Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

쿐놡> ıကĳĮįİꗬÁЅደ¿ကࠀ橢橢殙殙Ѕǻ尻ǻ尻혣)·ᒂᒂ⇲⇲⇲⇲⇲∆∆∆8∾t⊲∆㮸Ǣ⍆⍆"⍨⍨⍨⑗⑗⑗㩫㩭㩭㩭㩭㩭㩭$㶚ʶ䁐Ơ㪑á⇲⑗⑗⑗⑗⑗㪑⇲⇲⍨⍨ï㭲⛗⛗⛗⑗ú⇲⍨⇲⍨㩫⛗⑗㩫⛗⛗Ě㐧ϔ㢛⍨悠챸쎜ǐ║Ā㟻㩗㮈0㮸㠕䇰♑.䇰4㢛㢛䇰⇲㢯ƨ⑗⑗⛗⑗⑗⑗⑗⑗㪑㪑♿X⑗⑗⑗㮸⑗⑗⑗⑗䇰⑗⑗⑗⑗⑗⑗⑗⑗⑗ᒂశ₸ĺĒЅV l á d n í n á v r h
ZÁKON
ze dne … 2016
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/199l Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb. a zákona č. …/2015 Sb., se mění takto:
V § 81b odst. 1 se slova „nebo radioaktivní materiál“ nahrazují slovy „, jaderný materiál nebo radioaktivní látka“.
V § 87a odst. 1 se slova „radioaktivní materiál“ nahrazují slovy „jaderný materiál nebo radioaktivní látky“.
ČÁST druhá
Změna zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
Čl. II
V § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 341/2011 Sb., se slova „podléhající podle zvláštního právního předpisu dozoru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost“ nahrazují slovy „, která jsou vybranými zařízeními nebo jejich částmi podle atomového zákona“.
ČÁST TŘETÍ
Změna horního zákona
Čl. III
V § 18 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 85/2012 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech nelze povolit činnosti, které by mohly vést k narušení izolačních bariér úložných prostor a ke kontaminaci osob nebo složek životního prostředí radioaktivní látkou.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o metrologii
Čl. IV
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 85/2015 Sb., se mění takto:
V § 3 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „, v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost“.
§ 14a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2d zrušuje.
V § 23 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2a zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření
Čl. V
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 250/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
V části I se hlavy první až čtvrtá a hlava šestá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1, 1b, 1c, 2, 2a, 3, 3a, 4b, 5, 6, 6a, 6a, 7, 8, 9, 10, 11, 11a, 11b, 11c, 11d, 11e, 12, 13, 13a, 13b, 13c, 13d, 13e, 13f, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 19a, 20, 21, 22, 24, 25, 41 a 41 zrušují.
Nadpis části I se zrušuje.
V § 32 odst. 2 se slova „obecných právních předpisů27), 28) o odpovědnosti za škodu“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“.
V § 34 odst. 1 se slova „obecných právních předpisů o odpovědnosti za škodu27)“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“.
V § 34 odst. 3 se slova „Prováděcí předpis stanoví“ nahrazují slovy „Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) stanoví vyhláškou“.
V § 36 odst. 1 a 2 se slova „odpovědnosti za jadernou škodu“ nahrazují slovy „vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody“.
V § 36 odst. 3 se slova „Pojistná částka“ nahrazují slovy „Limit pojistného plnění“.
V § 36 odst. 5 se věta první zrušuje.
V § 38 odst. 1 se slova „, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší“ nahrazují slovy „; v případě pojištění začínají tyto lhůty běžet uplynutím jednoho roku ode dne vzniku pojistné události“.
V § 38 odst. 2 se slova „podle § 3 odst. 3 písm. j), že za jadernou škodu způsobenou touto událostí odpovídá“ nahrazují slovy „, že má povinnost k náhradě jaderné škody způsobené touto událostí“.
§ 46 až 48 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 39 až 40 zrušují.
Příloha k zákonu se zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. VI
V § 10 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb., se za slovo „dluhu“ vkládají slova „a s výjimkou výdajů financovaných z prostředků jaderného účtu podle atomového zákona“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o majetku státu
Čl. VII
V § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se za slova „s radioaktivními odpady“ vkládají slova „a zdroji ionizujícího záření“.
Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
čÁST OSMÁ
Změna zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou
Čl. VIII
Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění zákona č. 347/2005 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb., se mění takto:
V § 3 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) V případě vzniku radiační havárie se Státní úřad pro jadernou bezpečnost podílí na přípravě návrhu strategie obnovy území podle odstavce 2.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IX
Položky 106 a 107 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 249/2011 Sb., včetně poznámky pod čarou č. 65 znějí:
„Položka 106
Přijetí žádosti o povolení65)
k umístění jaderného zařízení Kč 5 000
k výstavbě jaderného zařízení Kč 5 000
k prvnímu fyzikálnímu spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem Kč 3 000
k prvnímu energetickému spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem Kč 3 000
k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru Kč 3 000
k provozu jaderného zařízení Kč 5 000
k provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost,
technickou bezpečnost a fyzickou ochranu jaderného zařízení Kč 3 000
k nakládání s jaderným materiálem Kč 1 000
k dovozu nebo vývozu jaderné položky nebo k průvozu
jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti Kč 1 000
k výstavbě pracoviště IV. kategorie; kromě pracoviště s jaderným zařízením Kč 5 000
k provozu pracoviště III. kategorie Kč 3 000
k provozu pracoviště IV. kategorie Kč 5 000
k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště Kč 1 000
k nakládání s radioaktivním odpadem s výjimkou
shromažďování, třídění a skladování radioaktivního odpadu přímo
u původce radioaktivního odpadu, který je oprávněn s ním nakládat
jako s otevřeným radionuklidovým zdrojem Kč 1 000
k uzavření úložiště radioaktivního odpadu Kč 1 000
k úplnému vyřazení Kč 1 000
ke zpětnému dovozu radioaktivního odpadu vzniklého
při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky
nebo jeho zpětnému transferu z členského státu Euratomu Kč 1 000
k dovozu radioaktivního odpadu do České republiky
nebo jeho transferu z členského státu Euratomu
pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití Kč 1 000
Přijetí žádosti o povolení65)
k jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení Kč 1 000
k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie
a pracoviště IV. kategorie Kč 1 000
k nakládání se zdrojem ionizujícího záření Kč 1 000
k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky Kč 1 000
k vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany Kč 1 000
k přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě
nebo přípravě nebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku Kč 1 000
k poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli
pracoviště IV. kategorie Kč 1 000
k dodávání stavebního materiálu na trh Kč 1 000
k odborné přípravě a další odborné přípravě pracovníků
vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska
jaderné bezpečnosti a radiační ochrany Kč 1 000
k přípravě fyzické osoby zajišťující radiační ochranu
osoby, jejíž registrace byla provedena podle atomového zákona Kč 1 000
Přijetí žádosti o registraci Kč 500.

Osvobození
Od poplatků uvedených v této položce je osvobozen státní podnik, v jehož předmětu činnosti je dobývání radioaktivních nerostů nebo odstraňování následků po dobývání radioaktivních nerostů.

Položka 107
Vydání rozhodnutí o schválení typu obalových souborů
typů určených pro vyhořelé jaderné palivo z jaderných elektráren Kč 100 000
typů určených pro ozářené jaderné palivo z výzkumných
jaderných zařízení Kč 100 000
typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro jaderné elektrárny Kč 50 000
typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro výzkumná jaderná zařízení Kč 10 000
typů určených pro ostatní radioaktivní nebo štěpné látky Kč 5 000
v případech opakovaného vydání rozhodnutí
uvedeného v písmenech a) až e) Kč 1 000
Vydání dokladu zvláštní odborné způsobilosti podle atomového zákona Kč 500
Vydání rozhodnutí o schválení typu
velmi významných zdrojů ionizujícího záření Kč 5 000
ostatních zdrojů ionizujícího záření Kč 1 000
Vydání osobního radiačního průkazu Kč 50
_______________
65) Zákon č. ................./................. Sb., atomový zákon.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna stavebního zákona
Čl. X
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb. a zákona č. 39/2015 Sb., se mění takto:
V § 13 odst. 2 a § 16 odst. 2 písm. d) se za slovo „obsahujících“ vkládá slovo „výlučně“.
V § 13 odst. 2 a § 16 odst. 2 písm. d) se slova „náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení“ nahrazují slovy „, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením“.
V § 79 odst. 2 písm. o) se slova „jaderné zařízení“ nahrazují slovy „stavbu související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy nebo stavbu, která je jaderným zařízením nebo náleží k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením,“.
V § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1 se slova „jaderná zařízení“ nahrazují slovy „stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy nebo stavby, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením“.
V § 194 písm. d) se za slovo „obsahující“ vkládá slovo „výlučně“ a slova „náležející k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení“ se nahrazují slovy „, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákoníku práce
Čl. XI
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013, zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. .../2015 Sb. a zákona č. …/2015 Sb., se mění takto:
V § 303 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 19, který zní:
„19. Správě úložišť radioaktivních odpadů,“.
V § 347 odst. 3 se slova „vyhlášky o radiační ochraně“ nahrazují slovy „atomového zákona“.
Poznámka pod čarou č. 99a se zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. XII
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb. a zákona č. …/2015 Sb., se mění takto:
V § 16 odst. 1 se písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušuje.
Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena i) až k).
V § 16 odst. 2 písm. a) se slova „a l)“ nahrazují slovy „a k)“.
V § 16 odst. 2 písm. c) se slova „až k)“ nahrazují slovy „až j)“.
V § 16 odst. 3 písm. c) se slova „až k)“ nahrazují slovy „až j)“.
V § 18 odst. 2 písm. a) se bod 7 zrušuje.
Dosavadní body 8 až 12 se označují jako body 7 až 11.
V § 18 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slova „bodech 2, 11 a 12“ nahrazují slovy „bodech 2, 10 a 11“.
V § 18 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slova „bodech 4 až 9“ nahrazují slovy „bodech 4 až 8“.
V § 18 odst. 2 písm. c) bodě 4 se slova „bodech 3 až 11“ nahrazují slovy „bodech 3 až 10“.
V § 27 odst. 3 se slova „§ 16 odst. 1 písm. l)“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. k)“, slova „§ 16 odst. 1 písm. f) až k)“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. f) až j)“, slova „nebo povolení uvedené v § 16 odst. 1 písm. h) nebo i)“ se nahrazují slovy „uvedené v § 16 odst. 1 písm. h)“, slova „§ 16 odst. 1 písm. j)“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 1 písm. i)“ a slova „bodě 6, 7 nebo 9“ se nahrazují slovy „bodě 6 nebo 8“.
V § 108 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontroluje dodržování pravidel lékařského ozáření poskytovatelem.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o specifických zdravotních službách
Čl. XIII
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 47/2013 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. …/2015 Sb., se mění takto:
V § 71 odst. 1 písm. e) se slova „, při ozařování pro lékařsko-právní účely“ zrušují.
CELEX: 32013L0059
V § 72 odstavec 1 zní:
„(1) Lékařské ozáření pacientů v rámci ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, lze provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech a za použití přiměřených technik tak, aby byly používány pouze postupy odpovídající národním radiologickým standardům.“.
CELEX: 32013L0059
V § 72 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g).
CELEX: 32013L0059
ČÁST čtrNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Důvodová zpráva

