Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN9RVL4UKK najdete zde
쿐놡 > Ц က Щ Н О П Р С Т У Ф Х ꗬÁЅ ደ¿ က ࠀ 톌橢橢殙殙 Ѕ中ǻ尻ǻ尻ຩὋ ) · ሶ ሶ ᾐ Ŭ ø ⇴ ⇴ ⇴ ∈ ∈ ∈ 8 ≀ ż ⎼ Ȭ ∈ 슬 Ŧ ◨ : ☢ " ♄ ♄ ♄ ✳ ✳ ✳ 솛 솝 솝 솝 솝 솝 솝 $ 쐒 ʶ 웈 ö 쇁 ¥ ⇴ 㑪 ✳ ✳ 㑪 㑪 쇁 ⇴ ⇴ ♄ ♄ ï 쉦 牠 牠 牠 㑪 ⼎ ⇴ ♄ ⇴ ♄ 섧 t 牠 㑪 솛 牠 牠 ʢ ꅗ ᙔ 맇 ♄ 腀쎜ǐ 捸 랫 6 섓 쉼 0 슬 럡 Ǧ 잾 煴 R 잾 l 맇 잾 ⇴ 맇 ✳ Δ ⫇ ʎ 牠 ⵕ Ȍ ⽡ ԉ ✳ ✳ ✳ 쇁 쇁 燆 ✳ ✳ ✳ 슬 㑪 㑪 㑪 㑪 잾 ✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ✳ ሶ ఠ Ṗ ĺ Ē Ѕ Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn
Ustanovení zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
§ 81b
(1) Byla-li vydána nebo odňata věc, která ohrožuje bezpečnost lidí nebo majetku, zejména omamná látka, psychotropní látka, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor, jed nebo radioaktivní materiál, jaderný materiál nebo radioaktivní látka, ze které byl odebrán přiměřený vzorek, a takové věci již není třeba za účelem provedení důkazu, zejména nejsou-li pochybnosti o totožnosti vzorku věci a jejího celku a o celkovém množství věci, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o jejím zničení již v průběhu trestního řízení, pokud takové věci již není k dalšímu řízení třeba a nelze-li ji vrátit podle § 80, nebo není známo, komu taková věc patří, anebo není znám pobyt poškozeného.
(2) Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 87a
Záměna zásilky
(1) V zájmu zjištění osob podílejících se na nakládání se zásilkou obsahující omamné látky, psychotropní látky, prekursory, jedy, radioaktivní materiál jaderný materiál nebo radioaktivní látky, padělané peníze a padělané cenné papíry, střelné nebo hromadně účinné zbraně, střelivo a výbušniny nebo jinou věc, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, věci určené ke spáchání trestného činu, anebo věci z trestného činu pocházející, může předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce nařídit, aby byl obsah takové zásilky zaměněn za jiný a takto upravená zásilka byla předána k další přepravě.
(2) Záměnu provede policejní orgán, který o tom sepíše záznam a zabezpečí úschovu zaměněných věcí a materiálů. Se zaměněnými věcmi se nakládá jako s věcmi odňatými.
Ustanovení zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
nadpis vypuštěn
§ 3
(1) Působnost organizací státního odborného dozoru se vztahuje na všechny právnické osoby (dále jen "organizace") a na fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost, pokud jde o provozování této činnosti, (dále jen "podnikající fyzické osoby").
(2) Působnost organizací státního odborného dozoru se nevztahuje
a) na činnost, pracoviště a technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy,
b) na technická zařízení, podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku obrany, dopravy a informatiky, na objekty, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, organizační složka státu, která je zřízena k plnění úkolů Ministerstva vnitra, nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů a na technická zařízení podléhající podle zvláštního právního předpisu dozoru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která jsou vybranými zařízeními nebo jejich částmi podle atomového zákona,
c) na technická zařízení, před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovená k posuzování shody podle zvláštního zákona1b), pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.
Ustanovení zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
§ 18
Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území
(1) V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska8) dotčeného orgánu podle tohoto zákona.
(2) Jestliže je nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit stavbu nebo zařízení nesouvisející s dobýváním výhradního ložiska v chráněném ložiskovém území, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně využití nerostného bohatství. Znemožnit nebo ztížit dobývání výhradních ložisek nerostů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d) je možno jen ve zvlášť odůvodněných případech, jde-li o mimořádně důležitou stavbu nebo zařízení nebo bude-li stavbou nebo zařízením ztíženo nebo znemožněno dobývání jen malého množství zásob výhradního ložiska.
(3) V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro úložiště oxidu uhličitého nelze povolit činnosti, které by vedly k narušení těsnosti úložiště oxidu uhličitého.
(4) V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech nelze povolit činnosti, které by mohly vést k narušení izolačních bariér úložných prostor a ke kontaminaci osob nebo složek životního prostředí radioaktivní látkou.
__________________________________
8) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Ustanovení zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii
§ 3
Měřidla
(1) Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými pomocnými měřícími zařízeními se pro účely tohoto zákona člení na:
a) etalony;
b) pracovní měřidla stanovená (dále jen "stanovená měřidla");
c) pracovní měřidla nestanovená (dále jen "pracovní měřidla");
d) certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla.
(2) Etalon měřicí jednotky anebo stupnice určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti. Uchováváním etalonu se rozumí všechny úkony potřebné k zachování metrologických charakteristik etalonu ve stanovených mezích.
(3) Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam
a) v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy,
b) pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní,
c) pro ochranu zdraví,
d) pro ochranu životního prostředí,
e) pro bezpečnost při práci, nebo
f) při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.
(4) Pracovní měřidla jsou měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem.
(5) Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály jsou materiály nebo látky přesně stanoveného složení nebo vlastností, používané zejména pro ověřování nebo kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřících metod a kvantitativní určování vlastností materiálů.
(6) V pochybnostech určí případné zařazení měřidla do některé z uvedených kategorií měřidel Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen “Úřad”), v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
§ 14a
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Státní úřad pro jadernou bezpečnost provádí u uživatelů měřidel, kteří jsou držiteli povolení podle zvláštního právního předpisu,2d) v rámci státního dozoru nad radiační ochranou a havarijní připraveností prověřování plnění povinností stanovených tímto zákonem u měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek.
2d) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 23
Pokuty subjektům
(1) Úřad může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč subjektu, který
a) uvedl do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být;
b) použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený;
c) neoprávněně použil, pozměnil nebo poškodil úřední nebo kalibrační značku měřidla;
d) ověřil stanovené měřidlo bez oprávnění podle § 14 nebo 16, nebo provedl úřední měření bez oprávnění podle § 21, nebo opravil, popřípadě provedl montáž stanoveného měřidla bez registrace podle § 19 tohoto zákona;
e) neposkytl zaměstnancům Českého metrologického institutu zákonem stanovenou součinnost;
f) neplní povinnosti stanovené v § 18;
g) opatřil certifikovaný referenční materiál neplatným certifikátem;
h) uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zboží označené symbolem „e“, nebo lahve označené symbolem „3“ v rozporu s § 9a odst. 3, 4, 6 nebo 9, nebo uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zboží v rozporu s § 9a odst. 2.
(2) Státní úřad pro jadernou bezpečnost postupem podle tohoto zákona může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč uživateli měřidla, který je držitelem povolení podle zvláštního právního předpisu2a) a který
a) použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený,
b) neplní povinnosti stanovené v § 18 písm. a).
(3) (2) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(4) (3)Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se Úřad o porušení povinnosti podle odstavce 1 dověděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení povinnosti tři roky.
(5) (4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty a její výnos plyne do státního rozpočtu.
__________________________________
2a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Ustanovení zákona č. 634/2004 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
§ 10
Kapitoly
(1) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy12) a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.
(2) Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, výdaje na činnost příspěvkových organizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.
(3) Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.
(4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.
(5) Peněžní operace na účtech státních finančních aktiv s výjimkou operací spojených s obsluhou a umořováním státního dluhu a s výjimkou výdajů financovaných z prostředků jaderného účtu podle atomového zákona tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv, jejímž správcem je ministerstvo.
__________________________________
12) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 11
(1) Hospodaření
a) přísluší Generálnímu ředitelství cel, jedná-li se o majetek, který připadl státu
1. v souvislosti s porušením celních předpisů anebo na základě těchto předpisů,
2. v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní anebo na základě těchto předpisů,
3. propadnutím nebo zabráním výrobku, který je předmětem spotřební daně,
4. na základě rozhodnutí orgánu Celní správy České republiky,
b) s radioaktivními odpady a zdroji ionizujícího záření přísluší Správě úložišť radioaktivních odpadů9),
c) s věcmi propadlými státu z rozhodnutí orgánu Finanční správy České republiky přísluší Generálnímu finančnímu ředitelství,
d) s jedinci (exempláři) rostlin a živočichů odebranými podle zvláštních právních předpisů12) přísluší Ministerstvu životního prostředí,
e) s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí a výbušninami náleží krajskému ředitelství policie9a), v jehož působnosti se nachází sídlo orgánu, jenž o propadnutí nebo zabrání rozhodl; není-li takového orgánu, přísluší tomu krajskému ředitelství policie9a), v jehož územní působnosti se věc nachází.
(2) V ostatních případech s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových15a). Zjistí-li organizační složka uvedená v odstavci 1, že není příslušná hospodařit s určitým majetkem uvedeným v ustanovení § 10, vyrozumí o takovém majetku jinou organizační složku uvedenou v odstavci 1 nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, že v případě určitého majetku uvedeného v ustanovení § 10 přísluší hospodaření organizační složce uvedené v odstavci 1, vyrozumí o takovém majetku tuto organizační složku.
(3) Pokud nelze příslušnost podle předchozích odstavců určit anebo budou-li v jednotlivém případě dány závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek uvedených v odstavci 1 nebo 2, určí, popřípadě změní příslušnost Ministerstvo financí na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20); ve výjimečném případě může být takto založena příslušnost i organizační složce neuvedené v odstavci 1 nebo 2. Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zde platí obdobně.
__________________________________
9) § 26 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
Ustanovení zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území
§ 3
Podklady pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci
(1) Kraj, v jehož územním obvodu došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy, v přenesené působnosti vypracuje přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území (dále jen "přehled") a předloží jej Ministerstvu financí do 7 dnů od uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo od zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny. Náležitosti přehledu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(2) V případě pohromy, která postihla majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území značné části kraje nebo několika krajů, může Ministerstvo financí na žádost kraje prodloužit lhůtu stanovenou pro předložení přehledu. Kraj může o prodloužení lhůty požádat neprodleně po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo neprodleně po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly vyhlášeny. Ministerstvo financí sdělí kraji své stanovisko k žádosti nejpozději do 24 hodin po jejím doručení; vyhoví-li žádosti, stanoví zároveň délku prodloužené lhůty. Ministerstvo financí může prodloužit lhůtu i z vlastního podnětu. V případě prodloužení lhůty se prodlouží o shodný počet dnů i lhůta stanovená ministru pro místní rozvoj pro předložení návrhu strategie obnovy území vládě ke schválení (§ 4 odst. 3 4).
(3) Kraj zjišťuje údaje nutné pro zpracování přehledu prostřednictvím fyzických osob, kterým vystaví písemné pověření (dále jen "pověřené osoby"). Vzor tohoto pověření, které obsahuje vždy jméno, příjmení a rozsah oprávnění pověřené osoby, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(4) Pověřené osoby zjišťují údaje nutné pro zpracování přehledu vlastním místním šetřením stavu poškozeného majetku. K tomu jsou oprávněny vstupovat na pozemky a do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou po předložení pověření podle odstavce 3 a občanského průkazu.
(5) Není-li vstup na pozemky nebo do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou možný z důvodu obrany státu, ochrany utajovaných skutečností nebo ohrožení života nebo zdraví osob, jsou potřebné údaje povinni poskytnout pověřeným osobám vlastníci takových pozemků a objektů.
(6) Údaje získané v průběhu zpracovávání přehledu, z nichž by bylo možné získat informace o jednotlivých právnických nebo fyzických osobách, mohou být využívány pouze v souladu s tímto zákonem; to platí i pro využívání zvláštních skutečností vymezených ve zvláštním zákoně7). Osoby, které mají k takovým údajům přístup, jsou povinny zabezpečit jejich ochranu, a to zejména před jejich neoprávněným zveřejněním nebo neoprávněným využíváním k jiným účelům.
§ 4
Strategie obnovy území
(1) Na základě vyžádání Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") a ve lhůtě jím stanovené předloží kraje a obce, v jejichž územních obvodech došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy,
a) stanovisko, v němž uvedou, v jaké míře jsou schopny z vlastních rozpočtů pomoci jiným dotčeným osobám,
b) informaci o opatřeních obsažených v jimi zpracovaných krizových plánech a uplatněných v období stavu nebezpečí nebo nouzového stavu, z nichž je třeba dále vycházet při obnově území.
(2) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracuje na základě předaných podkladů podle § 3 odst. 1 a podle odstavce 1 návrh strategie obnovy území, který obsahuje zejména
a) vymezení území, na jehož obnovu může být státní pomoc poskytnuta,
b) cíle, na jejichž zabezpečení může být státní pomoc poskytnuta, včetně stanovení pořadí jejich důležitosti,
c) výčet ministerstev, která budou o poskytnutí státní pomoci rozhodovat,
d) objem finančních prostředků pro ministerstva určená podle písmene c),
e) formy státní pomoci a v případě, že státní pomoc bude poskytována na základě programů, též vymezení těchto programů a určení správců,
f) určení ministerstva nebo kraje odpovídajícího za koordinaci činností; pokud je určen ke koordinaci kraj, vykonává ji v přenesené působnosti.
(3) V případě vzniku radiační havárie se Státní úřad pro jadernou bezpečnost podílí na přípravě návrhu strategie obnovy území podle odstavce 2.
(3) (4) Návrh strategie obnovy území podle odstavce 2 předloží ministr pro místní rozvoj vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny.
Ustanovení zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
Položka 106
Přijetí žádosti o povolení65)
a) k umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů Kč 5 000
b) k výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie Kč 5 000
c) k jednotlivým etapám uvádění jaderného zařízení do provozu Kč 3 000
d) k provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie Kč 3 000
e) k nakládání s jadernými materiály Kč 1 000
f) k provozu pracoviště III. kategorie Kč 3 000
g) k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie Kč 5 000
h) k uvádění radionuklidů do životního prostředí Kč 1 000
i) k nakládání s radioaktivními odpady Kč 1 000
j) k jednotlivým etapám vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu Kč 1 000
k) k nakládání se zdroji ionizujícího záření Kč 1 000
l) k dovozu nebo vývozu jaderných položek Kč 500
m) k přepravě
- velmi významných zdrojů ionizujícího záření Kč 500
- jaderných materiálů Kč 2 000
n) ke zpětnému dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování materiálů vyvezených z České republiky Kč 1 000
o) k provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska radiační ochrany Kč 1 000
p) k přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu těchto výrobků Kč 1 000
Osvobození
Od poplatků uvedených v této položce je osvobozena Správa úložišť radioaktivních odpadů a s. p. DIAMO.
Položka 107
1. Vydání rozhodnutí o typovém schválení obalových souborů
a) typů určených pro vyhořelé jaderné palivo z jaderných elektráren Kč 100 000
b) typů určených pro ozářené jaderné palivo z výzkumných jaderných reaktorů Kč 100 000
c) typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro jaderné elektrárny Kč 50 000
d) typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro výzkumné jaderné reaktory Kč 10 000
e) typů určených pro ostatní jaderné materiály nebo radioaktivní látky Kč 5 000
f) v případech opakovaného vydání rozhodnutí uvedeného v písmenech a) až e) Kč 1 000
2. Vydání rozhodnutí o typovém schválení
a) velmi významných zdrojů ionizujícího záření Kč 5 000
b) ostatních zdrojů ionizujícího záření Kč 1 000
3. Vydání osobního radiačního průkazu Kč 50
Poznámka
Jsou-li vydávány osobní radiační průkazy zaměstnancům k žádosti jejich zaměstnavatele, je poplatníkem zaměstnavatel.
65) § 9 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Položka 106
Přijetí žádosti o povolení65)
k umístění jaderného zařízení Kč 5 000
k výstavbě jaderného zařízení Kč 5 000
k prvnímu fyzikálnímu spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem Kč 3 000
k prvnímu energetickému spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem Kč 3 000
k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru Kč 3 000
k provozu jaderného zařízení Kč 5 000
k provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost,
technickou bezpečnost a fyzickou ochranu jaderného zařízení Kč 3 000
k nakládání s jaderným materiálem Kč 1 000
k dovozu nebo vývozu jaderné položky nebo k průvozu
jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti Kč 1 000
k výstavbě pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením Kč 5 000
k provozu pracoviště III. kategorie Kč 3 000
k provozu pracoviště IV. kategorie Kč 5 000
k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště Kč 1 000
k nakládání s radioaktivním odpadem s výjimkou
shromažďování, třídění a skladování radioaktivního odpadu přímo
u původce radioaktivního odpadu, který je oprávněn s ním nakládat
jako s otevřeným radionuklidovým zdrojem Kč 1 000
k uzavření úložiště radioaktivního odpadu Kč 1 000
k úplnému vyřazení Kč 1 000
ke zpětnému dovozu radioaktivního odpadu vzniklého
při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky
nebo jeho zpětnému transferu z členského státu Euratomu Kč 1 000
k dovozu radioaktivního odpadu do České republiky
nebo jeho transferu z členského státu Euratomu
pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití Kč 1 000
Přijetí žádosti o povolení65)
k jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení Kč 1 000
k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie
a pracoviště IV. kategorie Kč 1 000
k nakládání se zdrojem ionizujícího záření Kč 1 000
k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky Kč 1 000
k vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany Kč 1 000
k přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě
nebo přípravě nebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku Kč 1 000
k poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli
pracoviště IV. kategorie Kč 1 000
k dodávání stavebního materiálu na trh Kč 1 000
k odborné přípravě a další odborné přípravě pracovníků
vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska
jaderné bezpečnosti a radiační ochrany Kč 1 000
k přípravě fyzické osoby zajišťující radiační ochranu
osoby, jejíž registrace byla provedena podle atomového zákona Kč 1 000
Přijetí žádosti o registraci Kč 500.
Osvobození
Od poplatků uvedených v této položce je osvobozen státní podnik, v jehož předmětu činnosti je dobývání radioaktivních nerostů nebo odstraňování následků po dobývání radioaktivních nerostů.
Položka 107
Vydání rozhodnutí o schválení typu obalových souborů
typů určených pro vyhořelé jaderné palivo z jaderných elektráren Kč 100 000
typů určených pro ozářené jaderné palivo z výzkumných
jaderných zařízení Kč 100 000
typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro jaderné elektrárny Kč 50 000
typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro výzkumná jaderná zařízení Kč 10 000
typů určených pro ostatní radioaktivní nebo štěpné látky Kč 5 000
v případech opakovaného vydání rozhodnutí
uvedeného v písmenech a) až e) Kč 1 000
Vydání dokladu zvláštní odborné způsobilosti podle atomového zákona Kč 500
Vydání rozhodnutí o schválení typu
velmi významných zdrojů ionizujícího záření Kč 5 000
ostatních zdrojů ionizujícího záření Kč 1 000
Vydání osobního radiačního průkazu Kč 50
_______________
65) Zákon č. ................./................. Sb., atomový zákon.
Ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
§ 13
Obecné stavební úřady
(1) Obecným stavebním úřadem je
a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu,
b) krajský úřad,
c) obecní úřad obce s rozšířenou působností8),
d) pověřený obecní úřad8),
e) městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012.
(2) Ministerstvo vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením, a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, pokud je územní řízení vedeno pro celou stavbu elektrického vedení nebo plynovodu, a dále u staveb zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více10).
(3) Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost vykonávat pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na rozsah a složitost výstavby v uvažovaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.
(4) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) nebo určenému podle odstavce 3, pokud nebude splňovat podmínky pro řádný výkon této působnosti. Zároveň určí, který stavební úřad bude vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.
(5) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v odstavci 1 písm. b) až e) a v odstavci 3 jako působnost přenesenou.
(6) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
(7) Kraj je povinen ohlásit změny územní působnosti stavebních úřadů správci základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí59).
(8) K vedení řízení podle tohoto zákona, které je navazujícím řízením podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, je v prvním stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ustanovení odstavce 2 není dotčeno. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123 a 124.
§ 16
Vojenské a jiné stavební úřady
(1) Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále
a) Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím zřízenou nebo založenou,
b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra, organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,
c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy a u staveb, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více10).
(3) Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají obvodní báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, včetně staveb úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle odstavce 2 písm. d) a staveb vodních děl.
(4) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou vydat povolení pro stavby v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. U ostatních staveb zajistí stavební úřad vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
(5) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle odstavce 2 nebo 3, platí stanovisko příslušného ústředního správního úřadu, jehož působnosti se stavba týká.
§ 79
Rozhodnutí o umístění stavby
(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,
e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích,
f) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím1),
g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,
h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,
j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,
m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení stavbu související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy nebo stavbu, která je jaderným zařízením nebo náleží k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
q) stavby mostních vah,
r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,
s) výměna vedení technické infrastruktury59), pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a ustanovení odstavce 2 písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny32).
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska vlivů na životní prostředí.
(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.
(6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce.
§ 103
Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,
b) terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e),
c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,
e) stavby, a to
1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy nebo stavby, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením;
2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2 zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;
4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov;
5. podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny61) včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
6. vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu59) a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
7. rozvody tepelné energie59) a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
9. stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla;
10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní;
11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;
12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;
13. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
14. oplocení;
15. reklamní a informační zařízení;
16. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;
17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených parametrů.
§ 194
K provedení § 169
a) ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)],
b) Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem technické požadavky pro vodní díla a technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa,
c) Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky pro letecké stavby podle zákona o civilním letectví57), pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické požadavky pro stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a pro stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy a pro stavbynáležející k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením10) a stavby k účelům přepravy a skladování ropy,
e) hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze,
f) Český báňský úřad stanoví právním předpisem požadavky pro stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, požadavky na stavby skladů výbušnin a požadavky na ochranná pásma důlních děl,
g) Ministerstvo spravedlnosti stanoví právním předpisem technické požadavky pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek.
Ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
§ 303
(1) Zaměstnanci
a) ve správních úřadech,
b) zaměstnanci v
1. Policii České republiky,
2. ozbrojených silách České republiky83),
3. Generální inspekci bezpečnostních sborů,
4. Bezpečnostní informační službě,
5. Úřadu pro zahraniční styky a informace,
6. Vězeňské službě České republiky,
7. Probační a mediační službě,
8. Kanceláři prezidenta republiky,
9. Kanceláři Poslanecké sněmovny,
10. Kanceláři Senátu,
11. Kanceláři Veřejného ochránce práv,
12. Kanceláři finančního arbitra,
13. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
14. České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení,
15. Nejvyšším kontrolním úřadu,
16. Úřadu pro ochranu osobních údajů,
17. Ústavu pro studium totalitních režimů,
18. chráněných krajinných oblastech a národních parcích,
19. Správě úložišť radioaktivních odpadů,
c) zaměstnanci u soudů a státních zastupitelství,
d) zaměstnanci
1. České národní banky,
2. státních fondů,
e) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení
1. do obecního úřadu,
2. městského úřadu,
3. magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města,
4. krajského úřadu,
5. Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hlavního města Prahy,
s výjimkou úředníků územních samosprávných celků podle zvláštního právního předpisu84),
f) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení v obecní policii,
g) zaměstnanci škol zřizovaných Ministerstvem vnitra85) a zaměstnanci Policejní akademie České republiky86), mají zvýšené povinnosti uvedené v odstavci 2.
(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni
a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů,
d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.
(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou podnikat87) jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.
(5) Omezení stanovené v odstavci 4 se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak88).
__________________________________
83) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
84) Zákon č. 312/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
85) § 172 odst. 2 školského zákona.
86) § 94 odst. 2 zákona o vysokých školách.
87) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
88) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.
§ 347
(1) Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání98), avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání99). Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají.
(2) Nadřízeným orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí ten orgán, který je podle zvláštních právních předpisů oprávněn vykonávat vůči zaměstnavateli řídící působnost při plnění jeho úkolů.
(3) Za zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, se pro účely § 215 odst. 2 písm. c) považují radiační pracovníci kategorie A podle vyhlášky o radiační ochraně atomového zákona 99a).
(4) Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace99b) a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku99c), brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.
__________________________________
99a) § 16 odst. 2 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.
Ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
§ 16
Podmínky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
(1) Fyzické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže
a) dosáhla věku 18 let,
b) je plně způsobilá k právním úkonům,
c) je bezúhonná,
d) je držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít,
e) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, nebo ustanovila odborného zástupce,
f) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení,
g) jsou splněny požadavky na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb,
h) Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal souhlasné závazné stanovisko podle § 15 odst. 2, jde-li o poskytování lékárenské péče,
i) Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k činnosti podle atomového zákona15), budou-li při poskytování zdravotních služeb používány zdravotnické prostředky užívané k lékařskému ozáření,
j) i) orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád zdravotnického zařízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví16),
k) j) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) vydalo souhlas s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče, jde-li o poskytování této péče,
l) k) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17.
(2) Fyzické osobě, která bude poskytovat zdravotní služby pouze ve zdravotnickém zařízení provozovaném jiným poskytovatelem, se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže
a) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu, a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a l) a k),
b) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení užívané jiným poskytovatelem, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení,
c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) až k) až j).
Oprávnění podle věty první nelze udělit pro poskytování zdravotní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství a gynekologie a porodnictví, jde-li o výkon činnosti registrujícího poskytovatele.
(3) Právnické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže
a) statutární orgán právnické osoby nebo jeho členové nebo vedoucí organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, jsou bezúhonní,
b) ustanovila odborného zástupce, který splňuje podmínky v § 14 odst. 1 až 3,
c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) až k) až j),
d) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) až e),
e) byla zřízena krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a je oprávněna využívat linku národního čísla tísňového volání 155, jde-li o poskytování zdravotnické záchranné služby.
(4) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze převést ani nepřechází na jinou osobu. Jiná osoba může na základě oprávnění poskytovat zdravotní služby, jen pokračuje-li v poskytování zdravotních služeb podle § 27.
__________________________________
15) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 18
Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
(1) Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje,
a) je-li žadatelem fyzická osoba
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození žadatele,
2. identifikační číslo osoby17) (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,
3. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození odborného zástupce, jestliže musí být ustanoven,
4. formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb,
5. adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresu místa jednotlivých pracovišť a v případě poskytování domácí péče adresu místa kontaktního pracoviště,
6. datum, k němuž žadatel hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb,
7. dobu, po kterou žadatel hodlá zdravotní služby poskytovat, pokud žádá o udělení oprávnění na dobu určitou,
b) je-li žadatelem právnická osoba
1. obchodní firmu nebo název, adresu sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též místo usazení podniku nebo organizační složky podniku právnické osoby na území České republiky,
2. bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku její název, adresu sídla a identifikační číslo a název jejího zřizovatele, a dále jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu; údaje o vedoucím organizační složky státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace,
3. údaje uvedené v písmenu a) bodě 3 o odborném zástupci a osobách, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem,
4. adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresu místa jednotlivých pracovišť a v případě poskytování domácí péče adresu místa kontaktního pracoviště,
5. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2, 4, 6 a 7.
(2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží,
a) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 1
1. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, má-li tuto způsobilost,
2. doklad o bezúhonnosti,
3. v případě ustanovení odborného zástupce doklady o způsobilosti odborného zástupce k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, doklad o bezúhonnosti a prohlášení odborného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce odborného zástupce a že u něj netrvá žádný z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 a 3, pro který by nemohl funkci odborného zástupce vykonávat,
4. seznam zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kteří budou vykonávat zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli, a to v rozsahu požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. U lékařů, zubních lékařů a farmaceutů způsobilých k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se v seznamu uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, obor, v němž mají způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a jejich týdenní pracovní doba; u vedoucích zaměstnanců se uvede též jejich pracovní zařazení. U ostatních zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků se v seznamu uvede pouze jejich počet v členění podle odborné způsobilosti. Seznam se člení podle zařazení pracovníků k jednotlivým formám a oborům zdravotní péče, popřípadě druhům zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f); v případě více míst poskytování zdravotních služeb se seznam člení též podle těchto míst,
5. prohlášení, že zdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno podle tohoto zákona,
6. souhlasné závazné stanovisko vydané Státním ústavem pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, jde-li o poskytování lékárenské péče,
7. povolení k činnosti podle atomového zákona vydané Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, budou-li při poskytování zdravotních služeb používány zdravotnické prostředky užívané k lékařskému ozáření,
8. 7. souhlas ministerstva s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče, jde-li o poskytování této péče,
9. 8. rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení vydané orgánem ochrany veřejného zdraví a provozní řád,
10. 9. doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k poskytování zdravotních služeb,
11. 10. doklad prokazující povolení k pobytu na území České republiky žadatele a odborného zástupce, byl-li ustanoven, pokud mají povinnost takové povolení mít,
12. 11. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až c) a písemný souhlas předběžného insolvenčního správce nebo insolvenčního správce v případě, kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění uvedenou v § 17 písm. d) nebo e),
b) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 2
1. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a doklady uvedené v písmenu a) bodech 2, 11 a 12 bodech 2, 10 a 11,
2. smlouvu s poskytovatelem, který provozuje zdravotnické zařízení v němž bude žadatel zdravotní služby poskytovat, opravňující žadatele využívat technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb tohoto poskytovatele k poskytování zdravotních služeb; pokud smlouvou není zajištěno nebo ze smlouvy nevyplývá splnění všech požadavků na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb, které hodlá žadatel poskytovat, je žadatel povinen prokázat splnění požadavků nezajištěných smlouvou doklady uvedenými v písmenu a) v bodech 4 až 9 bodech 4 až 8,
c) je-li žadatelem právnická osoba
1. doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží se výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba, popřípadě podnik nebo organizační složka podniku právnické osoby na území České republiky byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí být starší 3 měsíců; doklady uvedené v tomto bodě se k žádosti nepřikládají, jde-li o právnickou osobu zřízenou na území České republiky zákonem nebo bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku,
2. doklad o bezúhonnosti osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy,
3. doklad o bezúhonnosti vedoucího organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou,
4. doklady uvedené v písmenu a) bodech 3 až 11 bodech 3 až 10,
5. v případě poskytování zdravotnické záchranné služby doklad o tom, že žadatel byl zřízen krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele využívat linku národního čísla tísňového volání 155, 6. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) a c) a písemný souhlas předběžného insolvenčního správce nebo insolvenčního správce v případě, kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění uvedenou v § 17 písm. d) nebo e).
(3) Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která je nabyvatelem majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb dosavadním poskytovatelem, připojí k žádosti též doklady prokazující převod nebo přechod majetkových práv na žadatele. Předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 písm. a) bodu 4 lze nahradit prohlášením žadatele o tom, že nedošlo ke změnám údajů v těchto dokladech předložených dosavadním poskytovatelem; v tomto případě se rovněž nepředkládá doklad uvedený v odstavci 2 písm. a) bodě 6. Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb podle § 27, platí pro předložení dokladů věty první a druhá obdobně.
(4) V případě poskytování pouze dlouhodobé lůžkové péče jen zdravotnickými pracovníky nelékařského povolání žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží smlouvu s poskytovatelem ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost o zajištění akutní zdravotní péče pacientům.
§ 27
Pokračování v poskytování zdravotních služeb
(1) Zemře-li poskytovatel a nejde-li o osobu uvedenou v § 16 odst. 2, může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná fyzická osoba nebo právnická osoba, jestliže
a) je oprávněna užívat zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel,
b) jsou splněny podmínky uvedené v § 16 odst. 1, jde-li o fyzickou osobu, nebo podmínky uvedené v § 16 odst. 3 písm. a) až d), jde-li o právnickou osobu,
c) do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb.
Osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb, má práva a povinnosti poskytovatele.
(2) Úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb je osoba uvedená v odstavci 1 povinna písemně oznámit do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele též zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Oznámí-li úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb více osob, může v poskytování zdravotních služeb pokračovat ta z nich, na které se písemně dohodly; podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. K uzavření dohody vyzve osoby, které oznámily úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, příslušný správní orgán, jenž současně stanoví lhůtu, ve které mu má být dohoda předložena.
(3) V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od tohoto data. Součástí oznámení jsou doklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) až e), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. a) a b), jde-li o právnickou osobu, a dále prohlášení, že oznamovatel je oprávněn užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel, prohlášení o splnění podmínky uvedené § 16 odst. 1 písm. l) § 16 odst. 1 písm. k), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. d), jde-li o právnickou osobu, a prohlášení, že jsou nadále splněny podmínky podle § 16 odst. 1 písm. f) až k) § 16 odst. 1 písm. f) až j). Došlo-li ke změně technického nebo věcného vybavení zdravotnického zařízení nebo ke změně personálního zabezpečení zdravotních služeb, jsou součástí oznámení též doklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f) a g). Došlo-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno závazné stanovisko nebo povolení uvedené v § 16 odst. 1 písm. h) nebo i) uvedené v § 16 odst. 1 písm. h) nebo schválen provozní řád uvedený v § 16 odst. 1 písm. j) § 16 odst. 1 písm. i), jsou součástí oznámení též nové doklady uvedené v § 18 odst. 2 písm. a) bodě 6, 7 nebo 9 bodě 6 nebo 8.
(4) Jsou-li splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení podle odstavce 3 oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek. Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení osvědčení do 10 dnů ode dne jeho vydání zdravotním pojišťovnám uvedeným v odstavci 2 a subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a provede o vydání osvědčení záznam do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob. Jestliže nejsou splněny podmínky pro postup podle věty první, příslušný správní orgán rozhodne o tom, že oznamovatel nesplnil podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zaniká též právo pokračovat v poskytování zdravotních služeb; poté může poskytovatel poskytovat zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel, pouze na základě vlastního oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne marným uplynutím lhůty pro oznámení úmyslu pokračovat v poskytování zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. c), marným uplynutím lhůty pro předložení dohody příslušnému správnímu orgánu podle odstavce 2, marným uplynutím lhůty pro pokračování v poskytování zdravotních služeb podle odstavce 3 nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že nebyly splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne též uplynutím lhůty 90 dnů ode dne pokračování v poskytování zdravotních služeb uvedeného v oznámení podle odstavce 3; požádá-li však osoba pokračující v poskytování zdravotních služeb o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 90 dnů ode dne pokračování v poskytování zdravotních služeb, oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.
§ 108
(1) Při výkonu kontrolní činnosti kontrolní orgány podle § 107 písm. a), b) nebo c) kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy upravujícími zdravotní služby nebo činnosti související se zdravotními službami.
(2) V rámci prováděné kontroly personálního zabezpečení poskytování zdravotních služeb jsou zaměstnanci krajů zařazení do krajských úřadů oprávněni v odůvodněných případech nahlížet do pracovních smluv zaměstnanců poskytovatele.
(3) Státní ústav pro kontrolu léčiv kontroluje technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení v případě poskytování lékárenské péče, zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky při poskytování zdravotní péče a provádí kontrolu jakosti a bezpečnosti při poskytování zdravotních služeb v zařízeních transfuzní služby a v tkáňových zařízeních podle jiných právních předpisů.
(4) Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontroluje dodržování pravidel lékařského ozáření poskytovatelem.
Ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
§ 71
(1) Poskytovatel poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, je povinen
a) provést lékařské ozáření jen v případě, že prokáže jeho čistý přínos při zvážení celkového možného diagnostického nebo léčebného přínosu, včetně přímého přínosu pro zdraví osoby nebo přínosu pro společnost, ve srovnání s újmou, kterou může ozáření způsobit; do procesu odůvodnění musí být zapojen indikující lékař i aplikující odborník; indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření zveřejňuje a aktualizuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) vypracovat místní radiologické standardy a zajistit jejich dodržování; při vypracování místních radiologických standardů vychází z národních radiologických standardů, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb,
c) provádět interní klinický audit, a zjistí-li na základě jeho výsledků nedostatky, provést opatření za účelem jejich odstranění,
d) zajistit provedení externího klinického auditu k tomu oprávněnými osobami; jsou-li externím klinickým auditem zjištěny nedostatky, provede poskytovatel opatření za účelem jejich odstranění; jsou-li externím klinickým auditem zjištěny nedostatky neodhalené interním klinickým auditem, poskytovatel zajistí prošetření důvodů tohoto neodhalení a přijme příslušná opatření; externí klinický audit se neprovádí na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry,
e) zajistit dodržování pravidel radiační ochrany při vyhledávacích vyšetřeních s využitím ionizujícího záření, při ozařování pro lékařsko-právní účely, při ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, a u pacientek, které by mohly být nebo byly ozářeny v průběhu těhotenství a kojení.
(2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby
a) byly místní radiologické standardy k dispozici všem zdravotnickým pracovníkům provádějícím lékařské ozáření,
b) při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, s výjimkou poskytování těchto služeb na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry, příslušné činnosti související s lékařským ozářením vykonával zdravotnický pracovník, kterým je radiologický fyzik se specializovanou způsobilostí, radiologický fyzik, radiologický technik, radiologický asistent se specializovanou způsobilostí nebo radiologický asistent, a aby byl tento zdravotnický pracovník dostupný na pracovišti poskytovatele; způsob zajištění dostupnosti tohoto zdravotnického pracovníka a rozsah a způsob zajištění činností jím vykonávaných při lékařském ozáření stanoví prováděcí právní předpis,
c) při poskytovaní zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, byla provedena optimalizace radiační ochrany,
d) byla prováděna navazující teoretická a praktická odborná příprava zdravotnických pracovníků, podílejících se na lékařském ozáření, zohledňující nové poznatky v oblasti radiační ochrany,
e) byla přijata opatření k předcházení vzniku nehody nebo aplikace neplánované dávky pacientovi.
