Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Ministerstvo financí

č. j. MF- 45 931/2014/11
H.

Hospodaření veřejných rozpočtů

1I. Očekávaný vývoj veřejných rozpočtů a vládního dluhu

1A)
Veřejné rozpočty (metodika GFS 2001)

11.
Veřejné rozpočty v roce 2014 - východisko pro rok 2015

72.
Veřejné rozpočty v roce 2015

14B)
Dluh veřejných rozpočtů

16II. Mimorozpočtové fondy

16A)
Státní fondy

161.
Státní fond životního prostředí České republiky

192.
Státní fond dopravní infrastruktury

223.
Státní fond rozvoje bydlení

254.
Státní zemědělský intervenční fond

285.
Státní fond kultury České republiky

306.
Státní fond kinematografie

32B)
Fond privatizace

35III. Veřejné zdravotní pojištění

I. Očekávaný vývoj veřejných rozpočtů a vládního dluhu

A) Veřejné rozpočty (metodika GFS 2001
)

1. Veřejné rozpočty v roce 2014 - východisko pro rok 2015

Vývoj hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2014 zaznamená meziročně zhoršení; na druhou stranu se oproti předpokladům v rozpočtové dokumentaci na rok 2014 očekává nižší deficit státního rozpočtu a tudíž i veřejných rozpočtů celkově.

Po rekordním schodku veřejných rozpočtů v roce 2009 přichází jeho postupné snižování, tento klesající trend je ale v roce 2014 narušen. Celkové saldo veřejných rozpočtů se meziročně zhorší o 0,9 p. b. na -2,1 % HDP; ukazatel používaný jako základní indikátor pro fiskální cílení bude o 0,2 p. b. horší, deficit tak dosáhne rovněž 2,2 % HDP. Fiskální cíl stanovený v návrhu státního rozpočtu pro rok 2014 činil -2,8 % HDP. Je ale nutné poznamenat, že zákon č. 501/2012 Sb., který novelizoval mj. zákon o rozpočtových pravidlech, tuto metodiku fiskálního cílení zrušil.
Stále však nebyla realizována dostatečná restrukturalizace výdajové strany veřejných rozpočtů. Přetrvává vysoký podíl mandatorních výdajů. Tendence veřejných financí se zdají být i přes zvýšený deficit pozitivnější, neboť v meziročním srovnání roste objem celkových příjmů v absolutní výši. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí jsou však potřebná další systémová opatření. Přehled o vývoji jednotlivých deficitů od roku 2011 podávají následující tabulky.

Tabulka č. 1: Vývoj sald veřejných rozpočtů v mld. Kč
Pramen: Ministerstvo financí ČR

Tabulka č. 2: Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP

Pramen: Ministerstvo financí ČR

1) saldo bez dotací transformačním institucím a vlivu EU prostředků
Podíl celkových příjmů veřejných rozpočtů na HDP v roce 2014 se ve srovnání s rokem 2013 sníží o 1,0 p. b. a bude činit 39,1 %. Nicméně celkové daňové příjmy (včetně pojistného na sociální zabezpečení) meziročně zaznamenají pozitivní vývoj, dojde k růstu jejich objemu o 2,6 % (v roce 2013 vzrostly o 2,4 %). Konsolidovaná daňová kvóta se sníží o 0,6 p. b. a bude činit 32,8 % HDP.

V roce 2014 se podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP oproti roku 2013 sníží o 0,2 p. b. a dosáhne 41,2 % HDP. Ve struktuře výdajů ale nedochází k výrazným pozitivním změnám. Výdajová strana nadále zůstává zatížena vysokým podílem sociálních mandatorních výdajů. Nejvyšší váhu na celkových výdajích (44,0 %) mají sociální dávky, které jsou realizovány zejména státním rozpočtem. V jejich rámci jsou nejvýznamnější výdajovou zátěží dávky důchodového pojištění. Jejich objem se vzhledem k vysoké citlivosti na současný demografický vývoj nepodaří bez realizace skutečně razantní komplexní důchodové reformy, akceptované napříč celou společností, stabilizovat. Další významnou skupinou mandatorních výdajů jsou dávky nemocenského pojištění, systém státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi.

V roce 2014 lze meziročně očekávat zvýšení výdajů na nákup fixních aktiv o 16,4 %, čímž lze po 5 letech předpokládat posílení investiční aktivity prostřednictvím pořízení většího objemu dlouhodobého majetku. Převážná část těchto výdajů bude realizována územními samosprávnými celky a státním rozpočtem. U běžných transferů poskytovaných společnostem se v roce 2014 očekává stejný podíl na celkových výdajích jako v roce 2013, tj. na úrovni 20,0 %, přičemž opět cca 1/3 připadá soukromým společnostem a zbylé cca 2/3 společnostem veřejným. Běžné transfery soukromým společnostem v podstatě rostou od roku 2008, a to především díky dotacím provozovatelům přenosové soustavy a distribučních soustav v souvislosti se snahou vlády zamezit nárůstu cen elektrické energie.
Podíl čistého peněžního toku z provozní činnosti na HDP se ve srovnání s rokem 2013 zhorší o 0,8 p. b. a vrátí se zpět do schodku 0,3 % HDP. Primární saldo, které je zde vypočteno jako saldo očištěné o výdaje spojené s úroky z dluhu veřejných rozpočtů, se meziročně rovněž zhorší o 0,9 p. b., tzn., že v roce 2014 dosáhne záporné hodnoty -0,8 % HDP.
Nejvýznamnější složkou deficitu veřejných rozpočtů zůstává i v roce 2014 schodek státního rozpočtu. Ve srovnání s výsledky dosaženými v roce 2013 lze očekávat snížení deficitu o 27,4 mld. Kč na 85,6 mld. Kč.

Ve srovnání s původními předpoklady v Dokumentaci k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014 dochází k určitým odchylkám na příjmové straně státního rozpočtu
. Podstatně méně příznivě, než předpokládal návrh rozpočtu, se vyvíjejí běžné dotace od mezinárodních organizací, naopak u dotací kapitálového charakteru je situace zcela opačná. Daňové příjmy a příspěvky na sociální zabezpečení dosáhnou víceméně rozpočtované úrovně. Vyšší očekávané inkaso státního rozpočtu zaznamená daň z přidané hodnoty (o 6,7 mld. Kč, u veřejných rozpočtů celkem o 9,2 mld. Kč) a daň z příjmů právnických osob (o 3,6 mld. Kč, u veřejných rozpočtů celkem o 5,5 mld. Kč). Naopak nižší se očekává inkaso u daně z příjmů fyzických osob (o 4,7 mld. Kč, u veřejných rozpočtů celkem o 7,2 mld. Kč) a spotřebních daní (o 5,0 mld. Kč, u veřejných rozpočtů celkem o 5,5 mld. Kč). Výnos z příspěvků na sociální zabezpečení bude u státního rozpočtu shodný s rozpočtovanou výší, u veřejných rozpočtů (zde se jedná víceméně ještě o zdravotní pojišťovny) se ve srovnání s rozpočtem očekává zvýšení o 3,2 mld. Kč.