Obecná část

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona, je předkládán do meziresortního připomínkového řízení poté, co byl opakovaně do meziresortního připomínkového řízení zaslán návrh nového atomového zákona, a na základě zaslaných připomínek došlo k vyčlenění části předložené materie, kterou se upravují související zákony, do samostatného zákona. Návrhem se rovněž transponuje směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (dále jen „směrnice BSS“).
Vzhledem ke skutečnosti, že předkládaný návrh byl původně součástí návrhu atomového zákona, u nějž v souladu s Plánem legislativních prací na rok 2014 není zpracováváno hodnocení dopadu regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a hodnocení dopadu je provedeno jen obecně v rámci Obecné části důvodové zprávy. Návrh zákona také obsahuje výlučně úpravy legislativně technické povahy, které mají uvést související legislativu do souladu s novou právní úpravou atomového zákona.
Zhodnocení platného právního stavu a přehled právních předpisů, k nimž se zákon váže
Oblast mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření včetně odpovědnosti za jadernou škodu v současné době upravuje zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 250/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb. (dále jen „zákon č. 18/1997 Sb.“).
Stávající zákon č. 18/1997 Sb. je mnohdy velmi úzce navázán na právní předpisy, které upravují další oblasti veřejného zájmu. V níže uvedeném výčtu se uvádí ty nejvýznamnější z nich. Některé uvedené právní předpisy budou navrženou právní úpravou dotčeny více, proto se navrhuje provést jejich změny. Souvisejícími zákony jsou:
zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
Zákon upravuje podmínky nakládání s materiály spadajícími do působnosti atomového zákona v případě jejich zajištění v rámci trestního řízení. Tyto materiály vyžadují specifický režim v zájmu ochrany lidského zdraví (osob, které mají postavení orgánu činného v trestním řízení) před účinky ionizujícího záření.
zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
Zákon upravuje oblast bezpečnosti práce, která přímo navazuje na regulaci technické bezpečnosti v zákoně č. 18/1997 Sb. Konkrétně obsahuje ustanovení vylučující jeho působnost pro oblast speciálně navrhovaných vybraných zařízení, tj. zařízení, u nichž je zákonem č. 18/1997 Sb. vyžadováno zajištění technické bezpečnosti.
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Zákon upravuje regulační režim zásahů do zemské kůry. Těmito zásahy mohou být ovlivněna i zařízení, jejichž výstavba a provoz jsou usměrňovány zákonem č. 18/1997 Sb., např. úložiště radioaktivního odpadu.
zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.
Metrologický zákon upravuje zvláštní pravomoci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“) v oblasti metrologie, resp. pravomoc kontrolovat a sankcionovat nakládání s měřidly v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Zákon upravuje hospodaření organizačních složek státu, a zasahuje i do sféry hospodaření Správy úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“).
zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
Zákon o majetku státu upravuje mimo jiné hospodaření se zvláštními druhy majetku státu, které vyžadují specifický režim, jako je např. radioaktivní odpad. Nakládání s tímto majetkem zákon svěřuje Správě.
zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území).
Zákon č. 12/2002 Sb. obsahuje pravidla pro postup při obnově území při živelní či jiné pohromě. Takovou pohromou může být i radiační mimořádná událost ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb. (resp. atomového zákona) a při nápravě stavu po ní bude postupováno, v souladu s vymezením působnosti v zákoně č. 12/2002 Sb., podle tohoto zákona.
zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
Zákon o správních poplatcích stanoví pro případ některých individuálních správních aktů podle zákona č. 18/1997 Sb. poplatkovou povinnost.
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Stavební zákon upravuje některé zvláštní procesní aspekty umísťování a výstavby jaderných zařízení a některých jiných pracovišť se zdroji ionizujícího záření.
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Zákoník práce upravuje specifické postavení některých kategorií zaměstnanců ve veřejné správě. Zvláštní režim by se měl z povahy věcí týkat též zaměstnanců Správy. Zákoník dále upravuje i skutečnosti nemocí z povolání, mezi něž patří i nemoci způsobené při vystavení ionizujícímu záření v rámci vykonávané práce.
zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
Zákon o zdravotních službách upravuje kontrolní pravomoc SÚJB v oblasti poskytování zdravotních služeb, které jsou lékařským ozářením. Kromě toho tento zákon také klade coby jednu z podmínek udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb i získání povolení podle zákona č. 18/1997 Sb.
zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Zákon o specifických zdravotních službách se velmi úzce dotýká oblasti využívání ionizujícího záření, neboť stanoví podmínky provádění lékařského ozáření, a tím také transponuje směrnici BSS.
Výše uvedené právní předpisy z hlediska právních institutů, ale i použité terminologie, odpovídají dosavadní právní úpravě. V návaznosti na novou právní úpravu je navrhována změna těchto zákonů.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná úprava vychází primárně z návrhu nového atomového zákona a přizpůsobuje výše uvedené související zákony nové právní úpravě v něm obsažené. Jakmile dosavadní právní úprava pozbyde účinnosti, nebudou související právní předpisy ve shodě s novou právní úpravou, což by vedlo k nežádoucí inkonzistenci v rámci českého právního řádu. Takový stav je krajně nežádoucí, neboť by negativně působil na právní jistotu adresátů jednotlivých zákonů. Přestože by případné rozpory měly pouze omezený rozsah, zájem na správném výkladu a aplikaci právních norem převažuje nad případnými negativními dopady novelizace, spočívajícími v provedení legislativního procesu a následující potřebě adresátů uvedených zákonů seznámit se s novelizacemi.
Navrhované novely mají převážně legislativně technický charakter. Spočívají v přímé adaptaci novému právnímu textu, zejména v rovině odstranění zastaralých pojmů, doplnění institutů chybějících i za dosavadního právního stavu nebo změny institutů, které již v právním prostředí nové atomové legislativy nebudou mít relevanci.
Věcně specifický charakter má změna horního zákona. Tato navazuje na nové podmínky nakládání s radioaktivními odpady a správy úložišť radioaktivního odpadu v atomovém zákoně. Nová právní úprava vychází z předpokladu, že je nezbytné zajistit celistvost úložiště radioaktivního odpadu, jelikož její narušení by mohlo vést k ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí ionizujícím zářením (unikajícími radionuklidy). Proto novelizace doplňuje tuto úpravu správy úložiště v atomovém zákoně omezením činností, které by mohly jeho celistvost narušit.
