Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNA2EJB8P6 najdete zde
쿐놡 > Ŕ က ŗ ő Œ œ ꗬÁ쀏Ѕ ደ¿ က ࠀ 舮橢橢灵灵 Ѕ젷ᨗᨗ隷 ) · ⢼ ⢼ 㘬 㘬 㘬 㘬 㘬 㙀 㙀 㙀 8 㙸 ¼ 㜴 ƌ 㙀 鞶 ɦ 㣀 㣀 㣖 㣖 㣖 㨞 Z 㩸 㪔 阉 阋 阋 阋 阋 阋 阋 $ 騜 ʲ 鳎 x 阯 Ł 㘬 㪤 㨞 㨞 㪤 㪤 阯 㘬 㘬 㣖 㣖 ň 靰 䀦 䀦 䀦 㪤 v 㘬 㣖 㘬 㣖 阉 䀦 㪤 阉 䀦 䀦 ͦ 翎 х 衧 㣖 ᠰ튉ǐ 㬚 ^ 萓 D 闵 鞆 0 鞶 著 А 鵆 㭸 Ү 鵆 衧 衧 Æ 鵆 㘬 褭 ೈ 㪤 㪤 䀦 㪤 㪤 㪤 㪤 㪤 阯 阯 䀦 㪤 㪤 㪤 鞶 㪤 㪤 㪤 㪤 鵆 㪤 㪤 㪤 㪤 㪤 㪤 㪤 㪤 㪤 ⢼ శ 㓲 ĺ Ē Ѕ
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Příloha důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
1. Základní identifikační údajeNázev návrhu zákona:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisůZpracovatel / zástupce předkladatele
Ministerstvo financí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
1. ledna 2016
Implementace práva EU: Ano
- uveďte termín stanovený pro implementaci: 31. prosince 2015 (dle směrnice účinnost národních předpisů povinná od 1. ledna 2016)
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: Ne2. Cíl návrhu zákona
Zamezení dvojího nezdanění příjmů
Cílem navrhované změny je zamezení dvojího nezdanění a odstranění nesouladu vznikajícího v případě hybridních úvěrových nástrojů a také v případech daňově odčitatelné položky pro vlastní kapitál.
Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru)
Z důvodů jednoznačného nastavení daňového režimu je nutné upřesnění, které zajistí, že shodné náklady nemohou být v základu daně uplatněny dvakrát.
Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky a zajištění stejného daňového režimu pro fyzické a právnické osoby
Cílem je zdanění příjmů daňových nerezidentů plynoucích z podílů na zisku obchodní korporace v případech, kdy jsou jinými osobami, než společníky, a to jednak z důvodu fiskálního, ale také z důvodu narovnání podmínek, které v současnosti nejsou spravedlivé pro všechny skupiny poplatníků.
Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě
Problematika vyplývá ze záměru vlády deklarovaného v programovém prohlášení vlády, ohledně zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě.
Cílem je naplnění závazků vlády vůči veřejnosti uvedených v programovém prohlášení vlády.
Změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem
Cílem je změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, tak, aby se nezvýšila daňová zátěž těchto výrobců elektřiny.3. Agregované dopady návrhu zákona3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: AnoZamezení dvojího nezdanění příjmů
Zvolená varianta bude mít pozitivní vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Fiskální dopad není hlavním cílem.
Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru)
Vyčíslit dopad nelze, protože počet poplatníků ani objem případně uplatněných nákladů není znám. Vesměs se očekává mírně pozitivní vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky a zajištění stejného daňového režimu pro fyzické a právnické osoby
Lze očekávat mírně pozitivní dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě
Předpokládají se hotovostní rozpočtové dopady na státní rozpočet ve výši -0,5 mld. Kč a na ostatní veřejné rozpočty ve výši -0,8 mld. Kč v roce 2016. Počínaje rokem 2017 se předpokládají hotovostní rozpočtové dopady na státní rozpočet ve výši –0,6 mld. Kč a na ostatní veřejné rozpočty ve výši -1 mld. Kč.
Změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem
Negativní rozpočtový dopad na úrovni veřejných rozpočtů u daně z příjmů fyzických se odhaduje maximálně ve výši 50 mil. Kč.3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: AnoZamezení dvojího nezdanění příjmů
Při realizaci zvolené varianty již nebude možné, aby podnikatelské subjekty využívaly hybridních úvěrových nástrojů k daňové optimalizaci. Jedná se především o velké podniky.
Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru)
Některým podnikatelským subjektům bude zamezeno uplatňování shodných nákladů v základu daně dvakrát, což je postup, který z logiky zákona o daních z příjmů není přijatelný.
Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky a zajištění stejného daňového režimu pro fyzické a právnické osoby
Úpravou ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 a § 36 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů bude dosaženo zdanění příjmů plynoucích z podílů na zisku obchodní korporace daňovým nerezidentům i v případech, kdy jsou jinými osobami, než společníky, prostřednictvím srážkové daně.
Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě
Předpokládá se marginální zátěž spojená s nutností zaměstnavatelů upravit parametr v účetním software.
Změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem
Návrh zákona zmirňuje nebo v řadě případů eliminuje negativní dopad v oblasti zdaňování příjmů, který vyplývá ze změny režimu výrobců elektřiny založeným novelou energetického zákona.3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne3.4 Sociální dopady: AnoDaňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě
Realizace záměru přinese dodatečný disponibilní příjem rodin s dvěma více dětmi. Celkový příjem těchto rodin je ve výši příjmu (nebo vyplaceného výdaje v případě daňového bonusu), o který jsou sníženy příjmy veřejných rozpočtů.3.5 Dopady na životní prostředí: Ne
Zamezení dvojího nezdanění příjmů
Důvod předložení a cíle
Název
Zamezení dvojího nezdanění příjmů.
Definice problému
Zamezení dvojího nezdanění příjmů - Zamezení dvojího nezdanění příjmů odepřením osvobození ve státu příjemce plateb, které jsou odečitatelné od základu daně v členském státu plátce. Problém vzniká z důvodu rozdílné kvalifikace finančních úvěrových nástrojů, kdy jeden členský stát takový nástroj považuje za půjčku a druhý členský stát za vklad do společnosti. Jedná se o tzv., hybridní půjčky.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Některé členské státy umožňují v rámci jejich interních daňových předpisů uplatnit vyplácené podíly na zisku jako položku snižující základ daně, což při aplikaci dividendové směrnice vedlo k tzv. „dvojímu nezdanění“.
Tyto situace mohou nastat pouze v případě výplat podílů na zisku ze zahraničí do České republiky, při výplatě podílu na zisku u české společnosti k výše uvedené situaci dojít nemůže, neboť to české daňové předpisy neumožňují.
Předpokladem dvojího nezdanění příjmů z titulu hybridních nástrojů je rozdílné zacházení dvou členských států s jedním finančním nástrojem, tedy nesouladu mezi dvěma jurisdikcemi. Proto nelze uvést seznam jurisdikcí, kterých se tato problematika týká.
Typickým příkladem takového instrumentu u bank je investiční nástroj patřící do vedlejšího kapitálu Tier 1, kdy banka emituje investiční nástroj, který se po určitou dobu chová jako dluhopis a pouze v případě, že se banka dostane do problémů, začíná se chovat v podstatě jako majetková účast - tedy investor přestává mít nárok na vrácení jistiny atd. V ČR se na příslušenství tohoto nástroje pohlíží jako na dividendu, tedy není na straně emitenta daňově uznatelným nákladem a u příjemce se zdaňuje jako dividenda srážkovou daní s uplatněním osvobození dle PSD, zatímco v některých jiných státech se na toto příslušenství pohlíží jako na úrok, tedy daňově uznatelný náklad u emitenta a u příjemce nelze použít dividendovou směrnici. Dvojí nezdanění tedy vznikne kombinací rozdílných daňových úprav v členských státech.