(3) Registrující poskytovatel pacienta je povinen na základě žádosti poskytovatele poskytujícího zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření, předat písemné informace o zdravotním stavu pacienta významné pro lékařské ozáření. Tím není dotčena povinnost podle zákona o zdravotních službách poskytovat informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotních služeb.
§ 72
(1) Lékařské ozáření pacientů v rámci lékařsko-právních postupů podle jiných právních předpisů a v rámci ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, lze provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech a za použití přiměřených technik tak, aby byly používány pouze postupy odpovídající národním radiologickým standardům. Lékařsko-právními účely se rozumí postupy prováděné pro pojišťovací nebo právní účely bez lékařské indikace. Lékařské ozáření pacientů v rámci ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36, lze provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech a za použití přiměřených technik tak, aby byly používány pouze postupy odpovídající národním radiologickým standardům.
(2) Ustanovení o ověřování nezavedených metod se obdobně použijí na ozáření zdravých osob nebo pacientů v rámci dobrovolné účasti na biolékařském výzkumném programu, včetně těch ozáření, která nemají mít přímý zdravotní přínos pro osoby podstupující ozáření.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci jejich lékařského vyšetření nebo léčby, obsah činností indikujícího lékaře, aplikujícího odborníka a dalších pracovníků, kteří se podílí na lékařském ozáření,
b) pravidla a postupy při radiační ochraně osob ozařovaných pro lékařsko-právní postupy bez lékařské indikace,
c) b) pravidla a postupy při radiační ochraně v rámci pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče,
d) c) pravidla a postupy při radiační ochraně osob v rámci dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském ověřování nezavedené metody spojené s lékařským ozářením,
e) d) pravidla a postupy radiační ochrany pacientek ozařovaných v průběhu těhotenství a kojení,
f) e) pravidla a postupy hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy,
g) f) minimální požadavky na personální zabezpečení externího klinického auditu,
h) g) rozsah a způsob provedení optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření.
Text zákona č. 18/1997 Sb. v platném znění s vyznačením navrhovaných změn
ZÁKON č. 18/1997 Sb.
ze dne 24. ledna 1997
o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST I.
MÍROVÉ VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
HLAVA PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ SEQ § \* ARABIC 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a činností vedoucích k ozáření,
systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření,
povinnosti při přípravě a provádění zásahů vedoucích ke snížení přírodního ozáření a ozáření v důsledku radiačních nehod,
zvláštní požadavky pro zajištění občanskoprávní odpovědnosti za škody v případě jaderných škod,
podmínky zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady,
výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami.
§ SEQ § \* ARABIC 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
činností související s využíváním jaderné energie
umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, rekonstrukce a vyřazování z provozu jaderných zařízení,
projektování jaderných zařízení,
navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů jaderných zařízení nebo jejich součástí, včetně materiálů k jejich výrobě,
navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových souborů pro přepravy, skladování nebo ukládání jaderných materiálů,
nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami a v případě použití v jaderné oblasti i s položkami dvojího použití,
výzkum a vývoj činností uvedených v bodech 1 až 5,
odborná příprava fyzických osob specializovaná z hlediska jaderné bezpečnosti k činnostem uvedeným v bodě 1,
přeprava jaderných materiálů,
činností vedoucí k ozáření
radiační činnost, kterou je
aa) činnost s umělými zdroji ionizujícího záření, při nichž se může zvýšit ozáření fyzických osob, kromě činnosti v případě radiační mimořádné situace, nebo
bb) činnost, při které jsou přírodní radionuklidy využívány pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky,
činnost v souvislosti s výkonem práce, která je spojena se zvýšenou přítomností přírodních radionuklidů nebo se zvýšeným vlivem kosmického záření a vede nebo by mohla vést k významnému zvýšení ozáření fyzických osob,
zdrojem ionizujícího záření látka, přístroj nebo zařízení, které může vysílat ionizující záření nebo uvolňovat radioaktivní látky,
jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod,
radiační ochranou systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzických osob a k ochraně životního prostředí,
fyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření zabraňujících neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními, jadernými materiály a vybranými položkami,
havarijní připraveností schopnost rozpoznat vznik radiační mimořádné situace a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány,
jaderným zařízením
stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci,
zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu,
úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,
zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,
vybraným zařízením součásti nebo systémy jaderných zařízení důležité z hlediska jaderné a technické bezpečnosti, zařazené do bezpečnostních tříd podle svého významu pro bezpečnost provozu jaderných zařízení, podle bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a podle závažnosti jejich případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí právní předpis,
jadernou položkou
jaderné materiály, kterými jsou
aa) výchozí materiály, které představuje uran zahrnující směs izotopů vyskytující se v přírodě, uran ochuzený o izotop 235U nebo thorium, a každá z uvedených položek ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, jakož i materiály obsahující jednu nebo více z uvedených položek v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,
bb) zvláštní štěpné materiály, které představuje 239Pu, 233U, uran obohacený izotopy 235U nebo 233U a materiály obsahující jeden nebo více z uvedených radionuklidů, kromě výchozích materiálů, v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,
cc) další materiály, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,
vybrané položky, kterými jsou materiály, zařízení a technologie navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise,
položky dvojího použití, kterými jsou materiály, zařízení a technologie, které nejsou navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti využitelné, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise,
radiační nehodou událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob,
radiační havárií radiační nehoda, jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí,
radiační mimořádnou situací situace, která následuje po radiační havárii nebo po takové radiační nehodě nebo po takovém zjištění zvýšené úrovně radioaktivity nebo ozáření, které vyžadují naléhavá opatření na ochranu fyzických osob,
havarijním plánem soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků, který se zpracovává pro
prostory jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti (vnitřní havarijní plán),
přepravu jaderných materiálů nebo zdrojů ionizujícího záření (havarijní řád),
oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se nachází zdroj ionizujícího záření, v níž se na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování, která se nazývá zóna havarijního plánování (vnější havarijní plán),
vyřazováním z provozu činnosti, jejichž cílem je uvolnění jaderných zařízení nebo pracovišť, na kterých se vykonávaly radiační činnosti, k využití pro jiné účely,
radioaktivní látkou jakákoliv látka, která obsahuje jeden nebo více radionuklidů a jejíž aktivita nebo hmotnostní aktivita je z hledisek radiační ochrany nezanedbatelná,
radioaktivním odpadem látky, předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované, pro něž se nepředpokládá další využití,
skladováním radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva předem časově omezené umístění radioaktivních odpadů nebo vyhořelého, případně ozářeného jaderného paliva do určených prostorů, objektů nebo zařízení,
ukládáním radioaktivních odpadů trvalé umístění radioaktivních odpadů do prostorů, objektů nebo zařízení bez úmyslu jejich dalšího přemístění,
úložištěm radioaktivních odpadů prostor, objekt nebo zařízení na povrchu nebo v podzemí sloužící k ukládání radioaktivních odpadů,
limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného zařízení soubor jednoznačně definovaných podmínek prokazující, že provoz jaderného zařízení je bezpečný, a který je tvořen údaji o přípustných parametrech, požadavcích na provozuschopnost zařízení, nastavení ochranných systémů, požadavcích na činnost pracovníků a na organizační opatření ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované provozní stavy,
ionizujícím zářením přenos energie v podobě částic nebo elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100 nanometrů, anebo s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3x10E15 hertzů, který je schopen přímo nebo i nepřímo vytvářet ionty,
ozářením vystavení fyzických osob a životního prostředí ionizujícímu záření, jímž je zejména
profesní ozáření fyzických osob v souvislosti s výkonem práce při radiačních činnostech,
lékařské ozáření v rámci
aa) lékařského vyšetření nebo léčby,
bb) pracovnělékařských služeb a preventivních zdravotních služeb,
cc) dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na lékařském nebo biolékařském, diagnostickém nebo terapeutickém výzkumném programu při ověřování nezavedených metod,
dd) lékařsko-právních postupů1),
havarijní ozáření fyzických osob v důsledku radiační nehody nebo radiační havárie, s výjimkou havarijního ozáření zasahujících osob,
havarijní ozáření zasahujících fyzických osob dobrovolně se účastnících zásahu, během kterého by mohl být překročen některý z limitů ozáření stanovených pro radiační pracovníky,
přetrvávající ozáření vyplývající z dlouhodobých následků po radiační mimořádné situaci nebo vyplývající z činnosti vedoucí k ozáření, jejíž výkon byl již ukončen,
potenciální ozáření, které nelze s jistotou předvídat, avšak pravděpodobnost jeho vzniku lze předem odhadnout,
radiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená profesnímu ozáření; není přitom podstatné, zda se jedná o zaměstnance či o fyzické osoby vykonávající činnost v jiném právním vztahu,
jednotlivcem z obyvatelstva každá fyzická osoba, s výjimkou radiačních pracovníků při výkonu jejich práce, fyzických osob během jejich praktické přípravy na povolání, fyzických osob vystavených ozáření za účelem jejich lékařského vyšetření nebo léčby, fyzických osob, které mimo své pracovní povinnosti doprovázejí nebo dobrovolně poskytují pomoc osobám vystavovaným ozáření při lékařském vyšetření nebo léčbě, a fyzických osob účastnících se dobrovolně použití metod, které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny,
kritickou skupinou obyvatel modelová skupina fyzických osob, která představuje ty jednotlivce z obyvatelstva, kteří jsou z daného zdroje a danou cestou ozáření nejvíce ozařováni,
sledovaným pásmem prostory, které podléhají soustavnému dohledu pro účely radiační ochrany,
kontrolovaným pásmem prostory s regulovaným přístupem, ve kterých jsou zavedena zvláštní pravidla pro zajištění radiační ochrany nebo k zabránění rozšíření radioaktivní kontaminace,
optimalizací radiační ochrany postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek,
optimalizační mezí horní mez očekávaných dávek, kterými daný zdroj může působit na fyzické osoby a která se stanovuje pro účely přípravy optimalizace radiační ochrany,
směrnou hodnotou ukazatel nebo kriterium pro posouzení úrovně radiační ochrany, které se použije v případě, kdy nejsou dostupné podrobné údaje o vykonávané činnosti vedoucí k ozáření nebo o prováděném zásahu, které by umožňovaly zhodnotit optimalizaci radiační ochrany pro jednotlivý případ,
referenční úrovní ukazatel nebo kritérium, při jehož překročení nebo nesplnění se provádí opatření v radiační ochraně; prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k určování referenčních úrovní a opatření v důsledku jejich překročení,
diagnostickou referenční úrovní směrná hodnota pro ozáření v lékařské radiodiagnostice,
uvolňovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celková aktivita, při jejichž nepřekročení mohou být radioaktivní odpady, radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uváděny do životního prostředí bez povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,
zprošťovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celkové aktivity, při jejichž nepřekročení se kontaminace radionuklidy zpravidla považuje za zanedbatelnou,
mezní hodnotou ukazatel nebo kriterium pro regulaci nepřípustného ozáření z přírodních radionuklidů,
zásahem činnosti směřující k odvrácení nebo snížení ozáření ze zdrojů ionizujícího záření, které nejsou předmětem radiačních činností vedoucích k ozáření nebo u kterých selhala kontrola, a to působením na zdroje, cesty nebo ozařované osoby,
zdravotní újmou pravděpodobnost poškození zdraví způsobená somatickými účinky ionizujícího záření, včetně rakoviny, a vážnými genetickými poruchami, která se mohou projevit u fyzických osob po ozáření ionizujícím zářením, která se stanoví odhadem rizika snížení délky a kvality života,
technickou bezpečností schopnost vybraného zařízení při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie neohrožovat za stanovených podmínek jeho provozu lidské zdraví a majetek po celou dobu jeho životnosti a zajistit trvalou shodu s technickými požadavky, které jsou obsaženy v prováděcím právním předpisu nebo jiné závazné technické specifikaci pro vybrané zařízení.
§ 2a
Citlivé činnosti
Za citlivé činnosti se podle zvláštního právního předpisu1c) považují
v oblasti organizace a řízení na jaderném zařízení
organizace a řízení provozu jaderného zařízení,
organizace nebo řízení činností podle vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu,
organizace nebo řízení činnosti úložišť radioaktivních odpadů,
směnové řízení jaderné elektrárny včetně jednotlivých energetických bloků,
směnové řízení výzkumného jaderného reaktoru,
v oblasti nakládání s jadernými materiály zařazenými do I. nebo II. kategorie z hlediska fyzické ochrany
evidence a kontrola jaderných materiálů,
řízení nebo kontrola manipulace s jadernými materiály,
řízení nebo kontrola skladování jaderných materiálů,
organizování přeprav jaderných materiálů,
organizování přeprav zdrojů ionizujícího záření vyžadujících povolení Úřadu,
v oblasti zajišťování fyzické ochrany jaderných materiálů nebo jaderných zařízení
řízení nebo kontrola fyzické ostrahy jaderných materiálů nebo jaderných zařízení,
řízení nebo kontrola obsluhy a zajištění provozu řídícího centra a obsluha řídícího centra technického systému fyzické ochrany,
řízení nebo kontrola údržby a opravy technického systému fyzické ochrany a jeho komponent.
§ SEQ § \* ARABIC 3
Působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Státní správu při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), který je ústředním správním úřadem.
V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; výběr, jmenování a odvolání předsedy se řídí zákonem o státní službě.
Úřad
vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou, radiační ochranou, havarijní připraveností a technickou bezpečností vybraných zařízení a kontroluje dodržování povinností podle tohoto zákona,
vykonává kontrolu nešíření jaderných zbraní a státní dozor nad jadernými položkami a fyzickou ochranou jaderných materiálů a jaderných zařízení,
vydává povolení k výkonu činností podle tohoto zákona a typově schvaluje obalové soubory pro přepravu a skladování jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem, zdroje ionizujícího záření a další výrobky,
vydává oprávnění k činnostem vybraných pracovníků,
schvaluje dokumentaci, programy, seznamy, limity, podmínky, způsob zajištění fyzické ochrany, havarijní řády, a po projednání vazeb na vnější havarijní plán s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností, vnitřní havarijní plány a jejich změny,
stanovuje podmínky, požadavky, limity, mezní hodnoty, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, směrné hodnoty, optimalizační meze, referenční úrovně, diagnostické referenční úrovně, zprošťovací úrovně a uvolňovací úrovně,
stanovuje zónu havarijního plánování, případně její další členění a schvaluje vymezení kontrolovaného pásma,
v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje požadavky na zajišťování havarijní připravenosti držitelů povolení a kontroluje jejich dodržování,
sleduje a posuzuje stav ozáření a usměrňuje ozáření osob,
vydává, eviduje a ověřuje osobní radiační průkazy; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,
poskytuje obcím a krajům údaje o hospodaření s radioaktivními odpady na jimi spravovaném území,
řídí činnost celostátní radiační monitorovací sítě, jejíž funkci a organizaci stanoví prováděcí právní předpis, a zajišťuje funkci jejího ústředí, zajišťuje činnost krizového koordinačního centra a zabezpečuje mezinárodní výměnu dat o radiační situaci,
ustavuje státní a odborné zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků nebo jiných fyzických osob a vydává statut těchto komisí a stanovuje činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a činnosti zvlášť důležité z hlediska radiační ochrany,
vede státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů a údajů a informací v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a stanovuje prováděcím právním předpisem požadavky na vedení jejich evidence a způsob její kontroly,
vede státní systém evidence držitelů povolení, ohlašovatelů, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření a evidenci ozáření osob,
zajišťuje pomocí celostátní radiační monitorovací sítě a na základě hodnocení radiační situace podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie,
schvaluje zařazení jaderného zařízení nebo jeho částí a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,
vykonává funkci úřadu pro mezinárodní ověřování všeobecného zákazu jaderných zkoušek a jeho verifikaci,
zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, zejména je nositelem odborné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, a v oboru své působnosti poskytuje informace Evropské komisi, případně dalším orgánům Evropské unie a zajišťuje plnění dalších povinností vyplývajících z předpisů Evropské unie41) týkajících se zejména vnitrostátního a mezinárodního hodnocení státního dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení,
rozhoduje o zajištění nakládání s jadernými položkami, zdroji ionizujícího záření nebo s radioaktivními odpady, s nimiž je nakládáno v rozporu s právními předpisy, nebo kde není odstraňován vzniklý stav,
je povinen poskytovat informace podle zvláštních právních předpisů1b) a jednou za rok vypracovat zprávu o své činnosti a předložit ji vládě a veřejnosti,
stanovuje technické požadavky k zajištění technické bezpečnosti vybraných zařízení,
po dohodě se správním úřadem kontroluje činnost osob autorizovaných podle zvláštního právního předpisu2a),
uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska bezpečnosti a radiační ochrany při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření.
§ 3a
Poplatky na odbornou činnost Úřadu
Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou
poplatek za žádost o vydání povolení (dále jen „poplatek za žádost“),
udržovací poplatek.
§ 3b
Subjekty poplatků na odbornou činnost Úřadu
Poplatníkem poplatku za žádost je žadatel o vydání povolení.
Poplatníkem udržovacího poplatku je držitel povolení.
§ 3c
Předmět poplatků na odbornou činnost Úřadu
Předmětem poplatku za žádost je činnost Úřadu související s vydáním
povolení k umístění jaderného zařízení,
povolení k výstavbě
jaderného zařízení, nebo
pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči,
prvního povolení k provozu
jaderného zařízení,
pracoviště III. kategorie pro těžbu a zpracování uranové rudy, nebo
pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči, nebo
povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu
jaderného zařízení,
pracoviště III. kategorie pro těžbu a zpracování uranové rudy, nebo
pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči.
Předmětem udržovacího poplatku je činnost Úřadu související s výkonem státního dozoru nad činností držitelů povolení k
provozu
jaderného zařízení,
pracoviště III. kategorie pro těžbu a zpracování uranové rudy, nebo
pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči, nebo
jednotlivým etapám vyřazování z provozu
jaderného zařízení,
pracoviště III. kategorie pro těžbu a zpracování uranové rudy, nebo
pracoviště IV. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči.
§ 3d
Osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu
Od poplatků na odbornou činnost Úřadu se osvobozují
veřejné vysoké školy a zdravotnická zařízení, která činnosti podle tohoto zákona vykonávají za úhradu z veřejného zdravotního pojištění,
osoby, které činnosti podle tohoto zákona vykonávají pouze za úhradu z veřejných prostředků na vědu a výzkum včetně prostředků z fondů Evropské unie.
Skutečnosti rozhodné pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu dokládá poplatník při podání žádosti o vydání povolení nebo na výzvu Úřadu.
Dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu, oznámí poplatník tuto skutečnost Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.
§ 3e
Sazba poplatků na odbornou činnost Úřadu
Sazba poplatku za žádost činí v případě žádosti o vydání povolení podle
§ 3c odst. 1 písm. a) nejvýše 30 000 000 Kč,
§ 3c odst. 1 písm. b) nejvýše 150 000 000 Kč,
§ 3c odst. 1 písm. c) nejvýše 60 000 000 Kč,
§ 3c odst. 1 písm. d) nejvýše 60 000 000 Kč.
Sazba udržovacího poplatku činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost, nejvýše 4 000 000 Kč.
Vláda stanoví nařízením sazby poplatků na odbornou činnost Úřadu pro jednotlivé činnosti Úřadu podle § 3c.
§ 3f
Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku
Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku vzniká prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo rozhodnutí o vydání povolení právní moci.
Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém povolení zaniklo.
§ 3g
Správa a rozpočtové určení poplatků na odbornou činnost Úřadu
Poplatek za žádost je splatný do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení.
Udržovací poplatek je splatný do 30 dnů ode dne skončení poplatkového období, kterým je kalendářní rok.
Správu poplatků na odbornou činnost Úřadu vykonává Úřad.
Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou příjmem státního rozpočtu.
HLAVA DRUHÁ
OBECNÉ PODMÍNKY PRO VYKONÁVÁNÍ ČINNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S VYUŽÍVÁNÍM JADERNÉ ENERGIE, ČINNOSTÍ VEDOUCÍCH K OZÁŘENÍ A ZÁSAHŮ KE SNÍŽENÍ OZÁŘENÍ
§ 4
Jaderná energie a jaderné položky smějí být využívány v souladu s mezinárodními závazky České republiky2) pouze pro mírové účely.
Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření nebo zásahy k omezení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod, musí dbát na to, aby toto jeho jednání bylo odůvodněno přínosem, který vyváží rizika, která při těchto činnostech vznikají nebo mohou vzniknout.
Každý, kdo provádí činnosti související s využíváním jaderné energie nebo radiační činnosti, je povinen postupovat tak, aby byla přednostně zajišťována jaderná bezpečnost a radiační ochrana.
Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření, připravuje nebo provádí zásahy k omezení havarijního, přetrvávajícího nebo přírodního ozáření, je povinen dodržovat takovou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Prováděcí předpis stanoví technické a organizační požadavky a směrné hodnoty ozáření, které se považují za dostatečné k prokázání rozumně dosažitelné úrovně, nebo postup, jak jinak tuto úroveň prokázat.
Zásah k odvrácení nebo snížení ozáření musí být proveden, pokud ozáření
dosahuje nebo bez provedení zásahu by dosáhlo úrovní, při nichž dochází k bezprostřednímu poškození zdraví, nebo
přesahuje nebo bez provedení zásahu by přesáhlo směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem a jestliže zásahem očekávané snížení škody nebo zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem. Prováděcí právní předpis stanoví směrné hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přípravu a provádění zásahů.
Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen omezovat ozáření fyzických osob tak, aby celkové ozáření způsobené možnou kombinací ozáření z činností vedoucích k ozáření nepřesáhlo v součtu limity ozáření. Limity ozáření stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad je oprávněn stanovit optimalizační meze jako horní mez pro optimalizaci radiační ochrany a v povolení stanovit nižší limity specifické pro danou činnost (dále jen "autorizované limity").
Limitům ozáření nepodléhá
lékařské ozáření; prováděcí právní předpis stanoví pro lékařské ozáření diagnostické referenční úrovně,
ozáření z přírodních zdrojů, kromě ozáření z těch přírodních zdrojů, které jsou záměrně využívány, a kromě prováděcím právním předpisem stanovených případů, kdy je toto ozáření významně zvýšené,
havarijní ozáření zasahujících fyzických osob; toto ozáření nesmí překročit desetinásobek limitů stanovených pro ozáření radiačních pracovníků, pokud nejde o případ záchrany lidských životů či zabránění rozvoje radiační mimořádné situace s možnými rozsáhlými společenskými a hospodářskými důsledky. Zasahující fyzické osoby musí být o nebezpečí spojeném se zásahem prokazatelně informovány a musí se zásahu účastnit dobrovolně,
havarijní ozáření.
Každý, kdo provádí nebo zajišťuje činnosti související s využíváním jaderné energie nebo radiační činnosti, kromě činností podle § 2 písm. a) bodu 5 a 6, musí mít zaveden systém jakosti způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem, s cílem dosažení stanovené jakosti příslušné položky, včetně hmotných nebo nehmotných výrobků, procesů nebo organizačního zajištění, s ohledem na její význam z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Prováděcí předpis stanoví základní požadavky na zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd.
Pro účely fyzické ochrany musí být jaderná zařízení nebo jejich části zařazeny do I., II. nebo III. kategorie. Z hlediska zajištění fyzické ochrany musí být v jaderném zařízení vymezen střežený, chráněný a vnitřní prostor. Zařazení a vymezení se provádí z hlediska závažnosti možných důsledků na jadernou bezpečnost v případě neoprávněných činností. Podrobnosti k zařazení a vymezení a ke způsobu a rozsahu zajištění fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.
Pro účely fyzické ochrany musí být jaderné materiály zařazeny do I., II. nebo III. kategorie. Zařazení jaderného materiálu se provádí podle jeho druhu, hmotnosti, obohacení a z hlediska závažnosti důsledků v případě jeho zneužití. Podrobnosti k zařazení jaderných materiálů do příslušné kategorie a ke způsobu a rozsahu zajištění jejich fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.
Na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, se vymezují sledovaná a kontrolovaná pásma. Práce v těchto pásmech podléhají z hlediska radiační ochrany soustavnému dohledu, evidenci a regulaci. Prováděcí právní předpis stanoví označování sledovaných a kontrolovaných pásem a podrobnosti pro jejich vymezování, ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci v nich, pro regulaci vstupu do nich a pro oznamování sledovaných pásem a schvalování kontrolovaných pásem.
Podle míry ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářením se zdroje ionizujícího záření klasifikují jako nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné a pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti, se zařazují do I., II., III. nebo IV. kategorie a radiační pracovníci se zařazují do kategorie A (dále jen "pracovníci kategorie A") nebo B (dále jen "pracovníci kategorie B"). Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k rozdělení zdrojů ionizujícího záření, včetně zprošťovacích úrovní, zařazení radiačních pracovníků a zařazení pracoviště do kategorie.
Každý pracovník kategorie A, který je vybaven osobním radiačním průkazem, je povinen tento průkaz chránit před ztrátou, odcizením, zničením nebo zneužitím a na požádání jej předkládat Úřadu či příslušnému držiteli povolení.
Každý, kdo nalezne zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál nebo má podezření, že jde o zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál, je povinen neprodleně oznámit jeho nález Policii České republiky nebo Úřadu.
Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo poškození zdroje ionizujícího záření nebo jaderného materiálu nebo jejich obalu, je povinen neprodleně oznámit tuto událost Policii České republiky a Úřadu.
Každý, kdo nakládá s vybranými položkami, vyrábí obalové soubory pro ozářené nebo vyhořelé jaderné palivo nebo provádí výstavbu horkých komor nebo provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu, je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto činností Úřadu. Rozsah a způsob oznamování upraví prováděcí právní předpis.
Každý, kdo těží nebo zpracovává na území České republiky uranové nebo thoriové rudy, je povinen vést a předávat Úřadu evidenční údaje. Prováděcí právní předpis upraví podrobnosti vedení a předávání evidenčních údajů a vzory formulářů.
§ 4a
Zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení
Každý, kdo vyrábí vybraná zařízení, která jsou speciálně navrhovaná pro jaderné zařízení, je povinen zajistit posouzení shody těchto zařízení způsobem a v rozsahu stanoveným prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis stanoví způsob určení těchto zařízení a technické požadavky na ně.
Povinnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují i na dovozce vybraných zařízení, která jsou speciálně navrhována pro jaderná zařízení, s výjimkou případů, kdy vybrané zařízení odpovídá ve státě, v němž bylo vyrobeno,
technickým předpisům pro jaderná zařízení, které jsou pro výrobu tohoto zařízení závazné,
technickým normám nebo pravidlům správné praxe určeným pro jaderná zařízení, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu naroveň postaveným,
mezinárodním technickým normám pro jaderná zařízení oprávněně používaným v tomto státě, nebo
výrobním postupům používaným v souladu s jejich právními předpisy pro jaderná zařízení, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že toto zařízení může být pro daný účel použití posouzeno v případě potřeby i na základě doplňujících zkoušek zařízení,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.
§ 4b
Posuzování shody
Vybraná zařízení, která jsou speciálně navrhovaná pro jaderné zařízení, lze použít v jaderné energetice až po jejich posouzení právnickou osobou, která je k tomu pověřena postupem podle zvláštního právního předpisu2b) (dále jen "autorizovaná osoba"). Autorizovaná osoba provádí posouzení shody těchto zařízení s technickými požadavky postupy stanovenými v prováděcím právním předpisu.
Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody nese ten, kdo o tuto činnost požádal.
Pokud nejsou činnosti při posuzování shody vybraných zařízení s technickými požadavky zabezpečeny autorizovanou osobou, zabezpečuje plnění jejích úkolů Úřad.
§ 5
Mezinárodní převody jaderných položek do států nevlastnících jaderné zbraně a do států, které jaderné zbraně vlastní, ale nejsou smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež by byly v rozporu se závazky České republiky plynoucími z mezinárodních smluv2), jsou zakázány.
Provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu, podporování nebo účast na provádění jakéhokoli zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu je zakázáno.
Dovoz radioaktivních odpadů na území České republiky je zakázán, kromě zpětného dovozu zdrojů ionizujícího záření vyrobených v České republice nebo radioaktivních odpadů vzniklých z materiálů vyvezených z České republiky za účelem jejich zpracování nebo přepracování, který byl povolen Úřadem.
Je zakázáno, aby na území České republiky radioaktivní odpady ukládaly jiné osoby než osoby oprávněné podle § 26 a § 48 odst. 1.
Je zakázáno přidávání radioaktivních látek do potravin, hraček, šperků a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto upravených výrobků.