Legislativně technickou povahu má též novelizace zákona č. 18/1997 Sb., která ponechává v účinnosti pouze jeho torzo obsahující právní úpravu odpovědnosti za jadernou škodu. Doposud byla oblast odpovědnosti za jadernou škodu, založená mezinárodními závazky České republiky v podobě Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společného protokolu týkajícího se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, upravena společně s jinými aspekty mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Novelizace zákona č. 18/1997 Sb. důsledně odděluje tyto dvě oblasti právní úpravy. Návrh oddělení veřejnoprávní a soukromoprávní úpravy mírového využívání jaderné energie do dvou samostatných právních předpisů reflektuje následující východiska.
Dosavadní právní úprava kumuluje ustanovení veřejnoprávní i soukromoprávní povahy. Jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní úprava (úprava odpovědnosti za škody) není výlučně věcí české vnitrostátní legislativy, ale představuje transpozici mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána, a v rovině veřejnoprávní i implementaci komunitární legislativy (směrnic Evropského společenství pro atomovou energii, dále také jako „Euratom“) do českého právního řádu (oblast soukromoprávní, tj. úprava odpovědnosti za škodu, není v současnosti v právu Evropského společenství pro atomovou energii, ani v právu Evropské unie, upravena).
ࠀ࠰࠲࠾ࡌࡘ࡚॔फ़२ঔঞᰀᰂ᳀᳂᳖ᳮᵸẀẂ὚὜ὦὰὲῈ῜῞ῠῪῬῸῺ⃸Kℬℴ⊺⊼⋆⋐⋼⌊␺␼▮��쯏쯇쯃쮼꺵ꎪ鳋闋쟋軋莇躇쏋糋糋糋쭵쯇쯃쮃ᔌ덨ᘀ꽨ﰡᔌﵨᘀ꽨ﰡᘆᑨ뙍ᔌ๨봱ᘀᑨ뙍ᔌ๨봱ᘀ꽨ﰡᔌ恨ᴫᘀ꽨ﰡᔌ쩨蹋ᘀ꽨ﰡᔌ뵨ᘀ뵨ᘆ絨穑ᔌ鈠ᘀ絨穑ᔌ絨穑ᘀ絨穑ᔌ罨੍ᘀ꽨ﰡᘆᘆ푨�ᘆ꽨ﰡᔌ�ሦᘀ푨�ᔏ塨㥁ᘀ╨奄㔀脈ᔏ塨㥁ᘀ�ሦ㔀脈ᘆ�ሦᔜ푨�ᘀ푨�倀͊愀ᡊ渀ै琄ैᔌ葨鉎ᘀ╨奄⸀ࠀ࠲࠾࡚࣪॔४ঔঠᶚẂ὜ὲῬῺ⊼⋒⋼⌌⒄⛒⛪✞✬òèã�Ù퐀Ï윀Ç�Ù퐀Ï�Ù퐀Ï케Þ�Ô┈਀&䘋摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧⛞Ѐ摧⛞Ѐ摧⛞ఀ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧㗔Þᜀ▮▰▴◀◆◒⛜⛨✆✈✞✪✬✾❄❆❎❞❲➜➢➪➬⟌⟐⟘⟚⟺⠀⠈⠊⠪⠰⠸⠺⡚⡠⡨⡪⢊⢐⢘⢚⢾⣀⣪⣰⣶⣺⤂⤄⤚⤞⤦⤨⤰⥊⥚⥠⦀⦂⦎⧂⧈⧘⧪⪰⫈⫔⫖⫠⫤⬔⬘⬚⬞⬤⬪⮐⮒Ⲃ��폢폢폢폢ᔌ뵮ᘀ繨谜ᔌﭨᘀ繨谜ᘆ쩨끽ᘆ絨穑ᘆ繨谜ᔌ᭨ᘀ꽨ﰡᔌ�㡏ᘀ꽨ﰡᘆᘆ꽨ﰡᘆ뙨ᤈ倀✬⦂⬚⮒ⰎⲆⲚ⴨ⴴ㍈㕲㖨㚠㞎㢬㦠㩊㪖㱢㷪㹸㺲úòåÛ혀ú츀Æ였Æ였¾똀¶똀Æ븀Æ┈਀&䘋摧⃤ï┈਀&䘋摧഍Ù┈਀&䘋摧↯ü┈਀&䘋摧ᄫЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯ü┈਀&䘋摧᱾┈਀&䘋摧↯üЀ摧↯üᔀⲂⲐⲘ⴨ⴲ㋆㋈㋊㋴㌎㌠㌦㖬㘎㘖㘘㘞㚜㚞㚤㚪㚬㚺㚼㜆㜶㜼㞊㞌㞬㞲㞼㟶㠔㠘㢦㢪㢬㦞㦠㩊㩒㫌㭨㮒㱜㱢㲔㲴㲶㲸㴺㵠㵪㷨㷪㹶ﳱﳩ��컢웼컢컼컼컼컼뢿듼뒰뒩뒩鮢邗ꊛꋼ룼ᔌ䡨╱ᘀ㽨鱦ᘆ㽨鱦ᔌ䡨╱ᘀ꽨ﰡᔌ杨�ᘀ꽨ﰡᔌ୨᩷ᘀᘆ뵨ᘆᔌ൨�ᘀ൨�ᔌⱨᘀ꽨ﰡᔏѨ눁ᘀ꽨ﰡ䠀Īᔌ葨٪ᘀ꽨ﰡᘉᑨ뙍䠀Īᔏ鱨脠ᘀ꽨ﰡ䠀Īᔌը儍ᘀ꽨ﰡᘆꅨꔚᘆ쩨끽ᔌ콨깃ᘀ꽨ﰡᘆᘆ꽨ﰡ㠀㹶㺰㺲㺼㻆㻈㼔㼖㼢㼤㽨㽪㽬㽴㽶䁞䁤䁦䁨䁪䁾䂂䂄䂈䂌䂎䂔䅨䅺䅼䆌䆘䆢䇞䇬䇮䍺䎀䎌䎎䎐䎮䏂䏪䏬䏰䏲䐀䐂䐄䐖䐘䐚䐜䐤䐬�퓣퓍췆췂슻풻럍춰ꧼ麥麥麗麥鞥ꖞ鞞ﲩﲐᘆ�ᔌ鱨脠ᘀ꽨ﰡᔌꝨᘀ꽨ﰡᔌꝨᘀ絨蝾ᘆ絨蝾ᔌ湬ᘀ꽨ﰡᔌ콨깃ᘀ൨�ᘆ൨�ᔌ콨깃ᘀ뱨ᘆ뱨ᔌ콨깃ᘀ䱨橏ᔌ콨깃ᘀ꽨ﰡᘆ䱨橏ᔌ䉨㠛ᘀ镨┑ᘆ镨┑ᔌ䉨㠛ᘀ꽨ﰡᔌ屨ଅᘀ꽨ﰡᘆᔌⱨᘀ꽨ﰡᘆ꽨ﰡ㜀㺲㻈㼖㼤䆎䆤䇞䇮䍾䐚䐮䓚䓬䞸䠚䢎䦴䨘䨰䩸䪆䮮䯈úðúðë切â�Ò쨀Ê툀Ò씀õëЀ摧暩
┈਀&䘋摧兎V਀萑Ʃꐓð葠Ʃ摧ޡËЀ摧ޡË ̀Ĥ␆愁Ĥ摧ޡËЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯üᘀ䐬䐮䓚䓪䓬䝤䞖䞸䟂䟐䟒䟨䟪䠒䠔䠘䠚䠬䡈䢎䥐䦊䨘䨢䨮䨰䩸䪄䪆䫌䮰䯆䯼䰂䰄䳢䳸䴈䴊䴲탛쳛쳅쳅쳅쳅몾꾾꾠ﲕﳪﲑﲉ突珼泼hᘆꅨ댜ᔌꅨ댜ᘀꅨ댜ᔌ䵨♱ᘀ꽨ﰡᔌ煨ᥳᘀ꽨ﰡᔏ瑊ᘀ꽨ﰡ䠀Īᔏ恨齮ᘀ꽨ﰡ㔀脈ᘆ൨�ᔌꥨ൦ᘀꅨ쬇ᘆ器⌇ᔝ鑨场ᘀꅨ쬇䈀Ī䩐䩡桰ᔔ鑨场ᘀꅨ쬇倀͊愀ᡊᘆ침⨪ᔌ乨噑ᘀꅨ쬇ᔌ絨蝾ᘀ絨蝾ᘆ絨蝾ᔔ鑨场ᘀᡨ봊倀͊愀ᡊᔔ鑨场ᘀ絨蝾倀͊愀ᡊᘆꅨ쬇ᘆ�ᔚ鑨场ᘀꅨ쬇㔀脈䩐࡜憁ᡊᘆ꽨ﰡ✀䯈䰄䱔䲤䵈䷰亂仐伶係倚傄儈冲刎剨勖匴厴吸÷îäîÔä쐀»îä꤀©ᄀ(☊଀FഀࣆȀ᪔ἂ萏ƪ葞ƪ摧↯üࠀ(옍ȁ摧ᩙ*⠐਀&䘋옍ȁ萏ƪ葞ƪ摧↯ü⠐਀&䘋옍ȁ萏ƪ葞ƪ摧䪕n⠊ഀࣆȀ᪔ἂ摧↯üࠀ(옍ȁ摧↯üဈ਀&䘋 摧↯üጀ䴲䴴䵌䵜䷚䷜你佢倄倆僲僴兎児农冞冠剬劂劦勀又史咈咊哰哲嘒嘔嘲嘸嘺噌噎噲嚂嚘嚚嚞图園圤圦坊坚坜埊埌埔堈堎堐墈壴夦夬奜奞奠奢娎娘娰��퓵퓵췵淋淋짵짂뻂슷�꿵싵랾돂ꎫᘆ౨ᔏɔᘀ䠀Īᘆᘆ뽨籶ᘆ虨㸅ᔌ睨錒ᘀ൨퉷ᘆ൨퉷ᔌ睨錒ᘀ睨錒ᘆ睨錒ᔌ顨稹ᘀ꽨ﰡᔌᱜᘀ꽨ﰡᘆ�ᔌ�ᘀ�ᘆ앨蘰ᘆ镨湊ᔌ䵨♱ᘀ꽨ﰡᘆ꽨ﰡᔌ�拾ᘀ꽨ﰡ㸀吸咞唆啂喨嘔嚚图坜埔堐墠夨奴姞婆ïÜ�Ê쨀À글ïꘀ쀀æᄀ(☊଀FഀࣆȀ᪔ἂ萏ƪ葞ƪ摧ᩙ*ഀ(☊ଁᕆഀࣆȀ᪔ἂ摧േ
ဈ਀&䘋 摧േ
ᄀ(☊଀FഀࣆȀ᪔ἂ萏ƪ葞ƪ摧兎V⠊ഀࣆȀ᪔ἂ摧ᩙ*ᄀ(☊଀FഀࣆȀ᪔ἂ萏ƪ葞ƪ摧↯ü⠊ഀࣆȀ᪔ἂ摧↯üࠀ(옍ȁ摧↯ü⠐਀&䘋옍ȁ萏ƪ葞ƪ摧↯üༀ娰娲嫔孚孜寞寸屦屨岚岮岲峖峮峺崆崈崔嵦嵨嵼嵾嶦左帲帶幌幾庐庲庴弎弲徘徰怖愨愮慆杴杶枲枸栚栜栞核栺栾桀桊桖桘梔梦梬棂��퇵���췜엵뻵엵뫵답껵껵꺪꛵ꚢ鞞鞞ᔌ偨ꡙᘀ푨魌ᘆ푨魌ᘆ表䘭ᘆ器⌇ᘆᘆᑨ뙍ᔏ恨齮ᘀ꽨ﰡ䠀Īᘆɔᔌ넺ᘀ넺ᔏ恨齮ᘀ꽨ﰡ㔀脈ᘆ虨㸅ᔌ煨ᥳᘀ꽨ﰡᘆ൨퉷ᔌ뽨籶ᘀ뽨籶ᘆ뽨籶ᔌ롨ᙌᘀ꽨ﰡᔌ齨䨮ᘀ꽨ﰡᘆ꽨ﰡᔌ�拾ᘀ꽨ﰡ㠀婆嫐孜寴屨岮崐嵾左幈庴彄徖徘徰愬愮慆憰öææ�Ø찀¼뜀¼꤀¤ꐀ¤ꐀ¤鰀ဈ਀&䘋摧േ
Ѐ摧↯üഀ☊଀ॆഀࣆȀƪἂ摧↯üЀ(摧皿|⠐਀&䘋옍ȁ萏ƪ葞ƪ摧ᩙ*⠌਀&䘋萏ƪ葞ƪ摧ᩙ*Ѐ(摧揠æࠀ(옍ȁ摧ᄫ⠐਀&䘋옍ȁ萏ƪ葞ƪ摧↯üࠀ(옍ȁ摧↯üሀ憰扊抶拴掎搶擂攖敮昒晘曊朮枒枲桀桘梈梔毾íÛíí�Ï윀íÏ븀¹됀¯ꨀ¥Ѐ摧ᄫЀ摧䳔Ѐ摧䳔Ѐ摧ݖ#Ѐ摧↯üࠀ萑葠摧↯üဈ਀&䘋摧േ
ဌ਀&䘋옍ȁ摧േ
ဒഀࣆȀ˅ἂ萏˅萑葞˅葠摧↯üᄀ☊ଁᙆഀࣆȀ˅ἂ萏˅葞˅摧േ
ጀ棂椬楐楰楼榠榮槐槞樀樎樰樾橠橬檐檞櫀櫎櫰櫾欠欬歐歞歼歾殀殎殬殲毀毆毊毒比毜毼氚氜汊汌汦汾沰泐泾洀洔涞淄淐淒溂滌滬漒濎濚濦濲濴濸濺炜烜틙쟲볃쎸쎱볇잸쟹쟹쟹쟹ꚪ劉劉劉Çᘆ뉨桫ᔌ뉨桫ᘀ뉨桫ᔌ泌ᘀ泌ᘆͨ搯ᔌͨ搯ᘀͨ搯ᘆ泌ᘆ푨魌ᔌ㵨䴬ᘀ�ᔌ偨ꡙᘀ�ᔌ�ᘀ�ᘆ�ᔌ偨ꡙᘀ㵨䴬ᔌ㵨䴬ᘀ㵨䴬ᔌ偨ꡙᘀ푨魌ᔌ푨魌ᘀ푨魌䄀毾沲溈炤狖瓠瓾用甶紆絶緒纈绖绲缺罊膶艂芾÷ïïåÛ팀Ç뼀Ç먀åÛ눀¦┌਀&䘋萏͓葞͓摧↯ü┈਀&䘋摧↯üЀ摧ݖ#┈਀&䘋摧↯ü┌਀&䘋옍匁摧↯ü┈਀&䘋摧䅘9Ѐ摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧䳔┈਀&䘋摧ᄫ┈਀&䘋摧⼃dጀ烜烞烸焄焆焘煊煌燺爒爞爠狐狖獖獚獾珰珴珺琜琨琪瓚瓜瓞瓾用甲甴甶筲箠篎篒篦篸篺簆簈簪簸籖糤約紆紦紼絴絸綂綎綐緐緒绖绠틖훸훋쟋쟀삹맇맇쮲ꯖꮤꯖ骤鎫迖ᘆ器⌇ᔌᝨ齃ᘀ꽨ﰡᔒ偨퉾ᘀ偨퉾ᜀ偨퉾ᔌ偨퉾ᘀ偨퉾ᔌ൨�ᘀ൨�ᔌ�靗ᘀ�靗ᔌ㵨䴬ᘀ㵨䴬ᔌ偨ꡙᘀ㵨䴬ᘆ㵨䴬ᔌ偨ꡙᘀ꽨ﰡᘆᘆ꽨ﰡᘆ泌ᘆ器㹵ᘆꥨ褋ᔌ뉨桫ᘀ뉨桫ᘆ뉨桫ᔌ푨魌ᘀ푨魌ᘆ푨魌ᘆ㩨끎㠀绠绰绲缸缺罆罈肘肺胚胜胞胬脈脌膔芾茂茊茶茸莂莌莲莸莺莼萆萐萶萼萾葀葆蔼蔾蕘蕺藾蘀蘚蘴虚虴蚰蚲蛌蛚蛜蛤蜎蜜蜞蜦蝠蝢螊螲蟘蟰蠦衒袄袆袈袜褆襆襰覄覮訂訄訖記ﳩ���쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖쿖ᔌ홨⍖ᘀ꽨ﰡᔌꅨṘᘀ꽨ﰡᘆ൨�ᔌ൨䵒ᘀ൨䵒ᘆ൨䵒ᘆ쩨ሻᘆ赨ﭶᔌ靨ᘀ靨ᘆᘆ꽨ﰡᔌ㕨㕫ᘀ꽨ﰡᘆ器⌇ᘆ푨魌䨀芾茾菂葆蒚蔆藈虺蜰誆諜讶诒谴豆趨蹔蹸躦酪醎÷ïã�Û�Ó�Î준Ä뼀Î뜀²뜀Î눀Ѐ摧↯ü┈਀&䘋摧↯üЀ摧↯üЀ摧↯üЀ摧ݖ#Ѐ摧↯ü┈਀&䘋摧刍M┈਀&䘋摧↯ü┌਀&䘋萏͓葞͓摧↯ü┈਀&䘋摧↯ü┈਀&䘋摧刍M᐀記訚診訾詄試詾誄誆誜説諀諂諠諢讶诀诐诒诰谊谲谴豂豄購贪趆趨蹒蹔蹸酨酪醎鉔鉖鉺銄銔銖銦銨銰銶銸錂錖錘錞錾ﳚﳚ틼ﳋ뻃쎴ꪾ뻃ꊦ麢黡袚ᔢ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈䩃$࡜憁⑊渀ै琄ैᘆ鑨Ṗᘆ�饄ᘆ푨�ᘆ൨�ᔓ荨푗ᘀ꽨ﰡ 㑊㔀脈ᔓ䡨ጵᘀ꽨ﰡ 㑊㔀脈ᘉ꽨ﰡ㸀Īᔏ䡨ጵᘀ꽨ﰡ㸀Īᔌᅨ᱆ᘀᅨ᱆ᘆ�ᘆᔌ㕨㕫ᘀ꽨ﰡᘆ푨魌ᘆ器⌇ᘆ靨ᘆ౨茁ᘆ൨䵒ᔌ灨̫ᘀ꽨ﰡᘆ꽨ﰡ㈀醎釚鉖鉺銖銨銸錚錞錾鍀鍘鍚飔鲺鵤꒜Ꜫ÷æÜ휀Ò촀¿딀¿딀µ딀§딀µԀĤ␆ሁᑤāጀ좤䀀Ȧ摧嚔ऀ搒ĔꐔÈ摧嚔ԀĤ␆ሁᑤāጀ좤䀀Ħ摧嚔Ѐ␃愀$Ѐ摧䓘Ѐ摧㗔ÞЀ摧㗔ÞЀ摧ݖ#Ѐ摧↯ü┌਀&䘋萏͓葞͓摧↯ü┈਀&䘋摧↯üᄀ錾鍀鍘鲺鵤인졤�က⦄⦔⦖⦦⦨⪦⾺⿰㍄㍔㍖㍦㍨㙈㛜㛬㛮㛾㜀䄾䅀䖀䖂䠀䨠䫀侲儆埮墼嫈宪幼廠您惈戮扦桘棤檆欮涞淖濴瀊�쿱쿱췱뷱붭鷱뷱붭뷱붭뷱뷱쿱쿱쿱쿱쿱쿱쿱쿱쿱쿱诱ᔢ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈࠶傁͊愀ᡊ渀ै琄ैᔟ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㘀脈䩐䩡䡮Љ䡴Љᔟ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈䩐䩡䡮Љ䡴Љᔟ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ倀͊尀脈䩡䡮Љ䡴Љ唃Ĉᔞ鑨场ᘀ鑨Ṗ㔀脈࡜憁ᡊ渀ै琄ैᔢ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈䩃࡜憁ᩊ渀ै琄ैᔜ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ倀͊愀ᡊ渀ै琄ै㘄ꜪꞪꨖꪦ괪귆꽠꾪놪늌뎲둦뗾렸뫎묬뱂볞븜빨샚솶쏸쑰연읶인ííííííííííííãऀ搒ĔꐔÈ摧嚔ᄀ␃਀&䘋 搒ĔꐔÈ②最鑤Ṗ洀Ĥᨀ인졤츦킲픀��ᓦᖨᨎ„⇢Ⓐ⪨ム㕖㙈䅀䖂ñçççÕ봀³대³대³대¡ꄀᄀ␃਀&䘋"搒Ĕꐔx②最鑤Ṗ洀Ĥऀ搒Ĕꐔx摧嚔̀$☊଀ⅆༀ쪄ᄂ鮄ዾᑤā᐀碤帀쪄怂鮄懾$摧嚔ᄀ␃਀&䘋!搒ĔꐔÈ②最鑤Ṗ洀Ĥऀ搒ĔꐔÈ摧嚔ԀĤ␆ሁᑤāጀ좤䀀Ȧ摧嚔ሀSkutečností je, že mezinárodní úmluvy, které stanovují minimální standardy pro vnitrostátní úpravu veřejnoprávní povahy (zejména Úmluva o jaderné bezpečnosti z r. 1994, Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů z r. 1979, Společná Úmluva o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým jaderným palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady z r. 1997 atd.) pracují s jiným pojmovým a definičním aparátem, než úmluvy, které upravují oblast odpovědnosti za jaderné škody (Vídeňská Úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z r. 1963 a Společný protokol k uplatňování Pařížské a Vídeňské úmluvy z r. 1988).
Jako příklad je možné uvést definici pojmu „jaderné zařízení“, která se v různých úmluvách liší:
podle čl. 2 písm. i) Úmluvy o jaderné bezpečnosti: i) „jaderným zařízením“ pro všechny smluvní strany každá pozemní civilní jaderná elektrárna spadající pod jurisdikci příslušné strany, včetně zařízení pro skladování, manipulaci a dopravu radioaktivního materiálu, která se nacházejí v areálu této elektrárny a přímo souvisejí s jejím provozem. Zařízení přestává být považováno za jaderné po trvalém odstranění všech palivových článků z reaktorového jádra, jejich bezpečném uložení podle schválených postupů a po schválení programu odstávky regulativním orgánem.
podle čl. I odst. 1 písm. j) Vídeňské úmluvy: j) „jaderné zařízení“ znamená (i) jakýkoliv jaderný reaktor jiný než reaktor, jímž je vybaven prostředek námořní či letecké dopravy a který je užíván jako zdroj energie, buď k jeho pohonu, nebo k jakémukoliv jinému účelu; (ii) jakoukoliv továrnu využívající jaderné palivo pro výrobu jaderného materiálu, nebo jakoukoliv továrnu na zpracování jaderného materiálu včetně jakékoliv továrny na přepracování ozářeného jaderného paliva; a (iii) jakékoliv zařízení, kde je skladováno jaderné palivo, jiné než skladování související s přepravou takového materiálu; za předpokladu, že stát zařízení může stanovit, že několik jaderných zařízení jednoho provozovatele umístěných na témže pozemku bude považováno za jediné jaderné zařízení.
Výše nastíněné odlišnosti ve vymezení jednotlivých pojmů mají za následek odlišnou sféru aplikace jednotlivých mezinárodních úmluv a tím pádem i komplikace při transpozici těchto úmluv v jednom vnitrostátním právním předpisu.
