀椀愀氀㔀逮Ȁ؋̄ЅȄ＄.寡`⧀＀ā吀愀栀漀洀愀㜀逮ȀԏȂЂȃ＄￠¬ŀ鼀
䌀愀氀椀戀爀椀䬀ⰞȀ؅ԄԅȂ蜄鼀䈀漀漀欀洀愀渀 伀氀搀 匀琀礀氀攀㜀逞ȀԄԃ؄ȃ＄￠@鼀
䌀愀洀戀爀椀愀㼀逽Ȁ̇ȉԂЂ＄*䏠xী＀
䌀漀甀爀椀攀爀 一攀眀㬀逎ȁԀ€圀椀渀最搀椀渀最猀䄀逞ȀԄԃ؄ȃ＄￠$B鼀
䌀愀洀戀爀椀愀 䴀愀琀栀䈀ЀĀ蠀탰꤄
⨀ⅻ䁧ⅻ㭧ⅻͧȀ쀀Ò焀ӛꠀЀ̀尀
쀀Ò焀ӛꠀ尀
℀ჰ̀ꔀ쀆砇砀茀ሀ䨀֫䨀֫ఀ茳qჰ�￟ǽࠈ￰ďĈ?＀￿￿￿ｿ￿ｿ￿ｿ￿ｿ￿ｿ￿ｿ￿驿䘤㈀Ā℀ကऀ砀砀ꀀ଀�＀ዿ㰀开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开开ጀ䴀最爀⸀ 䈀挀⸀ 䨀愀欀甀戀 䬀爀氀က倀攀椀最攀爀 倀攀琀爀 䴀最爀⸀鐀؀∀ఀĀఀȀఀ̀ఀЀఀԀఀ؀ఀ܀ఀࠀఀऀఀ਀ఀ଀ఀఀఀഀఀ฀ఀༀఀကఀᄀఀሀఀጀఀ᐀ఀᔀఀᘀఀᜀఀ᠀ఀᤀఀᨀఀᬀఀᰀఀᴀఀḀఀἀఀ ఀ℀ఀ￾Ć
藠俹ၨ醫✫�0ǀ
˜àìĈĔĨ	ńŐ
Űżƈ
ƔƠƨưƸӢ@彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟杍⹲䈠⹣䨠歡扵䬠l潎浲污搮瑯m敐杩牥倠瑥⁲杍⹲3楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@谀䞆@�⴬ᇩǏ@㐀촵ᇦǏ@ 僰ᇩǏ¨틀�￾Ć픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹D픅헍⺜ရ鞓Ⱛ껹ŬĨ
hp€ˆ˜ ¨°¸
ÀĉӢ婍勈ੜ˧ꭊသ
=彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟彟ఀȀḀ؀一竡癥̀Āᶬ 
8@
偟䑉䡟䥌䭎SӢAᵤȴ>ȳ
_Toc377387273>ȭ
_Toc377387272>ȧ
_Toc377387271>ȡ
_Toc377387270>ț
_Toc377387269>ȕ
_Toc377387268>ȏ
_Toc377387267>ȉ
_Toc377387266>ȃ
_Toc377387265>ǽ
_Toc377387264>Ƿ
_Toc377387263>DZ
_Toc377387262>ǫ
_Toc377387261>ǥ
_Toc377387260>ǟ
_Toc377387259>Ǚ
_Toc377387258>Ǔ
_Toc377387257>Ǎ
_Toc377387256>LJ
_Toc377387255>ǁ
_Toc377387254>ƻ
_Toc377387253>Ƶ
_Toc377387252>Ư
_Toc377387251>Ʃ
_Toc377387250>ƣ
_Toc377387249>Ɲ
_Toc377387248>Ɨ
_Toc377387247>Ƒ
_Toc377387246>Ƌ
_Toc377387245>ƅ
_Toc377387244>ſ
_Toc377387243>Ź
_Toc377387242>ų
_Toc377387241>ŭ
_Toc377387240>ŧ
_Toc377387239>š
_Toc377387238>ś
_Toc377387237>ŕ
_Toc377387236>ŏ
_Toc377387235>ʼn
_Toc377387234>Ń
_Toc377387233>Ľ
_Toc377387232>ķ
_Toc377387231>ı
_Toc377387230>ī
_Toc377387229>ĥ
_Toc377387228>ğ
_Toc377387227>ę
_Toc377387226>ē
_Toc377387225>č
_Toc377387224>ć
_Toc377387223>ā
_Toc377387222>û
_Toc377387221>õ
_Toc377387220>ï
_Toc377387219>é
_Toc377387218>ã
_Toc377387217>Ý
_Toc377387216>×
_Toc377387215>Ñ
_Toc377387214>Ë
_Toc377387213>Å
_Toc377387212>¿
_Toc377387211>¹
_Toc377387210>³
_Toc377387209>­
_Toc377387208>§
_Toc377387207>¡
_Toc377387206>›
_Toc377387205>•
_Toc377387204>
_Toc377387203>‰
_Toc377387202>ƒ
_Toc377387201>}
_Toc377387200=w
_Toc377387199=q
_Toc377387198=k
_Toc377387197=e
_Toc377387196=_
_Toc377387195=Y
_Toc377387194=S
_Toc377387193=M
_Toc377387192=G
_Toc377387191=A
_Toc377387190=;
_Toc377387189=5
_Toc377387188=/
_Toc377387187=)
_Toc377387186=#
_Toc377387185=
_Toc377387184=
_Toc377387183=
_Toc377387182=
_Toc377387181=
_Toc377387180
	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰Š‹ŒŽ‘’“”•–—˜™š›œžŸ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬­®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂ㥹ĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıIJijĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňʼnŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬŭŮůŰűŲųŴŵŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃDŽDždžLJLjljNJNjnjǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰDZDzdzǴǵǶǷǸǹǺǻǼǽǾǿȀȁȂȃȄȅȆȇȈȉȊȋȌȍȎȏȐȑȒȓȔȕȖȗȘșȚțȜȝȞȟȠȡȢȣȤȥȦȧȨȩȪȫȬȭȮȯȰȱȲȳȴȵȶȷȸȹȺȻȼȽȾȿɀɁɂɃɄɅɆɇɈɉɊɋɌɍɎɏɐɑɒɓɔɕɖɗɘəɚɛɜɝɞɟɠɡɢɣɤɥɦɧɨɩɪɫɬɭɮɯɰɱɲɳɴɵɶɷɸɹɺɻɼɽɾɿʀʁʂʃʄʅʆʇʈʉʊʋʌʍʎʏʐʑʒʓʔʕʖʗʘʙʚʛʜʝʞʟʠʡʢʣʤʥʦʧʨʩʪʫʬʭʮʯʰʱʲʳʴʵʶʷʸʹʺʻʼʽʾʿˀˁ˂˃˄˅ˆˇˈˉˊˋˌˍˎˏːˑ˒˓˔˕˖˗˘˙˚˛˜˝˞˟ˠˡˢˣˤ˥˦˧˨˩˪˫ˬ˭ˮ˯˰˱˲˳˴˵˶˷˸˹˺˻˼˽˾˿̴̵̶̷̸̡̢̧̨̛̖̗̘̙̜̝̞̟̠̣̤̥̦̩̪̫̬̭̮̯̰̱̲̳̹̺̻̼͇͈͉͍͎̀́̂̃̄̅̆̇̈̉̊̋̌̍̎̏̐̑̒̓̔̽̾̿̀́͂̓̈́͆͊͋͌̕̚ͅ͏͓͔͕͖͙͚͐͑͒͗͛ͣͤͥͦͧͨͩͪͫͬͭͮͯ͘͜͟͢͝͞͠͡ͰͱͲͳʹ͵Ͷͷ͸͹ͺͻͼͽ;Ϳ΀΁΂΃΄΅Ά·ΈΉΊ΋Ό΍ΎΏΐΑΒΓΔΕΖΗΘΙΚΛΜΝΞΟΠΡ΢ΣΤΥΦΧΨΩΪΫάέήίΰαβγδεζηθικλμνξοπρςστυφχψωϊϋόύώϏϐϑϒϓϔϕϖϗϘϙϚϛϜϝϞϟϠϡϢϣϤϥϦϧϨϩϪϫϬϭϮϯϰϱϲϳϴϵ϶ϷϸϹϺϻϼϽϾϿЀЁЂЃЄЅІЇЈЉЊЋЌЍЎЏАБВГДЕЖЗИЙКЛМНОПРСТУФХЦЧШЩЪЫЬЭЮЯабвгдежзийклмнопрстуфхцчшщъыьэюяѐёђѓєѕіїјљњћќѝўџѠѡѢѣѤѥѦѧѨѩѪѫѬѭѮѯѰѱѲѳѴѵѶѷѸѹѺѻѼѽѾѿҀҁ҂҃҄҅҆҇҈҉ҊҋҌҍҎҏҐґҒғҔҕҖҗҘҙҚқҜҝҞҟҠҡҢңҤҥҦҧҨҩҪҫҬҭҮүҰұҲҳҴҵҶҷҸҹҺһҼҽҾҿӀӁӂӃӄӅӆӇӈӉӊӋӌӍӎӏӐӑӒӓӔӕӖӗӘәӚӛӜӝӞӟӠӡӢӣӤӥӦӧӨөӪӫӬӭӮӯӰӱӲӳӴӵӶӷӸӹӺӻӼӽӾӿԀԁԂԃԄԅԆԇԈԉԊԋԌԍԎԏԐԑԒԓԔԕԖԗԘԙԚԛԜԝԞԟԠԡԢԣԤԥԦԧԨԩԪԫԬԭԮԯ԰ԱԲԳԴԵԶԷԸԹԺԻԼԽԾԿՀՁՂՃՄՅՆՇՈՉՊՋՌՍՎՏՐՑՒՓՔՕՖ՗՘ՙ՚՛՜՝՞՟ՠաբգդեզէըթժիլխծկհձղճմյնշոչպջռսվտրցւփքօֆևֈ։֊֋֌֍֎֏֐ְֱֲֳִֵֶַָֹֺֻּֽ֑֖֛֢֣֤֥֦֧֪֚֭֮֒֓֔֕֗֘֙֜֝֞֟֠֡֨֩֫֬֯־ֿ׀ׁׂ׃ׅׄ׆ׇ׈׉׊׋׌׍׎׏אבגדהוזחטיךכלםמןנסעףפץצקרשת׫׬׭׮ׯװױײ׳״׵׶׷׸׹׺׻׼׽׾׿؀؁؂؃؄؅؆؇؈؉؊؋،؍؎؏ؘؙؚؐؑؒؓؔؕؖؗ؛؜؝؞؟ؠءآأؤإئابةتثجحخدذرزسشصضطظعغػؼؽؾؿـفقكلمنهوىيًٌٍَُِّْٕٖٜٟٓٔٗ٘ٙٚٛٝٞ٠١٢٣٤٥٦٧٨٩٪٫٬٭ٮٯٰٱٲٳٴٵٶٷٸٹٺٻټٽپٿڀځڂڃڄڅچڇڈډڊڋڌڍڎڏڐڑڒړڔڕږڗژڙښڛڜڝڞڟڠڡڢڣڤڥڦڧڨکڪګڬڭڮگڰڱڲڳڴڵڶڷڸڹںڻڼڽھڿۀہۂۃۄۅۆۇۈۉۊۋیۍێۏېۑےۓ۔