Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Obsah

Ministerstvo financí

č.j. MF- 45 931/2014/11
B.

Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu  ČR na rok 2015

Obsah

1Obsah


3Úvod


41. Východiska pro sestavení státního rozpočtu na rok 2015


41.1. Východiska


41.2. Střednědobý výdajový rámec na rok 2015


62. Očekávané plnění státního rozpočtu v roce 2014


7Základní charakteristiky státního rozpočtu na rok 2015


73. Souhrnné údaje o příjmech, výdajích a saldu


104. Detailní pohled na příjmy


104.1. Daňové příjmy


104.1.1. Vývoj daňové kvóty


124.1.2. Daň z přidané hodnoty


134.1.3. Spotřební daně


134.1.4. Daň z příjmů právnických osob


144.1.5. Daň z příjmů fyzických osob


144.1.6. Majetkové daně


144.1.7. Odvod z elektřiny ze slunečního záření


144.1.8. Ostatní daně a poplatky


154.2. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti


164.3. Ostatní příjmy


174.3.1. Nedaňové příjmy


184.3.2. Kapitálové příjmy


194.3.3. Přijaté transfery


204.4. Příjmy kapitoly Operace státních finančních aktiv


225. Detailní pohled na výdaje


225.1. Mandatorní výdaje


245.2. Kapitálové výdaje


265.3. Vybrané běžné výdaje


325.4. Výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti


355.5. Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci


425.6. Odvod vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU


435.7. Společná zemědělská politika – vazba na státní rozpočet


445.8. Financování společných programů EU a ČR ze státního rozpočtu a projektů FM vč. platů a ostatních plateb za provedenou práci


465.8.1. Programové období 2007 - 2013


535.8.2. Programové období 2014 – 2020


555.8.3. Komunitární a jiné programy EU


555.8.4. Finanční mechanismy EHP/Norsko a Program švýcarsko-české spolupráce


565.8.5. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci za oblast čerpání prostředků z rozpočtu EU a FM


595.8.6. Výdaje na financování programů


605.8.7. Výdaje na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům


625.8.8. Státní záruky


655.8.9. Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací


665.8.10. Výdaje vybraných kapitol


665.8.10.1. Státní dluh


675.8.10.2. Operace státních finančních aktiv


685.8.10.3. Všeobecná pokladní správa


705.8.11. Výdaje na víceleté významné veřejné zakázky a na koncesní smlouvy


71Přílohy


Úvod

Návrh státního rozpočtu na rok 2015 vychází z přijaté vládní politiky, která je obsahem Programového prohlášení vlády.
Pro rok 2015 jsou v rámci státního rozpočtu vytvořeny základní předpoklady pro naplnění hlavních politických a ekonomických priorit, ke kterým zejména patří: 
· rozšíření výstavby a obnova dopravní infrastruktury, modernizace průmyslu, snižování energetické náročnosti vyráběných produktů a podpora vývozu zboží a služeb,
· zabezpečení funkcí sociálního systému a jednotlivých sociálních služeb, řešení fungování trhu práce a tvorba nových pracovních míst, 

· zefektivnění činnosti státní správy a zabezpečení podmínek pro její fungování,

· vytvoření účinnějších řídících a kontrolních systémů hospodaření k zajištění odstranění všech forem nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky a posílení činnosti proti všem formám korupce a hospodářské kriminalitě,

· účelnější využívání evropských fondů,  
· zkvalitnění a zvýšení dostupnosti veřejných služeb v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního systému, dopravy a bezpečnosti, 
· efektivnější využívání informačních a komunikačních technologií a podpora internetové ekonomiky,

· zajištění kapacit pro předškolní, školní i další vzdělávání, zabezpečení změny systému financování regionálního školství a podpora technických učebních oborů,

· zefektivnění systému financování vědy, kultury, sportu a podpora rozvoje občanské společnosti a její činnosti, 

· podpora strukturálně vyváženého rozvoje zemědělství a potravinářství,
· personální stabilizace a optimalizace rozvoje technické základny vojenských 
a bezpečnostních sborů, hasičského záchranného sboru a dalších složek integrovaného záchranného systému, 
· zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů,
· dodržení Maastrichtských ekonomických kritérií a vytvoření předpokladů pro splnění podmínek pro přijetí eura.

1. Východiska pro sestavení státního rozpočtu na rok 2015
1.1. Východiska
· Programové prohlášení vlády České republiky;
· výdajové rámce na rok 2015 a 2016 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 409/2014;
· střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2015 a 2016 schválený usnesením vlády č. 729/2013 a předložený PSP ČR na vědomí; 

· návrhy příjmů a výdajů rozpočtových kapitol schválené usnesením vlády č. 769 ze dne 22. září 2014; 
· návrh státního rozpočtu na rok 2015 zabezpečuje, aby podíl deficitu vládního sektoru na HDP nepřekročil referenční hranici 3 %;
· predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2017 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2014);
Tabulka č. 1 Predikce základních makroekonomických indikátorů


          Pozn.: Údaje za zaměstnanost a za míru nezaměstnanosti jsou převzata  z Výběrového šetření pracovních sil.
         Zdroj: MF ČR: Makroekonomická predikce ČR, červenec 2014.
1.2. Střednědobý výdajový rámec na rok 2015
Usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 409 ze dne 19. září 2014 byl  stanoven  střednědobý výdajový rámec na rok 2015 ve výši 1 169 mld. Kč. 
Podle rozpočtových pravidel byla provedena aktualizace střednědobého výdajového rámce centrální vlády na rok 2015 z důvodu zvýšení výdajů, které budou kryty příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.
Tabulka č. 2 Změny ve schváleném střednědobém výdajovém rámci na rok 2015 v mld. Kč

Střednědobý výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů na rok 2015 a upravený podle rozpočtových pravidel, ze kterého se vycházelo při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2015, byl dodržen. Maximálně možná výše, do které bylo možné rozpočtovat prostředky státního rozpočtu a státních fondů ve výdajích, nebyla využita.

2. Očekávané plnění státního rozpočtu v roce 2014
Pro rok 2014 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila státní rozpočet s deficitem 112 mld. Kč. 

Předpokládané plnění státního rozpočtu v roce 2014 vychází z poznatků o dosavadním průběhu hospodaření státu a z aktuálních informací o vývoji relevantních proměnných, které budou do konce roku 2014 ovlivňovat jak příjmovou, tak výdajovou stranu rozpočtu.

K nejzásadnějším faktorům, které ovlivňují očekávanou skutečnost roku 2014 a které budou blíže upřesňovány v průběhu dalšího období, patří:

· plnění daňových příjmů státního rozpočtu, 

· plnění příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 

· naplnění rozpočtovaných příjmů v roce 2014 z rozpočtu Evropské unie za programové období 2007 až 2013 a použití prostředků na předfinancování programů,
· použití nároků z nespotřebovaných výdajů. 
Po zohlednění všech podstatných faktorů a dostupných informací lze očekávat (ovšem s ohledem na to, že se jedná o odhad, který je vždy zatížen určitou mírou nejistoty), že deficit státního rozpočtu za rok 2014 bude v rozmezí 80 - 90 mld. Kč. 

Základní charakteristiky státního rozpočtu na rok 2015
3. Souhrnné údaje o příjmech, výdajích a saldu 

Základní charakteristiky státního rozpočtu na rok 2015 lze vyjádřit takto:

· příjmy státního rozpočtu v roce 2015 dosáhnou výše 1 118,5 mld. Kč, což je o 19,2 mld. Kč více oproti schválenému rozpočtu na rok 2014,
· výdaje státního rozpočtu v roce 2015 dosáhnou 1 218,5 mld. Kč, meziročně se zvýší 7,2 mld. Kč,
· saldo státního rozpočtu v roce 2015 dosáhne -100 mld. Kč, což představuje pokles  o 12 mld. Kč ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2014.
Tabulka č. 3 Základní ukazatele státního rozpočtu  v letech 2011 až 2015 (v mld. Kč)

Graf č. 1 Vývoj deficitu státního rozpočtu v letech 1998 až 2015 (v mld. Kč)

Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč)

Tabulka č. 5 Odvětvové členění výdajů (v mld. Kč)


4. Detailní pohled na příjmy 
Ve státním rozpočtu na rok 2015 by celkové rozpočtové příjmy měly dosáhnout objemu 1 118,5 mld. Kč. Při meziročním srovnání celkových příjmů státního rozpočtu očištěných o vliv příjmů z rozpočtu EU a FM dochází k nárůstu příjmů o 30,5 mld. Kč. Současně je pro rok 2015 uvažováno se zapojením příjmů z privatizačního účtu ve výši 16,5 mld. Kč na kompenzaci deficitu důchodového systému.
Tabulka č. 6 Příjmy státního rozpočtu (v mld. Kč)

Graf č. 2 Struktura příjmů státního rozpočtu (v mld.Kč)

4.1. Daňové příjmy

4.1.1. Vývoj daňové kvóty

Jednoduchá daňová kvóta zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, které se jako daně skutečně označují. Naproti tomu složená daňová kvóta zahrnuje kromě výše zmíněných daňových příjmů i příjmy z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti i příjmy z povinného pojistného na zdravotní pojištění. Tato kvóta je komplexnějším ukazatelem daňového zatížení.

Pro všechny metodiky výpočtů daňových kvót je společné, že jmenovatelem vždy zůstává hodnota nominálního HDP a liší se tedy pouze hodnoty v čitateli podle toho, co jednotlivé metodiky definují jako daňové příjmy. Daňové příjmy v čitateli mohou být na hotovostním nebo na akruálním principu. Akruální princip je založen na tom, že příjmy jsou evidovány v době, kdy nastaly ekonomické skutečnosti, které zavdaly příčinu zdanění, a nikoli v okamžiku, kdy jsou peníze přijaty na účet.

Národní metodika dle rozpočtové skladby je založena na hotovostním základě, stejně jako státní rozpočet a vychází z rozpočtové skladby daňových příjmů platných v ČR.

Tabulka č. 7 Vývoj daňové kvóty dle rozpočtové skladby v ČR (v %)

Odhad daňových příjmů na rok 2015 vychází z aktuálních daňových inkas a predikovaných dat, která byla vypracována na základě makroekonomické predikce Ministerstva financí z července 2014. 
Tabulka č. 8 Daňové příjmy (v mld. Kč)


4.1.2. Daň z přidané hodnoty 
V roce 2015 je předpokládané inkaso DPH na úrovni 229,3 mld. Kč. Meziročně tak dojde k nárůstu inkasa o cca 1,9 %, tj. 4,2 mld. Kč v porovnání s očekávanou skutečností (oproti schválenému rozpočtu 2014 o 10,6 mld. Kč). Inkaso daně v roce 2015 bude ovlivněno především plánovaným zavedením druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %. Druhá snížená sazba bude aplikována pouze na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou stravu. Dopad zavedení druhé snížené sazby v roce 2015 je predikován na -2,4 mld. Kč. Od roku 2015 budou tedy v platnosti tři sazby DPH, tj.  21 %, 15 % a 10 %.

4.1.3. Spotřební daně
V roce 2015 se plně promítne znovuzavedení vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu (tzv. zelená nafta). Dopad tohoto opatření je předpokládán na úrovni -1,2 mld. Kč.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků bude v roce 2015 ovlivněno zvýšením sazeb z tabákových výrobků k 1. 12. 2014. Tato legislativní změna způsobí růst inkasa v roce 2015  o 2,9 mld. Kč. Tento kladný dopad na inkaso roku 2015 bude však zmírněn předzásobením spojeným se změnou sazby s plánovanou účinností od prosince 2014. Návrh novely zákona č. 353/2003, o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje ustanovení regulující předzásobení se tabákovými nálepkami. Novela předpokládá stanovení pevné lhůty doprodeje tabákových výrobků se starou sazbou daně. Očekává se, že bude i po uzákonění regulace předzásobení existovat alespoň mírná úroveň předzásobení, adekvátní tříměsíční lhůtě doprodeje. Na toto období se pravděpodobně výrobci a prodejci tabákových výrobků předzásobí tabákovými nálepkami „O“, které se budou prodávat po celé období doprodeje. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že se v prvních třech měsících účinnosti nové sazby daně bude odebírat velmi malé množství tabákových nálepek s novou sazbou a část inkasa spotřební daně z tabákových výrobků roku 2015 tak bude přesunuta do roku 2014. Na základě historických zkušeností se promítne vliv předzásobení především zvýšeným inkasem v prvním měsíci účinnosti nové sazby spotřební daně, což v tomto případě odpovídá prosinci roku 2014. Z tohoto důvodu také nelze předpokládat zvýšené inkaso na začátku roku 2015, jak tomu bývalo v posledních letech při změnách sazby k 1. lednu. 

4.1.4. Daň z příjmů právnických osob
V návrhu na rok 2015 je obsažena úprava zdanění investičních fondů. Dopad legislativních úprav zdanění investičních fondů je očekáván na úrovni 0,1 mld. Kč. Zohledněn je také dopad zákona o dětských skupinách na úrovni -0,1 mld. Kč. V roce 2015 předpokládáme inkaso DPPO ve výši 89 mld. Kč. Meziročně tak dojde k nárůstu inkasa o 3,5 %, tj. o 3 mld. Kč v porovnání s očekávanou skutečností (oproti schválenému rozpočtu 2014 o 6,6 mld. Kč). Návrh na rok 2015 neobsahuje předpoklad, že by došlo k účinnosti legislativy, která povolí některým subjektům nižší zálohy na daň z příjmů právnických osob.
Negativním rizikem pro výši inkasa DPPO v letech 2015 až 2017 je zavedení národních rezolučních fondů.  
4.1.5. Daň z příjmů fyzických osob
Návrh na rok 2015 je ovlivněn především plánovanými změnami, kterými jsou opětovné umožnění uplatnění slevy na poplatníka pro pracující důchodce, navýšení daňového zvýhodnění na dítě a omezení paušálních výdajů.

Daňové zvýhodnění pro rok 2015 na druhé dítě představuje 200 Kč měsíčně a na třetí a další dítě 300 Kč měsíčně. Dopad zvýšení slevy na dítě v roce 2015 činí -0,9 mld. Kč. 
Je navržena úprava zastropování výdajových paušálů (60 % a 80 %) s dopadem na veřejné rozpočty ve výši cca +0,2 mld. Kč.

V roce 2015 dojde také ke snížení předpokládaného inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vlivem rozhodnutí Ústavního soudu, který navrátil možnost uplatnění základní slevy pracujícím důchodcům za rok 2014. Části poplatníků bude pravděpodobně zpětně vyplacena základní sleva za rok 2014 formou ročního zúčtování daně u zaměstnavatele či na základě daňových přiznání za rok 2014 podaných právě v roce 2015.