Schodek státního rozpočtu byl původně předpokládán na úrovni 113,1 mld. Kč (resp. po zahrnutí transakcí Národního fondu a zdrojů z privatizace 109,7 mld. Kč). Podle aktuálních odhadů dosáhne jeho výše 85,6 mld. Kč, resp. 93,4 mld. Kč. Takto upravený deficit není metodicky srovnatelný s deficitem prezentovaným v ostatních částech rozpočtové dokumentace, neboť z jeho výše je vyloučen vliv finančních operací (poskytování a splácení půjček, nákup a prodej majetkových účastí).

Ve srovnání s rozpočtovou dokumentací lze u státního rozpočtu očekávat vyšší výdaje (o 1,6 mld. Kč) i vyšší příjmy (o 29,1 mld. Kč), po zahrnutí transakcí Národního fondu a Fondu privatizace vyšší výdaje o 3,4 mld. Kč a příjmy o 23,0 mld. Kč. Méně by se mělo ze státního rozpočtu vydat především za úroky jakožto náklady na dluhovou službu (o 4,2 mld. Kč, celkově z veřejných rozpočtů o 4,4 mld. Kč), nákupy zboží a služeb (o 8,2 mld. Kč, celkově z veřejných rozpočtů o 9,3 mld. Kč) a také za sociální dávky (o 1,6 mld. Kč, naopak celkově se z veřejných rozpočtů vydá o 2,7 mld. Kč na sociální dávky více, než bylo rozpočtováno). Naopak porostou dotace jednotkám vládního sektoru (o 28,9 mld. Kč), zejména kapitálové (o 54,4 %), a běžné transfery soukromým společnostem, o kterých již byla zmínka výše. I přes poměrně výraznou snahu redukovat celkový objem výdajů veřejných rozpočtů v minulých letech existuje i nadále prostor pro jejich systematickou restrukturalizaci a zefektivnění; jejich momentální růst se zdá být odrazem snah o ekonomické oživení a zvýšení investičních aktivit.
Ostatní subjekty veřejných rozpočtů dosáhnou s výjimkou územních samosprávných celků podle aktuálních odhadů proti původním předpokladům horšího výsledku hospodaření - mimorozpočtové fondy
celkově o 8,2 mld. Kč (z toho Státní fond dopravní infrastruktury o 3,26 mld. Kč a Státní zemědělský intervenční fond dokonce o 5,02 mld. Kč) a veřejné zdravotní pojištění o 1,0 mld. Kč.

Z Grafu č. 1 je patrné, že v posledních letech nedocházelo v podílech výdajů jednotlivých subsektorů na celkových výdajích veřejných rozpočtů k nijak dramatickým změnám. Podíl výdajů dotačně závislých státních fondů je stále relativně vysoký, nicméně v roce 2015 se očekává jejich viditelnější pokles. Trend kolísání podílu výdajů na veřejné zdravotní pojištění kolem, resp. přes 12 % zůstane zachován.
Graf č. 1: Podíl výdajů jednotlivých subsektorů na celkových výdajích vládního sektoru v %

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Očekávaný vývoj státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků je detailně analyzován v samostatných částech Dokumentace návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015. Hospodaření ostatních složek veřejných rozpočtů (mimorozpočtových, resp. státních fondů, Fondu privatizace a veřejného zdravotního pojištění) je součástí tohoto materiálu o veřejných rozpočtech.

Tabulka č. 3: Příjmy jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce 2014 v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR

1) konsolidovaný státní rozpočet včetně Národního fondu a Fondu privatizace (zrušený Fond národního majetku)
2) Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí, Státní fond kultury, Státní fond kinematografie a Státní zemědělský intervenční fond

3) Územní samosprávné celky zahrnují obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti.

Tabulka č. 4: Výdaje a saldo jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce 2014 v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR

3) Územní samosprávné celky zahrnují obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti.

2. Veřejné rozpočty v roce 2015

Očekávaný vývoj veřejných rozpočtů v roce 2015 respektuje kritérium Paktu stability a růstu pro výši deficitu a současně zohledňuje vládou deklarovanou potřebu dodání prorůstových impulzů české ekonomice. Tyto předpoklady ovlivnily sestavení rozpočtu na rok 2015. Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů na 104,4 mld. Kč (2,5 % HDP) je projevem zhoršení hospodaření u státního rozpočtu a také snížení přebytku u místních vlád. Naopak se zlepší hospodaření mimorozpočtových fondů. Celkově se tak ve výsledku hospodaření veřejných financí očekávají mírně negativní vývojové trendy.
Podíl deficitu veřejných rozpočtů v metodice fiskálního cílení bude činit 2,5 % HDP (o 0,4 p. b. horší výsledek než v roce 2014), čemuž odpovídá jeho absolutní výše 107,3 mld. Kč. V podílovém vyjádření ve vztahu k HDP příjmy meziročně vzrostou o 0,4 p. b. na 39,5 %, avšak daňová kvóta se sníží o 0,2 p. b. na 32,6 %. Objem celkových výdajů poroste o 0,8 p. b. na 42,0 % HDP (viz Graf č. 2). Meziročně se příjmy zvýší o 5,0 %, výdaje o 5,8 % a výsledkem bude zmíněný růst deficitu veřejných rozpočtů.

Graf č. 2: Konsolidovaná daňová kvóta a podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Vývoj veřejných rozpočtů se po nedávné krizi dostává do příznivějších hodnot, stále však není patrný jednoznačný trend snižování deficitů. I nadále je nezbytné provádět obezřetnou fiskální politiku a pokračovat v nastartovaném konsolidačním úsilí. Nutno připomenout, že ke krytí výdajů již nejsou k dispozici mimořádné příjmy jednorázového charakteru jako v minulých letech, což může vést ceteris paribus k dalšímu prohlubování v minulosti založených neudržitelných výdajových trendů.
Graf č. 3: Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP

Pramen: Ministerstvo financí ČR

1) saldo bez dotací transformačním institucím a vlivu EU prostředků
V roce 2015 bude pokračovat negativní trend u vývoje čistého peněžního toku z provozní činnosti, který se po několika letech objevil v roce 2014. Jeho deficit se zvýší na 30,0 mld. Kč, tj. 0,7 % HDP (v podílovém vyjádření k HDP se tedy jedná o zhoršení 0,4 p. b.). Deficit primární bilance
s podobnou trajektorií vývoje v posledních letech se prohloubí na 45,8 mld. Kč (meziroční zhoršení o 14,9 mld. Kč). V podílovém vyjádření se jedná o zhoršení 0,3 p. b. na 1,1 % HDP, což svědčí o trvání fiskální expanze.
K rizikům budoucího vývoje patří i nadále vyčerpání zdrojů z privatizace a neuhrazení privatizačních závazků (např. garance za likvidaci ekologických škod ve zprivatizovaných podnicích), které se tak v budoucnu mohou stát výraznou zátěží pro veřejné finance.

V souvislosti s vysokou závislostí státních fondů (zejména Státní fond dopravní infrastruktury) na dotacích nezbývá než opětovně konstatovat, že tento segment veřejných rozpočtů je rovněž zdrojem fiskálních rizik. Na financování veřejného deficitu se doposud mimo privatizační příjmy podílelo i snižování aktiv některých mimorozpočtových fondů.

