Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORN9WHB6BO0 najdete zde
III.
O D Ů V O D N Ě N Í
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu, ve znění vyhlášky č. 325/2013 Sb., a vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu
0. OBECNÁ ČÁST
A) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění hlavních principů
V souladu s Plánem novelizace vyhlášek MPO na rok 2015 viz příloha k čj. MPO 52127/2014 nebylo k předloženému návrhu vyhlášky vypracováno hodnocení dopadů regulace (RIA), neboť se jedná o technickou úpravu, která je prováděna především v důsledku závěrů z kontrol účastníků trhu s plynem, prováděných Energetickým regulačním úřadem, zaměřených především na problematiku zajišťování a písemné dokladování bezpečnostního standardu dodávky (dále jen BSD) plynu, předepsaného pro chráněné zákazníky, dále výsledků simulace vyhlášení stavu nouze a jeho předcházení, provedené v říjnu 2014 a praktických zkušeností účastníků trhu s dosavadní právní úpravou.
K zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti plynárenské soustavy ČR je nutné, aby odběrná místa provozovatelů přepravní a distribuční soustavy a provozovatelů zásobníků a výroben plynu s technologickou spotřebou plynu nebyla zařazena do žádné skupiny pro účely omezení nebo přerušení sjednané dodávky plynu, přepravy nebo distribuce plynu. V opačném případě by mohlo dojít k tomu, že by do nich byla předčasně omezena či přerušena dodávka plynu.
Pro účely přesného výpočtu BSD je pak vhodné rozdělení skupiny zákazníků D na podskupiny D1 a D2 dle převažujícího otopového nebo technologického odběru plynu. Rozdělení zákazníků v těchto podskupinách zajistí vždy příslušný provozovatel distribuční soustavy.
Pro efektivitu využití BSD v tuzemských podmínkách, kde rozhodující úlohu pro bezpečnost trhu hrají podzemní zásobníky plynu, je s přihlédnutím k současné situaci na území Ukrajiny a z ní vyplývajícím rizikům pro energetickou bezpečnost ČR navrženo navýšení podílu BSD v zásobnících plynu ze současné minimální úrovně 20% na úroveň 30%.
Obchodník s plynem dodávající plyn chráněným zákazníkům předkládá údaje o rozsahu BSD podle upravené přílohy č. 3 na formuláři, který je novou přílohou č. 5 této novely. Současně pak prokazuje zajištění BSD písemnými doklady u uskladnění plynu, u diverzifikace zdrojů plynu včetně výroby plynu, která je rovnocennou alternativou zajištění BSD jako u uskladnění plynu v zásobnících plynu na celém území EU.
Součástí novely jsou upravené přílohy:
· č. 1 o náležitostech zpracování havarijních plánů provozovatelů přepravní a distribuční soustavy a provozovatelů zásobníků plynu a výrobců plynu, včetně ustanovení a činností Centrálního krizového štábu;
· č. 3 o stanovení BSD plynu s vloženou tabulkou koeficientu „M“ korigujícího rozsah BSD pro jednotlivé měsíce v roce a upravenými vzorci výpočtu BSD pro případy mimořádných teplotních hodnot sedmidenního období, pro případ výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dnů a pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů;
· č. 4 o vzoru vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu.
Součástí novely jsou nové přílohy:
· č. 5 formulář o rozsahu a způsobu zajištění BSD obchodníka s plynem „Bezpečnostní standard dodávky (BSD)“;
· č. 6 formulář o zajištění BSD jiným účastníkem trhu „Doklad na zajištění BSD“.
Novela celkově přispěje ke zvýšení energetické bezpečnosti České republiky v oblasti plynárenství.
B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souhlasu se zákonným zmocněním k jejímu vydání a zároveň zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění (dále jen „energetický zákon“).
Navrhovaná novela vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Tuto problematiku konkrétně upravuje Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES, na které byla tuzemská legislativa plně adaptována již v letech 2011 – 2012 zákonem č. 211/2011 Sb. a vyhláškou č. 344/2012 Sb.
C) Zhodnocení platného právního stavu
Cílem předkládaného návrhu je za účelem zvýšení energetické bezpečnosti v oblasti plynárenství upřesnění znění některých stávajících ustanovení vyhlášky č. 344/2012 Sb., neboť ta v praxi umožňovala rozdílný výklad či nezajišťovala dostatečnou průkaznost splnění zákonem předepsaných povinností účastníků tuzemského trhu s plynem.
D) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí.
