Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.			
O D Ů V O D N Ě N Í
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu
0. OBECNÁ ČÁST

A) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění hlavních principů
 		
V souladu s Plánem novelizace vyhlášek MPO na rok 2015 viz příloha k čj. MPO 52127/2014 nebylo k předloženému návrhu vyhlášky vypracováno hodnocení dopadů regulace (RIA), neboť se jedná o technickou úpravu, která je prováděna především v důsledku závěrů z kontrol účastníků trhu s plynem, prováděných Energetickým regulačním úřadem, zaměřených především na  problematiku zajišťování a písemné dokladování bezpečnostního standardu dodávky (dále jen BSD) plynu, předepsaného pro chráněné zákazníky, dále výsledků simulace vyhlášení stavu nouze a jeho předcházení, provedené v říjnu 2014 a praktických zkušeností účastníků trhu s dosavadní právní úpravou.
K zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti plynárenské soustavy ČR je nutné, aby odběrná místa provozovatelů přepravní a distribuční soustavy a provozovatelů zásobníků a výroben plynu s technologickou spotřebou plynu nebyla zařazena do žádné skupiny pro účely omezení nebo přerušení sjednané dodávky plynu, přepravy nebo distribuce plynu. V opačném případě by mohlo dojít k tomu, že by do nich byla předčasně omezena či přerušena dodávka plynu.
Pro účely přesného výpočtu BSD je pak vhodné rozdělení skupiny zákazníků D na podskupiny D1 a D2 dle převažujícího otopového nebo technologického odběru plynu. Rozdělení zákazníků v těchto podskupinách zajistí vždy příslušný provozovatel distribuční soustavy.
Pro efektivitu využití BSD v tuzemských podmínkách, kde rozhodující úlohu pro bezpečnost trhu hrají podzemní zásobníky plynu, je s přihlédnutím k současné situaci na území Ukrajiny a z ní vyplývajícím rizikům pro energetickou bezpečnost ČR navrženo navýšení podílu BSD v zásobnících plynu ze současné minimální úrovně 20% na úroveň 30%.
Obchodník s plynem dodávající plyn chráněným zákazníkům předkládá údaje o rozsahu BSD podle upravené přílohy č. 3 na formuláři, který je novou přílohou č. 5 této novely. Současně pak prokazuje zajištění BSD písemnými doklady u uskladnění plynu, u diverzifikace zdrojů plynu včetně výroby plynu, která je rovnocennou alternativou zajištění BSD jako u uskladnění plynu v zásobnících plynu na celém území EU.
Součástí novely jsou upravené přílohy:
· č. 1 o náležitostech zpracování havarijních plánů provozovatelů přepravní a distribuční soustavy a provozovatelů zásobníků plynu a výrobců plynu, včetně ustanovení a činností Centrálního krizového štábu;
· č. 3 o stanovení BSD plynu s vloženou tabulkou koeficientu „M“ korigujícího rozsah BSD pro jednotlivé měsíce v roce a upravenými vzorci výpočtu BSD pro případy mimořádných teplotních hodnot sedmidenního období, pro případ výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dnů a pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů;
· č. 4 o vzoru vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu.
  Součástí novely jsou nové přílohy:
· č. 5 formulář o rozsahu a způsobu zajištění BSD obchodníka s plynem „Bezpečnostní standard dodávky (BSD)“;
· č. 6 formulář o zajištění BSD jiným účastníkem trhu „Doklad na zajištění BSD“. 
Novela celkově přispěje ke zvýšení energetické bezpečnosti České republiky v oblasti plynárenství.