Tuto skutečnost je možné ilustrovat i na stávajícím znění zákona č. 18/1997 Sb., kdy je pojem „jaderného zařízení“ definován v § 2 písm. h), ovšem tato definice se nepoužije při aplikaci hlavy páté (odpovědnost za jadernou škodu), kde § 33 odst. 1 aplikaci definice jaderného zařízení v § 2 písm. h) vylučuje a odkazuje na odchylnou definici ve Vídeňské úmluvě.
Výše uvedené skutečnosti byly důvodem pro rozhodnutí vytvořit dvě samostatné právní normy s tím, že nová právní úprava atomového zákona bude mít výlučně veřejnoprávní charakter (bude obsahovat podmínky pro výkon podnikání v oblasti mírového využívání jaderné energie, právní rámec pro výkon vrchnostenské správy, veřejnoprávní odpovědnost v rovině správně-právního trestání (přestupky a jiné správní delikty) atd.), přičemž zbytkový zákon č. 18/1997 Sb. bude řešit výlučně oblast soukromoprávní, tj. oblast odpovědnosti za jaderné škody ve vazbě na požadavky mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána (Vídeňská Úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z r. 1963 a Společný protokol k uplatňování Pařížské a Vídeňské úmluvy z r. 1988).
Pro úplnost je možné doplnit, že k podobnému kroku (vytvoření samostatné veřejnoprávní a soukromoprávní úpravy) v současnosti přistupuje i sousední Slovenská republika, kde byl v polovině r. 2014 do mezirezortního připomínkového řízení předložen samostatný zákon o odpovědnosti za jaderné škody. Obdobně (separátní právní úpravou podmínek podnikání a výkonu státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a občanskoprávní odpovědnosti za škody) je problematika v současnosti řešena i v řadě jiných států (např. Slovinsko, Ukrajina, Rumunsko, Kanada, Velká Británie). K této formě řešení se vyjadřuje pozitivně i odborná veřejnost (např. Handrlica, J., Novotná, M. The Vienna Convention on Civil Liability for Nuclear Damage Revisited The Lawyers Quarterly, 2013, č. 4, s. 296 – 310).
Z hlediska vazby na občanský zákoník bylo při vytvoření zbytkového zákona č. 18/997 Sb. zohledněno následující. Právní základ pro režim občanskoprávní odpovědnosti za škody v jaderné energetice v českém právním řádu primárně nepředstavují ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale ustanovení Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z r. 1963 a Společného protokolu k uplatňování Pařížské a Vídeňské úmluvy z r. 1988. Nejedná se ovšem o mezinárodní úmluvy „samovykonatelné“, ale vyžadující transpozici do vnitrostátního právního řádu.
V případě vzniku škody v důsledku jaderné události se tedy budou uplatňovat pravidla odpovědnosti v následujícím pořadí:
primárně se mají aplikovat pravidla odpovědnosti zakotvená v ustanoveních Vídeňské Úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z r. 1963 a Společného protokolu k uplatňování Pařížské a Vídeňské úmluvy z r. 1988. Jedná se odpovědnostní pravidla, která jsou do značné míry odlišná od konvenční úpravy občanskoprávní odpovědnosti, zakotvené ve vnitrostátním právu. V této souvislosti je zapotřebí poukázat zejména na vymezení základních předpokladů pro vznik odpovědnostního vztahu (existence „jaderné události“ v „jaderném zařízení“, vznik „jaderné škody“), jež jsou v úvodních ustanoveních Úmluvy definována. Dále je možné poukázat na specifické instituty výlučné odpovědnosti provozovatele zařízení (ačkoliv právní rámec pro stanovení toho, který subjekt má být považován za provozovatele, je Úmluvou ponechán na vnitrostátním právu), výlučné pravomoci soudu k projednání žaloby o náhradu škody, objektivní odpovědnosti, obligatorního pojištění, zvláštní úpravy lhůt k uplatnění nároku na náhradu škody. Tyto instituty jsou v mezinárodní úmluvě formulovány bez ohledu na formulace ve vnitrostátním právním řádu. Jak bylo uvedeno výše, Úmluva není „samovykonatelná“, ale předpokládá, že její jednotlivá ustanovení budou provedena v předpisech vnitrostátního práva, přičemž toto provedení musí logicky odpovídat formulacím použitým v Úmluvě a ne primárně ve vnitrostátní úpravě občanského práva,
sekundárně se mají aplikovat vnitrostátní pravidla odpovědnosti. V případě českého vnitrostátního práva se jedná zejména o určení subjektu provozovatele (ve vazbě na veřejnoprávní povolení k provozu jaderného zařízení), stanovení limitů odpovědnosti ve vazbě na minimální limit stanovený v Úmluvě, stanovení rozsahu obligatorního pojištění odpovědnosti provozovatele atd. Jak bylo uvedeno výše, transpozice těchto institutů musí být provedena ve vazbě na pojmosloví Úmluvy, vnitrostátní občanskoprávní úprava tedy nemůže být primárním vodítkem,
teprve subsidiárně, tj. za absence výslovných pravidel zakotvených v Úmluvě, resp. v případě, kde Úmluva výslovně stanovuje, že věc má být řešena vnitrostátní legislativou, se mají na případy odpovědnosti za jaderné škody aplikovat ustanovení obecné občanskoprávní úpravy odpovědnosti, resp. úprava v oblasti pojištění.
Z uvedených důvodů tedy nebyla při novelizaci zákona č. 18/1997 Sb. (tj. při vytvoření zákona o odpovědnosti za jadernou škodu) užita terminologie nového občanského zákoníku, tedy pojmy zcela nekompatibilní s mezinárodněprávní úpravou, kterou je Česká republika vázána.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava plně respektuje ústavní pořádek ve všech jeho částech. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona, nezasahuje nad rámec daný ústavním pořádkem do práv a povinností osob a výkon státní moci ponechává výlučně v oblasti zákonné právní úpravy. Plně tedy respektuje požadavky čl. 2 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a čl. 2, 3 a 4 Listiny základních práv a svobod. Vychází také z ústavní úpravy zřizování ústředních orgánů státní správy zákonem a požadavků na zmocnění zákonem k vydání prováděcích právních předpisů v čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná změna je plně v souladu s požadavky předpisů EU, resp. Euratomu.
Navržený zákon provádí transpozici směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Směrnice BSS je transponována v oblasti lékařského ozáření novelizací zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Směrnice BSS nově zrušila institut „ozáření pro lékařsko-právní účely“, coby součásti „lékařského ozáření“ a vyčlenila tento typ ozáření jako tzv. „nelékařské ozáření“. V tomto směru je navrhována novelizace zákona č. 373/2011 Sb., která odstraní institut „ozáření pro lékařsko-právní účely“ z tohoto zákona.
Obecné principy práva EU nejsou navrhovaným zákonem nikterak dotčeny.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona, zachovává transpozici mezinárodněprávní úpravy odpovědnosti za jadernou škodu do českého právního řádu (viz výše).
Navrhovaný zákon je zcela v souladu s mezinárodním právem.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
Návrh přináší zejména legislativně technické úpravy jiných zákonů v návaznosti na přijetí nového atomového zákona, popř. stanoví výjimečně aplikovatelnou povinnost neekonomické povahy, a proto není sám o sobě přímo spojen s žádnými hospodářskými či finančními dopady.
V důsledku přijetí předloženého návrhu zákona nedojde ke zvýšení nároků na státní rozpočet.