S navrhovanou novelou vyhlášky nejsou spojeny žádné nové náklady a nepředpokládají se dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Vyhláška nemá žádné negativní vlivy na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
E) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace.
Navrhovaná vyhláška není v rozporu se zásadami zákazu diskriminace.
F) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh novely vyhlášky není v rozporu s principy ochrany soukromí a osobních údajů. Předkládaná novela je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
G) Zhodnocení korupčních rizik (CIA).
Novela vyhlášky nevytváří prostor pro korupční rizika.
0. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I - Změna vyhlášky č. 19/2010 Sb. ve znění vyhlášky č. 325/2013 Sb.
K bodu 1
Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní příloha č. 16 vyhlášky č. 19/2010 Sb., ve znění vyhlášky č. 325/2013 Sb., se zrušuje, bylo nutné upravit i s touto přílohou související text § 2 odst. 2 písm. a) bodu 5.
K bodu 2
Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní příloha č. 16 vyhlášky č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu, ve znění vyhlášky č. 325/2013 Sb., obsahově přímo souvisí s § 11 vyhlášky č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, dochází k jejímu zrušení s tím, že obsahové náležitosti přílohy budou v prakticky nezměněné podobě nově tvořit přílohu č. 6 vyhlášky č. 344/2012 Sb.
K Čl. II - Změna vyhlášky č. 344/2012 Sb.
K bodu 1.
S rozvíjejícím se trendem zvyšujícího se počtu vozidel (nikoliv pouze vozidel městské hromadné dopravy) na stlačený zemní plyn (CNG) je vhodnější úprava textu dle nového znění. Pro účely výpočtu přesnějšího stanovení BSD dochází rozdělení zákazníků skupiny D na podskupiny s převažujícím otopovým a technologickým charakterem. Rozdělení zákazníků do obou podskupin provádí příslušný provozovatel distribuční soustavy a do 31. července běžného roku je sdělí operátorovi trhu s energiemi (OTE).
K bodu 2.
K zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti plynárenské soustavy ČR je nutné, aby odběrná místa provozovatelů přepravní a distribuční soustavy a provozovatelů zásobníků a výroben plynu s technologickou spotřebou plynu nebyla zařazena do žádné skupiny pro účely omezení nebo přerušení sjednané dodávky plynu, přepravy nebo distribuce plynu. V opačném případě by mohlo dojít k tomu, že by do nich mohla být předčasně omezena či přerušena dodávka plynu. Vyhláška je koncipována pro plynárenskou soustavu zemního plynu, samostatně působící soustavy jiných druhů plynu nemohou její ustanovení splnit, proto je deklarováno, že se jich netýká.
K bodu 3.
Z důvodu eliminace rizika nepřesného výkladu je specifikováno, že předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování oznamuje pouze provozovatel přepravní soustavy.
K bodu 4.
Z důvodu eliminace rizika nepřesného výkladu je specifikováno, že předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování oznamuje pouze provozovatel přepravní soustavy.
K bodu 5.
Jedná se o legislativně technickou úpravu stávajícího textu vyhlášky.
K bodu 6.
Dochází ke konkretizaci stávajícího textu upřesněním toho, co je považováno za významnou odchylku. Odpovědnost za způsobenou odchylku se přiřazuje subjektům zúčtování se zápornou předběžnou celkovou odchylkou za předcházející plynárenský den pro ta odběrná místa, do kterých by byla dodávka plynu následně přerušena (B1, B2, C2 a E). Současně se určuje i povinnost OTE po vyhodnocení odchylek identifikovat dotčená odběrná místa a oznamovat tuto skutečnost provozovateli přepravní a distribuční soustavy, na jejichž soustavy jsou tato odběrná místa připojena.
K bodu 7.
Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování se upřesňují povinnosti provozovatele přepravní nebo příslušné distribuční soustavy.
K bodu 8.
Při předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy se upřesňují povinnosti provozovatele přepravní nebo příslušné distribuční soustavy.
K bodu 9.
Dochází k vyššímu provázání opatření prováděných při předcházení stavu nouze a následném stavu nouze v plynárenství ve formě upřesnění platnosti omezení nebo přerušení dodávek plynu do odběrných míst zákazníků, vyhlášených při předcházení stavu nouze i po vyhlášení stavu nouze.
K bodu 10.
Dochází k upřesnění textu ve formě specifikace jednotlivých skupin odběrných míst zákazníků.
K bodu 11.
V návaznosti na rozdělení zákazníků skupiny D do podskupin D1 a D2 jsou specifikovány nové povinnosti příslušného provozovatele soustavy.