Některé státy za účelem odstranění nerovnováhy mezi dluhovým a kapitálovým financováním zavedly speciální odčitatelnou položku, která se stanoví v závislosti na rozdělovaném zisku společnosti. ACE (allowance for corporate equity) ve svém důsledku znamená, že dividendy, resp. jejich část, jsou daňově odčitatelné za obdobných podmínek jako úroky. Tento systém v současné době uplatňuje např. Belgie, Itálie a Lotyšsko.
Souvisejícím zákonem v českém právním řádu je zákon o daních z příjmů.
Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou správce daně a poplatníci daně z příjmů právnických osob.
Popis cílového stavu
Cílem navrhované změny je zamezení dvojího nezdanění a odstranění nesouladu vznikající v případě hybridních úvěrových nástrojů a také v případech daňově odčitatelné položky pro vlastní kapitál, kdy v některých členských státech lze platby deklarované jako rozdělení zisku v rámci přeshraničních vztahů uplatnit ve státu plátce jako položku snižující základ daně a v státu příjemce jako platby rozděleného zisku (dividenda) osvobozené od daně.
Zhodnocení rizika
Nepřijetí nové úpravy s sebou nese riziko spočívající v zachování nevyhovující úpravy umožňující v určitých případech dvojí nezdanění. Druhým rizikem je nesplnění závazku, který vyplývá České republice z členství v Evropské unii.
Návrh variant řešení
Varianta 0 - Zachování současného stavu
Varianta 1 – Změna zákona o daních z příjmů
Prostředkem naplnění varianty je doplnění § 19 zákona o daních z příjmů o ustanovení zabraňující osvobození dividend u mateřské společnosti, v případě, že dceřiná společnost uplatní tyto platby jako položky snižující základ daně
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Z důvodu, že identifikovaná varianta vede ke stanovenému cíli, a varianta 0 se nedá vyloučit, budou dále obě varianty posuzovány.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, které pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hodnotící kritéria byla identifikována tato:
Nutnost naplnění mezinárodních smluv, ke kterým se Česká republika zavázala (hlavní)
Výnos ze zdanění hybridních půjček (vedlejší)
Náklady
Kvantifikaci nákladů nelze provést, neboť závisí na intenzitě využívání předmětných struktur a hybridních úvěrových nástrojů.
Přínosy
Nutnost naplnění mezinárodních smluv, ke kterým se Česká republika zavázala
Přijetím jedné z navržených variant může vzniknout přínos pro Českou republiku v podobě splnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a vyhnutí se případných sankcí.
Výnos ze zdanění hybridních půjček
Je pravděpodobné, že některé společnosti provádí daňovou optimalizaci, viz kapitola 1.2, nicméně přesný dopad na veřejné rozpočty a státní rozpočet není znám.
Vyhodnocení variant
Varianta 0
S sebou nese náklady v podobě sankcí za neplnění mezinárodních smluv, ke kterým se Česká republika zavázala. Dále pak nenese žádný výnos ze zdanění hybridních úvěrových nástrojů.
Varianta 1
Varianta 1 přináší přínos ze splnění požadavků na implementaci dividendové směrnice a zároveň i výnos ze zdanění hybridních půjček.
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Ministerstvo financí doporučuje k realizaci variantu 1, která je vyhovující z pohledu dopadu na veřejné rozpočty a na státní rozpočet, který by měl být veskrze pozitivní, neboť by měla vést k vyloučení dvojího nezdanění příjmů. Jejich kvantifikaci však nelze provést, neboť závisí na intenzitě využívání předmětných struktur a hybridních úvěrových nástrojů.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Orgánem odpovědným za implementaci bude Ministerstvo financí. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem jsou příslušné úřední osoby správce daně.
Přezkum účinnosti regulace
Navržená úprava vyplývá z nutnosti transpozice dividendové směrnice a adaptace českého právního řádu na přijatý mezinárodní závazek. Posuzování se týkalo pouze výhodnosti zvolení jedné z variant řešení daných dividendovou směrnicí, popř. mezinárodním instrumentem. Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna pracovníky správce daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím.
Kontakty na zpracovatele RIA
JUDr. Miroslava Bartková
Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 294, e-mail: miroslava.bartkova@mfcr.cz
Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru)
Důvod předložení a cíle
Název
Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru).
Definice problému
Obecně v návaznosti na inkorporaci daně darovací do zákona o daních z příjmů je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu (daru), pokud o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech nebo pokud nejde o příjem osvobozený resp. o příjem, který není předmětem daně. V situaci, kdy tento bezúplatný příjem využije k dosažení dalších příjmů, lze o hodnotu tohoto příjmu výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížit. Pokud bezúplatný příjem obdrží poplatník, který ho nevyužije pro dosahování dalších zdaňovaných příjmů (v podnikání), výsledek hospodaření ani rozdíl mezi příjmy a výdaji snížit nelze.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Problematika je řešena v ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů.
Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou správce daně, poplatníci daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob.
Popis cílového stavu
Cílovým stavem je situace, kdy je v zákoně jasně uvedeno, že shodné náklady nemohou být v základu daně uplatněny dvakrát, viz kapitola 1.2.
Zhodnocení rizika
Nepřijetí nové úpravy s sebou nese riziko spočívající v zachování nejistoty správců daně i poplatníků při snižování výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji. Existuje riziko, že někteří poplatníci budou snižovat výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o stejné náklady dvakrát.
Protože ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8. bylo do ZDP doplněno zákonem č. 344/2013 Sb., s účinností od 1. 1. 2014, připadá posouzení správné aplikace tohoto ustanovení provedené ze strany správce daně v úvahu nejdříve v rámci kontroly správnosti základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2014. V současné době proto tedy nejsou k dispozici údaje o počtu případů, ve kterých by měli správci daně a poplatníci odlišný názor, který by navíc byl řešen odvolacím orgánem či soudem.
Návrh variant řešení
Varianta 0 -Zachování současného stavu
Varianta 1 - Změna zákona o daních z příjmů
Zpřesnění stávajícího ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, který byl zvýšen o související hodnotu podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 16 zákona o daních z příjmů, lze snížit za splnění podmínek buď jednorázově (např. v případě bezúplatně obdrženým malířských služeb, o jejichž „spotřebě“ není účtováno v nákladech) nebo prostřednictvím odpisů (např. v případě obdržení daru odpisovaného majetku) nikoliv uplatněním obou způsobů.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Z důvodu, že identifikované varianty vedou ke stanovenému cíli, budou všechny varianty posuzovány dále.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hodnotící kritérium bylo identifikováno:
Zvýšení právní jistoty
Dále pak z analýzy rizik vyplynulo další kritérium:
Zamezení dvojího snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu příjmů a výdajů (fiskální dopad)
Náklady
Kromě marginálních administrativních nákladů nebyly identifikovány žádné další náklady.
Přínosy
Zvýšení právní jistoty
V případě přijetí varianty 1, tedy změny ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů bude odstraněna nejistota při zjišťování základu daně z příjmů fyzických i právnických osob i správce daně při správě daní z příjmů.
Zamezení dvojího snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu příjmů a výdajů (fiskální dopad)
Při zachování současně platné legislativní úpravy bude existovat riziko, že někteří poplatníci budou snižovat výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o stejné náklady dvakrát.
Vyčíslit dopad z takového postupu nelze, protože počet poplatníků ani objem případně uplatněných nákladů nelze odhadnout.
Vyhodnocení variant
Varianta 0
Ponechá-li se současný stav, bude zachována nejistota správců daně i poplatníků při zjišťování základu daně z příjmů. Nedojde také k zamezení uplatňování dvojího snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu příjmů a výdajů což může nést i mírný fiskální dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Varianta 1
Varianta 1 je koncipována tak, že při snižování výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi a výdaji podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů nelze shodné náklady uplatnit v základu daně dvakrát.