Příjmy státních fondů bez dotací nevykazují jednoznačně rostoucí trend (v podílovém vyjádření viz Graf č. 4) a většina z nich nemá dostatečné vlastní zdroje na realizaci již nastavených výdajových programů. Tyto skutečnosti představují riziko pro vývoj deficitu i dluhu veřejných financí. Zahajování nových programů státních fondů lze v této souvislosti pokládat za další rizikový faktor.
Graf č. 4: Struktura příjmů státních fondů v %

Pramen: Ministerstvo financí ČR
Ke zvýšení schodku veřejných rozpočtů dochází z velké části v důsledku snah o podporu růstových tendencí v ekonomice, současně by měly být respektovány i principy udržitelnosti hospodaření systému veřejných rozpočtů v dlouhodobém časovém horizontu.
Graf č. 5 znázorňuje vývoj salda (deficitu) veřejných rozpočtů a celkových příjmů a výdajů v čase a dokumentuje tak výše uvedený komentář o vývojových trendech.

Graf č. 5: Vývoj salda a celkových příjmů a výdajů veřejných rozpočtů v ČR (% HDP)

Pramen: Ministerstvo financí ČR
Tabulka č. 5: Příjmy jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce 2015 v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR

3) Územní samosprávné celky zahrnují obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti.

Tabulka č. 6: Výdaje a saldo jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce 2015 v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Dodatek: Vývoj hospodaření konsolidovaných veřejných rozpočtů

Tabulka č. 7: Příjmy konsolidovaných veřejných rozpočtů v mld. Kč a jejich podíly na HDP

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Tabulka č. 8: Výdaje a saldo konsolidovaných veřejných rozpočtů v mld. Kč a jejich podíly na HDP

Pramen: Ministerstvo financí ČR

B) Dluh veřejných rozpočtů

V roce 2014 lze u vývoje dluhu veřejných rozpočtů očekávat podobně jako v roce 2013 téměř pozitivní tendence, neboť jeho meziroční růst bude minimální a dosáhne 0,2 %. Velmi nízká dynamika je dána především stagnací zadlužení státního rozpočtu, do financování dluhu budou navíc zapojeny volné prostředky z účtů státní pokladny.

V relaci k HDP dochází k zásadnímu zlomu v časové řadě meziročního srovnání, neboť celkový dluh se oproti roku 2013 sníží o 1,9 p. b. na 43,9 % HDP. Jeho úroveň se tedy ke konci roku 2014 odhaduje na 1 782,0 mld. Kč. Hlavní příčinou růstu dluhu veřejných rozpočtů byl před rokem 2013 deficit státního rozpočtu, a proto má státní dluh v jeho struktuře nejvyšší váhu (93,3 %)
. Dynamika růstu státního dluhu v podstatě kopíruje vývoj celkového dluhu veřejných rozpočtů a v roce 2014 je očekávána ve shodné výši 0,2 %. Její nízká úroveň je, jak se uvádí výše, dána nižší emisí dluhopisů v roce 2014 díky použití refinančního mechanismu státní pokladny.

V roce 2015 dynamika růstu veřejného dluhu vzroste na 0,5 % a očekává se zvýšení jeho stavu o 8,2 mld. Kč na 1 790,2 mld. Kč. V podílovém vyjádření k HDP se ve srovnání s rokem 2014 dále sníží o 1,4 p. b. na 42,5 % HDP. Váha státního dluhu na celkovém veřejném zadlužení se meziročně nezmění a zůstane na úrovni 93,3
%. Jeho meziroční dynamika ve srovnání s rokem 2014 vzroste o 0,2 p. b. na 0,4 %.

U podílu jednotlivých segmentů veřejných rozpočtů na celkovém zadlužení nedojde k žádným výrazným změnám. Z hlediska váhy se po státním dluhu na celkovém dluhu veřejných rozpočtů nejvíce podílejí územní samosprávné celky, jejichž zadlužení se v roce 2015 ve srovnání s rokem 2014 nepatrně zvýší. Po splacení dluhu v roce 2014 lze v roce 2015 u mimorozpočtových fondů očekávat jeho mírný nárůst. Jinými slovy zatímco zadlužení nevykáže v roce 2014 žádný státní fond, v roce 2015 předpokládá Státní zemědělský intervenční fond krátkodobou půjčku ze státního rozpočtu ve výši 0,24 mld. Kč. Avšak z důvodu konsolidace se celkový dluh touto operací nezvýší. Jak již bylo řečeno, vyčerpání vlastních zdrojů mimorozpočtových fondů k financování deficitů představuje další potenciální riziko růstu dluhu veřejných rozpočtů. Zdravotní pojišťovny vykážou minimální dluh vůči státnímu rozpočtu (1,0 mld. Kč v roce 2014 a 0,5 mld. Kč v roce 2015), který je ale na úrovni veřejných rozpočtů konsolidován. Jejich závazky vůči zdravotnickým zařízením navíc nejsou součástí veřejného dluhu.
Ve srovnání s ostatními zeměmi není úroveň celkového veřejného zadlužení ČR nikterak vysoká, nicméně nebezpečím je vysoká dynamika jeho růstu z minulých let a také skutečnost, že byl tento růst v minulosti značně zpomalován inkasem privatizačních příjmů. Náklady dluhové služby rostou a zůstávají trvalou zátěží výdajové strany. Také v roce 2015 se předpokládá, že k financování dluhu budou využity prostředky z účtů státní pokladny. Hospodaření veřejných rozpočtů nadále zůstává deficitní (viz část A – Veřejné rozpočty), růst dluhu by v posledních 2 letech (2014-15) měl být zpomalován použitím výše uvedených zdrojů. Nicméně z hlediska jeho dlouhodobé udržitelnosti se jako systémové řešení jeví zmírnění růstu deficitů veřejných rozpočtů, které dluh generují, v ideálním případě pak trvalé dosahování přebytků primární bilance.

Tabulka č. 9:Vývoj dluhu veřejných rozpočtů v mld. Kč a jeho podíl na HDP

Pramen: Ministerstvo financí ČR

II. Mimorozpočtové fondy

B) Státní fondy

1. Státní fond životního prostředí České republiky

Státní fond životního prostředí České republiky (dále SFŽP nebo v rámci této kapitoly Fond) vznikl v roce 1991 na základě zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, a to sloučením Fondu ochrany vod a Fondu ochrany ovzduší. Jeho správcem je Ministerstvo životního prostředí, které vůči němu vykonává zřizovatelské funkce. SFŽP představuje jeden ze základních centrálních nástrojů pro realizaci aktuální politiky životního prostředí České republiky, ať již státní nebo vyplývající z mezinárodních smluv či členství v EU.

Fond plní funkci významného finančního zdroje pro podporu opatření k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Dále vykonává úlohu zprostředkujícího orgánu u prostředků získávaných od EU pro oblast životního prostředí v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). SFŽP byl ustanoven implementačním orgánem pro Fond soudržnosti a využívá také prostředků z Programu švýcarsko-české spolupráce.

SFŽP disponuje příjmy zejména z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí, úroků z uložených disponibilních prostředků na termínovaných účtech a z dotací ze státního rozpočtu na úhradu výdajů vynaložených z technické asistence programů EU na jejich administraci. V letech 2009-12 byly součástí příjmové strany Fondu příjmy z prodeje jednotek AAU (Assigned Amounts Units, Kjótský protokol
, čl. 17). O použití peněžních prostředků Fondu rozhoduje ze zákona ministr životního prostředí.

Podpory ze SFŽP jsou určeny zejména na ochranu vod, ovzduší, nakládání s odpady, ochranu přírody, péči o krajinu, podporu využívání obnovitelných zdrojů energie a na programy EU. Jsou poskytovány zejména formou dotací a půjček, případně jejich kombinací. Prostředky získané z prodeje jednotek AAU byly účelově vyčleněny na realizaci opatření vedoucích k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech. V roce 2010 byl program rozšířen i o budovy veřejného sektoru. Podpora zmíněných opatření probíhala v rámci programu Zelená úsporám (GIS – Green Investment Scheme), jehož organizační příprava byla zahájena na podzim 2008 a jeho ukončení proběhlo k 31. 12. 2012. Podpora úspor energie a obnovitelných zdrojů energie v rodinných domech dále pokračuje v programu Nová zelená úsporám.
V roce 2014 by celkové příjmy SFŽP měly dosáhnout částky 1,56 mld. Kč, předpokládaná výše jeho celkových výdajů pak činí 3,59 mld. Kč. Od roku 2009 Fond podle zákona č. 383/2008 Sb., který mění zákon o odpadech a některé související zákony, disponuje příjmy z poplatků za převody a registraci automobilů, které nesplňují normy ochrany ovzduší. Příjmy z tohoto poplatku jsou účelově vázány na ekologickou likvidaci vozidel s ukončenou životností.
Hospodaření SFŽP skončí v roce 2014 deficitem ve výši 2,03 mld. Kč. Program Zelená úsporám je v závěrečné fázi a na jeho financování budou dočerpány finanční prostředky získané v předchozích letech z prodeje emisních povolenek. Na program Nová zelená úsporám budou použity finanční prostředky SFŽP, převedené k financování tohoto programu z příjmů z poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků.
Konečný zůstatek peněžních prostředků Fondu by měl ke konci roku 2014 dosáhnout hodnoty 4,84 mld. Kč, přičemž převážná část z nich je vázána na termínovaných a běžných účtech u komerčních bank. Fond v roce 2003 a 2004 čerpal úvěr od společnosti MUFIS, a. s. ve výši 0,50 mld. Kč, který je využíván jako zdroj krytí jeho existujících finančních závazků. Dluh je pravidelně splácen úhradou roční splátky jistiny MUFIS, a. s.
ve výši 50 mil. Kč a ke konci roku 2014 by měl být definitivně splacen; deficit bude kryt zůstatkem finančních prostředků na účtech SFŽP.

Celkové příjmy na rok 2015 jsou rozpočtovány ve výši 1,53 mld. Kč. Největší podíl (64,4 % celkových příjmů) budou mít příjmy z poplatků, které vyplývají z předpisů o ochraně jednotlivých složek životního prostředí (0,99 mld. Kč). Rozpočet výdajů na rok 2015 je sestaven v objemu 3,00 mld. Kč. Ve výdajové struktuře má 72,8 % výdajů kapitálový charakter (2,19 mld. Kč), z toho 34,0 % má formu dotací územním samosprávným celkům. Rozpočet pro rok 2015 je plánován jako schodkový ve výši 1,47 mld. Kč.
Tabulka č. 10: Bilance Státního fondu životního prostředí v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR, SFŽP
2. Státní fond dopravní infrastruktury
Státní fond dopravní infrastruktury (dále SFDI nebo v této kapitole Fond) vznikl 1. 7. 2000. Byl zřízen zákonem č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jako právnická osoba podřízená Ministerstvu dopravy. Účelem Fondu je zabezpečit financování rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic a vnitrozemských vodních a železničních dopravních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby Fond poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce a studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu.

Ze všech státních fondů SFDI trvale realizuje nejvyšší objem příjmů i výdajů. Jeho očekávané příjmy v roce 2014 budou o 11,22 mld. Kč vyšší, než předpokládal schválený rozpočet, a dosáhnou 68,21 mld. Kč. Většina příjmů (62,1 %) je tvořena dotacemi; očekávané investiční dotace ze státního rozpočtu budou o téměř 8 mld. Kč vyšší, než bylo původně rozpočtováno, a také běžné dotace budou o více než 2 mld. Kč vyšší.
Příjmy, mající povahu daní a poplatků, se skládají z výnosů ze silniční daně, spotřební daně z minerálních olejů (9,1 % celostátního hrubého výnosu) a z poplatků za užívání dálnic a rychlostních silnic. Očekávané daňové příjmy Fondu v roce 2014 činí 12,20 mld. Kč, jsou o 0,30 mld. Kč nižší než ve schváleném rozpočtu a tvoří pouze 17,9 % z celkových příjmů.

Od roku 2008 jsou na straně příjmů rozpočtovány veškeré výnosy a na straně výdajů veškeré náklady související s vydáváním a prodejem dálničních kupónů (agenda převzatá od Ministerstva financí), zatímco do roku 2007 byly u dálničních kupónů na straně příjmů rozpočtovány pouze výnosy očištěné o náklady spojené s distribucí a na straně výdajů pouze náklady spojené s jejich výrobou. Tyto příjmy budou činit 3,95 mld. Kč, což je o 0,15 mld. Kč méně, než předpokládal schválený rozpočet. Z rozpočtu SFDI jsou hrazeny náklady na zavedení a provozování systému elektronického mýtného, jehož očekávaná výše inkasa činí 8,35 mld. Kč, což je oproti schválenému rozpočtu o 0,35 mld. Kč více. Výnosy ze zpoplatnění užívání pozemních komunikací, tj. časový poplatek v podobě dálničního kupónu a elektronické mýtné, jsou součástí nedaňových příjmů Fondu.

SFDI předpokládá v roce 2014 výdaje ve výši 71,47 mld. Kč, které budou použity k financování rozvoje, výstavby a údržby infrastruktury. Ve srovnání se schváleným rozpočtem jsou jeho očekávané výdaje o 14,47 mld. Kč vyšší. Z poslání Fondu vyplývá, že jeho výdaje jsou realizovány především jako dotace příspěvkovým organizacím a podnikatelským subjektům na investiční akce. Největší část je určena na transfery Ředitelství silnic a dálnic. Nicméně i kraje a obce z těchto prostředků financují opravy silnic druhé a třetí třídy, údržbu cyklistických stezek, projektovou dokumentaci a bezpečnost silničního provozu.

Výdaje Fondu meziročně vzrostou, přičemž výše příjmů jejich růst přibližně kopíruje. Nicméně i tento vývoj zapříčiní schodkové hospodaření Fondu, který tak na rozdíl od schváleného vyrovnaného rozpočtu očekává v roce 2014 deficit ve výši 3,26 mld. Kč.

V roce 2015 se ve srovnání s rokem 2014 předpokládají nižší celkové příjmy i výdaje a rozpočet je tak sestaven jako vyrovnaný v souladu s výdajovým rámcem na rok 2015. Příjmy i výdaje Fondu budou činit 49,83 mld. Kč, přičemž na příjmové straně budou opět dominovat dotace v celkové výši 24,93 mld. Kč. Vzhledem k zaměření Fondu budou i nadále relevantní výdaje kapitálového charakteru (23,28 mld. Kč); součet celkových dotací a běžných výdajových transferů dosáhne 28,27 mld. Kč. Nejvíce prostředků je rozpočtováno na financování výstavby, modernizaci, opravy a údržbu silnic a dálnic; druhá nejvyšší částka směřuje do celostátních a regionálních drah. V roce 2015 nebudou Fondu přiděleny dostatečné prostředky na spolufinancování Operačního programu Doprava. K financování dopravní infrastruktury se tak dostatečně nevyužijí potenciální zdroje z evropských fondů.
Silná závislost Fondu na dotacích představuje pro jeho další činnost významné riziko. Již nastavené výdajové programy Fond nedokáže pokrýt z vlastních zdrojů a jeho hospodaření se bez zapojení např. soukromých zdrojů financování stává zdrojem deficitů a růstu dluhu veřejných financí, a to již v krátkém období. Případné zapojení soukromých zdrojů do financování výstavby dopravní infrastruktury by umožnilo rozložit výdaje v čase. Na druhé straně je oproti standardní formě financování investičních projektů, tj. z vlastních zdrojů Fondu, jejich zapojení spojeno s rizikem možného nárůstu implicitních podmíněných závazků vlády.

Tabulka č. 11: Bilance Státního fondu dopravní infrastruktury v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR, SFDI

3. Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond rozvoje bydlení (dále SFRB nebo v této kapitole Fond) vznikl v červenci 2000 jako jeden z nástrojů realizace státní bytové politiky. Byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Stěžejním posláním SFRB je vytvářet a akumulovat finanční zdroje určené pro podporu bydlení a používat je v souladu se zákonem. Fondové hospodaření by mělo podle záměru vlády umožnit průběžné vynakládání prostředků a zajistit, aby žadatelé o podporu měli možnost čerpat prostředky schválené v rámci vypsaných programů bez ohledu na roční rozpočtový cyklus. Ke splnění svých cílů využívá SFRB celou řadu nástrojů (poskytnuté úvěry, úrokové dotace, záruky za splácení úvěrů), přičemž trendem posledních let je přechod od poskytování nenávratných dotací k poskytování návratných forem podpory a používání vrácených prostředků k opětovnému použití. Tento záměr je v souladu s Koncepcí bydlení do roku 2020, schválené vládním usnesením č. 524 ze dne 13. července 2011, a v podstatě znamená přechod k revolvingovému hospodaření Fondu.

Pro politiku Fondu jsou charakteristické dlouhodobé závazkové vztahy. V rámci programů Panel a Nový panel bude probíhat výplata úrokových dotací ze smluv uzavřených v letech 2001–2011 až do roku 2026. Poskytnuté finanční prostředky jsou určeny ke krytí úroků z bankovních úvěrů, které získají fyzické i právnické osoby na rekonstrukce a modernizace bytových domů. Nové žádosti o podporu ve formě úrokové dotace z těchto programů Fond již nepřijímá od roku 2011 s ohledem na omezení zdrojů ze státního rozpočtu a výše popsanou změnu strategie podpory. Obdobně byla ukončena také podpora mladým lidem na výstavbu nebo pořízení bydlení formou snížení jistiny úvěru při narození dítěte s tím, že SFRB má povinnost dostát svým závazkům z již uzavřených smluv. To představuje potřebu zajištění finančních prostředků i v příštích letech.

Aktuálně otevřené (ve smyslu přijímání nových žádostí) formy podpory mají podobu úvěrů na výstavbu nájemních bytů, úvěrů na opravy a modernizace domů, záruk za splácení úvěrů na výstavbu nájemních domů, úvěrů obcím na opravy a modernizace bytového fondu a úvěrů poskytovaných v rámci povodňových programů. Z výčtu těchto kategorií je zřejmé, že se Fond snaží kromě v minulosti podporovaného vlastnického bydlení posílit programy na podporu výstavby a rekonstrukce nájemních bytů. Tento posun souvisí se zmíněnou vládní Koncepcí bydlení přijatou v roce 2011.

SFRB v posledních letech čerpá na financování své činnosti vlastní finanční prostředky. Na poskytování nenávratných dotací má Fond zákonný nárok čerpat každoročně dotaci ze státního rozpočtu. Podmínkou úspěšnosti nové státní bytové politiky je kromě maximálního zapojení vlastních aktiv SFRB v rámci revolvingového hospodaření i záměr využívat další mimorozpočtové finanční zdroje, především finanční prostředky z EU.

V roce 2014 by celkové příjmy Fondu měly dosáhnout 0,12 mld. Kč a budou tak o 0,01 mld. Kč nižší, než předpokládala rozpočtová dokumentace. Výdaje se v roce 2014 očekávají v rozpočtované výši a dosáhnou tedy částky 1,19 mld. Kč. Běžné transfery se meziročně nepatrně sníží na úroveň 0,41 mld. Kč. Nejvýznamnější část příjmů tvoří příjmy z úroků (0,11 mld. Kč). Hospodaření SFRB v roce 2014 skončí předpokládaným deficitem 1,08 mld. Kč, tzn. o 0,01 mld. Kč vyšším, než bylo rozpočtováno. Konečný stav peněžních prostředků Fondu by měl na konci roku 2014 činit 7,98 mld. Kč.

Z návrhu rozpočtu SFRB pro rok 2015 vyplývá, že se meziročně sníží objem jeho příjmů i výdajů, deficit rovněž mírně poklesne. Celkové příjmy dosáhnou 0,23 mld. Kč a výdaje 1,15 mld. Kč. Jak bylo výše uvedeno, na smlouvy uzavřené od roku 2011 již SFRB neposkytuje nenávratné formy podpory na bydlení (přímé ani úrokové dotace) a nové podpory jsou poskytovány pouze ve formě úvěrů a ručení za splácení komerčních úvěrů, což s sebou přináší relativně nižší zatížení veřejných rozpočtů. Jeho další financování z veřejných rozpočtů je v souvislosti s nezbytností konsolidace veřejných financí nanejvýš nežádoucí.

Hospodaření SFRB skončí v roce 2015 deficitem 0,92 mld. Kč. Ten bude zčásti profinancován použitím zůstatku finančních prostředků z roku 2014. Rozpočtovaný konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. 2015 se očekává na úrovni 6,68 mld. Kč.