K bodu 12.
Dochází k upřesnění stávajícího textu s odkazem na přílohu č. 4 v tom smyslu, že se jedná o
výpočet minimální velikosti BSD.
K bodu 13.
Pro vyšší efektivitu využití BSD v tuzemských podmínkách, kde rozhodující úlohu pro bezpečnost trhu hrají podzemní zásobníky plynu, dochází i s přihlédnutím k současné situaci na území Ukrajiny a z ní vyplývajícím rizikům pro energetickou bezpečnost ČR k navýšení podílu BSD v zásobnících plynu ze současné minimální úrovně 20% na úroveň 30%.
K bodu 14.
Dochází k upřesnění stávajícího textu v oblasti prokazování zajištění BSD v návaznosti na nově vytvořenou přílohu č. 5.
K bodu 15.
Dochází k upřesnění stávajícího textu v oblasti prokazování zajištění BSD v tom smyslu, že se vždy musí jednat o písemný doklad.
K bodu 16.
Dochází k upřesnění stávajícího textu v oblasti prokazování zajištění BSD v tom smyslu, že se vždy musí jednat o písemný doklad.
K bodu 17.
Dochází k upřesnění stávajícího textu v oblasti prokazování zajištění BSD v tom smyslu, že se vždy musí jednat o písemný doklad. Zároveň dochází k upřesnění postavení výrobny plynu, která je rovnocennou alternativou zajištění BSD v zásobnících plynu.
K bodu 18.
Pokud se jedná o případ chráněného zákazníka, který může při krizových stavech nebo jejich předcházení využívat jiné palivo, jakožto alternativu k zemnímu plynu, musí být uvedená skutečnost potvrzena písemným dokladem.
K bodu 19.
Písemný doklad je nutný i pro jiného účastníka trhu zajišťujícího pro zákazníky daného obchodníka či výrobce plynu BSD. Vzor písemného dokladu je uveden v nové příloze č. 6.
K bodu 20.
Dochází k upřesnění definice největší plynárenské infrastruktury pro účely stanovení velikosti zajištění BSD dle přílohy č. 3 odst. 1 písm. c). Zároveň je pro provozovatele přepravní soustavy stanoven způsob zveřejňování informace o této infrastruktuře.
K bodu 21.
Upřesňuje situaci, kdy je obchodník s plynem zajišťující BSD současně veden jako zákazník u provozovatele distribuční soustavy a nemá-li možnost přístupu ke vstupním údajům pro výpočet BSD. V případě, že jeho odběrné místo nespadá do kategorie chráněných zákazníků BSD zajišťovat nemusí, v případě, že spadá do kategorie chráněných zákazníků, zajišťuje a prokazuje splnění BSD.
K bodu 22.
V obsahové náležitosti havarijního plánu plynárenské soustavy ČR je v příloze č. 1 doplněna informace o složení Centrálního krizového štábu plynárenské soustavy ČR včetně jeho statutu a jednacího řádu.
K bodu 23.
Dochází k upřesnění dosavadního textu příloh č. 3 a 4 s doplněním kategorií podskupin D1 a D2 a koeficientem „M“, korigujícím rozsah BSD pro daný měsíc. Z důvodu přehlednosti je zpracováno nové znění uvedených příloh vyhlášky, a to z důvodu vhodnější formulace.
K bodu 24.
Dochází k doplnění dvou nových formulářových příloh č. 5 a č. 6 o náležitostech Dokladu na zajištění BSD plynu (dochází tak ke zvýšení prokazatelnosti zajištění BSD) a náležitostech měsíční skutečné dodávky plynu pro chráněné zákazníky (jedná se o přenesení dosavadní přílohy č. 16 vyhlášky č. 19/2010 Sb., do prováděcího předpisu, který s obsahem přílohy souvisí více, nežli dosavadní právní úprava).
K Čl. III – Pokud se jedná o první zveřejnění informace o určení jediné největší plynárenské infrastruktury provozovatelem přepravní soustavy, tak je určeno na datum účinnosti vyhlášky. V dalších letech bude zveřejňováno vždy do 15. února daného roku.
K Čl. IV. Účinnost - nabytí účinnosti navržené vyhlášky je předpokládáno dnem
1. srpna 2015, s výjimkou dvou ustanovení, jejichž účinnost je odložena. Vzhledem ke skutečnosti, že aukce na volné uskladňovací kapacity zásobníků plynu na zimní období 2015/16 již proběhly, zůstává do 1. dubna 2016 v platnosti dosavadní 20% podíl zásobníků plynu na BSD.