4.1.6. Majetkové daně 
V roce 2015 se nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. 

4.1.7. Odvod z elektřiny ze slunečního záření
V roce 2015 nejsou plánovány žádné legislativní změny, které by měly bezprostřední vliv na inkaso odvodu z elektřiny ze slunečního záření.
4.1.8. Ostatní daně a poplatky

Ostatní daně a poplatky jsou rozpočtovány ve výši 3,7 mld. Kč. Jedná se zejména o příjmy z prodeje kolků ve výši 1,3 mld. Kč, odvody nahrazující zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností ve výši 0,6 mld. Kč a příjmy ze správních poplatků ve výši 1,3 mld. Kč. Součástí těchto příjmů jsou i poplatky na činnost správních úřadů (podseskupení položek rozpočtové skladby 137). Jedná se o poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu podle novely energetického zákona (0,2 mld. Kč) a dále poplatky Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost za žádost o vydání povolení a udržovací poplatek podle atomového zákona (celkem 0,2 mld. Kč). 

Poplatky za znečišťování životního prostředí rozpočtované ve výši 1,5 mld. Kč se týkají zejména odvodů od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet (viz příjmy kapitoly Operace státních finančních aktiv).

Dále se rozpočtují příjmy z odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 0,2 mld. Kč. 
4.2. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Návrh vychází z aktualizace schváleného výhledu příjmů z pojistného na rok 2015 s využitím predikce makroekonomických ukazatelů z července 2014, zejména předpokládaného zvýšení dynamiky růstu objemu mezd a platů pro roky 2014 (2,8 %) a 2015 (3,8 %). Aktualizace se dále týká snížení dopadu důchodového spoření na státní rozpočet podle výsledků jeho fungování a počtu účastníků v roce 2013 a 2014, a také návratu k sazbám a vyměřovacím základům pojistného platným v roce 2014 v důsledku opuštění záměru zavést některé prvky jednoho inkasního místa již od 1. 1. 2015.  Maximální roční základ pro odvod pojistného zůstává na úrovni ročního 48 násobku průměrné měsíční mzdy. S ohledem na zachovanou diverzifikaci správy pojistného na Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí - GŘC, Ministerstvo spravedlnosti - Vězeňská služba a Generální inspekci bezpečnostních sborů, jsou příjmy z pojistného rozpočtovány v těchto kapitolách státního rozpočtu. V odhadu příjmů z pojistného za zaměstnance vládního sektoru je zohledněn meziroční nárůst platů k diferencovanému řešení vnitřních problémů rozpočtových kapitol (včetně zvýšení platů ozbrojených složek) o 5 % a zvýšení platové základny soudců dle rozhodnutí Ústavního soudu na trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

  Za těchto podmínek je odhad celkových příjmů z pojistného ve výši 400,7 mld. Kč o 4,6 mld. Kč nad úrovní schváleného výhledu pro rok 2015, s  meziročním nárůstem proti očekávanému inkasu v roce 2014 o 17,6 mld. Kč (o 4,6 %). Z odhadu celkových příjmů z pojistného připadá na pojistné důchodového pojištění 356,4 mld. Kč, tj. 88,9 %.
Tabulka č. 9 Pojistné na sociální zabezpečení hrazené povinně (v mld. Kč)

Podíl příjmů z pojistného na celkových příjmech státního rozpočtu (bez příjmů z EU a FM) ve výši  38,9 %  je ve  srovnání s podílem rozpočtovaným v roce 2014 o 0,6 p. b.  vyšší.
Pokud se predikce příjmů z pojistného a výdajů na důchody v roce 2015 reálně naplní, přesáhnou výdaje na důchody a na správní výdaje důchodové služby odhadem o 43,5 mld. Kč příjmy z pojistného na důchodové pojištění. Po snížení salda o 7,2 % výnosu daně z přidané hodnoty podle § 36 rozpočtových pravidel se deficit důchodové pojištění obhospodařovaného ve státním rozpočtu snižuje na 27 mld. Kč. V případě rozhodnutí vlády o zapojení příjmů z privatizačního účtu ve prospěch kompenzace záporného salda důchodového pojištění ve státním rozpočtu v roce 2015 (v předpokládané výši 16,5 mld. Kč) by se deficit úměrně tomu snížil.   

4.3. Ostatní příjmy 
Přehled o ostatních příjmech státního rozpočtu (bez příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv)  je uveden v tabulce:

Tabulka č. 10 Vývoj ostatních příjmů (v mil. Kč)

Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery (bez kapitoly OSFA) jsou rozpočtovány pro rok 2015 ve výši 141 mld. Kč. Ve srovnání se státním rozpočtem na rok 2014 jsou o  11,2 mld. Kč nižší a současně dochází i ke změně struktury těchto příjmů. 

4.3.1. Nedaňové příjmy
Nedaňové příjmy tvoří především příjmy jednotlivých kapitol za služby, které poskytují veřejnosti, přijaté vratky dotací, pokuty a jiné sankční platby, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, přijaté splátky návratných finančních výpomocí a ostatní příjmy. 

Proti roku 2014 se předpokládá snížení celkového objemu těchto příjmů o 6,4 mld. Kč, tj. na částku  31,2 mld. Kč. Odhady jednotlivých položek vycházejí z  těchto předpokladů:

· celková výše  příjmů z vlastní činnosti se rozpočtuje ve výši 1,9 mld. Kč, tj. o 9,8 mld. Kč méně než v roce 2014. Pokles příjmů souvisí s mimořádným rozpočtovaným příjmem ve výši 10 mld. Kč z aukce  kmitočtů v kapitole  Český telekomunikační úřad v roce 2014;

· odvody organizací jsou rozpočtovány ve výši necelých 3,6 mld. Kč, tj. o 0,2 mld. Kč více než v roce 2014. Součástí rozpočtu je zejména odvod přebytku z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu a nebo nemoci z povolání (podle přechodných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb.  a v návaznosti na platné sazby tohoto pojistného) ve výši 1,7 mld. Kč. Dále rozpočet obsahuje odvod prostředků Státního úřadu pro kontrolu léčiv ve výši 1,7 mld. Kč a odvody příspěvkových organizací v působnosti Ministerstva kultury ve výši 0,16 mld. Kč;

· příjmy z úroků a realizace finančního majetku se rozpočtují ve výši 8,2 mld. Kč (v roce 2014 ve výši  7,5 mld. Kč). Tyto  příjmy se týkají zejména  kapitoly Státní dluh a jsou tvořené výhradně úrokovými příjmy. V roce 2014 byly rozpočtovány ve výši 7,4 mld. Kč, v roce 2015 se předpokládají příjmy ve výši 7,2 mld. Kč. Důvodem pokračování relativně vysokých příjmů kapitoly je především předpoklad, že bude nadále dosahováno vysokých prémií z emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, což je umožněno pokračováním vydávání emisí s vysokými kupóny při zachování předpokladu současných nízkých úrokových sazeb. Součástí těchto příjmů jsou i příjmy z dividend v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu (Česká energetická přenosová soustava - ČEPS, a.s.) ve výši 0,9 mld. Kč;      
· příjmy ze soudních poplatků (kapitola Ministerstvo spravedlnosti) se rozpočtují ve výši 1,2 mld. Kč, tj. o 0,1 mld. Kč méně než v roce 2014. V souvislosti s novelou zákona o soudních poplatcích se očekává snížení příjmů za zápisy společností do veřejného rejstříku prováděných notáři;
· příjmy ze sankčních plateb se odhadují ve výši 1 mld. Kč, tj.  v podstatě na úrovni roku 2014; 

· příjmy z dobrovolného pojistného na sociální zabezpečení (kapitola Ministerstvo práce a sociálních věcí) se očekávají ve výši 0,26 mld. Kč, tj. o 0,03 mld. Kč méně než v roce 2014; 

· ostatní příjmy (např. příjmy z pronájmu majetku, přijaté vratky transferů, ostatní nedaňové příjmy, příjmy z využívání výhradních práv k přírodním zdrojům) se rozpočtují ve výši  12,3 mld. Kč, tj. o  2 mld. Kč více než v roce 2014. Součástí těchto příjmů je i odvod prostředků ze státních podniků v působnosti Ministerstva zemědělství ve výši 8,7 mld. Kč a Ministerstva dopravy (0,1 mld. Kč) a dále předpokládané navýšení příjmů z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu (+0,5 mld. Kč);

· v návaznosti na splátkové kalendáře se rozpočtují příjmy ze splátek návratných finančních výpomocí ve výši 1 mld. Kč a příjmy ze zahraničních pohledávek ve výši 0,1 mld. Kč. Rozpočet zahrnuje i splátku návratné finanční výpomoci od Všeobecné zdravotní pojišťovny ve výši 0,5 mld. Kč (výpomoc poskytnuta v roce 2013 podle usnesení vlády č. 882/2013) a dále splátky od Ústeckého a Karlovarského kraje ve výši 0,12 mld. Kč (výpomoc poskytnuta v roce 2013 v souvislosti s řešením finanční opravy vyměřené Regionálnímu operačnímu programu Severozápad); 

· příjmy sdílené s Evropskou unií (jedná se o 25 % výnosu z cel, který podle práva Evropské unie zůstává ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem) se rozpočtují ve výši 1,55 mld. Kč., tj. o 0,05 mld. Kč více než v roce 2014. 

4.3.2. Kapitálové příjmy
Do této kategorie patří především příjmy z  prodeje dlouhodobého majetku. Rozpočtovaná částka  činí 4,5  mld. Kč (v roce 2014 ve výši 4,2 mld. Kč). V této částce jsou zahrnuty mj. příjmy z obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v kapitole Ministerstvo životního prostředí (2 mld. Kč). Pro rok 2015 jsou další kapitálové příjmy  rozpočtovány zejména v kapitolách Ministerstvo financí (0,4 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (0,6 mld. Kč),  Ministerstvo zemědělství (1,3 mld. Kč), Ministerstvo spravedlnosti (0,1 mld. Kč) a Ministerstvo zahraničních věcí (0,06 mld. Kč).
4.3.3. Přijaté transfery
Celková částka přijatých transferů se rozpočtuje ve výši 105,2 mld. Kč, což je                     o 5 mld. Kč méně než bylo v roce 2014. V této kategorii příjmů jsou rozpočtovány příjmy z rozpočtu Evropské unie, příjmy na financování projektů Finančních mechanismů EHP/Norska, Programu švýcarsko-české spolupráce a ostatní přijaté transfery. 

Příjmy z rozpočtu Evropské unie se rozpočtují ve výši  86,7 mld. Kč (v roce 2014 činil schválený rozpočet 98 mld. Kč). Pokles rozpočtovaných prostředků v roce 2015 navazuje mimo jiné na fakt, že čerpání prostředků v rámci operačních programů v programovém období 2007 - 2013 se dostává do závěrečné fáze a operační programy programového v období 2014 - 2020  jsou v přípravě. Příjmy na Společnou zemědělskou politiku se ve srovnání s rokem 2014 snížily o 0,4 mld. Kč. 
Stejně tak jako v minulých letech bylo při stanovení výše příjmů z rozpočtu Evropské unie dodrženo pravidlo rovnosti EU příjmů, které kryjí výdaje předfinancované ze státního rozpočtu. Navzdory této skutečnosti je nutno podotknout, že rozpočet příjmů z operačních programů období 2007 - 2013 bude v roce 2015 s největší pravděpodobností v plnění překročen z důvodu rychlejšího čerpání prostředků ke konci programového období 2007-2013.

Rozpočtovaná částka je tvořena několika typy příjmů, které jsou detailněji popsány v následujícím výčtu (dále viz tabulka č. 8 v tabulkové části rozpočtové dokumentace):

· příjmy ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na financování společných programů EU a ČR v rámci programového období 2007 - 2013 se předpokládají ve výši 50,8 mld. Kč,

· příjmy ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na financování společných programů EU a ČR v rámci programového období 2014 - 2020 se předpokládají ve výši  0,9 mld. Kč,

· příjmy na financování společných projektů EU a ČR prostřednictvím komunitárních programů a jiných programů EU za období 2007 - 2020 se rozpočtují ve výši 739,6 mil. Kč, 

· příjmy od EU na Společnou zemědělskou politiku budou ve státním rozpočtu na rok 2015 realizovány jak v rámci období finanční perspektivy vztahující se k rokům 2007 až 2013, tak za programového období 2014 - 2020. Celkové příjmy kapitoly Ministerstva zemědělství z rozpočtu EU týkající se Společné zemědělské politiky jsou rozpočtovány ve výši 34,3 mld. Kč, z toho 5,9 mld. Kč je určeno  na projekty Programu rozvoje venkova 2007 - 2013 a 4,3 mld. Kč v rámci Programu rozvoje venkova 2014+. Příjmy na přímé platby včetně jednotné platby za plochu, cukr a rajčata jsou rozpočtovány ve výši 23,6 mld. Kč  na programové období 2014 - 2020 stejně tak  jako tržní opatření (SOT) včetně opatření „včely“, jehož financování je plánováno  v roce 2015 ve výši 494,7 mil. Kč.
Příjmy z prostředků Finančních mechanismů EHP/Norsko a z prostředků Programu švýcarsko-české spolupráce se rozpočtují ve výši 1 035 mil. Kč (viz tabulka č. 7 v tabulkové části rozpočtové dokumentace). V roce 2014 činil rozpočet příjmů 993,9 mil. Kč. Zvýšení příjmů v roce 2015 je způsobeno pokračováním implementace FM EHP/Norsko 2009  - 2014. Navíc se v průběhu roku 2013 intenzivně rozběhla implementace projektů v Programu švýcarsko-české spolupráce, která bude dále pokračovat v letech 2014 až 2016.
V rámci ostatních přijatých transferů jsou zejména rozpočtovány:

· v kapitole Ministerstvo zemědělství příjmy ze Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši 0,9 mld. Kč, týkající se programů EU realizovaných touto kapitolou;
· v kapitole Všeobecná pokladní správa příjmy ve výši 16,5 mld. Kč z privatizačního účtu na kompenzaci deficitu důchodového systému (v roce 2014 částka 10,3 mld. Kč). Zdrojem těchto příjmů by měly být dividendy z akciových společností s účastí státu – ČEZ, a.s., MERO a.s. a ČEPRO a.s.).

4.4. Příjmy kapitoly Operace státních finančních aktiv

Na příjmových operacích kapitoly OSFA se značnou měrou podílejí transfery od nefinančních podniků a korporací ve výši 1 510 mil. Kč, v tom odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet ve výši 1 500 mil. Kč a příjmy z likvidace státních podniků ve výši 10 mil. Kč.

Významný podíl na příjmech kapitoly mají i příjmy z úroků a realizace finančního majetku v celkové výši 730 mil. Kč, z toho příjmy z  dividend v celkové výši 230 mil. Kč a čisté úrokové výnosy z finančního investování na Jaderném účtu v celkové výši 500 mil. Kč. 

Dále se na příjmových operacích kapitoly OSFA podílejí příjmy z prodeje majetkových účastí ve výši 966 mil. Kč na základě usnesení vlády č. 968/2009 z   20.7.2009, kterým byl vysloven souhlas s převodem prostředků z prodeje majetkových účastí, převzatých Ministerstvem financí v souvislosti s ukončením činnosti ČKA, do státních finančních aktiv. 

Ostatní příjmy této kapitoly, které tvoří vratky prostředků v předpokládané výši 16,5 mil. Kč, jsou doplněny o splátky půjček a ostatních pohledávek ve výši 8,5 mil. Kč.
5. Detailní pohled na výdaje
Tabulka č. 11 Výdaje státního rozpočtu  (v mld. Kč)

Graf č. 3 Struktura celkových výdajů státního rozpočtu (v mld. Kč)

5.1. Mandatorní výdaje

Výdajovou stránku státního rozpočtu lze hodnotit podle různých kritérií. Jedním z nich je kritérium zákonné předurčenosti výdajových položek, podle něhož lze odlišit výdaje mandatorní, které je vláda povinna uhradit, a výdaje ostatní (nemandatorní), v jejichž rámci může vláda pružně reagovat na měnící se podmínky fungování organizačních složek státu a na změny v jejich aktivitách. 

Graf č. 4 Vývoj základních ukazatelů státního rozpočtu (v mld. Kč)

Mandatorní výdaje jsou rozčleněny na výdaje ze zákona povinné a výdaje ostatní, které vyplývají z jiných právních norem, resp. ze smluvních závazků státu. Souhrnné údaje o těchto výdajích jsou uvedeny v následující tabulce (podrobné údaje jsou uvedeny v příloze č. 1 této zprávy).

Podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích státního rozpočtu   se očekává ve výši 58,5 %. V porovnání se schváleným rozpočtem roku 2014 dochází ke zvýšení tohoto podílu o 0,4 p.b.  
Tabulka č. 12 Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu (v mld. Kč)

Podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu na celkových příjmech státního rozpočtu   se očekává ve výši 63,8 %. V porovnání se schváleným rozpočtem roku 2014 dochází k poklesu tohoto podílu o 0,2 p.b.  
Graf č. 5 Vývoj podílu mandatorních výdajů na celkových výdajích v %

Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona jsou pro rok 2015 rozpočtovány ve výši 668,3 mld. Kč a tvoří 93,7 % celkových mandatorních výdajů. Zbývající část představují ostatní mandatorní výdaje, které plynou z jiných právních norem, případně smluvních závazků státu. V roce 2015 činí 45,1 mld. Kč (z toho 39 mld. Kč činí odvody a příspěvky do rozpočtu EU).
Tabulka č. 13 Mandatorní výdaje a jejich podíl na HDP 


5.2. Kapitálové výdaje 

 Kapitálové výdaje jsou pro rok 2015 rozpočtovány ve výši 75,6 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2014 dochází k nárůstu o 1,3 mld. Kč, tj. o 1,75 %. 

Graf č. 6 Vývoj kapitálových výdajů (v mld. Kč)


Pokles kapitálových výdajů v kapitole Ministerstvo dopravy je způsoben poklesem investičních transferů Státnímu fondu dopravní infrastruktury, protože tento fond má pro rok 2015 k dispozici vyšší disponibilní prostředky, které jsou akumulovány z minulých let. V roce 2014 bylo z minulých let převedeno cca 8,2 mld. Kč, zejména z důvodu nepřipravenosti projektů. Objem finančních prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury je pro rok 2015 dostačující. 

Výrazný nárůst v oblasti kapitálových výdajů u kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2015 souvisí s promítnutím metodické změny. Jedná se o Operační program Podnikání a inovace, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu prostředky na tento program v roce 2014 rozpočtovalo v rámci běžných výdajů a podle vývoje čerpání převádí příslušné prostředky rozpočtovým opatřením do kapitálových výdajů. Prostředky jsou určeny zejména malým a středním podnikatelům a dotace jsou vypláceny ex-post, tj. po skončení realizace.  

Při stanovení výše výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU a FM na rok 2015 se vycházelo z rozpočtové analýzy programů (projektů) spolufinancovaných z rozpočtu EU a FM provedené na základě níže uvedených hledisek:
· vývoj čerpání k 31. 7. 2014 a za předcházející léta, 

· předpokládaná výše čerpání k 31. 12. 2014, 

· stavy nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů k 31. 7. 2014,

· předpokládané stavy nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů k 1. 1. 2015,

· přezávazkování  celkových alokací operačních programů,

· porovnání předpokladů čerpání se skutečným plněním v předchozích letech,

· riziko přezávazkování a případného decommitmentu.

Ve skutečnosti kapitálových výdajů v letech 2011 až 2013 je obsaženo i zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let (v roce 2013 např. 34,1 mld. Kč). Obdobně lze předpokládat, že i v roce 2014 a 2015 budou v průběhu roku zapojovány nároky z nespotřebovaných výdajů. 

S ohledem na výše uvedené a ke skutečnosti, že rok 2015 je posledním rokem pro dočerpání prostředků v rámci programového období 2007 – 2013,  lze očekávat, že skutečné čerpání kapitálových výdajů v roce 2015 bude výrazně vyšší než schválený rozpočet na rok 2015.

5.3. Vybrané běžné výdaje 
Běžné výdaje státního rozpočtu zahrnují výdaje správců kapitol státního rozpočtu na provoz a plnění úkolů vlastního úřadu, výdaje na činnost jimi zřizovaných organizačních složek státu (OSS) a příspěvkových organizací a další výdaje, které tito správci kapitol uskutečňují poskytováním příspěvků, dotací nebo transferů v souladu se svojí působností. 

 V dalším textu jsou komentovány vybrané běžné výdaje, ve kterých nejsou zahrnuty výdaje kapitol Grantová agentura, Akademie věd, Technologická agentura, Státní dluh, Operace státních finančních aktiv a Všeobecná pokladní správa, výdaje na sociální dávky a výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Naopak jsou zahrnuty výdaje, které mají být kryty z rozpočtu EU a finančních mechanismů.

Tabulka č. 14 Vybrané běžné výdaje (v tis. Kč)


Návrh vybraných běžných výdajů je na rok 2015 rozpočtován ve výši 396,8 mld. Kč, což je oproti schválenému rozpočtu roku 2014 nárůst o 2,1 mld. Kč.

Níže uvedená tabulka umožňuje pohled na strukturu běžných výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu z hlediska organizačního, a to v členění na oblast výdajů správců kapitol na zajištění provozu a plnění úkolů vlastního úřadu a dále na činnost jimi zřízených organizačních složek státu a příspěvkových organizací, včetně údajů o jejich počtu.

Tabulka č. 15 Vybrané běžné výdaje kapitol a počty podřízených organizací (bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace) v tis.Kč


Výdaje na činnost vlastních úřadů tvoří 20,5 % celkových běžných výdajů a činí 81,3 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím obdobím se jejich celkový objem zvýšil o 15,6 % (10,7 mld. Kč).
S nejvýraznějším nárůstem se v návrhu rozpočtu na rok 2015 oproti schválenému rozpočtu roku 2014 počítá: u kapitoly Kancelář veřejného ochránce práv ve mzdové oblasti (jde zejména o nárůst platů zaměstnanců v pracovním poměru včetně povinného pojistného) a dále v oblasti neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů u kapitol Ministerstvo pro místní rozvoj (jde zejména o nákup ostatních služeb), Ministerstvo dopravy (jde zejména o výdaje na dopravní územní obslužnost viz komentář dále), Ministerstvo zemědělství (jde zejména o poskytnuté neinvestiční příspěvky a náhrady) a u Správy státních hmotných rezerv (jde zejména o nákup ostatních služeb v souvislosti s navýšením výdajů na ochraňování státních hmotných rezerv). 
Na zajištění činnosti celkem 326 podřízených organizačních složek státu (OSS) jsou rozpočtovány výdaje v celkové částce 87,7 mld. Kč, tvořící cca 22,1 % celkových běžných výdajů. Oproti schválenému rozpočtu roku 2014 se v návrhu rozpočtu na rok 2015 tyto výdaje zvyšují o 4,2 %, tj. 3,5 mld. Kč. Největší část běžných výdajů OSS (31,2 mld. Kč) připadá zejména na činnost Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru v rámci kapitoly Ministerstvo vnitra, dále na činnost justičních orgánů (soudů, státních zastupitelství, vězeňské služby) v rámci rozpočtu kapitoly Ministerstva spravedlnosti (19,5 mld. Kč). Další velkou část tvoří prostředky potřebné na činnost finančních a celních orgánů a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v rozpočtu kapitoly Ministerstva financí (13,7 mld. Kč). 

Z rozpočtů jednotlivých kapitol jsou dále poskytovány neinvestiční transfery 219 příspěvkovým a podobným organizacím (v tomto počtu jsou zahrnuty i veřejné výzkumné instituce a veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení). Tato část celkových běžných výdajů činí 12,1 mld. Kč, tj. 3,1 % celkových běžných výdajů a ve srovnání s rokem 2014 se snižuje o 4 %. 

Větší objem výdajů je určen organizacím zřízeným Ministerstvem kultury (3,9 mld. Kč), Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (1,7 mld. Kč) a Ministerstvem obrany (1,6 mld. Kč).
Dopočet do celkové částky běžných výdajů bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace činí 216,8 mld. Kč. Z toho představují neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům (seskupení položek 52) celkem 46,9 mld. Kč (Ministerstvo průmyslu a obchodu 27,3 mld. Kč, Ministerstvo práce a sociálních věcí 7,5 mld. Kč) a neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům (seskupení položek 53 vyjma podseskupení 533, 534 a 536) celkem 164,5 mld. Kč (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 87,5 mld. Kč, Ministerstvo zemědělství 34,8 mld. Kč).

Podrobnější pohled na výdaje organizačních složek státu z hlediska jejich hlavních druhů uvedený v  následující tabulce ukazuje, které výdaje správci jednotlivých kapitol v návrhu státního rozpočtu na rok 2015 přednostně zajišťují v rámci disponibilních rozpočtových zdrojů (vedle prostředků na platy a souvisejících výdajů).

Tabulka č. 16 Vybrané běžné výdaje vlastních ústředních orgánů a jimi zřizovaných organizačních složek státu celkem (bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace) v mil. Kč


Největší objem těchto výdajů tvoří nákupy služeb, které zahrnují zejména výdaje za poštovní služby, služby telekomunikací a radiokomunikací, konzultační, poradenské a právní služby, výdaje za školení a vzdělávání včetně rekvalifikací realizovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a výdaje za služby zpracování dat. Objem této výdajové položky se v návrhu rozpočtu na rok 2015 oproti schválenému rozpočtu roku 2014 téměř nezměnil. Ministerstvo dopravy vykazuje oproti schválenému rozpočtu roku 2014 největší nárůst objemu rozpočtovaných prostředků na seskupení položek 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje. Důvodem tohoto nárůstu je změna zatřídění úhrady ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě  ve výši 7,1 mld. Kč na položku 5193 Výdaje na dopravní územní obslužnost v návaznosti na Kontrolní závěr NKÚ.  


Ostatní běžné výdaje (nákup materiálu, nákupy služeb, vody, paliv a energií apod.) jsou na rok 2015 rozpočtovány ve výši 65,4 mld. Kč a jejich rozdělení podle kapitol státního rozpočtu uvádí následující tabulka.
Tabulka č. 17 Přehled ostatních běžných výdajů dle kapitol - státní rozpočet na rok 2015 
(bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace) v tis. Kč

Nejvyšší podíl na celkové částce ostatních běžných výdajů OSS mají již tradičně „silová ministerstva“. Ministerstvo obrany předpokládá v návrhu státního rozpočtu na rok 2015 vynaložit 21,9 % z celkového objemu těchto výdajů za všechny kapitoly, což představuje částku 14,3 mld. Kč, u kapitoly Ministerstvo vnitra podíl 14,8 % představuje částku 9,7 mld. Kč. Významný podíl na ostatních běžných výdajích OSS má i Ministerstvo dopravy s  podílem 14,4 % a absolutním objemem 9,4 mld. Kč.  
5.4. Výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti

Výhled výdajů na dlouhodobě srovnatelný soubor sociálních dávek a různých zákonem upravených sociálních příspěvků (včetně výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti) na rok 2015 byl upraven podle aktuálního vývoje příslušných rozpočtových položek                           na základě červencové makroekonomické predikce MF, především ve vazbě na vývoj průměrné mzdy, inflace a míry nezaměstnanosti. Korekce byly provedeny i v návaznosti na vývoj čerpání  jednotlivých titulů v průběhu roku 2014 a ve vazbě na  novou a novelizovanou  sociální legislativu.

Odhad mandatorních sociálních výdajů ve výši 593,3 mld. Kč je o  2,3 % vyšší oproti očekávaným výdajům v roce 2014. Meziroční přírůstek v absolutním vyjádření oproti očekávaným výdajům v roce 2014 činí 13,3 mld. Kč, z toho 6,4 mld. Kč představuje přírůstek výdajů na důchody a 1,8 mld. Kč výdaje na platbu státu do veřejného zdravotního pojištění. Tyto výdaje představují cca 52,5 %  výdajů státního rozpočtu (bez prostředků EU a FM). Strukturu výdajů podle hlavních položek ukazuje následující tabulka:
Tabulka č. 18 Struktura sociálních výdajů podle jednotlivých výdajových titulů (v mil. Kč)

Vývoj sociálních výdajů je ovlivněn jak v minulosti přijatými systémovými změnami sociální legislativy s trvalým či přechodným  úsporným efektem, popř. následným zmírněním podmínek nároku na tyto dávky (např. úpravy v nemocenském pojištění, důchodovém systému, v oblasti  podpor v nezaměstnanosti a v sociálních dávkách, popř.  zrušení některých dávek), tak i přechodnými úspornými opatřeními, jejichž efekt rokem 2014 končí, a dále posunem účinnosti náběhu nové legislativy. Jedná se o následující úpravy:

· od roku 2015 bude revidována úprava valorizačního schématu, která byla pro roky 2013 až 2015 schválena v zúžené podobě a která při valorizaci důchodů stanovila zohlednění pouze 1/3 růstu spotřebitelských cen a 1/3 růstu mezd. Od 1.1.2015 bude plně zohledněn při valorizaci důchodů růst spotřebitelských cen a zohlední se 1/3 růstu mezd. Zároveň bylo rozhodnuto, že valorizace pro rok 2015 bude vyšší s tím, aby byla důchodcům částečně kompenzována redukovaná valorizace důchodů v letech 2013 a 2014.  Zvýšení průměrného starobního důchodu v roce 2015 by mělo činit 200 Kč, což představuje zvýšení důchodu o 1,8 %,

· účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla odsunuta až na 1.1.2017. Tento zákon zakotvuje změnu schématu zabezpečení zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocech z povolání, kdy opouští dosavadní systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a zavádí dávkový systém, kde dávky úrazového pojištění by vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení, 

· zvýšení platby státu za státní pojištěnce od 1. července 2014 do systému veřejného zdravotního pojištění a navýšení měsíční platby za jednoho pojištěnce o 58 Kč měsíčně. Plně se tato úprava promítne v roce 2015.

Výdaje na důchody jsou zapracovány v celkové výši 394,8 mld. Kč za všechny kapitoly státního rozpočtu, které vyplácejí důchody, s meziročním tempem růstu o 1,6 % oproti očekávané skutečnosti roku 2014. Nižší dynamika růstu výdajů na důchody vyplývá z řady faktorů, jako je například zpomalení tempa růstu obměny mezi starodůchodci a novodůchodci, příznivým dopadem opatření, která byla realizována dvěma zásadními  novelami zákona o důchodovém pojištění, kterými byly nastaveny parametrické změny v zákoně s cílem zpomalit tempo růstu výdajů na důchody. Výdaje na valorizaci k 1.1.2015 ve všech kapitolách správců důchodové služby jsou v návrhu rozpočtu zohledněny.

Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Očekávaná skutečnost pro rok 2014 je 21,9 mld. Kč, pro rok 2015 se navrhují výdaje v částce 24,1 mld. Kč. Na vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění má vliv řada faktorů, jako vývoj pracovní neschopnosti, počet pojištěnců, parametry konstrukce dávek a vývoj mezd.

Ke stabilizaci dochází u výdajů na podpory v nezaměstnanosti, kdy oproti střednědobému výhledu se o 0,2 mld. Kč snižují rozpočtované prostředky a naopak oproti očekávané skutečnosti roku 2014 se o 0,3 mld. Kč navyšují. V celkovém objemu prostředků je zohledněn růst mezd, který je základem pro výpočet výše podpory. 

Mezi nepojistné sociální dávky počítáme dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro zdravotně postižené občany.

Zásadní reforma těchto systémů  byla připravována v průběhu roku 2011 s účinností k 1.1.2012, kromě systému sociálně právní ochrany dětí a dávek pěstounské péče, kdy účinnost reformních opatření  byla od roku 2013. Výplata všech těchto dávek přešla na Úřad práce České republiky a jeho složky. Dále Úřad práce zabezpečuje i výplatu příspěvku na péči v sociálních službách. S postupnou stabilizací nepojistných systémů a v souladu s očekávaným vývojem v roce 2014 u jednotlivých dávkových okruhů, byl pro rok 2015 aktualizován návrh  u jednotlivých titulů oproti střednědobému výhledu.
Ke zpomalení tempa růstu výdajů  oproti předchozím letům dochází u dávek pomoci v hmotné nouzi, kdy pro rok 2015 se navrhují ve výši 12,2 mld. Kč oproti očekávanému čerpání necelých 12,0 mld. Kč v roce 2014. Na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče se počítá v roce 2015 s částkou ve výši 40,4 mld. Kč, což je o 0,7 mld. Kč více, než je očekávaná skutečnost roku 2014. V obou systémech vykazují  vysoké tempo růstu výdaje na dávky, které jsou spojeny s bydlením – tj. příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Zároveň byla v návrhu zohledněna vyšší dynamika výdajů na dávky pěstounské péče, vzhledem k tomu, že nominální výše těchto dávek byla s účinností od 1.1.2013 zvýšena.

Výdaje na příspěvek na péči rozpočtované v částce 21,0 mld. Kč a výdaje na dávky pro zdravotně postižené občany v částce 2,7 mld. Kč jsou stanoveny v souladu se schváleným výhledem.

Výdaje na zvláštní dávky pro ozbrojené složky se navrhují pro rok 2015 ve výši          8,1 mld. Kč  a  oproti očekávané skutečnosti roku 2014 ve výši 7,6 mld. Kč  vykazují nárůst o 6,8 procentního bodu. U těchto dávek oproti minulosti dochází k mírnému zpomalení tempa růstu. 

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (bez prostředků EU a FM) jsou navrženy ve výši 3 mld. Kč, z toho na klasické nástroje státních služeb zaměstnanosti připadá 1,9 mld. Kč, na  investiční pobídky 0,2 mld.  Kč, na ostatní výdaje APZ  14 mil. Kč                a na spolufinancování  projektů OP LZZ a OP Zaměstnanost 2014+  0,9 mld. Kč.  Po zahrnutí výdajů na předfinancování projektů EU se tyto výdaje zvyšují na celkovou částku                 6,7 mld.  Kč. 
Odhad výdajů na platbu pojistného na veřejné zdravotní pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, činí pro rok 2014 cca 60,4 mld. Kč. Oproti schválenému rozpočtu na stejný rok se jedná o 2,5 mld. Kč vyšší částku, což je způsobeno zvýšením měsíčního vyměřovacího základu z 5 829 Kč na 6 259 Kč od 1. července 2014. Tato změna se plně promítne do roku 2015. Proto jsou rozpočtované výdaje na tento účel zvýšeny na necelých 62,2 mld. Kč.  
5.5. Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci

Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu tvoří významnou součást veřejné spotřeby. Spolu se mzdovými náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2015 rozpočtovány v objemu 139,04 mld. Kč. Proti roku 2014 došlo k jejich zvýšení o 6,51 mld. Kč.
V rozpočtované částce jsou zahrnuty výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci těch organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, ve kterých jsou výdělková úroveň a počty zaměstnanců regulovány vládou. Nejsou v ní tedy zahrnuty výdaje na platy zaměstnanců vysokých, církevních a soukromých škol, veřejných výzkumných institucí a zdravotnických zařízení, jejichž financování je napojeno na síť zdravotních pojišťoven, ani výdaje organizací, které své zaměstnance odměňují podle platových předpisů platných pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře. 

Tabulka č. 19 Prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci v OSS a PO


Rozpočtovaný objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci pro rok 2015 vychází z parametrů schváleného střednědobého rozpočtového výhledu na léta 2015 a 2016 a ovlivňují ho zejména následující významné vlivy:

· 3,5 % meziroční růst platů a ostatních plateb za provedenou práci ve výši 4,4 mld. Kč (k navýšení došlo u všech skupin zaměstnanců, a to u zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce a služebního zákona, u vojáků z povolání a u příslušníků bezpečnostních sborů);
· 1,5 % meziroční růst platů a ostatních plateb za provedenou práci ve výši 1,05 mld. Kč k řešení problematiky ozbrojených složek, kariérního řádu, služebního zákona a věkového automatu (vyjma kapitol, které podléhají ve smyslu § 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, odlišnému režimu přípravy státního rozpočtu: Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu, Senát Parlamentu, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv a vyjma platů zaměstnanců Regionálního školství kap. MŠMT, u kterých nedošlo v roce 2011 k 10 % plošnému snížení);

· 1 % nárůst platů ve výši cca 0,004 mld. Kč u ústavních činitelů a dalších zaměstnanců a funkcionářů, jejichž odměňování se řídí zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu a zákonem č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, vyjma platů soudců a státních zástupců, u kterých dochází v důsledku novelizace zákona č. 236/1995 Sb. k navýšení jejich platové základny na 3 násobek, resp. 2,7 násobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře, k meziročnímu růstu objemu prostředků na platy cca o 0,47 mld. Kč, tj. o 9,9 %,  

· částečné snížení 2 339 neobsazených funkčních míst nad 3 % fluktuaci zaměstnanců a objemu prostředků na platy ve výši 0,13 mld. Kč, nejvíce snížilo Ministerstvo obrany o 0,08 mld. Kč a Ministerstvo zemědělství o 0,03 mld. Kč, 
· zvýšení prostředků z ostatních běžných výdajů na platy a ostatní platby za provedenou práci o 0,20 mld. Kč a o 443 pracovníků, z toho: o 0,20 mld. Kč na posílení platů Úřadu práce v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí, o 0,03 mld. Kč na posílení platů civilních zaměstnanců na ústředním orgánu MV a 0,02 mld. Kč na posílení platů příspěvkových organizací Ministerstva kultury,

· zvýšení prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci (ostatní osobní náklady) nad rámec 3,5 % a 1,5 % vládou schváleného navýšení u zaměstnanců a nad 1 % navýšení u ústavních činitelů o 0,95 mld. Kč a o 1 772 pracovníků, z toho: o 0,43 mld. Kč na navýšení platů soudců a státních zástupců Ministerstva spravedlnosti, o 0,22 mld. Kč na posílení platů pedagogických pracovníků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o 0,21 mld. Kč a 600 míst zejména pro posílení kontroly a vymáhání u Generálního finančního ředitelství Ministerstva financí, o 0,03 mld. Kč a 66 míst na agendy zajišťování kontroly DRG systému Ministerstva zdravotnictví, o 0,02 mld. Kč a 35 míst na vědu, výzkum a inovace a 0,02 mld. Kč na posílení platů u Úřadu vlády, o 799 míst pedagogických pracovníků Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a o 130 míst Ministerstva vnitra,

· neutrální rozpočtový dopad, avšak objemově významné rozdělení 21,49 mld. Kč a 61 389 míst ze závazného ukazatele prostředků na platy podle zákoníku práce na nový závazný ukazatel prostředků na platy státních úředníků odměňovaných podle služebního zákona,

· další změny vyplývající z právních předpisů realizované ve formě rozpočtových opatření v průběhu roku 2014, dopady rozpočtových opatření s charakterem trvalých vlivů, které přešly do základny pro stanovení platů a ostatních plateb za provedenou práci (ostatních osobních nákladů) a resortní priority promítnuté do rozpočtu rozhodnutím správců kapitol. 

Do rozpočtu jsou mimo podílu ze státního rozpočtu zahrnuty prostředky na odměňování v rámci projektů a programů, včetně technické asistence spolufinancované ze zvýšených příjmů z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů ve výši 1,51 mld. Kč a související jednorázové navýšení počtu zaměstnanců o 2 688. V následující tabulce je uveden jednak přehled objemu mzdových prostředků a počtu zaměstnanců promítnutý do rozpočtu jednotlivých kapitol pro rok 2015 a jednak srovnání se schváleným rozpočtem roku 2014.

Tabulka č. 20 Rozpočet platů a ostatních plateb za provedenou práci (OON)  vč. prostředků z rozpočtu EU a FM na operační programy a technickou asistenci a meziroční rozdíly

V důsledku všech vlivů se celkové výdaje prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci (mzdové náklady) v centrálně rozpočtované sféře zvyšují oproti schválenému rozpočtu na rok 2014 o 4,9 %, průměrný plat se zvyšuje o 5,0 % a počet funkčních míst se snižuje o 0,1 %.

Objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci v jednotlivých kapitolách v roce 2015 jsou rozepsány v tabulkové části dokumentace (Tabulková část, tabulka č. 10).
Tabulka č. 21 Počty míst zaměstnanců, příslušníků a vojáků v OSS a PO

Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2014 k celkovému snížení počtu zaměstnanců o 344, z toho 2 339 zaměstnanců a příslušníků při snižování neobsazených míst nad 3 % fluktuaci a optimalizaci v jednotlivých resortech vedoucí ke zreálnění rozpočtovaných průměrných platů, navýšení o 600 míst u Úřadu práce v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, navýšení 600 míst Generálního finančního ředitelství v kapitole Ministerstva financí, navýšení 799 míst pedagogů v kapitole Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a navýšení 130 míst u Ministerstva vnitra. Počet zaměstnanců v organizačních složkách státu se snižuje o 296, u příspěvkových organizací se snižuje o 48. Dopady jsou zřejmé z výše uvedeného přehledu o vývoji počtu zaměstnanců podle jednotlivých typů zaměstnanců a typů organizací a převážně odpovídají optimalizačním vlivům u jednotlivých resortů.

Počty zaměstnanců, příslušníků a vojáků v jednotlivých kapitolách v roce 2015 jsou rozepsány v tabulkové části dokumentace (Tabulková část, tabulka č. 10).
Tabulka č. 22 Průměrné platy v OSS a PO

 Průměrný plat pro rok 2015 činí 25 878 Kč. Proti schválenému rozpočtu na rok 2014 se průměrný plat zvyšuje o 1 224 Kč, tj. o 5,0 %, z toho k nejvýraznějšímu navýšení o 9,9 % dochází u platů státních zástupců a to zejména vlivem navýšení platové základny pro výpočet platů státních zástupců na 2,7 násobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře na základě rozhodnutí Ústavního soudu. U platů zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce dochází k 5,9 % snížení, a to zejména převodem vyššího objemu poměrně k nižšímu počtu zaměstnanců pod služební příjmy podle služebního zákona. Snížení odpovídá předpokladu vyššího průměrného platu u státních zaměstnanců vzhledem k zařazení do vyšších platových tříd. Podrobnější specifikace vlivů a jejich dopadů do průměrných platů je uvedená v následující tabulce.

Tabulka č. 23 Specifikace vlivů a jejich dopadů do průměrných platů v OSS a PO 

Z uvedených vlivů vyplývá, že jednoznačně nejvyšší dopad na průměrné platy měl     3,5 % a 1,5 % vládou schválený nárůst platové základny v celkové výši 5,30 mld. Kč a v okrajové míře pak také částečné snížení 2 339 neobsazených míst nad 3 % fluktuaci spolu se snížením objemu prostředků na platy pouze ve výši 0,13 mld. Kč a diferencovaná preference vybraných skupin zaměstnanců, u kterých došlo k navýšení mzdových prostředků a poměrně nižšímu počtu míst jak z ostatních běžných výdajů jednotlivých kapitol, tak nad rámec celkových výdajů. Zanedbatelnou měrou se podílí změna struktury spolufinancování operačních programů a přesuny z ostatních plateb za provedenou práci do platů.

Výše průměrných platů u jednotlivých kapitol v roce 2014 a 2015 jsou rozepsány v tabulkové části dokumentace (Tabulková část, tabulka č. 17).   
Do zvýšení ostatních plateb za provedenou práci u organizačních složek státu o 6,0 % a do zvýšených ostatních osobních nákladů u příspěvkových organizací o 3,4 % se především promítá již uvedený nárůst platů soudců, dále 3,5 % a 1,5 % celoplošný nárůst, ale také meziroční snížení prostředků spojených se spolufinancováním projektů a programů z rozpočtu Evropské unie a přesun z ostatních plateb a ostatních osobních nákladů do platů. 