Tabulka č. 12: Bilance Státního fondu rozvoje bydlení v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR, SFRB

4. Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond (dále SZIF nebo v této kapitole Fond) byl zřízen 11. 8. 2000 zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, kterým se řídí jeho činnost. SZIF je právnickou osobou, která náleží do působnosti Ministerstva zemědělství. Fond představuje jeden z ekonomických nástrojů k plnění závazků vyplývajících ze Společné zemědělské politiky EU. SZIF je tvořen centrálním pracovištěm a sedmi regionálními odbory.

SZIF je akreditovanou platební agenturou pro zprostředkování finanční podpory z EU a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), a v rámci společné rybářské politiky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF), který je pokračovatelem Evropského rybářského fondu z programového období 2007 - 2013.
Společná zemědělská politika sleduje cíle zabezpečení produktivity zemědělství, stabilizace trhu a podporuje zásadu finanční solidarity. V oblasti zemědělské politiky se čelí také novým výzvám, jako jsou zejména zajištění konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a dále vyvážený územní rozvoj. K naplnění těchto cílů slouží nástroje poskytování finanční podpory, kterou administruje SZIF. Pilířem poskytovaných finančních podpor jsou přímé platby vyplácené na hektar obhospodařované plochy (SAPS), které mohou být dále dorovnávány z národních zdrojů. Z Evropského zemědělského záručního fondu jsou také poskytovány prostředky v rámci Společné organizace trhu. Tržní opatření v rámci Společné organizace trhu představují podporu zemědělským podnikatelům, která řeší výkyvy poptávky a nabídky. K tomu jsou využívány nástroje jako například produkční kvóty, intervenční nákupy nebo vývozní subvence ve vazbě na vývozní licence. Významnou finanční pomoc nabízí Program rozvoje venkova (dále PRV), spuštěný již v roce 2007, který čerpá prostředky z EAFRD. SZIF administruje také dotace poskytované v rámci Operačního programu Rybářství financovaného z EMFF.
SZIF dále zajišťuje administraci vývozních a dovozních licencí, záruk, systému produkčních kvót a prémiových práv. V rámci Národního programu podpory potravin provádí podporu marketingu domácích potravinářských produktů a propagaci značky kvality KLASA. Zajišťuje rozhodování o poskytování dotací a jejich následnou kontrolu, provádí vládou schválené programy zaměřené na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků, ukládá, vybírá a také odvádí finanční dávky z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků. Dále provádí programy strukturální podpory a opatření v oblasti společné organizace trhu.

Jeho zákonné finanční zdroje představují dotace ze státního rozpočtu, tržby z obchodní činnosti, úvěry, úroky z vkladů a půjček, prostředky a podpory poskytnuté ze strany EU nebo jiným zahraničním subjektem, vrácené dotace a penále a část pravomocným rozhodnutím stanoveného objemu finančních dávek z výroby cukru (na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem).

Celkové příjmy SZIF se v roce 2014 předpokládají ve výši 36,20 mld. Kč. Ve struktuře příjmů naprosto dominují dotace z veřejných rozpočtů centrální úrovně v částce 36,16 mld. Kč. Jejich výše ovšem vyplývá z úlohy Fondu a jedná se tak o prostředky související s programy EU. Zbylé příjmy mají rovněž nedaňový charakter a jsou tvořeny především podílem na dávkách z cukru, tedy položkou správní poplatky. Celkové výdaje jsou očekávány na úrovni 41,07 mld. Kč. Z celkových odhadovaných výdajů tvoří 85,8 % EU výdaje. V převážné většině se jedná o běžné transfery, na které připadá 32,98 mld. Kč (tj. 80,3 %) a kde zcela převládají transfery poskytované podnikatelským subjektům ve výši 32,79 mld. Kč (jejich největší část připadá na výplatu přímých plateb, tj. 55,5 % celkových očekávaných výdajů). Výdaje na PRV včetně Horizontálního plánu rozvoje venkova představují 37,3 % celkových odhadovaných výdajů. Na náhrady zaměstnancům a nákupy zboží a služeb Fond vynaloží 1,57 mld. Kč. Výdaje na Společnou organizaci trhu, marketing a propagaci spotřeby výrobků se na celkových očekávaných výdajích podílejí 2,4 %. Podíl správních výdajů se předpokládá rovněž ve výši 2,4 %.
Hospodaření SZIF by v roce 2014 mělo skončit schodkem 4,88 mld. Kč. V průběhu roku dochází k čerpání i splátce krátkodobého úvěru na intervenční nákupy ve výši 0,4 mld. Kč, proto SZIF nebude ke konci roku vykazovat žádný dluh. Předpokládaný konečný stav peněžních prostředků k 31. 12. 2014 bude činit 1,44 mld. Kč.

Návrh rozpočtu SZIF na rok 2015 počítá s celkovými příjmy 40,29 mld. Kč, z toho se v drtivé většině opět jedná o dotace ze státního rozpočtu. Celkové výdaje jsou na rok 2015 navrhovány rovněž ve výši 40,29 mld. Kč. Stejně jako v předchozích letech budou mít charakter zejména běžných transferů soukromým nefinančním subjektům v podobě přímých plateb (66,7 % celkových výdajů), ale ve prospěch PRV budou na jejich vrub posíleny transfery investiční. Významný je i objem náhrad zaměstnancům a nákupů zboží a služeb (1,51 mld. Kč). Z výše uvedeného je zřejmé, že předkládaný rozpočet je sestaven jako vyrovnaný. V roce 2015 SZIF předpokládá čerpání krátkodobé půjčky ze státního rozpočtu na intervenční nákupy. Na konci roku 2015 by tak měly dluhové závazky SZIF z tohoto titulu dosáhnout výše 0,24 mld. Kč. Konečný stav peněžních prostředků se na konci roku 2015 očekává ve výši 1,68 mld. Kč.

Tabulka č. 13: Bilance Státního zemědělského intervenčního fondu v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR, SZIF
5. Státní fond kultury České republiky

Státní fond kultury České republiky (dále SFK nebo v této kapitole Fond) je spravován Ministerstvem kultury a jeho ministr odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu. SFK byl zřízen zákonem č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky. V minulosti bylo uvažováno i o variantě jeho zrušení vzhledem k nedostatečnému zajištění zdrojů tohoto Fondu, kdy v tomto období v zásadě pouze kumuloval příjmy, aniž by realizoval jiné než udržovací výdaje. V současné době jsou již ve svých funkcích členové Rady Fondu a ten tak opět zabezpečuje své poslání. Došlo i k posílení zdrojů Fondu změnou zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, která mu zajistila příjmy z reklam na programu ČT 2.
Celkové příjmy SFK v roce 2014 dosáhnou pravděpodobně výše 60,0 mil. Kč, celkové výdaje jsou očekávány v objemu 51,0 mil. Kč a hospodaření Fondu se tak odhaduje na přebytek 9,0 mil. Kč.

Na rok 2015 jsou celkové příjmy Fondu navrženy ve výši 64,0 mil. Kč. Velmi významnou část těchto příjmů tvoří příjmy z pronájmu nemovitostí, ke kterým má Fond příslušnost hospodaření (dům U Černé Matky Boží, dům U Hybernů a Národní dům na Vinohradech). Na rok 2015 jsou rozpočtovány ve výši 33,0 mil. Kč. Dalšími vlastními finančními zdroji jsou přijaté platby za výkon majetkových autorských práv, které připadly státu (tzv. odúmrtě), 50% odvod z příjmů z pronájmu nemovitých kulturních památek od Ministerstva kultury, přijaté úroky a v neposlední řadě, od roku 2012, výnosy z reklam na programu ČT2.