ەۖۗۘۙۚۛۜ۝۞ۣ۟۠ۡۢۤۥۦۧۨ۩۪ۭ۫۬ۮۯ۰۱۲۳۴۵۶۷۸۹ۺۻۼ۽۾ۿ܀܁܂܃܄܅܆܇܈܉܊܋܌܍܎܏ܐܑܒܓܔܕܖܗܘܙܚܛܜܝܞܟܠܡܢܣܤܥܦܧܨܩܪܫܬܭܮܯܱܴܷܸܹܻܼܾ݂݄݆݈ܰܲܳܵܶܺܽܿ݀݁݃݅݇݉݊݋݌ݍݎݏݐݑݒݓݔݕݖݗݘݙݚݛݜݝݞݟݠݡݢݣݤݥݦݧݨݩ￾￿ݫݬݭݮݯݰݱݲݳݴݵݶݷݸݹݺݻݼݽݾݿހށނރބޅކއވމފދތލގޏސޑޒޓޔޕޖޗޘޙޚޛޜޝޞޟޠޡޢޣޤޥަާިީުޫެޭޮޯްޱ޲޳޴޵޶޷￾￿޹޺޻޼޽޾޿߀߁߂߃߄߅߆߇߈߉ߊߋߌߍߎߏߐߑߒߓߔߕߖߗߘߙߚߛߜߝߞߟߠߡߢߣߤߥߦߧߨߩߪ߲߫߬߭߮߯߰߱߳ߴߵ߶߷߸߹ߺ߻߼߽߾߿ࠀࠁࠂࠃࠄࠅࠆࠇࠈࠉࠊࠋࠌࠍࠎࠏࠐࠑࠒࠓࠔࠕࠖࠗ࠘࠙ࠚࠛࠜࠝࠞࠟࠠࠡࠢࠣࠤࠥࠦࠧࠨࠩࠪࠫࠬ࠭࠮࠯࠰࠱࠲࠳࠴࠵࠶࠷࠸࠹￾￿࠻࠼࠽࠾࠿ࡀࡁ￾￿ࡃࡄࡅࡆࡇࡈࡉࡊࡋࡌࡍࡎࡏࡐࡑ￾￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿ࡤࡥ￾￿￾￿ࡨ￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀埀户ᇩǏࡧ̀Data
Ă￿￿￿￿￿￿ݪ骟1Table
￿￿￿￿޸˥
WordDocumentĂ
￿￿퉮SummaryInformation(Ă￿￿￿￿￿￿࠺ကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿ࡂἘMsoDataStore
￿￿￿￿슀戠ᇩǏ痀戲ᇩǏKLÛVÆÁÜÄÍÄ4AÒØÞHÊLFÀ5Ð==2ā￿￿￿￿슀戠ᇩǏ痀戲ᇩǏItem
Ă￿￿	￿￿ØProperties￿￿￿￿￿￿ŕ
CompObjĂ￿￿
{￿￿￿￿￿￿
￾￿	￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿戼区畯捲獥匠汥捥整卤祴敬∽䅜䅐堮䱓•瑓汹乥浡㵥䄢䅐•浸湬㩳㵢栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹砠汭獮∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧景楦散潄畣敭瑮㈯〰⼶楢汢潩牧灡票㸢⼼㩢潓牵散㹳㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥渢≯㸿਍搼㩳慤慴瑳牯䥥整獤椺整䥭㵄笢䄹㕄䕂㠲㈭ㄴⵆ㜴㙂㠭䌰ⵂ䘸㜸㡁ㅂ〶䘷≽砠汭獮携㵳栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰振獵潴塭汭㸢搼㩳捳敨慭敒獦㰾獤猺档浥剡晥搠㩳牵㵩栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹㸯⼼獤猺档浥剡晥㹳⼼獤携瑡獡潴敲瑉浥>
￾ਃ￿￿आÀ䘀)潄畫敭瑮愠汰歩捡⁥楍牣獯景⁴潗摲㤠ⴷ〲㌰਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q