 U rozpočtových kapitol, které podléhají ve smyslu § 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, odlišnému režimu přípravy státního rozpočtu (Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu, Senát Parlamentu, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv), byly do návrhu rozpočtu prostředků na platy a ostatní platby na rok 2015 převzaty projednané návrhy správců těchto kapitol v Rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. Objem mzdových prostředků se meziročně u těchto kapitol zvýšil o 0,02 mld. Kč, počet zaměstnanců se snížil o 14 a průměrný rozpočtovaný plat se celkem zvyšuje o 4,9 %. 
5.6. Odvod vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU

Tabulka č. 24 Odvody prostředků vlastních zdrojů do rozpočtu EU (v mld. Kč)


Na odvody prostředků určených k úhradě vlastních zdrojů EU je v návrhu státního rozpočtu na rok 2015 rozpočtována částka ve výši 39,0 mld. Kč
. Při stanovení této částky se vycházelo z údajů rozpočtu EU na rok 2015, jehož návrh předložila Komise, za předpokladu, že nové rozhodnutí o vlastních zdrojích č. 2014/335/EU, Euratom bude ratifikováno v roce 2015
 a použito na vlastní zdroje od roku 2014 z vývoje rozpočtu EU v předchozích letech a z odhadu devizového kurzu podle Komise. Z uvedené částky připadá částka 5,1 mld. Kč na zdroj dle DPH (položka 5514) a částka  33,9 mld. Kč na zdroj dle HND, včetně korekce UK a hrubého snížení pro vybrané členské státy
 (položka 5515). 

Schválený rozpočet EU bude během roku 2015 rovněž upravován, zejména v návaznosti na změny provedené na straně výdajů
. Dále v důsledku aktualizace vyměřovacích základů pro odvody vlastních zdrojů podle zpřesnění provedených v roce 2015, v návaznosti na případný přechod na ESA 2010
, a v návaznosti na  promítnutí výše odvodů podle skutečných údajů předchozích let, či dle upřesnění v důsledku použití aktualizovaného devizového kurzu.

5.7. Společná zemědělská politika – vazba na státní rozpočet

Výdaje na Společnou zemědělskou politiku v návrhu státního rozpočtu na rok 2015 jsou rozpočtovány ve výši 38,8 mld. Kč.

Největší položku tvoří přímé platby, pro které je ve státním rozpočtu ČR stanoven objem prostředků pro rok 2015 celkem ve výši 24,5 mld. Kč. Pro předfinancování přímých plateb, které budou následně ČR poskytnuty z rozpočtu EU, je z této částky stanoven objem prostředků ve výši 23,6 mld. Kč a podíl státního rozpočtu činí 0,9 mld. Kč. 

Na podporu rozvoje venkova je rozpočtována částka 13,6 mld. Kč, z toho 3,4 mld. Kč představují prostředky státního rozpočtu ČR určené na spolufinancování a 10,2 mld. Kč jsou prostředky státního rozpočtu, které budou následně kryté příjmem z EU.

V rámci společné organizace trhu jsou realizována tržní opatření, stanovená jednotlivými předpisy EU a ČR, která řeší zejména výkyvy poptávky a nabídky trhu. Většina opatření je plně hrazena z rozpočtu EU (např. vývozní subvence, podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic). Některé je však nutné spolufinancovat z národních zdrojů (např. zlepšení výroby včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ovoce a zelenina do škol, podpora spotřeby školního mléka, apod.). Na provádění tržních opatření je stanovena celková částka 0,7 mld. Kč, z toho z prostředků EU 0,5 mld. Kč a z národních zdrojů 0,2 mld. Kč. 

5.8. Financování společných programů EU a ČR ze státního rozpočtu a projektů FM vč. platů a ostatních plateb za provedenou práci
V rozpočtu na rok 2015 plánují kapitoly státního rozpočtu projekty v rámci operačních, komunitárních a jiných programů EU a finančních mechanismů včetně Programu švýcarsko-české spolupráce. Ucelený přehled ilustruje následující tabulka. 
Tabulka č. 25 Srovnání výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů s rokem 2014 (v mil. Kč)


Rozpočtované výdaje, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu EU včetně podílu ze státního rozpočtu programového období 2007 - 2013 se v porovnání s předchozím rokem snižují o 9,1 mld. Kč. Rokem 2015 vstupují operační programy do závěrečné fáze. Výši rozpočtovaných prostředků významně ovlivnil stav disponibilních prostředků z předchozích let.

V roce 2014 Evropská unie vstoupila do nového programového období 2014 - 2020.  Dohoda o partnerství byla vládou ČR schválena a předložena Evropské komisi. V současné době probíhá projednávání nových operačních programů a  jejich schválení  se očekává ke konci roku 2014 a  na začátku roku 2015. Výše rozpočtovaných prostředků  nového období oproti roku 2014 snižuje o 4,1 mld. Kč.

V roce 2015 dochází ke zvýšení plánovaných prostředků na komunitární a jiné EU programy či projekty o 526,7 mil. Kč

Za oblast finančních mechanismů včetně Programu švýcarsko-české spolupráce lze v porovnání s objemy schválenými ve státním rozpočtu na rok 2014 zaznamenat nárůst objemu prostředků krytých z donorských zemí FM včetně podílu ze státního rozpočtu o 102,7 mil. Kč.  V roce 2015 se předpokládá maximální možné čerpání.
Klasifikace programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU a FM dle druhového  třídění ukazuje na vyšší podíl kapitálových výdajů oproti běžným v roce 2015. Kapitálové výdaje dosahují 53,7 % celkových výdajů na projekty a programy spolufinancované z rozpočtu EU a finančních mechanismů. Mezi nejvíce podporované oblasti  dle odvětvového třídění patří průmyslová a ostatní odvětví hospodářství a služby pro obyvatelstvo.  Ucelený přehled poskytuje následující graf a tabulka.

Graf č. 7 Programy/projekty spolufinancované z rozpočtu EU/FM


Tabulka č. 26 Klasifikace programů/projektů dle odvětvového třídění (v Kč)


Kapitoly státního rozpočtu uvedly informaci o dodatečně zjištěných nezpůsobilých výdajích (včetně korekcí) a vyjmutých projektech, které nebudou kryty příjmy z rozpočtu EU. Jejich výše k 30.6. 2014 dosahuje necelých 19,8 mld. Kč, z toho by 2,6 mld. Kč mělo být vráceno příjemci jinými než organizační složky státu, příspěvkové organizace, státní fondy, státní organizace a státní podniky.

5.8.1. Programové období 2007 - 2013 

Přehled o společných programech EU a ČR financovaných ze státního rozpočtu a strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v rámci programového období 2007 - 2013 v roce 2015 dokládá následující tabulka. 
Tabulka č. 27  Přehled o společných programech EU a ČR na období 2007-2013

Celkové výdaje ze státního rozpočtu na financování programů částečně hrazených ze SF/CF v rámci programového období 2007 - 2013 dosahují 57 mld. Kč v roce 2015. Účast státního rozpočtu činí 6,2 mld. Kč. Tato částka vedle spolufinancování z dalších veřejných zdrojů ČR poskytnutých místními rozpočty a státními fondy má umožnit příliv prostředků ze SF/CF v roce 2015 ve výši 50,8 mld. Kč. Přehled o operačních programech programového období 2007 - 2013 dokládá následující tabulka.

Tabulka č. 28 Celkový přehled o výdajích na OP 2007 - 2013 dle kapitol (v Kč)

OP Podnikání a inovace
Hlavním cílem OP Podnikání a inovace je vytvářet podmínky pro úspěšný vznik a rozvoj konkurenceschopných podnikatelských subjektů se zvláštním důrazem na zapojování výsledků vědy, výzkumu a podpory inovací při všech podnikatelských aktivitách. Podpora je poskytována formou dotací a finančních nástrojů (tj. zvýhodněné úvěry a záruky), zprostředkujícími subjekty je agentura CzechInvest a pro finanční nástroje Českomoravská záruční a rozvojová banka. Spolufinancování v roce 2015 dosahuje 2,7 mld. Kč, předfinancování 15 mld. Kč. V rozpočtové skupině průmyslová a ostatní odvětví hospodářství dosahují neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům na podporu podnikání a inovací 9,2 mld. Kč, investiční transfery jsou rozpočtovány ve výši 5,5 mld. Kč a téměř 2 mld. Kč jsou  určeny na výzkum a vývoj v průmyslu kromě paliv a energetiky. U příjemců mimo státní sektor dosahují nezpůsobilé výdaje 354 tis. Kč.

Regionální operační programy včetně operačních programů Prahy

Regionální operační programy (ROP) pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Usnesením vlády č. 64 z 19. ledna 2011 bylo schváleno zrušení podílu státního rozpočtu České republiky od roku 2011. 
V roce 2015 budou finanční prostředky v rámci ROP směřovat převážně do oblasti týkající se dopravní infrastruktury (např. dopravní obslužnost, dostupnost dopravy), dále na rozvoj měst a obcí ve výši 10 mld. Kč formou neinvestičních a investičních transferů regionálním radám pod rozpočtovou skupinou služby pro obyvatelstvo.

U OP Praha Adaptabilita  a OP Praha Konkurenceschopnost budou finanční prostředky směřovat do projektů zaměřených na podporu rozvoje znalostí ekonomiky (zejména podnikového vzdělávání a posílení konkurenceschopnosti), podporu vstupu na trh práce a modernizaci počátečního vzdělávání formou neinvestičních a investičních transferů obcím v rozpočtové skupině služby pro obyvatelstvo. Za oba programy jsou rozpočtovány výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU ve výši 1,3 mld. Kč. Nezpůsobilé výdaje u ROP vč. OP Prahy nejsou uváděny s komentářem, že tento typ příjemců nepředstavuje v současné době dopad na státní rozpočet.  
OP Lidské zdroje a zaměstnanost

Celkové výdaje na předfinancování činí 5,4 mld. Kč, podíl státního rozpočtu dosahuje 1,1 mld. Kč. Projekty v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost budou v roce 2015 realizovány v třinácti kapitolách státního rozpočtu. Tento operační program eviduje nezpůsobilé výdaje v celkové výši 792,7 mil. Kč, z nichž 180,9 mil. Kč by mělo být vráceno příjemci mimo státní rozpočet.

Největší objem prostředků je rozpočtován v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí v celkové výši 6,1 mld. Kč. Ministerstvo v rámci implementační struktury zajišťuje roli Řídícího orgánu pro tento operační program. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou rozpočtované prostředky především určeny na realizaci cílených programů k řešení zaměstnanosti, rekvalifikace formou nákupu ostatních služeb a neinvestičních transferů nefinančním podnikatelským subjektům, neziskovým a podobným organizacím, zřízeným příspěvkovým organizacím a krajům. Tyto prostředky jsou zařazeny v rozpočtové skupině sociální věci a politika zaměstnanosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu plní roli zprostředkujícího subjektu a rozpočtuje OP lidské zdroje a zaměstnanost v celkové výši 201 mil. Kč. Prostředky jsou určeny na dotace pro podnikatelské subjekty a na technickou pomoc. Projekty EDUCA podporují investice do vzdělávání pro potřeby průmyslových podniků s cílem zkvalitňovat znalosti a dovednosti pracovních sil za účelem zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů. Druhý typ projektů je zaměřen na zvýšení efektivity fungování státní správy.

OP Doprava
Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná se o infrastrukturu celostátního významu, kdy v případě silniční infrastruktury jde především o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu 
je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra či interoperabilita v železniční dopravě. Modernizace železniční sítě a silnic I. třídy proběhne i mimo TEN-T.
Čerpání těchto prostředků se uskutečňuje ve většině případů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, kterému Ministerstvo dopravy poskytuje dotaci ve výši 5,6  mld. Kč v rozpočtové skupině průmyslová a ostatní odvětví hospodářství. Na rok 2015 je stanoveno spolufinancování OP Doprava ze státního rozpočtu částkou 10,8 mil. Kč. Výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU jsou rozpočtovány ve výši 5,7 mld. Kč. Vyšší objem prostředků, než plyne z rozpočtu na rok 2015, by měl být zajištěn z dříve vytvořených nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů.
Již v roce 2012 byla pro tento program stanovena plošná korekce odvozená od částky předfinancování ze státního rozpočtu od počátku období 2007 - 2013 do července roku 2012 ve výši 9,5 mld. Kč. Celkové  dodatečně zjištěné nezpůsobilé výdaje  včetně vyjmutých projektů k 30.6. 2014 dosahují 14,7 mld. Kč.

OP Životní prostředí

Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu.

Výdaje kryté příjmem z rozpočtu EU jsou na Ministerstvu životního prostředí rozpočtovány ve výši 5 mld. Kč. Spolufinancování ze státního rozpočtu dosahuje 200 mil. Kč. Významný podíl na národních zdrojích zajišťuje Státní fond životního prostředí a zejména příjemci prostředků na úrovni místních rozpočtů. Většina projektů je vedena v informačním systému programového financování EDS/ SMVS. Vyšší objem prostředků, než plyne z rozpočtu na rok 2015, by měl být zajištěn z dříve vytvořených nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů.  Projekty v rámci OP Životní prostředí se rozpočtují v sedmi kapitolách v celkové výši 5,6 mld. Kč. Podíl státního rozpočtu činí 254,8 mil. Kč a předfinancování kryté příjmy z rozpočtu EU 5,3 mld. Kč. Výše dodatečně zjištěných nezpůsobilých výdajů dosáhla 1,6 mld. Kč. Jedná se o plošnou korekci aplikovanou na konci roku 2012 u Ministerstva životního prostředí (příjemci mimo státní rozpočet) a dodatečně zjištěné nezpůsobilé výdaje ostatních kapitol státního rozpočtu.
Významná částka evropských prostředků je v roce 2015 určena na projekty řešící odvádění a čistění odpadních vod a nakládání s kaly formou investičních transferů nefinančním podnikatelským subjektům - právnické osoby v rozpočtové skupině průmyslová a ostatní odvětví. 

Dále budou prostředky čerpány v rámci podpory kvality ovzduší a snižování emisí a udržitelného využívání zdrojů energie a podobně. V rámci rozpočtové klasifikace byla podstatná suma zařazena na paragrafu ostatní ekologické záležitosti, v ostatních kapitálových výdajích jinde nezařazených, v rozpočtové skupině služby pro obyvatelstvo.

Současně budou čerpány prostředky také na odstraňování tuhých emisí a využívání a zneškodňování komunálních odpadů formou investičních transferů nefinančním podnikatelským subjektům - právnické osoby v rozpočtové skupině služby pro obyvatelstvo. 