B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souhlasu se zákonným zmocněním k jejímu vydání a zároveň zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění (dále jen „energetický zákon“).
Navrhovaná novela vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Tuto problematiku konkrétně upravuje Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES, na které byla tuzemská legislativa plně adaptována již v letech 2011 – 2012 zákonem č. 211/2011 Sb. a vyhláškou č. 344/2012 Sb, konkrétně se jednalo zejména o určení příslušného orgánu a o upřesnění povinnosti zajistit BSD, dané čl. 8 odst. 1 Nařízení 994/2010  a termíny předkládání podkladů pro vypracování Plánu pro stav nouze dle  čl. 10 uvedeného Nařízení.Novela vyhlášky tedy již žádné nové adaptace na tento přímo účinný předpis EU nepřináší.


C) Zhodnocení platného právního stavu

Cílem předkládaného návrhu je za účelem zvýšení energetické bezpečnosti v oblasti plynárenství upřesnění znění některých stávajících ustanovení vyhlášky č. 344/2012 Sb., neboť ta v praxi umožňovala rozdílný výklad či nezajišťovala dostatečnou průkaznost splnění zákonem předepsaných povinností účastníků tuzemského trhu s plynem. 

D) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí.

S navrhovanou novelou vyhlášky nejsou spojeny žádné nové náklady a nepředpokládají se dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Vyhláška nemá žádné negativní vlivy na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

E) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace.

Navrhovaná vyhláška není v rozporu se zásadami zákazu diskriminace.

F) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Návrh novely vyhlášky není v rozporu s principy ochrany soukromí a osobních údajů. Předkládaná novela je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

G) Zhodnocení korupčních rizik (CIA).

Novela vyhlášky nevytváří prostor pro korupční rizika.


0. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K bodu 1.
S rozvíjejícím se trendem zvyšujícího se počtu vozidel (nikoliv pouze vozidel městské hromadné dopravy) na stlačený zemní plyn (CNG) je vhodnější úprava textu dle nového znění. Pro účely výpočtu přesnějšího stanovení BSD dochází rozdělení zákazníků skupiny D na podskupiny s převažujícím otopovým a technologickým charakterem. Rozdělení zákazníků do obou podskupin provádí příslušný provozovatel distribuční soustavy a do 31. července běžného roku je sdělí operátorovi trhu s energiemi (OTE).

K bodu 2.
K zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti plynárenské soustavy ČR je nutné, aby odběrná místa provozovatelů přepravní a distribuční soustavy a provozovatelů zásobníků a výroben plynu s technologickou spotřebou plynu nebyla zařazena do žádné skupiny pro účely omezení nebo přerušení sjednané dodávky plynu, přepravy nebo distribuce plynu. V opačném případě by mohlo dojít k tomu, že by do nich mohla být předčasně omezena či přerušena dodávka plynu. Vyhláška je koncipována pro plynárenskou soustavu zemního plynu, samostatně působící soustavy jiných druhů plynu nemohou její ustanovení splnit, proto je deklarováno, že se jich netýká.

K bodu 3.
Vzhledem k množství navržených změn v § 3 je, pro větší přehled dotčených účastníků trhu s plynem, novelizováno znění celého paragrafu. Navržené změny se pak konkrétně týkají specifikace, že předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování oznamuje pouze provozovatel přepravní soustavy, dále upřesnění povinnosti provozovatele přepravní nebo příslušné distribuční soustavy při předcházení stavu nouze jak ve fázi včasného varování, tak i ve fázi výstrahy. Dochází rovněž ke konkretizaci stávajícího textu upřesněním toho, co je považováno za významnou odchylku. Odpovědnost za způsobenou odchylku se přiřazuje subjektům zúčtování se zápornou předběžnou celkovou odchylkou za předcházející plynárenský den pro ta odběrná místa, do kterých by byla dodávka plynu následně přerušena (B1, B2, C2 a E). Současně se určuje i povinnost OTE po vyhodnocení odchylek identifikovat dotčená odběrná místa a oznamovat tuto skutečnost provozovateli přepravní a distribuční soustavy, na jejichž soustavy jsou tato odběrná místa připojena.