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Varianta
Právní jistotaZamezení dvojího snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu příjmů a výdajůBodyV0000V1112Ministerstvo financí doporučuje variantu 1, která je vyhovující z pohledu poplatníků daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob i správce daně.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou novely zákona o daních z příjmů. Orgánem odpovědným za implementaci bude Ministerstvo financí. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem je příslušný správce daně.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna správcem daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Drahomíra Martincová
Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů
tel.: +420 257 043 355, e-mail: drahomira.martincova@mfcr.cz
Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky
Důvod předložení a cíle
Název
Rozšíření okruhu zdanitelných příjmů u daňových nerezidentů České republiky a zajištění stejného daňového režimu pro fyzické a právnické osoby.
Definice problému
Výplaty podílů na zisku i jiným osobám než jsou společníci (umožněno zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích) nejsou v současnosti zahrnuty ve výčtu příjmů daňových nerezidentů ze zdrojů na území České republiky. Současně s tímto problémem v § 22 zákona o daních z příjmů je nutné stanovit způsob zdanění tohoto příjmu, a to s možností využití ustanovení § 36 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů, kdy se nově toto ustanovení může vztahovat i na právnické osoby. Tento koncept zdanění výplat podílů na zisku jiným osobám než je společník akcentuje hledisko zdroje příjmu, tj. distribuce zisku po zdanění, s následnou aplikací srážkové daně jak v relaci k fyzickým, tak i v relaci k právnickým osobám. Alternativou je možnost podrobit tento druh příjmu povinnosti příjemce podat daňové přiznání.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Předmětné příjmy v současné době nejsou u fyzických osob definovány jako příjmy ze zdrojů na území České republiky podle § 22 zákona o daních z příjmů, v kontextu osob ࠀ ࠒ ࠔ ࡸ ࡺ ࢂ ࢊ ࢼ ࢾ ࣊ ࣚ ࣾ ा আ ঈ ঌ ৎ ਖ ી ଶ ସ ஆ ஈ ச శ స ా 헜쫎쫎뿃믃궴龦ꚘꚐꚉ璂瑦度垦垦ᔌὨᘀ፨鑈 ᔏὨᘀ졨e㘀脈ᔛὨᘀ楨ﱮ倀͊洀H渄H甄ĈᔛὨᘀ졨e倀͊洀H渄H甄ĈᔌὨᘀ蹨㑁 ᔌὨᘀ㝨⁰ ᔏὨᘀ졨e㸀ĪᔌὨᘀ䝨ꌄ ᔌὨᘀꕨꘒ ᔌὨᘀ졨e ᔌὨᘀⱨ䙫 ᔌ敨灡ᘀⱨ䙫 ᘆꡨ蝰 ᘆ潾 ᔌ䝨ꌄᘀ䝨ꌄ ᘆ䝨ꌄ ᔌ敟ᘀͨ൭ ᔌ敨灡ᘀ䵨瑷 ᔌ敨灡ᘀ졨e ᔐ敨灡ᘀ졨e䌀ⱊ ᔐ敨灡ᘀⱨ䙫䌀ⱊ ᔌ奨䜗ᘀ奨䜗 ᘆ졨e∀ࠀ ࠂ ࠄ ࠆ ࠈ ࠊ ࠌ ࠎ ࠐ ࠒ ࠔ ࡺ ࡼ ࡾ ࢀ ࢂ ࢄ ࢆ ࢈ ࢊ ঈ ঌ ৌ ð ë ë ë æ æ ë ë ë ë ë � ᘀĤ晉 摧夸Ѐ摧乼¬Ѐ 摧夸䜏̤̀☊Fༀ떄币떄愁̤摧牭ᘀৌ ৎ ৺ ૂ 縀 r ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧ч£ ᘀĤ晉 摧እ¦眀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Č Č Č Č 혉怂tꀀሀ 척ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 척ÿ 瑹Ùૂ ૄ ସ ஈ த 蔀
蔀
蔀 y ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧U ᘀĤ晉 摧夸瀀 摫§ ␖ᜁĤ晉 阂l혅࠘āࠀāࠀāࠀāЀЀ܀뮔ࠀĀ ⍰܀⍰Č ČČ Č琊 혓0 ࠀ ࠀ ࠀ ࠀ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 瑹U܀ ந ೢ ൴ v 洀 m 搀 ᘀĤ晉 摧ч£ ᘀĤ晉 摧夸蠀 摫Ŕ ␖ᜁĤ晉 阂l혅࠘āࠀāࠀāࠀāЀЀ܀펔ࠃブȀ ሒ⍰ڀሒČ ČĄ Ą ڀᅞČ Ą Ą Č琊 혓0 ࠀ ࠀ ࠀ ࠀ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀ᓖ 瑹UЀ ౖ ౘ ೠ ೢ ൮ ൲ ඤ ඦ ຖ ບ ི ུ ᓆ ᔰ ᕺ ᖔ ᙼ ᜴ ᜶ ᦆ ᧆ ᧈ ᪆ ᪐ ᯈ ᯊ Გ ᶨ ῄ ῆ ‰ ⁒ ₎ �폹엌뻌낷낣骣誑諅醴廬竌炷첷枰杞 ᔐὨᘀ�ꕇ倀ъ ᔐὨᘀ㱨┌倀ъ ᔓὨᘀ㥨贍尀脈䩡ᔏὨᘀ≨㸀ĪᔏὨᘀ졨e㘀脈ᔌὨᘀ摨腈 ᔐὨᘀ㥨贍愀ᡊ ᔐὨᘀ�ꕇ愀ᡊ ᔙὨᘀ�ꕇ䈀Ī䩡桰 ᔌὨᘀ�ꕇ ᔌὨᘀ㥨贍 ᔌὨᘀ䝨ꌄ ᔌὨᘀ텨쌚 ᔌὨᘀ≨ ᔏὨᘀը萦㸀ĪᔏὨᘀ䝨ꌄ㘀脈ᔏὨᘀ졨e崀脈ᔌὨᘀ졨䵂 ᔌὨᘀ፨鑈 ᔌὨᘀ졨e␀൴ ൶ ජ 蔀 ᘀĤ晉 摧夸瀀 摫Ƀ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀ܀㢔ࠄĀ ⍰ڀ⍰ČČ Č琊 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 瑹UȀජ ඤ ඦ ෪ ི ུ ြ ᅤ ኄ ᓆ 縀 u 氀 l 挀 Z 挀 Z ᘀĤ晉 摧ഹ䀉ᘀĤ晉 摧ഹ ᘀĤ晉 摧™ì䀉ᘀĤ晉 摧™ì ᘀĤ晉 摧ㅥþ眀 摫ˢ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Č Č Č Č 혉怂tꀀሀ 척ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 척ÿ 瑹Uऀᓆ ᔰ ᙼ ᜶ ᠸ ᧈ ᨐ ö í Û 氀 c ᘀĤ晉 摧夸渀 摫Ή ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Č