Dopady na podnikatelské prostředí České republiky
Lze mít za to, že předložený zákon nebude mít dopady na podnikatelské prostředí České republiky, jelikož navrhované změny jsou legislativně technické povahy, resp. napravují některé formální nedostatky stávající právní úpravy.

Sociální dopady
Navrhovaná právní úprava nemá vzhledem ke svému legislativně technickému charakteru a absenci souvislosti s právy a povinnostmi soukromých fyzických osob, žádné sociální dopady.

Dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava kmenového atomového zákona sleduje ochranu životního prostředí jako jeden z významných cílů, tj. z veřejných zájmů chráněných celým rozsahem právní úpravy. V tomto směru zachovává standard dosažený dosavadní právní úpravou zákonem č. 18/1997 Sb. V řadě ohledů požadavky v zájmu bezpečnosti upravuje tak, aby byla ochrana veřejného zájmu, a tím i životního prostředí, dosahována účinněji (změny v regulaci ve směru jejího zefektivnění regulace, např. možnost širších zásahů při ukládání opatření k nápravě atd.).
Proto ani dopady této doprovodné hromadné novelizace na životní prostředí nebudou negativní, naopak, s ohledem na její formální a legislativně technický charakter lze mít za to, že životní prostředí nebude jakkoli dotčeno.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Materiál v obecné rovině nemá žádný dopad na rovné postavení žen a mužů. Navržená právní úprava nezpůsobuje diskriminaci jakýchkoli menšin, včetně sexuálních. Zákon je plně v souladu se zákazem diskriminace.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržený zákon nebude mít dopady v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů, protože provádí zejména legislativně technické opravy souvisejících zákonů v návaznosti na novou právní úpravu atomovým zákonem, popř. zavádí pravidla nemající jakýkoli dopad na problematiku soukromí nebo nakládání s osobními údaji.

Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava provádí převážně legislativně technické úpravy legislativy související s novým atomovým zákonem. Volí přitom prostředky minimálních úprav, které nijak nezasahují přiměřenost a účinnost novelizovaných právních úprav a nevytváření korupční rizika.
Přiměřenost
Jednoznačné a jasné formulování ustanovení vede k jejich nižší náchylnosti z hlediska zneužití ke korupčnímu jednání, neboť jejich výklad připouští jen minimální pochybnosti.
Efektivita
Účinnost navržené právní úpravy je dána efektivitou atomového zákona, na nějž navrhovaná novelizace navazuje. Úpravy souvisejících zákonů byly voleny tak, aby co možná nejméně působily na právní jistotu adresátů norem a přinášely pouze nevyhnutelné změny právního řádu. Veškeré volené legislativní nástroje jsou cíleny na snadné dosažení žádoucího účelu regulace, ochrany příslušného veřejného zájmu (daného právní úpravou atomového zákona).
Odpovědnost
Navrhované novelizace plně respektují princip dělby moci a výkonu působnosti orgánů veřejné moci v souladu se zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Věcně se otázkám výkonu státní moci nevěnují a jejich legislativně technický charakter se nedotýká problematiky odpovědnosti.
Opravné prostředky
Předmětný návrh zákona neupravuje žádné zvláštní postupy orgánů veřejné správy. Veškeré dosavadní legislativní nástroje upravující sféru opravných prostředků zůstávají novelizací nedotčeny.
Kontrolní mechanismy
Navrhované novelizace ponechávají beze změny rovněž kontrolní mechanismy dotčených právních úprav, mající předcházet korupčním rizikům. Lze tedy mít za to, že kontrolní mechanismy jsou dostatečné.