 
K bodu 4.
Dochází k vyššímu provázání opatření prováděných při předcházení stavu nouze a následném stavu nouze v plynárenství ve formě upřesnění platnosti omezení nebo přerušení dodávek plynu do odběrných míst zákazníků, vyhlášených při předcházení stavu nouze i po vyhlášení stavu nouze.


K bodu 5.
Jedná se o legislativně technickou úpravu stávajícího textu vyhlášky.

K bodu 6.
V návaznosti na rozdělení zákazníků skupiny D do podskupin D1 a D2 jsou specifikovány nové povinnosti příslušného provozovatele soustavy.

K bodu 7.
Vzhledem k množství navržených změn v § 11 je, pro větší přehled dotčených účastníků trhu s plynem, novelizováno znění celého paragrafu. Navržené změny se pak konkrétně týkají:
· v rámci vzoru vstupních údajů pro výpočet minimální velikosti bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu, který je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce Dochází k upřesnění stávajícího textu s odkazem na přílohu č. 4 v tom smyslu, že se jedná o výpočet minimální velikosti BSD. 
· podílu zásobníků plynu na BSD, kde pro vyšší efektivitu využití BSD v tuzemských podmínkách, kde rozhodující úlohu pro bezpečnost trhu hrají podzemní zásobníky plynu, dochází i s přihlédnutím k současné situaci na území Ukrajiny a z ní vyplývajícím rizikům pro energetickou bezpečnost ČR k navýšení podílu BSD, jehož zajišťování bylo obchodníkům s plynem a výrobcům plynu nařízeno již v roce 2011 zákonem č. 211/2011 Sb., v zásobnících plynu ze současné minimální úrovně 20% na úroveň 30%. V praxi to, pokud by obchodníci s plynem využívali pouze tuzemské zásobníky, bude znamenat, že podíl BSD na jejich celkové kapacitě se zvýší z cca 6 na cca 8 – 9 %. Vyhláška jim však dává možnost využívat zásobníky kdekoliv v rámci EU (jen ve střední Evropě je k dispozici cca 1/5 celkové uskladňovací kapacity EU), tudíž neexistuje riziko možného nařčení z určité formy státní podpory pro provozovatele tuzemských zásobníků. Jelikož je všem obchodníkům s plynem, kteří zásobují chráněné zákazníky, předepsán stejný procentuální podíl BSD v zásobnících plynu, nedochází k poškození žádného subjektu v rámci hospodářské soutěže. 
· k upřesnění stávajícího textu v oblasti prokazování zajištění BSD v návaznosti na nově  vytvořenou přílohu č. 5.  a rovněž v tom smyslu, že se vždy musí jednat o písemný doklad.
· dochází k upřesnění postavení výrobny plynu, která je rovnocennou alternativou zajištění BSD v zásobnících plynu. 
· pokud se jedná o případ chráněného zákazníka, který může při krizových stavech nebo jejich předcházení využívat jiné palivo, jakožto alternativu k zemnímu plynu, musí být uvedená skutečnost potvrzena písemným dokladem. Písemný doklad je nutný i pro jiného účastníka trhu zajišťujícího pro zákazníky daného obchodníka či výrobce plynu BSD. Vzor písemného dokladu je uveden v nové příloze č. 6.
·  upřesnění definice největší plynárenské infrastruktury pro účely stanovení velikosti zajištění BSD dle přílohy č. 3 odst. 1 písm. c). Zároveň je pro provozovatele přepravní soustavy stanoven způsob zveřejňování informace o této infrastruktuře. 
· upřesnění situace, kdy je obchodník s plynem zajišťující BSD současně veden jako zákazník u provozovatele distribuční soustavy a nemá-li možnost přístupu ke vstupním údajům pro výpočet BSD. V případě, že jeho odběrné místo nespadá do kategorie chráněných zákazníků BSD zajišťovat nemusí, v případě, že spadá do kategorie chráněných zákazníků, zajišťuje a prokazuje splnění BSD jiný účastník trhu s plynem tj. ten, který uvedenému obchodníkovi dodává plyn.