Č Č Č 琊 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 瑹U ᘀĤ晉 摧Ã䀉ᘀĤ晉 摧䡤 ᘀĤ晉 摧䟞¥䀉ᘀĤ晉 摧䟞¥܀ᨐ ᨒ 縀 ᘀĤ晉 摧䠓眀 摫О ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 혉怂tꀀሀ 척ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 척ÿ 瑹UȀ ᪐ ᯊ Გ Ḁ ἠ ῆ ‰ 縀 u 氀 c 氀 c 娀 䀉ᘀĤ晉 摧䟞¥ ᘀĤ晉 摧ഹ䀉ᘀĤ晉 摧ഹ ᘀĤ晉 摧™ì䀉ᘀĤ晉 摧™ì眀 摫ӓ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 혉怂tꀀሀ 척ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 척ÿ 瑹Uࠀ ⅀ ⅘ ⇠ ∘ ⊔ ⒊ ⒌ ⓚ ⓠ ⓤ ▒ ◒ ⚄ ⚆ ⟪ ⟬ ⢦ ⢨ ⧈ ⧬ ⩘ ⩺ ⩼ ⪈ ⪤ ⪦ ⫂ ⮾ ⯺ ⯼ ⴴ ⾠ ⾢ ⾤ 〒 〖 〚 ퟞ죐쇐솺ꮲꮤꯁꮝ螒ꮒ鉹銫橱揗탗탈 ᔌὨᘀ㱨┌ ᔌὨᘀ�ꕇ ᔏὨᘀ졨e㸀ĪᔚὨᘀ㥨贍ᜀꡨ쁒渀ň琄ňᔔὨᘀ�樽渀ň琄ňᔔὨᘀ㥨贍渀ň琄ňᔌὨᘀ鑨ئ ᔌὨᘀ�樽 ᔌὨᘀ㥨贍 ᔏὨᘀ≨㸀ĪᔌὨᘀ煨 ᔌὨᘀ≨ ᔏὨᘀ졨e㘀脈ᔌὨᘀ졨e ᔌὨᘀ㩨㉕ ᔌὨᘀ摨腈 ᔐὨᘀ㱨┌倀ъ ᔐὨᘀ�ꕇ倀ъ ᔐὨᘀὨ橽倀ъ☀‰ ⊔ ⎔ ⒌ ⒎ ⓢ ó á 爀 i ᘀĤ晉 摧䠓渀 摫ֈ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 琊 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 瑹U ᘀĤ晉 摧憻:䀉ᘀĤ晉 摧䡤ԀĤ␆ᘁĤ晉 摧఼%Ԁⓢ ⓤ ┨ ⚆ ❎ ⢨ ⧈ ⯼ ⱦ ⴴ 縀 u 氀 c 氀 Z 儀 Z 䀉ᘀĤ晉 摧䟞¥ ᘀĤ晉 摧䟞¥ ᘀĤ晉 摧ഹ䀉ᘀĤ晉 摧ഹ ᘀĤ晉 摧™ì䀉ᘀĤ晉 摧™ì眀 摫ث ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 혉怂tꀀሀ 척ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 척ÿ 瑹Uऀⴴ ⸴ ⾤ ⾦ 〘 ö | 焀 ␆ᘁĤ晉 摧圀 瀀 摫۠ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀ܀ẔࠁĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 琊 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 瑹U ᘀĤ晉 摧䟞¥䀉ᘀĤ晉 摧唺2Ѐ〘 〚 〜 縀 ᘀĤ晉 摧U眀 摫އ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 혉怂tꀀሀ 척ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 척ÿ 瑹UȀ〜 〞 ぐ 蔀 ␆ᘁĤ晉 摧憻:渀 摫࠼ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 琊 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 瑹UȀ〚 〞 え ぎ げ ㊂ ㋈ ㋌ ㋔ ㋖ ㌘ ㌚ ㌜ ㍊ ㍌ ㍖ ㎜ ㎞ ㏂ ㏒ 㐄 㐈 㐊 㑠 㒚 㒨 㔪 㛚 㛜 㜾 㢂 㢜 㣮 㣰 㪲 㪴 䌘 췑췆뮿뮴뒭颤趤窅窅澅梴梻憻嶻 ᘆ灨 ᔌ幨镝ᘀ륨홞 ᔌ२訍ᘀ륨홞 ᔔ꽨&ᘀ륨홞䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ硨㘼ᘀ륨홞䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ륨홞䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ敟ᘀ륨홞䌀ᡊ愀ᡊ ᔗ敟ᘀ륨홞㔀脈䩃䩡ᘑ륨홞㔀脈䩃䩡ᔌ�ㅑᘀ륨홞 ᔌ恨꼒ᘀ륨홞 ᘆ륨홞 ᔌ奨䜗ᘀ륨홞 ᔌ奨䜗ᘀ뭨㩡 ᘆ뭨㩡 ᔌ敨灡ᘀィⰢ ᔏὨᘀ졨e㘀脈ᔌὨᘀᥨꑬ ᔏὨᘀᥨꑬ㘀脈ᔌὨᘀ졨e ᔒὨᘀ졨eᜀ泌紕␀ぐ げ ゼ ㊄ 縀 u ᘀĤ晉 摧枾䀉ᘀĤ晉 摧氙¤眀 摫ࣟ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 혉怂tꀀሀ 척ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 척ÿ 瑹Ù㊄ ㊆ ㋎ 蜀 ᘀĤ晉 摧䠓渀 摫ঔ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 琊 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 瑹UȀ㋎ ㋐ ㋒ 縀 ᘀĤ晉 摧U眀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 혉怂tꀀሀ 척ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 척ÿ 瑹UȀ㋒ ㋔ ㋖ ㌜ ㍌ ㍘ ㎞ ㏂ 㛜 㜾 㣰 㪴 㲮 褀 缀 z 甀 z 瀀 z 甀 u 欀 Ѐ 摧啰ëЀ'摧庹ÖЀ 摧庹ÖЀ摧庹ÖЀ摧憻:ЀF摧憻:Ѐ 摧夸瀀 摫૬ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀ܀ᦔࠁĀ ⍰⍰Ą Č Č Č 琊 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⍰㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀 瑹Uఀ㲮 䌘 䙞 䛬 䜬 䟒 䟼 䭲 䮖 䵦 䶐 ䷠ 丸 倄 偤 全 冤 凢 匘 卼 否 咂 咔 喐 喢 ú 切 ú ð ë ð à ë ë õ ë 케 Ï ð ကA萏в萑ﺘꐓxꐔx葞в葠ﺘ摧庹ÖЀ@摧庹ÖĆ$摧庹ÖЀ 摧庹ÖЀ'摧庹ÖЀ摧庹ÖЀ 摧啰ë᠀䌘 䙜 䙞 䛪 䛬 䜬 䝚 䝸 䝺 䞬 䟂 䟌 䟐 䟒 䟼 䠀 䢒 䢬 䢮 䪘 䫘 䭰 䭲 䮖 䵦 䶐 䶢 ䷠ ䷲ 佦 佨 侮 侺 倀 倂 倄 偤 ��뗁뗁ꎧ꺧탣醜纉瞉襬襬斑 ᔌ䩨ᘀ륨홞 ᔔ멨쐃ᘀ륨홞渀ň琄ňᔌ멨쐃ᘀ륨홞 ᔔ獨樦ᘀ륨홞渀ň琄ňᘎ륨홞渀ň琄ňᔔᘀ륨홞渀ň琄ňᔌᘀ륨홞 ᘆ難夡 ᔌ㍨祳ᘀ륨홞 ᔌ꽨&ᘀ륨홞 ᘖ륨홞䌀ᡊ愀ᡊ渀ň琄ňᔜ꽨&ᘀ륨홞䌀ᡊ愀ᡊ渀ň琄ňᘎ륨홞䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ꽨&ᘀ륨홞䌀ᡊ愀ᡊ ᔌ롌ᘀ륨홞 ᔌ票ሻᘀ륨홞 ᘆ륨홞 ᘆ灨 ᔌ灨ᘀ灨␀偤 偾 傶 僢 儠 儶 儾 全 冤 凢 刬 剬 劐 劒 勮 卆 午 卸 卼 否 咂 咔 咖 咬 咼 喌 喎 喐 喠 喢 嘺 外 夘 奀 奖 妶 娬 媺 媼 嫒 嬾 孾 寚 層 岤 岼 峎 峐 峾 嵐 嵪 嵬 嵮 嶊 巒 巔 弮 弰 後 徢 忾 裏淋淋淋淋�탧탄탄뷵꾶뷵뷵꒶ꓵꓵꓵꓵ鷵鷵뚤ꓠ ᔌ晨뼴ᘀ륨홞 ᔌ꽨&ᘀ륨홞 ᘆ難夡 ᔌ䥽ᘀ륨홞 ᔌ泌└ᘀ륨홞 ᔌᑨ≊ᘀ륨홞 ᔗ堸ᘀ륨홞䌀ᡊ尀脈䩡ᘑ륨홞䌀ᡊ尀脈䩡ᔌࡨ쭾ᘀ륨홞 ᔌᘀ륨홞 ᔌ롌ᘀ륨홞 ᔌ่ᘀ륨홞 ᘆ륨홞 ᔌ繨噇ᘀ륨홞㰀喢 嘺 垔 埚 夘 奀 奖 媼 嫒 寚 寶 層 弰 後 徢 扨 抠 旀 旰 暤 曞 朐 杮 柤 梬 棜 ú ú ð 切 õ 切 õ ð ê õ õ õ ã ã � Ù Ѐ摧憻:ЀF摧憻: ꐔ 摧庹ÖĆ$摧庹ÖЀ摧庹ÖЀ 摧庹ÖЀ@摧庹Öᤀ忾 怈 怊 恜 恠 惘 惜 戒 扊 托 扚 扢 扤 扨 抠 拾 挘 摂 摞 撰 撲 新 斴 斺 於 旀 旰 暞 暤 曞 枮 柢 柤 桢 桤 桦 梨 梬 棚 棜 棨 楦 榬 榰 榲 槖 橰 헙퇠퇠퇠쫠퇃퇃퇃퇠퇠쫠톼통톮ꎪꎟ颪趔肇瞔肍 ᔐ꽨&ᘀ㥨贍愀ᡊ ᔌ豨輜ᘀ㥨贍 ᘊ㥨贍愀ᡊ ᔌ恨꼒ᘀ㥨贍 ᘆ㥨贍 ᔌ奨䜗ᘀ㥨贍 ᘆ걨♃ ᔌ豨輜ᘀ뭨㩡 ᘆ뭨㩡 ᔌ뭨㩡ᘀ륨홞 ᔌࡨ쭾ᘀ륨홞 ᔌⱨ㴚ᘀ륨홞 ᔌ扢ᘀ륨홞 ᔌ泌└ᘀ륨홞 ᘆ륨홞 ᘆ齨局 ᔌ�ᘀ륨홞 ᔌ꽨&ᘀ륨홞 ᘔ륨홞尀脈庁Ɋ愀 ᔚ彨鼦ᘀ륨홞尀脈庁Ɋ愀⸀棜 棨 榲 槖 漎 