Je zakázáno přepravovat radioaktivní odpad do
místa určení nacházejícího se jižně od 60. stupně jižní šířky,
státu, který ࠀ ࢂ ज न ન ର ྈ ྲ Ⴖ რ ტ ᄲ ᗤ ᚊ ᚌ ᚬ ᚮ ᚶ Ჰ ᵨ ᷾ Ứ Ữ ὶ
‴ ∖ √ ⠘ ⩠ ⪦ ⪪ ⪬ ⬐ ⬖ ⭶ ⭸ ⮐ 㦺 㫦 㫬 㭀 㱂 헫싫햮껂헂헂껂싕슚싕싫슚싕슚슇싕싫싕깱 ᔪꔰᘀꔰ㔀脈࠷傁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔤꔰᘀꔰ䌀ᑊ倀͊洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ䠀Ī䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴ЉⰀࠀ ࢂ ࢄ च ज न ྆ ྈ ྔ ྲ ᒖ ᗠ ᗢ ᗤ ᚊ ᚌ ᚬ ᚮ ᚶ ᢦ ᤨ ᨚ Ḃ ὲ ὴ ò ò ò è ò è è ò � ò � ò è è è ఀ ␃ሀᑤā᐀좤愀$摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ᤀὴ ὶ
‴ ₤ ≨ ⚨ ⠘ ⩠ ⪦ ⬒ ⬔ ⬖ ⭶ ⭸ ⮀ ⮐ Ⲧ Ⲿ ⴺ ⶸ ⻞ ㄾ ㊌ ㏘ 㐼 㑪 õ õ õ õ õ õ õ õ è õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ㑪 㒲 㓶 㖔 㘸 㡜 㫪 㫬 㫸 㭀 㸀 㽒 㽜 㽾 䀈 䄮 䈠 䋌 䑼 䔲 䖀 䘌 䟚 䥸 䩪 䫌 䮸 ䷠ õ õ õ õ è õ è õ õ õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ㱂 㱈 㸀 㸆 㸈 㽐 㽒 㽾 䟚 䥞 䥤 䫒 䫔 䫚 䮸 䮾 䯀 䯆 ䷠ ䷦ ䷨ ䷮ 伤 伪 伬 側 偶 偺 兲 兴 冐 劦 劬 弮 忖 惄 惊 惌 훪훪훂鮮鯖鮅鯖鮅鯖鮅훪훂薛꺛熛薛熛 ᔧꔰᘀꔰ䠀Ī䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩃䩐䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔪꔰᘀꔰ㜀脈⩈倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ै┄䷠ 仞 伤 偶 偸 偺 兲 兴 兾 冐 哠 奐 峲 帶 恾 惄 懔 懖 懘 抢 护 抮 拐 捸 搘 攄 斖 昒 õ õ õ õ è õ õ õ õ è è õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ惌 懒 懘 抢 护 抮 晈 暀 曜 曠 梔 梚 欺 歀 汴 決 淆 淎 疆 疊 疌 盆 盈 盌 睒 睔 睜 睞 矄 艪 艬 艮 艰 謲 謶 貢 貪 ���������犚牞쓚냚냚狚쓚蛚냚 ᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩃䩐䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ䠀Ī䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔪꔰᘀꔰ㜀脈⩈倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔤꔰᘀꔰ䌀ᑊ倀͊洀ै渄ै猄ै琄ै␄昒 曤 柠 棲 泒 熢 畀 疆 盈 益 盌 睒 睔 睜 睞 矄 矆 篌 艶 蒦 蛘 褒 負 貢 貪 責 賚 賜 õ õ õ õ õ è è è õ õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ貪 責 賚 雸 領 頞 頠 頦 驌 髂 髚 鬎 鬔 ꤄ ꤜ 넌 넒 뉸 뉺 닆 닌 뻒 뻘 칼 캂 �쏭駃莯馯莯湹湹啹 ᔱꔰᘀꔰ㔀脈⨾䌁ᙊ䠀Ī䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔕꔰᘀꔰ㔀脈⨾䠁Īᔒꔰᘀꔰ㔀脈⨾ᔪꔰᘀꔰ㜀脈⩈倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔪꔰᘀꔰ㔀脈࠷傁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ै᠄賜 躄 轘 郊 鈺 鋄 鎠 鐴 铆 闘 雸 領 驈 驊 驌 髀 髂 髚 鬖 鯦 鲺 鶒 齂 龺 ꀲ ꄄ ꅼ ꇴ õ õ õ õ õ õ õ è è õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀꇴ ꌆ ꍾ ꏶ ꐒ ꒊ ꔂ ꘒ ꛪ ꠒ ꠖ ꤀ ꤄ ꤜ ꦒ ꩐ ꯤ 겮 굾 깊 깎 꺢 꼚 꾒 õ õ õ õ õ õ è � õ õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ఀ ␃ሀᑤā᐀좤愀$摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᤀ꾒 꾔 뀌 뀠 넌 뉸 뉺 늒 닎 댞 덮 됒 뒺 때 떚 똀 뚌 õ õ õ Ü 저 ± 넀 ± 頀 ± 넀 言 ഀ׆Āἂༀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧ロ¥᠀ ☊ଁFഀெ̀Ʃ᪔ἂༀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧ロ¥Ħ䘋 옍꤂ȁ؟ༀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧ロ¥ጀ ␃&䘋S搒ĔꐓðꐔÈ♀愅$摧ロ¥ ᄀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧ロ¥ఀ ␃ሀᑤā᐀좤愀$摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥က뚌 뛤 띎 럒 롼 룘 뤲 릠 맾 멾 묂 뭨 믐 밌 뱲 볞 뵤 뷈 븦 뺞 è 케 Á è è 케 ± 넀 Á Ï 케 ± 넀 Ï 넀 Á ༀ 옍鐂Ț ༀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧ロ¥ഀ׆Āἂༀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧ロ¥᠀ ☊ଁFഀெ̀Ʃ᪔ἂༀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧ロ¥Ħ䘋 옍꤂ȁ؟ༀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧ロ¥ጀ뺞 뻚 뽪 뿲 쀾 삨 섐 솚 숦 슾 쌲 썸 쏚 ë 퐀 » 鐀 鐀 鐀 鐀 ഀ׆Āἂༀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧ロ¥Ħ䘋 옍꤂ȁ؟ༀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧ロ¥ༀ 옍鐂Ț ༀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧ロ¥᠀ ☊ଁFഀெ̀Ʃ᪔ἂༀꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧ロ¥̀$☊ଁنഀࣆȀ᪔ἂ 搒ĔꐔÈ♀愇$摧ロ¥ጀ ␃&䘋S搒ĔꐓðꐔÈ♀愅$摧ロ¥ఀ쏚 쑈 쒰 씒 앾 옎 왠 왢 왺 쟶 쟸 점 졺 줔 즀 é � Ñ Ñ 렀 ¬ 가 ¬ 가 ¬ 頀 { 笀 ̀$☊ଁ呆ഀࣆȀ˅ἂ 萏˅搒ĔꐓðꐔÈ♀帅얄愂$摧ロ¥ጀ ␃&䘋T搒ĔꐓðꐔÈ♀愅$摧ロ¥ ᄀꦄጁ䀀Ԧ葠Ʃ摧ロ¥̀$☊卆ഀࣆȀƪἂ 搒ĔꐓðꐔÈ♀愅$摧ロ¥ഀ׆Āἂༀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧ロ¥
ༀꪄ䀁ܦ葞ƪ摧ロ¥ᔀ ☊ଁFഀ׆ĀƩ༆ꦄᄁ垄䃾ܦ葞Ʃ葠﹗摧ロ¥즀 즾 쩘 쬀 쮌 쯠 참 쳜 촢 추 췸 친 칼 켆 켈 켊 í 퀀 Ð 퀀 Ð ¸ ꐀ Ð 퀀 ¸ 鰀 鈀 ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ጀ䀀Ԧ摧ロ¥ጀ ␃&䘋T搒ĔꐓðꐔÈ♀愅$摧ロ¥ᜀ ␃&䘋T옍ȁ 搒ĔꐓðꐔÈ♀愅$摧ロ¥ ̀$☊ଁ呆ഀࣆȀ˅ἂ 萏˅搒ĔꐓðꐔÈ♀帅얄愂$摧ロ¥ᄀ 옍씂Ȃ ༀ얄ጂ䀀Ԧ葞˅摧ロ¥ༀ캂 켄 켆 켊 쾼 쾾 쿈 텊 텎 톀 톄 퍜 퍪 펮 퐸 퓶 휬 휲 拓 渚 ﶌ ﶎ Ŷźݺݼ॒॔ੜਫ਼ರᄒᄔ፮፰ᐆᐌ틨튿ꮿ鞿鞿튿莿뿒뾗뾗뾫뿒뿒뾃뾗뾫뾗뾗뾗뾗뾗뾃뿒뾗뾗 ᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ䠀Ī䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔮꔰᘀꔰ㔀脈⨾䌁ᙊ倀͊愀ᙊ洀ै渄ै猄ै琄ै㌄켊 쾼 쾾 쿈 쿴 퀴 탒 탴 텒 톈 툮 휶 � � � ò ò è è è è è è è ò è è è è ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ᬀ 切 拓 兀 渚 ﲚ ﴘ ﷺ ﹂ ｄ ﾼ žǦɲ̜ў۞ߢमჲቘኈᎴᓬោõ õ è õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀᐌឺៀᬄᯎ₤∨∪◨♦♨⤆⤈ⳐⳖ⹄⹊⾈⾎㒮㒰㖂㖄㗜㗞㡄㡆㪆㪒㶊㶐䄼䅊䆐䈖䋔䋚䟾䡠䡢䡮䥤䥪亠仴卌卒呌呒咴咺弌弒憄憊懔懚懜�역��뇭鯭���������역�鯭뇭�鯭역�鯭������íᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ䠀Ī䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ै㴄ោᢌᨾᬂᬄᬐᯎᲢᵰὄ↰⇐◬⡨⥲ⰺⷞ⽔ㆎ㉚㐠㔀㖦㚺㛖㜞õ õ è õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ㜞㞮㥔㪄㪆㪒㪶㭴㲘㼢䌸䑼䛖䟺䟼䟾䡠䡢䡮䢎䣀䣢䤚䥮䧆䨌䩢䪪õ õ è õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ䪪䫨䬮䭲䮞䯬䰰䲞䵌䶌䷘丮亠仴佘佶侦俌倶偢傊几刈劦卖古唚喈噾õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᰀ噾壘婔實度微惦憎懔抒挄捌掤揮摄摆摒楊櫌沔灪炰煴煶煸牮牰牺õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ è è ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ懜抐抒折抚挂挄挊挌捊捌捒捔探掤措掬揬揮援揶摂摆摒斨斮栺桀氬汢汤沄沆沎洒洚濌濔炰炸為�������������������鹲 ᔪꔰᘀꔰ㜀脈⩈倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ䠀Ī䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔤꔰᘀꔰ䌀ᑊ倀͊洀ै渄ै猄ै琄ै⠄為煲煴煸牮牰狲称窞窤箆箈箌籶籼粀粄粆粊綼緀緂緆舔舜舞舦菠菪菬菶覲覼覾览踢踨踪轲轴轶迸鐂鐈랒ퟫ껄髄ퟄ힄껄烄ퟄ껄ퟄ껄ퟄ껄ퟄ껄ퟄ껄蓄쓗쒚쑰ᔧꔰᘀꔰ䠀Ī䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔪꔰᘀꔰ㜀脈⩈倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩃䩐䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴ЉⰀ牺狲珄珶瑆瑪甴眲础磮称箂粀綼繈翰航荲菼藮蛄袦襄觌該谤跜踢ò è è è è è è è è è è è è è ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ᬀ踢轴轶辀迸郦鄨鏊鑶靦館鬠鮰鲎鳖鹶ꏺꗦꠚꤨꦘꪎ굢땂똾랒õ è õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ랒뤦먄뫾믆봊뽬뿜샴연옶쳮춠켢쾢퐔�������õ õ õ õ õ õ õ õ õ è õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀ랒뤪뤬뤰먄먈먊먎뫾묄묆묊믆믌믎믔봊봐봒봘삪샌샎샰얶에엒여콢콾쾀쾜��Ҿӊர಄ಈ�����������������闫�闫���闫����� ᔰꔰᘀꔰ䌀ᙊ伀͊倀͊儀͊愀ᙊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љ㨀慨ҼҾӊۖࢢர಄ಆಈഖഘഢᇞ᐀ᔆᤢᰢᲀᵠ⍀▰♲⥜⥞õ õ õ õ õ è è õ õ õ õ õ õ õ ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ᬀಈഖഘഢ᧼ᩎ⥞⥨⥰ⶄⶆ〺㐺㔜㔞㔢㗴㗸㗺㗾㝔㝘㝚㝞㠔㠘㠚㠞㤌㤐㤒㤖㦮㦲㦴㦸㩘㩜㩤㪐㪰㪴㪶㫆㫤㫦㫮㫰㫴㬔ퟪퟃퟃퟪퟪퟪퟪퟪퟪퟪ馣馏馏馏馏誏 ᔏ恨縋ᘀｨ홄㔀脈ᘉ갹㔀脈ᔒ周봦ᘀ갹㔀脈⨾ᔒ周봦ᘀ♨聻㔀脈⨾ᘖꔰ㔀脈⩂愉ᡊ瀀h ᔧꔰᘀꔰ㜀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔧꔰᘀꔰ㔀脈䩐䩡䡭Љ䡮Љ䡳Љ䡴Љᔤꔰᘀꔰ倀͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ैᔪꔰᘀꔰ㔀脈⨾倁͊愀ᡊ洀ै渄ै猄ै琄ै⥞⥨〼㉂㊌㐺㔘㗴㝔㠔㤌㦮㩘㩜㫰㫲㫴㬞㭊㰪㰬㰮㲘ò è è è è è ã � Û � Û 혀 Ö 쬀 Ë 였 Ѐ 摧㎻ä 㜀$䠀$摧㎻äЀ摧䓿Ö܀ ␃愁Ĥ摧ୠ~Ѐ ␃愀$ऀ 搒ĔꐔÈ摧ロ¥ఀ ␃ሁᑤā᐀좤愀Ĥ摧ロ¥ᘀ㬔㬘㬚㬜㬞㬬㭈㭊㮴㮶㯪㯬㯮㯰㰀㰂㰊㰌㰦㰨㰪㰬㰮㲨㴌㴎㵒㵖㵘㵺㵼㵾㶀㶂㶄㶆㶌㶎�컖컄컄컄컄컄별궶ꆩꆗ芏芏艴檏機_ᔕ赨ဋᘀ౨耍㜀脈澁Ĩᔒ赨ဋᘀ౨耍㜀脈ᔚ赨ဋᘀ뭨䔮㜀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ̘j ᔀ赨ဋᘀ౨耍㜀脈ࡕᔏ赨ဋᘀ౨耍㜀脈ᔒ赨ဋᘀ뭨㜀脈⡯ᔏ赨ဋᘀ뭨㜀脈ᘆ뭨 ᔐ끨ᘀቨ�愀ᡊ ᘊቨ�愀ᡊ ᔏ赨ဋᘀｨ홄尀脈ᔒ㑨穧ᘀｨ홄尀脈⡯ᔏ㑨穧ᘀｨ홄尀脈ᘉｨ홄尀脈ᔏｨ홄ᘀｨ홄尀脈ᘆｨ홄 ᔏ恨縋ᘀｨ홄㔀脈ᔏ恨縋ᘀ恨縋㔀脈ᔏ恨縋ᘀꙨ瘮㔀脈─㲘㲨㴖㴮㵒㶂㶠㷊㼌㾺䂮䅮䇰䋤䌔䌲䍶䏚䒮䓰䗤䛎ú ð æ Ü 휀 × 휀 × 휀 × 툀 Í 저 À 묀 » 묀 » Ѐ'摧¯£⠈Ħ䘋摧䉀ûЀ摧婲`Ѐ6摧婲`Ѐ摧ᬨЀ(摧䟬 Ѐ摧䟬 Ѐ6摧ഌЀ摧ഌЀ摧㎻äЀ摧㎻äЀ摧㎻äЀ摧㎻äᔀ㶎㶠㷊㼊㼌㾸㾺䂬䂮䅬䅮䇮䇰䋢䋨䋪䌌䌎䌐䌒䌔䌰䌲䍶䏘䏚䒬䒮䓮䓰䗢䗤䛌䛎䟂䟄䠨䠪䤂䤄䤾䥀䥴�틢틢틢틢틢틅럅틅ꎭ醙羉羑羑疑畭畭畭畭畭 ᔏ赨ဋᘀࡨ㬗㜀脈ᔓ赨ဋᘀࡨ㬗㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ꽨ꌀ㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ牨恚㜀脈ᔏ赨ဋᘀ꽨ꌀ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ牨恚㜀脈䩡ᔒ赨ဋᘀ⡨逛㜀脈ᔒ赨ဋᘀ牨恚㜀脈ᔚ赨ဋᘀ뭨䔮㜀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ̘j ᔀ赨ဋᘀ⡨逛㜀脈ࡕᔏ赨ဋᘀ⡨逛㜀脈ᔏ赨ဋᘀG㜀脈ᔓ赨ဋᘀ⡨逛㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀG㜀脈䩡ᔒ赨ဋᘀ౨耍㜀脈⪁䛎䟄䠪䤄䥀䥶䦮䫨䯖䶈于傴冴匀吘吾唄嘒囐埄嬈嬬孬幪ú 切 ú 切 õ ä ð � ß � ß � ß � Ú � Ú � ß 픀 É ✌&䘋 萏и葞и摧৵§Ѐ'摧儥ãЀ'摧䉀ûЀ(摧䉀û✌&䘋 萏и葞и摧ᜈ;Ѐ'摧ᜈ;Ѐ(摧ᜈ;Ѐ'摧¯£ᜀ䥴䥶䦬䦶䯖䶆䶈二于傲傴冲冴勾匀吖吘吼吾唂唄嘐嘒囎囐埂埄嬆嬈嬪嬬孪孬孴扮扰搸携敮数晤晦栴栶楞楠樴樶櫐櫒洌洎湒湔澦������������집럁럁귁궥궝궝궝궝궝鎝鎝 ᔓ赨ဋᘀꡨ䱳㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ鰙㜀脈ᔏ赨ဋᘀᡨᡄ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ鰙㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ꜉㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ꜉㜀脈ᔏ赨ဋᘀ╨㜀脈ᔓ赨ဋᘀ╨㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ䁨㜀脈ᔓ赨ဋᘀ䁨㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀࡨ㬗㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀࡨ㬗㜀脈㘀幪悞愚扰携数晦栶楠樶櫒洎湔澨烂牰玎璔矆禮穨笚筌ó î é é ä ä � ß 휀 Ï 케 Ï 케 Ï 케 Ç 윀 ✈Ȧ䘋摧ゆ⠈Ħ䘋摧ゆ⠈Ħ䘋摧厓ÿЀ(摧᧦Ѐ'摧᧦Ѐ(摧䐘Ѐ'摧৵§✌&䘋 萏и葞и摧৵§ᘀ澦澨烀烂牮牰玌玎璒璔矄矆禬禮穦穨笘笚筊答箔箖箞簘簚簢絨絪絲綤綨綪綬纴纶耘耚腠腢舾艀莲莴螸螺褞褠觖觘譂譄贰贲躀��퇥퇛�집뷛톳ꮳꮳꮳꮳꮡ馡馡馡馡馡 ᔓ赨ဋᘀ큨䭣㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ艨摳㜀脈ᔓ赨ဋᘀ艨摳㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ鍨ｓ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ鍨ｓ㜀脈䩡ᔗ赨ဋᘀ�쑢 お㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ൨턀㜀脈ᔓ赨ဋᘀ൨턀㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ䁨㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ虨錰㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ虨錰㜀脈ᔏ赨ဋᘀꡨ䱳㜀脈㔀筌箖簚絪綬纶耚腢艀莴螺褠觘譄贲躂郊銢鍒閬雬鞶馘鯔黂黌黮ó ó î î é é é é é é é é ä � Ѐ6摧⾹ÎЀ摧ஒCЀ(摧厓ÿЀ'摧厓ÿ✌&䘋 萏и葞и摧ゆᨀ躀躂郈郊銠銢鍐鍒閪閬雪雬鞴鞶首馘鯒鯔黀黂黌黬黮齠齦齺鿞鿠ꀾꁀꃰꃲꅮꅰꈄꈆꉠꉢꌲꌴꎄꎆꏲꏴꑜꑞ꒰꒲ꕊꕌꗮꗰꚒꚔꞒꞔꡈꡊꡎꡐꡲ폛짥뿥뾷뾷뾷뾷뾷궷궷궥궥궥궥궥궥궥궥펥페̘j ᔀ赨ဋᘀ륨츯㜀脈ࡕᔏ赨ဋᘀ䁨ㄞ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ䁨ㄞ㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ蝨ᵊ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ蝨ᵊ㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ鉨䌋 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ륨츯㜀脈ᔒ赨ဋᘀ륨츯㜀脈ᔏ赨ဋᘀ鉨䌋㜀脈ᔓ赨ဋᘀ큨䭣㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ큨䭣㜀脈㰀黮齺鿠ꁀꃲꅰꈆꉢꌴꎆꏴꑞ꒲ꕌꗰꚔꞔꡊꩢꭦꭰú ê ê ê â â â � â â 픀 Ð 저 à 븀 Ѐ+摧⾹ÎЀ+摧⎈ß⬈&䘋B摧笭ÍЀ6摧⾹ÎЀ摧⾹Î⠈Ħ䘋 摧Ṁ1✈Ȧ䘋 摧Ṁ1✈Ȧ䘋 摧䪇 ⠈Ħ䘋 摧䪇 Ѐ摧ஒCᘀꡲ꡴꡶ꨢꩠꩢꭦꭰ괼괾깞깠끆끈났낮닢다듆듈떠떢뛌뛎띀띂렂렄룂룄몼몾뮔믊봀봂뻸뻺쀰쀲쇊쇌싈싊쎘쎚앾��웋쯝�ꪲꊲꊲꊲꊘ邘邘邘邘邘邘邘蚘邘邘邘邘邘邘 ᔓ赨ဋᘀ﹨圍㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ穨㌛㜀脈ᔓ赨ဋᘀ穨㌛㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀɨ㬀㜀脈ᔏ赨ဋᘀ鰦㜀脈ᔓ赨ဋᘀɨ㬀㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ鰦㜀脈䩡ᘉ걨欦㜀脈ᔏ表�ᘀ表�㜀脈ᔒ赨ဋᘀ륨츯㜀脈ᔏ赨ဋᘀ륨츯㜀脈ᔚ赨ဋᘀ뭨䔮㜀脈䡭Ѐ䡮Ѐࡵ̘j ᔀ赨ဋᘀ륨츯㜀脈ࡕ㌁ꭰ괾깠끈낮다듈떢뛎띂렄룄몾봂뻺쀲쇌싊쎚윘좰짤쪌쭢촎촘쵞ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ò ò ò ò í Ѐ6摧䫮³Ѐ摧䫮³⠈Ħ䘋
摧᭺3Ѐ(摧⛶ᨀ앾옘옞윔윖윘좮좰줴줺짢짤쪊쪌쭘쭞쭠쭢촌촎컄켼켾쾨쾪퀊킐킒탠탢톺퇮퇰펎펴펶����쇗솹솭ꎹ鎛鎋讃獻死歳正季c ᔏ赨ဋᘀᑨ繅㜀脈ᔏ赨ဋᘀｨ齼㜀脈ᔏ赨ဋᘀ扨呞㜀脈ᔏ赨ဋᘀ앨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ쬪㜀脈ᔏ赨ဋᘀὨ啤㜀脈ᔏ赨ဋᘀ덊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㕨酁㜀脈ᔓ赨ဋᘀ㕨酁㜀脈䩡ᔗ赨ဋᘀ摨괷 お㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ摨괷㜀脈ᔓ赨ဋᘀ摨괷㜀脈䩡ᔗ赨ဋᘀ穨㌛ お㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ穨㌛㜀脈ᔓ赨ဋᘀ穨㌛㜀脈䩡ᔗ赨ဋᘀ쵨̊ お㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ쵨̊㜀脈䩡⌀쵞춮츺칢칬컄켾쾪쾴퀊킒탢턊턼톺퇰툘튠패펎ú ò è Û 혀 Ñ 준 Á 섀 ¼ 밀 ´ 꼀 ¯ 꼀 § ⠈Ħ䘋H摧糿Ѐ'摧糿⠈Ħ䘋H摧幢TЀ'摧幢T⠈Ħ䘋H摧担ñ⬈&䘋J摧担ñЀ6摧嫢íЀ摧嫢íЀ+摧⨠Ë⬈&䘋I摧⨠ËЀ6摧䫮³Ѐ摧䫮³⠈Ħ䘋G摧䫮³Ѐ摧䫮³ጀ펎펶퐾풼햪햺헢홪훲흂흪ퟲ����������ú 切 ú í è í è ã � Ö 츀 Î 준 É 쐀 ¿ Ѐ6摧ѪøЀ摧ѪøЀ+摧澻⠈Ħ䘋H摧攎
⬈&䘋K摧攎
Ѐ6摧⭌ñЀ摧⭌ñЀ'摧໙⠈Ħ䘋H摧໙Ѐ+摧໙Ѐ'摧䔔~ᔀ펶풼햨햪�������������ퟧퟟ쟏뿏뿇꾷ꞷꞟ鞟辟辇蝿罷睯杯_ᔏ赨ဋᘀɨᨁ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ顨恒㜀脈ᔏ赨ဋᘀ屨�㜀脈ᔏ赨ဋᘀ⽨䴯㜀脈ᔏ赨ဋᘀ譨䩱㜀脈ᔏ赨ဋᘀｨ㜀脈ᔏ赨ဋᘀⅨ㝏㜀脈ᔏ赨ဋᘀ뵨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ卨稝㜀脈ᔏ赨ဋᘀ坨㙩㜀脈ᔏ赨ဋᘀ졨兛㜀脈ᔏ赨ဋᘀ᭨�㜀脈ᔏ赨ဋᘀ䕨옊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ橨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ帒㜀脈ᔏ赨ဋᘀ뭨鉯㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ䱨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ�Ў㜀脈ᔏ赨ဋᘀᑨ繅㜀脈─����÷ ï ç â � Ø 퀀 Ë 였 Á 뤀 ´ 됀 ´ 꼀 ª Ѐ摧劘`Ѐ摧劘`Ѐ+摧⼯M⬈&䘋O摧⼯MЀ6摧ჿ Ѐ摧伡7Ѐ+摧ᵓz⬈&䘋N摧ᵓzЀ6摧ᵓzЀ摧楗6Ѐ+摧䨛Ù⠈Ħ䘋L摧䨛Ù⠈Ħ䘋L摧Æ⬈&䘋M摧䨛Ùጀ𤋮猪ﭰﳶNtԒࢪསᏴᖴᝮ᮰ᶆᶐú ò ò ê â ê ê â â â â â Ý Ѐ摧㽄b⬈&䘋 摧搸Z⠈Ħ䘋 摧搸Z⬈&䘋 摧劘`Ѐ摧劘`ᤀ頻𤋮爵猪醙ﭮﭰﳴﳶLNrtԐԒࢨࢪཤསᏲᏴᖲᖴᝬᝮᮮ᮰ᶄᶆᶐ᷺⁈ퟷퟏퟏퟏퟏퟏퟏퟏퟏ믅쿗쿗쿗쿗쾱ꦱꦱꦱꦱꦱꦱꦱꦱꦱ鞡 ᔓ赨ဋᘀᱨ酀㜀脈䩡ᔒ赨ဋᘀ䑨房㜀脈ᔏ赨ဋᘀ䑨房㜀脈ᔏ赨ဋᘀ륨㐔㜀脈ᔓ赨ဋᘀ륨㐔㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ땨끃㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ器訟㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ㡨婤㜀脈ᔓ赨ဋᘀ㡨婤㜀脈䩡ᔗ赨ဋᘀ덨❹ お㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ덨❹㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ顨恒㜀脈㜀ᶐ᷺⁊⇴⊨⏴⒮⛢⠾⡈⡪⭬ⰾⶂ⾼ㅊ㎖㒘㖼㘘㚖ꛂú ò ê ê à � Ó 팀 Ó 츀 Æ 였 Æ 였 Æ 였 ¾ 븀 ⠈Ħ䘋摧྇⬈&䘋摧྇Ѐ摧྇⬈&䘋
摧犭×Ѐ6摧䀜Ѐ摧䀜Ѐ摧䀜⠈Ħ䘋 摧䀜⬈&䘋 摧㽄bЀ6摧㽄bᘀ⁈⁊⇲⇴⊦⊨⏲⏴⒬⒮⛠⛢⡈⡨⡪⨖⨜⭪⭬ⰼⰾ⾖⾚⾺⾼ㅈㅊ㎔㎖㒖㒘㖺㖼㘖㘘㚔㚖㚰ꐀꛀꛂ꤆ꤐꥈ퇛믇돇ꆩꆩ鞩ꆩꆩꆩꆩꆩꆩꆩ閩ꆩꆩ膋 ᔓ赨ဋᘀ침嘾㜀脈䩡ᔒ赨ဋᘀ蝨ᜏ㜀脈唃Ĉᔓ赨ဋᘀ蝨ᜏ ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ蝨ᜏ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ蝨ᜏ㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ굨흲㜀脈ᔗ赨ဋᘀ蕨흝 お㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ굨흲㜀脈䩡ᔒ赨ဋᘀᱨ酀㜀脈ᔒ赨ဋᘀ굨흲㜀脈ᔏ赨ဋᘀᱨ酀㜀脈ᔓ赨ဋᘀᱨ酀㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ䑨房㜀脈⸀je signatářem 4. Konvence Afrických, Tichomořských a Karibských zemí a Evropských společenství a který není členským státem Evropské unie, pokud nejde o zpětný dovoz zdrojů ionizujícího záření vyrobených v tomto státě nebo radioaktivní odpad vzniklý z materiálů vyvezených z tohoto státu za účelem jejich zpracování nebo přepracování v České republice,
státu, který nemá dle stanoviska kompetentního orgánu státu původu radioaktivních odpadů zvláštním právním předpisem upraveno bezpečné nakládání s radioaktivními odpady nebo podle dostupných informací nemá technicky nebo administrativně zajištěno bezpečné nakládání s radioaktivními odpady.
§ 6
Ozáření z přírodních zdrojů
Pokud jsou přírodní radionuklidy záměrně využívány pro jejich radioaktivní, štěpné nebo množivé vlastnosti, vztahují se na nakládání s nimi ustanovení tohoto zákona ve stejném rozsahu jako na umělé zdroje ionizujícího záření. Těžba, úprava a zpracování radioaktivních nerostů3) se považuje za radiační činnost.
Prováděcí právní předpis stanoví pracoviště, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření fyzických osob při výkonu jejich práce nebo jednotlivců z obyvatelstva v okolí stanoveného pracoviště.
Na pracovištích stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 2 právnická nebo fyzická osoba vlastnící nemovitost, ve které je stanovené pracoviště, nebo vlastnící pracoviště je povinna
informovat dotčené osoby vykonávající práce o možném zvýšeném ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a o zdravotní újmě s tím související a o překročení směrných hodnot a o provedených zásazích,
zajistit měření, která dovolí pro fyzické osoby stanovené prováděcím právním předpisem určit roční efektivní dávku a v rozsahu a formou stanovenou prováděcím právním předpisem údaje o provedených měřeních evidovat a pravidelně předávat Úřadu,
dovolit uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí jen v míře nepřevyšující uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem nebo v rozsahu a za podmínek povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h),
provést zásahy ke snížení ozáření v těch případech, kdy jsou překročeny směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem a jestliže zásahem očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem,
v případě, že ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření může u osob vykonávajících práce překročit tři desetiny některého z limitů ozáření pro radiační pracovníky, musí tuto skutečnost oznámit Úřadu a na dotčené osoby vykonávající práce se uplatňuje stejný rozsah požadavků jako na pracovníky kategorie A, včetně preventivní zdravotní péče a osobního monitorování.
Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi3a), je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Ten, kdo ohlašuje nebo žádá o povolení provedení stavebních úprav pro změnu v užívání části stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, anebo oznamuje změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity radonu a výsledky předložit stavebnímu úřadu nebo autorizovanému inspektorovi. Pokud se taková stavba umísťuje nebo provádí na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch. Prováděcí právní předpis stanoví postup pro stanovení radonového indexu pozemku.
Ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, u kterých úroveň ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší je vyšší než prováděcím právním předpisem stanovené směrné hodnoty a toto ozáření lze snížit takovým zásahem, s nímž spojené očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem, je vlastník budovy povinen usilovat o jeho snížení na úroveň, jakou lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Přesahuje-li úroveň ozáření prováděcím právním předpisem stanovené mezní hodnoty, stavební úřad nařídí provedení nezbytných úprav na stavbě z důvodů závažného ohrožení zdraví, je-li to ve veřejném zájmu. O překročení směrných nebo mezních hodnot a o provedených zásazích musí vlastník budovy informovat nájemce.
Výrobci a dovozci stavebních materiálů, výrobci a dovozci balené vody a dodavatelé vody určené k veřejnému zásobování pitnou vodou jsou povinni zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vést o výsledcích evidenci a oznamovat tyto údaje Úřadu. Výsledky měření jsou povinni výrobci, dovozci a dodavatelé na vyžádání poskytnout veřejnosti. Stavební materiály ani balená voda, kromě vody, která je přírodním léčivým zdrojem3b), se nesmí uvádět do oběhu a pitná voda dodávat k veřejnému zásobování, pokud
obsah přírodních radionuklidů překročí mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
obsah přírodních radionuklidů překročí směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, s výjimkou případů, kdy náklady spojené se zásahem ke snížení obsahu radionuklidů by byly prokazatelně vyšší než rizika zdravotní újmy.
§ 6a
Přetrvávající ozáření
Vlastník nemovitosti, na které byl zjištěn zdroj přetrvávajícího ozáření, je odpovědný za přípravu a provedení zásahu. Přesahuje-li zjištěné přetrvávající ozáření stanovené směrné hodnoty, je vlastník nemovitosti povinen neprodleně oznámit zjištěnou situaci Úřadu a osobám, které tuto nemovitost užívají, ohraničit dotčený prostor a zajistit přiměřenou regulaci vstupu na pozemky a do budov a jejich užívání.
§ 7
Lékařské ozáření
Lékařské ozáření se smí uskutečnit pouze tehdy, je-li odůvodněno přínosem vyvažujícím rizika, která ozářením vznikají nebo mohou vzniknout.
Podmínky lékařského ozáření a pravidla pro ozáření fyzických osob dobrovolně pomáhajících osobám podstupujícím lékařské ozáření, včetně prokazatelného poučení a písemného souhlasu těchto fyzických osob, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8
Uvádění radionuklidů do životního prostředí
Pokud nejsou překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím Úřadu, lze radioaktivní odpady, radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uvádět do životního prostředí bez předchozího povolení Úřadu; z hledisek radiační ochrany se dále nesledují a nakládá se s nimi, jako by radioaktivní nebyly. V případě, kdy obsah radionuklidů nebo znečištění radionuklidy přesahuje uvolňovací úrovně, je možné radioaktivní odpady a jiné látky, předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uvést do životního prostředí pouze na základě povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h).
Pokud povolení k uvádění látek do životního prostředí vydává ministerstvo nebo jiný správní úřad podle zvláštních předpisů5) a jedním z hledisek pro vydání povolení je obsah radionuklidů, je závazným podkladem k vydání povolení souhlas Úřadu.
HLAVA TŘETÍ
PODMÍNKY PRO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
§ 9
Povolení k jednotlivým činnostem
Povolení Úřadu je třeba k
umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů,
výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,
jednotlivým etapám uvádění jaderného zařízení do provozu stanoveným prováděcím právním předpisem,
provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,
opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva,
provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie,
jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
uvádění radionuklidů do životního prostředí v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
nakládání se zdroji ionizujícího záření v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
nakládání s radioaktivními odpady v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
dovozu nebo vývozu jaderných položek nebo k průvozu jaderných materiálů a vybraných položek,
nakládání s jadernými materiály,
přepravě jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem; toto povolení se nevztahuje na osobu, která dopravu provádí, případně dopravce, pokud není současně přepravcem, případně odesílatelem nebo příjemcem,
odborné přípravě vybraných pracovníků (§ 18 odst. 5),
zpětnému dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování materiálů vyvezených z České republiky,
mezinárodní přepravě radioaktivních odpadů v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska radiační ochrany v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu takových výrobků.
Povolení Úřadu vydaná podle odstavce 1 nenahrazují povolení nebo oprávnění k činnostem vydávaná jinými správními úřady podle zvláštních předpisů6).
Činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou činnosti podle odstavce1 písm. i), n) a r), nejsou službami podle zákona o volném pohybu služeb. Povolení podle odstavce 1 je třeba i k činnostem prováděným osobami, které mají sídlo nebo trvalé bydliště na území jiného členského státu Evropské unie a jsou držiteli oprávnění k výkonu těchto činností v tomto státě.
§ 10
Povolení bude vydáno za podmínky, že
fyzická osoba, které má být povolení vydáno, a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce,
osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu právnické osoby, které má být povolení vydáno, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jedna z nich je odborně způsobilá.
Podmínkou pro vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. i) je doklad o tom, že žadatel ustanovil k zajištění soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany fyzickou osobu, která splňuje zvláštní odbornou způsobilost podle § 18 odst. 2 písm. b) odpovídající rozsahu a způsobu nakládání se zdroji ionizujícího záření (dále jen "dohlížející osoba"), nebo že zvláštní odbornou způsobilost má žadatel sám.
Změnu skutečností uvedených v odstavci 1 nebo 2 je osoba, která obdržela povolení (dále jen "držitel povolení"), povinna Úřadu neprodleně oznámit.
Výkon činností podle § 9 odst. 1, popřípadě jejich etap nesmí být zahájen před nabytím právní moci povolení Úřadu.
§ 11
Bezúhonnost
Za bezúhonného se pro účel tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud souvisí s povolovanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.
Za účelem doložení bezúhonnosti si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu6a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Odborná způsobilost
Odbornou způsobilostí podle § 10 odst. 1 se rozumí
pro činnosti související s využíváním jaderné energie řádně ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem ve studijním programu v příslušném oboru a tři roky praxe v oboru,
pro činnosti vedoucí k ozáření související s lékařskou radiodiagnostikou při poskytování zdravotní péče zubními lékaři odborná způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře podle zákona o výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta,
pro ostatní činnosti vedoucí k ozáření řádně ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem ve studijním programu v příslušném oboru a tři roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání příslušného směru ukončené maturitou a šest let praxe v oboru.
Při uznávání odborné kvalifikace nabyté v jiném členském státě Evropské unie pro výkon činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace6a). Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace je dokladem prokazujícím odbornou způsobilost podle tohoto zákona.
§ 13
Žádost o povolení
Žádost o povolení musí obsahovat
u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště, případně jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště odpovědného zástupce, je-li ustanoven; u právnické osoby název a právní formu, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem, (dále jen „identifikace“), evidenční číslo, pokud již bylo Úřadem přiděleno,
předmět a rozsah činnosti, pro kterou je povolení žádáno, místo provozování činnosti, způsob jejího zabezpečení, dobu jejího trvání a způsob ukončení činnosti.
Žádost o povolení podepíše fyzická osoba žádající o povolení nebo statutární orgán právnické osoby žádající o povolení nebo jiný zástupce statutárního orgánu zmocněný na základě udělené plné moci.
Žádost o povolení musí být doložena
výpisem z obchodního rejstříku, je-li žadatelem právnická osoba zapisující se do obchodního rejstříku,
dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost fyzické osoby nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud je ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu nebo jednatelů, je-li žadatelem právnická osoba; je-li ustavována dohlížející osoba, jejím písemným souhlasem a dokladem o její zvláštní odborné způsobilosti,
dokumentací požadovanou pro jednotlivé povolované činnosti. Obsah dokumentace je uveden v příloze tohoto zákona. Rozsah a způsob provedení Úřadem schvalované dokumentace pro povolované činnosti stanoví prováděcí předpisy,
dokladem o vlastnictví k pozemku v případě žádosti o povolení k výstavbě jaderného zařízení a písemným souhlasem vlastníka nemovitosti se zřízením pracoviště III. nebo IV. kategorie, pokud má být zřizováno,
dokladem o pojištění odpovědnosti za jadernou škodu nebo dokladem o jiném finančním zajištění podle § 36,
v případě, kdy při povolované činnosti mají vznikat radioaktivní odpady, dokladem o zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady, včetně financování tohoto nakládání,
v případě tranzitu jaderných materiálů nebo radioaktivních látek dokladem, že je zajištěno jejich zpětné převzetí, pokud se tranzit nedokončí.
Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. a), b) a g) je hodnocení vlivu na životní prostředí, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis7). Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. f) je hodnocení vlivu na životní prostředí podle zvláštního zákona7) v případě, že rekonstrukce nebo jiná změna ovlivňující jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie je spojena se zvýšením autorizovaných limitů výpustí stanovených Úřadem podle § 4 odst. 6.
Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. a) až g), písm. i), j), l), n) a r) je schválení programu zabezpečování jakosti pro povolovanou činnost Úřadem. Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) je schválení programu zabezpečování jakosti pro projektování před zahájením projekčních činností majících dopad na jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu a schválení programu zabezpečování jakosti výstavby. Požadavky na náplň programu zabezpečování jakosti a na systém jakosti stanoví prováděcí předpis.
Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), k), l) a m) je schválení způsobu zajištění fyzické ochrany jaderného zařízení a jaderných materiálů Úřadem. Požadavky na způsob zajištění fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.
Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), i), j), m) a o) je schválení vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu Úřadem. Požadavky na jejich obsah, včetně podrobností k zajištění havarijní připravenosti, stanoví prováděcí předpis.
Úřad si může vyžádat doplnění dokumentace. Doklady podle odstavce 3 písm. a) a b) nemusí být předkládány, pokud bylo žadateli v rámci předcházejícího povolovacího řízení přiděleno evidenční číslo a nedošlo-li ke změně skutečností uvedených v těchto dokladech. V tomto případě žadatel připojí k žádosti pouze čestné prohlášení, ve kterém uvede, že v dokladech požadovaných podle odstavce 3 písm. a) a b) nedošlo ke změně.
§ 14
Úřad postupuje ve správním řízení nezávisle na řízení jiného správního úřadu. Žadatel je jediným účastníkem řízení.
Úřad rozhodne o povolení po ověření, že žadatel splnil všechny podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími předpisy.
Od zahájení řízení pro vydání povolení k jednotlivým činnostem Úřad rozhodne ve lhůtě
do čtyř měsíců pro povolení k umístění jaderného zařízení nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,
do jednoho roku pro povolení k výstavbě jaderného zařízení nebo významného nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,
do šesti měsíců pro povolení k prvnímu zavážení jaderného paliva do reaktoru podle § 9 odst. 1 písm. c), pro ostatní etapy uvádění do provozu do deseti dnů,
do 24 hodin pro povolení podle § 9 odst. 1 písm. e); postup při předkládání a posuzování požadované dokumentace stanoví prováděcí předpis,
do 90 dnů pro ostatní povolení k jednotlivým činnostem.
Povolení je zároveň souhlasem vyžadovaným podle zvláštního zákona8).
Povolení k činnostem podle § 9 odst. 1 písm. i), n) a r) vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
§ 15
Náležitosti povolení
V rozhodnutí o vydání povolení Úřad
uvede identifikaci žadatele a přidělené evidenční číslo,
vymezí předmět a rozsah povolované činnosti,
stanoví podmínky provozování a ukončení povolované činnosti potřebné z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a fyzické ochrany a po projednání s s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností podmínky havarijní připravenosti,
uvede dobu, na kterou se povolení vydává; povolení podle § 9 odst. 1 písm. b), e), f), h), i), n), r) a s) Úřad vydává na dobu neurčitou.
Součástí povolovacího výroku je schválení dokumentace, pokud je to vyžadováno v příloze tohoto zákona. Jedním rozhodnutím může Úřad povolit více činností, které se opakují nebo na sebe navazují nebo spolu souvisí.
§ 16
Změna, zrušení a zánik povolení
Bez předchozího povolení Úřadu nesmějí být provedeny žádné změny zařízení ani jiné technické nebo organizační změny důležité z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany nebo havarijní připravenosti. Změny ovlivňující vnější havarijní plán lze provést pouze po dohodě s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností.
Povolení není třeba k provedení neodkladných zásahů směřujících k odvrácení radiační nehody anebo k odstranění jejích následků. Provedení zásahu je třeba neprodleně a prokazatelně oznámit Úřadu.
Úřad může podmínky stanovené povolením změnit, změní-li se okolnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany nebo havarijní připravenosti, za nichž bylo povolení vydáno, nebo na žádost osoby, která obdržela povolení. Podmínky povolení ovlivňující vnější havarijní plán mohou být stanoveny a změněny pouze po dohodě s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností.
V případě, že držitel povolení poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými předpisy nebo podmínky stanovené v povolení Úřadu, může Úřad omezit nebo pozastavit výkon povolené činnosti.
Úřad zruší povolení, jestliže jeho držitel
přestane splňovat podmínky rozhodné pro jeho vydání nebo neplní-li své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neodstraní-li nedostatky zjištěné Úřadem ve lhůtách jím stanovených,
o zrušení písemně požádá a prokáže, že zajistil jadernou bezpečnost a radiační ochranu.
Povolení zaniká
u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem povolení,
v případě povolení podle § 9 odst. 1 písm. a), c), d), g), j) až m), o) a p) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení.
Držitel povolení je před zánikem povolení povinen se souhlasem Úřadu smluvně zajistit právního nástupce nebo výkon bezpečného ukončení činností souvisejících s využíváním jaderné energie nebo činností vedoucích k ozáření.
§ 17
Všeobecné povinnosti držitelů povolení
Držitel povolení podle § 9 odst. 1 je povinen, kromě ostatních povinností stanovených zákonem,
zajistit jadernou bezpečnost, přičemž odpovědnost za zajištění jaderné bezpečnosti nelze přenést na jinou osobu, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost, včetně jejího ověřování, v rozsahu odpovídajícím pro jednotlivá povolení,
soustavně a komplexně hodnotit naplňování podmínek stanovených v § 4 z hlediska stávající úrovně vědy a techniky a zajišťovat uplatnění výsledků hodnocení v praxi,
dodržovat podmínky povolení vydané Úřadem, postupovat v souladu se schválenou dokumentací a vyšetřit bezodkladně každé porušení těchto podmínek nebo postupů a přijmout opatření k nápravě a zabránění opakování takové situace. Všechny případy, kdy byl některý z limitů ozáření nebo limitů bezpečného provozu jaderného zařízení překročen nebo porušen, bezodkladně oznámit Úřadu,
dodržovat technické a organizační podmínky bezpečného provozu jaderných zařízení, zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi, stanovené prováděcími předpisy, schválený program zabezpečování jakosti a dodržovat zvláštní požadavky na jednotnost a správnost měření a měřidel v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem,
poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti Úřadu podle § 39 a poskytnout součinnost osobám přibraným Úřadem za účelem posouzení odborných otázek souvisejících s výkonem kontroly,
podílet se na zajišťování celostátní radiační monitorovací sítě v rozsahu stanoveném nařízením vlády podle § 19 odst. 3,
uvádět do oběhu pouze zdroje ionizujícího záření označené předepsaným způsobem a s odpovídající dokumentací a v typově schválených transportních obalech,
umožnit nakládání s jaderným materiálem, radioaktivními odpady a zdroji ionizujícího záření pouze osobám oprávněným a nakládat s nimi podle tohoto zákona,
zajistit výkon stanovených činností pouze osobami splňujícími podmínky zvláštní odborné způsobilosti a zdravotně a psychicky způsobilými a zajistit výkon citlivé činnosti podle § 2a osobou bezpečnostně způsobilou podle zvláštního právního předpisu1c),
oznamovat bezodkladně Úřadu každou změnu nebo událost důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany, nakládání s jadernými materiály, havarijní připravenosti a změnu všech skutečností rozhodných pro vydání povolení,
poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, které nejsou předmětem státního, služebního ani obchodního tajemství,
bez zbytečného odkladu informovat Úřad o zahájení insolvenčního řízení,
zajistit technickou bezpečnost vybraných zařízení v provozu v souladu s prováděcím právním předpisem.
Držitel povolení je povinen předložit Úřadu ke schválení
dokumentaci uvedenou v příloze tohoto zákona a programy zabezpečení jakosti podle § 4 odst. 7,
v povolení stanovené programy uvádění do provozu a vyřazování z provozu a nestandardní programy nebo testy mající vliv na jadernou bezpečnost,
v povolení stanovené programy pro přepravu, skladování, zavážení a výměnu jaderného paliva a činností s tím souvisejících,
seznam pracovních činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, požadavky na kvalifikaci, odbornou přípravu a způsob jejího ověřování,
zařazení jaderného zařízení a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,
vnitřní havarijní plán a havarijní řád,
změny dokumentace podle písmen a) až f).
Držitel povolení předkládá Úřadu návrh na stanovení zóny havarijního plánování a na vymezení kontrolovaného pásma.
§ 18
Povinnosti z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti
Držitel povolení je dále povinen
sledovat, měřit, hodnotit, ověřovat a zaznamenávat veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy,
vést evidenci a provádět kontrolu jaderných materiálů a dokumenty o tom archivovat a ohlašovat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem a ohlašovat Úřadu výsledky fyzické inventury a materiálové bilance jaderných materiálů a každou změnu v evidenci jaderných materiálů,
vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření, objektů, materiálů, činností, veličin a parametrů a dalších skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti a evidované údaje předávat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
omezovat produkci radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva na nezbytnou míru,
vypracovávat a předávat právnické osobě oprávněné k ukládání radioaktivních odpadů podle § 26 údaje o krátkodobé a dlouhodobé tvorbě radioaktivních odpadů, vyhořelého jaderného paliva a další podklady pro stanovení výše a způsobu odvádění prostředků na jaderný účet,
vést evidenci radioaktivních odpadů podle druhů odpadů takovým způsobem, aby byly zřejmé všechny charakteristiky důležité pro zajištění bezpečného nakládání s nimi,
umožnit vstup a poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii a inspektorům Evropské komise42) podle § 39 odst. 4,
pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování ověřený Správou úložišť radioaktivních odpadů (dále jen "Správa") přesáhne 300 000 Kč, vytvářet rovnoměrně rezervu10) tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným návrhem k vyřazování. V případě, že odhad celkových nákladů na vyřazování přesáhne 1 mld. Kč, je držitel povolení povinen ukládat peněžní prostředky ve výši této rezervy na vázaný účet u banky v České republice. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem tohoto vázaného účtu. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu10). Prováděcí právní předpis stanoví způsob tvorby rezervy. Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu lze použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu, čerpání těchto prostředků podléhá schválení Správou. Povinnost tvorby rezervy na vyřazování z provozu se nevztahuje na organizační složky státu11) a státní příspěvkové organizace11a), veřejné vysoké školy11b), organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky11c),
zajistit soustavný dohled nad dodržováním jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně ověřování havarijní připravenosti,
zajistit pro pracovníky kategorie A vstupní preventivní lékařské prohlídky a nejméně jednou ročně periodické preventivní lékařské prohlídky a v případech, kdy podle posouzení ozáření Úřadem došlo k překročení limitů ozáření, zajistit mimořádnou preventivní lékařskou prohlídku a následnou preventivní lékařskou prohlídku11d), pokud je Úřadem doporučena, a dále pro zaměstnance, kteří vykonávají činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, zajistit ověřování psychické způsobilosti. Náklady preventivních lékařských prohlídek hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Držitel povolení je dále povinen pravidelně informovat poskytovatele pracovnělékařských služeb o obdržených osobních dávkách pracovníků,
zajistit těhotným nebo kojícím ženám pracujícím v kontrolovaném pásmu podmínky zajišťující pro plod nebo kojence stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,
ověřovat bezpečnostní způsobilost způsobem podle zvláštního právního předpisu1c) u osob vykonávajících citlivé činnosti podle § 2a a ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem I. a II. kategorie, zajišťujících fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů, vstupujících bez doprovodu do vnitřního prostoru jaderných zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly, řídily a kontrolovaly uvedené činnosti a vstupovaly do vnitřního a chráněného prostoru jaderného zařízení,
ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem III. kategorie nebo vstupujících bez doprovodu do střeženého a chráněného prostoru jaderného zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly uvedené činnosti a vstupovaly do střeženého a chráněného prostoru jaderného zařízení,
pozastavit oprávnění nakládat s jaderným materiálem nebo vstupovat do jaderného zařízení zaměstnanci okamžikem, kdy se dozví, že bylo proti němu zahájeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, spáchaný v souvislosti s vykonávanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně,
zajistit systém vzdělávání a ověřování způsobilosti zaměstnanců podle významu jimi vykonávané práce,
předávat Úřadu a Evropské komisi údaje požadované tímto zákonem a předpisy Evropské unie; okruh údajů, způsob a formu předávání stanoví prováděcí právní předpis,
vybavit radiační pracovníky kategorie A, kteří pracují v kontrolovaném pásmu jiného držitele povolení, osobními radiačními průkazy vydanými Úřadem a pravidelně aktualizovat údaje v nich uvedené v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
zajistit a udržovat odpovídající finanční a lidské zdroje potřebné k plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečností jaderného zařízení.
Zvláštní odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí
odborná schopnost fyzických osob ověřená státní zkušební komisí vyžadovaná pro činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Státní zkušební komisi ustavuje a jejího předsedu a členy jmenuje předseda Úřadu,
odborná schopnost fyzických osob ověřená odbornou zkušební komisí Úřadu vyžadovaná pro vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany stanovených prováděcím předpisem.
Činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, mohou vykonávat pouze fyzické osoby zdravotně a psychicky způsobilé, se zvláštní odbornou způsobilostí a kterým byla Úřadem na žádost držitele povolení udělena oprávnění k daným činnostem.
Vykonávat činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanovené prováděcím předpisem mohou pouze fyzické osoby, jejichž znalost zásad a postupů radiační ochrany byla ověřena odbornou zkušební komisí Úřadu a kterým bylo Úřadem vydáno oprávnění k dané činnosti.
Činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci, odbornou přípravu, způsob jejich ověřování a udělování oprávnění pro osoby oprávněné vykonávat činnosti podle odstavců 3 a 4 (dále jen "vybraní pracovníci") stanoví prováděcí předpis.
Držitel povolení, který provozuje kontrolované pásmo, ve kterém pracují i pracovníci kategorie A jiného držitele povolení, kontroluje před započetím prací jejich osobní radiační průkaz a doplňuje do něj údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
Při uznávání odborné kvalifikace pro výkon činností, pro které tento zákon vyžaduje zvláštní odbornou způsobilost, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace6a). Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace je dokladem o zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona.
§ 19
Povinnosti pro případ vzniku radiační nehody
Držitel povolení je povinen v rozsahu a způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem schváleným Úřadem
neprodleně vyrozumět v souladu se zvláštním právním předpisem11e) příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, Úřad a další dotčené orgány uvedené ve vnitřním havarijním plánu o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie,
neprodleně zajistit při vzniku radiační havárie varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování,
neprodleně zajistit likvidaci následků radiační nehody v prostorách, kde provozuje svoji činnost, a realizovat opatření pro ochranu zaměstnanců a dalších osob před účinky ionizujícího záření,
zajistit monitorování ozáření zaměstnanců a dalších osob a úniků radionuklidů a ionizujícího záření do životního prostředí,
informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého monitorování, o skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních přijatých na ochranu zaměstnanců a obyvatel, o opatřeních přijatých k likvidaci radiační nehody a o skutečném a očekávaném ozáření osob,
kontrolovat a usměrňovat ozáření zaměstnanců a osob podílejících se na likvidaci radiační nehody v prostorách, kde provozuje svoji činnost,
spolupracovat při likvidaci následků radiační nehody svého zařízení,
podílet se při vzniku radiační havárie na činnosti celostátní radiační monitorovací sítě.
Držitel povolení k přepravám podle § 9 odst. 1 písm. m) je dále povinen v rozsahu a způsobem stanoveným havarijním řádem schváleným Úřadem
neprodleně vyrozumět v souladu se zvláštním právním předpisem11e) místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, Úřad a další dotčené orgány uvedené v havarijním řádu o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie,
neprodleně realizovat při vzniku radiační nehody opatření pro ochranu osob zajišťujících přepravu před účinky ionizujícího záření,
neprodleně informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého monitorování, o skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních přijatých na ochranu osob zajišťujících přepravu, o opatřeních přijatých k likvidaci radiační havárie a o skutečném a očekávaném ozáření osob,
kontrolovat a podílet se na usměrňování ozáření osob zajišťujících přepravu a podílejících se na likvidaci radiační nehody,
spolupracovat při likvidaci následků radiační havárie svého zařízení.
Dále je držitel povolení povinen předat příslušnému krajskému úřadu a dotčeným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností podklady pro vypracování vnějšího havarijního plánu, spolupracovat s ním na zajištění havarijní připravenosti zóny havarijního plánování, v rozsahu stanoveném v nařízení vlády k zóně havarijního plánování a na vrub svých nákladů12) se finančně podílet na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě, na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování příslušných zařízení nebo pracovišť antidoty, na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva pro případy radiační havárie, na zajištění systému vyrozumění dotčených orgánů v rozsahu a způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem, na zajištění systému varování obyvatelstva v jejich okolí a je povinen podílet se na likvidaci následků radiační havárie v zóně havarijního plánování.
§ 20
Povinnosti při přepravě a dopravě jaderných položek a radioaktivních látek
Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. m) nebo osoba předávající radioaktivní látky k přepravě, uvedená jako odesílatel v přepravních dokladech, (dále jen "přepravce") je povinna
přesvědčit se, že příjemce je oprávněn k nakládání s jaderným materiálem nebo radioaktivní látkou podle tohoto zákona,
zabezpečit přepravu a dopravu jaderných materiálů a prováděcím předpisem stanovených radioaktivních látek způsobem podle prováděcího předpisu a v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních předpisech13),
předávat k dopravě jaderné materiály a prováděcím předpisem stanovené radioaktivní látky jen v obalových souborech typově schválených Úřadem podle tohoto zákona,
zajistit, aby během přepravy a dopravy únik radionuklidů ani ozáření osob nepřekročily limity a směrné hodnoty stanovené v prováděcím předpise, a zajistit fyzickou ochranu přeprav jaderných materiálů v souladu s prováděcím předpisem.
Přepravce nebo držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. i), j), k), l), o) nebo p) zajistí, aby osoba, která provádí dopravu, předložila celnímu úřadu při provádění dohledu13a) nebo při provádění kontrolní činnosti při dopravě
jaderných položek, radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů, ověřenou kopii příslušného povolení Úřadu, pokud je vyžadováno, a ohlásila jejich vstup nebo výstup z území České republiky celnímu úřadu,
radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů v rámci Evropské unie kromě dokladů podle písmene a) písemné prohlášení příjemce radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů13b), potvrzené kompetentním orgánem státu příjemce,
jaderných materiálů, vybraných položek a radioaktivních látek vyvážených přes území České republiky z území Evropské unie kromě dokladů podle písmen a) a b) ověřenou kopii platného povolení státu, do něhož mají být jaderné materiály, vybrané položky nebo radioaktivní látky vyvezeny,
při mezinárodních přepravách radioaktivních odpadů podle § 9 odst. 1 písm. p) kromě dokladů podle písmen a), b) a c) formuláře požadované zvláštním právním předpisem13c).
Údaje uvedené v těchto dokladech v případě jaderných položek celní úřady neprodleně oznámí Úřadu; v případě radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů celní úřady oznámí Úřadu požadované údaje souhrnně jednou měsíčně.
Jsou-li dováženy na území členského státu Evropské unie nebo vyváženy z území členského státu Evropské unie radioaktivní látky nebo radioaktivní odpady, jejichž příjemce nebo odesílatel má sídlo nebo bydliště v České republice, podává se celní prohlášení na propuštění do příslušného režimu13d) u celního úřadu se sídlem v České republice.
Zjistí-li celní úřady nedostatky v činnosti u osob kontrolovaných podle odstavce 2, jsou povinny přepravované jaderné položky, radioaktivní látky nebo radioaktivní odpady zadržet a o této skutečnosti neprodleně informovat Úřad.
§ 21
Používání nevýznamných a drobných zdrojů ionizujícího záření
Povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) není třeba k používání nevýznamných nebo typově schválených drobných zdrojů ionizujícího záření, pokud se uskutečňuje v souladu s návodem k použití těchto zdrojů schváleným Úřadem při jejich typovém schválení.
Ten, kdo používá typově schválené drobné zdroje (dále jen "ohlašovatel"), je povinen nejpozději den před zahájením této činnosti ohlásit Úřadu
identifikaci ohlašovatele,
specifikaci používaných zdrojů ionizujícího záření a jejich počet,
objekt, kde budou zdroje umístěny,
předpokládaný způsob likvidace zdrojů ionizujícího záření.
Povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) ani ohlášení podle odstavce 2 není třeba, pokud se jedná o jednotlivé úkony a práce se zdroji v rámci povoleného nebo ohlášeného nakládání se zdroji ionizujícího záření.
§ 22
Povinnosti ohlašovatele
Ohlašovatel je povinen
používat zdroje ionizujícího záření pouze v souladu s návodem k použití schváleným Úřadem v rámci typového schvalování podle § 23,
oznamovat Úřadu každou změnu v údajích uvedených v § 21,
prověřit každé porušení tohoto zákona a prováděcích předpisů a přijmout opatření k nápravě,
zajistit bezpečné ukončení činností,
vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření a evidované údaje předávat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti Úřadu.
§ 23
Typové schválení
Obalové soubory pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem smějí být používány, pouze pokud byly typově schváleny Úřadem. Zdroje ionizujícího záření stanovené prováděcím právním předpisem smějí být uváděny na trh, pokud byly typově schváleny Úřadem. Posouzení shody výrobků postupy podle zvláštního právního předpisu13e) nahrazuje typové schválení Úřadem a takto posouzené výrobky se považují za typově schválené podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis13e) nestanoví jinak; toto se netýká obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem.
Úřad zahájí řízení o typovém schválení podle odstavce 1 na žádost výrobce nebo u dovážených zařízení na žádost dovozce, a to dnem, kdy Úřadu byla doručena žádost. Úřad rozhodne o žádosti o typové schválení obalového souboru pro přepravu nebo skladování jaderného materiálu a radioaktivní látky stanovené prováděcím předpisem ve lhůtě do 12 měsíců od zahájení řízení. V ostatních případech do 90 dnů od zahájení řízení. Náležitosti žádosti, doklady, které je nutno k žádosti doložit, a způsob schválení stanoví prováděcí předpis.
U výrobků určených prováděcím předpisem je součástí podkladů pro rozhodnutí Úřadu o typovém schválení dokumentace zkoušek, které se provádějí na náklad žadatele u právnických osob, které určí Úřad.
Výrobce zařízení podle odstavce 1, vyráběných za účelem jejich uvedení do oběhu, je povinen je vyrábět podle Úřadem schváleného typu, ověřovat shodu vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.
Dovozce zařízení podle odstavce 1 je povinen dovážet pouze Úřadem schválené typy. Dovozce, nebo osoba uvádějící toto zařízení do oběhu, je povinen zajistit ověřování shody vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.
Nevýznamné a drobné zdroje ionizujícího záření a obalové soubory typu B(U)13f) pro přepravu radioaktivních látek, které byly schváleny obdobným způsobem v členských státech Evropské unie, se považují za typově schválené podle tohoto zákona.
HLAVA ČTVRTÁ
NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY
§ 24
Každý, kdo nakládá s radioaktivními odpady, je povinen brát v úvahu všechny jejich fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by mohly bezpečnost nakládání s nimi ovlivnit.
Vlastník radioaktivních odpadů, případně jiná fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s věcí vlastníka tak, že při její činnosti vznikají radioaktivní odpady, (dále jen "původce") nese veškeré náklady spojené s jejich nakládáním od jejich vzniku až po jejich uložení, včetně monitorování úložišť radioaktivních odpadů po jejich uzavření a potřebných výzkumných a vývojových prací. Smluvní převod práva k nakládání s radioaktivními odpady nebo jejich vlastnictví musí mít písemnou formu.
Do doby, než vyhořelé nebo ozářené jaderné palivo jeho původce nebo Úřad prohlásí za radioaktivní odpad, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky jako na radioaktivní odpady. Vlastník vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost jeho další úpravy.
Na nakládání s radioaktivními odpady se nevztahuje zákon o odpadech14). Podrobnosti pro nakládání s radioaktivními odpady stanoví prováděcí předpis.
Osoba, která žádá Úřad o povolení činnosti podle § 9 odst. 1, při níž mají vznikat radioaktivní odpady, se zaeviduje u Správy jako budoucí původce radioaktivních odpadů; uvede údaje nutné k její jednoznačné identifikaci, jde-li o právnickou osobu, též údaje k identifikaci členů statutárního orgánu, a dále údaje o činnosti, která má být povolena, a o předpokládaném druhu a množství radioaktivních odpadů, které mají vznikat. Údaje z evidence jsou uchovávány po dobu 5 let po ukončení placení odvodů podle § 27.
§ 25
Stát ručí za podmínek stanovených tímto zákonem za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů, včetně monitorování a kontroly úložišť i po jejich uzavření.
§ 26
Pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivních odpadů Ministerstvo průmyslu a obchodu zřizuje Správu jako organizační složku státu. Správa vykonává příslušné činnosti na základě povolení podle § 9 odst. 1. V případě jejího zrušení přecházejí práva a závazky Správy na zřizovatele.
Činnosti Správy jsou financovány z prostředků zúročitelného účtu vedeného u České národní banky (dále jen "jaderný účet"). Ministerstvo financí spravuje jaderný účet, který je součástí účtů státních finančních aktiv a pasiv, o jejichž použití rozhoduje vláda15). Prostředky jaderného účtu lze použít pouze pro účely podle tohoto zákona.
Předmětem činnosti Správy je
příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť radioaktivních odpadů a monitorování jejich vlivu na okolí,
nakládání s radioaktivními odpady,
úprava vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva do formy vhodné pro uložení nebo následné využití,
vedení evidence převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců,
správa odvodů podle § 27,
vypracování návrhů na stanovení odvodů plátců na jaderný účet,
zajištění a koordinace výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,
kontrola rezervy držitelů povolení na vyřazování jejich zařízení z provozu a schvalování čerpání peněžních prostředků této rezervy,
poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,
nakládání s radioaktivními odpady, které byly dopraveny na území České republiky ze zahraničí a nelze je vrátit,
zajišťování prozatímní správy16) u radioaktivních odpadů v případech, kdy podle zvláštního zákona17) připadly do vlastnictví státu; jde-li o věci nalezené, opuštěné nebo skryté18), je Správa příslušná i k jejich přijetí namísto státního orgánu určeného zvláštním zákonem19),
správa radioaktivních látek zajištěných podle zvláštního zákona19a),
poskytování příspěvků obcím podle § 27.
Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu, rozpočtu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. Činnost podle odstavce 3 písm. a), b) a c) Správa zajišťuje především výběrem dodavatelů na základě hodnocení zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a ekonomické výhodnosti, činnost podle odstavce 3 písm. i) Správa vykonává pouze v souvislosti s jinými svými činnostmi.
Ministerstvo financí převádí prostředky z jaderného účtu na samostatný účet Správy podle vládou schváleného plánu činnosti a rozpočtu Správy.
Správa vykonává právo hospodaření s majetkem státu a účtuje o něm ve svém účetnictví20). Svůj majetek Správa nemá. Správa neodpisuje investiční majetek, netvoří rezervy a opravné položky.
Při zadávání zakázek se Správa řídí zvláštním zákonem21).
Prostředky Správy jsou předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu. Příjem z vlastní činnosti Správa převádí na jaderný účet a je oprávněna zprostředkovat platby v jeho prospěch.
Statut Správy v souladu s § 27 stanoví způsob finančního zúčtování k jadernému účtu, další podrobnosti o hospodaření a vymezí majetek, k němuž má Správa právo hospodaření při svém zřízení.
Správa vytváří fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu22).
§ 27
Příjmy jaderného účtu jsou zejména
prostředky získané od původců radioaktivních odpadů,
úroky z jaderného účtu,
výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu,
příjmy Správy a platby zprostředkované Správou,
dotace, dary, granty a jiné příjmy.
Původci jsou povinni odvádět na vrub svých nákladů12) prostředky ke krytí nákladů na uložení radioaktivních odpadů, které jim vznikly nebo vzniknou, a s tím spojených činností Správy. Tyto prostředky se shromažďují na jaderném účtu formou odvodů. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při správě odvodů podle daňového řádu..
Výše odvodů se stanoví na základě předpokládaných nákladů na činnosti zajišťované Správou a podílu jednotlivých původců na celkovém vzniku radioaktivních odpadů ve vztahu k jednotlivým činnostem Správy s předstihem tří let ve vazbě na roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti Správy.
Odvody podle odstavců 2 a 3 se platí
zálohově měsíčně ze základu odvodu, kterým je u původců provozujících jaderné elektrárny roční výroba elektrické energie měřená na svorkách generátoru a u původců provozujících výzkumné jaderné reaktory s odvodem tepla vyšším než 0,1 megawatthodiny roční výroba tepelné energie; výše zálohy se odvozuje z výroby v daném měsíci a sazby odvodu stanovené nařízením vlády,
jednorázově původci neuvedenými v písmeni a) (dále jen „původci malého množství radioaktivních odpadů“), a to ve výši stanovené nařízením vlády podle podmínek pro přijetí radioaktivních odpadů k uložení nebo skladování (§ 31); výše odvodu se každoročně zvyšuje, nejvýše však o 7 % oproti roku bezprostředně předcházejícímu; původci malého množství radioaktivních odpadů platí odvod při převzetí radioaktivních odpadů Správou s tím, že odvod za radioaktivní odpad nesplňující podmínky k uložení nebo skladování stanoví Správa přiměřeně.
Přiznání k odvodu podle odstavce 4 písm. a) se podává Správě na jejím tiskopisu do 31. ledna následujícího roku.
Zůstatky jaderného účtu vedeného ve státních finančních aktivech mohou být investovány na finančním trhu výhradně do likvidních dluhopisů státu, České národní banky, dluhopisů se státními zárukami, případně do cenných papírů emitentů, kteří mají stupeň ohodnocení některou společností podle výběru Ministerstva financí minimálně na úrovni České republiky. Finanční investování může Ministerstvo financí zajišťovat prostřednictvím jiných osob. Na způsob investování a jeho výnosnost dohlíží Ministerstvo financí.
Výši a způsob odvádění prostředků na jaderný účet, zejména základ odvodu, sazbu odvodu, odvodové období, splatnost odvodu, podání přiznání odvodu a zálohy na odvod a způsob jejich správy, včetně způsobu evidence dle plátců, pravidla, podle kterých bude umožněno původcům malého množství radioaktivních odpadů splatit odvod úhradou nákladů na jejich uložení ve prospěch jaderného účtu prostřednictvím Správy, stanoví vláda nařízením.
V případě, kdy dojde k bezpečnému zneškodnění radioaktivních odpadů tak, že náklady Správy na činnosti související s odpady daného původce nedosáhnou předpokládané výše a původce ukončil činnosti, při kterých mu radioaktivní odpady vznikaly, vláda při schvalování rozpočtu Správy rozhodne o refundaci nespotřebovaných prostředků tomuto původci.
Příspěvek z jaderného účtu náleží obci, na jejímž katastrálním území je
stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech41),
stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech3), nebo
povoleno provozování úložiště radioaktivních odpadů.
Obci, které náleží v kalendářním roce příspěvek podle odstavce 9 písm. a) nebo c), příspěvek podle odstavce 9 písm. b) nenáleží. Příspěvek se poskytuje z moci úřední po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu odstavce 9.
Příspěvek z jaderného účtu činí nejvýše 4 000 000 Kč ročně. Vláda stanoví nařízením pravidla pro poskytování příspěvku a výši příspěvku podle odstavce 9 písm. b) a c), jakož i způsob výpočtu příspěvku podle odstavce 9 písm. a), a to s přihlédnutím k velikosti průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech.
§ 28
Stát poskytne Správě peněžní prostředky na činnost, kterou vykonává podle § 26 odst. 3 písm. j) a k), a na nakládání s radioaktivními odpady, které byly uloženy podle předpisů platných do nabytí účinnosti tohoto zákona.
Stát může poskytnout dotaci na likvidaci starých radiačních zátěží, a to
na zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikly do doby privatizace24) jejich původců,
na likvidaci radioaktivního znečištění životního prostředí, ke kterému došlo do doby privatizace24) jeho původců,
v rozsahu poměrné části nákladů na likvidaci radioaktivních odpadů vzniklých z látek nebo předmětů, které byly znečištěny radionuklidy do doby privatizace24) jejich původců,
v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu zařízení uvedených do provozu před jejich privatizací24) včetně nezbytných výzkumných a vývojových prací,
na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb, na přijetí opatření prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 5 a opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejné zásobování.
Dotace může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti uvedené pod písmeny a) až e).
§ 29
Orgány Správy jsou Rada a ředitel. Statutárním orgánem Správy je ředitel. Ředitel musí být bezúhonný podle § 11, musí splňovat požadavky ověřené způsobem podle zvláštního zákona9), musí být způsobilý k právním úkonům a musí mít vysokoškolské vzdělání a nejméně šest let odborné praxe.
Členy Rady a ředitele Správy jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu (dále jen "ministr").
Rada má 11 členů. Radu tvoří zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Počet zástupců původců radioaktivních odpadů činí čtyři osoby, počet zástupců veřejnosti též čtyři osoby. Členství v Radě je veřejnou funkcí25).
Členem Rady může být pouze osoba bezúhonná podle § 11 a způsobilá k právním úkonům. Člen Rady nesmí být se Správou v pracovněprávním vztahu nebo ve vztahu obdobném. Funkční období členů Rady je pět let.
Rada
dohlíží na hospodárnost a účelnost vynakládání prostředků na činnosti zajišťované a prováděné Správou, upozorňuje ředitele Správy a ministra na zjištěné nedostatky a navrhuje opatření k nápravě,
doporučuje ministrovi k předložení vládě roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti a rozpočet Správy,
hodnotí plnění ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy a zajišťuje ověření roční účetní závěrky Správy auditorem,
doporučuje ministrovi odvolání nebo jmenování ředitele Správy, případně organizační změny Správy nebo změny statutu Správy,
doporučuje ministrovi návrh na stanovení odvodů na jaderný účet.
Ředitel má právo účastnit se jednání Rady s hlasem poradním.
§ 30
Ministr na návrh Správy předkládá ke schválení vládě
roční plán činnosti Správy, včetně ročního rozpočtu,
tříletý plán činnosti Správy, včetně plánovaných příjmů a výdajů, spojený s dlouhodobým plánem činnosti Správy a odhadem předpokládaných příjmů a výdajů,
výroční zprávu o činnosti Správy, včetně auditorem ověřené roční účetní závěrky a vyhodnocení účelnosti vynaložených prostředků,
statut Správy,
návrh nařízení vlády pro stanovení odvodů na jaderný účet na základě návrhu podle § 26 odst. 3 písm. f).
V případech nebezpečí z prodlení schválení ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy má ministr právo schválit provizorní roční plán a rozpočet Správy, na jejichž základě vykonává Správa svou činnost až do schválení plánu činnosti a rozpočtu vládou.
§ 31
Správa je povinna převzít radioaktivní odpady od původce v případě, že tyto odpady splňují podmínky přijatelnosti odpadů k uložení (dále jen "podmínky přijatelnosti").
Podmínky přebírání odpadů k ukládání a odvádění prostředků, včetně sankcí, budou upraveny smlouvou, která bude uzavřena mezi původcem a Správou.
Podmínky přijatelnosti stanoví Úřad v povolení provozu pro jednotlivá úložiště na základě posouzení Správou předložených bezpečnostních rozborů z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti.
Správa je povinna převzít radioaktivní odpady nebo nakládat s radioaktivními odpady na základě rozhodnutí Úřadu podle § 3 odst. 3 písm. u), a to i v případě, že nevyhovují podmínkám přijatelnosti. V tomto případě Správa na náklady původce zajistí úpravu takových odpadů do formy splňující podmínky přijatelnosti na úložiště nebo bezpečné skladování takových odpadů do vytvoření podmínek pro konečné řešení.
Nárok na uplatnění náhrady nákladů za nakládání s radioaktivními odpady se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne zjištění původce radioaktivních odpadů, nejpozději však ve lhůtě 20 let ode dne, kdy Správa převzala tyto radioaktivní odpady k uložení.
Radioaktivní odpady okamžikem převzetí Správou od jejich původce přecházejí do vlastnictví státu. Předání a převzetí radioaktivních odpadů si původce a Správa navzájem písemně potvrdí.
HLAVA PÁTÁ
OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZA JADERNÉ ŠKODY
§ 32
Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí ustanovení mezinárodní smlouvy26), kterou je Česká republika vázána.
Ustanovení obecných právních předpisů27),28) o odpovědnosti za škodu občanského zákoníku se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva26) nebo tento zákon jinak.
§ 33
Držitel povolení k provozu jaderného zařízení29) nebo k jakékoliv činnosti spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel povolení k přepravě jaderných materiálů30) je provozovatelem31) odpovědným za jadernou škodu32) podle mezinárodní smlouvy26), kterou je Česká republika vázána.
Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením nacházejícím se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato zařízení na sebe přímo navazují.
§ 34
Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí ustanovení obecných právních předpisů o odpovědnosti za škodu27) občanského zákoníku. Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné události33), která jadernou škodu způsobila.
Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to umožňuje.
Prováděcí předpis stanoví Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „úřad“) stanoví vyhláškou limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s mezinárodní smlouvou34) nevztahují.
§ 35
Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě
jaderných zařízení pro energetické účely35), skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 8 mld. Kč,
ostatních jaderných zařízení a přeprav na částku 2 mld. Kč.
§ 36
Držitel povolení podle § 33 je povinen sjednat pojištění své odpovědnosti za jadernou škodu s pojistitelem oprávněným podle zvláštního zákona36), pokud není stanoveno jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody.
Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce 1 v zájmu hospodárného vynakládání státních prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody.
Pojistná částka Limit pojistného plnění v případech podle § 35 písm. a) nesmí být nižší než 2 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) nižší než 300 mil. Kč.
Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu § 33 odst. 2.
Bližší podmínky pojištění stanoví všeobecné pojistné podmínky pojistitele schválené orgánem státního dozoru nad pojišťovnictvím. Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo financí.
§ 37
Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného stanoveného finančního zajištění, a to do částky
8 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 2 mld. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. a),
2 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 300 mil. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. b).
Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno.
§ 38
Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě deseti let ode dne vzniku takové události, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší; v případě pojištění začínají tyto lhůty běžet uplynutím jednoho roku ode dne vzniku pojistné události.
Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné události, povinen písemně oznámit v oblasti ovlivněné touto událostí podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě podle § 3 odst. 3 písm. j), že za jadernou škodu způsobenou touto událostí odpovídá, že má povinnost k náhradě jaderné škody způsobené touto událostí. Toto písemné oznámení musí být veřejně přístupné u držitele povolení a na příslušném krajském úřadu a na všech obecních úřadech v této oblasti.
HLAVA ŠESTÁ
VÝKON STÁTNÍHO DOZORU A POKUTY
§ 39
Kontrolní činnost
Úřad kontroluje dodržování tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a povinností uložených na jeho základě. Úřad vykonává kontrolu u osob, kterým bylo vydáno povolení podle § 9 odst. 1 nebo splnily ohlašovací povinnost podle § 21 odst. 2, u osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti vedoucí k ozáření, které nevyžadují povolení ani ohlášení, u osob odpovědných za přípravu nebo za provádění zásahů ke snížení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod a u osob, u nichž lze důvodně předpokládat, že neoprávněně využívají jadernou energii, vykonávají činnosti vedoucí k ozáření nebo další činnosti vyžadující povolení podle tohoto zákona, a u osob, u nichž je důvodné podezření, že porušují závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které se týkají využívání jaderné energie a ionizujícího záření a kterými je Česká republika vázána, a u výrobců, dovozců a dodavatelů stavebních materiálů a vod.
Kontrolujícími Úřadu jsou inspektoři. Inspektorem může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, která má vysokoškolské vzdělání příslušného směru a tři roky odborné praxe. Inspektor musí být odborně způsobilý v jím kontrolované oblasti, bezúhonný podle § 11 a bezpečnostně způsobilý podle zvláštního právního předpisu1c) v případě vykonávání citlivých činností podle § 2a. Inspektory jmenuje předseda Úřadu.
Inspektoři a předseda Úřadu jsou oprávněni se účastnit šetření a likvidace událostí důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně neoprávněného nakládání s jadernými položkami nebo zdroji ionizujícího záření.
Provádět fyzickou kontrolu jaderných položek a kontrolu jejich evidence jsou oprávněni v doprovodu inspektorů Úřadu též inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána2) a inspektoři Evropské komise. Prověřování plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek provádí inspektoři pověření podle této Smlouvy. Způsob provedení kontroly se řídí ustanovením této Smlouvy.
§ 40
Opatření k nápravě
Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti kontrolované osoby, je oprávněn
uložit kontrolované osobě ve stanovené lhůtě zjednat nápravu,
uložit kontrolované osobě provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti zařízení, jejich částí, systému nebo jejich souborů, pokud je to nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, a dále monitorování a provedení zásahů k omezení nebo likvidaci přetrvávajícího ozáření, nebo
odebrat oprávnění zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanci kontrolované osoby, který závažně porušil své povinnosti nebo který nesplňuje podmínky odborné, zdravotní nebo psychické způsobilosti.
§ 41
Pokuty
Úřad uloží za porušení právní povinnosti stanovené tímto zákonem pokutu až do výše
100 mil. Kč tomu, kdo poruší zákaz využívání jaderné energie k jiným než mírovým účelům podle § 4 nebo zákaz podle § 5 odst. 1,
50 mil. Kč osobě, která vykonává bez povolení činnosti podle § 9 odst. 1,
10 mil. Kč držiteli povolení za porušení povinností podle § 17 až 20,
10 mil. Kč osobě, která poruší zákaz dovozu radioaktivních odpadů k jejich uložení podle § 5 odst. 2, neplní povinnost odvodů na jaderný účet podle § 27 nebo povinnost ukládání radioaktivních odpadů pouze osobou určenou k tomu podle § 26 a § 48 odst. 1,
200 tisíc Kč fyzickým osobám statutárních orgánů a 100 tisíc Kč zaměstnancům kontrolované osoby za zkreslení nebo zatajení skutečností důležitých pro výkon dozoru nebo za neposkytnutí součinnosti při kontrole,
1 mil. Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem.
§ 42
Pokutu podle § 41 lze uložit do tří let ode dne, kdy Úřad zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků, k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování závad. V případě, kdy došlo k nápravě bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, a Úřadu byla poskytnuta účinná součinnost a nedošlo-li ke vzniku škody osobám nebo na životní prostředí, Úřad může od uložení pokuty upustit.
Úřad zahájené správní řízení s fyzickou osobou o udělení pokuty podle tohoto zákona zastaví nebo řízení nezahajuje, pokud správní delikt byl spáchán v souběhu s její trestnou činností a o skutku bylo pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním řízení. Pokud bylo trestní řízení teprve zahájeno, Úřad správní řízení přeruší. Po dobu trestního řízení neběží lhůty podle § 42.
Úřad vybírá pokuty uložené podle § 41. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
ČÁST II.
zrušena
§ 43
zrušen
ČÁST III.
zrušena
ČÁST IV.
DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB. , O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 45
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 316/1996 Sb., se doplňuje takto:
V § 18 odst. 2 písm. b) se tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno c), které včetně poznámky č. 19e) zní:
"c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona .
19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.".
ČÁST V.
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 46
Úkoly a povinnosti ústředních orgánů státní správy v oblasti havarijní připravenosti
Pro potřeby radiační monitorovací sítě na území České republiky
Ministerstvo financí zajišťuje provoz určených částí měřicích míst na hraničních přechodech a podílí se na zajištění mobilních skupin,
Ministerstvo obrany se podílí na zajištění sítě včasného zjišťování radiační situace, měřicích míst na uzávěrách a na hraničních přechodech, mobilních skupin a letecké skupiny a zajišťuje letecké prostředky průzkumu,
Ministerstvo vnitra se podílí na zajištění mobilních skupin,
Ministerstvo zemědělství se podílí na zajištění měřicích míst kontaminace vod a měřících míst kontaminace potravin,
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje meteorologické služby a podílí se na zajištění sítě včasného zjišťování radiační situace, měřicích míst kontaminace ovzduší a měřicích míst kontaminace vody.
Prováděcí právní předpis stanoví způsob přenosu dat.
Ministerstvo vnitra poskytuje při zajišťování havarijní připravenosti a při jejím ověřování systém vyrozumění a varování.
Ministerstvo zdravotnictví vytváří systém poskytování speciální lékařské pomoci vybranými klinickými pracovišti osobám ozářeným při radiačních nehodách.
§ 46a
Krajský úřad v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z přírodních zdrojů
provádí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
předává majitelům staveb výsledky měření a informuje je o podmínkách získání dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e),
přijímá žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) a spolu se svým stanoviskem a stanoviskem Úřadu, které si vyžádá, je předává Ministerstvu financí,
kontroluje ve spolupráci s Úřadem a příslušným stavebním úřadem účinnost prováděných opatření na ochranu zdraví obyvatelstva před ozářením z přírodních radionuklidů.
Dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) poskytuje Ministerstvo financí. Postup při přijímání žádostí o poskytnutí těchto dotací, náležitosti žádosti, jakož i postup při předávání žádostí krajským úřadem Ministerstvu financí upraví prováděcí právní předpis.
Úřad
koordinuje a metodicky řídí distribuci a sběr detektorů určených k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší,
stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) a ve spolupráci s krajskými úřady vede evidenci vyhledaných objektů splňujících tyto podmínky,
vydává stanovisko k žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu podle § 28 odst. 2 písm. e) a stanovisko k posouzení účinnosti protiradonového opatření.
§ 46b
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 46c
Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky Úřadu pro výkon působnosti podle § 3 odst. 3 písm. i) a o) zákona poskytuje
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
údaje z agendového informačního systému cizinců.
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
příjmení,
jméno, popřípadě jména,
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
adresa místa pobytu,
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
datum narození,
pohlaví,
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, stát, kde se narodil,
rodné číslo,
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo.
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
datum narození,
pohlaví,
místo a stát, kde se cizinec narodil,
rodné číslo,
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
druh a adresa místa pobytu,
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, a datum úmrtí.
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 47
Společná a přechodná ustanovení
V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných právních předpisů37),39), pokud tento zákon nestanoví jinak.
Osoby, které ukládají radioaktivní odpady na základě povolení vydaných podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, nebo na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, jsou oprávněny vykonávat tuto činnost do okamžiku předání svých úložišť radioaktivních odpadů Správě podle § 48 odst. 1.
Osoby, které vykonávají činnosti upravené v tomto zákoně na základě povolení nebo souhlasu vydaného podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, jsou povinny přizpůsobit své právní poměry do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 18 odst. 1 písm. e) a § 36, do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 17 odst. 1 písm. i), v § 18 odst. 1 písm. m) a n) a ostatním požadavkům tohoto zákona do pěti let od nabytí jeho účinnosti s výjimkou § 48, kdy povinnost vzniká dnem zřízení jaderného účtu. Uplynutím těchto lhůt platnost původního povolení nebo souhlasu zaniká.
Platnost oprávnění k nakládání se zdroji ionizujícího záření vydaných podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však uplynutím pěti let od účinnosti tohoto zákona.
Řízení, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
Zóny havarijního plánování stanovené před účinností tohoto zákona se pokládají za zóny havarijního plánování stanovené tímto zákonem.
Úřad vydá vyhlášky k provedení § 2, 3, 4, 4a, 4b, 6, 7, 8, 9, 13, 14, 17, 18, s výjimkou odstavec 1 písm. h), § 20, 22, 23, 24, 34, 46 a bodů A.I.1, A.I.2, B.I.1, D.b)4, I.6., I.7, I.8, I. 2, I. 3 a P. přílohy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem stanoví právním předpisem zvláštní požadavky na zabezpečování jednotnosti a správnosti měřidel a měření při činnostech spojených s využíváním jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem a Ministerstvem financí vydá prováděcí právní předpis k § 18 odst. 1 písm. h).
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 46a odst. 1 písm. a) a § 46a odst. 3 písm. b). Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 46a odst. 2.
Ministerstvo obrany v rámci své působnosti vykonávat státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a poskytuje Úřadu informace důležité z hlediska radiační ochrany.
Pro účely zvláštního právního předpisu39a) se ozáření ionizujícím zářením, včetně významně zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů, považuje na pracovištích za rizikový faktor pracovních podmínek a na práci v kontrolovaných pásmech se vztahuje i zvláštní právní předpis39a), pokud tímto zákonem není stanoveno jinak. Práce se zdroji ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A, a práce při výkonu dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou jsou ve smyslu zvláštního právního předpisu39b) pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými. Ostatní práce se zdroji ionizujícího záření se považují za práce kategorie první.
§ 48
Úložiště radioaktivních odpadů, provozovaná dosud jinými osobami než Správou, budou převedena do tří let od nabytí účinnosti tohoto zákona do vlastnictví státu a svěřena Správě, s výjimkou úložišť tvořených výsypkami, odkališti nebo odvaly vzniklými hornickou činností, které obsahují radioaktivní odpady, případně tvořených důlními díly, do jejichž základky jsou použity radioaktivní odpady,
pokud je jejich provozovatelem státní podnik40) a do tří let od nabytí účinnosti tohoto zákona získá povolení Úřadu podle § 9 písm. j) nebo
pokud jejich vlastník do tří let od nabytí účinnosti tohoto zákona se Správou uzavře smlouvu k zajištění radiační ochrany nebo
u kterých zásah ke snížení radioaktivního znečištění není zdůvodněn přínosem podle § 6 odst. 2.
Státní podnik40), u kterého zakladatel vyhlásil útlum, není povinen vytvářet rezervu na vyřazování z provozu podle § 18 odst. 1 písm. h).
§ 49
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění zákona č. 85/1995 Sb.
Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů, ve znění vyhlášky č. 100/1989 Sb.
Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.
Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů.
Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 191/1989 Sb., kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení.
Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 436/1990 Sb., o zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti jaderných zařízení.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů.
Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením (registrován v částce 28/1978 Sb.).
Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 4/1979 o obecných kritériích zajištění jaderné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energetickým zařízením (registrován v částce 9/1979 Sb.).
Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 6/1980 o zajištění jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně energetických zařízení (registrován v částce 13/1980 Sb.).
Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 8/1981 o zkoušení zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů (registrován v částce 20/1981 Sb.).
Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 9/1985 o zajištění jaderné bezpečnosti výzkumných jaderných zařízení (registrován v částce 11/1985 Sb.).
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997, s výjimkou hlavy čtvrté a páté a § 48, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Příloha
Obsah dokumentace požadované pro vydání povolení k jednotlivým činnostem podle § 13 odst. 3 písm. d) tohoto zákona
A. Dokumentace pro povolení umístění jaderného zařízení nebo úložišť radioaktivních odpadů
Zadávací bezpečnostní zpráva, jejímž obsahem musí být
charakteristika a průkazy o vhodnosti vybrané lokality z hlediska kritérií na umísťování jaderných zařízení nebo úložišť radioaktivních odpadů stanovených prováděcím právním předpisem,
charakteristika a předběžné hodnocení koncepce projektu z hlediska požadavků stanovených prováděcím předpisem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, havarijní připravenost,
předběžné hodnocení vlivu provozu navrhovaného zařízení na zaměstnance, obyvatele a životní prostředí,
návrh koncepce bezpečného ukončení provozu,
vyhodnocení zabezpečení jakosti při výběru lokality, způsob zabezpečení jakosti přípravy realizace výstavby a zásady zabezpečení jakosti navazujících etap.
Analýza potřeb a možnosti zajištění fyzické ochrany.
B. Dokumentace pro povolení výstavby jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie
Předběžná bezpečnostní zpráva, jejímž obsahem musí být
průkaz, že navrhované řešení dané projektem splňuje požadavky na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a havarijní připravenost stanovené prováděcími předpisy,
bezpečnostní rozbory a rozbory možností neoprávněného nakládání s jadernými materiály a zdroji ionizujícího záření a hodnocení jejich následků na pracovníky, obyvatele a životní prostředí,
údaje o předpokládané životnosti jaderného zařízení nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,
hodnocení vzniku radioaktivních odpadů a nakládání s nimi během uvádění do provozu a provozu povolovaného zařízení nebo pracoviště,
koncepce bezpečného ukončení provozu a vyřazení z provozu povolovaného zařízení nebo pracoviště, včetně likvidace radioaktivních odpadů,
koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem,
vyhodnocení zabezpečování jakosti při přípravě výstavby, způsob zabezpečování jakosti realizace výstavby a zásady zabezpečování jakosti navazujících etap,
seznam vybraných zařízení.
Návrh způsobu zajištění fyzické ochrany.
Dokumentaci uvedenou v bodě I. 8 a v bodě II. schvaluje Úřad.
C. Dokumentace pro povolení jednotlivých etap uvádění jaderného zařízení do provozu
Pro etapy před zavezením jaderného paliva do reaktoru
harmonogram prací dané etapy,
program dané etapy,
průkazy připravenosti zařízení a personálu k dané etapě,
vyhodnocení výsledků předchozí etapy,
způsob zajištění fyzické ochrany.
Pro první zavezení jaderného paliva do reaktoru
předprovozní bezpečnostní zpráva, která musí obsahovat
popis změny původního projektu hodnoceného v předběžné bezpečnostní zprávě a průkazy, že nedošlo ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
doplňující a upřesňující průkazy o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení,
neutronově-fyzikální charakteristiky reaktoru,
způsob nakládání s radioaktivními odpady,
vyhodnocení jakosti vybraných zařízení;
další dokumentace, která musí obsahovat
průkaz, že byly splněny předchozí rozhodnutí a podmínky Úřadu,
harmonogram zavážení jaderného paliva,
program zavážení jaderného paliva,
průkaz připravenosti zařízení a personálu k zavážení jaderného paliva,
vyhodnocení výsledku předchozích etap,
vnitřní havarijní plán,
změny v zajištění fyzické ochrany,
program provozních kontrol,
návrh způsobu vyřazování z provozu,
odhad nákladů na vyřazování z provozu podle bodu II. 9 ověřený Správou.
Pro etapy následující po prvním zavážení jaderného paliva do reaktoru
harmonogram prací dané etapy,
program dané etapy,
průkazy o připravenosti zařízení a personálu k dané etapě,
vyhodnocení výsledků předchozí etapy.
Pro etapu zkušebního provozu úložiště radioaktivních odpadů
předprovozní bezpečnostní zpráva, která musí obsahovat
popis změny původního projektu hodnoceného v předběžné bezpečnostní zprávě a důkazy, že nedošlo ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
doplňující upřesňující průkazy o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení,
způsob nakládání s radioaktivními odpady,
vyhodnocení jakosti vybraných zařízení;
další dokumentace, která musí obsahovat
harmonogram prací,
program prací,
důkaz, že byly splněny předchozí rozhodnutí a podmínky Úřadu,
důkazy připravenosti zařízení a personálu,
způsob zajištění fyzické ochrany,
vnitřní havarijní plán,
program provozních kontrol.
Dokumentaci uvedenou pod písmenem a) v bodech 2 a 5, pod písmenem b) v bodech I. 3, II. 6 až 9 a pod písmenem c) v bodě 2 a pod písmenem d) v bodech I.3, II.5 a II.6 schvaluje Úřad. Úřad může zahájit řízení, i když není předložena dokumentace podle bodů II. 4.
D. Dokumentace pro povolení provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie
Pro povolení provozu jaderného zařízení
doplňky předprovozní bezpečnostní zprávy a další doplňky dokumentace vyžadované k vydání povolení pro první zavezení jaderného paliva do reaktoru, vztahující se ke změnám realizovaným po prvním zavezení jaderného paliva,
vyhodnocení výsledků předchozích etap uvádění do provozu,
průkaz o splnění předchozích rozhodnutí a podmínek Úřadu,
průkaz o připravenosti zařízení a personálu k provozu,
harmonogram provozu,
aktualizované limity a podmínky pro bezpečný provoz.
Pro povolení provozu pracoviště III. nebo IV. kategorie
očekávaný způsob a rozsah prací se zdroji ionizujícího záření na pracovišti, specifikace zdrojů záření, s kterými má být nakládáno, jejich typy a příslušenství,
popis stavu stavebních a montážních prací, důkaz o účinnosti stínění, izolačních a ochranných zařízení, dovolujících zahájení radiačních činností,
důkaz optimalizace radiační ochrany (§ 4 odst. 4 tohoto zákona),
program monitorování v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
návrh vymezení kontrolovaného pásma, předpokládaný počet osob pracujících v něm a způsob zábrany vstupu nepovolaných osob do tohoto pásma,
vnitřní havarijní plán,
doklad o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků vykonávajících činnosti významné z hlediska radiační ochrany,
předpokládaný druh a množství uvolňovaných radionuklidů a předpokládaný druh a množství vznikajících radioaktivních odpadů a způsob jejich likvidace,
návrh způsobu vyřazování z provozu a odhad nákladů na vyřazování ověřený Správou.
Dokumentaci uvedenou pod písmenem a) v bodě 6 a pod písmenem b) v bodech 4, 5 a 6 schvaluje Úřad. Úřad může zahájit řízení, i když není předložena dokumentace podle písmene a) bodu 4.
E. Dokumentace pro povolení k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva
Neutronově-fyzikální charakteristiky reaktoru,
průkazy o připravenosti zařízení a personálu k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu, včetně předběžného vyhodnocení provozních kontrol,
harmonogram dalšího provozu.
Úřad může zahájit řízení, i když není předložena dokumentace podle bodu 2.
F. Dokumentace pro povolení provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie
Popis a zdůvodnění připravované rekonstrukce nebo jiných změn,
aktualizace dokumentace, která byla schválena v rámci uvádění do provozu a provozu jaderného zařízení,
předpokládaný časový harmonogram rekonstrukce nebo změn,
průkazy, že důsledky rekonstrukce nebo jiných prováděných změn neovlivní nepříznivě jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost
Dokumentaci uvedenou v bodě 2 schvaluje Úřad.
G. Dokumentace pro povolení jednotlivých etap vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie
Průkaz o finančním krytí vyřazování z provozu,
popis změn lokality v důsledku provozu jaderného zařízení,
popis technologických postupů navržených pro vyřazování,
časový harmonogram vyřazování,
způsob demontáže, dekontaminace, úpravy, přepravy, skladování a likvidace částí zařízení znečištěných radionuklidy,
předpokládané radionuklidové složení a aktivity radionuklidů uváděných do životního prostředí a vzniklých radioaktivních odpadů,
způsob nakládání s radioaktivními odpady, včetně jejich uložení,
limity a podmínky pro nakládání s radioaktivními odpady v průběhu vyřazování,
bezpečnostní rozbory,
rozsah a způsob měření a hodnocení ozáření zaměstnanců a osob a znečištění pracoviště a jeho okolí radionuklidy a ionizujícím zářením,
vnitřní havarijní plán,
průkaz zajištění fyzické ochrany jaderného zařízení vyřazeného z provozu.
Dokumentaci uvedenou v bodech 8, 10 a 11 schvaluje Úřad.
H. Dokumentace pro povolení uvádění radionuklidů do životního prostředí
Zdůvodnění uvedení radionuklidů do životního prostředí,
radionuklidové složení a aktivity radionuklidů uváděných do životního prostředí,
zhodnocení ozáření kritické skupiny obyvatel uvolněnými radionuklidy,
analýza možností kumulace radionuklidů v životním prostředí při jejich dlouhodobém vypouštění.
I. Dokumentace pro povolení nakládání se zdroji ionizujícího záření
Zdůvodnění nakládání se zdroji záření,
specifikace zdrojů záření, s kterými má být nakládáno, jejich typy a příslušenství,
popis vymezení sledovaného pásma (§ 4 odst. 4 tohoto zákona) na pracovišti, kde bude se zdroji nakládáno, (schematický plánek) doplněný informací o stínění, ochranných zařízeních a vybavení pracovních míst,
důkaz optimalizace radiační ochrany (§ 4 odst. 4 tohoto zákona),
doklad o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků vykonávajících činnosti významné z hlediska radiační ochrany,
program monitorování v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
v případech stanovených prováděcím právním předpisem návrh vymezení kontrolovaného pásma, předpokládaný počet osob pracujících v něm a způsob zábrany vstupu nepovolaných osob do tohoto pásma,
při nakládání se zdroji stanovenými prováděcím právním předpisem vnitřní havarijní plán,
při očekávaném uvolňování radionuklidů do životního prostředí nebo vzniku radioaktivních odpadů předpokládaný druh a množství uvolňovaných radionuklidů a předpokládaný druh a množství vznikajících radioaktivních odpadů a způsob jejich likvidace,
při výrobě nebo dovozu zdrojů specifikace typů zdrojů ionizujícího záření, které mají být vyráběny nebo dováženy, jejich očekávaná množství a harmonogram výroby nebo dovozu a důkaz schopnosti ověřovat shodu vlastností jednotlivých výrobků s daným typem,
při distribuci zdrojů ionizujícího záření nebo jiném uvádění na trh specifikace typů zdrojů ionizujícího záření a očekávaná množství jednotlivých výrobků,
při provádění zkoušek stanovených prováděcím právním předpisem k hodnocení vlastností umělých zdrojů důkaz o schopnosti měřit a ověřovat vlastnosti zdrojů ionizujícího záření, návrh příslušných metodik a postupů, přehled přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb a koncepce metrologického zabezpečení,
při vývozu zdrojů ionizujícího záření specifikace typů, které mají být vyváženy, jejich očekávaná množství a harmonogram vývozu a u zdrojů stanovených prováděcím právním předpisem rovněž doklad potvrzený kompetentním orgánem země příjemce o tom, že příjemce splňuje podmínky pro nakládání se zdroji ionizujícího záření.
Dokumentaci uvedenou pod body 6, 7 a 8 schvaluje Úřad.
J. Dokumentace pro povolení nakládání s radioaktivními odpady
Popis použitých zařízení a technologie,
údaje o původu, druhu, množství, radionuklidovém složení a aktivitě radioaktivních odpadů,
způsob sběru, třídění, skladování, zpracovávání, úprav a uložení radioaktivních odpadů,
předpokládané množství radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí,
rozsah a způsob měření (program monitorování) a hodnocení ozáření zaměstnanců a osob a znečištění pracoviště a jeho okolí radionuklidy a ionizujícím zářením,
bezpečnostní rozbory,
vnitřní havarijní plán,
doklad o zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců a osob přímo řídících práce nebo vykonávajících další činnosti významné z hlediska radiační ochrany,
limity a podmínky bezpečného nakládání s radioaktivními odpady.
Dokumentaci uvedenou v bodech 5, 7 a 9 schvaluje Úřad.
K. Dokumentace pro povolení dovozu nebo vývozu jaderných položek nebo tranzitu jaderných materiálů a vybraných položek
Pro jaderné materiály a vybrané položky
při dovozu prohlášení uživatele o účelu využití, včetně jeho závazku umožnit uplatňování záruk, zajistit fyzickou ochranu, nepředávat a nevyvážet tyto položky bez písemného souhlasu Úřadu, v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká republika vázána,
při vývozu nebo průvozu záruka státu, do kterého se jaderné materiály nebo vybrané položky vyvážejí, v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká republika vázána.
Pro položky dvojího použití
při dovozu prohlášení uživatele o účelu využití a závazek nevyvážet tyto položky bez písemného souhlasu Úřadu, v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká republika vázána,
při vývozu záruka konečného uživatele nebo státu, do kterého se položky dvojího použití vyvážejí, v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká republika vázána.
L. Dokumentace pro povolení nakládání s jadernými materiály
Účel, zdůvodnění a časový interval nakládání s jadernými materiály,
specifikaci druhu a množství jaderných materiálů, včetně jejich chemické a fyzikální formy a obohacení,
popis manipulací s jadernými materiály se zřetelem na možnosti vzniku jejich provozních ztrát či jejich spotřeby,
směrnice pro evidenci a kontrolu jaderných materiálů,
údaje nezbytné pro plnění podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, dohod a úmluv, kterými je Česká republika vázána v oblasti evidence a kontroly jaderných materiálů.
M. Dokumentace pro povolení přepravy jaderných materiálů a radioaktivních látek
Přepravní instrukce zahrnující specifikaci druhu přepravy a navrhovanou trasu včetně trasy záložní,
hodnocení rizik vyplývajících z povahy radioaktivního obsahu, způsobu přepravy a zvolené trasy,
havarijní řád,
způsob zajištění radiační ochrany při přepravě,