K bodu 8.
V obsahové náležitosti havarijního plánu plynárenské soustavy ČR je v příloze č. 1 doplněna informace o složení Centrálního krizového štábu plynárenské soustavy ČR včetně jeho statutu a jednacího řádu. 


K bodu 9.
Dochází k upřesnění dosavadního textu příloh č. 3 a 4 s doplněním kategorií podskupin D1 a D2 a koeficientem „M“, korigujícím rozsah BSD pro daný měsíc. Z důvodu přehlednosti je zpracováno nové znění uvedených příloh vyhlášky, a to z důvodu vhodnější formulace.

K bodu 10
Dochází k doplnění dvou nových formulářových příloh č. 5 a č. 6 o náležitostech Dokladu na zajištění BSD plynu (dochází tak ke zvýšení prokazatelnosti zajištění BSD) a náležitostech měsíční skutečné dodávky plynu pro chráněné zákazníky (jedná se o přenesení dosavadní přílohy č. 16 vyhlášky č. 19/2010 Sb., do prováděcího předpisu, který s obsahem přílohy souvisí více, nežli dosavadní právní úprava).

K Čl. II – Pokud se jedná o první zveřejnění informace o určení jediné největší plynárenské infrastruktury provozovatelem přepravní soustavy, tak je určeno na datum 15. září 2015. V dalších letech bude zveřejňováno vždy do 15. února daného roku. První rozdělení zákazníků skupiny D do podskupin D1 a D2 sdělí příslušný provozovatel operátorovi trhu do 15. září 2015. Obchodník s plynem dodávající plyn chráněným zákazníkům poskytne prvně písemné doklady o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu na nadcházející období Energetickému regulačnímu úřadu 30. září 2015 a k témuž datu jsou směrována i první písemná oznámení dle § 11 odst. 7. 
K Čl. III. Účinnost -  nabytí účinnosti navržené vyhlášky je předpokládáno dnem 
10. září 2015, s výjimkou dvou ustanovení, jejichž účinnost je odložena. Do 1. října t.r. je odloženo rozdělení zákazníků skupiny D na podskupiny D1 a D2 a do 1. října 2016 je odloženo navýšení podílu zásobníků na zajištění  BSD z 20% na 30%.



0. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

1. Důvod předložení a cíle
Přestože měla navržená vyhláška, jak je uvedeno výše, výjimku z povinnosti vypracování hodnocení dopadů regulace (RIA), bylo toto hodnocení na základě doporučení některých komisí Legislativní rady vlády, dopracováno.
1.1 Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu

1.2 Definice problému 
Návrh novely vyhlášky č. 344/2012 Sb. je předkládán v návaznosti na závěry z kontrol účastníků trhu s plynem, prováděných Energetickým regulačním úřadem, zaměřených především na  problematiku zajišťování a písemné dokladování bezpečnostního standardu dodávky (dále jen BSD) plynu, předepsaného pro  chráněné zákazníky,  dále výsledků simulace vyhlášení stavu nouze a jeho předcházení, provedené v říjnu 2014 a praktických zkušeností účastníků trhu s dosavadní právní úpravou.

V praxi se ukázala především potřeba větší provázanosti mezi situací, kdy bylo vyhlášeno předcházení stavu nouze a následným vyhlášením stavu nouze, neboť v rámci dosavadní právní úpravy hrozilo, že u některých zákazníků, jimž byla omezena či přerušena v rámci opatření předcházení stavů nouze dodávka plynu, by musela být tato dodávka při vyhlášení stavu nouze obnovena. Dále se jako nutné ukázalo, že k zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti plynárenské soustavy ČR je nutné, aby odběrná místa provozovatelů přepravní a distribuční soustavy a provozovatelů zásobníků a výroben plynu s technologickou spotřebou plynu nebyla zařazena do žádné skupiny pro účely omezení nebo přerušení sjednané dodávky plynu, přepravy nebo distribuce plynu. V opačném případě by mohlo dojít k tomu, že by do nich byla předčasně omezena či přerušena dodávka plynu a uvedené plynárenské subjekty by nemohly plnit svoji roli při řešení stavu nouze.
Pro účely přesného výpočtu bezpečnostního standardu dodávky chráněným zákazníkům  se ukázalo jako vhodné rozdělení skupiny zákazníků D na podskupiny D1 a D2 dle převažujícího otopového nebo technologického odběru plynu.
Pro efektivitu využití BSD v tuzemských podmínkách, kde rozhodující úlohu pro bezpečnost trhu hrají podzemní zásobníky plynu, je s přihlédnutím k současné situaci na území Ukrajiny a z ní vyplývajícím rizikům pro energetickou bezpečnost ČR navrženo navýšení podílu BSD v zásobnících plynu ze současné minimální úrovně 20% na úroveň 30%. Uvedený krok vyplývá to především z výsledků stress testů, simulujících přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu a dodávek plynu z ruské federace, které musela v souvislosti se situací na Ukrajině Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU v roce 2014 provést. Stress testy ukázaly nezastupitelnou úlohu podzemních zásobníků plynu při řešení problémů s dodávkami plynu.  Dalším důvodem byla skutečnost, že novela vyhlášky předpokládá, že nově se většiny obchodníků nebude již týkat bezpečnostní standard pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů, což v praxi povede ke snížení absolutní hodnoty BSD, jenž budou povinni zajišťovat a bez navýšení podílu zásobníků, by tak v absolutních hodnotách poklesl i objem té části BSD, která je uskladněna v zásobnících plynu.

Značná část obchodníků s plynem či výrobců plynu si nechává smluvně zajistit BSD u jiného subjektu a při kontrolách tohoto zajištění nebylo zcela zřejmé jakým způsobem je prokázat. Novela proto definuje toto prokázání jednoznačně písemnou formou na standardizovaném formuláři.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Podrobnosti vyhlašování stavů nouze či jejich předcházení, omezení či přerušení dodávek plynu a způsoby zajišťování a prokazování BSD upravuje vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. V současné době platná vyhláška nezajišťuje plnou provázanost situací předcházení stavu nouze a stavu nouze a v některých případech nedostatečně přesně definuje způsob prokázání zajištění BSD. Navrhované změny by umožnily eliminovat tyto negativa a zvýšit tak v konečném důsledku energetickou bezpečnost tuzemského trhu s plynem. Návrh novely vyhlášky č. č. 344/2012 Sb. byl vypracován ve spolupráci   s Energetickým regulačním úřadem a byl podrobně konzultován i s experty Českého plynárenského svazu, který uvedenou novelu plně podporuje.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

• provozovatel přepravní soustavy,
• provozovatelé distribuční soustav  
• provozovatelé zásobníků plynu,
• obchodníci s plynem a výrobci plynu,
• koneční zákazníci odebírající plyn,    
• Operátor trhu
• Energetický regulační úřad.
                         
1.5 Popis cílového stavu
Hlavním cílem předložené novely je zvýšení energetické bezpečnosti v oblasti plynárenství upřesněním znění některých stávajících ustanovení vyhlášky  č. 344/2012 Sb., neboť ta v praxi umožňovala rozdílný výklad či nezajišťovala dostatečnou průkaznost splnění zákonem předepsaných povinností účastníků tuzemského trhu s plynem. Současně by mělo dojít k posílení podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu, neboť výsledky provedených stress testů ukázaly v podmínkách České republiky, která nemá žádné významné tuzemské zdroje plynu ani přístup k LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálům nezastupitelnou úlohu zásobníků plynu při řešení krizových situací.  