潰 瀦 灦 煈 煲 犊 犮 甒 磬 礖 祤 禼 絼 緜 纬 绨 缦 聜 肸 胦 ú ú ú ú ú ú ë à ð 切 õ ú õ 케 ကA萏в萑ﺘꐓxꐔx葞в葠ﺘ摧ഹЀ@摧ഹĆ$摧ഹЀ 摧ч£Ѐ'摧ഹЀ 摧ഹЀ摧ഹ᠀橰 橶 殔 殚 毊 比 毚 氊 氪 氮 氲 注 泰 滶 漎 潮 瀤 瀦 灦 炔 炰 炲 烎 烐 烤 焔 煈 煰 燦 爦 牢 犈 犊 犮 猤 獤 理 琜 璚 瓐 瓞 瓶 瓺 瓼 ﳵﳵﳵﳵﳪ�집뫑몮꺢ﳜ鯱铼짜즌瞃荮荷wᘑ難夡䌀ᡊ尀脈䩡ᔗὨ㕬ᘀ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡ᘑ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡ᘎ難夡䌀ᡊ愀ᡊ ᔌ葨텙ᘀ㥨贍 ᔌᡨ䨻ᘀ㥨贍 ᘖ難夡䌀ᡊ愀ᡊ渀ň琄ňᘖ㥨贍䌀ᡊ愀ᡊ渀ň琄ňᔜ꽨&ᘀ㥨贍䌀ᡊ愀ᡊ渀ň琄ňᘎ㥨贍䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ꽨&ᘀ㥨贍䌀ᡊ愀ᡊ ᔌ롌ᘀ㥨贍 ᔌ票ሻᘀ㥨贍 ᔌ恨꼒ᘀ㥨贍 ᘆ難夡 ᔌ豨輜ᘀ㥨贍 ᘆ㥨贍⬀瓼 瓾 甐 甒 磬 礖 礨 礪 礬 礰 祂 祖 祶 禼 秐 秾 竀 第 笮 笲 筤 筨 絼 緜 緶 繜 繨 繸 纞 纠 纬 绨 缤 缦 翔 翖 耲 聦 肈 肌 肎 肴 肸 舆 舘 苈 苊 苚 茊 퇜퇉퇉퇉볉벬벜벜벜躕躊躊躃關躊躊粊躊躊閊誕 ᔌ鹨鍑ᘀ㥨贍 ᔌ쭨ꀚᘀ㥨贍 ᘆ㥨贍 ᔌ繨噇ᘀ㥨贍 ᔌ롌ᘀ㥨贍 ᔟꡨ树ᘀ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡䡮Ё䡴Ёᔟ꽨&ᘀ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡䡮Ё䡴Ёᘙ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡䡮Ё䡴Ёᘎ㥨贍渀ň琄ňᔔ꽨&ᘀ㥨贍渀ň琄ňᔌ่ᘀ㥨贍 ᔌ灨ᘀ灨 ᔗὨ㕬ᘀ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡ᘑ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡 胦 腎 舆 舘 苊 苜 茊 蓦 薞 蜚 蠎 蠶 行 説 諄 豦 貂 賰 贂 贄 财 趸 跂 ú ä � ä � ú � ú 切 ä � ú � ß 퐀 ä 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 䨉ᘀĤ晉 摧㷟jĆ$摧ഹЀ@摧ഹЀ'摧ഹЀ摧ഹကA萏в萑ﺘꐓxꐔx葞в葠ﺘ摧ഹЀ 摧ഹᘀ茊 茮 荚 莺 莼 菖 菘 萠 萢 萾 葀 葰 葲 蒒 薞 薦 藈 藚 蘌 蘤 蚢 蛦 蛾 蜂 蜄 蜆 蜘 蜚 蜺 蜼 蜾 蠌 蠎 蠶 衈 行 袄 袐 褶 褸 覀 說 説 誾 諀 諂 諄 諘 諚 豦 貂 賰 跬 틪웙떽낵ꣵ뷆뷆鎟�薌 ᔌὨᘀ㥨贍 ᔌ롌ᘀ㥨贍 ᔗ꽨&ᘀ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡ᘑ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡ᔏⅨ䜖ᘀ㥨贍㸀Īᘉ㥨贍尀脈ᔏ꽨&ᘀ㥨贍尀脈ᘑ㥨贍㸀Ī䩃䩡ᔗ꽨&ᘀ㥨贍㸀Ī䩃䩡ᔌ赨噋ᘀ㥨贍 ᔌꅨᘀ㥨贍 ᔓὨ㕬ᘀ㥨贍尀脈䩡ᘍ㥨贍尀脈䩡ᘆ難夡 ᘆ㥨贍 ᔌ饨褕ᘀ㥨贍㐀跂 跄 跊 跎 + ∀ " 䨉ᘀĤ晉 摧㷟j팀 摫ஓ ␖ᜁĤ晉 阂l혅࠘༁ ࠀ༁ ܀ᮔࠁ峖Ѐ ܶႬᯛ⍱ЀϹ ЀԷ Ѐت ЀЮ 혉ਁt ሄ⣖ �è �è �è �è 혓耰ꉤࠀ ÿ 耀ꉤࠀ ÿ ÿ ÿ ᐀˶ጔ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀⣖ �è �è �è �è 瑹伟ä̀跎 跒 跖 跘 跞 跢 跦 ö = ö 렀 摫ಜ ␖ᜁĤ晉 阂l혅࠘༁ ࠀ༁ ܀ᮔࠁ峖Ѐ ܶႬᯛ⍱ҀϹ ҀԷ Ҁت ҀЮ 琊 Ѐ혓耰ꉤࠀ ÿ 耀ꉤࠀ ÿ ÿ ÿ ᐀˶ጔ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀⣖ 瑹伟ä䨉ᘀĤ晉 摧㷟j跦 跪 跬 ö ∀ 팀 摫൵ ␖ᜁĤ晉 阂l혅࠘༁ ࠀ༁ ܀ᮔࠁ峖Ѐ ܶႬᯛ⍱ҀϹ ҀԷ Ҁت ҀЮ 혉ਁt ሄ⣖ �è �è �è �è 혓耰ꉤࠀ ÿ 耀ꉤࠀ ÿ ÿ ÿ ᐀˶ጔ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀⣖ �è �è �è �è 瑹伟ä䨉ᘀĤ晉 摧㷟jȀ跬 踾 蹂 蹤 躤 軎 輐 輠 輢 輬 輮 輰 辌 辢 迾 逈 逊 逐 逮 進 遀 遂 邬 邮 釤 鈘 鈜 鉒 鉔 錼 鍂 鍈 鍌 鍎 鍾 鐲 鑬 鑶 链 锆 锈 锚 锜 锠 锪 锾 镶 镸 阎 阐 阒 �탗럂럂냐났킬킬ꆥ겚겚ꖚꖡꆓꆓꆓꆓ貓袡袁 ᔌ奨䜗ᘀ뭨㩡 ᘆ뭨㩡 ᔌ뭨㩡ᘀ㥨贍 ᔌ꽨&ᘀ㥨贍 ᔌ㭨鼑ᘀ齨局 ᘆ㥨贍 ᔌ่ᘀ㥨贍 ᘆ齨局 ᔌ�ᘀ齨局 ᘔ齨局尀脈庁Ɋ愀 ᔚ彨鼦ᘀ齨局尀脈庁Ɋ愀 ᔌ꽨&ᘀ齨局 ᔌ롌ᘀ㥨贍 ᔌꅨᘀ㥨贍 ᘎ難夡䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ㥨贍䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ꽨&ᘀ㥨贍䌀ᡊ愀ᡊ㈀跬 輰 辌 辢 鈜 鉔 鍎 鍾 鐲 鑬 钠 链 镸 阒 陂 陎 靮 鞒 鷤 鹆 ø í ò ò Þ 퐀 Ô 퐀 Ï 쨀 í í í í Ѐ摧憻:ЀF摧憻:
Ĥꐓ ꐔ 摧ч£Ѐ摧ч£Ѐ 摧ഹЀ 摧䂟\Ѐ摧ഹĆ$摧ഹ'ꐓx摧ഹᘀ阒 陀 陂 陎 靬 靮 鞒 鞔 鞬 順 須 飂 飜 餄 餮 饊 饤 饮 饰 馂 馒 駂 駄 驔 骖 髆 鬂 鬊 鰒 鰢 鴦 鷢 鷤 鹆 鼶 齂 龔 죵탁뫵뫵뫵뫵뫵돵좨좨좨 ᔔ꽨&ᘀ㥨贍渀ň琄ňᔌ่ᘀ㥨贍 ᔌꙨ蜑ᘀ㥨贍 ᔌ൨퐵ᘀ㥨贍 ᘎ㥨贍渀ň琄ňᔌ롌ᘀ㥨贍 唃Ĉᔌ鉛ᘀ㥨贍 ᔌ㕨⑈ᘀ㥨贍 ᔌ꽨&ᘀ㥨贍 ᔌ恨꼒ᘀ㥨贍 ᘆ㥨贍 ᔌ奨䜗ᘀ㥨贍䀀 právnických jde v tuto chvíli o tzv. bezúplatný příjem podle § 22.
Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou
správce daně,
plátci daní z příjmů,
poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty a
poplatníci daně z příjmů právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty.
Popis cílového stavu
Cílem je zdanění daňových nerezidentů České republiky v situacích uvedených v kapitole 1.2, a to jednak z důvodu fiskálního, ale také z důvodu narovnání podmínek, které v současnosti nejsou spravedlivé pro všechny skupiny poplatníků.
Zhodnocení rizika
Neřešení problému s sebou nese riziko spočívající v zachování pro Českou republiku nevyhovujícího postupu zdanění vůči daňovým nerezidentům a současně tedy nižší daňový výnos.
Návrh variant řešení
Varianta 0 - Zachování současného stavu
Varianta 1 – Srážková daň