Zvláštní část

K čl. I
Návrh zákona směřuje k terminologické úpravě zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), která by jej měla uvést do souladu s atomovým zákonem. Dikce trestního řádu ostatně již za současného právního stavu není zcela legislativně konformní. Návrh nahrazuje výraz „radioaktivní materiál“ širším „jaderný materiál a radioaktivní látka“, čímž bude trestní řád uveden do souladu s terminologií nového atomového zákona a zároveň dojde k pokrytí věcí doposud trestní řádem nereflektovaných, tj. jaderných materiálů.
K čl. II
Změna zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, je vyvolána koncepční změnou právní úpravy zajišťování technické bezpečnosti. Na rozdíl od dřívější právní úpravy zákonem č. 18/1997 Sb., která se zaměřovala na tzv. „speciálně navrhovaná vybraná zařízení“, tedy užší skupinu v rámci „vybraných zařízení“, rozšiřuje nová právní úprava působnost na všechna vybraná zařízení. Dotčené ustanovení zákona č. 174/1968 Sb. negativně vymezuje působnost tohoto zákona (stanoví, na která zařízení se nevztahuje) velmi vágním způsobem, který znesnadňuje aplikaci. Ve výsledku by mohlo docházet k duplicitnímu výkonu veřejné správy ve stejné oblasti dvěma různými orgány a ke z toho plynoucím kompetenčním sporům. Přesnější vymezení působnosti, které nabízí novelizace, má těmto problémům předejít.
K čl. III
Novelizace zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), je vyžadována potřebou zajistit ochranu území, v němž se nachází již uzavřené podzemní úložiště radioaktivních odpadů. Neopatrný zásah do takového území by mohl vést k narušení izolačních bariér úložiště, a tím i úniku uloženého radioaktivního odpadu. Tím by mohlo dojít k nežádoucí kontaminaci okolí s dopady na životy a zdraví lidí a životní prostředí. Uvedené riziko roste s dobou uplynulou od uzavření úložiště, kdy klesá povědomí (a to nejen veřejné, ale i oficiální) o jeho existenci. Zavedením právní podmínky pro využití chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, které je v případě podpovrchového úložiště stanoveno, bude dosaženo potřebné minimální úrovně ochrany.
K čl. IV
Změna zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, vychází z dosavadních zkušeností s působností a pravomocemi SÚJB v oblasti regulované tímto zákonem. Dosavadní právní úprava vycházela z dělené působnosti, kdy SÚJB byla v zákoně č. 505/1990 Sb. svěřena kontrolní činnost nad plněním tohoto zákona u osob, které byly držiteli povolení podle zákona č. 18/1997 Sb. Pomineme-li vágní a zastaralou formulaci zákona č. 505/1990 Sb., která již nevyhovuje požadavkům na formu a obsah právních předpisů v České republice, je nutné poukázat především na odlišnou působnost a jinak orientované odborné kapacity SÚJB. Toliko nepřímá souvislost činností vykonávaných SÚJB s metrologií vedla postupem doby k faktickému (a také nutnému) omezení aktivit SÚJB podle zákona č. 505/1990 Sb. Přesto působení SÚJB v oblasti měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek, zejména odbornou podporou, zůstává žádoucí, neboť odpovědné orgány postrádají odborné kapacity k posouzení některých otázek státní správy na tomto poli.
Novela tedy zavádí odbornou podporu SÚJB v pochybnostech při zařazování měřidla do některé z kategorií měřidel, a to v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek (formou dohody s ÚNMZ). V ostatním je dosavadní právní úprava pravomocí SÚJB v metrologickém zákoně vypouštěna a je přesunuta do atomového zákona (tj. kontrola a ukládání sankcí za delikty na tomto poli), neboť takový přístup se jeví systematicky vhodnější.
K čl. V
Navržené ustanovení mění radikální novelizací dosavadní právní úpravu mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření zákonem č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. Protože většina v něm obsažené materie právní úpravy byla přesunuta do nového atomového zákona, ustanovení navrhuje zrušení již nepotřebných norem. Jejich další zachování se z hlediska zájmu na snižování entropie právního řádu a zachování právní jistoty adresátů právních předpisů stává nežádoucí.
Výjimkou zůstává právní úprava odpovědnosti za jadernou škodu, v zákoně č. 18/1997 Sb. zařazená poněkud neorganicky. Přestože nepochybně souvisí s mírovým využíváním jaderné energie, jedná se o zvláštní skutkovou podstatu odpovědnosti za škodu, náležící do oblasti práva soukromého. Historicky byla do zákona č. 18/1997 Sb. zařazena z důvodů kompetenčních (resp. absence vhodného gestora mezi orgány veřejné moci v České republice) a potřeby transformovat do českého právního řádu mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána (tj. Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody). S novým atomovým zákonem se nabízí možnost vyřešit systémové a koncepční nedostatky této právní úpravy, spočívající zejména v nesprávném zařazení v normě správního práva a z něj plynoucích interpretačních a aplikačních problémů (pojmy, nejasnost ohledně užití obecných principů atd.), ponecháním dosavadní právní úpravy odpovědnosti za jadernou škodu v samostatném legislativním tělese – formou zbytkového zákona č. 18/1997 Sb.
Tento způsob řešení je vhodný i de lege ferenda, neboť v rámci Euratomu byly zahájeny legislativní kroky směrem ke společnému, celounijnímu, sjednocení režimů odpovědnosti za jadernou škodu (nyní „vídeňský“ nebo „pařížský“), které se jistě promítnou i do české národní úpravy. Lze předpokládat, že nový právní režim si vyžádá více než kosmetické úpravy stávající regulace, k čemuž je mnohem vhodnější právní úprava ve formě samostatného zákona.
V souladu s výše uvedeným je tedy navrhováno ponechání zákona č. 18/1997 Sb. v rozsahu omezeném pouze na úpravu odpovědnosti za jaderné škody. Zároveň je zbývající část zákona č. 18/1997 Sb. novelizována tak, aby bylo zajištěno zmocnění pro stávající vyhlášku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 6. prosince 1999 č. 324/1999 Sb., kterou se stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na který se nevztahují ustanovení o jaderných škodách.
Některé navržené novelizační body uvádějí zbytkový zákon do souladu (zejména terminologicky) s aktuální legislativou v oblasti pojišťovnictví.
K čl. VI
Navrhovaná změna zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), má za cíl uvést tento právní předpis do souladu s úpravou nakládání s jaderným účtem v atomovém zákoně, která předpokládá jeho specifický režim (příjmy, výdaje, způsob nakládání s prostředky na něm).
K čl. VII
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v § 11 odst. 1 písm. b) vymezuje předmět hospodaření Správy, jako organizační složky státu. Atomový zákon v určitém směru rozšiřuje předmět činnosti Správy o nakládání se zdroji ionizujícího záření, s nimiž není nakládáno v souladu se zákonem (např. zdroje nalezené, jejichž vlastník není znám, nebo zdroje zabrané). Za jistých podmínek, stanovených atomovým zákonem, se tyto zdroje ionizujícího záření stávají majetkem státu a jediným státním subjektem způsobilým s nimi bezpečně a jinak relevantně nakládat, je fakticky Správa. Proto je nutné rozšířit v tomto směru i příslušné ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., jinak by Správa s tímto majetkem státu nakládala neoprávněně.
K čl. VIII
Změna zákona č. 12/2002 Sb. je vyvolána potřebou přizpůsobit režim obnovy po pohromě zvláštním podmínkám radiační mimořádné události. V případě radiační havárie mohou být následky natolik závažné, že si vyžádají nasazení mimořádných sil, ale také mnohadenní odklad zahájení obvyklých činností při obnově území (např. pro přítomnost radiace na území). Konkrétní postup nebude možno naplánovat a realizovat bez odborného posouzení situace. Takové odborné posouzení je způsobilý podat zejména SÚJB, jako ústřední orgán státní správy odpovídající za oblast zvládání radiační mimořádné události (ve smyslu atomového zákona).
Jakkoli je role SÚJB nezastupitelná, není schopen (v důsledku odlišné odbornosti, ale i omezených personálních zdrojů) realizovat kroky při obnově území sám. Obvyklá působnost Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí podle zákona č. 12/2002 Sb. je tedy zachována. Tyto orgány jsou nadány potřebnými nástroji k tomu, aby provedly analýzu materiálních škod v území a stanovily náklady na jejich odstranění. SÚJB bude na těchto procesech participovat např. ve směru stanovení míry kontaminace, popř. návrhu na provedení opatření k jejímu snížení. Proto je novelou zákona č. 12/2002 Sb. SÚJB svěřováno postavení orgánu podílejícího se na vypracování návrhu strategie obnovy území, jakožto koncepčního dokumentu, který je východiskem k provedení obnovy.
K čl. IX
Novelizace zákona o správních poplatcích je odůvodněna změnami v systému povolení vydávaných SÚJB. Podrobnější úpravou povolení (zejména přesunem z vyhlášek) narostl počet správních aktů, jejichž vydání by mělo být zpoplatněno v zájmu pokrytí nákladů veřejné správy. Výše poplatků je nastavena v tradičním duchu tak, aby nebyla nadměrně omezována potřebná ekonomická aktivita podnikajících subjektů. Právní úprava se však v zásadě neliší od dosavadní právní úpravy, s výjimkou vynětí výjimky Správy úložišť radioaktivních odpadů z poplatkové povinnosti – tato je totiž organizační složkou státu, a tak je z poplatkové povinnosti vyňata generálně. Druhým subjektem vyňatým z povinnosti platit správní poplatky v oblasti je s.p. DIAMO, vykonávající činnosti za veřejné prostředky, byť nové znění příslušné části zákona volí legislativně technicky vhodnější (nekonkrétní) vyjádření „státní podnik, v jehož předmětu činnosti je dobývání radioaktivních nerostů nebo odstraňování následků po dobývání radioaktivních nerostů“.
K čl. X
Toto ustanovení toliko uvádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), terminologicky do souladu s novým atomovým zákonem. Nový atomový zákon totiž vyčleňuje zvláštní kategorii úložišť radioaktivních odpadů, které nepovažuje nadále za jaderná zařízení. Tento fakt bylo nutno zohlednit a zachovat i těmto úložištím speciální režim ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb.
K čl. XI
Ustanovení novelizuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jde o legislativně technickou změnu ve směru přizpůsobení zákoníku novému atomovému zákonu, který přebírá část úpravy dříve obsažené ve vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
K čl. XII
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), je navrhováno novelizovat ve dvou ohledech. V prvém směru je navrženo vypuštění jedné z podmínek udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to udělení povolení ze strany SÚJB podle zákona č. 18/1997 Sb. Po přijetí nového atomového zákona a radikální změně zákona č. 18/1997 Sb., která je navrhována výše, již bude tento požadavek bezpředmětný, neboť řada činností při lékařském ozáření nebude předmětem povolení, nýbrž jiných stupňů regulatorních aktů. Mimoto již v dosavadní praxi se ukázal tento požadavek jako problematický u právnických osob, protože zákon č. 18/1997 Sb., na rozdíl od zákona č. 372/2011 Sb., staví právní existenci právnické osoby coby předpoklad udělení povolení. Právnické osoby tak byly uvedeným ustanovením tlačeny k tomu, aby byly zapsány do obchodního rejstříku před udělením oprávnění k poskytování zdravotních služeb (jen tak totiž mohly obdržet povolení dle zákona č. 18/1997 Sb.). Nemohly ovšem do rejstříku nechat zapsat jako vykonávanou činnost poskytování zdravotních služeb, jelikož dosud neobdržely potřebné oprávnění k ní. Musely se proto posléze opět obrátit na rejstříkový soud se žádostí o změnu zápisu, což jim přinášelo další náklady (o ušlém zisku nemluvě). Řetězení správních aktů v této oblasti je tedy spíše k tíži celého systému a mělo by být zrušeno.
Druhá změna je legislativně technického charakteru a doplňuje chybějící vymezení předmětu kontrolní činnosti SÚJB, založené § 107 odst. 1 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb. Chybějící ustanovení (ostatně analogické § 108 odst. 3 upravujícímu předmět kontrolní činnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv) odráží právní úpravu lékařského ozáření v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a reálné provádění kontrol SÚJB.
K čl. XIII
Změna zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, má legislativně technickou povahu a cílí k uvedení zákona do souladu s terminologií nového atomového zákona. Následkem implementace směrnice BSS totiž z českého právního řádu zmizel institut „ozáření pro lékařsko-právní účely“. Tento institut byl plně nahrazen tzv. „nelékařským ozářením“, jehož právní úprava je ovšem plně v režii atomovému zákona. Zmínky o „ozáření pro lékařsko-právní účely“ v zákoně č. 373/2011 Sb. jsou proto nadále obsoletní. Neprovedení změny by vedlo k inkonzistencím v rámci českého právního řádu a nesprávné transpozici směrnice BSS.
K čl. XIV
Datum nabytí účinnosti novelizace je navrhováno tak, aby byla zajištěna dostatečná legisvakanční lhůta (tj. do 1. 1. 2017). Adresáti normy tedy budou mít dostatečný čas se na tuto novou právní úpravu připravit a zároveň je poskytnut dostatečný časový prostor SÚJB a jiným orgánům veřejné správy k vyvinutí potřebné metodické aktivity.

V Praze dne 13. července 2015

předseda vlády
Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

ministr průmyslu a obchodu
Ing. Jan Mládek, CSc., v. r.