doklad o způsobilosti obsluhy dopravního prostředku k přepravě nebezpečného zboží, případně průkaz této způsobilosti podle zvláštního předpisu14),
doklad způsobilosti dopravního prostředku, případně průkaz této způsobilosti podle zvláštního předpisu14),
návrh na zařazení přepravovaných jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,
způsob zajištění fyzické ochrany přepravy,
průkaz shody obalových souborů s typovým schvalováním.
Dokumentaci uvedenou v bodech 3, 7 a 8 schvaluje Úřad.
N. Dokumentace pro povolení odborné přípravy vybraných pracovníků
Doklady dokumentující organizační a technickou způsobilost žadatele k přípravě vybraných pracovníků,
doklady dokumentující odbornou způsobilost zaměstnanců žadatele k přípravě vybraných pracovníků,
doklady dokumentující způsob přípravy vybraných pracovníků.
Dokumentaci uvedenou v bodě 3 schvaluje Úřad.
O. Dokumentace pro povolení zpětného dovozu radioaktivních odpadů vzniklých z materiálu vyvezeného z České republiky za účelem jeho zpracování (přepracování)
Doklad dokumentující původ, druh, fyzikální vlastnosti a chemické složení materiálu, který byl vyvezen a zpracován mimo území České republiky, spolu s dokladem o celkové hmotnosti tohoto materiálu,
doklad o fyzikálních vlastnostech dovážených radioaktivních odpadů a jejich chemickém složení spolu s dokladem o jejich celkové hmotnosti,
doklad o technologickém procesu, jakým byl vyvezený materiál zpracován (přepracován), spolu s materiálovou bilancí, která prokáže pravděpodobné množství radioaktivních odpadů, které může vzniknout z daného množství materiálu uvedeným technologickým procesem.
P. Dokumentace pro povolení mezinárodní přepravy radioaktivních odpadů
Údaje o žadateli o povolení přepravy, o druhu a způsobu přepravy předložené ve formuláři, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.
R. Dokumentace pro povolení k provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska radiační ochrany
popis služeb, které mají být poskytovány a jejich očekávaný rozsah,
popis připravenosti zařízení a personálu,
doklady prokazujícími zvláštní odbornou způsobilost k provádění služeb,
specifikace používaných metodik a postupů,
přehled přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb,
koncepce metrologického zabezpečení služeb.
Dokumentace uvedená pod body 4. až 6. se nepředkládá pro služby, které nejsou spojené s měřením a hodnocením ionizujícího záření nebo radionuklidů.
S. Dokumentace pro povolení přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu takových výrobků
Zdůvodnění přínosu přidávání radioaktivních látek do výrobků,
radionuklidové složení a aktivity radionuklidů přidávané do jednotlivých výrobků,
celkový očekávaný objem výroby nebo dovozů,
návrh návodu na použití (pokynů pro bezpečné používání výrobků uživatelem),
koncepce likvidace použitých výrobků.
1) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
1c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
41) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
1b) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 62/1974 Sb., o Smlouvě o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí.
2b) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3a) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
3b) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
5) Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
6) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
8) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42) Čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
10) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
11a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
11b) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
11c) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb.
11d) § 84 odst. 1 písm. v) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11e) § 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
12) § 24 odst. 2 písm. p) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Např. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vyhláška Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, příloha I. k vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhláška Ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.
13a) Čl. 4/13 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
13b) Čl. 4 nařízení Rady (Euratom) č. 1493/93 ze dne 8. června 1993 o přepravě radioaktivních látek mezi členskými státy.
13c) § 10 vyhlášky č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě).
13d) Čl. 4 písm. p) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
13e) § 12 a 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
13f) Vyhláška č. 142/1997 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a dalších zařízení pro práce s nimi (o typovém schvalování).
14) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.
15) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
16) § 761 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
17) Např. § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 135 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) § 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
19a) Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.
21) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.
22) Vyhláška Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
41) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 124 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
26) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, vyhlášené pod č. 133/1994 Sb.
27) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb.
29) Čl. I bod 1 písm. j) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.
30) Čl. I bod 1 písm. h) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.
31) Čl. I bod 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.
32) Čl. I bod 1 písm. k) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.
33) Čl. I bod 1 písm. l) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.
34) Čl. I bod 2 Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.
35) Zákon č. 222/1994 Sb.
36) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 71/1967 Sb.
39a) § 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
39b) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
40) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
PAGE
- PAGE 9 -
ꛂ꤈ꤐꥈꮶ궆꼎낦늌둄똨뤎섰읬쯸첼캈캒캾퇰퇸÷ í å Ý � Ý � Ý 픀 Í 촀 Å 씀 À 묀 ¶ 넀 Ѐ摧UЀ摧媊iЀ6摧媊iЀ摧媊i✈Ȧ䘋摧媊i⬈&䘋摧㻎V⬈&䘋摧慭⠈Ħ䘋摧㻎V⬈&䘋摧྇Ѐ6摧྇Ѐ摧྇⠈Ħ䘋摧྇᐀ꭲꮴꮶ궄궆꼌꼎낤낦늊늌둂둄똦똨뤌뤎릜릢섮섰읪읬쭖쭜쯶쯸첺첼캆캈캒캾퇰퇸툚팲픊플쿙쿃맙릱릥鮱鮓鮓鮉瞁澁g ᔏ赨ဋᘀ㝨兢㜀脈ᔏ赨ဋᘀ쵨츧㜀脈ᔒ赨ဋᘀ楨唭㜀脈ᔏ赨ဋᘀ楨唭㜀脈ᔒ赨ဋᘀ詨楚㜀脈ᔏ赨ဋᘀ詨楚㜀脈ᔓ赨ဋᘀ詨楚㜀脈䩡ᔗ赨ဋᘀ侀 お㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ侀㜀脈ᔓ赨ဋᘀ侀㜀脈䩡ᔗ赨ဋᘀ浨齡 お㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ浨齡㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ침嘾㜀脈ᔏ赨ဋᘀ蝨ᜏ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ침嘾㜀脈䩡ᔗ赨ဋᘀ침嘾 お㜀脈䩡✀퇸툚팲플픔핬�����������ú í ã � Û 혀 Ñ 찀 Ç 뼀 º 먀 º 먀 º 먀 º 먀 º Ѐ(摧ᖀ⬈&䘋摧ໃßЀ6摧䐂]Ѐ摧䐂]Ѐ摧䐂]Ѐ摧䐂]⬈&䘋摧ᙪäЀ6摧ᙪäЀ摧ᙪäЀ+摧⟍Î⬈&䘋R摧⟍ÎЀ6摧Uᔀ플픔핬��������������������ퟣ쟏뷏쾵떫떫떫떫떫떫떫떫떫떫떫떫떫떫떫떣ꎛ醛覛 ᔏ赨ဋᘀ虨࠸㜀脈ᔓ赨ဋᘀ써� お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ써�㜀脈ᔏ赨ဋᘀᙨ⬢㜀脈ᔓ赨ဋᘀ聨Е㜀脈䩡ᔏ赨ဋᘀ聨Е㜀脈ᔒ赨ဋᘀɨ嵄㜀脈ᔏ赨ဋᘀꅨ㜀脈ᔏ赨ဋᘀɨ嵄㜀脈ᔗ赨ဋᘀ橨 お㜀脈䩡ᔓ赨ဋᘀ橨㜀脈䩡ᔒ赨ဋᘀ橨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ橨㜀脈㐀落茶行蘒﮲ú 切 ú 切 ú 切 ú ò ê Ý 픀 Õ 촀 Í 촀 È 쌀 » ⬈&䘋C摧➩ÅЀ6摧㉔aЀ摧㉔a⬈&䘋摧༂4⠈Ħ䘋摧༂4⬈&䘋摧䌛&Ѐ摧䌛&⬈&䘋摧ໃß⠈Ħ䘋摧∖+Ѐ(摧ᖀᔀ茶行蘒ﬢ﮲ﱔﱚﷸ︠ﺆ￢￤ǢǪǺϦӪӬդժَِٚپۀਂஸ���믅독헟ꯟꏟ鮫鎫鎋禁ꯍ彧gᔏ赨ဋᘀɨ㱲㜀脈ᔏ赨ဋᘀ偨Т㜀脈ᔒ赨ဋᘀŨ聹㜀脈ᔏ赨ဋᘀ蕨㜀脈ᔓ赨ဋᘀⱨ剿 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ�豩㜀脈ᔏ赨ဋᘀⱨ剿㜀脈ᔏ赨ဋᘀ鱨쬉㜀脈ᔏ赨ဋᘀ�詬㜀脈ᔏ赨ဋᘀŨ聹㜀脈ᔏ赨ဋᘀꥨ씧㜀脈ᔓ赨ဋᘀ♨긛 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ졨ﰺ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ﹨圍㜀脈ᔒ赨ဋᘀ周愲㜀脈ᔏ赨ဋᘀ周愲㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㕨頰㜀脈ᔏ赨ဋᘀɨ㐏㜀脈ᔏ赨ဋᘀ᭨♃㜀脈─﮲ﷸ︠ﺆ￤ǢϦِٚپۀຄ໌ྚፔᔐᚮគᣤ÷ í à à � Ö 턀 É 섀 Á 준 É 뤀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ ⠈Ħ䘋摧戉R⠈Ħ䘋摧礁⬈&䘋摧礁Ѐ6摧礁Ѐ摧礁Ѐ+摧WЀ(摧㉔a⬈&䘋D摧WЀ6摧㉔aЀ摧㉔a⬈&䘋C摧➩ÅᔀஸຂຄᔐᚬᚮᬨᬬᰘᰜṚ♺⧂⧄⧎⪴⪶ぺぼㅦㅪㅮ㇚㊘㊚㊤㋌㋎㙔㙼㙾㛆㛈㜖㣎㤎䓸䗴䛚�폧쯧쯃뎻ꮻꮣꮙ醣ꮣ綇酵酭酭蝵敵m ᔏ赨ဋᘀ筨⭬㜀脈ᔏ赨ဋᘀ全彚㜀脈ᔏ赨ဋᘀとꑦ㜀脈ᔒ赨ဋᘀ陨㉡㜀脈ᔒ赨ဋᘀとꑦ㜀脈ᔏ赨ဋᘀﵢ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ陨㉡ お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ虨࠸㜀脈ᔏ赨ဋᘀ陨㉡㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㱗㜀脈ᔏ赨ဋᘀ쥨켕㜀脈ᔏ赨ဋᘀᝨ젎㜀脈ᔏ赨ဋᘀ⑨虾㜀脈ᔓ赨ဋᘀ票ᕳ ⥊㜀脈ᔓ赨ဋᘀ票ᕳ お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ票ᕳ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ२剢㜀脈ᔏ赨ဋᘀŨ聹㜀脈✀ᣤᨂṚ≮⑤♺⧄⧎⪶⮦ⱒ⸤⽞ぴヤㅮ㊚㊤㋎㌖㎈÷ ï ï ê â Ú � Ú � Ú 툀 Ò 촀 È 쀀 ¸ ⠈Ħ䘋摧昰¤⬈&䘋摧昰¤Ѐ6摧憖2Ѐ摧憖2⬈&䘋摧憖2⠈Ħ䘋摧憖2⬈&䘋摧ᗉÏЀ摧ᗉÏ⬈&䘋摧獹⠈Ħ䘋摧戉Rᔀ㎈㏢㘄㜘㣄㣎㤎㰐㶖䃾䊊䋠䑈䓸䔘䖀䗴䛞䜪䣦䣰䤾÷ ÷ ê Ý � Ý � Ý 픀 Õ 촀 Å 씀 Å 씀 Í 쀀 » Ѐ6摧汻+Ѐ摧汻+⠈Ħ䘋摧汻+⬈&䘋摧汻+⠈Ħ䘋摧昰¤⬈&䘋摧昰¤Ѐ6摧昰¤Ѐ摧昰¤⬈&䘋摧昰¤⠈Ħ䘋摧昰¤ᔀ䛚䣰䤼䤾䧺䧼䨴䫚䯪䯬吪奴奺奼奾孨孪岞崬巺幪幬恈愼愾揄撨撪撴斀斂�쯓쯃쯛놻鞣뮏螏羏羏罷杯杯卝 ᔒ赨ဋᘀ䕨꼦㜀脈ᔒ赨ဋᘀ搲㜀脈ᔏ赨ဋᘀ䕨꼦㜀脈ᔏ赨ဋᘀ周㜀脈ᔏ赨ဋᘀ畨㜀脈ᔏ赨ဋᘀᩨ䬆㜀脈ᔏ赨ဋᘀ籨�㜀脈ᔏ赨ဋᘀ繨㜀脈ᔖ赨ဋᘀ摨兼 ⥊㜀脈⩈ ᔚ赨ဋᘀ摨兼 ⥊㜀脈⩈愀ᡊ ᔓ赨ဋᘀ摨兼 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ摨兼㜀脈ᔏ赨ဋᘀ桨☂㜀脈ᔏ赨ဋᘀ멨፟㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ쑨弁㜀脈ᔒ赨ဋᘀ筨⭬㜀脈ᔒ赨ဋᘀ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ筨⭬㜀脈Ḁ䤾䧼䯬䴴値加吪唜噐垆奾孪岞崮巺幬弪恈愾托挢捲揄撪撴÷ ï ï ï ï ï ï ç � ß � ß � ß � × 툀 Ѐ摧♅¯⬈&䘋摧䍔ì⠈Ħ䘋摧ؚK⬈&䘋摧à⠈Ħ䘋摧DŽ_⬈&䘋摧Ᏻî᠀撴斂旄枎榶氖泈滞瀨熘笼粈艚菔蟤詈貔赞躢邢釂鉄鐬閤鞞ú ê ê ê å ê ê ê ê Ý � Ø 팀 Ó 츀 Ѐ+摧ᰤPЀ(摧䗺%Ѐ+摧䗺%⠈Ħ䘋摧䗺%Ѐ(摧䇾⠈Ħ䘋摧汽 ⬈&䘋摧䗺%Ѐ6摧㋰d᠀斂旂旄泈滜滞瀨瀪煨煮熖玒玘瞄瞜瞢瞦秈稆稌穌穔窀窈竴笰笸笺笼缈缐膶舄艚葮葴蟤诨谖赞��짧쇧솷꿧ꖯ鎝讝莝荹楱q ᔏ赨ဋᘀ쥨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ᭰㜀脈ᔓ赨ဋᘀ㑨頺 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ筨谓㜀脈ᔏ赨ဋᘀṨ贂㜀脈ᔓ赨ဋᘀ㕨缉 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ鹨縮㜀脈ᔓ赨ဋᘀ⭨ お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ⭨㜀脈ᔓ赨ဋᘀ�ų ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ�ų㜀脈ᔓ赨ဋᘀ�ų お㜀脈ᘍ﹨၁ お㜀脈ᔏ﹨၁ᘀ﹨၁㜀脈ᘉ﹨၁㜀脈ᔏ赨ဋᘀ땨ꭈ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ搲㜀脈ᔏ赨ဋᘀ絨୬㜀脈✀赞跴踎邞邠邢釂鉄鐪鐬閤鹮龾鿄ꂤꂦꂰꄊꇚꇜꉖꉞꎰ곚곢땜떚떠맲맼몒빾뺄뺈��쿗맅ퟏꞯꟗꞝ讕莕镹東嵱q ᔓ赨ဋᘀ鹨눫 お㜀脈ᔒ赨ဋᘀ鹨눫㜀脈ᔏ赨ဋᘀ鹨눫㜀脈ᔓ赨ဋᘀ앨成 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ앨成㜀脈ᔓ赨ဋᘀ湨漲 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ湨漲㜀脈ᔓ赨ဋᘀ텨同 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ텨同㜀脈ᔒ赨ဋᘀ⑨倜㜀脈ᔖ赨ဋᘀ鑨 ⥊㜀脈⩈ ᔓ赨ဋᘀ鑨 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ鑨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ⑨倜㜀脈ᔏ赨ဋᘀ롨숃㜀脈ᔏ赨ဋᘀ굨煪㜀脈ᔏ赨ဋᘀ桨☂㜀脈ᔏ赨ဋᘀ難╅㜀脈℀鞞馺鱐鹮ꂦꂰꄊꇜꎰꑸꗸ꛰ꣴꨌꪖꭊ걠긬꼲녘뉐닜맲맼ú 切 ú ð ã � Û � Û � Û � Û 팀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 팀 Æ Ѐ摧⮞²⠈Ħ䘋 摧㉮o⬈&䘋 摧㉮o⠈Ħ䘋 摧T⬈&䘋 摧ᰤPЀ6摧ᰤPЀ摧ᰤPЀ+摧旪Ѐ+摧ᰤPᜀ맼몒민볪뺈뿌솠썦씄웎줆쩜찚컂킊킔턎퍎푬풢픨핮ú ê ê â � Ú � Ú 픀 Ð 퀀 Ë 였 ¾ 븀 ¶ 똀 ¶ ⠈Ħ䘋 摧↸º⬈&䘋 摧䋌öЀ6摧樖RЀ摧樖RЀ+摧ᇝ±Ѐ摧ᇝ±⠈Ħ䘋 摧梦⬈&䘋 摧䷦ð⠈Ħ䘋 摧⮞²⬈&䘋 摧⮞²Ѐ6摧⮞²ᔀ뺈솠싸쌀썤썦왤왬쩐쩘쩜칞칦컂킔턎퍌퍎푪푬ퟔퟞ���������쯕쏕놹ꆩꆱ辙綅継歵奡 ᔏ赨ဋᘀh饃㜀脈ᔒ赨ဋᘀ㽶㜀脈ᔒ赨ဋᘀ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ捨鹿㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㽶㜀脈ᔒ赨ဋᘀ롨먡㜀脈ᔒ赨ဋᘀ뭨繮㜀脈ᔏ赨ဋᘀ뭨繮㜀脈ᔏ赨ဋᘀ롨먡㜀脈ᔏ赨ဋᘀ챨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ൨ⵍ㜀脈ᔒ赨ဋᘀᙨ剪㜀脈ᔏ赨ဋᘀᙨ剪㜀脈ᔓ赨ဋᘀ�넑 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ�넑㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㜀脈ᔓ赨ဋᘀꙨ魨 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀꙨ魨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ全ꡫ㜀脈Ḁ핮헤ퟔퟞ����������÷ ê à � Û � Û � Û 혀 Ñ 준 É 준 É 준 É 쐀 ¿ Ѐ摧Ἂ¡Ѐ摧Ἂ¡⬈&䘋 摧☠-Ѐ6摧☠-Ѐ摧䁣ùЀ(摧盤?Ѐ摧盤?Ѐ6摧溻~Ѐ摧溻~⬈&䘋 摧↸º⠈Ħ䘋 摧↸ºᔀ��ﳎ２ｂｦｸｺɴɺ̒ਨ੦੬ଊ�폭쏋쏋쎹Ʇ龱辗螗靿靵捭孭浑Q ᔓ赨ဋᘀﵨၐ お㜀脈ᔏ赨ဋᘀﵨၐ㜀脈ᔓ赨ဋᘀꁨ お㜀脈ᔏ赨ဋᘀꁨ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ൨员 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ表땄㜀脈ᔏ赨ဋᘀ뉨廊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ셐㜀脈ᔏ赨ဋᘀ൨员㜀脈ᔏ赨ဋᘀ챨ꈹ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ੨ꄟ お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ੨ꄟ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ♨댫 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ♨댫㜀脈ᔏ赨ဋᘀ襨ﵔ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ潨靽 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ潨靽㜀脈ᔏ赨ဋᘀh饃㜀脈ᔓ赨ဋᘀh饃 お㜀脈ἀﳎﳘ︖︠p̒͌шҎמؒڐܺࡂࣂতொú ò ò í í Û � Ö 혀 Ö 혀 Ö 혀 Ö 혀 Ö 혀 Ö 턀 Ѐ(摧ⴐ¶Ѐ(摧嶠âЀ+摧堍T⬈&䘋P摧僖½Ѐ摧堍TЀ摧堍T⬈&䘋 摧Ἂ¡Ѐ摧Ἂ¡᠀ଊீெைொైತᆘᆞቨዒዘዚዜᙖᙜᙠᡲᣖᣜ᩠ᬆᬈᬊᵄ⁰⒞⒠▂⦂�쯓쯝맃뇃놧鞟鞍綅絳絫掅孫孫c ᔏ赨ဋᘀ쉨档㜀脈ᔏ赨ဋᘀⅨᄌ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ홨뵐㜀脈ᔓ赨ဋᘀ穨툉 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ穨툉㜀脈ᔏ赨ဋᘀ潛㜀脈ᔓ赨ဋᘀ녨洿 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ녨洿㜀脈ᔏ赨ဋᘀ難⍝㜀脈ᔓ赨ဋᘀꭨ딵 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀꭨ딵㜀脈ᔓ赨ဋᘀ乨 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ乨㜀脈ᔏ赨ဋᘀ뉨廊㜀脈ᔓ赨ဋᘀ湨⑅ お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ湨⑅㜀脈ᔓ赨ဋᘀ㽨 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ㽨㜀脈ᔏ赨ဋᘀꁨ㜀脈℀ತ࿔ჰቨዜᑄᖾᙠᙪᚰᝊ៊ᠪᡲᬊᵄᶎ⁰⒠▂⦂ⳤ⾖ú õ õ õ ð ã ã ã � Þ � Ù � Ô � Þ � Ѐ+摧ⲦÆЀ(摧僖½Ѐ+摧嬎oЀ(摧嬎o⬈&䘋Q摧ⲦÆЀ摧嬎oЀ+摧䡎öЀ(摧嶠â᠀⦂Ⳣⳤ⾔⾖ㄎㄔㄖㄘㇾ㈂㈎㈐㉺㒌㝰㝺㤰㤲㩒㩘㩺㬺㭀㭞㲒㲘㶔㶚䃜䃦䉈䉌䌞헟�믅�ꮳ鮣鮓覓膓腷睯睯杯啟_ᔓ赨ဋᘀ쉨筌 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ쉨筌㜀脈ᔏ赨ဋᘀ扶㜀脈ᔏ赨ဋᘀ함偷㜀脈ᔓ赨ဋᘀ함偷 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀꥨ捊㜀脈ᔓ赨ဋᘀ졨挏 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ졨挏㜀脈ᔏ赨ဋᘀ롨찓㜀脈ᔏ赨ဋᘀⱨ�㜀脈ᔏ赨ဋᘀ難洆㜀脈ᔏ赨ဋᘀ鵨ﴯ㜀脈ᔓ赨ဋᘀ捨怩 ⥊㜀脈ᔏ赨ဋᘀ捨怩㜀脈ᔏ赨ဋᘀ൝㜀脈ᔓ赨ဋᘀ൝ お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ졨欒㜀脈ᔏ赨ဋᘀḃ㜀脈ᔏ赨ဋᘀⅨᄌ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ泌⠈㜀脈℀⾖〦ㄘ㈐㉺㒌㝰㝺㤲㧄㩺㭞㲺㷾䀔䃜䃦䌠䏢䗔䝪䝴䣺ú õ ð ë ã � Û � Û � Ö 턀 É 준 É 준 É 섀 ⠈Ħ䘋"摧䎠⬈&䘋"摧䳂{Ѐ摧盡bЀ摧矕P⠈Ħ䘋!摧࿈c⬈&䘋!摧刁AЀ摧ᎸÌЀ+摧ۺmЀ(摧ወkЀ+摧嬎oᘀ䌞䌠䗊䗐䗔䧆䪪䪬䮢䮤䰦䲞䲠䲪䴒䴔䵼䵾亰亲加叮台埬埮埰嵺嶎嶐左已庲庸廾开弖彊헝췝췕뷅궵ꖵ鶭鶥鶕邕閈綁綁灶絶慩 ᔏᑨ襨ᘀ酨�㜀脈ᔌ襨ᬁᘀ酨� ᘊ�遝 お ᔌ襨ᬁᘀ�遝 ᘆ﹨ꠑ ᔌ﹨ꠑᘀ﹨ꠑ ᔏ赨ဋᘀ表�㜀脈ᘉ表�㜀脈ᔏ赨ဋᘀ灨䌸㜀脈ᔏ赨ဋᘀ穨繧㜀脈ᔏ赨ဋᘀ뉨ꐨ㜀脈ᔏ赨ဋᘀ䩨阝㜀脈ᔏ赨ဋᘀ難쀆㜀脈ᔏ赨ဋᘀ表㜀脈ᔏ赨ဋᘀ鍨둔㜀脈ᔏ赨ဋᘀ灨ఐ㜀脈ᔏ赨ဋᘀꉣ㜀脈ᔏ赨ဋᘀꁨ鹃㜀脈ᔓ赨ဋᘀ쉨筌 お㜀脈ᔏ赨ဋᘀ쉨筌㜀脈ᔏ赨ဋᘀ扶㜀脈␀䣺䧆䪬䮤䰦䲠䲪䴔䵾亲侴俒傤劖加台唒囬娚專嵺嶐÷ ÷ ï â � Ú � Ú � Ò 촀 Å 씀 Å 씀 Å 씀 À Ѐ摧ᇾ¨⬈&䘋$摧㊏UЀ摧杺~⬈&䘋#摧杺~⠈Ħ䘋#摧ᵊ⬈&䘋#摧▃Ѐ摧ۺÀ⬈&䘋"摧Ⲉñ⠈Ħ䘋"摧䎠ᔀ嶐巨已开恖恠抜昊昔栰橌氬氶洠溶漮漸煠ú í à � Ø 팀 Ë 쌀 » 똀 ± 가 ¬ ꜀ ⬈&䘋E摧ᶈЀ摧ЗÖЀ(摧ᩥBЀ摧ᩥBЀ摧ᩥB⬈&䘋'摧兾2⬈&䘋'摧䱀´⬈&䘋'摧ᶈЀ摧䱀´⬈&䘋&摧灨]Ѐ摧ᙸO⬈&䘋%摧–Ú⬈&䘋%摧川Ѐ摧ᇾ¨Ѐ摧ᇾ¨ᄀ彊彐归彘很徊徰徲忠怞怤恔恖恠恼悺惀慬憪憰憲懔懚懜戔戚扎扔抚抜昈昔暬朐ퟟ원킿늻껐ꎪ馟閣ꎏ薋膣ꍻꍲ殪恧X ᔏᑨ襨ᘀ셨㜀脈ᔌ襨ᬁᘀ셨 ᘆ䁨둌 ᔌ襨ᬁᘀ䁨둌 ᔐꉨᘀꉨ ⥊ ᘊ鉨 お ᘆ鉨 ᘊ㭨祁 お ᘆ㭨祁 ᘊ퍨㬁 お ᘆ퍨㬁 ᘊ콨甎 お ᘆ콨甎 ᔌ襨ᬁᘀ콨甎 ᘆ硨伖 ᘆ酨� ᔐᝨ爛ᘀᝨ爛 ⥊ ᘆᝨ爛 ᔌ፨�ᘀ፨� ᔒᑨ襨ᘀ፨�㔀脈⨾ᔌ襨ᬁᘀ酨� ᔏᑨ襨ᘀ酨�㜀脈ᔓᑨ襨ᘀᙨᘪ お㜀脈ᔖᑨ襨ᘀᝨ爛㜀脈⩈愁ᡊ ᔓᑨ襨ᘀ酨� お㜀脈℀朐朖朘朾柦柬栮栰橊橌橾檀欎欐氌氒氪氬氶洎洐洞洠浰浶溠溢溤溴溶漘漚漬漸灒灘炶烊焈��짐뷅돉즬즦ꋅꊛꊛ閛醛鮊莢荿荻荵普 ᔏᑨ襨ᘀᝨ현㜀脈ᔌ捨驚ᘀᝨ현 ᘊᝨ현 お ᘆᝨ현 ᘆ絨뙘 ᔌ襨ᬁᘀᝨ현 ᔌ襨ᬁᘀὨ끎 ᘆὨ끎 ᘊ敨䈚 お ᔌ襨ᬁᘀ敨䈚 ᘆ敨䈚 ᘊ�怌 お ᔌ繨㉑ᘀ繨㉑ ᔒ繨㉑ᘀ繨㉑㔀脈⨾ᔏ繨㉑ᘀ�怌㜀脈ᘆ�怌 ᔌ襨ᬁᘀ�怌 ᘆ䁨둌 ᘊ셨 お ᔌ襨ᬁᘀ셨 ᔙᑨ襨ᘀ表鈝 ⥊㔀脈⨾䠁*ᔌ表鈝ᘀ表鈝 ᔓᑨ襨ᘀ셨 ⥊㜀脈☀焈焊煜煞煠獼玸玺琌琎琐琮琰瑞瑠瓈瓊甲甴町畊界發百瞀砒研砞禎禐禒禔秸秺穞穠穢竈竊竐笲笴簶籂纔缴耂耄耆膰폛쯛�떹뇛뇛��쎦ꛛ鮢鞢鮐鮗鞢鞛鮐鮢鮢纈ꊛ ᔒ奨㘆ᘀ表�㔀脈⨾ᔏ奨㘆ᘀ䵨㴻㜀脈ᔌ襨ᬁᘀ屨 ᘆ屨 ᔌ襨ᬁᘀ䵨㴻 ᘆ䵨㴻 ᘆ㉨爖 ᔌ襨ᬁᘀ桨訓 ᘆ桨訓 ᘆ癨尩 ᔒ奨㘆ᘀ癨尩㔀脈⨾ᔏ奨㘆ᘀ㉨爖㜀脈ᘆꝨ戞 ᘆ表鈝 ᔏᑨ襨ᘀ㉨爖㜀脈ᔌ襨ᬁᘀ㉨爖 ᘆᝨ현 ᔌ襨ᬁᘀᝨ현 ᔒᑨ襨ᘀ表鈝㔀脈⨾ᔏ表鈝ᘀ表鈝㜀脈煠琐界百研砞禐穠笴簸籂耆菾萖葔葞蒂谄輺酞ú ð ë Û � ã Ó 츀 É 쐀 ¿ 먀 ² ꨀ ª ⬈&䘋)摧㠺⬈&䘋)摧惗KЀ6摧䄾(Ѐ摧䄾(Ѐ摧䄾(Ѐ摧䄾(Ѐ+摧䑨⬈&䘋F摧䌡ã⠈Ħ䘋(摧㭍=⬈&䘋(摧㭍=Ѐ摧㭍=Ѐ+摧ЗÖЀ+摧㸐 Ѐ+摧ᶈጀ膰臐臒臔臤艖苚菼菾葞蒂谂谄躄躊輸輺酜酞錼鍀锈锊锎锒锔锸锺闂闄阾陀颼颾驂驄驎�췑믅ꮳꆳ馳醳ꆳ醳膉瞉덭뎁덥덥嵥 ᔏ੨ᘀ�唃㜀脈ᔏ㩨ᬸᘀ츮㜀脈ᔒ੨ᘀ≨Ĝ㜀脈ᔒ੨ᘀꩨ⭷㜀脈ᔏ੨ᘀꩨ⭷㜀脈ᔏ੨ᘀ≨Ĝ㜀脈ᔏ㩨ᬸᘀ㙐㜀脈ᔏ㩨ᬸᘀ흨䭠㜀脈ᔒ奨㘆ᘀ㩨ᬸ㜀脈⩈ᔏ੨ᘀ흨䭠㜀脈ᔏ㩨ᬸᘀ㩨ᬸ㜀脈ᔒ੨ᘀ㹨⡁㜀脈ᔏ੨ᘀ㹨⡁㜀脈ᘆ䵨㴻 ᔌ襨ᬁᘀ䵨㴻 ᔒ桨ᙄᘀ桨ᙄ㔀脈⨾ᔏꝨᴣᘀ䵨㴻㜀脈ᔏ桨ᙄᘀ表�㜀脈ᘉ表�㜀脈ᔏ桨ᙄᘀ䵨㴻㜀脈␀酞锊锔锺闄陀颾驄驎驜鬂鰂鲖鴢鼞ꃂꅌꅖꊎꗔꥤ÷ í Ý � Ý � Ó 츀 É 준 É 준 É 준 Ä 밀 ¼ 밀 ¼ ⬈&䘋+摧孟Ѐ摧孟Ѐ(摧孟Ѐ摧孟Ѐ6摧ϘUЀ摧ϘU⠈Ħ䘋*摧㠺⬈&䘋*摧瞪+Ѐ6摧瞪+Ѐ摧ᰢ⬈&䘋)摧㠺ᔀ驎驜鰀ꗔꥤꥴꥶꦞꦲ꧀꧂꧔ꪜꪞꪨꪺꮄ굚굮궺귞긜깄깆꼨꼪꽰꾮꾶끶끸낈냆놮놰놾뇀눔눖눠닊��퓘탘쟌믃쎶쎯쎯쎯쎯쎯꒨꒨ꢝꢤꢙ閤趤肈v ᔒ੨ᘀ靨ᰩ㜀脈ᔏ੨ᘀ靨ᰩ㜀脈ᘉ靨ᰩ尀脈ᔏ靨ᰩᘀ靨ᰩ尀脈ᘆ靨ᰩ ᘆ周砣 ᘍꍨ㬱䠀Ī䩡ᘆꍨ㬱 ᔌ襨ᬁᘀꍨ㬱 ᔌ襨ᬁᘀ땨 ᘉ땨尀脈ᔏ땨ᘀ땨尀脈ᘆ땨 ᘉ赨ष尀脈ᘆ赨ष ᘆ♨慉 ᘆͨ⸘ ᘆ轨� ᔏ੨ᘀͨ⸘㜀脈ᔏ੨ᘀ彨蹛㜀脈ᔒ੨ᘀ彨蹛㜀脈ᔒ੨ᘀ�唃㜀脈⮁ꥤꥶꦆꦐꦞꦲ꧂꧔ꪞꪨ깆꼪끸놰뇀눖눠닊덊둘ú ð æ Ü 휀 Ò 촀 Í 촀 Í 저 à 븀 ¹ 넀 © ⠈Ħ䘋,摧⟬3⬈&䘋,摧⦗ Ѐ6摧⦗ Ѐ摧⦗ Ѐ摧⦗ Ѐ摧⦗ Ѐ摧øЀ摧øЀ摧øЀ摧øЀ摧㞍 Ѐ摧䤦aЀ6摧粏ÙЀ摧粏ÙЀ摧粏ÙЀ摧粏Ùጀ닊덈덊륨멚멜뮚배밲쎤쓦쓨줞짖짘짚쭒쭔쮸쮺쯌쯎쿐퀸퀺킠퍢홚�������ퟟퟟ쫏쿂쿗쾺쾺ꪲꊲ銚芊獽慫 ᔓ੨ᘀ⍨牯 ⥊㜀脈ᔏ੨ᘀ㑨㜀脈ᔒ੨ᘀ੨㔀脈࠷ᘉᥨ츂㜀脈ᔏ੨ᘀᥨ츂㜀脈ᔏ੨ᘀ虨걪㜀脈ᔏ੨ᘀ䑞㜀脈ᔏ੨ᘀ㡨☙㜀脈ᔏ੨ᘀꑨꭔ㜀脈ᔏ੨ᘀ앨堘㜀脈ᔏ੨ᘀ౨ᝤ㜀脈ᔏ੨ᘀ饨祙㜀脈ᔏ੨ᘀ表�㜀脈ᘉ表�㜀脈ᔏ੨ᘀ䙨㜀脈ᔏ੨ᘀ침瑽㜀脈ᔏ੨ᘀ汨렸㜀脈ᔏ੨ᘀᥨ鴓㜀脈ᔏ੨ᘀ靨ᰩ㜀脈ᔏ੨ᘀ㌧㜀脈∀둘똊뚄띬룾륨멜뮎뮚밲붰뺼쀬셸쎚쎤쓨욐쟌쟘줒줞쨘÷ ÷ ò í à � Ø � Ø 퀀 Ð � Ø � Ë 였 Ë 븀 ⬈&䘋.摧緎tЀ摧緎tЀ摧緎t⬈&䘋-摧㡬¸⠈Ħ䘋-摧㡬¸⬈&䘋-摧ጙЀ摧ጙЀ+摧⟬3Ѐ摧⟬3⠈Ħ䘋,摧⟬3ᘀ쨘쩼쫲쭔쮺쯎쯾쳠촊쿐퀺킠턄턤턶퇜퇶퉠퍢폈퐬푌푞÷ ÷ ç � ß � ß � × 케 Ï 케 Ï 케 Ï 케 Ç 뼀 ¿ 뼀 ⠈Ħ䘋.摧ᤸ&⬈&䘋.摧咤«⠈Ħ䘋.摧搌⬈&䘋.摧憎?⠈Ħ䘋.摧ᣅX⠈Ħ䘋.摧妙y⬈&䘋.摧緎t⠈Ħ䘋.摧ᭆöᘀ푞풪퓄픮핦홚������÷ ÷ ÷ ï Û 팀 Ó 팀 Ó 팀 Ó 팀 Ó 팀 Ó 팀 Ó 츀 Æ ⬈&䘋0摧祟åЀ摧祟å⬈&䘋/摧șÎ⬏̀Ĥ☊Fༀꦄ币ꦄ愁Ĥ摧㐊ðЀ摧șÎ⬈&䘋.摧ᤸ&⠈Ħ䘋.摧ᤸ&ᜀ�����拓行stאַאּצּﭲﰜﱆﳄﳆﴨﵦﶾﷀ︆﹄ﻠﻢＨｦ�췕췃춹췃ꦱꆱꆗ薏膏瑹腭腭腭腭腭腭腭腭腭 ᔌ襨ᬁᘀ蝨ᑅ ᘉᙨ읽尀脈ᔏ蝨ᑅᘀ蝨ᑅ尀脈ᘆ蝨ᑅ ᔓ繨㉑ᘀᙨ읽 ⥊㜀脈ᔏ繨㉑ᘀᙨ읽㜀脈ᔓ繨㉑ᘀᩨ卥 お㜀脈ᔏ繨㉑ᘀᩨ卥㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ歨ㄫ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ彨㜀脈ᔓ੨ᘀ ⥊㜀脈ᔓ੨ᘀ お㜀脈ᔏ੨ᘀ㜀脈ᔏ੨ᘀ幨公㜀脈ᔏ੨ᘀᥨ츂㜀脈ᔏ੨ᘀ㑨㜀脈ᔏ੨ᘀ⍨牯㜀脈ᔓ੨ᘀ⍨牯 お㜀脈⨀廊裡stאּרּﰞﳆﷀﻢĄʆτӪچ࠘ૌఆఐഘ÷ ÷ ê à � Û � Û � Û � Û � Û � Û � Û 혀 Ñ Ѐ摧䕄äЀ摧滱 Ѐ'摧䖇Ѐ摧䖇Ѐ6摧䖇Ѐ摧䖇⬈&䘋0摧紖Ç⠈Ħ䘋0摧攚Sᜀ@~ĂĄŖƊʄʆςτЊшӨӪڄچࠖ࠘ংૌఄఆఐഖഘമരെൈ൞ൠൢ൰൲༎ླྀེᔔᔚᗀᘬᘮᣨ�������췔쏔쎼쎼뢼ꢰ隞隰蒎蹼| ᔏ繨㉑ᘀ彨䨖㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ表愒㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ表愒㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ꽨㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ셨ꁘ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ䡇㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ셨ꁘ㜀脈ᘆ셨ꁘ ᘌ♨崱㔀脈ᔒ♨崱ᘀ♨崱㔀脈ᔌ襨ᬁᘀ䑨 ᘆ ᘆ䵨롯 ᔌ襨ᬁᘀ䵨롯 ᔌ襨ᬁᘀ㕨ꉠ ᘆ뭨ମ ᔌ襨ᬁᘀ뭨ମ ᘆ繨둂 ᔌ襨ᬁᘀ繨둂ⴀഘരൈൠ൲๘༎ེწቌጚ፲ᒪᔔᗀᘮᝮᣨᦴ᪼ᯎᰰᵦᶜú 切 ú ð ã � Û � Û � ã 혀 Î 였 Æ 였 Æ 였 Æ 였 Æ ⬈Ħ䘋2摧ᙟJ⬈&䘋2摧ᙟJЀ6摧ኈa⬈Ħ䘋1摧犯ø⬈&䘋1摧犯øЀ6摧壁 Ѐ7摧壁 Ѐ摧壁 Ѐ3摧ㄦ]ᜀᣨᦲᦴṪṰἒᾸᾺⒶ┄┆╔╖➺⣊⥔⥖つ㉬㉮㉴㌬㜠㞎㞐㴰㹚㹜㻾㼀䁰䁶헝헍엍뷍뷅궵궥閝莍箍筳筫正季 ᔏ繨㉑ᘀ搨㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ敨줟㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ奨ꙷ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀﱨ兴㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ㱨嘼㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ졨Ɽ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ졨Ɽ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀը襟㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ䭨㵿㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ᭨䥽㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ셨虤㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ䈯㜀脈ᔏ繨㉑ᘀﭨ⤾㜀脈ᔏ繨㉑ᘀㅨ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ杨脑㜀脈ᔏ繨㉑ᘀὨ帜㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ챨㥂㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ챨㥂㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ彨䨖㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ쨢㜀脈 ᶜᷮṪἒᾺῢ⁔₠⃤⅄↲⋨⎒␄③Ⓐ┆╖◔☢÷ í Ý � Ý � Ý 픀 Í 씀 Å 씀 Å 씀 Å 뤀 ± 넀 ⬈Ȧ䘋3摧㻻)+☊ଁ㍆ഀӆ匁摧崱©⬈Ȧ䘋3摧ᅧ⬈Ħ䘋3摧ᅧ⬈&䘋3摧ᅧ⬈Ȧ䘋3摧ᰟ^⬈&䘋3摧ᰟ^Ѐ6摧䋌9Ѐ摧⋤Ê⬈&䘋2摧⋤Ê᐀☢♨⛶❄❴➺⟲⠺⣊⥖⦒⦺⨰⩼⫴⭢Ⲗⴼⶮ⸂⹒⺢⻈⻦÷ ÷ ÷ ÷ ë ã ã 휀 Ë ã ã Ë ã +☊ଁ㍆ഀӆ匁摧擁+☊㍆ഀӆ匁摧擁⬈Ȧ䘋3摧擁+☊㍆ഀӆ匁摧紛I⬈Ȧ䘋3摧㻻)ᜀ⻦⽢⾸⿼〬つ㉮㌬㍼㔶㖪㘞㚌㚶㜠㞐㣒㧸㩺㬊㰠㱐㴰㹜÷ ÷ ÷ í Ý � Ý � Ý � Ñ 준 É 준 É 준 É 준 É ⬈Ȧ䘋4摧㰼V+☊㑆ഀӆ匁摧瓼Q⬈Ȧ䘋4摧擈,⬈&䘋4摧擈,Ѐ6摧擈,Ѐ摧弅⬈Ȧ䘋3摧擁ᜀ㹜㼀䁰䅖䆴䋮䌨䎾䕺䗸䛆䜸䢂䣞䧚䨸䪮䬠䭞䱆䵈䷊书÷ í å à � Ó 팀 Ó 팀 Î 준 Á 섀 Á 섀 Á 섀 Á 섀 ⬈&䘋7摧峽ìЀ6摧峽ìЀ摧涻⬈&䘋6摧涻Ѐ6摧䝓SЀ摧䭁»⬈&䘋5摧ᘕTЀ6摧⣦dЀ摧ὥÉ⬈Ȧ䘋4摧㰼Vᘀ䁶䅖䆲䆴䎾䏄䕺䣞䣤䧘䧚僖僜兦凔凖又告斬斲昦昨晶晸榬槖様氬퓞쓌낺꣄隞隨蒌牼恨恘恐P ᔏ繨㉑ᘀ罨考㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ偨ؘ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀၨቔ㜀脈ᔒ繨㉑ᘀᙨ镱㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀᙨ镱㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ쨇㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ쨇㜀脈ᔒ繨㉑ᘀᴚ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀᴚ㜀脈ᔒ繨㉑ᘀɨ赆㜀脈ᔒ繨㉑ᘀﵨ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀﵨ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ뭨艭㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ卨升㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ卨升㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ搨㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ䅨뭋㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ搨㜀脈ᮁ书互侠俐偤僖兦凖剸匄参告咘啀回坠塀壐婐嬂峮廪怠抾放÷ ÷ ò å å à � Ø � Ø � Ø � Ø � Ø � Ø � ⬈&䘋9摧焖Ѐ6摧߭Ê⬈&䘋8摧 Ѐ6摧 Ѐ摧峽ì⬈&䘋7摧峽ì᠀放斬昨晸朮柞桰榬様樈欸殸氦洔浤澞焼煴猦璾甶疾皎ú í í í í í ã � Ï 케 Û 케 Ï 쨀  숀 ⬈&䘋<摧㵛üЀ6摧倴*⬌Ȧ䘋;옍匁摧⬒⬈&䘋;摧⬒Ѐ6摧ͿЀ摧Ϳ⬈&䘋:摧ᡐЀ6摧⿴ñЀ摧焖ᘀ氬洔浢浤璾瓄甴甶疼疾秖窜窞筼糸糾緎緔緘翚翠聞芾苄菺袢袨褮퓞싊슺ꪲꊲꊘꊘ袐百摮呜J ᔒ繨㉑ᘀ鑨걱㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ鑨걱㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ襨썕㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ浨縬㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ浨縬㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ潨괺㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ慨칆㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ慨칆㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ❨橴㜀脈ᔓ繨㉑ᘀ赨푰 ⥊㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ赨푰㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ롨Ꜷ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ齨褎㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ孨ﰽ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ╨⼑㜀脈ᔒ繨㉑ᘀቨါ㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ㑨⩐㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ㑨⩐㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ罨考㜀脈ᔏ繨㉑ᘀቨါ㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ罨考㜀脈ᮁ皎睲矞礶秖窞筞筼篜紂緘纨绾罬翚聞脨自艢芾菺薆蚜袢÷ ÷ ê ê ê ê ê à � Ø � Ó 츀 Æ 였 Æ ⬈&䘋?摧喉ÃЀ6摧Ɑ~Ѐ摧㩯⬈&䘋>摧㩯Ѐ6摧䙡ÎЀ摧琧j⬈&䘋=摧㚸§Ѐ6摧ᄥ/⬈&䘋<摧㵛üᜀ袢褰訾謢讪课貎賤趌跤輌遂邾酢醺鉒銞銠銢錢鏘铰ú ð è è è Þ 혀 Ö 혀 Ö 혀 Î 준 Ç 윀 Ç Ā/Ѐ 摧峤܀␃愃̤摧兾2⬈&䘋A摧圊$Ѐ6摧Қ
Ѐ摧⌰p⬈&䘋@摧ᶽµЀ6摧きüЀ摧熔¬Ѐ6摧熔¬ᔀ褮褰訾詄謠謢讨讪輌輒遂銞銠銢銦錢錨鏘鏞铰银铺閾陮陴靸靼鞀頶馎馔騌騐髬髲魴魺鴐鴔�쫒쫂낺ꆨ邚邈邈邈纈邈璈扬瑬瑬瑬瑬瑬 ᔓ뤕ᘀꁨ�㜀脈䩃ᔏ뤕ᘀꁨ�㜀脈ᔓ뤕ᘀꁨ� お㜀脈ᔓ쑂ᘀꁨ�㜀脈䩃ᔏ쑂ᘀꁨ�㜀脈ᔓ쑂ᘀꁨ� お㜀脈ᔌ罜ᘀ罜 ᔌ罜ᘀ繨㉑ ᔏ繨㉑ᘀ੨㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ驨蔄㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ驨蔄㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ뵨딝㜀脈ᔏ繨㉑ᘀと瀣㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ鑨걱㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ䵨ﰰ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ䵨ﰰ㜀脈ᔏ繨㉑ᘀ鑨걱㜀脈ᔒ繨㉑ᘀ襨썕㜀脈⚁铰閾陮靸頶馎騌髬魴鴐麪ꎒꐮꝶꟲꢌꥠꨨꭒ걮굂ô Û 퀀 ¾ 밀 ¼ 밀 ¼ 밀 ¼ 밀 ¼ 밀 ¼ 밀 ¼ 밀 ¼ 밀 ¼ Ā/ᄀ/옍ćƩꨁ萏˅萑 葞˅葠 摧媷ú 㜀$䠀$摧禳'⼐ഀӆ꤁萏˅萑ﴻ葞˅葠ﴻ摧媷úࠀ/萑Ĝ葠Ĝ摧媷ú 㜀$䠀$摧㝤ᔀ鴔麪麮ꎒꎘꐮꐴꙀꝶꝺꟲꟸꢌꢒꥠꥦꨨꨰꭒꭚ걮걶굂굊깰깸꼰꼶뀀뀆뎀뎈뒂뒊땸떀럞럦룬룴먐먘별볊뵔뵚뻊뻐뾀뾆쀰쀶새샎수술싲싸쎆쎌쐺쑀쓲쓸얔얚왪왰유윦퇷퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉퇉뿉뾷뾷뾷놷ᘊꁨ� お ᔏ嵨୕ᘀꁨ�㜀脈ᔓ嵨୕ᘀꁨ� お㜀脈ᔏ魨⨛ᘀꁨ�㜀脈ᔓ魨⨛ᘀꁨ� お㜀脈ᔏ奨㘆ᘀ﹨၁㜀脈ᔓ奨㘆ᘀ﹨၁ お㜀脈ᔓ뤕ᘀꁨ� お㜀脈ᔏ뤕ᘀꁨ�㜀脈䘀굂깰꼰뀀뎀뒂땸럞룬먐별뵔뻊뾀쀰새수싲쎆쐺쓲얔왪유졼죮쩐쬄쮸챬ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý Ā/ᴀ윦윪졺졼좂좮죬죮죴죸줆쥄쩎쩐쩖쩚쬂쬄쬊쬎쮶쮸쮾쯂챪챬챲챶촞촠촦촪췒췔췚췞카칶칼캀캪캬캲캶콊콌콒쾀쾈퀦퀮킜킢턶털턺턾텀텄텆텊테텐텒텞텠텢텤텦텪폝쟋잿잿잿잿꾵꾵쟼¯ᘊꁨ� ⵊ ̓j ᘀꁨ� ⵊ唀Ĉ̏j ᘀ㡨脀唀Ĉᘆ㡨脀 ᔏ繨㉑ᘀꁨ�㜀脈ᔓ繨㉑ᘀꁨ� お㜀脈ᔏ癨䁹ᘀꁨ�㜀脈ᔓ癨䁹ᘀꁨ� お㜀脈ᘊꁨ� お ᔌ빨ꀳᘀꁨ� ᘆꁨ�䔀챬촠췔칶캬콌쾀퀦킜턶털턼턾텂텄텈텊텎텐텢텤텦톄톆톈톊톌ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ﴀ ý ff û ff û ff û ff û ff ò û ð ff û Ѐ 摧峤Āࠀ萘萙☛⍠ȤĀ Ā/ᨀ텪텬텸텺텼텾톄톆톊톌�Õ ᔌ罜ᘀ罜 ᘆ㡨脀 ᘆꁨ� ᘕ걨퍁 ⵊ洀H渄H甄Ĉᘊꁨ� ⵊ ̓j ᘀꁨ� ⵊ唀Ĉऀ+《ἁ芰우⅁覰∅覰⌅覐␅覐┅°ᜀ쒰᠂쒰ం쒐 8ų ض ز π ϐ Ϡ ϰ Ѐ Ж Ц ж ц і Ѧ Ѷ ҆ Җ φ ϖ Ϧ ϶ І Ж ز Ȩ ǘ Ǩ Ц ж ц і Ѧ Ѷ ҆ Җ φ ϖ Ϧ ϶ І Ж Ц ж ц і Ѧ Ѷ ҆ Җ φ ϖ Ϧ ϶ І Ж Ц ж ц і Ѧ Ѷ ҆ Җ φ ϖ Ϧ ϶ І Ж Ц ж ц і Ѧ Ѷ ҆ Җ φ ϖ Ϧ ϶ І Ж Ц ж ц і Ѧ Ѷ ҆ Җ φ ϖ Ϧ ϶ І Ж Ц ж ц і Ѧ Ѷ ҆ Җ ĸ Ř Ǹ Ȉ Ș ɖ ɾ ʐ ʠ ʰ ˀ ː ʀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ 䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ F怀Fဌ ⩪l Normální ␃愃̤䩃䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅNNဌ ⩪l Nadpis 1 ␆ጁ᐀㲤䀀&࠵䎁䬀᱈伀Ɋ儀Ɋ J恁¡Jഌ Standardní písmo odstavce Zi³Zഌ ذNormální tabulka 㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶ 0Á0ഀ ذ Bez seznamu 6䀟ò6 ⩪l Záhlaví
옕렂瀑ģ D俾ĂD ⩪l Text paragrafu
ꐓð♀怅ꦄ <俾ʲ< ⩪l Paragraf ␅Ĥꐓð♀愅Ĥ 6IJ6 ⩪l Oddíl ␅Ĥꐓð♀愄Ĥ FĒF ⩪l
Nadpis oddílu ␅Ĥ♀愄Ĥ࠵2Œ2 ⩪l Díl ␅Ĥꐓð♀愃Ĥ B俾ĢB ⩪l Nadpis dílu ␅Ĥ♀愃Ĥ࠵6俾Ų6 ⩪l Hlava ␅Ĥꐓð♀愂Ĥ D俾łD ⩪l Nadpis hlavy ␅Ĥ♀愂Ĥ࠵<俾ƒ< ⩪l ČÁST ␅Ĥꐓðꐔx♀愁Ĥ࠻D俾ŢD ⩪l NADPIS ČÁSTI ␅Ĥ♀愁Ĥ࠵8Ʋ8 ⩪l ZÁKON ␅Ĥ♀愀Ĥ࠵㮁脈J俾ǂJ ⩪l
nadpis zákona ␅Ĥꐓx♀愀Ĥ࠵<俾Ƃ< ⩪l Parlament ␅ĤꐓŨꐔð >俾ǒ> ⩪l Text článku
ꐓð♀怅ꦄ 8俾ʲ8 ⩪l Článek ␅Ĥꐓð♀愅Ĥ 22 ⩪l CELEX ꐓ<࠶䎁ᑊ .Ȃ. ⩪l funkce ␅愁Ĥ << ⩪l "Písmeno" !␅Ĥ葞Ʃ葠﹗ HH ⩪l Označení pozm.n.