Doplnění stávajícího ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona o daních z příjmů spočívající v rozšíření okruhu příjmů, ze kterých může správce daně vybrat daň. Současně je nutné rozšířit úpravu ustanovení § 36 odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů, tak, že ustanovení se bude vztahovat i na právnické osoby a kdy bude docházet k uplatnění srážkové daně.
Varianta 2 – Uvedení příjmů v daňovém přiznání
Doplnění stávajícího ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona o daních z příjmů spočívající v rozšíření okruhu příjmů, ze kterých může správce daně vybrat daň a také v povinnosti zahrnout tyto příjmy do základu daně v daňovém přiznání. Aby byl záměr funkční, je třeba provést další legislativní úpravu v kontextu zdaňování příjmů fyzických osob.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Z důvodu, že identifikované varianty vedou ke stanovenému cíli, a variantu 0 nelze vypustit, budou všechny varianty posuzovány dále.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hodnotící kritéria byla identifikována:
Spravedlnost práva
Funkčnost opatření
Změna daňového výnosu
Náklady
Kromě marginálních administrativních nákladů nebyly identifikovány žádné další náklady.
Přínosy
Spravedlnost práva
Jedním z přínosů je možné narovnání diskriminačních ustanovení vůči poplatníkům daně z příjmů fyzických a právnických osob, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky.
Zvýšení daňových výnosů
Přijetím návrhu bude předmětný příjem poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty České republiky, zdaněn, nicméně celkové přínosy nelze zcela jednoznačně kvantifikovat, jelikož se budou v jednotlivých případech lišit a to s ohledem na zemi daňové rezidence konkrétního poplatníka (aplikace konkrétní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nebo smlouvy o výměně informací, případně bezesmluvní stav), tj. aplikace srážkové daně ve výši 35 % nebo 15 % nebo modifikované dle mezinárodní smlouvy, popř. 0 %.
Vyhodnocení variant
Varianta 0
Ponechá-li se současný stav, nebude předmětný příjem daňových nerezidentů zdaněn, což povede k nižším daňovým příjmům a také k zachování právní úpravy, která není jednotná vůči všem skupinám poplatníků.
Varianta 1
Z hlediska stanovených kritérií je třeba konstatovat, že varianta 1 narovnává právní úpravu a činí ji spravedlivější. Varianta 1 je cestou k fungujícímu nástroji, protože správce daně může efektivně vymáhat odvod srážkové daně od plátce. Varianta 1 také zajistí zvýšení daňových výnosů.
Varianta 2
Z hlediska stanovených kritérií je třeba konstatovat, že varianta 2 se snaží narovnat právní úpravu a učinit ji spravedlivější, ovšem efektivita výběru daně je zde nízká. Správce daně bude jen s velkými obtížemi vymáhat daň od poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, z čehož vyplývá, že u této varianty dojde zřejmě k menšímu daňovému výnosu než u varianty 1.
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Ministerstvo financí doporučuje realizovat variantu 1, která je optikou zvolených kritérií nejvíce vyhovující, a to především z pohledu spravedlnosti práva, spravovatelnosti, zvýšení příjmů státního rozpočtu a techniky výběru daně.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou novely zákona o daních z příjmů. Orgánem odpovědným za implementaci bude Ministerstvo financí. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem je příslušný správce daně.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna správcem daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Martin Boreš
Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů
tel. +420 257 044 467, e-mail: martin.bores@mfcr.cz
Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě
Důvod předložení a cíle
Název
Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě.