PAGE

- PAGE 2 -

䖂䠂䨞䨠䫀侰侲儆冞台坠埬埮墼婐嫆嫈宪巂幺幼廠悦您惈íÜ츀Ü�Î�Ü�Ü�Î�Ü�Î�Ü�Î�Ü츀ԀĤ␆ሁᑤāጀ좤䀀Ȧ摧嚔ऀ搒ĔꐔÈ摧嚔؀ꐔx摧嚔ᄀ␃਀&䘋"搒Ĕꐔx②最鑤Ṗ洀Ĥ᠀惈戬戮扦暘桖桘棤檄檆欮涜涞淖濴瀌煪熀瓴甌睂睨磤礎窘窚õçõçõõçõõõõõõԀĤ␆ሁᑤāጀ좤䀀Ȧ摧嚔ऀ搒ĔꐔÈ摧嚔ᤀ瀊瀌煪煾熀瓴甊甌睂睦睨磤礌礎窚窶窸竆竈绮缀蕞蕲讀讒面靲갞갰껆껚듘듮뾺뿊쟄쟎쟐쟔쫲쫼쫾쬄쳨쳼��컠컠ꮼ膛鯠鯠鯠鯠鯠鯠鯠鯠鯠鯎鯠鯎鯠鯠鯠àᔳ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔟ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈䩐䩡䡮Љ䡴Љᔠ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᔢ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈䩃࡜憁ᩊ渀ै琄ैᔢ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈࠶傁͊愀ᡊ渀ै琄ैᔜ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ倀͊愀ᡊ渀ै琄ैᔟ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㘀脈䩐䩡䡮Љ䡴Љ㄀窚窶窸竈绮缀蕞蕲讀讒鎰面靲鯖ꏦꝠ꬀갞갰껆껚듘듮맆뾺뿌쟄ñççççççççççççऀ搒ĔꐔÈ摧嚔ԀĤ␆ሁᑤāጀ좤䀀Ħ摧嚔ᨀ쟄쟔쫲쬄쳨쳼���õõõõõõõâââêêê܀搒Ĕ摧嚔਀␃ሁᑤā愀Ĥ摧嚔ऀ搒ĔꐔÈ摧嚔ᨀôÞ쬀Á딀Á뀀®글®글®글®글¥ꌀĀࠀ萘萙☛⍠ȤĀЀ摧䓘̀Ĥ␅؁Ĥ♀愀Ĥ摧嚔ऀ搒ĔꐔÈ摧嚔̀Ĥ搒Ĕ䐭Ā왍
愀Ĥ摧嚔਀␃ሁᑤā愀Ĥ摧⁩)਀␃ሁᑤā愀Ĥ摧◡(਀␃ሀᑤā愀$摧嚔ሀ�뫍ꆫ鶫醕醕醕醕膇膇醝螁螁蝶鶁鶑ᘕ鑨场 ⵊ洀H渄H甄Ĉᘊ票 ⵊ̓jᘀ票 ⵊ唀Ĉᘆ葨呪̏jᘀ葨呪唀Ĉᘆ票ᔒ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ㔀脈࠻ᔜ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ倀͊愀ᡊ渀ै琄ैᔤ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔠ⠥ᘀ楨⤠愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔠ⠥ᘀ睨먯愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔠ鑨Ṗᘀ鑨Ṗ愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ै ýòﴀýЀ摧䓘Āࠀ萘萙☛⍠ȤĀ؀+《ἁ芰‮우⅁覰∅覰⌅覐␅覐┅°ᜀ쒰᠂쒰ం쒐׾Aųضضضضضضضضضɶɶɶɶɶɶɶɶɶضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضض¨ضضضضضضضضضض¸ضضضضضضضضضضضضňضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضΰضزφϖϦ϶ІЖЦжціѦѶ҆ҖφϖϦ϶ІЖزȨǘǨЦжціѦѶ҆ҖφϖϦ϶ІЖЦжціѦѶ҆ҖφϖϦ϶ІЖЦжціѦѶ҆ҖφϖϦ϶ІЖЦжціѦѶ҆ҖφϖϦ϶ІЖЦжціѦѶ҆ҖφϖϦ϶ІЖЦжціѦѶ҆ҖĸŘǸȈȘɖɾʐʠʰˀːʀˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀ˠ˰̠̰̀̐̀䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴ЅF怀￱Fဌ◡(Normální␃愃̤䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅNNဌ◡(Nadpis 1␆ጁ᐀㲤䀀&࠵䎁᱊䬀᱈伀Ɋ儀ɊJ恁￲¡JഌStandardní písmo odstavceZi￳³ZഌذNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0⁫￴Á0ഀذBez seznamu6䀟ò6Č◡(Záhlaví
옕렂瀑ģD俾ĂD◡(Text paragrafu
ꐓð♀怅ꦄ<俾ʲ<◡(Paragraf␅؁Ĥꐓð♀愅Ĥ6࿾Ĳ6◡(Oddíl␅؁Ĥꐓð♀愄ĤF࿾ĒF◡(
Nadpis oddílu␅؁Ĥ♀愄Ĥ࠵2࿾Œ2◡(Díl␅؁Ĥꐓð♀愃ĤB࿾ĢB◡(Nadpis dílu␅؁Ĥ♀愃Ĥ࠵6࿾Ų6◡(Hlava␅؁Ĥꐓð♀愂ĤD࿾łD◡(Nadpis hlavy␅؁Ĥ♀愂Ĥ࠵<俾ƒ<◡(ČÁST␅؁Ĥꐓðꐔx♀愁Ĥ࠻D俾ŢD◡(NADPIS ČÁSTI␅؁Ĥ♀愁Ĥ࠵8俾Ʋ8◡(ZÁKON␅؁Ĥ♀愀Ĥ࠵㮁脈J俾ǂJ◡(
nadpis zákona␅؁Ĥꐓx♀愀Ĥ࠵<俾Ƃ<◡( Parlament␅؁ĤꐓŨꐔð>࿾ǒ>◡(Text článku
ꐓð♀怅ꦄ8࿾ʲ8◡(Článek␅؁Ĥꐓð♀愅Ĥ2俾2◡(CELEXꐓ<࠶䎁ᑊ.࿾Ȃ.◡(funkce ␅愁Ĥ<࿾<◡( "Písmeno"!␅؁Ĥ葞Ʃ葠﹗H࿾H◡(Označení pozm.n.
"䘋ꐔx࠵L࿾L◡(Text pozm.n.#䘋ꐔx옕ĉƩ匁葞͒T࿾T◡(Novelizační bod$␅؁Ĥ䘋ꐓǠꐔx옕匁p俾p◡(Novelizační bod v pozm.n.$%␅؁Ĥ䘋ꐓð옕ĉ͓訁葞֊葠﷉N࿾N◡(Nadpis pozm.n.&␅؁Ĥꐔx②࠵䎁⁊8࿾ɲ8◡( Text bodu'☊ଂՆ䀀ࠦ>俾ʂ>*◡(Text písmene(☊ଁՆ䀀ܦL⿾￲ʑL◡(Odkaz na pozn. pod čarou⩈>⿾￲ʡ>(↯üText písmene Char䩃N࿾ʲN◡(
Text odstavce+䘋ꐓxꐔx옕匁♀D࿾D◡(Text bodu novely
,葞ȷ葠﷉2䀩¢ˑ2Č◡(
Číslo stránky4 ˢ4Č◡(Zápatí
.옕렂瀑ģX˲XČ◡(Text pozn. pod čarou/옕꤁葞Ʃ葠﹗䩃H…￲́HČ◡(Značka pozn. pod čarou⩈6"6ဌ◡(Titulek
1ꐓxꐔx࠵:࿾Ƣ:◡(Návrh2␅؁Ĥꐔð♀愀Ĥ血(8࿾Ȃ8◡(Podpis_3␅؁Ĥꐓː②(恗￲́(ဌ↯üSilné࠵岁脈@࿾@◡(VARIANTA
5␆ጁ碤᐀碤࠻䂁㲈D࿾D◡(VARIANTA - konec6࠻䂁㲈@࿾đʲ@◡(Nadpis paragrafu7࠵:࿾ǡʲ:◡(
Nadpis článku8࠵HΒHऌ:看ذText bubliny9䩃䩏䩑䩞䩡N⿾￲ΡNČ9看ذText bubliny Char䩃䩏䩑䩞䩡B‧￲αBऌ⠻ذOdkaz na komentář䩃䩡<ς<ऌ=⠻ذText komentáře<䩃>࿾¢ϑ>Č<⠻ذText komentáře CharDjρςDऌ?⠻ذPředmět komentáře>࠵岁脈J⿾￲ϱJČ>⠻ذPředmět komentáře Char࠵岁脈<₲￱Ђ<Ď⠻ذRevize@䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ䭐Ѓ!�뼏ÿȜ䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲␫ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ຀痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⻵⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟⁧ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌￁怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ䭐Ѓ!횥ÀĶ牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤჉䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ￉쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸﷖＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀᪜읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ䭐Ѓ!ǝھ᮹桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㔜뼔객鞹⛬榻쪦癮䠛䛓淙轑᧞賯켛摸鍻෮䞵␤䅄儠三℈加焫ꜩ侊⠒⊂⯵泰쳏뎎㚓⍩ꂨ䡻�点囱탌ᄾ�禩⒈༾ቨ붶썫맾༕蕉鸳뚐┷믒寶說䱈감渪酻싪ᡡ矋䩸頒猛挑꼅尢Ј>ㆺ塛햬ព䱢༓㠥눆峛緑Ꜥ㵒㛾ꂞ랉玖㇩镠ꤨ簇ئޚ雉⟄뿗慼쇰嵞肣靔됉妏ϛƦᠿ宒䏊䬌ጅ꽭繦싞藚밅⶚떘疥훋୥붂썅葓芣뵩棟�庸힯헭程耆ώ떴钲㙩⯺仵덎누뮴暵䯢韴擦畮鴺⭦얓㔒ﬠ飘꿃雔຋胞븬蜹瑯믖旝漇ᙀ㲿澟㜭뱜䔁⚌獻绐ꌿ䁞鳆噭埂븀쭒㏠䐔ᅃ驡飅岛Ǵ솤⬌ₚ䴵ᣉ჻巖輜씄চ╞㒸蝣㥼ꐷ⇹௩ꪚ詞䔡㶞ﻺꏙ쏃㿛�玹ﭸ䭇姈覵낓㟩？菧麯﷞᪴쬯�ퟰ㾟کੂ쓍﷙῟翞鱗罇睼ʷ⺾꣰Ἄ飒瑈ᲅ嶠茞왢긪擤两抷愘幚麱ኄ堧ꥳ�酓뺃씲⎎蝇ᚸ⺼蒠Ŕ䴯㩮༂ㄢ둑ᑖ쀻칭蝙䪋氫幩㌥✏塉峍쩌嶸碫煷㞷ꅉ�袍쌎슉䤡䊈蹺ᇯꅒෝᵊ溻当쥰ેꃝ莨ꕩ虉퍄텬账⿁⫓솝軟뙭ꎯ朎婕遯᝽変妁쉃㌜쉞蔓⫣䎒댜솲振唕㤉ઘ貿䧫鸅ऎ꣣ဗꬩ峖ꀕ쥯審ꨘꕖ럛㓙酶텂⪽鞚�䛫丸낫騃敄믬ིᑂᶣꪮ�췜ﴐ縎지亾៮荗㑫䑴֚麈袙弊≞觜쇟趔ㄱڥ묊ꭓ驣꼼㍰锊狛문ෂ韉⫷绤䭝㫶廬㥕禳傤蜟娻뮞ќ캯砛䠐麗煍卾붜糿㹱鼮뻏켤オ栔话曘듛㭳㇯汥ꚠ岌Ꚗ雹ﾰ約퐘쵫鐱꜔㒱䞂춝쓀藁鬂䠵唾⃑⧂併ओ䙥鐺ฒ暍銸욶뎑ྩ똣䡺뚬恹鞇烴젨ꤘ獂춸ⴙɩ攧璶⌾먊ಽ몳�䛪匴ᴘ蕮�຀⼦荔싁킚⃘蝨쫀烋ꀑ썙ށሳ뭨Ὓ滥帱䬸줗܈횑�畇ꓣ嘼ᓦ竑惘ߐៈ굘귄즥ʾ鎷ꤸ껌౱�꽻ꗢ舼幧樂퍇░।栺굻拦䏓举�츘ꜘ痠箩챉롂낕｡擂夶⭦챗艍尺墁쾻臔䡔膵摥썃敌쀡촒쫉�댄閞ᔂ剤괬぀毼聒崝鋗飱꫸裒鶶쵽⥊⢟آ灑䚀≬ㅶ徸⪇Ꮸॐṗ⊦៨ꎸ훓匶煮鋎粮昳癰댜숴륙⧕枚薲芛졔�溁늕꽎䦊㏹ꕒ옜㏿ɾ့腋胶˅鴣洩ஏ焕䊨䑩뻽퓁蠎렖藧ࡩ렪㚵׿ퟙ淿姎☚ꤠ楶҈ﶅ䕈邂⠝♋建걀陝쬤餈⪈⮉⭓裶Ꮼ퐶瀵ử₊䷔줵胊᷁㾍㷷ꃋꡑ鲛빲锹�浻ﰎ鷓䶏偦귊ꛃ즡忭墈޴嶳껕쬷뷳겷麈떘赙⬼妀⭩敨ｩ⊒犜떫欕曅ᰮ煸捞Ⱈꈚ邑ϾΏ㸕徳㪆믤子簑탄⃄⁬쾪웙椂䜇㣐䇙䰛钚洵㫖ꭩ鯥᧵멷�옣鋖쒝꟟瘴鳑岜䬼杣瘖浬軇㔵詨탂㼸ᣌ飇杯꿥籚፴봜�☍䥌䰓뷰恊ꇨ☇‏ⷹ덇o䭐Ѓ!턍龐¶ě'桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺�＀Ͽ倀ŋⴂ᐀؀ࠀ℀࿞﾿ᰀጀ嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ-!