Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN9LC9770Q najdete zde
3
Stanovisko vlády
k návrhu poslanců Jiřího Dolejše, Miloslavy Vostré, Josefa Vondráška,
René Čípa, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika a Alexandra Černého na vydání zákona o majetkovém přiznání a o změně zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o majetkovém přiznání)
(sněmovní tisk č. 235)
Vláda na své schůzi dne 14. července 2014 projednala a posoudila návrh zákona o majetkovém přiznání a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o majetkovém přiznání), a zaujala k tomuto návrhu neutrální stanovisko.
1. Vláda si je vědoma potřeby řešit problém daňových úniků a přijmout opatření k jejich zamezení, nicméně se nedomnívá, že předložený návrh zákona je schopen danému cíli dostát. Není obtížné si představit způsoby, jimiž se budou povinné osoby vyhýbat stanoveným povinnostem s cílem zákon obejít. Návrh zákona navíc trpí mnoha koncepčními, systémovými, právními i legislativně technickými nedostatky, které by při aplikaci zákona v praxi mohly způsobit řadu výkladových problémů, resp. činí zákon prakticky neaplikovatelným.
2. Návrh nepočítá s využitím stávajících systémů, z nichž je možné již dnes získat potřebné informace, např. katastr nemovitostí, registr silničních vozidel, letecký rejstřík, plavební rejstřík, a ukládá vybraným, tzv. povinným osobám duplicitně povinnosti již stanovené jinými právními předpisy, resp. po nich žádá informace již poskytnuté na základě jiných předpisů. Toto je markantní zejména u povinných právnických osob. Návrh tak nepřiměřeně zvyšuje jak administrativní, tak finanční zátěž povinných osob.
3. V návrhu zákona není vhodným způsobem vyřešen vztah navrhované právní úpravy k daňovému řádu jako obecnému předpisu upravujícímu správu daní. Daňový řád jako zákon upravující postup ke správnému zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady má být použit subsidiárně. Navrhovaný zákon ovšem neupravuje žádnou daň ani jiné povinné peněžité plnění, nýbrž speciální kontrolní postup, který může v některých případech vyústit ve vyměření daně z příjmů.
4. Předložený návrh také neřeší vztah mezi postupem jím navrhovaným a standardním postupem správce daně, pokud zjistí v rámci vyhledávací činnosti podle § 78 daňového řádu majetek, který neodpovídá příjmům daňového subjektu. Při absenci řešení vztahu mezi uvedenými postupy správce daně by tak mohlo v daném případě dojít k dvojímu zdanění.
5. Daň se sazbou 100 % lze jen stěží považovat za daň, jde ve skutečnosti o zvláštní formu trestu propadnutí majetku, která by mohla být nakonec i přísnější než samotný trest propadnutí majetku, jak jej zná trestní právo, neboť povinné osobě není majetek zabaven, nýbrž musí uhradit částku, která může být i vyšší než částka obdržená z jeho zpeněžení.
6. Vláda považuje za nutné výslovně poukázat i na nevhodně formulované sankční ustanovení, které je v rozporu s obvyklou legislativní praxí při tvorbě ustanovení upravujících správní trestání. Podle § 2 návrhu zákona je povinnou osobou jak osoba fyzická, tak i osoba právnická, přičemž odpovědnost za přestupek, která je v § 8 upravována, se týká pouze osob fyzických. Naopak odkaz na zákon o přestupcích v odstavci 2, stejně jako výčet okolností, ke kterým by mělo být při určování výše pokuty přihlíženo ve druhé větě odstavce 3, jsou nadbytečné.
Zavedení trestněsprávní odpovědnosti je v případech uvedených v odstavci 1 nevhodné, neboť problematika porušení povinností v daňových otázkách je řešena specifickými nástroji daňového řádu, došlo by tak ke kolizi s touto obecnou normou. Skutková podstata správního deliktu spočívající v nepodání úplného daňového přiznání se v českém právním řádu dosud nevyskytuje a daná situace je řešena sankcemi upravenými daňovým řádem v rámci doměřovacího řízení. V takovém případě by se jednalo o nepřípustný dvojí postih téhož protiprávního jednání a nežádoucí odlišný režim postihu tohoto jednání u jednotlivých druhů daní.
7. Návrh rovněž trpí věcnými, právními i legislativně technickými nedostatky, mezi něž lze řadit zejména terminologickou nejednotnost, nesprávné vymezení pojmů a nevhodné a ve výsledku matoucí použití již zavedených pojmů.
8. Na závěr svého stanoviska vláda uvádí, že se ve svém programovém prohlášení zavázala podniknout nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijmout přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech.