Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 234/2014 Sb., O STÁTNÍ SLUŽBĚ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI

§ 8 

Služební označení státních zaměstnanců v zahraniční službě 


(1) Vedle služebního označení lze státnímu zaměstnanci, který vykonává službu na služebním působišti mimo území České republiky (dále jen „zahraniční služba“), přiznat nebo propůjčit též diplomatickou nebo konzulární hodnost; diplomatickou nebo konzulární hodnost lze přiznat nebo propůjčit též státnímu zaměstnanci, který vykonává službu na služebním působišti na území České republiky, vyžaduje-li to zájem České republiky.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou diplomatické a konzulární hodnosti a postup při jejich přiznávání nebo propůjčování. 

§ 24


(1) Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení.


(2) Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec nebo jiná osoba za podmínek stanovených tímto zákonem.


(3) Státní zaměstnanec podá služebnímu orgánu žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.


(4) Jiná osoba podá služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru, jejíž součástí je též žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.


(5) Výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle § 47, 61, 67 nebo 70; výběrové řízení se dále nekoná, jedná-li se o služební místo v témže služebním úřadě ve stejném oboru služby a zařazené ve stejné platové třídě, jako bylo služební místo, z něhož byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby, pokud tento státní zaměstnanec splňuje stanovené požadavky na uvolněné služební místo. Výběrové řízení se dále nekoná, jedná-li se o zařazení státního zaměstnance na služební místo uvolněné v souvislosti s vysláním k výkonu zahraniční služby; to neplatí, jde-li o služební místo představeného. Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo postupem podle jiného zákona. 

(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má zveřejnění na úřední desce.


(7) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o

a) předpokladech a požadavcích podle § 25,

b) služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno,

c) oboru služby, jehož se výběrové řízení týká,

d) tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,

e) tom, zda je na obsazovaném služebním místě vyžadována způsobilost seznamovat se s utajovanými informacemi podle právního předpisu o ochraně utajovaných informací,

f) zařazení do platové třídy,

g) datu, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného.


(8) Žádosti podle odstavců 3 a 4 se podávají písemně v českém jazyce; vzory žádostí zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách.
§ 51

Základní ustanovení o výběrovém řízení na obsazení volného služebního místa představeného


(1) Na obsazení volného služebního místa představeného se koná výběrové řízení, není-li dále stanoveno jinak.


(2) Výběrové řízení na služební místo představeného vyhlašuje ten, kdo jej na dané služební místo jmenuje. Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 24 až 27 a § 28 odst. 2 až 4.


(3) Předpoklad praxe se dokládá příslušnými listinami. Požaduje-li se pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného praxe v uplynulém období, prodlužuje se toto období o dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.


(4) Osoba, která byla jmenována na služební místo představeného na dobu určitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení.

(5) Státní zaměstnanec, který byl vyslán k výkonu zahraniční služby ze služebního místa představeného, se  po dobu 3 let od ukončení tohoto vyslání považuje pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného za státního zaměstnance vykonávajícího službu na služebním místě představeného, ze kterého byl vyslán k výkonu zahraniční služby.

(5) (6) Na služební místo vedoucího zastupitelského úřadu se výběrové řízení nekoná.
§ 67 

Vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení 


(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na předem určenou dobu k výkonu zahraniční služby. Státní zaměstnanec vykonávající službu v Ministerstvu zahraničních věcí nebo Ministerstvu obrany může být vyslán k výkonu zahraniční služby i bez svého souhlasu, nepřevyšuje-li doba jeho vyslání 1 rok.

(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s vysláním k výkonu zahraniční služby uzavřít dohodu o výkonu zahraniční služby, která obsahuje 

a) dobu vyslání k výkonu zahraniční služby, 

b) závazek státního zaměstnance 

1. vykonávat zahraniční službu na služebním působišti po dobu podle písmene a), 

2. uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu zahraniční služby, nevykoná-li zahraniční službu na služebním působišti po dobu podle písmene a), 

c) druhy nákladů, které bude státní zaměstnanec povinen služebnímu úřadu uhradit, a jejich nejvyšší částku, 

d) důvody, pro které lze státnímu zaměstnanci povinnost k úhradě nákladů prominout. 


(3) Služební orgán může výkon zahraniční služby ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu výkonu zahraniční služby prodloužit. 

(4) Státního zaměstnance lze po ukončení výkonu zahraniční služby zařadit po dobu nejvýše 2 let k výkonu služby na volné služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, bez ohledu na obor služby stanovený pro volné služební místo; po tuto dobu není povinen vykonat zvláštní část úřednické zkoušky pro tento obor služby.
§ 178


(1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže

a) státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu dočasné neschopnosti k výkonu služby po dobu delší než 1 kalendářní měsíc,

b) státní zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo mimořádnou službu,

c) státní zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou,

d) státní zaměstnanec byl zproštěn služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby,

e) státnímu zaměstnanci byl přerušen výkon služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže,

f) státní zaměstnanec byl přeložen, nebo

g) státní zaměstnanec byl zařazen mimo výkon služby.

(2) Služební orgán může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem služby obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s výjimkou služebního místa představeného, osobou, která je manželem nebo partnerem státního zaměstnance vyslaného k výkonu zahraniční služby, v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů. Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance k výkonu zahraniční služby. 


(3) Služební orgán může obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s výjimkou služebního místa představeného, osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, též vyžaduje-li to zájem České republiky a je-li to nezbytné k výkonu zahraniční služby. 

(2) (4) Se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 odstavcích 1 až 3 se sjednají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle části deváté.


(3) (5) Zaměstnanci uvedenému v odstavci 1 odstavcích 1 až 3 se na jeho žádost umožní vykonat úřednickou zkoušku.
§ 193 


(1) Dosavadní zaměstnanec žádost o přijetí do služebního poměru podává písemně v českém jazyce.


(2) Předpoklad bezúhonnosti dosavadní zaměstnanec osvědčuje písemným čestným prohlášením. Za účelem ověření plnění předpokladu bezúhonnosti si příslušný služební orgán do 30. června 2016 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyjde-li na základě výpisu z Rejstříku trestů najevo, že dosavadní zaměstnanec předpoklad bezúhonnosti nesplňoval, služební poměr skončí dnem následujícím po dni, kdy byl výpis z Rejstříku trestů služebnímu orgánu doručen.


(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v § 190 až 192, který nepožádal o přijetí do služebního poměru, vykonává na služebním místě druh práce podle pracovní smlouvy, přitom smí vykonávat činnosti podle § 5; při odměňování tohoto zaměstnance se postupuje podle § 178 odst. 2 odst. 4.
4