OP Výzkum a vývoj pro inovace
V  rozpočtu na rok 2015 je rozpočtován na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy  a Ministerstvu obrany v celkové výši 5,5 mld. Kč, v tom 5 mld. Kč tvoří výdaje kryté příjmem z rozpočtu EU a 437,6 mil. Kč činí podíl státního rozpočtu. 
Globálním cílem je posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR prostřednictvím vysokých škol a výzkumných institucí. Významná výše prostředků je rozpočtována na neinvestičních transferech vysokým školám na paragrafu ostatní výzkum a vývoj odvětvově nespecifikovaný, v rozpočtové skupině služby pro obyvatelstvo.
S ohledem na problémy spojené s čerpáním tohoto programu hrozí významná ztráta alokovaných prostředků. Nezpůsobilé výdaje činí 22,8 mil. Kč.

OP Vzdělání pro konkurenceschopnost

Na předfinancování podílu EU jsou rozpočtovány prostředky ve výši 2,1 mld. Kč. Podíl státního rozpočtu dosahuje 1,2 mld. Kč. Výše nezpůsobilých výdajů, které nebudou kryty příjmem z rozpočtu EU, dosahuje  k 30.6.2014 částky 1,9 mld. Kč (z těchto prostředků bude 806,6 mil. Kč vymoženo od příjemců mimo státní rozpočet).
Z hlediska struktury výdajů v roce 2015 je podstatný objem finančních prostředků  rozpočtován na neinvestičních transferech krajům a neinvestičních příspěvcích zřízených příspěvkovým organizacím. Jedná se o záležitosti vzdělávání a výzkum a vývoj, v rozpočtové skupině služby pro obyvatelstvo. 

Integrovaný operační program

Celkový objem prostředků na výdaje kryté příjmem z rozpočtu EU činí 458,4 mld. Kč. Celkový objem na spolufinancování dosahuje 284,1 mil. Kč. Prostředky jsou rozpočtovány v kapitolách státního rozpočtu, jejichž organizační složky státu jsou  řídícím orgánem, zprostředkujícím subjektem nebo realizátorem projektů. Celkové nezpůsobilé výdaje dosahují 454,1 mil. Kč z toho 4,4 mil. Kč jsou nezpůsobilé výdaje dodatečně zjištěné u příjemců mimo státní rozpočet.

Nejvíce prostředků ve výši 512,3 mil. Kč včetně podílu státního rozpočtu je rozpočtováno na Ministerstvu pro místní rozvoj. Většina prostředků je rozpočtováno na ostatní činnosti v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje v rozpočtové skupině služby pro obyvatelstvo. Jedná se především o investiční transfery obcím, krajům, společenstvím vlastníků jednotek, dále programové vybavení a neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím.
 Operační program Technická pomoc

Operační program Technická pomoc je určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce, který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR v letech 2007 - 2013. Nezpůsobilé výdaje jsou k 30.6.2014 evidovány ve výši 129 mil. Kč
Tento program je rozpočtován v celkovém objemu 421,4 mil. Kč (v tom částka 344 mil. Kč je kryta příjmem z rozpočtu EU a 77,4 mil. Kč tvoří podíl státního rozpočtu).  Snížení prostředků na předfinancování bylo způsobeno vysokými stavy nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů. Rozpočtovaná částka v roce 2015 je především určena na platy státních zaměstnanců ve správních úřadech.
OP Přeshraniční spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, OP Meziregionální spolupráce, OP ESPON, OP INTERACT

V návrhu státního rozpočtu se v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj  počítá výhradně s 5 % spolufinancováním českých projektových partnerů a platbami pro projekty Technické asistence. Podíly strukturálních fondů jsou hrazeny s výjimkou programu Česká republika-Polsko (mimorozpočtový účet MF) ze zahraničí.

Pro financování těchto forem spolupráce jsou ve státním rozpočtu 2015 schváleny prostředky ve výši 214,3 mil. Kč (v tom spolufinancování ze státního rozpočtu 154,9 mil. Kč a předfinancování 59,4 mil. Kč). Nejvíce prostředků je rozpočtováno na ostatní činnosti v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje, v rozpočtové skupině služby pro obyvatelstvo. Celkové nezpůsobilé výdaje činí 37,9 tis. Kč.

OP Rybářství
Celkový objem prostředků na výdaje kryté příjmem z rozpočtu EU činí 52 mil. Kč. Celkový objem na spolufinancování dosahuje 17 mil. Kč. Prostředky jsou rozpočtovány ve skupině zemědělství, lesní hospodářství a rybářství formou neinvestičních transferů nefinančním podnikatelským subjektům.

5.8.2. Programové období 2014 – 2020

V návrhu rozpočtu na rok 2015 je při plánování operačních programů období 2014 – 2020 zohledněna skutečnost, že zatím nebyly tyto programy schváleny.  Dalším rozhodujícím faktorem pro výši rozpočtovaných prostředků byly předpokládané stavy nároků z nespotřebovaných výdajů k 1.1.2015 a nulové čerpání za první pololetí roku 2014. 

Tabulka č. 29  Přehled o společných programech  EU a ČR na období 2014 až 2020

Celkové výdaje na operační programy v rámci programového období 2014 - 2020 dosahují 1,5 mld. Kč v roce 2015. Podíl státního rozpočtu činí 610,2 mil. Kč.  Výdaje, které budou kryty příjmy z rozpočtu EU dosahují 869,3 mil Kč. Výdaje jsou rozpočtovány především na zajištění technické asistence, na rozpočtových položkách týkajících se platů a ostatních plateb za provedenou práci a příslušenství, především v rozpočtové skupině služby pro obyvatelstvo. Přehled o operačních programech programového období 2014 - 2020 dokládá následující tabulka.

Tabulka č. 30  Celkový přehled o výdajích na OP 2014 - 2020 dle kapitol (v Kč)

5.8.3. Komunitární a jiné programy EU
Státní rozpočet na rok 2015 zahrnuje prostředky na realizaci komunitárních programů, které jsou částečně financovány z rozpočtu EU. Podíl státního rozpočtu na spolufinancování komunitárních programů za obě programová období činí 188,5 mil. Kč, rozpočet EU by měl přispět 739,6 mil. Kč. 
Mezi objemově významné patří například komunitární programy v rámci obecného programu Solidarita a řízení migračních toků, který je realizován na Ministerstvu vnitra. Náplní projektů v rámci těchto programů bude v roce 2015 zajištění dobrovolných návratů žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, obměna materiálového vybavení azylových zařízení, aktivity pro azylanty v integračních azylových zařízeních, nabídka psychologických, překladatelských a tlumočnických služeb pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany a rozšíření přístupu žadatelů k informacím. Dále budou finanční prostředky určeny na zabezpečení plnění úkolů v oblasti ochrany vnějších hranic, a to s využitím odpovídající výpočetní techniky a informačních systémů. Početně významnou skupinu tvoří komunitární programy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Jsou zaměřeny na celoživotní vzdělávání, podporu spolupráce na různých úrovních vzdělávacího systému, poradenství, informační a komunikační technologie. Mezi nově vzniklé komunitární programy patří Nástroj na propojení Evropy, který je realizován na Ministerstvu dopravy. Tento program slouží k financování prioritních transevropských energetických, dopravních a telekomunikačních sítí. Komunitární programy různých zaměření se rozpočtují na dalších pěti kapitolách státního rozpočtu.

Jiné programy ve státním rozpočtu na rok 2015 bude realizovat Ministerstvo práce a sociálních věcí  operačním programem potravinové a materiální pomoci a Evropským globalizačním fondem (SR 19,7 mil. Kč a EU 94,8 mil. Kč).  Ministerstvo vnitra bude realizovat projekt Evropská migrační síť (SR 437,5 tis. Kč a EU 1,8 mil. Kč). Ministerstvo školství vyčleňuje ze svého rozpočtu 1,9 mil. Kč na  e-Twinning projekt.

5.8.4. Finanční mechanismy EHP/Norsko a Program švýcarsko-české spolupráce

V roce 2015 jsou ve FM EHP/Norska předpokládány výdaje státního rozpočtu kryté příjmy z finančních mechanismů ve výši zhruba 725,6 mil. Kč. Spolufinancování z prostředků státního rozpočtu je v předpokládané výši 148,3 mil. Kč. Poměr spolufinancování je vyšší než obvyklých 15 %, a to z toho důvodu, že podíl výdajů na předfinancování projektů (tj. 20 %) je vyšší než podíl na výdaje na úrovni programů nebo technické pomoci z FM EHP/Norska 2009 - 2014 hrazené ze 100 % z prostředků Finančních mechanismů. FM EHP/Norska 2009 - 2014 se zaměřují na oblast životního prostředí, zdravotnictví, sociálních věcí, genderové rovnosti a prevence násilí na minoritách, podporu spolupráce škol, vědy a výzkumu, nebo na oblast ochrany kulturního dědictví. Při zohlednění stavu nároků z nespotřebovaných výdajů odpovídají narozpočtované finanční prostředky potřebám financování vzhledem k předpokládané realizaci cca 300 projektů v jednotlivých 13 programech, které jsou předfinancovány a spolufinancovány ze státního rozpočtu.  

Program švýcarsko-české spolupráce podporuje sektory životního prostředí (modernizace infrastruktury, podpora inovativních přístupů), justice (modernizace soudnictví a probačních programů), sociální věci (zlepšení podmínek péče o seniory a zavádění nových metod sociální práce), zdravotnictví (rozvoj péče o nemocné a paliativní péče) nebo finanční sektor, malé a střední podnikání a výměnu zkušeností se švýcarskými subjekty. V roce 2015 se předpokládají výdaje na plnou realizaci všech programů, fondů a cca 35 individuálních projektů financovaných z programu švýcarsko-české spolupráce, z toho podíl krytý příjmy z programu švýcarsko-české spolupráce činí 307,3 mil. Kč. Prostředky tohoto programu jsou v podílu SR v částce 22,02 mil. Kč na spolufinancování nižší než obvyklých 15 %, a to z toho důvodu, že vybrané výdaje na úrovni programů budou ze 100 % hrazeny z prostředků programu švýcarsko-české spolupráce. Narozpočtované výdaje odpovídají stavu realizace tohoto programu a rovněž stavu nároků z nespotřebovaných výdajů.
5.8.5. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci za oblast čerpání prostředků z rozpočtu EU a FM 
Na základě usnesení vlády č. 818 z 18. července 2007 se již od rozpočtového roku 2008 sleduje účelové zvýšení počtu funkčních míst  na zabezpečení zdrojů technické pomoci nad rámec schválené systemizace v kapitolním členění. Do účelového posílení počtu zaměstnanců zapojených do oblasti čerpání prostředků z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů jsou zahrnuty jak administrativní, tak ostatní personální kapacity v roce 2015.

       Výdaje kryté příjmem z rozpočtu EU dosahují 1,5 mld. Kč. Výdaje spolufinancované ze státního rozpočtu činí 286,9 mil. Kč.  Prostředky na platy, které jsou ve státním rozpočtu na rok 2015 hrazeny z rozpočtu EU, zahrnují i další kmenové zaměstnance v počtu 386, kteří se na daných projektech podílejí v rámci systemizace. Ve státním rozpočtu na rok 2015 také uvádíme 426 zaměstnanců, kteří jsou hrazeni ze státního rozpočtu, ale jejich motivace je částečně nebo plně hrazena z prostředků rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů. Tito zaměstnanci jsou v objemech zachyceni pouze výší motivace a odděleni od ostatních zaměstnanců jak počtem, tak průměrnou přepočtenou motivací. Výdaje na platy a platby za provedenou práci včetně počtu zaměstnanců jsou sledovány za oblast organizačních složek státu a příspěvkových organizací spadajících do regulace zaměstnanosti. 

V porovnání s předchozím rokem lze zaznamenat mírné snížení celkových výdajů o  9,2 mil. Kč. V počtu zaměstnanců sledovaných za tuto oblast nad rámec systemizace dochází v porovnání s rokem 2014 ke snížení o 220 míst na 2 688 zaměstnanců. Celkový počet zaměstnanců se snížil o 115 míst na 3 500 zaměstnanců. Hlavním důvodem snížení počtu  zaměstnanců je plánované hrazení platů  z nároků z nespotřebovaných výdajů předchozích let. Průměrný plat se zvýšil o 3 946 Kč na 36 778 Kč, průměrná motivace byla zvýšena o 546 Kč na 9 237 Kč ve srovnání s rokem 2014.  Podrobný přehled podle kapitol státního rozpočtu uvádí následující tabulka.

Tabulka č. 31  Objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci zaměstnanců zapojených do oblasti čerpání prostředků z rozpočtu Evropské unie, finančních mechanismů, které jsou spolufinancovány z prostředků příslušných programů nebo projektů vč. počtu zaměstnanců

5.8.6. Výdaje na financování programů 
Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku jsou navrženy v celkové výši  31,1 mld. Kč, tj. proti schválenému rozpočtu na rok 2014 o 3,0 mld. Kč, resp. o 8,8 % nižší. Došlo ke snížení investičních výdajů a dále i neinvestičních výdajů vedených v informačním systému programového financování. Do návrhu výdajů roku 2015 je zahrnuta i část dotací poskytnutých na financování programů z fondů EU v celkové výši 6,2 mld. Kč, proti roku 2014 o 5,7 mld. Kč, resp. o 47,9 % nižší, a dotace poskytované z finančních mechanismů v celkové výši 598 mil. Kč. 

Objem prostředků vychází z výdajů na programy vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS tak, jak byl jednotlivými resorty zpracován ve vazbě na „směrná čísla“ kapitol podle usnesení vlády č. 437/2014 a následná jednání se správci kapitol. V rozpočtu jsou jednotlivé programy rozlišeny počátečním číslem podle data jejich zařazení do programového financování a to tak, že programy začínající číslem 3 byly zahájeny do konce roku 2000, programy začínající číslem 2 byly zahájeny v rozmezí let 2001 – 2007 a programy začínající číslem 1 byly zahajované od roku 2007 s tím, že dochází k částečnému překrývání s programy začínajícími číslem 2. Vzhledem k ukončovaným programům začínajícím číslem 2 a naplněním řady čísla 1, bylo zařazeno do číselné řady i číslo 0. 
Věcné, časové a finanční parametry akcí (projektů) zabezpečujících cíle programů včetně projektů spolufinancovaných prostředky EU jsou Ministerstvem financí sledovány v informačním systému programového financování EDS/SMVS.