"䘋ꐔx࠵LL ⩪l Text pozm.n. #䘋ꐔx옕ĉƩ匁葞͒ TT ⩪l Novelizační bod $␅Ĥ䘋ꐓǠꐔx옕匁 pp ⩪l Novelizační bod v pozm.n. $%␅Ĥ䘋ꐓð옕ĉ͓訁葞֊葠 NN ⩪l Nadpis pozm.n. &␅Ĥꐔx②࠵䎁⁊ 8俾ɲ8 ⩪l Text bodu '☊ଂՆ䀀ࠦ >俾ʂ> ⩪l Text písmene (☊ଁՆ䀀ܦ L濾ʑL ⩪l Odkaz na pozn. pod čarou ⩈HʢHČ 㞍 Text bubliny *䩃䩏䩑䩞䩡N俾ʲN ⩪l
Text odstavce +䘋ꐓxꐔx옕匁♀ DD ⩪l Text bodu novely
,葞ȷ葠 2䀩¢ˑ2 ⩪l
Číslo stránky 4 ˢ4 ⩪l Zápatí
.옕렂瀑ģ X䀝˲XČ ⩪l Text pozn. pod čarou /옕꤁葞Ʃ葠﹗䩃H怦́HČ ⩪l Značka pozn. pod čarou ⩈6"6ဌ ⩪l Titulek
1ꐓxꐔx࠵:Ƣ: ⩪l Návrh 2␅Ĥꐔð♀愀Ĥ血(8俾Ȃ8 ⩪l Podpis_ 3␅Ĥꐓː② @@ ⩪l VARIANTA
4␆ጁ碤᐀碤 ࠻䂁㲈 DD ⩪l VARIANTA - konec 5࠻䂁㲈 @俾đʲ@ ⩪l Nadpis paragrafu 6࠵:俾ǡʲ: ⩪l
Nadpis článku 7࠵䭐Ѓ !�뼏ÿ Ȝ 䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ 䭐Ѓ !횥À Ķ 牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸Ͽ倀͋ᐄࠀ ℀欀陹茖 言 ᰀ 琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ 䭐Ѓ !�⥃ڨ ᮤ 桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㛛뼔�⁷潴❣᩶甇�鮱䴭쐛蝮椞隉僘䂢䧒᭽ƀ뫃蝡�蝭孡ᚁꗘ㓻㫙ᵬ꿐䞰鉒壅鉞�궊裸ﯣỿꤟ쟮ᴌℒ伩廚狽䏍䁹낓�괯䡹鰪頄蓱붴鄩뗞믟힊䑕艢絠휢�钋흊隗ྤ壃䤩湠䗌ᖌ誼⥰泆륩孖詝䴱鐼ᣠ�輚侩僐父㷢꼆銉쁺执䦠朓솅܆赵厐旙ᴂ홢胶쁏蚏뻤ჲ勃䓁ꯛ龙뒷畱꼉譧媘뚰꺴繯뫙䅬끰硬炊ご괛嬫紅怃Ṫ뫵窽콁뀀華嚦㊖䛍굿짞险鹱띶곖尵襼쫾천亭펧敬墲ڢὤ猛뗸櫚獣쇙逛㟅캍띦ﷰ괫蛕㞋袠ᶭ푧젋뎘䫭ퟀᥪ虼梂ꈨ덋ⵄ떊�ꋣ損텘꤄䩩�⢇⑸혨섺ᦥ맋촡䤋큟땔ㄙ離꿷㾞읅鸏㼝㼇䉚鱭⽕ﶿ쿬ῇ㾣纞៑磕왙⟃ﲿ秼ဵ柒츦⾋ﲟ诉㺯﷽䞻腍敇郸䓆鮢ࣤᐘ嘳╱⌧빱쌕팈諲Ⓧ㢔髁Ջ黽췴昩瞙㤜쐺ĝꏥ砊牽ᇏၸ覉ᖢ瞜�칲尺婔䝡⫳禙䤸櫂拦왒揭塼믅ᎋ뿇䦽甊༳䝋滱᱄丘ด䉉툔ﱳ邀勮�靵苺㹋䔮䰝䴫ꐲ✣暚뚋౩饾︌汶箳甇ꬸ竒䢺ૈ⫌ᾄ鸺ᰨ酗閘縍ꬃ䪨쇈履⩏瓰ᡈ뵇䢀땙雦紀之쇟념�쮾놦ᒋẊ텔膼⼹뜣䇸숷婱ᶅⓐ挪逿ဇᢢ燭Օ虮矨ϰᙎ﮺┎뮎꽏뜆㒈ဋ㌽ᔑ벾롎뼓⦃挛䩢ᐍꝵ읖老슻⣍湔ૢ鐷៊㽟邮添�낛啻쳥觶뵂眈㲲륷忛랝⓰⏙႐寳믔ﳢ㢮ｻ⢼⾟Ⓘᐰ��싱箮᥌ꠛ〈ꐷ뱩䄽؟㫵씤Ⱙ村〲灰삡൦尒䑽㑕炈䴊�䓓饂ຑ䨥蒹ꋃ긙궤탱⯸푻衃Ჭꬒṝ㴕龜ਵ䘲킪栜䙳騫姀궙쥜芈꽮곃薮㌺몷촑䔔宇늡넶鐹즃픋끠⚰㔴娈뀡⫲列欵䙠洂�옭ᜋ⋩撀툾콺ꣻ鱮잔鳊娢ᬏ兀磠햊�驚ᯬ㭰鎋ଚ篞⼓ᇥ倒餻Ⲏ✩䬧凐毛霵ẛ燲烆虎㣇꼅�扇숖鍥蒯鍓擙쳹궛ㅜष烪懵㻭낧ݓ⅒ᛕ醖锳
㑋⬧狿찓兺吊ꍔ䦳늱섆꿰ʼn瑶䭝揆ꯢ뎲⍋盚㗶ꔫꉼᢈ셄ᨑ覱쟘绠ꨝ侠╀睜誘徠滠孎䳛얹䬹颍�챱࣒Ꝗ鹨ᛉ੮⅒禃褫먇쩕鑮뼻☪镈ᡲ쿿텔৻㻜ҬϚ尾璌뒦⸽쑔ડᆥﯵᨂ匇※↦�僤럿朹顩蚴ꑃሡᔣ䈉ꃶ餬㯨墅�ⲻ陉㈑唑園嚦ᇬꡬ�㷛䄔鮨鉪ƕ㮃缙篮䆖傣㤷糥⩳녙�㮧鬟ꃌ宔䶇鍃뿛널ཨ뭦嶪陯篧奯㴑欱᪳噹대囒쫐ﻒ䔵歖혫욜췋㡜욼堰䐴�℡߽㿶簪뽦甍뚡ꅸ䆉䃘彔趲툇툅踎熠莲頶⤴�疬囒㟋௫瓮븋谧▭謻쾿㦢�뤹酸컆�ⶎ㔴詤탂㼸ᣈ飇擏籙ུ봜�☌䥌䰓鷰恊ꇨ☇ⷹ덇/ 䭐Ѓ !턍龐¶ ě ' 桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺� Ͽ倀ŋⴂ᐀ࠀ ℀ ᰀጀ 嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ- !횥À Ķ İ 牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀ࠀ ℀欀陹茖 言 ᰀ ᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧浸偬ŋⴂ᐀ࠀ ℀ 䏝꠩ꐀᘀ 혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀ࠀ ℀ഀ郑뚟 ᬀ✀ 눀 琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧浸敲獬䭐 ŝ ભ 㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯㫒䮰弌悚憬烆鄋鬏ꈦꬃ댫뱒쎂젊틬�︌Ａɛɾʘ˰Ӝᚃ‥⒗⛔⢊⪀ⲇ㔙㰷䅬䚒䩇䪋䫚䬸䭼两仁傃巟抁栽璱瓽甁疵瘭療癢祋筞簐綁뉥볰뻎섍⸞ @ ħ Ǧ ɫ Ͷ ε Х ѩ Է ࡸ ࣆ ্ ੪ ન ୟ ౘ ೦ ෧ ็ ຯ ၯ ჰ ᅫ ኞ ጥ Ꮇ ᔑ ᕙ ᘔ ᙯ ᛇ ᜓ ុ ᠨ ᡲ ᣌ ᤨ ᧤ ᨿ ᬦ ᯗ ᰱ ᳥ ᴿ ᶙ ᷪ ḅ ṕ ṯ Ể ỽ Ὂ Ὅ ⸞)一 ( ( ( ( ( + ࠀ 㱂 惌 貪 캂 ᐌ懜為랒ಈ㬔㶎䥴澦躀ꡲ앾펶⁈플ஸ䛚斂赞뺈�ଊ⦂䌞彊朐焈膰驎닊�ᣨ䁶氬褮鴔윦텪톌Ɯ Ơ Ƣ Ƥ Ƭ Ư ƴ Ƶ ƹ ƻ ƽ ƿ ǁ ǃ Dž LJ lj nj Ǐ Ǒ ͪ ͬ ͮ Ͱ ͳ Ͷ ͷ ͺ ͼ ; ΅ Ά · Ή Α Γ Ε Κ Ν Π Τ Φ ࠀ ὴ 㑪 ䷠ 昒 賜 ꇴ 꾒 뚌 뺞 쏚 즀 켊 ោ㜞䪪噾牺踢랒⥞㲘䛎幪筌黮ꭰ쵞펎�ᶐꛂ퇸﮲ᣤ㎈䤾撴鞞맼핮⾖䣺嶐煠酞ꥤ둘쨘푞ഘᶜ☢⻦㹜书放皎袢铰굂챬톌Ɲ ƞ Ɵ ơ ƣ ƥ Ʀ Ƨ ƨ Ʃ ƪ ƫ ƭ Ʈ ư Ʊ Ʋ Ƴ ƶ Ʒ Ƹ ƺ Ƽ ƾ ǀ ǂ DŽ dž Lj NJ Nj Ǎ ǎ ǐ ͩ ͫ ͭ ͯ ͱ Ͳ ʹ ͵ ͻ ͽ Ϳ ΄ Έ Ί Ό Ύ Ώ ΐ Β Δ Ζ Η Θ Ι Λ Μ Ξ Ο Ρ Σ Υ ᪫᪽ᪿᵴᶆᶈ倧倹倻⸞ఓﾔ肕ఓﾔ肕ఓﾔ肕 " + ℓℓﾔ肕L Ђ # 솆 쇅 @ ÿ肀÷ကༀȀ鋰 ကࠀࣰ Ā Āༀ̀ヰ ༀЀ⣰ Āऀჰ Ȁࣰ Ԁ ༀЀ䋰 ሀࣰ Ā 匀Ự 뼀က쬀 ࠀЀः 㼀ăĀ ᄀӰ Ā 䇿 ऀȀ Ȁ Ȁ ఀȀ ഀȀ Ȁ ༀȀ ကȀ ᄀȀ ሀȀ ጀȀ ᐀Ȁ ᔀȀ ᘀȀ ᜀȀ ᠀Ȁ ᤀȀ ᨀȀ ᬀȀ ᰀȀ ᴀȀ ḀȀ ἀȀ Ȁ ℀Ȁ ∀Ȁ ⌀Ȁ ␀Ȁ ─Ȁ ☀Ȁ ✀Ȁ ⠀Ȁ ⤀Ȁ ⨀Ȁ ⬀Ȁ ⰀȀ ⴀȀ ⸀ȀĀ ⼀ȀĀ ȀĀ ȀĀ ㈀ȀĀ ㌀ȀĀ 㐀ȀĀ 㔀ȀĀ 㘀ȀĀ 㜀ȀĀ 㠀ȀĀ 㤀ȀĀ 㨀ȀĀ 㬀ȀĀ 㰀ȀĀ 㴀ȀĀ 㸀ȀĀ 㼀ȀĀ 䀀ȀĀ 䄀ȀĀ 䈀ȀĀ 䌀ȀĀ 䐀ȀĀ 䔀ȀĀ 䘀ȀĀ 䜀ȀĀ 䠀ȀĀ 䤀ȀĀ 阀ę᠀ŭ촀ż㤀ƖǮ切Ǿ㼀ȓကɔɤ甀ɨɿ밀ʂ�ʒ夀ʓꌀʓʓ퐀ʔ뤀ʕ錀ʹ툀ʹ舀ˋ渀˔렀˝˝Ȁ˞Ѐ˥␀˥˭᠀˸唀˻⼀̅䴀̟케̟舀̡혀̡脀̥鸀̨̨̩㸀̩一̩怀̩爀̩瘀̩笀̩꼀̩切̩ༀ̪㨀̪帀̪蘀̪ꔀ̪̪̪㨀̫夀̫鐀̫대̫̫̫ഀ̬䠀̬帀̬찀̬�̬ἀ̮ ĀĀ ĀȀ Ā̀ ĀЀ ĀԀ Ā Ā܀ Āࠀ Āऀ Ā Ā Āఀ Āഀ Ā Āༀ Āက Āᄀ Āሀ Āጀ Ā᐀ Āᔀ Āᘀ Āᜀ Ā᠀ Āᤀ Āᨀ Āᬀ Āᰀ Āᴀ ĀḀ Āἀ Ā Ā℀ Ā∀ Ā⌀ Ā␀ Ā─ Ā☀ Ā✀ Ā⠀ Ā⤀ Ā⨀ Ā⬀ ĀⰀ Āⴀ Ā⸀ Ā⼀ Ā Ā Ā㈀ Ā㌀ Ā㐀 Ā㔀 Ā㘀 Ā㜀 Ā㠀 Ā㤀 Ā㨀 Ā㬀 Ā㰀 Ā㴀 Ā㸀 Ā㼀 Ā䀀 Āꐀęᨀŭ퀀ż㴀ƖǮĀǿ䈀ȓጀɔȀɥ礀ɨɿ쌀ʂʒ开ʓ꤀ʓʓ�ʔ븀ʕ需ʹ픀ʹ鈀ˋ焀˔묀˝˝Ԁ˞܀˥✀˥꼀˭ᬀ˸堀˻㈀̅嬀̟�̟退̡�̡萀̥ꄀ̨豈̨㈀̩㼀̩伀̩愀̩猀̩眀̩簀̩뀀̩ff̩က̪㬀̪开̪蜀̪ꘀ̪̪ ̫㬀̫娀̫销̫됀̫̫ ̬̬䤀̬开̬촀̬�̬ἀ̮ Ā Ȁ ̀ Ѐ Ԁ ܀ ࠀ ऀ ఀ ഀ ༀ က ᄀ ሀ ጀ ᐀ ᔀ ᘀ ᜀ ᠀ ᤀ ᨀ ᬀ ᰀ ᴀ Ḁ ἀ ℀ ∀ ⌀ ␀ ─ ☀ ✀ ⠀ ⤀ ⨀ ⬀ Ⰰ ⴀ ⸀ ⼀ ㈀ ㌀ 㐀 㔀 㘀 㜀 㠀 㤀 㨀 㬀 㰀 㴀 㸀 㼀 䀀 Ѐ 㸀 ᰀ ⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ੳ傀牥潳乮浡e㦀 㰀 ⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ճ炀潨敮耀C @ 耪牵㩮捳敨慭業牣獯景潣㩭景楦散猺慭瑲慴獧耏敭牴捩潣癮牥整r㢀 䄀 ⨀疀湲猺档浥獡洭捩潲潳瑦挭浯漺晦捩㩥浳牡瑴条ѳ撀瑡eಀ ⤁ ─ Āㆀ考‱աㆀ洠汩耂〱耄〱愠耆〱洠汩耇〱‰業Ѭㆀ‱ɡㆀвㆀ′ѡㆀ㤹вㆀ㤹гㆀ㤹̷㊀愠耂㐲耄㘲愠考″ݡ㎀〰洠汩耄㤳愠耂昳耄㘴愠考‵١㖀‰業Ŭ㚀考‶š㞀考‷š㢀考‸͡㦀愠考慄ɹ沀ճ䶀湯桴耄㩯獬耉牐摯捵䥴Մ璀慲獮耄教牡A # $ @ " @ " @ " @ " < ! # @ " @ "
@ " @ " @ " @ " @ " @ " @ " @ " @ " @ " @ " @ " A # $ @ " @ "
@ " @ "
@ " @ " @ " @ " @ " @ " A # $
A # $ A # $
@ " @ " @ "
! $ . / ; < @ B L M S g o p v w ~ ¦ § « ¬ ² ³ ¶ ¸ ½ ¾ Æ Ç Ñ Ò Ö × Û Ü ã å ì í ó ô ù û ć Ĉ č ď Ę ę ģ Ĥ ī Ĭ İ ı Ľ ľ Ń Ņ Ŏ Ő œ Ŕ Ř ř ť Ŧ Ů Ű ŷ Ÿ ƀ Ɓ ƅ Ɔ ƒ Ɠ Ƙ ƚ Ɯ Ɲ Ƣ ƣ Ʀ Ƨ Ʈ Ư Ƹ ƹ ƿ ǃ lj NJ ǎ Ǐ ǒ Ǔ Ǘ ǘ ǝ Ǟ Ǡ ǡ ǧ Ǩ DZ Dz Ǹ Ǻ ȁ Ȃ Ȉ Ȍ ȗ Ț Ȥ ȥ ȫ Ȭ Ȱ ȳ ȹ Ⱥ ȿ Ʉ Ɍ ɍ ɕ ɖ ɚ ɜ ɠ ɡ ɩ ɪ ɰ ɵ ɿ ʀ ʆ ʇ ʍ ʎ ʖ ʗ ʡ ʤ ʩ ʪ ʱ ʲ ʵ ʸ ʿ ˀ ˉ ˊ ː ˒ ˗ ˘ ˞ ˟ ˣ ˤ ˧ ˨ ˬ ˯ ˶ ˷ ˽ ˾ ̃ ̆ ̋ ̏ ̑ ̒ ̘ ̙ ̞ ̥ ̩ ̪ ̮ ̯ ̴ ̶ ̺ ̻ ́ ͂ ͅ ͆ ͋ ͍ ͒ ͓ ͗ ͘ ͜ ͝ ͢ ͣ ͮ ʹ ͺ Έ Ή Α Η Π Ρ Ω Ϋ ή ί α β κ λ ρ ϊ ϐ ϑ Ϙ ϟ Ϥ ϥ ϭ Ϯ ϲ ϳ Ͽ Ѓ Ѕ І Џ Г Л М Ц Ч Э Ю г е с т ч щ ѓ ѕ љ ћ ѧ Ѩ Ѱ ѱ Ѹ ѹ ҁ ҂ ҆ ҇ ғ Ҕ ҙ қ ң Ҥ Ҫ ҭ ҵ Ҷ һ Ҽ ӂ ӄ Ӌ ӌ Ӑ ӑ ә Ӛ Ӡ ӡ ӧ ө ӱ Ӵ ӽ Ӿ Ԃ ԃ Ԉ ԉ Ԍ Ԑ ԗ Ԙ Ԟ Ԣ ԧ Ԩ Բ Գ Ի Խ Ձ Ղ Ո Չ Ջ Ռ Ք Օ ՞ ՟ գ ե ժ ի կ ղ ջ ռ ր ց ֎ ֒ ֓ ֛ ֜ ֢ ֧ ֱ ֲ ָ ּ ׅ ׆ ד ה ל ם פ ת ׳ ״ ؊ ؋ ؍ ؎ ؒ ؕ ؚ ؛ أ ؤ ث ج ذ ر ظ ػ ـ ف ى ُ ٕ ٖ ٝ ٞ ٧ ٨ ٭ ٯ ٴ ٻ ځ ڂ ڈ ڋ ڔ ڕ ڜ ڝ ڧ ڨ ڬ گ ڸ ڽ ۇ ۈ ۍ ۑ ۘ ۙ ۠ ۥ ۦ ۮ ۲ ۼ ۽ ܃ ܗ ܞ ܟ ܧ ܨ ܮ ܯ ܲ ܳ ܾ ܿ ݄ ݆ ݍ ݕ ݟ ݨ ݩ ݳ ݴ ݼ ݽ ކ އ ލ ޑ ޙ ޚ ޜ ޝ ޤ ޥ ޮ ޯ ߀ ߊ ߏ ߑ ߒ ߙ ߚ ߟ ߠ ߫ ߬ ߺ ࠂ ࠄ ࠉ ࠊ ࠍ ࠐ ࠛ ࠜ ࠠ ࠡ ࠩ ࠬ ࠰ ࠱ ࠴ ࠶ ࡁ ࡂ ࡉ ࡊ ࡏ ࡗ ࡠ ࡡ ࡴ ࡵ ࡾ ࡿ ࢅ ࢉ ࢙ ࢚ ࢡ ࢣ ࢭ ࢰ ࢹ ࢺ ࣂ ࣃ ࣎ ࣏ ࣔ ࣕ ࣟ ࣠ ࣨ ࣩ ࣯ ࣰ ࣶ ࣷ ࣽ ࣾ ऄ अ ऋ ऐ ऒ ओ ज झ थ ध ल ळ स ह ृ ॄ ौ ् ॓ ॔ ग़ ज़ ढ़ फ़ ॣ । ४ ६ ॳ ॶ ঁ ঃ অ আ খ চ ণ ত ম ় ূ ৄ ৗ ড় ৣ ১ ৮ ৱ ৷ ৸ ৽ ৾ ਊ ਓ ਗ ਘ ਡ ਢ ਪ ਫ ਹ ਿ ੂ ੩ ੪ ੴ ੵ આ ઇ ઍ ખ ગ જ ડ પ શ ઼ ી ુ ો ૡ ૢ ૨ ૩ ૮ ૯ ૹ ૿ ଆ ଇ ଐ ଙ ଛ ଟ ଠ ଦ ଧ ଯ ର ଲ ଳ ଶ ସ ଼ ୀ ୌ ୖ ୗ ଡ଼ ଢ଼ ୢ ୣ ୭ இ ஈ ஏ க ஜ ந ற ல ஷ ெ ௌ ௦ ௩ ௰ ௱ అ ఇ ఌ ఒ చ డ ఢ ఫ బ ఴ ష ీ ు ో ౌ ౘ ౝ ౦ ౺ ౻ ౾ ಁ ಊ ಋ ಕ ಖ ಛ ಜ ತ ಥ ಫ ಮ ಶ ಸ ಽ ಾ ೇ ೊ ೞ ೦ ೨ ೫ ೬ ೮ ೯ ഀ എ ഗ ഘ ഞ ട ത ഥ ഫ ബ ല സ ീ ൄ ൌ ൏ ൖ ൗ ൠ ൡ ൨ ൩ ൮ ൯ ൶ ൷ ൽ ൾ ං ඃ උ ඌ ග ඥ ඦ ධ න ම ර හ ළ ා ැ ේ ෟ ෭ ก จ ฉ ณ ด ฝ ฟ ศ ษ อ ฮ ิ ี ่ ้ ๐ ๑ ๘ ๙ ຈ ຉ ຌ ຍ ຏ ຐ ຖ ທ ຣ ອ ຯ າ ຸ ແ ໂ ໋ ໌ ໒ ໓ ໗ ໘ ༄ ༅ ༌ ། ༑ ༒ ༜ ༝ ༥ ༦ ༩ ༪ ༰ ༱ ༹ ༺ ༿ ཀ ཊ ཋ དྷ ཚ ལ ཤ ཀྵ ྲྀ ཷ ཽ ཱྀ ྇ ྈ ྌ ྍ ྗ ྜ ྤ ྥ ྪ ྫ ྵ ྶ ྻ ྼ ࿃ ࿄ ࿌ ࿎ ࿓ ࿗ က ည ဒ ရ လ အ ဦ ီ ု ဵ ္ ဿ ၀ ၄ ၅ ၏ ၔ ၜ ၝ ၫ ၬ ၲ ၵ ၿ ႀ ႊ ႋ ႐ ႑ ႘ ႙ Ⴁ Ⴃ Ⴈ Ⴌ Ⴑ Ⴒ Ⴖ Ⴙ Ⴡ Ⴢ Ⴭ დ ე ნ ო ფ ყ ჩ ც ჵ ჶ ჺ ჻ ჿ ᄀ ᄆ ᄇ ᄐ ᄑ ᄚ ᄛ ᄧ ᄨ ᄮ ᅜ ᅠ ᅤ ᅪ ᅼ ᆃ ᆄ ᆇ ᆋ ᆕ ᆖ ᆜ ᆰ ᆺ ᇀ ᇇ ᇌ ᇓ ᇔ ᇚ ᇝ ᇣ ᇤ ᇫ ᇬ ᇲ ᇳ ᇻ ᇽ ሂ ህ ሏ ሐ ሙ ሚ ሢ ሣ ር ስ ሺ ሻ ቁ ቂ ቈ ቑ ቖ ቝ ቢ ቪ ቫ ቲ ታ ቼ ቾ ኂ ኃ ኆ ኈ ኑ ኒ ኙ አ ከ ኩ ኰ ኼ ኾ ዂ ዃ ወ ዐ ዑ ዘ ዟ ዬ ይ ዷ ዸ ጁ ጄ ጋ ጌ ጠ ጢ ጧ ጨ ጬ ጭ ጳ ጶ ጼ ጽ ፄ ፅ ፉ ፊ ፕ ፖ ፚ ፥ ፦ ፭ ፺ ᎀ ᎁ ᎉ ᎊ ᎏ ᎐ ᎘ ᎙ Ꭰ Ꭸ Ꭼ Ꮃ Ꮄ Ꮌ Ꮏ Ꮘ Ꮛ Ꮥ Ꮦ Ꮪ Ꮫ Ꮳ Ꮴ Ꮸ Ꮹ Ᏹ ᏼ ᏽ ᐄ ᐅ ᐇ ᐈ ᐏ ᐐ ᐕ ᐖ ᐟ ᐡ ᐬ ᐭ ᐴ ᐸ ᐾ ᐿ ᑆ ᑇ ᑌ ᑍ ᑕ ᑘ ᑡ ᑢ ᑰ ᑱ ᑿ ᒀ ᒇ ᒈ ᒊ ᒋ ᒖ ᒗ ᒝ ᒣ ᒬ ᒭ ᒴ ᒵ ᒹ ᒺ ᓁ ᓃ ᓈ ᓪ ᓮ ᓯ ᓲ ᓴ ᔀ ᔃ ᔊ ᔋ ᔔ ᔗ ᔠ ᔡ ᔪ ᔭ ᔴ ᔵ ᔷ ᔸ ᔾ ᔿ ᕅ ᕋ ᕖ ᕗ ᕟ ᕡ ᕪ ᕫ ᕮ ᕯ ᕶ ᕸ ᕽ ᕾ ᖂ ᖃ ᖋ ᖌ ᖐ ᖒ ᖕ ᖖ ᖡ ᖢ ᖨ ᖩ ᖭ ᖮ ᖱ ᖲ ᖸ ᖹ ᖽ ᖾ ᗅ ᗆ ᗋ ᗍ ᗖ ᗗ ᗛ ᗜ ᗥ ᗦ ᗪ ᗳ ᗼ ᗽ ᘃ ᘅ ᘍ ᘏ ᘕ ᘘ ᘜ ᘥ ᘬ ᘭ ᘳ ᘼ ᙃ ᙄ ᙍ ᙎ ᙗ ᙠ ᙪ ᙫ ᙮ ᙯ ᙴ ᙶ ᙺ ᙾ ᚁ ᚂ ᚉ ᚊ ᚐ ᚑ ᚚ ᚛ ᚠ ᚡ ᚫ ᚬ ᚶ ᚷ ᚿ ᛀ ᛈ ᛎ ᛖ ᛗ ᛞ ᛟ ᛣ ᛤ ᛫ ᛭ ᛲ ᛳ ᜂ ᜃ ᜆ ᜇ ᜑ ᜒ ᜠ ᜭ ᜮ ᝂ ᝅ ᝌ ᝍ ᝡ ᝢ ᝦ ᝧ ᝰ គ ឃ ណ ត ព ភ ល វ ឦ ឨ ឱ ឲ ឹ ើ ះ ៈ ៌ ៍ ៖ ៗ ០ ២ ៰ ៸ ៹ ᠁ ᠏ ᠗ ᠘ ᠢ ᠣ ᠬ ᠴ ᡁ ᡂ ᡆ ᡇ ᡏ ᡐ ᡘ ᡙ ᡠ ᡤ ᡫ ᡮ ᡷ ᡸ ᢁ ᢂ ᢉ ᢊ ᢎ ᢓ ᢝ ᢞ ᢩ ᢵ ᢸ ᢾ ᢿ ᣋ ᣍ ᣑ ᣒ ᣕ ᣗ ᣛ ᣡ ᣨ ᣩ ᣰ ᣱ ᤊ ᤏ ᤕ ᤖ ᤢ ᤣ ᤩ ᤺ ᤻ ᥀ ᥉ ᥍ ᥔ ᥕ ᥛ ᥠ ᥨ ᥩ ᥳ ᦂ ᦃ ᦇ ᦌ ᦔ ᦕ ᦟ ᦠ ᦦ ᦧ ᦫ ᦰ ᦸ ᦹ ᧃ ᧄ ᧗ ᧘ ᧟ ᧡ ᧦ ᧧ ᧫ ᧬ ᧴ ᧵ ᧽ ᧾ ᨃ ᨄ ᨎ ᨏ ᨗ ᨧ ᨬ ᨭ ᨵ ᨶ ᨼ ᨽ ᩀ ᩁ ᩉ ᩊ ᩒ ᩕ ᩞ ᩬ ᩭ ᩸ ᩹ ᩿ ᪀ ᪖ ᪗ ᪤ ᪧ ᪷ ᪸ ᪼ ᪽ ᫈ ᫍ ᬄ ᬉ ᬜ ᬣ ᬤ ᬭ ᬮ ᬵ ᬶ ᬽ ᭀ ᭌ ᭓ ᭕ ᭜ ᭝ ᭢ ᭨ ᭭ ᭰ ᭸ ᭹ ᮂ ᮃ ᮉ ᮋ ᮍ ᮎ ᮓ ᮔ ᮞ ᮟ ᮧ ᮮ ᮴ ᮵ ᮾ ᯃ ᯇ ᯈ ᯌ ᯍ ᯓ ᯔ ᯚ ᯛ ᯝ ᯡ ᯥ ᯰ ᯲ ᯳ ᯽ ᰂ ᰇ ᰌ ᰐ ᰕ ᰖ ᰝ ᰟ ᰤ ᰥ ᰨ ᰩ ᰮ ᰯ ᰷ ᰻ ᰼ ᰿ ᱀ ᱃ ᱅ ᱉ ᱏ ᱐ ᱖ ᱗ ᱡ ᱢ ᱭ ᱮ ᱲ ᱳ ᱸ ᱹ ᱿ ᲀ ᲇ Ა Ბ Ე Ლ Რ Ს Ც Ძ Ჲ Ჷ Ჿ ᳀ ᳇ ᳕ ᳚ ᳛ ᳞ ᳟ ᳨ ᳩ ᳭ ᳮ ᳵ ᳶ ᴃ ᴄ ᴍ ᴓ ᴞ ᴟ ᴥ ᴧ ᴯ ᴰ ᴴ ᴵ ᴽ ᴾ ᵄ ᵅ ᵉ ᵊ ᵔ ᵕ ᵛ ᵜ ᵣ ᵩ ᵯ ᵰ ᵹ ᵺ ᶁ ᶆ ᶏ ᶐ ᶕ ᶛ ᶟ ᶤ ᶨ ᶩ ᶰ ᶱ ᶷ ᶸ ᶾ ᷃ ᷌ ᷍ ᷒ ᷙ ᷝ ᷞ ᷥ ᷧ ᷰ ᷱ ᷸ ᷹ ᷿ Ḁ ḋ Ḍ ḓ Ḙ Ḣ ḣ Ḩ Ḯ Ḵ ḵ ḻ ṁ Ṋ ṋ ṗ Ṙ ṟ Ṡ Ṯ ṯ Ṹ ṹ Ẁ ẁ ẋ Ẍ ẖ ẜ Ả ả ậ Ắ ặ ể Ị ị Ộ ộ ợ Ụ Ử ử Ỷ ỷ ἃ Ἁ Ἆ Ἇ ἑ ἒ ἕ Ἒ Ἓ ἧ Ἠ Ἦ Ἧ ἵ ἶ Ἳ Ἴ ὄ ὅ Ὅ ὓ ὗ Ὕ ὦ ὧ Ὧ ὶ ώ ᾅ ᾉ ᾓ ᾗ ᾛ ᾟ ᾠ ᾥ ᾦ ᾨ ᾩ ᾬ ᾭ ᾱ ᾲ ι ᾿ ῆ ῌ ῍ ῒ ῤ Ῠ ῲ Ὸ Ό ´ ― ‖ „ ‟ ․ ‥ ′ ″ ‷ ‸ ‾ ‿ ⁅ ⁆ ⁈ ⁌ ⁐ ⁛ ⁝ ⁞ ⁱ ⁶ ⁺ ₃ ₄ ₌ ₍ ₒ ₓ ₦ ₵ ₺ ₿ ⃐ ⃗ ⃜ ⃤ ⃥ ⃬ ⃯ ℀ ℃ ℄ ℍ ℎ ℒ ℓ ℚ ℛ ℣ ℤ ℨ ℩ Ⅎ ℸ ℾ ℿ ⅉ ⅊ ⅓ ⅛ ⅟ Ⅾ ⅱ ⅲ ⅺ ⅻ ↀ ↄ ↔ ↗ ↡ ↣ ↪ ↬ ↰ ↱ ↷ ↺ ⇃ ⇄ ⇑ ⇒ ⇙ ⇣ ⇩ ⇬ ⇳ ⇴ ⇺ ⇻ ⇾ ⇿ ∆ ∇ ∑ ∕ ∜ ∝ ∡ ∦ ∩ ∫ ∮ ∲ ∶ ∹ ≁ ≂ ≌ ≍ ≒ ≓ ≛ ≞ ≥ ≧ ≱ ≲ ≶ ≺ ≾ ⊇ ⊊ ⊌ ⊏ ⊒ ⊚ ⊛ ⊥ ⊦ ⊫ ⊭ ⊳ ⊴ ⊹ ⊺ ⋀ ⋂ ⋊ ⋑ ⋙ ⋚ ⋤ ⋥ ⋨ ⋩ ⋭ ⋸ ⋾ ᪫ᫀᵴᶉ倧值ຨຩⷲⷴ⸀⸈⸍⸗⸟ ܯ ܲ ݆ ޚ ޜ ࢙ ଆ ೬ ೮ ቑ ቖ ቝ ቢ ቪ አ ከ ዟ ዬ ᐅ ᐇ ᓟ ᓠ ᕉ ᕊ ᗯ ᗲ ᘡ ᘤ ᘸ ᘻ ᙜ ᙟ ᙾ ᚁ ᝃ ᝄ ᨠ ᨣ ᬾ ᬿ ᰇ ᰌ Ლ Რ ᴓ ᴞ ᵩ ᵯ ṁ Ṋ ẜ Ả ể Ị Ἁ Ἆ ᾦ ᾨ ₿ ℸ ℾ ⋎ ⋐ ⌔ ⌖ ⏐ ⏑ ⓷ ⓹ ✁ ✃ ❅ ❆ ⟶ ⟸ ⪲ ⪳ ⬯ ⬱ ⷀ ⸏ ⸐ ⺅ ⺐ ⻎ ⻐ ⼌ ⼍ ⽵ ⽶ ⿳ ⿴ 㗉 㗋 㛜 㛢 㪇 㪉 㬏 㬑 㻨 㻪 䍅 䍏 䎯 䎸 䒥 䒧 䔠 䔨 䕥 䕩 䗓 䗘 䘝 䘢 䙦 䙫 䛯 䛵 䟐 䟒 䦎 䦏 䧶 䧷 䨨 䨱 䩠 䩡 䫌 䫍 䭽 䮁 䮆 䮏 䮤 䮥 䯠 䯡 䯺 䰃 䰜 䰝 䱍 䱖 䲅 䲆 䳁 䳂 䳽 䳾 䵅 䵉 䵎 䵗 䶆 䶇 ䷂ ䷃ ䷾ ䷿ 与 专 乊 乓 亄 了 伌 伍 佸 佹 倘 倚 僌 僐 儫 儯 冐 冔 凵 凹 剚 剞 勂 勃 協 卙 厐 厙 哑 哒 弥 弮 愠 愫 慴 慿 憺 懅 成 戛 扡 扭 抾 拉 拰 拻 挠 挭 搝 搩 摬 摳 摽 撃 撬 撴 擇 擎 攈 攐 枩 枫 梙 梛 楫 楰 槻 槿 欟 次 涑 涓 溵 溷 皻 皼 盟 盠 稛 稝 窏 窙 笀 笇 笤 笭 箥 箭 篡 篩 籈 籎 糂 糋 糶 糿 紼 終 綑 綗 署 罸 翴 翹 葼 蒁 蔯 蔵 藝 藣 蚞 蚠 蠊 蠌 襮 襯 覩 親 訩 許 詔 詛 誃 誇 誻 諄 讥 训 賛 賡 鈠 鈨 鋲 鋸 鎭 鎴 鑏 鑕 铊 铐 锱 锺 阔 阝 隄 隍 雗 雝 靡 革 靯 靷 鞓 鞚 韛 韣 饞 饪 驌 驍 鶟 鶥 鼦 鼨 ꁊ ꁌ ꁣ ꁮ ꂐ ꂛ ꄤ ꄥ ꌛ ꌥ ꍽ ꎈ ꎯ ꎺ ꏖ ꏞ ꏩ ꏴ ꐞ ꐠ ꐴ ꐽ ꑈ ꑒ ꓳ ꓼ ꔛ ꔠ ꕓ ꕔ ꖮ ꖹ ꛇ ꛍ Ꝃ Ꝍ ꡯ ꡰ ꤭ ꤳ ꬒ ꬔ 갈 갊 뇧 뇯 떿 뗁 뗥 뗬 뗾 똀 똦 똨 똸 똺 뚝 뚟 랜 랞 렣 렧 룸 룹 링 맂 멃 멄 뫡 뫢 믕 믗 믻 믽 봄 봆 봘 봚 붼 뷀 뷰 뷲 뼿 뽁 뽥 뽯 쁖 쁠 삥 삩 샙 샛 샩 샯 성 섳 센 셀 쉞 쉠 쉾 슀 썏 썐 엨 엵 잶 잻 젛 젝 졘 졚 좗 좝 즓 즘 짛 짟 쩮 쩶 컶 컼 퀐 퀕 탏 탖 터 턶 튴 튺 햳 햴 혇 혉 홀 홂 횤 횮 휢 휫 ퟌ ퟔ � � � � � � � � � � � � � � � � 悔 憎 ﺪ ﺫ ӲӼ؋࢜ੇඣඦพยໟཫᑟᑡᕉᕑᘠᘨᚏᚐឭឮ᠍ᢉᢊᣚᣛຩⷴⷶⷷⷹⷺⷼⷽⷿ⸀⸜⸟3333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333333 ᪫ᫀᵴᶉ倧值ຨⷴ⸀⸈⸍⸗⸟ ᪫ᫀᵴᶉ倧值൏൸൹ຩⷳⷴⷶⷷⷹⷺⷼⷽⷿ⸀⸈⸍⸗⸜⸟❢Ɛ窖庘 磎ҳ떎䵘#✰؉滸Გ"ᄤ፸ᅈ釢≝ᘼ绔ᯐᤷ�ꤠ$✁ḹ䒆ᴪᶴἢ蚒貆 ݅Ἠ꼼ऎੱ⋩﹀鼒ⴗ✝ Ѕ 紋㖏ᖠ%巯㢹ﵬ㏋㷼묒础Დ䋕蚒貆 〱儇༊ᕸ⫪對窖庘 呍揷믄⸓樧窖庘 ᨟檯튒텒+(' 澑瀲㇎鑸㠍甚ྞ➂淙礄 Ѕ 翓昺ⅾ ᠃ 萏Ũ萑ﺘ옕栁葞Ũ葠ﺘ⡯Ȁ ⸀Ā ĀĀ ̀ༀᢄᄃ傄ᗾ׆Ā̘帆ᢄ怃傄濾(. ᠃ 萏ӈ萑︈옕적葞ӈ葠︈⡯ȀȀ⸀Ā Āԃ ̀ༀ삄ᄆ碄ᗽ׆Āۀ帆삄怆碄濽( .... ́܅ ᠃ 萏ࢸ萑ﳨ옕렁؈葞ࢸ葠ﳨ⡯ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ā Āԃइ ̀ༀ낄ᄊ墄ᗼ׆Āર帆낄怊墄濼( ...... ́܅ଉ
᠃ 萏ನ萑옕ꠁ،葞ನ葠⡯ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀⸀Ā Āԃइഋ ̀ༀꂄᄎ㢄ᗻ׆Āླྀ帆ꂄ怎㢄濻( ........ ́܅ଉ། ᠃ 萏რ萑褐옕ؐ葞რ葠褐⡯ሀ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀⸀܀⸀ࠀ⸀Ā Ā ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾ ⸀Ā ̀Ā ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾ ⸀Ā Ā ༀᆄᄃ预ᗾ׆Ā̑帆ᆄ怃预˾ ⸀Ā Ѐƀ ༀᄅ预ᗾ׆Āס帆怅预˾Ā⸀Ā ȀƂ ༀ놄ᄈ䲄ᗿ׆Āࢱ帆놄怈䲄˿Ȁ⸀Ā ƀ ༀ膄ᄋ预ᗾ׆Ā帆膄怋预˾̀⸀Ā Ѐƀ ༀ冄ᄎ预ᗾ׆Ā๑帆冄怎预˾Ѐ⸀Ā ȀƂ ༀↄᄑ䲄ᗿ׆Āᄡ帆ↄ怑䲄˿Ԁ⸀Ā ƀ ༀᄓ预ᗾ׆ĀᏱ帆怓预˾⸀Ā Ѐƀ ༀ솄ᄖ预ᗾ׆Āᛁ帆솄怖预˾܀⸀Ā ȀƂ ༀ醄ᄙ䲄ᗿ׆Āᦑ帆醄怙䲄˿ࠀ⸀Ā Ā ༀᆄᄃ预ᗾ׆Ā̑帆ᆄ怃预˾ ⸀Ā Ѐƀ ༀᄅ预ᗾ׆Āס帆怅预˾Ā⸀Ā ȀƂ ༀ놄ᄈ䲄ᗿ׆Āࢱ帆놄怈䲄˿Ȁ⸀Ā ƀ ༀ膄ᄋ预ᗾ׆Ā帆膄怋预˾̀⸀Ā Ѐƀ ༀ冄ᄎ预ᗾ׆Ā๑帆冄怎预˾Ѐ⸀Ā ȀƂ ༀↄᄑ䲄ᗿ׆Āᄡ帆ↄ怑䲄˿Ԁ⸀Ā ƀ ༀᄓ预ᗾ׆ĀᏱ帆怓预˾⸀Ā Ѐƀ ༀ솄ᄖ预ᗾ׆Āᛁ帆솄怖预˾܀⸀Ā ȀƂ ༀ醄ᄙ䲄ᗿ׆Āᦑ帆醄怙䲄˿ࠀ⸀Ā Ā ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄㗽Ĉ࠶Ȁ ⸀Ā Ā ༀᆄᄃ预ᗾ׆Ā̑帆ᆄ怃预˾ ⸀Ā Ѐƀ ༀᄅ预ᗾ׆Āס帆怅预˾Ā⸀Ā ȀƂ ༀ놄ᄈ䲄ᗿ׆Āࢱ帆놄怈䲄˿Ȁ⸀Ā ƀ ༀ膄ᄋ预ᗾ׆Ā帆膄怋预˾̀⸀Ā Ѐƀ ༀ冄ᄎ预ᗾ׆Ā๑帆冄怎预˾Ѐ⸀Ā ȀƂ ༀↄᄑ䲄ᗿ׆Āᄡ帆ↄ怑䲄˿Ԁ⸀Ā ƀ ༀᄓ预ᗾ׆ĀᏱ帆怓预˾⸀Ā Ѐƀ ༀ솄ᄖ预ᗾ׆Āᛁ帆솄怖预˾܀⸀Ā ȀƂ ༀ醄ᄙ䲄ᗿ׆Āᦑ帆醄怙䲄˿ࠀ⸀Ā ĀĂ ̀ༀ뒄ᄀ䲄ᗿ׆Ā´帆뒄怀䲄濿( . ᠃ 萏̘萑﹐옕᠁葞̘葠﹐⡯ȀĀ⸀Ā Ā ̀ༀ좄ᄄࢄᗾ׆Āӈ帆좄怄ࢄ濾(. ́܅ ᠃ 萏ۀ萑ﵸ옕쀁؆葞ۀ葠ﵸ⡯ࠀ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ā Āԃइ ̀ༀ뢄ᄈᗼ׆Āࢸ帆뢄怈濼(
..... ́܅ଉ ᠃ 萏ર萑ﱘ옕뀁؊葞ર葠ﱘ⡯ఀ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀Ā Āԃइഋ ̀ༀꢄᄌ좄ᗻ׆Āನ帆ꢄ怌좄濻( ....... ́܅ଉ། ᠃ 萏ຠ萑טּ옕码؏葞ຠ葠טּ⡯က ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀⸀܀⸀Ā Āԃइഋᄏ ̀ༀᄐ悄ᗺ׆Āრ帆怐悄濺( ......... ᠀ 萏̑萑ﺘ옕ᄁ葞̑葠ﺘ . 耄 ᠀ 萏ס萑ﺘ옕葞ס葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ࢱ萑ｌ옕넁؈葞ࢱ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏萑ﺘ옕脁؋葞葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏๑萑ﺘ옕儁؎葞๑葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᄡ萑ｌ옕℁ؑ葞ᄡ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏Ᏹ萑ﺘ옕ؓ葞Ᏹ葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏ᛁ萑ﺘ옕섁ؖ葞ᛁ葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᦑ萑ｌ옕鄁ؙ葞ᦑ葠ｌ. ᠀ 萏̑萑ﺘ옕ᄁ葞̑葠ﺘ . 耄 ᠀ 萏ס萑ﺘ옕葞ס葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ࢱ萑ｌ옕넁؈葞ࢱ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏萑ﺘ옕脁؋葞葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏๑萑ﺘ옕儁؎葞๑葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᄡ萑ｌ옕℁ؑ葞ᄡ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏Ᏹ萑ﺘ옕ؓ葞Ᏹ葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏ᛁ萑ﺘ옕섁ؖ葞ᛁ葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᦑ萑ｌ옕鄁ؙ葞ᦑ葠ｌ. က 萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ ) က 萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ) က 萏и萑ﺘ葞и葠ﺘ) က 萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ() က 萏܈萑ﺘ葞܈葠ﺘ() က 萏ࡰ萑ﺘ葞ࡰ葠ﺘ() က 萏萑ﺘ葞葠ﺘ. က 萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ. က 萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ. ᠀ 萏͓萑ﲭ옕匁葞͓葠ﲭ . ᠀ 萏̑萑ﺘ옕ᄁ葞̑葠ﺘ . 耄 ᠀ 萏ס萑ﺘ옕葞ס葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ࢱ萑ｌ옕넁؈葞ࢱ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏萑ﺘ옕脁؋葞葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏๑萑ﺘ옕儁؎葞๑葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᄡ萑ｌ옕℁ؑ葞ᄡ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏Ᏹ萑ﺘ옕ؓ葞Ᏹ葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏ᛁ萑ﺘ옕섁ؖ葞ᛁ葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᦑ萑ｌ옕鄁ؙ葞ᦑ葠ｌ. ᠀ 萏̑萑ﺘ옕ᄁ葞̑葠ﺘ . 耄 ᠀ 萏ס萑ﺘ옕葞ס葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ࢱ萑ｌ옕넁؈葞ࢱ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏萑ﺘ옕脁؋葞葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏๑萑ﺘ옕儁؎葞๑葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᄡ萑ｌ옕℁ؑ葞ᄡ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏Ᏹ萑ﺘ옕ؓ葞Ᏹ葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏ᛁ萑ﺘ옕섁ؖ葞ᛁ葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᦑ萑ｌ옕鄁ؙ葞ᦑ葠ｌ. ȁ ᠃ 萏´萑ｌ옕됁葞´葠ｌ⡯Ȁ ⸀Ā Ā ̀ༀᢄᄃ傄ᗾ׆Ā̘帆ᢄ怃傄濾(. ᠃ 萏ӈ萑︈옕적葞ӈ葠︈⡯ȀȀ⸀Ā Āԃ ̀ༀ삄ᄆ碄ᗽ׆Āۀ帆삄怆碄濽( .... ́܅ ᠃ 萏ࢸ萑ﳨ옕렁؈葞ࢸ葠ﳨ⡯ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ā Āԃइ ̀ༀ낄ᄊ墄ᗼ׆Āર帆낄怊墄濼( ...... ́܅ଉ