횥ÀĶİ牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀�밁뻷뤀ᘀ혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀ഀ郑뚟ᬀ✀저 琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧⹲浸⹬敲獬䭐؅ŝૃ㼼浸⁬敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯홍&" (((((+ࠀ▮Ⲃ㹶䐬䴲娰棂烜绠記錾瀊prtuwy{~õùࠀ✬㺲䯈吸婆憰毾芾醎Ꜫ인䖂惈窚쟄qsvxz|}óôö÷øú "+ℓℓﾔ肕LЂ#솆쇅@ÿ肀÷ကༀȀ鋰ကࠀࣰĀĀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀༀЀ䋰ሀ਀ࣰĀ匀଀Ự뼀က쬀＀ࠀЀः㼀ăĀᄀӰĀ਀rఀr�rr팀{�{匀~戀~ꀀ꼀글Æ넀Æ鐀Õ餀Õ騀Õ鴀ÕꈀÕꨀÕ똀Õ븀Õ뼀Õ쐀Õ쨀Õ툀Õ팀Õ�Õ�Õ�ÕÕÕ⌀Ö─Ö☀Ö⠀Ö⤀Ö⬀ÖⰀÖ⸀Ö⼀Ö䬀Ö一Ö܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀ᰀ܀܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ᠀쀀+준+묀-였-ༀ.ᨀ.唀.怀.꬀.똀.ﰀ.ࠀ/夀/搀/謀/阀/묀/저//ऀ0䰀:圀:글Æ눀ÆꈀÕꨀÕ똀Õ븀ÕÕÕ⌀Ö─Ö☀Ö⠀Ö⤀Ö⬀ÖⰀÖ⸀Ö⼀Ö䬀Ö一Öᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀ᨀ܀㌀܀㌀܀㌀܀܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ∀Ö⌀Ö⼀Ö㜀Ö㰀Ö䘀Ö一Ö̀܀Ȁ܀Ȁ܀Ȁ⌀Ö─Ö☀Ö⠀Ö⤀Ö⬀ÖⰀÖ⸀Ö⼀Ö㜀Ö㰀Ö䘀Ö䬀Ö一Ö̀ЀȀЀȀЀȀЀȀ܀Ѐ܀ЀȀ਀츀델踄墵⍍＀／／／／／／／ď ध鉮∜＀／／／／／／／ď퀀㜛᠙⃙⒩＀／／／／／／／ďᜀᴭᴧԀ＄／／／／／／／／稨婴ﾩ／／／／／／／／ဏ଀载ﰵꃯ┕＀／／／／／／／ď�伩ᘾ둘＞／／／／／／／／ဏἀ꼚鉪勒⯑⠀✀＀／／／／／쬀꜒�쑃ｃ／／／／／／／／ဏ�ѭᵹԀ＄／／／／／／／／ĀĀༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾⸀Ā̀Āༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾⸀ĀĀ؀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄㗽Ĉ࠶Ȁ⸀ĀĀༀ梄ᄁ预廾梄态预˾⤀ĀЀĀༀ킄ᄂ预廾킄怂预˾Ā⤀ĀȀĀༀ㢄ᄄ预廾㢄怄预˾Ȁ⤀ĀȀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预Ͼ⠀̀⤀ĀЀȀༀࢄᄇ预廾ࢄ怇预Ͼ⠀Ѐ⤀ĀȀȀༀ炄ᄈ预廾炄怈预Ͼ⠀Ԁ⤀ĀĀༀ�ᄉ预廾�怉预˾؀⸀ĀЀĀༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预˾܀⸀ĀȀĀༀꢄᄌ预廾ꢄ怌预˾ࠀ⸀ĀĀ̀ༀ⦄ᄄ㾄廽⦄怄㾄濽(.耄က萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ.舂က萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ.耀က萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ.耄က萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ.舂က萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ.耀က萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ.耄က萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ.舂က萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ.᠀萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ.က萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ)耄က萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ.舂က萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ.耀က萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ.耄က萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ.舂က萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ.耀က萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ.耄က萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ.舂က萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ.Ѐ᠀萏萑Ʃ옕ก؃葞葠Ʃ()᠀萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗)Ѐ᠀萏͒萑﹗옕刁؃葞͒葠﹗.᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ()᠀萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ()᠀萏ࡰ萑ﺘ옕�؉葞ࡰ葠ﺘ()᠀萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ.᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.᠀萏ನ萑ﺘ옕ခ؎葞ನ葠ﺘ.ဋ萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀༀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预俾ي儀ي帀ي漀(o耗ဋ萏ࡰ萑ﺘ葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀ଀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(耗ဏ萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀ଀ༀᄐ预廾怐预俾Պ儀Պ漀(耗ဋ萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā뜀ǰᜀༀༀ肄ᄖ预廾肄怖预俾ي儀ي帀ي漀(o耗ဋ萏ᥐ萑ﺘ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰĀༀ梄ᄁ预廾梄态预˾⤀ĀЀĀༀ킄ᄂ预廾킄怂预˾Ā⤀ĀȀĀༀ㢄ᄄ预廾㢄怄预˾Ȁ⤀ĀȀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预Ͼ⠀̀⤀ĀЀȀༀࢄᄇ预廾ࢄ怇预Ͼ⠀Ѐ⤀ĀȀȀༀ炄ᄈ预廾炄怈预Ͼ⠀Ԁ⤀ĀĀༀ�ᄉ预廾�怉预˾؀⸀ĀЀĀༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预˾܀⸀ĀȀĀༀꢄᄌ预廾ꢄ怌预˾ࠀ⸀∀଀载5 ध츀델퀀㜛ἀ꼚j଀载5Ā଀载5Ā଀载5Ā�ѭy଀载5Ā଀载5Ā଀载5Ā଀载5Āἀ꼚jऀἀ꼚jἀ꼚jἀ꼚jἀ꼚jऀ଀载5଀载5Āἀ꼚jऀᜀᴭ'଀载5Ā଀载5଀载5଀载5଀载5଀载5଀载5ἀ꼚j଀载5Ā(쬀꜒w�伩>＀췿
Āက섀Āက＀ǿက＀ǿက＀ǿက＀ǿက＀ǿက＀ǿကĀᄀĀሀĀጀĀ᐀ĀᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀ǿကĀᄀĀሀĀጀĀ᐀ĀᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀�Āကࠀ(ĀကĀᄀĀሀĀጀĀ᐀ĀᔀĀᘀĀᜀĀ᠀＀꓿Āက＀ǿက＀૿＀૿ሀꓻᦗԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀᜀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀԀԀ̄ԀԄԀĄԀ̄ԀԄԀĄԀ̄ԀԄԀĀ瘀㡞lȁȀ搀ЀࠀȀɔ͇蘀࠵฀ࡑ䜀਍戀੠愀ଊ꤀൦܀๳�ሦ쨀ሻ똀ᤈ଀᩷ᄀ᱆鐀ṖḀ℉윀ℙ嘀⌇销┑⠥대⡠椀⤠夀⨚츀⨪谀぀堀㥁蘀㸅嘀㹵蠀䘭㴀䴬ഀ䵒萀呪一噑鐀场̀搯눀桫䰀橏ﴀ浞销湊紀穑਀笎뼀籶ఀ茁씀蘰鄀虔紀蝾꤀褋销褱縀谜㬀踨眀錒�靗�饄⬀鬑퐀魌㼀鱦㨀鵌贀ꐰꄀꔚ㨀끎쨀끽넺ꄀ댜᐀뙍ꨀ띫眀먯᠀봊夀봯됀석଀숇씲焀쥎ꄀ쬇ﰀ퀇넀텵ഀ퉷倀퉾툀홢ഀ�℀��缀�퐀��ఀ�礀봀需豈爀밀茀祖─奄贀ﭶ꼀ﰡ⌀Ö─ÖĀ＀@ƀĀĀȀÜ਀଀က᠀Ḁ∀␀㄀㈀㔀㘀㨀㸀㼀䄀䈀毶홍İࠀİᰀİḀİ⠀İ㠀İ䐀İ䰀İ倀İ樀İ氀İ爀İ琀İ簀İ萀İ蘀İ言İ谀İကUnknownṇƐîȂ̆ЅȅЃ⫿硁쀀 ǿTimes New RomanḵƐԅȁ܁Ȇ܅က耀Symbol⸳ƐîଂІȂȂЂ⫿硃쀀 ǿArial⸷Ɛî༂ȅȂ̄Ђ˿곿䀀ƟCalibri⸵Ɛî⻿恛쀀)ǿTahoma฻Ɛက耀Wingdings㴿Ɛî܂ःȂȅЄ⫿硃쀀 ǿCourier NewṁƐîЂ̅Ѕ̆Ђ˿⓿䈀ƟCambria Math"䠱ᢈ˄Ʃꬅ䜷ꬅ䜷犖蜵Ἀ뜛mဃƆἈ뜛mƆͱڥ߀´´〒햶햶䨄ᆃ﷼ࠀ偈࿿ऀ値Ӣ翿翿翿翿翿翿翿↯üЀ2Сᰐxx֠ջෘÜGC:\Users\stepan.kochanek\AppData\Roaming\Microsoft\Šablony\LN_Zákon.dotŠablona pro zápis návrhů zákonůLN_Zákon verze 2.1+šablona LN_Zákon legislativní pomůcka zákonŠtěpán Kochánek Vacek Jan4
Ć藠俹ၨ醫✫�0Ȑ ÈäüİŨƀ ƔƠ
ǀǌǘ
ǤǰǸȀȈӢ 憊汢湯⁡牰⁯楰⁳牶泌稠毡湯ù乌婟毡湯瘠牥敺㈠ㄮ璊烬满䬠捯敮k,憚汢湯⁡乌婟毡湯氠来獩慬楴湶⃭潰省正⁡潫n0憊汢湯⁡敶穲⁥⸲ⰱ瘠瑹潶旸瘠瀠潲楳据⁩〲㈰乌婟毡湯搮瑯慖散⁫慊n2楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@@萀ಕ踟ǐ@글됽쎜ǐ@글됽쎜ǐἈ뜛Ć픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0Ƅx¤ÀÈÐØàèðø
ĀŐӢ憚汢湯a敐牴倠汩態据汥匠湥瓡⁵졐RƆm햶သ 憊汢湯⁡牰⁯楰⁳牶泌稠毡湯ù 憊汢湯⁡牰⁯楰⁳牶泌稠毡湯ùဌ敺v楔汴e

!"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûýþÿĀāĂăĄąĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝğĠġĢģĤĥħĨĩĪīĬĭ���ĲRoot EntryąआÀ䘀Ꮰ첊쎜ǐĴ1TableĂü䈤WordDocumentĂSummaryInformation(ĂĞကDocumentSummaryInformation8ĂĦကCompObj{ਃआÀ䘀)潄畫敭瑮愠汰歩捡⁥楍牣獯景⁴潗摲㤠ⴷ〲㌰਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q