Fond plánuje v roce 2015 hospodařit s přebytkovým rozpočtem, neboť celkové výdaje jsou naplánovány ve výši 53,0 mil. Kč a příjmy ve výši 64,0 mil. Kč. Významnou část výdajů představují poskytované podpory na projekty v oblasti kultury, největší část je určená občanským sdružením. Zbývající část výdajů jsou pak výdaje související s nemovitostmi (výdaje na opravy, správu, telekomunikace atd.), se správou Fondu a činností jeho Rady.

Konečný stav peněžních prostředků Fondu se na konci roku 2015 předpokládá ve výši 96,3 mil. Kč.

Na rozpočet Fondu mohou mít velmi negativní dopad dvě významné, zatím ale v reálných číslech těžko stanovitelné nejistoty. Jednak je to vleklý spor, vztahující se k nemovitostem, s reálnou možností prohry a dále pak nejistota ohledně výše nákladů na opravy a rekonstrukce nemovitostí.
Tabulka č. 14: Bilance Státního fondu kultury v mil. Kč.

Pramen: Ministerstvo financí ČR, SFK
6. Státní fond kinematografie

Zákonem č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), který vstoupil v účinnost dne 1. 1. 2013, vznikl nový samostatný Státní fond kinematografie (dále v této kapitole Fond). Je právním nástupcem Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, který byl zřízený zákonem č. 241/1992 Sb., a převzal jeho veškerá práva a povinnosti.
V roce 2014 se předpokládají celkové příjmy Fondu ve výši 1 035,0 mil. Kč, zatímco celkové výdaje ve výši 1 034,0 mil. Kč, což znamená, že hospodaření Fondu skončí přebytkem 1,0 mil. Kč.

V roce 2015 je rozpočet Fondu sestaven jako deficitní se saldem 25,0 mil. Kč, s příjmy v celkové výši 748,0 mil. Kč. Vedle vlastních příjmů Fondu je v plánu zahrnut i požadavek na dotaci ze státního rozpočtu, která opakovaně již několik let tvoří největší příjem fondu. Z vlastních příjmů pak největší část tvoří příjmy od provozovatelů televizního vysílání s celostátní působností (televize Nova, Prima a Barrandov, cca 150,0 mil. Kč), příjmy za užití filmů, k nimž Fond vykonává autorská práva výrobce (tzn. příjem z prodaných licencí k užití děl), příjmy od provozovatelů kin (poplatky od provozovatelů kin za kinematografické představení ve výši 1 % z příjmů ze vstupného), příjmy z převzatého televizního vysílání (poplatek za šíření televizního vysílání prostřednictvím kabelových sítí a satelitů ve výši 1 % z ceny poskytnuté za převzaté televizní vysílání), příjmy ze správních poplatků a ostatní příjmy (příjmy z nájmu budovy, splátky aj.).
Celkové výdaje Fondu jsou pak na rok 2015 rozpočtovány ve výši 773,0 mil. Kč a jejich největší část tvoří výdaje na podporu filmových pobídek (pobídky lze hradit pouze z dotace ze státního rozpočtu, kterou dostává Fond prostřednictvím Ministerstva kultury) a na podporu projektů v oblasti kinematografie. Menší část pak tvoří výdaje na provoz kanceláře Fondu, včetně platů zaměstnanců a poradních orgánů a na zajištění příjmů Fondu.

Stav peněžních prostředků se ke konci roku 2015 očekává ve výši 724,2 mil. Kč.

Tabulka č. 15: Bilance Státního fondu kinematografie v mil. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR, Státní fond kinematografie

B) Fond privatizace

K 1. 1. 2006 došlo zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, ke zrušení Fondu národního majetku ČR (dále jen FNM). Veškerý majetek přešel dnem zrušení FNM na stát, který vstupuje do všech práv a povinností vyplývajících z právních vztahů FNM, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Působnost FNM přešla na Ministerstvo financí, které je oprávněno hospodařit s majetkem, který na stát přešel z titulu zrušení FNM, a jednat jménem státu v právních vztazích, do nichž vstoupil jako nástupce FNM. Finanční prostředky zrušeného FNM jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštních účtech jako mimorozpočtový zdroj. O těchto prostředcích je účtováno v rámci účetnictví Ministerstva financí na základě vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.

Malou privatizaci lze považovat v podstatě za dokončenou. V jejím rámci se na příjmové straně v roce 2014 předpokládají příjmy zejména z likvidace státních podniků (120,5 mil. Kč z celkových 122,2 mil. Kč) a v roce 2015 příjmy z daňových řízení (2,0 mil. Kč z celkových 2,2 mil. Kč). Nejvýznamnější výdajovou položku představují potenciální výdaje na probíhající a budoucí soudní spory, ve kterých Ministerstvo financí figuruje jako žalovaná strana (5,0 mil. Kč z celkových 5,7 mil. Kč v roce 2014 a opět 5,0 mil. Kč jako jediná položka na straně výdajů v roce 2015).

V rámci velké privatizace se nepředpokládá do konce roku 2014 a ani v roce 2015 realizace žádného významného privatizačního projektu. I proto jsou nejvýznamnějším příjmem Fondu přiznané dividendy, v první řadě společností ČEZ, a. s., v marginální míře společnostmi ČEPRO, a. s. a MERO, a. s. (dohromady 13,01 mld. Kč v roce 2014 a 16,51 mld. Kč v roce 2015). Ostatní příjmy, např. v podobě úroků z uložených peněžních prostředků, nájmu či ze soudních rozhodnutí se předpokládají v roce 2014 i 2015 v relativní výši jako zcela zanedbatelné. V roce 2014 se celkové příjmy včetně příjmů z malé privatizace předpokládají v celkovém objemu 13,03 mld. Kč a oproti rozpočtované výši jsou tak vyšší o 0,50 mld. Kč.