Definice problému
Problematika vyplývá ze záměru vlády deklarovaného v programovém prohlášení vlády zvýšit daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě. Záměrem vlády je od roku 2016 zvýšit na druhé vyživované dítě daňové zvýhodnění na 17 004 Kč ročně a na třetí a každé další dítě na 20 604 Kč ročně. Přitom výše daňového zvýhodnění ve formě maximálního ročního daňového bonusu podle § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů zůstává nezměněna.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Problematika je v současné době řešena v ustanovení § 35c zákona o daních z příjmů.
Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou správce daně a poplatníci daně z příjmů - fyzické osoby, kteří mají více než jedno vyživované dítě. Dle údajů Českého statistického úřadu se jedná o více než půl milionu domácností.
Popis cílového stavu
Cílem je naplnění závazků vlády vůči veřejnosti uvedených v programovém prohlášení vlády.
Zhodnocení rizika
Nepřijetím nové úpravy nebude zvýšeno daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě a nebude tak naplněno programové prohlášení vlády.
Návrh variant řešení
Varianta 0 - Zachování současného stavu.
Varianta 1 – Zvýšení daňového zvýhodnění
Variantou 1 by se zvýšilo daňové zvýhodnění podle požadavků vlády a to na výši 17 004 Kč ročně na druhé vyživované dítě od roku 2016 a na třetí a každé další dítě na výši 20 604 Kč ročně. Přitom by výše daňového zvýhodnění ve formě maximálního ročního daňového bonusu podle § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů zůstala nezměněna.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, které pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hodnotící kritéria byla identifikována:
Naplnění požadavku vlády
Blahobyt společnosti
Administrativní náklady
Náklady
Administrativní náklady
Dotčenými subjekty jsou domácnosti s dětmi a zaměstnavatelé, jejichž prostřednictvím je daňové zvýhodnění uplatňováno. Přímé administrativní náklady dotčeným subjektům nevznikají, protože se jedná pouze o parametrickou změnu. Lze tedy očekávat parametrické změny v účetním software zejména u zaměstnavatelů, které ale nepředstavují systémovou změnu.
Blahobyt společnosti
Z hlediska ekonomické teorie uplatněné při zpracování studie je důležité oddělit náklady a transfery. Náklady dané akce jsou chápány jako částka, o kterou se sníží celkový skutečný blahobyt resp. bohatství společnosti. V podstatě to znamená, že měření společenských nákladů nespočívá v pouhém vyčíslení jednotlivých výdajů, ale spočívá spíše ve snaze o nalezení čistých nákladů pro společnost, tedy nákladů, které přímo snižují společenský blahobyt. Pokud jde tedy o situaci, kdy blaho jedněch je redukováno, ale blaho druhých ekvivalentně zvýšeno, pak nejde o sociální náklad, ale o transfer. Z tohoto hlediska jsou snížené příjmy (nebo zvýšené výdaje v případě daňového bonusu) veřejných rozpočtů a státního rozpočtu (redukce blaha) transferem, který zajišťuje příjem (zvýšení blaha) příjemců (rodin s dětmi).
Dopady do na veřejné rozpočty a státní rozpočet rozpočtů lze odhadnout následovně.
Vývoj zvýšení daňového zvýhodnění v letech 2014 až 2016
Zvýšení daňového zvýhodnění o Kč 201420152016měsíčněročněměsíčněročně Na druhé dítě02002 4003003 600 Na třetí a každé další dítě03003 6006007 200Vývoj výše ročního daňového zvýhodnění v letech 2014 až 2016
Výše daňového zvýhodnění v Kč 201420152016 Na jedno dítě13 40413 40413 404 Na druhé dítě13 40415 80417 004 Na třetí a každé další dítě13 40417 00420 604Dopady zvýšení daňového zvýhodnění na dítě podle varianty 1 při předpokladu změny zákona o daních z příjmů s účinností od roku 2016 jsou počítány vůči stavu v roce 2015, kdy již k první vlně zvýšení daňového zvýhodnění došlo.
Hotovostní dopady na příjmy veřejných rozpočtů a příjmy státního rozpočtu byly odhadnuty na základě statistického počtu dětí a změny daňového zvýhodnění následovně:
Hotovostní rozpočtové dopady zvýšení daňového zvýhodnění od roku 2016 (v mld. Kč)
V mld. Kč20162017Dopady na veřejné rozpočty-0,8-1,0Dopady na státní rozpočet-0,5-0,6Přínosy
Naplnění požadavku vlády
Jedna z navržených variant splňuje cíl a naplňuje záměr vlády deklarovaný v programovém prohlášení vlády ohledně zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě.
Vyhodnocení variant
Varianta 0
S variantou se nepojí žádné administrativní náklady, žádné výdaje státního rozpočtu, ale varianta nesplňuje stanovený cíl.
Varianta 1
Varianta 1 především naplňuje stanovený cíl.
S variantou 1 se pojí nutné výdaje státního rozpočtu, které nejsou náklady, ale transfery. Kvantifikace dopadů byla předmětem kapitoly 3.2.
V případě realizace varianty 1 by byli zatíženi marginálními administrativními náklady zejména zaměstnavatelé a v malé míře i osoby samostatně výdělečně činné.
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Předmětem analýzy bylo vyhodnocení záměru zvýšení částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě.
I přes nutné výdaje (které jsou z ekonomického pohledu transferovou platbou), Ministerstvo financí doporučuje variantu 1, která je vyhovující z pohledu zvolených kritérií a jako jediná splňuje stanovený cíl.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou novely zákona o daních z příjmů. Orgánem odpovědným za implementaci bude Ministerstvo financí. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem je příslušný správce daně.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna správcem daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím.
Kontakty na zpracovatele RIA
Mgr. Jiří Klaus
Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů
tel. +420 257 044 289, e-mail: jiri.klaus@mfcr.cz
Katarína Dobešová
Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů
tel. +420 257 042 555, e-mail: katarina.dobesova@mfcr.cz
Zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny
Důvod předložení a cíle
Název
Zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.
Definice problému
Novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela energetického zákona“), a souvisejících zákonů, zjednodušení administrace výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti a jejichž výkon je z hlediska dopadů na distribuční soustavu omezený a slouží převážně pro vlastní spotřebu zákazníka.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob provozující malou výrobnu elektřiny, zejména fotovoltaickou elektrárnu, prakticky nemá jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku, a proto dochází k situaci, kdy by i velmi nízké příjmy z provozu malé výrobny elektřiny byly zdanitelným příjmem bez možnosti uplatnění výdajů spojených s instalací příslušné investice.
Po přijetí novely energetického zákona by bez reakce došlo k neodůvodněnému zpřísnění daňového režimu vybrané skupiny poplatníků a ke zvýšení odvodové zátěže drobných výrobců elektřiny.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon o daních z příjmů
V současné době jsou příjmy z provozu výroben elektřiny bez ohledu na instalovaný výkon u fyzických osob zdaňovány v režimu § 7 zákona o daních z příjmů (příjmy ze samostatné činnosti).
Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří provozují malé výrobny elektřiny, tj. zejména fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem do 10 kW. Dle databáze Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS) má příjmy z výroby elektrické energie celkově cca 6 tis. subjektů fyzických osob, odhadem polovina z nich může splňovat kritéria, na které cílí návrh zákona. Dle ERÚ je počet fyzických osob, které vyrábějí elektřinu cca 4x vyšší. Rozdíl mezi počtem subjektů v ADIS a statistice ERÚ může být způsoben tím, že fyzické osoby uvedou v daňovém přiznání jinou hlavní činnost než výrobu elektřiny. Pokud tedy data z daňových přiznání extrapolujeme na data z ERU, tak maximální dopad je 50 mil. Kč. To je statický výpočet, kdy nebylo počítáno s tím, že dojde ke změně chování subjektů. Nicméně z expertních názorů vyplývá, že změna zákona bude s velkou pravděpodobností působit na chování subjektů tak, že dojde ke snížení počtu subjektů ve skupině do 10 KWh na možná 100ky subjektů.