V rozpočtu nejsou téměř obsaženy programy s nulovým objemem. I v roce 2015 je programové financování reprezentováno jedním průřezovým závazným ukazatelem „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem“ v příloze č. 4 návrhu zákona o státním rozpočtu. V souvislosti s transformací programového financování byla změněna struktura přílohy E. v dokumentaci k návrhu zákona o státním rozpočtu s tím, že akce v jednotlivých programech jsou rozděleny podle typu výdaje na EDS (evidenční dotační systém) a SMVS (správa majetku ve vlastnictví státu), a zároveň jsou jednotlivé programy uváděny ve struktuře členění na krátkodobé akce, střednědobé a střednědobé dokončované akce a dlouhodobé a dlouhodobé dokončované akce. Jmenovitý seznam akcí je uváděn v knize bilance s finančními objemy ve všech letech jejich realizace, resp. jednotlivě v letech do r. 2013, pak rok 2014, 2015, 2016, 2017 a od 1. 1. 2018 dle údajů uvedených v informačním systému programového financování EDS/SMVS. Tyto údaje slouží ke sledování rozestavěnosti a možnosti státního rozpočtu financovat investiční výstavbu a sledovat výdaje na reprodukci majetku.

Z celkových výdajů na programové financování ve výši 31,1 mld. Kč připadá na EDS, tedy na dotace poskytované ze státního rozpočtu 12,4 mld. Kč a na SMVS, tedy na obnovu  a pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku včetně souvisejících výdajů, 18,7 mld. Kč. 
Bilance potřeb a zdrojů financování všech akcí (projektů) evidovaných v informačním systému programového financování EDS/SMVS v členění na investiční, neinvestiční a souhrnnou je uvedena v tabulkách v příloze č. 2 této zprávy.

I v roce 2015 lze očekávat významnější změny přístupu resortů k reprodukci majetku ve vlastnictví státu, a to směrem k její neinvestiční části, tj. od pořizování nového dlouhodobého majetku ke kvalitnější péči o jeho stav. Rovněž lze očekávat i hospodárnější přístup k pořizování nových investic, vzhledem k nižším objemům výdajů na investice. 
Problémem i nadále zůstává zadávání zakázek, a to jak u dotací, tak i v oblasti správy majetku státu, z důvodu složitosti zákona o veřejných zakázkách a přílišného omezování možností zadavatele při zadávaní zakázek. Nepostihuje ani problematické chování uchazečů o zakázky, kteří maří výběr zadavatele odvoláními k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, i když jsou neoprávněné. To je pak u dotací hlavním důvodem, proč se velmi zpožďuje realizace projektů spolufinancovaných peněžními prostředky EU a tím i čerpání prostředků z fondů EU.

5.8.7. Výdaje na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům
Objem neinvestičních transferů podnikatelským subjektům v návrhu státního rozpočtu na rok 2015 představuje 44,1 mld. Kč. Při meziročním porovnání těchto transferů dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2014 ke snížení o 7,3 %.
Největší část neinvestičních transferů pro podnikatelské subjekty na rok 2015 připadá na Ministerstvo průmyslu a obchodu ve výši 30,2 mld. Kč. Nejvýznamnější podíl na tomto objemu mají dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 15,7 mld. Kč. Druhou největší výdajovou položkou je Operační program Podnikání a inovace (OPPI) s částkou 9,2 mld. Kč. V programovém období 2014 – 2020 navazuje na OPPI Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), který je pro rok 2015 rozpočtován v objemu 98,5 mil. Kč. Další významnou položku představují dotace a půjčky na výzkum a vývoj v objemu 2,8 mld. Kč. Podpora programových projektů průmyslového výzkumu a vývoje je jedním z předpokladů konkurenceschopnosti průmyslové výroby. Finanční prostředky určené na útlum hornictví činí 1,4 mld. Kč. Z těchto prostředků je na mandatorní sociální dotace zaměstnavatelům určena 1 mld. Kč a na technickou část zahlazování hornické činnosti 368,1 mil. Kč. Na Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost – EDUCA spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu má být vynaloženo 172,5 mil. Kč. 

V kapitole Ministerstva dopravy jsou pro rok 2015 navrhovány neinvestiční transfery ve výši 572,6 mil. Kč. Oproti minulým létům není na základě kontrolního závěru NKÚ zařazena do neinvestičních transferů podnikatelským subjektům úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě (4,3 mld. Kč) a je zatříděna jako výdaj související s neinvestičními nákupy. Významnou položkou neinvestičních transferů zůstává příspěvek na dopravní cestu nehrazený ze SFDI ve výši 550 mil. Kč. 
Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v rámci kapitoly Ministerstva zemědělství jsou pro rok 2015 předpokládány ve výši 2,7 mld. Kč. Jedná se o podporu agropotravinářskému komplexu, z čehož je v rámci národních podpor vymezeno 1,3 mld. Kč na podpůrné programy, 1,3 mld. Kč na dotaci PGRLF a 30 mil. Kč Vinařskému fondu. Na Operační program Rybářství je určeno 65,1 mil Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje s neinvestičními transfery na aktivní podporu zaměstnanosti pro podnikatelské subjekty pro rok 2015 ve výši 4,6 mld. Kč, z čehož prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti činí 4,1 mld. Kč a na transfery spolufinancované z prostředků EU a FM připadá 0,5 mld. Kč. 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozpočtuje neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v částce 460,6 mil. Kč a finanční prostředky jsou převážně stanoveny na podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.        

Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v kapitole Technologická agentura ČR v objemu 1,3 mld. Kč jsou určeny na dotační program vybraných návrhů projektů aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje.
V kapitole Všeobecná pokladní správa jsou rozpočtovány neinvestiční transfery podnikatelským subjektům pro rok 2015 v celkové výši 3,6 mld. Kč. Na podporu exportu jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši 1,8 mld. Kč. Rozsah a intenzita státní podpory exportu vychází z podmínek stanovených zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů. Institucionální základnu pro realizaci státní podpory exportu podle zákona č. 58/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoří Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále EGAP) a Česká exportní banka, a.s. (dále ČEB), které zajišťují všechny formy pojišťovacích produktů a podpořeného financování českého exportu.

Neinvestiční transfer na krytí ztrát České exportní banky je pro rok 2015 určen ve výši 1 540 mil. Kč a umožní bance pokrýt všechny ztráty související s  provozováním podpořeného financování vývozu a s rozšiřováním úvěrových aktivit.  Částka 250 mil. Kč je vyčleněna na dotaci na dorovnání úrokových rozdílů u vývozních úvěrů. EGAP pro rok 2015 nepožaduje žádné dotace.
V rámci neinvestičních transferů podnikatelským subjektům je v kapitole Všeobecná pokladní správa rozpočtována část výdajů na záruky na úvěry od EIB přijaté ČMZRB, a.s. ve výši 1,8 mld. Kč. Podrobněji je problematika státních záruk uvedena v další části zprávy.
Výše uvedené kapitoly se na celkových rozpočtovaných neinvestičních transferech podnikatelským subjektům podílejí 98,4 %. Na ostatní resorty připadají podstatně nižší částky.
5.8.8. Státní záruky

Stav státních záruk v roce 2014
Celkový objem závazků (načerpané a dosud nesplacené úvěry, emitované dluhopisy, nestandardní garance), které jsou v současné době pokryty státní zárukou ze zákona o rozpočtových pravidlech (č. 576/1990 Sb. a č. 218/2000 Sb.), od  roku 2004 do roku 2013 soustavně  klesal. Ke konci roku 2014 se předpokládá objem závazků ve výši 241,3  mld. Kč. Opětovné navýšení objemu závazků vyplynulo z  nové záruky, která byla v roce 2013 poskytnuta na zajištění půjčky České národní banky z jejích devizových rezerv pro Mezinárodní měnový fond  podle zákona č. 216/2013 Sb.  

Výdaje na realizaci státních záruk byly ve schváleném státním rozpočtu roku 2014 rozpočtovány v kapitole VPS v souhrnné výši 4,904 mld. Kč. V průběhu roku 2014  byly realizovány zejména státní záruky za  závazky z úvěrů s. o. Správa železniční dopravní cesty, z nichž byly tři plně splaceny. Příjmy a úhrady této organizace za použití železniční dopravní cesty dlouhodobě nepostačují na pokrytí nákladů na její správu, provoz, údržbu a další rozvoj. Správa železniční dopravní cesty, s.o. proto nevytváří volné zdroje, ze kterých by byla schopna závazky vyplývající z dluhové služby plnit. 

 K  plnění ze záruky ve prospěch  České národní banky z titulu záruky udělené v roce 2000 v souvislosti s převzetím Investiční a Poštovní banky Československou obchodní bankou, a.s. nebyl v roce 2014 podán žádný podnět. V této kauze nedošlo  k žádnému plnění ze záruky ani ve prospěch Československé obchodní banky. 

Splatnost emise dluhopisů a.s. Kongresové centrum Praha, garantovaných státem, byla vyřešena majetkovým vstupem státu do společnosti v závěru roku 2013. Podle splátkových kalendářů pokračovaly splátky úroků a jistin z úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Úvěrové prostředky byly  určeny na výstavbu dopravní infrastruktury, odstraňování škod z povodní a vodohospodářské stavby.

Očekávaný vývoj státních záruk v roce 2015 

Částka výdajů rozpočtovaná na realizaci státních záruk v roce  2015 je  navrhována ve výši 4,021  mld. Kč. Z těchto prostředků budou prováděny úhrady státních záruk při platební neschopnosti dlužníka  (splátky jistin a úroků) v členění:

· státní záruky poskytnuté podle rozpočtových pravidel  (včetně nestandardních);

· úvěry Evropské investiční banky přijaté ČMZRB. 

Objem všech řádných splátek garantovaných úvěrů (jistin včetně příslušenství) podle splátkových kalendářů bude v roce  2015 činit 5,720  mld. Kč. Vysoce rizikové úvěry, jejichž splátky  budou pravděpodobně hrazeny z titulu ručení ze státního rozpočtu, představují   70 % z celkového objemu všech splátek garantovaných úvěrů. Částka rozpočtovaná na realizaci státních záruk, poskytnutých podle rozpočtových pravidel, je ve výši 1,410 mld. Kč  a zahrnuje  především splátky  všech úvěrů s. o. Správa železniční dopravní cesty. 

Nestandardní státní záruky představují záruky poskytnuté v souvislosti s kauzou Investiční a poštovní banky a jejího prodeje z roku 2000. 

· První záruka ve prospěch  České národní vyplývá ze ”Smlouvy a slibu odškodnění” mezi ČNB a MF a ze „Státní záruky ze dne 23. června 2000 a Dohody o plnění Státní záruky ze dne 23. 6. 2000“, kde minimální roční částka plnění je stanovena ve výši 2 mld. Kč.  Od roku 2003 bylo ze zdrojů státního rozpočtu plněno z této nestandardní státní záruky na základě výzvy ČNB v celkové výši  3,048 mld. Kč. 
· Druhá záruka „Smlouva a státní záruka“ zní ve prospěch Československé obchodní banky, a.s. Podle usnesení vlády č. 225/2002, k programu restrukturalizace vybraných aktiv nabytých ČSOB na základě Smlouvy o prodeji podniku Investiční a Poštovní banky, byl uskutečněn odkup některých aktiv Českou konsolidační agenturou. Touto operací však riziko plnění z poskytnuté státní záruky pro státní rozpočet neskončilo. Ze smlouvy vyplývá, že pokud po 18. červnu 2002 ČSOB bude muset vrátit ČKA (nyní MF) nebo jiné osobě částku, kterou obdržela při této operaci, musí tuto újmu bance zaplatit Ministerstvo financí. Smlouva byla jednostranně omezena ČSOB prohlášením o konečné splatnosti rokem 2016.  Dosud bylo z tohoto titulu plněno v celkové výši 2,790 mld. Kč. 
Plnění z výše uvedených záruk závisí na rozhodování soudů v jednotlivých případech.
Dluhová služba garantovaných úvěrů přijatých od Evropské investiční banky (před rokem 2001) prostřednictvím finančního manažera - Českomoravské záruční a rozvojové banky, kde se k úhradě dluhové služby zavázal přímo státní rozpočet,  je  navrhována ve výši  1,810 mld. Kč  a rozpočtována v položce Realizace záruk za úvěry přijaté ČMZRB. V této částce není zahrnuta manažerská odměna finančního manažera. Konečná splatnost těchto úvěrů je v letech 2017 – 2022. Od roku 2001, tj. od  účinnosti zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je financování infrastrukturálních programů řešeno přijímáním přímých úvěrů státu (zejména od EIB), nikoliv úvěrů se státní zárukou. 

Ze zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů, stát ručí podle § 8  za závazky Exportní, garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (EGAP) z pojištění vývozních  úvěrových rizik, za závazky České exportní banky (ČEB) za splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za její závazky z ostatních operací  na finančních trzích. ČEB předpokládá v roce 2015 snížení těchto závazků oproti roku 2014 o 10  mld. Kč na celkový objem 120 mld. Kč. Rizikem pro státní rozpočet z těchto záruk je plnění v případě, že by exportní banka nemohla  splácet své závazky. Na zvýšení základního kapitálu ČEB je rozpočtována částka 1 mld. Kč. Pojistná kapacita EGAP zůstává stejná, jako v roce 2014, tj. ve výši 300 mld. Kč. 

Celkový přehled o poskytnutých státních zárukách, jejich objemu, splatnosti a předpokládaných splátkách v roce 2015 obsahuje tabulka č.  20 v Tabulkové části. Z tabulky rovněž vyplývá, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností zákona č. 218/2000 Sb. je menší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu na příslušný rok, což podle § 77  odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. dává možnost v případě potřeby poskytnout novou státní záruku. 

5.8.9. Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací
Ve státním rozpočtu na rok 2015 jsou na podporu oblasti výzkumu, vývoje a inovací zahrnuty výdaje v celkovém objemu 34,9 mld. Kč, což proti roku 2014 představuje zvýšení výdajů o 0,3 mld. Kč (tj. na 100,7 %). Podíl těchto výdajů na HDP v b.c. pro rok 2015 dosáhne 0,83 %.  
Tabulka č. 32 Vývoj výdajů na výzkum, vývoj a inovace (v mld. Kč)


Zvýšení celkového objemu podpory proti předchozímu roku je způsobeno posílením výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací v kapitole Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy na úkor běžných výdajů pro vysoké školy pro zajištění programů spolufinancovaných z evropských fondů.

V rámci celkového objemu podpory pro rok 2015 jsou zahrnuty výdaje na předfinancování výdajů krytých příjmy z EU a Finančních mechanismů v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 6,0 mld. Kč, v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu ve výši 2,0 mld. Kč a v kapitole Technologická agentura ČR ve výši 6 mil. Kč. 
Výdaje ze státního rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací, bez výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU, činí 26,9 mld. Kč, což představuje podíl na HDP v b.c. 0, 64 %. Rozdíl proti roku předchozímu roku je již výše uvedených 0,3 mld. Kč. 