᠃ 萏ನ萑옕ꠁ،葞ನ葠⡯ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀⸀Ā Āԃइഋ ̀ༀꂄᄎ㢄ᗻ׆Āླྀ帆ꂄ怎㢄濻( ........ ́܅ଉ། ᠃ 萏რ萑褐옕ؐ葞რ葠褐⡯ሀ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀⸀܀⸀ࠀ⸀Ā Ā ༀᆄᄃ预ᗾ׆Ā̑帆ᆄ怃预˾ ⸀Ā Ѐƀ ༀᄅ预ᗾ׆Āס帆怅预˾Ā⸀Ā ȀƂ ༀ놄ᄈ䲄ᗿ׆Āࢱ帆놄怈䲄˿Ȁ⸀Ā ƀ ༀ膄ᄋ预ᗾ׆Ā帆膄怋预˾̀⸀Ā Ѐƀ ༀ冄ᄎ预ᗾ׆Ā๑帆冄怎预˾Ѐ⸀Ā ȀƂ ༀↄᄑ䲄ᗿ׆Āᄡ帆ↄ怑䲄˿Ԁ⸀Ā ƀ ༀᄓ预ᗾ׆ĀᏱ帆怓预˾⸀Ā Ѐƀ ༀ솄ᄖ预ᗾ׆Āᛁ帆솄怖预˾܀⸀Ā ȀƂ ༀ醄ᄙ䲄ᗿ׆Āᦑ帆醄怙䲄˿ࠀ⸀Ā ЀĀ ̀ༀ梄ᄁ预ᗾ׆ĀŨ帆梄态预濾( . ᠃ 萏̘萑﹐옕᠁葞̘葠﹐⡯ȀĀ⸀Ā Ā ̀ༀ좄ᄄࢄᗾ׆Āӈ帆좄怄ࢄ濾(. ́܅ ᠃ 萏ۀ萑ﵸ옕쀁؆葞ۀ葠ﵸ⡯ࠀ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ā Āԃइ ̀ༀ뢄ᄈᗼ׆Āࢸ帆뢄怈濼(
..... ́܅ଉ ᠃ 萏ર萑ﱘ옕뀁؊葞ર葠ﱘ⡯ఀ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀Ā Āԃइഋ ̀ༀꢄᄌ좄ᗻ׆Āನ帆ꢄ怌좄濻( ....... ́܅ଉ། ᠃ 萏ຠ萑טּ옕码؏葞ຠ葠טּ⡯က ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀⸀܀⸀Ā Āԃइഋᄏ ̀ༀᄐ悄ᗺ׆Āრ帆怐悄濺( ......... ᠀ 萏̑萑ﺘ옕ᄁ葞̑葠ﺘ . 耄 ᠀ 萏ס萑ﺘ옕葞ס葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ࢱ萑ｌ옕넁؈葞ࢱ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏萑ﺘ옕脁؋葞葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏๑萑ﺘ옕儁؎葞๑葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᄡ萑ｌ옕℁ؑ葞ᄡ葠ｌ. 耀 ᠀ 萏Ᏹ萑ﺘ옕ؓ葞Ᏹ葠ﺘ. 耄 ᠀ 萏ᛁ萑ﺘ옕섁ؖ葞ᛁ葠ﺘ. 舂 ᠀ 萏ᦑ萑ｌ옕鄁ؙ葞ᦑ葠ｌ. ᠃ 萏Ũ萑ﺘ옕栁葞Ũ葠ﺘ⡯Ȁ ⸀Ā ĀĀ ̀ༀᢄᄃ傄ᗾ׆Ā̘帆ᢄ怃傄濾(. ᠃ 萏ӈ萑︈옕적葞ӈ葠︈⡯ȀȀ⸀Ā Āԃ ̀ༀ삄ᄆ碄ᗽ׆Āۀ帆삄怆碄濽( .... ́܅ ᠃ 萏ࢸ萑ﳨ옕렁؈葞ࢸ葠ﳨ⡯ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ā Āԃइ ̀ༀ낄ᄊ墄ᗼ׆Āર帆낄怊墄濼( ...... ́܅ଉ
᠃ 萏ನ萑옕ꠁ،葞ನ葠⡯ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀⸀Ā Āԃइഋ ̀ༀꂄᄎ㢄ᗻ׆Āླྀ帆ꂄ怎㢄濻( ........ ́܅ଉ། ᠃ 萏რ萑褐옕ؐ葞რ葠褐⡯ሀ ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀⸀܀⸀ࠀ⸀Ā Ȅ ༀᄀꦄᔁ׆Ā̎帆怀ꦄ́⠀ ⤀Ā ЀĀ ༀꦄᄁ垄ᗾ׆ĀƩ帆ꦄ态垄˾Ā⤀Ā Ą ༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄˾Ȁ⸀Ā Ȁ ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预Ͼ⠀̀⤀Ā ЀȀ ༀࢄᄇ预ᗾ׆Ā܈帆ࢄ怇预Ͼ⠀Ѐ⤀Ā ȀȀ ༀ炄ᄈ预ᗾ׆Ā帆炄怈预Ͼ⠀Ԁ⤀Ā Ā ༀ�ᄉ预ᗾ׆Ā帆�怉预˾⸀Ā ЀĀ ༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾܀⸀Ā ȀĀ ༀꢄᄌ预ᗾ׆Āฐ帆ꢄ怌预˾ࠀ⸀Ā Ā ༀᆄᄃ预ᗾ׆Ā̑帆ᆄ怃预˾ ⸀Ā Ѐƀ ༀᄅ预ᗾ׆Āס帆怅预˾Ā⸀Ā ȀƂ ༀ놄ᄈ䲄ᗿ׆Āࢱ帆놄怈䲄˿Ȁ⸀Ā ƀ ༀ膄ᄋ预ᗾ׆Ā帆膄怋预˾̀⸀Ā Ѐƀ ༀ冄ᄎ预ᗾ׆Ā๑帆冄怎预˾Ѐ⸀Ā ȀƂ ༀↄᄑ䲄ᗿ׆Āᄡ帆ↄ怑䲄˿Ԁ⸀Ā ƀ ༀᄓ预ᗾ׆ĀᏱ帆怓预˾⸀Ā Ѐƀ ༀ솄ᄖ预ᗾ׆Āᛁ帆솄怖预˾܀⸀Ā ȀƂ ༀ醄ᄙ䲄ᗿ׆Āᦑ帆醄怙䲄˿ࠀ⸀Ā Ā ༀᆄᄃ预ᗾ׆Ā̑帆ᆄ怃预˾ ⸀Ā Ѐƀ ༀᄅ预ᗾ׆Āס帆怅预˾Ā⸀Ā ȀƂ ༀ놄ᄈ䲄ᗿ׆Āࢱ帆놄怈䲄˿Ȁ⸀Ā ƀ ༀ膄ᄋ预ᗾ׆Ā帆膄怋预˾̀⸀Ā Ѐƀ ༀ冄ᄎ预ᗾ׆Ā๑帆冄怎预˾Ѐ⸀Ā ȀƂ ༀↄᄑ䲄ᗿ׆Āᄡ帆ↄ怑䲄˿Ԁ⸀Ā ƀ ༀᄓ预ᗾ׆ĀᏱ帆怓预˾⸀Ā Ѐƀ ༀ솄ᄖ预ᗾ׆Āᛁ帆솄怖预˾܀⸀Ā ȀƂ ༀ醄ᄙ䲄ᗿ׆Āᦑ帆醄怙䲄˿ࠀ⸀Ā Ā ༀ梄ᄁ预廾梄态预˾ ⤀Ā ЀĀ ༀ킄ᄂ预廾킄怂预˾Ā⤀Ā ȀĀ ༀ㢄ᄄ预廾㢄怄预˾Ȁ⤀Ā Ȁ ༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预Ͼ⠀̀⤀Ā ЀȀ ༀࢄᄇ预廾ࢄ怇预Ͼ⠀Ѐ⤀Ā ȀȀ ༀ炄ᄈ预廾炄怈预Ͼ⠀Ԁ⤀Ā Ā ༀ�ᄉ预廾�怉预˾⸀Ā ЀĀ ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预˾܀⸀Ā ȀĀ ༀꢄᄌ预廾ꢄ怌预˾ࠀ⸀Ā Ā ༀᆄᄃ预ᗾ׆Ā̑帆ᆄ怃预˾ ⸀Ā Ѐƀ ༀᄅ预ᗾ׆Āס帆怅预˾Ā⸀Ā ȀƂ ༀ놄ᄈ䲄ᗿ׆Āࢱ帆놄怈䲄˿Ȁ⸀Ā ƀ ༀ膄ᄋ预ᗾ׆Ā帆膄怋预˾̀⸀Ā Ѐƀ ༀ冄ᄎ预ᗾ׆Ā๑帆冄怎预˾Ѐ⸀Ā ȀƂ ༀↄᄑ䲄ᗿ׆Āᄡ帆ↄ怑䲄˿Ԁ⸀Ā ƀ ༀᄓ预ᗾ׆ĀᏱ帆怓预˾⸀Ā Ѐƀ ༀ솄ᄖ预ᗾ׆Āᛁ帆솄怖预˾܀⸀Ā ȀƂ ༀ醄ᄙ䲄ᗿ׆Āᦑ帆醄怙䲄˿ࠀ⸀吀 ध 츀델 퀀㜛 载5 ἀ꼚j ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ 됀∝ 錀픜B 戀逧 ጀ✮j 팋 쬀ﰳ= 륝8 鄀㉯p ܰQ 焀" പ\ 䔀⠇ ഀᨸu 䴀c 崀㰢 Ā㤧 ␀砑 ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ ἀ꼚j ऀ �ѭy ᜀᴭ' 淿[Ā က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 퓿ijĀ က ሀ ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 봀ŋĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ŜȀ က ሀ ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 开ŰĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ﴀƊĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 㔀ƐĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 섀ƒĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ﰀƙĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ưĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 뀀ƺĀ က ሀ ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ሀƴĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 섀ƽĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 需LjĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 㼀ǚĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 뼀ǞĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ �ǡĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ǩĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ᧿ǸĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ꤀ȌĀ က ሀ ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ �ȕĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ꄀȢĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ �ȭĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 贀ȳĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ሀȽĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ᔀɡĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 쬀ɥĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 관ɫĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ꠀɮĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 儀ɴĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 蠀ɵĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 戀ɸĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 最ʁĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 餀ʇĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ʏĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ̀ʖĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 봀ʞĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ─ʣĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ʩĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ᜀʲĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 堀ʿĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 滿ŐĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 栀ǂĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 栀DŽĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ɼĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 礀ʃĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 휀ŢĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 拿ţĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ԀŤĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 渀ŨĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 㛿ūĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 䜀ŭĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 谀ŮĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 栀ɄĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 贀ɐĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ 攀ƮĀ က Ā ᄀ Ā ሀ Ā ጀ Ā ᐀ Ā ᔀ Ā ᘀ Ā ᜀ Ā ᠀ ሀༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ ሀༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ ሀༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሄༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀሀༀԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ༄ԀᤄԀᬄԀ촄Ѐ ࠀ Ȁ က>G∀Ĝ�ų漀Ȥ촀̊�Ў耀Е倀Т渀дꈀф倀ؘ茀إ蘀࠸贀ष销ਕ�ଆ묀ମ崀୕紀୬瀀ఐꄀശ⸀൝ᤀ൮봀贀ဋሀါ︀၁넀၉ﴀၐᬀၳ℀ᄌကቔ먀፟턀፭蜀ᑅ䔀ᕝ礀ᕳᘀᘪ栀ᙄ儀ᙱ蜀ᜏఀᝤ᠀ᡄ㼀鸀Ȁᨁ蔀琀ᬑ㨀ᬸ씀᭜᭰需ᰩᴚ꜀ᴣ蜀ᵊḃὖ切⍝渀⑅鐀┸切╅栀☂㠀☙ᬀ♃❌대❹豈⠈㸀⡁ff⤾鬀⨛㐀⩐ᘀ⬢笀⭬ꨀ⭷저Ɽ ⵁഀⵍ鈀̀⸘─⼆─⼑䀀ㄞ欀ㄫ縀㉑阀㉡�㉽稀㌛㌧漀㍰Ȁ㐏뤀㐔ⴀ㑨夀㘆㙐圀㙩℀㝏㝠琀㠒븀㤾찀㥂Ȁ㬀팀㬁ࠀ㬗ꌀ㬱㱗Ȁ㱲䴀㴻䬀㵿踀㽡㽶瘀䁹Ā䅒攀䈚䈯鈀䌋瀀䌸䑞묀䔮뀀䕹︀䜤䡇氀䡰ᬀ䥽开䨖謀䩱ᨀ䬆쀀䭈휀䭠퀀䭣ꠀ䱳⼀䴯먀䵻漀乌砀伖␀倜픀偷저兛蠀兝㜀兢帀公ﰀ兴搀兼踀刢ऀ剢ᘀ剪Ⰰ剿鐀匀匀升樀卖ᨀ卥턀同ᔀ吖ഀ员戀呞�唃唚椀唭輀唲ἀ啤㰀嘼츀嘾︀圍씀堘㠀婤瘀尩☀崱Ȁ嵄栀嵰帒ἀ帜쐀弁䘀弫儀彚�怌挀怩頀恒爀恚蠀愒吀愲☀慉씀成꜀戞笀戾䐀房扶저挏꤀捊묀搅搨搲摮舀摳픀朡숀档言楚✀橴저欒가欦樀氪切洆넀洿渀漲潛 瀣관煪煱䌀爇㈀爖ᜀ爛昀牮⌀牯츀瑽케甎䴀甙ꘀ瘮怀癶⨀癸樀睔吀砣㬀祁餀祙匀稝豈稟㐀穧숀筌怀縋洀縬鸀縮᐀繅稀繧묀繮㔀缉罜缀考ఀ耍Ā聹☀聻㠀脀最脑舝묀艭騀蔄栀蘬섀虤␀虾ᬀ蜜蘀蝱鼀褎Ԁ襟᐀襨栀訓嘀訟�詬̀詳쐀譊였譨笀谓�豩Ḁ贂Ȁ赆开蹛⠀逛�遝ᰀ酀㔀酁蠀鈝묀鉯蘀錰镥ᘀ镱䨀阝萀阾ऀ霏漀靽Ḁ頛㔀頰㐀頺 饃挀驚ꘀ魨鰙鰦ᤀ鴓ꀀ鹃愀齆洀齡齼섀ꁘꄟ戀ꅠ찀ꈹ㔀ꉠꉣ꼀ꌀ눀ꐨ㬀ꑝ ꑦꔰ⬀ꙓ夀ꙷ꜉렀Ꜷ︀ꠑ儀ꡫ㬀ꤤ딀ꭈꐀꭔ 갹蘀걪鐀걱搀괷漀괺☀긛䔀꼦딀끃ἀ끎�넑鸀눫☀댫덊縀둂䀀둌錀둔봀딝딵蠀땄က똭紀뙘렙氀렸䴀롯뤕렀먡䄀뭋吀봦혀뵐切쀆ꈀ섀셐렀숃�쉍褀썕쑂�쑢꤀씧謀씶䔀옊ꘀ올 왉縀의ᘀ읽ᜀ젎攀줟쨇쨢鰀쬉 쬪렀찓찴⼀쵲ⴀ쵻ᤀ츂촀츧츮뤀츯愀칆준켕ഀ턀稀툉가퍁贀푰ᬀ핽ᜀ현홄蔀흝숀흪관흲Ⰰ�ꀀ�ᬀ�輀�鄀�ጀ�ༀ�ꐀ�愀�︀�耀�开��ሀ�ᔀ�簀�쌀�蠀�尀�縀笀ꀀ�℀鐀─樀숀묀ꄀ䐀开준툀䀀戀⬀吀ﴀ縀尀섀ꈀ⠀䰀蠀씀甀䘀찀一樀딀樀꼀눀廊눀擄挀鹿뜀署侀䀀䴀ﰰ저ﰺ嬀ﰽ鴀ﴯ褀ﵔﵜﵢ錀ｓ ꤀̎̎ Ā ϿЀက一攀稀漀戀爀愀稀椀琀䐀椀愀氀漀最 ࠀ倀漀稀渀愀洀欀愀 ഀ嘀攀爀稀攀开猀愀戀氀漀渀礀 Ā Ȁ㐀̀㈀⸀@ƀ ĀĀ Ȁ ᬀ 䔀 䘀 礀 紀 褀 销 쌀 츀 靘⸞ňࠀ ňḀ ň㸀 ň鈀 ň鐀 ň切 ňȀ ňᨀ ň㈀ ň踀 ňꐀ ň ňꐀ Unknown ṇƐîȂ̆ЅȅЃ⫿硁쀀 ǿ Times New Roman ḵƐԅȁ܁Ȇ܅ က 耀 Symbol ⸳ƐîଂІȂȂЂ⫿硃쀀 ǿ Arial ⸷Ɛî༂ȅȂ̄Ђ˿곿䀀 Ɵ Calibri ⸵Ɛî 恛쀀) ǿ Tahoma ṁƐîЂ̅Ѕ̆Ђ˿⓿䈀 Ɵ Cambria Math "䠱ᢈ˄ Ʃ ꬆ䜷ꬆ䜷᪻䜁 煭 鴼SƏ ဃ֓ 煭 鴼SƏ ֓ ͱ ڥ߀´´〒 ചച 䈄ᆃ﷼ ࠀ偈 ऀ㼁 Ӣ 翿翿翿翿翿翿翿䓿ÖЀ 2 R С ᰐ x x ֠ Ü GC:\Users\stepan.kochanek\AppData\Roaming\Microsoft\Šablony\LN_Zákon.dotZÁKON Č Štěpán Kochánek Vacek Jan l
Ć 藠俹ၨ醫✫�0 Ơ ¸ ø Đ Ĥ İ
Ő Ŝ Ũ
Ŵ ƀ ƈ Ɛ Ƙ Ӣ 셚佋⁎È 璊烬满䬠捯敮k 8 潄畫敭瑮瀠盹摯稠污鹯湥慮騠扡潬䰠彎潫敶穲⸲1 乌婟毡湯搮瑯 慖散慊n 2 楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d @ @ 戀짵nj@ �쎜ǐ@ �쎜ǐ S 煭 鴼 Ć 픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0 Đ h p | ¤ ¬ ´
¼ Ü Ӣ ֓ Ə ച သ 셚佋⁎È 셚佋⁎Èဌ 敺v 楔汴e
! " # $ % & ' ( ) * + , - . / 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 : ; < = > ? @ A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z [ \ ] ^ _ ` a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z { | } ~
¡ ¢ £ ¤ ¥ ¦ § ¨ © ª « ¬ ® ¯ ° ± ² ³ ´ µ ¶ · ¸ ¹ º » ¼ ½ ¾ ¿ À Á Â Ã Ä Å Æ Ç È É Ê Ë Ì Í Î Ï Ð Ñ Ò Ó Ô Õ Ö × Ø Ù Ú Û Ü Ý Þ ß à á â ã ä å æ ç è é ê ë ì í î ï ð ñ ò ó ô õ ö ÷ ø ù ú û ü ý þ ÿ Ā ā Ă ă Ą ą Ć ć Ĉ ĉ Ċ ċ Č č Ď ď Đ đ Ē ē Ĕ ĕ Ė ė Ę ę Ě ě Ĝ ĝ Ğ ğ Ġ ġ Ģ ģ Ĥ ĥ Ħ ħ Ĩ ĩ Ī ī Ĭ ĭ Į į İ ı IJ ij Ĵ ĵ Ķ ķ ĸ Ĺ ĺ Ļ ļ Ľ ľ Ŀ ŀ Ł ł Ń ń Ņ ņ Ň ň ʼn Ŋ ŋ Ō ō Ŏ ŏ Ő ő Œ œ Ŕ ŕ Ŗ ŗ Ř ř Ś ś Ŝ ŝ Ş ş Š š Ţ ţ Ť ť Ŧ ŧ Ũ ũ Ū ū Ŭ ŭ Ů ů Ű ű Ų ų Ŵ ŵ Ŷ ŷ Ÿ Ź ź Ż ż Ž ž ſ ƀ Ɓ Ƃ ƃ Ƅ ƅ Ɔ Ƈ ƈ Ɖ Ɗ Ƌ ƌ ƍ Ǝ Ə Ɛ Ƒ ƒ Ɠ Ɣ ƕ Ɩ Ɨ Ƙ ƙ ƚ ƛ Ɯ Ɲ ƞ Ɵ Ơ ơ Ƣ ƣ Ƥ ƥ Ʀ Ƨ ƨ Ʃ ƪ ƫ Ƭ ƭ Ʈ Ư ư Ʊ Ʋ Ƴ ƴ Ƶ ƶ Ʒ Ƹ ƹ ƺ ƻ Ƽ ƽ ƾ ƿ ǀ ǁ ǂ ǃ DŽ Dž dž LJ Lj lj NJ Nj nj Ǎ ǎ Ǐ ǐ Ǒ ǒ Ǔ ǔ Ǖ ǖ Ǘ ǘ Ǚ ǚ Ǜ ǜ ǝ Ǟ ǟ Ǡ ǡ Ǣ ǣ Ǥ ǥ Ǧ ǧ Ǩ ǩ Ǫ ǫ Ǭ ǭ Ǯ ǯ ǰ DZ Dz dz Ǵ ǵ Ƕ Ƿ Ǹ ǹ Ǻ ǻ Ǽ ǽ Ǿ ǿ Ȁ ȁ Ȃ ȃ Ȅ ȅ Ȇ ȇ Ȉ ȉ Ȋ ȋ Ȍ ȍ Ȏ ȏ Ȑ ȑ Ȓ ȓ Ȕ ȕ Ȗ ȗ Ș ș Ț ț Ȝ ȝ Ȟ ȟ Ƞ ȡ Ȣ ȣ Ȥ ȥ Ȧ ȧ Ȩ ȩ Ȫ ȫ Ȭ ȭ Ȯ ȯ Ȱ ȱ Ȳ ȳ ȴ ȵ ȶ ȷ ȸ ȹ Ⱥ Ȼ ȼ Ƚ Ⱦ ȿ ɀ Ɂ ɂ Ƀ Ʉ Ʌ Ɇ ɇ Ɉ ɉ Ɋ ɋ Ɍ ɍ Ɏ ɏ ɐ ɑ ɒ ɓ ɔ ɕ ɖ ɗ ɘ ə ɚ ɛ ɜ ɝ ɞ ɟ ɠ ɡ ɢ ɣ ɤ ɥ ɦ ɧ ɨ ɩ ɪ ɫ ɬ ɭ ɮ ɯ ɰ ɱ ɲ ɳ ɴ ɵ ɶ ɷ ɸ ɹ ɺ ɻ ɼ ɽ ɾ ɿ ʀ ʁ ʂ ʃ ʄ ʅ ʆ ʇ ʈ ʉ ʊ ʋ ʌ ʍ ʎ ʏ ʐ ʑ ʒ ʓ ʔ ʕ ʖ ʗ ʘ ʙ ʚ ʛ ʜ ʝ ʞ ʟ ʠ ʡ ʢ ʣ ʤ ʥ ʦ ʧ ʨ ʩ ʪ ʫ ʬ ʭ ʮ ʯ ʰ ʱ ʲ ʳ ʴ ʵ ʶ ʷ ʸ ʹ ʺ ʻ ʼ ʽ ʾ ʿ ˀ ˁ ˂ ˃ ˄ ˅ ˆ ˇ ˈ ˉ ˊ ˋ ˌ ˍ ˎ ˏ ː ˑ ˒ ˓ ˔ ˕ ˖ ˗ ˘ ˙ ˚ ˛ ˜ ˝ ˞ ˟ ˠ ˡ ˢ ˣ ˤ ˥ ˦ ˧ ˨ ˩ ˪ ˫ ˬ ˭ ˮ ˯ ˰ ˱ ˲ ˳ ˴ ˵ ˶ ˷ ˸ ˹ ˺ ˻ ˼ ˽ ˾ ˿ ̀ ́ ̂ ̃ ̄ ̅ ̆ ̇ ̈ ̉ ̊ ̋ ̌ ̍ ̎ ̏ ̐ ̑ ̒ ̓ ̔ ̕ ̖ ̗ ̘ ̙ ̚ ̛ ̜ ̝ ̞ ̟ ̠ ̡ ̢ ̣ ̤ ̥ ̦ ̧ ̨ ̩ ̪ ̫ ̬ ̭ ̮ ̯ ̰ ̱ ̲ ̳ ̴ ̵ ̶ ̷ ̸ ̹ ̺ ̻ ̼ ̽ ̾ ̿ ̀ ́ ͂ ̓ ̈́ ͅ ͆ ͇ ͈ ͉ ͊ ͋ ͌ ͍ ͎ ͏ ͐ ͑ ͒ ͓ ͔ ͕ ͖ ͗ ͘ ͙ ͚ ͛ ͜ ͝ ͞ ͟ ͠ ͡ ͢ ͣ ͤ ͥ ͦ ͧ ͨ ͩ ͪ ͫ ͬ ͭ ͮ ͯ Ͱ ͱ Ͳ ͳ ʹ ͵ Ͷ ͷ ͺ ͻ ͼ ͽ ; Ϳ ΄ ΅ Ά · Έ Ή Ί Ό Ύ Ώ ΐ Α Β Γ Δ Ε Ζ Η Θ Ι Κ Λ Μ Ν Ξ Ο Π Ρ Σ Τ Υ Φ Χ Ω Ϊ Ϋ ά έ ή ί ΰ α β γ δ ε ζ η θ ι κ λ μ ν ξ ο π ρ ς σ τ υ φ χ ψ ω ϊ ϋ ό ύ ώ Ϗ ϐ ϑ ϒ ϓ ϔ ϕ ϖ ϗ Ϙ ϙ Ϛ ϛ Ϝ ϝ Ϟ ϟ Ϡ ϡ Ϣ ϣ Ϥ ϥ Ϧ ϧ Ϩ ϩ Ϫ ϫ Ϭ ϭ Ϯ ϯ ϰ ϱ ϲ ϳ ϴ ϵ ϶ Ϸ ϸ Ϲ Ϻ ϻ ϼ Ͻ Ͼ Ͽ Ѐ Ё Ђ Ѓ Є Ѕ І Ї Ј Љ Њ Ћ Ќ Ў Џ А Б В Г Д Ж З И Й К Л М ���������Ч Ш Ы Root Entry ą आ À 䘀 맀쎜ǐЪ ̀ 1Table Ψ 젪 WordDocument Ă 中 SummaryInformation (Ă Ѝ က DocumentSummaryInformation 8Ă Е က MsoDataStore 쎜ǐ娰쎜ǐ O×BÉDÞÄHÓÄONÜÈ×ÂÆQBÅÛA== 2ā 쎜ǐ娰쎜ǐ Item
Ă Ø Properties ŕ CompObj Ă
{ 戼区畯捲獥匠汥捥整卤祴敬∽䅜䅐堮䱓•瑓汹乥浡㵥䄢䅐•浸湬㩳㵢栢瑴㩰⼯捳敨慭灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹砠汭獮∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡牯⽧景楦散潄畣敭瑮㈯〰⼶楢汢潩牧灡票㸢⼼㩢潓牵散㹳 㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥渢≯㸿搼㩳慤慴瑳牯䥥整獤椺整䥭㵄笢䘰㤶〷䈳〭䔷ⴹ㌴䕃㠭䙄ⴲ䐸㉅㤹〰㔶䍅≽砠汭獮携㵳栢瑴㩰⼯捳敨慭灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰振獵潴塭汭㸢搼㩳捳敨慭敒獦㰾獤猺档浥剡晥搠㩳牵㵩栢瑴㩰⼯捳敨慭灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹㸯⼼獤猺档浥剡晥㹳⼼獤携瑡獡潴敲瑉浥> ਃ आ À 䘀) 潄畫敭瑮愠汰歩捡楍牣獯景⁴潗摲㤠ⴷ〲㌰ 䴀坓牯䑤捯က 圀牯潄畣敭瑮㠮눹q