Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Příloha

1
2

Stanovisko vlády
k návrhu poslanců Heleny Langšádlové, Marka Bendy, Jana Chvojky, Jana Bartoška, Daniela Korteho, Marka Ženíška, Jiřího Skalického, Michala Kučery, Herberta Pavery, Markéty Adamové, Zdeňka Bezecného, Niny Novákové, Gabriely Peckové a Jana Farského na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 107)

Vláda na své schůzi dne 19. února 2014 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala k němu toto stanovisko. 
1. Vláda v obecné rovině podporuje záměr předkladatelů poslaneckého návrhu zákona přispět k řešení závažných problémů, které v České republice dlouhodobě provázejí oblast vymáhání pohledávek a exekucí. V souvislosti s předloženým návrhem zákona, s nímž bezprostředně souvisí též poslanecký návrh obsažený v souběžně předloženém sněmovním tisku č. 106, však vláda upozorňuje, že tyto poslanecké návrhy řeší pouze malou část problémů, jež s exekucemi a jejich uplatňováním v praxi souvisejí. Některé z těchto problémů přitom mohou pramenit i z úpravy obsažené v novém občanském zákoníku, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014.

2. Mají-li být problémy v oblasti vymáhání pohledávek a exekučního řízení důsledně vyřešeny, nelze se spokojit toliko s dílčími změnami právní úpravy, nýbrž je nutné vypracovat komplexní právní úpravu, která bude vycházet z výsledků široké odborné i politické diskuze a která zohlední závěry, jež vyplynou z provedeného hodnocení dopadů související právní regulace, včetně dopadů nového občanského zákoníku. Pouze tak lze docílit právní úpravy, která bude z dlouhodobého hlediska stabilní, přiměřená a přitom plně funkční, a vypracování takové právní úpravy by mělo podle názoru vlády vzejít z vládního návrhu zákona.

3. V souladu s koaliční smlouvou a se svým programovým prohlášením se vláda zavazuje neprodleně podrobit oblast právní úpravy vymáhání pohledávek zevrubné analýze, která na základě zpracovaného hodnocení dopadů regulace povede k předložení komplexního vládního návrhu změn předmětné právní úpravy. V ní by měly být řešeny nejenom otázky exekucí na majetek dlužníkova manžela či otázky nákladů vymáhání pohledávek a exekučního řízení, jichž se týkají nyní předložené poslanecké návrhy zákonů – sněmovní tisky č. 106 a 107, ale například i takové otázky, jako je důsledné uplatnění principu teritoriality v exekučním řízení, anebo relevantní otázky občanského práva hmotného. Předmětné změny by měly být připraveny tak, aby odpovídající vládní návrh zákona mohl být předložen v termínu do poloviny roku 2014.
4. Návrh zákona dále vykazuje nedostatky legislativně technického charakteru, například:
· výčet zákonů uvedený v  části první článku I úvodní větě je neúplný a nepřesný,

· text části první článku I novelizačních bodů 2 a 3 neodpovídá ustáleným legislativně technickým požadavkům na text bodů novely při nahrazení nebo doplnění ustanovení právního předpisu, rovněž text části druhé článku III neodpovídá již zmíněným legislativně technickým požadavkům (vzhledem k tomu, že v části druhé je navržena pouze jedna změna právního předpisu, měla být namísto úvodní věty článku III a bodu 1 téhož článku přímo vyjádřena změna právního předpisu), 
· návrh vykazuje i formulační nedostatky [například v části první článku I bodě 1 (rozpor mezi první a druhou větou § 144) a dále v textu části třetí].