V částce 26,9 mld. Kč jsou zahrnuty výdaje státního rozpočtu na spolufinancování výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU a Finančních mechanismů v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 0,4 mld. Kč, v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu ve výši 0,3 mld. Kč a v kapitole Technologická agentura ČR ve výši 1 mil. Kč. 
Závazné ukazatele výzkumu, vývoje a inovací s nulovými hodnotami trvale zůstávají pro kapitoly Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo spravedlnosti, které jsou od roku 2012 pouze příjemci podpory pro výzkumné instituce typu organizační složky státu. 
5.8.10. Výdaje vybraných kapitol

5.8.10.1. Státní dluh

V letech 2014 a 2015 je plánována stabilizace korunové hodnoty státního dluhu na úrovni stavu ke konci roku 2013. Státní dluh ke konci let 2014 i 2015 je tak předpokládán ve výši 1 683 mld. Kč. Za předpokladu oživení ekonomiky tak dojde k poklesu podílu státního dluhu na HDP, což přispěje ke zlepšení vnímání České republiky ze strany investorů a tím i k úsporám výdajů na obsluhu státního dluhu.
Tabulka č. 33 Vývoj státního dluhu a jeho podílu na HDP v letech 2005 až 2015

Vývoj státního dluhu závisí na předpokladu, že v letech 2014 a 2015 bude docházet ke snižování rezervy peněžních prostředků a k případnému refinancování státu ze systému státní pokladny v závislosti na skutečném vývoji schodku hospodaření státního rozpočtu. 

Dále bude nezbytné financovat splátky střednědobého a dlouhodobého státního dluhu ve výši 147,9 mld. Kč včetně plánovaných zpětných odkupů a výměn střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů s datem splatnosti po roce 2015 ve výši 20,0 mld. Kč. Hrubá výpůjční potřeba bez vlivu operací s instrumenty peněžního trhu činí rovněž 147,9 mld. Kč. Hrubá emise instrumentů peněžního trhu bez revolvingu instrumentů vydaných a zároveň splatných v rámci běžného roku činí 120,0 mld. Kč. Hrubá výpůjční potřeba včetně splátek instrumentů peněžního trhu bez jejich revolvingu v rámci běžného roku pak činí 267,9 mld. Kč.

Tato potřeba bude financována zejména vydáním korunových domácích střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů a spořicích státních dluhopisů v celkové výši 147,9 mld. Kč. Čistá emise instrumentů peněžního trhu je předpokládána nulová.

Zatímco příjmy kapitoly Státní dluh tvořené výhradně úrokovými příjmy byly v roce 2014 rozpočtovány ve výši 7,4 mld. Kč, v roce 2015 se předpokládají příjmy ve výši 7,2 mld. Kč. Důvodem pokračování skutečnosti relativně vysokých příjmů kapitoly je především předpoklad, že bude nadále dosahováno vysokých prémií z emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, což je umožněno pokračováním vydávání emisí s vysokými kupóny při zachování předpokladu současných nízkých úrokových sazeb.

Výdaje kapitoly Státní dluh v celkové výši 64,5 mld. Kč v roce 2015 jsou dány výhradně výdaji na obsluhu státního dluhu. Tyto výdaje se skládají z úrokových výdajů ve výši 64,0 mld. Kč a z výdajů na  poplatky spojené s obsluhou státního dluhu ve výši 0,5 mld. Kč. 

Zatímco výdaje kapitoly Státní dluh v roce 2014 byly rozpočtovány ve výši 65,8 mld. Kč, v roce 2015 se rozpočtují výdaje ve výši 64,5 mld. Kč., Toto snížení rozpočtovaných výdajů při současném zachování bezproblémové obsluhy státního dluhu a financování státu je umožněno především stabilizací stavu státního dluhu a situace na finančních trzích.

Splátky střednědobého a dlouhodobého státního dluhu, tj. splátky jmenovitých hodnot a jistin dluhů s původní dobou do splatnosti nad 1 rok ve výši 147,9 mld. Kč budou financovány prostřednictvím kombinace emisí státních dluhopisů a zapojení peněžních prostředků státní pokladny.

5.8.10.2. Operace státních finančních aktiv
Rozpočet této kapitoly počítá s celkovými výdaji ve výši 1 814,2 mil. Kč. Objemově významnou výdajovou položkou rozpočtu kapitoly OSFA je ukazatel Výdaje na financování nakládání s radioaktivními odpady ve výši 319,2 mil. Kč na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů, z toho 148,4 mil. Kč k úhradám kapitálových výdajů. V tomto objemu jsou zahrnuty jak náklady na zajištění bezpečného provozu úložišť radioaktivních odpadů, včetně nákladů spojených s programem přípravy hlubinného úložiště, tak i náklady na výzkum a vývoj v oblasti nakládání s radioaktivními odpady (nových technologií a přepracování vyhořelého jaderného paliva).

V rámci ukazatele Ostatní výdaje v úhrnu 345,0 mil. Kč jsou rozpočtovány výdaje v objemu 240,0 mil. Kč na řešení mimořádných situací a posílení územně samosprávných celků (ÚSC), dále pak na ostatní výdaje - závazky dlouhodobějšího charakteru k zajištění např. účetnictví státu, úhrada služeb CDCP apod. je rozpočtováno celkem 55,0 mil. Kč. Další položka v ostatních výdajích kapitoly OSFA je rozpočtovaná ve výši 50,0 mil. Kč s určením na úhrady restitucí zemědělského majetku prostřednictvím MZe, resp. náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, v platném znění, včetně finančních prostředků pro řešení soudních sporů směřujících k navrácení kupní ceny. 

Z rozpočtovaných výdajů mají největší podíl Transfery do jiných rozpočtových kapitol formou rozpočtových opatření v úhrnné výši 1 150,0 mil. Kč. Jedná se o následující přesuny:

· 130,0 mil. Kč na ukazatel Transfery na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku;
· 1 020,0 mil. Kč na ukazatel Ostatní transfery do jiných kapitol. V tom:
· 200,0 mil. Kč na programy vedené v IS pro ÚSC; 

· 760,0 mil. Kč na programy ve veřejném zájmu vedené v IS (dle zákona č. 254/200 Sb., vodní zákon v  platném znění) a to na různé vodohospodářské akce prováděné MZe a spolufinancované z kapitoly OSFA;

· 60,0 mil. Kč na opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy (menší nádrž Nové Heřmínovy), resp. na majetkoprávní vypořádání majetku dotčeného realizací těchto opatření (dle usnesení vlády č. 119/2011 ze dne 16. 2. 2011).

5.8.10.3. Všeobecná pokladní správa

Rozpočet výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa obsahuje výdaje ve výši  142,1 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2014 dochází ke snížení výdajů o 2 mld. Kč.  Výsledné snížení zejména ovlivnilo: na jedné straně snížení výdajů rozpočtovaných ve vládní rozpočtové rezervě (její stav byl zvýšen pro rok 2014 při jednání Poslanecké sněmovny o téměř 5 mld. Kč - viz. usnesení PSP č. 70 z 19. prosince 2013),  snížení výdajů na odstraňování škod a obnovu území poškozených povodněmi v polovině roku 2013 a nižší výdaje na volby, na druhé straně dochází ke zvýšení výdajů v platbě za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění a v odvodech do rozpočtu Evropské unie. Podrobný přehled výdajů obsahuje tabulka č. 9 v Tabulkové části.

Vládní rozpočtová rezerva je rozpočtována ve výši necelých 3,9 mld. Kč, tj. 0,32 % výdajů státního rozpočtu.

Rozpočet VPS obsahuje dotace a příspěvky obsažené v rámci finančních vztahů k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy v celkové výši 9,3 mld. Kč, ostatní prostředky pro územní samosprávné celky výši 0,4 mld. Kč a  výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS ve výši 0,7 mld. Kč. 

Součástí rozpočtu jsou výdaje na pojistné zdravotního pojištění – platba státu ve výši 62,2 mld. Kč (navýšení o 4,3 mld. Kč)  a výdaje na státní příspěvky na stavební spoření ve výši 5,2 mld. Kč a na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření ve výši 7,8 mld. Kč a prostředky na realizaci státních záruk ve výši 2,2 mld. Kč.

V rozpočtu výdajů jsou zabezpečeny prostředky na odvody do rozpočtu Evropské unie ve výši 39 mld. Kč (nárůst o 2,6 mld. Kč) a platby mezinárodním finančním institucím a fondům ve výši 1,2 mld. Kč. V rámci plateb těmto organizacím jsou mj. zajištěny: plánované navýšení upsaného kapitálu Evropské investiční banky (0,5 mld. Kč), příspěvek do Evropského rozvojového fondu (0,5 mld. Kč), příspěvek Mezinárodní asociaci pro rozvoj (0,1 mld. Kč), navýšení kapitálu IBRD (0,05 mld. Kč). Rozpočtovány jsou výdaje na zabezpečení voleb ve výši 0,1 mld. Kč a příspěvky politickým stranám ve výši 0,5 mld. Kč. Na datové schránky je rozpočtována částka 0,6 mld. Kč a na pozemkové úpravy částka 0,7 mld. Kč. Na podporu exportu je zajištěno 2,8 mld. Kč, z toho na zvýšení základního kapitálu České exportní banky, a.s. (dále ČEB) částka 1 mld. Kč a na podporu exportu prostřednictvím ČEB částka 1,5 mld. Kč.
Na výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS je vyčleněno celkem 0,7 mld. Kč (pro obce 0,5 mld. Kč a pro kraje 0,2 mld. Kč). Pro oblast regionálního školství v působnosti obcí je vyčleněno v programu 29821 - Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství necelých 0,5 mld. Kč, z toho 0,4 mld. Kč je rozpočtováno v podprogramu 298 213 - Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Cílem podprogramu je navýšit kapacity základních devítiletých škol v působnosti a v majetku obcí. Jedná se o pomoc obcím postižených rezidenční suburbanizací. Uvedený podprogram funguje od roku 2014. Rozpočtovaná částka zahrnuje, jak objem na rozestavěné akce započaté v roce 2014, tak počítá se zařazením nových projektů k financování i v roce 2015. Zbývající prostředky jsou na řešení havarijních situací a neodkladných opatření obcí k zabezpečení provozu škol a předškolních zařízení, u nichž budou splněny podmínky stanovené příslušnou vyhláškou upravující systém financování programů reprodukce majetku a pravidly pro poskytování dotací z programu. 

Výdaje zahrnuté v programu  29822 – Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR ve výši 0,23 mld. Kč jsou určeny:  pro kraje na majetkové vypořádání pozemků pod stavbami silnic II. a III. třídy na základě usnesení vlády č. 417/2012– částka 0,18  mld. Kč a pro obce na rozestavěné stavby ve výši 0,05 mld. Kč.   

Očekávané výdaje na odstraňování škod a obnovu částí území ČR poškozených povodněmi v květnu a v červnu 2013 jsou rozpočtovány ve výši necelých 1,2 mld. Kč (v roce 2014 částka 2,7 mld. Kč). Prostředky budou uvolňovány v návaznosti na příslušná usnesení vlády a  na základě žádostí příslušných kapitol podle zpřesněných výdajů. 

Ukazatel „Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů“ je vytvořen obdobně jako v předchozích letech pro případ nově vzniklých  výdajů v průběhu rozpočtového roku.
5.8.11. Výdaje na víceleté významné veřejné zakázky a na koncesní smlouvy 

V roce 2015 předpokládají správci rozpočtových kapitol realizaci 26 smluv na víceleté významné veřejné zakázky v působnosti kapitoly Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo kultury a Ministerstvo spravedlnosti. Jedná se o zakázky, jejichž předpokládaná hodnota v jednotlivých případech dosahuje minimálně 300 mil. Kč bez DPH a u nichž je smlouva uzavřena na déle než jeden rok. Celkové předpokládané výdaje na realizaci těchto smluv činí 81 482 mil. Kč, z toho v roce 2015 celkem 7 423 mil. Kč. Smlouvy jsou uzavírány převážně na období do roku 2018 až 2020, v jednom případě do roku 2027.

Koncesní smlouvy jsou u organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních fondů spíše výjimečně využívanou formou zadání a realizace služeb či dodávek. V současné době se realizují koncesní smlouvy, které uzavřelo v roce 2011 Ministerstvo     pro místní rozvoj, a to na vytvoření a provoz Informačního systému o veřejných zakázkách    a na vytvoření a zajištění běžného provozu elektronických tržišť veřejné správy. Předpokládaná hodnota těchto koncesních smluv, platných do srpna 2016, resp. března 2017,  činí v případě Informačního systému o veřejných zakázkách 100 mil. Kč a v případě elektronických tržišť 352 mil. Kč. 
Přílohy
Příloha č. 1:
Vývoj mandatorních výdajů

Příloha č. 2:
Bilance potřeb a zdrojů financování všech akcí (projektů) evidovaných v informačním systému programového financování ISPROFIN EDS/SMVS 


















































































































































































































































































































































� Vedle vlastních zdrojů hrazených se státního rozpočtu (tj. zdroje dle DPH, HND, korekcí UK a hrubého snížení pro určité státy)  jsou  součástí vlastních zdrojů hrazených  Českou republikou rovněž  cla a dávky z cukru, které odvádí celní správa a SZIF. V roce 2015 by podle rozhodnutí č. 2014/335/EU, Euratom EK počítala pro ČR s výběrem cel  ve výši cca 6,5 mld. Kč (5,2 mld. Kč bude příjmem rozpočtu EU a 1,3 mld. Kč příjmem státního rozpočtu) a dávek z cukru ve výši cca 124  mil. Kč ( z toho 99  mil. Kč bude příjmem rozpočtu EU). Tudíž celkové odvedené prostředky do rozpočtu EU za ČR by měly tvořit cca 44,3 mld. Kč. 

� Podle čl.11 rozhodnutí vstoupí v platnost, jakmile bude všemi členskými státy schváleno v souladu s jejich ústavními předpisy. EK se domnívá, že by k tomu mohlo dojít koncem roku 2015. Rozhodnutí se použije od roku 2014, tzn. že vlastní zdroje odvedené v roce 2014 a 2015 budou přepočítány a příslušná částka doplacena do rozpočtu EU. Za ČR by tento doplatek činil cca 2 mld. Kč. S tímto doplatkem je počítáno v návrhu státního rozpočtu na rok 2015.

� Podle  nového rozhodnutí Rady má využívat Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Rakousko hrubého snížení ročních příspěvků založených na HND, které je financováno všemi členskými státy.

� Rozpočet EU je rozpočtován jako vyrovnaný. Proto v případě změn na straně výdajů je automaticky upravována i strana příjmů.

� Rozhodnutí Rady počítá se stanovením HND podle ESA 2010 (Evropský systém národních regionálních účtů) Dopady  na změny podílu HND jednotlivých členských států  plynoucí z přepočtu na ESA 2010 zatím nejsou k dispozici. 



PAGE