Celkové výdaje, které by v roce 2014 měly dosáhnout 18,06 mld. Kč, budou použity především jako převod do kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa na úhradu schodku důchodového účtu (10,30 mld. Kč) a dále na úhradu nákladů spojených s odstraňováním ekologických škod (4,40 mld. Kč), jako dotace státnímu podniku DIAMO (1,79 mld. Kč) nebo jako převod do kapitol státního rozpočtu Ministerstvo průmyslu a obchodu (0,41 mld. Kč) a Ministerstvo kultury (0,38 mld. Kč). Oproti původnímu plánu tak lze očekávat zvýšení výdajů o 4,60 mld. Kč. Hospodaření Fondu by v roce 2014 mělo skončit schodkem 5,03 mld. Kč. Podle očekávané skutečnosti by měl konečný zůstatek privatizačních peněžních prostředků k 31. 12. 2014 činit 11,19 mld. Kč.
Návrh rozpočtu pro rok 2015 předpokládá příjmy v celkové výši 16,52 mld. Kč, v podstatě opět pouze z dividend společností se státní majetkovou účastí, tj. v drtivé většině ČEZ, a. s. a dále v mnohem menším objemu ČEPRO, a. s. a MERO, a. s.
Celkový objem výdajů je na rok 2015 rozpočtován na 24,25 mld. Kč, přičemž jejich struktura bude podobná té předchozí z roku 2014. Nejvýznamnější položku představuje opět převod do státního rozpočtu na úhradu deficitu důchodového účtu (16,50 mld. Kč). Následuje úhrada nákladů na odstraňování starých ekologických škod (5,83 mld. Kč) a dotace státnímu podniku DIAMO (1,44 mld. Kč). Za výše uvedených předpokladů lze očekávat, že hospodaření s privatizačními prostředky skončí deficitem 7,73 mld. Kč. Peněžní prostředky, jejichž konečný stav se k 31. 12. 2015 očekává ve výši 4,02 mld. Kč budou částečně použity na financování plánovaných výdajů roku 2016, resp. dalších let. Protože převážná část nyní pochází z prostředků malé privatizace, hrozí riziko nedostatečné výše zdrojů na účtech velké privatizace v případě, že nebudou učiněny žádné kroky k uvolnění vázaných zdrojů a k restrukturalizaci těchto zdrojů v její prospěch.
Tabulka č. 16: Bilance Fondu privatizace v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR

III. Veřejné zdravotní pojištění

Systém veřejného zdravotního pojištění (dále v. z. p.) zajišťuje v ČR v současné době sedm zdravotních pojišťoven pro celkem 10,4 mil. pojištěnců, z toho největší podíl má Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (dále jen „VZP ČR“), tento podíl se však postupně snižuje a v současné době činí přibližně 5,98 mil., tj. cca 57,5 % pojištěnců systému v. z. p.
Provozování komerčního pojištění v systému v. z. p. platné zákony a právo EU nepřipouští, proto VZP ČR a Oborová zdravotní pojišťovna bank, pojišťoven a stavebnictví provozují tento druh pojištění odděleně, ve stoprocentně vlastněných dceřiných společnostech.
Odhad očekávaných výsledků hospodaření zdravotních pojišťoven (dále ZP) v roce 2014 vychází zejména z hodnocení výsledků hospodaření zdravotních pojišťoven za 1. pololetí 2014 a z aktuální makroekonomické predikce ČR (především při konstrukci příjmové strany systému v. z. p.).
Celkové příjmy systému v. z. p. v roce 2014 jsou odhadovány na 239,92 mld. Kč při meziročním nárůstu o 11,36 mld. Kč (5,0 %), a to především díky nárůstu plateb ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát (plateb za státní pojištěnce). Rozhodující měrou se na nich podílí příjmy z vlastního výběru pojistného včetně příslušenství, které tvoří 74,1 % z celkového objemu příjmů. Zbytek příjmů tvoří převážně příjmy ze zmíněných plateb za státní pojištěnce s podílem 25,2 % z celkových příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Ostatní příjmy mají jen marginální význam a dosáhnou 1,32 mld. Kč. Jsou tvořeny především očekávanými příjmy od zahraničních pojišťoven, sankčními příjmy, úroky a příjmy z vlastní činnosti.

Celkové výdaje v. z. p. se v roce 2014 meziročně zvýší o 9,52 mld. Kč (o 4,1 %) na 239,43 mld. Kč. Většinu výdajů (96,3 %) budou tvořit výdaje na zdravotní péči, které se oproti předcházejícímu roku 2013 zvýší o 3,4 %. V souvislosti s tímto vývojem lze na konci roku 2014 očekávat přebytek hospodaření systému v. z. p. ve výši 0,50 mld. Kč, čímž dojde ke zlepšení salda meziročně o 1,84 mld. Kč.
Predikce základních ukazatelů finanční bilance systému v. z. p. pro rok 2015 vychází z aktuální makroekonomické predikce. Celkové příjmy se v roce 2015 očekávají ve výši 247,40 mld. Kč s meziročním nárůstem o 3,1 %. Z toho podíl příjmů z vlastního výběru pojistného včetně příslušenství bude činit 74,0 %. Obdobně jako v předchozích letech budou ostatní příjmy systému v. z. p. zanedbatelné.

Meziroční tempo růstu celkových výdajů systému v. z. p. se v roce 2015 předpokládá ve výši 3,3 %. Tempo růstu výdajů na zdravotní péči bude mít mírně vyšší dynamiku, a to 4,3 %. Tyto výdaje budou tvořit 97,3 % celkových výdajů. V absolutním vyjádření se výše celkových výdajů očekává na úrovni 247,24 mld. Kč. Na základě odhadovaných příjmů a výdajů lze předpokládat, že rovněž v roce 2015 bude dosažen v systému v. z. p. přebytek hospodaření, a to ve výši 0,16 mld. Kč.
Tabulka č. 177: Bilance veřejného zdravotního pojištění v mld. Kč

Pramen: Ministerstvo financí ČR

1) pojistné na zdravotní pojištění včetně příslušenství

2)
výdaje na zdravotní péči
� Jedná se o výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků v užším sektorovém pokrytí, kam se zařazuje státní rozpočet, Národní fond, Fond privatizace (bývalý Fond národního majetku), státní fondy, zdravotní pojišťovny a územní rozpočty (obce a kraje jako územní samosprávné celky a dále dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti).

� včetně transakcí Národního fondu a Fondu privatizace

� Po zrušení Pozemkového fondu ČR k 1. 1. 2013 jsou mimorozpočtové fondy v současné době tvořeny pouze státními fondy, kterých nyní existuje šest. Jejich výčet je uveden vždy v poznámce 2 pod tabulkami č. 3-6 anebo v obsahu tohoto textu v pasáži II. A Státní fondy.

� Jedná se o deficit očištěný o výdaje spojené s dluhovými úroky, jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole.

� podíl státního konsolidovaného dluhu na celkovém veřejném nekonsolidovaném dluhu

� Kjótský protokol umožnil České republice prodat 100 miliónů emisních kreditů, tj. 100 miliónů tun emisí CO2. Na základě zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a nakládání s nimi, ve znění zákona č. 315/2008 Sb., byly výnosy z prodeje emisních kreditů příjmem Fondu a bylo možné je použít pouze na další snižování emisí CO2.

� Vláda svým usnesením č. 617 ze dne 23. června 2003 schválila využití finančních prostředků ze zdrojů Housing Guaranty Programu (spravovaných Municipální finanční společností, a.s.) až do výše 500 mil. Kč za úrokovou sazbu 2,5 % p. a. na finanční podporu projektů přispívajících k ochraně a zlepšování životního prostředí v ČR. K 19. 5. 2004 byl tento úvěr do smluvní výše vyčerpán. Od počátku roku 2005 je úvěr splácen a jeho celkové umoření se předpokládá ke konci roku 2014. Získané prostředky jsou používány výhradně na financování půjček žadatelům.

� Termín pro změnu pojišťovny je zákonem stanoven na 1. 1. následujícího roku pro návrh podaný do 30. 6. běžného roku.