1.6 Zhodnocení rizika	
Nezavedením navrhované právní úpravy budou přetrvávat popsaná současná rizika a nedojde k posílení energetické bezpečnosti tuzemského trhu s plynem. Návrh novely vyhlášky č. 334/2015 Sb. zmíněná rizika jednoznačně eliminuje.
2. Návrh variant řešení
a) Nulová varianta
Tato varianta předpokládá ponechat stávající stav znění vyhlášky č. 334/2015 Sb. Tento stav by znamenal, že nedojde k upřesnění znění některých stávajících ustanovení vyhlášky a ta v praxi budou dále umožňovat rozdílný výklad či nezajišťovat dostatečnou průkaznost splnění zákonem předepsaných povinností účastníků tuzemského trhu s plynem. Současně by nedošlo k  posílení podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu, ale všichni obchodníci s plynem dodávající plyn chráněným zákazníkům by i nadále bez výjimky museli zajišťovat bezpečnostní standard pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů, což by pro ně bylo v konečném výsledku ekonomicky náročnější.
b) Varianta 1
Varianta 1 předpokládá, že vyhláška č. 334/2012 Sb. bude upravena pouze tak, že dojde k upřesnění znění některých stávajících ustanovení vyhlášky a ta v praxi budou dále umožňovat rozdílný výklad či nezajišťovat dostatečnou průkaznost splnění zákonem předepsaných povinností účastníků tuzemského trhu s plynem. Nedojde tak k  posílení podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu, ale všichni obchodníci s plynem dodávající plyn chráněným zákazníkům budou i nadále bez výjimky muset zajišťovat bezpečnostní standard pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů. 
c) Varianta 2
Varianta 2 předpokládá, že dojde k upřesnění znění některých stávajících ustanovení vyhlášky a ta v praxi nebudou dále umožňovat rozdílný výklad a budou zajišťovat dostatečnou průkaznost splnění zákonem předepsaných povinností účastníků tuzemského trhu s plynem. Současně dojde k posílení podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu, ale všichni obchodníci s plynem dodávající plyn chráněným zákazníkům nebudou muset, zajišťovat bezpečnostní standard pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Přínosy novely vyhlášky č. 334/2012 Sb. budou znamenat zvýšení energetické bezpečnosti České republiky v oblasti plynárenství.  Pokud se týká praktických nákladů na realizaci novely vyhlášky 334/2012 Sb., bude se jednat o náklady na posílení podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu, které budou ale kompenzovány tím, že většina obchodníků s plynem a výrobci plynu zásobující chráněné zákazníky nebude muset, s výjimkou obchodníků zajišťujících dovoz plynu přes HPS Lanžhot, zajišťovat bezpečnostní standard pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů. Ostatní změny, vyvolané novelou žádné přímé náklady nepřinášejí.
3.2 Náklady
Posílení podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu, bude samozřejmě znamenat, zvýšení nákladů na uskladňování plynu v rámci BSD. Uvedené náklady budou ale kompenzovány tím, že většina obchodníků s plynem a výrobci plynu zásobující chráněné zákazníky nebude muset, zajišťovat bezpečnostní standard pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů. Na modelových výpočtech vychází, že celkový ekonomický výsledek je pro většinu obchodníků s plynem nebo výrobců plynu dodávajících plyn chráněným zákazníkům ekonomicky pozitivní. Ale i pokud by v některých případech vyšel mírně ekonomicky negativně, jde ve srovnání s pozitivními efekty plynoucími z vyšší úrovně zajištění dodávky pro konečné zákazníky o zanedbatelné finanční objemy. Jen pro příklad lze uvést údaje ze zemí, kde neměli během plynárenské krize v lednu 2009 zajištěno dostatečné množství plynu, zejména pokud jde o podzemní zásobníky. Slovensko tenkrát odhadovalo škody denně na 100 milionů eur, Srbsko na poloviční částku a Bulharsko utrpělo během dvoutýdenního přerušení dodávek plynu škody ve výši 2,385 miliardy korun.
3.3 Přínosy
Přínosy novely vyhlášky č. 334/2012 Sb. budou znamenat zvýšení energetické bezpečnosti České republiky v oblasti plynárenství.  Zajišťování dostatečné průkaznosti splnění zákonem předepsaných povinností účastníků tuzemského trhu s plynem dojde i k přispění k rovné konkurenci v oblasti dodávek plynu chráněným zákazníkům, což je sice finančně neměřitelné, ale z hlediska fungování trhu nesmírně cenné.

4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Nejvhodnější řešení nabízí varianta 2, jež bude znamenat zvýšení energetické bezpečnosti České republiky v oblasti plynárenství a současně budou mít změny v oblasti BSD kladný ekonomický dopad na většinu obchodníků s plynem a výrobců plynu zásobujících chráněné zákazníky.   Pokud se týká ostatních variant, nulová varianta vychází z hlediska přínosů pro energetickou bezpečnost i nákladů plynárenských firem jednoznačně negativně.   Varianta 1 by sice znamenala určité posílení energetické bezpečnosti České republiky v oblasti plynárenství, jestliže by však nedošlo k posílení podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu, šlo by o posílení pouze částečné. Navíc všichni obchodníci s plynem dodávající plyn chráněným zákazníkům by i nadále bez výjimky museli zajišťovat bezpečnostní standard pro případ narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v trvání nejméně 30 dnů, což by pro ně bylo ekonomicky 
5. Implementace, vynucování a přezkum účinnosti
Samotná implementace předložené novely do praxe by neměla přinést pro plynárenské subjekty žádnou komplikaci. U posílení podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu je odložená účinnost až do další topné sezóny, takže obchodníci s plynem a výrobci plynu zásobující chráněné zákazníky se budou moci na vlastní realizaci důkladně připravit. Toto řešení, tj. odložení účinnosti uvedeného ustanovení, na něž v původně navržené variantě nebyl zcela jednoznačný pohled části členů Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, je výsledkem dialogu mezi MPO a uvedenými podnikatelskými asociacemi v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Na základě tohoto řešení uvedené asociace souhlasily s navrženým textem vyhlášky.
Pro kontrolu dodržování vyhlášky je příslušný Energetický regulační úřad jako správní orgán, v jehož působnosti je kontrola podnikání v energetických odvětvích. Navržené změny umožní, že kontrola podnikatelských subjektů bude v praxi efektivnější.
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet nebo ostatní veřejné rozpočty. Návrh vyhlášky rovněž nepředpokládá dopad na rovnost mužů a žen, ani na postavení specifických skupin obyvatel včetně sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin nebo dopad na životní prostředí. 
6. Přezkum účinnosti regulace
Ministerstvo průmyslu a obchodu provádí v rámci své činnosti průběžné vyhodnocování účinnosti a efektivnosti právních předpisů a souvisejících opatření a za tímto účelem navrhuje změny. 
7. Konzultace a zdroje dat

Konzultace byly prováděny zejména s Energetickým regulačním úřadem, operátorem trhu i Českým plynárenským svazem, z jejichž strany byla zaznamenána jednoznačná podpora návrhu vyhlášky. Jak již bylo uvedeno výše, část členů Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy vyjádřila nesouhlas zejména s okamžitým zavedením podílu BSD zajišťovaného prostřednictvím zásobníků plynu. V rámci dialogu při vyhodnocení připomínek z mezirezortního připomínkového řízení byl proto akceptován návrh na časový posun tohoto navýšení na 1. října 2016, což v reálu znamená, že bude fungovat až od topné sezony 2016/17. MPO při této příležitosti akceptovalo nabídku Hospodářské komory  a Svazu průmyslu a dopravy  na další diskusi uvedené problematiky s tím, že od září 2015 bude na základě iniciativy MPO uvedená problematika pravidelně diskutována v rámci pracovní skupiny za účasti MPO, ERÚ, OTE, ČPS, HK ČR a SP ČR s cílem nalezení vhodného řešení pro budoucí novelizaci energetické legislativy, která je v horizontu cca 2 let očekávána v souvislosti s tím, že má být změněno Nařízení 994/2010.

9