Popis cílového stavu
Poplatník provozující malou výrobnu elektřiny, zejména fotovoltaickou elektrárnu, jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku prakticky nemá a z toho důvodu bude tato skutečnost vykompenzována uvedeným osvobozením příslušných příjmů do zákonného limitu od daně.
Zhodnocení rizika
Nepřijetím nové úpravy budou i velmi nízké příjmy z provozu malé výrobny elektřiny zdanitelným příjmem bez možnosti uplatnění výdajů spojených s instalací příslušné investice.
Návrh variant řešení
Varianta 0 - Zachování současného stavu
Varianta 1 - Rozšíření ostatních příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) o příjmy z provozování malých výroben elektřiny
Je možné doplnit některá ustanovení zákona o daních z příjmů tak, aby případné příjmy z provozování malé výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW byly ostatním příjmem podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Zdaňování v kategorii „ostatní příjmy“ se týká pouze případů, kdy podle energetického zákona nebude na provoz výroben elektřiny potřeba licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (např. fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem do 10 kW). Nebude se tak již jednat o poplatníka, který má příjem z jiného podnikání (§ 7 odst. 1 písm. c)), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění.
Varianta 1 předpokládá doplnění stávajícího ustanovení § 10 zákona o daních z příjmů tak, aby případné příjmy z provozování malé výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW byly ostatním příjmem podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), tj. příjmy z příležitostné činnosti, nájmu věci movité nebo zemědělské výroby do limitu 30 000 Kč ročně, jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny v souladu se stávajícím ustanovením § 10 odst. 3 písm. a) zákona. Důvodem je skutečnost, že u ostatních příjmů je daňovým výdajem pouze výdaj na jejich dosažení s tím, že výdajem na dosažení příjmů nejsou odpisy hmotného majetku. Poplatník provozující malou výrobnu elektřiny, zejména fotovoltaickou elektrárnu, jiný výdaj než odpisy tohoto hmotného majetku prakticky nemá a z toho důvodu bude tato skutečnost vykompenzována uvedeným osvobozením příslušných příjmů do zákonného limitu od daně.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, které pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hodnotící kritéria byla identifikována:
Zjednodušení administrativy
Administrativní zátěž na straně dotčených subjektů
Vliv na veřejné rozpočty
Náklady
Vliv na veřejné rozpočty
Vzhledem k zavedení limitu pro osvobození příjmů z malé výrobny elektřiny, lze předpokládat oproti stávajícímu stavu mírně negativní dopad do veřejných rozpočtů.
Negativní rozpočtový dopad na úrovni veřejných rozpočtů u daně z příjmů fyzických osob se odhaduje maximálně ve výši 50 mil. Kč. Pro výpočet byla použita data z interní databáze ADIS a data z Energetického regulačního úřadu. Výpočet byl prováděn staticky, nepředpokládala se výrazná změna chování subjektů v čase v souvislosti se změnou právní normy.
Administrativní zátěž na straně dotčených subjektů
Nebyly identifikovány žádné přímé administrativní náklady vznikající dotčeným subjektům.
Přínosy
Zjednodušení administrativy
Protože by v případě varianty 1 mohl provozovatel při provozování výrobny elektřiny do instalovaného výkonu do 10 kW uplatnit osvobození na ostatní příjmy do 30 000 Kč ročně, pak některým poplatníkům daně z příjmů fyzických osob nevznikne povinnost podat daňové přiznání. Přínosem záměru by tedy při realizaci varianty 1 byla kompenzace nemožnosti uplatnit daňové odpisy pro provozovatele malé výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, jako před novelou energetického zákona.
Vyhodnocení variant
Varianta 0
Ponechá-li se současný stav, budou i velmi nízké příjmy z provozu malé výrobny elektřiny zdanitelným příjmem bez možnosti uplatnění výdajů spojených s příslušnou investicí. Tím se zvýší odvodová zátěž těchto výrobců a také se nezjednoduší se administrativa poplatníkům.
Varianta 1
Varianta 1 zajistí kompenzaci nemožnosti uplatnění odpisů a zjednodušení administrativy. Nese s sebou snížení příjmů veřejných rozpočtů nejvýše o 50 mil. Kč.
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Ministerstvo financí doporučuje variantu 1, která je vyhovující z pohledu poplatníků, a zatěžuje veřejné rozpočty zanedbatelně.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou novely zákona o daních z příjmů. Orgánem odpovědným za implementaci bude Ministerstvo financí. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem je příslušný správce daně.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna správcem daně.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Eva Sedláková
Ministerstvo financí, odbor 15 – Daně z příjmů
tel.: +420 257 042 238, e-mail: eva.sedlakova@mfcr.cz
PAGE \* MERGEFORMAT2
切 屮 喙 ﮰ ﰊ ﰰ ﱖ ﲂ ﲖ ﵆ î î é é Þ � Ù Ù é Þ ä î î ä Ѐ@摧ഹĆ$摧ഹЀ 摧ഹЀ摧ഹကA萏в萑ﺘꐓxꐔx葞в葠ﺘ摧ഹᤀ 蘿 聆 寮 琉 鱗 林 切 屮 喝 喙 ﬨ שׁ ﮆ ﮺ ﯜ ﯞ ﯠ ﰆ ﰊ ﱔ ﱖ ﲀ ﲂ ﲄ ﲖ ﵆ ﵖ ﵘ 폭뻅럅颢ᔒ赨쑩ᘀ㥨贍ᜀᙨ먆 ᔌᙨ먆ᘀ㥨贍 ᔌꝨ1ᘀ㥨贍 ᔌ鹨鍑ᘀ㥨贍 ᔌ่ᘀ㥨贍 ᔌ쭨ꀚᘀ㥨贍 ᔌ繨噇ᘀ㥨贍 ᔌ롌ᘀ㥨贍 ᔝ왨鵅ᘀ㥨贍䈀प䡮Ё桰 䡴Ёᘆ㥨贍 ᔌᘆᘀ㥨贍 ᘎ㥨贍渀ň琄ňᔔᘆᘀ㥨贍渀ň琄ň㰄﵆ ﵘ ﵾ ﻔ $ ̈́ͬԘԮݬނલ଼ഌ൨ൾူᄪᅚሊቄቨú ð ð 切 õ õ õ ê 切 ð ú ê ê 휀 ê 퀀 'ꐔ 摧ഹ倎̤̀搒 ꐔx愀̤摧ഹЀ 摧䂟\Ć$摧ഹЀ 摧ഹЀ@摧ഹЀ摧ഹ᠀ﵘ ﵾ ﻔ $ b ƈLj̈́ͬϞϬԖԮ֪תހނ॒ਖਘલ଼ஐதழஶ௰௲ంఖసഊഌ൨ൾේ෦෬ชฎผพຈຊ࿀ီူᄘᄞᄤᄨ쏊꺼꺣벣颜颜颼킼釵醘ᔌ㭨鼑ᘀ齨局 ᘆ齨局 ᔌ�ᘀ齨局 ᘔ齨局尀脈庁Ɋ愀 ᔚ彨鼦ᘀ齨局尀脈庁Ɋ愀 ᔌ꽨&ᘀ齨局 ᔌꡨ適ᘀ㥨贍 ᘊ㥨贍愀ᡊ ᔌ่ᘀ㥨贍 ᘆ굨휌 ᔌ꽨&ᘀ㥨贍 ᔌ롌ᘀ㥨贍 ᘆ難夡 ᔏ꽨&ᘀ㥨贍尀脈ᘆ㥨贍 ᔌ虨ꁥᘀ㥨贍㤀ᄨᄪᅚለሊቄዘዚዠዢዦጄጆጒጔጬጮ᎘ᏆᏈᏒᏔᐼᐾᑀᑤᓘᓢᓤᔈᔔᖘᗦᘼᙀᚢបី២ᡄᣬ�쿲쿃쿃쿃꺺꺺麥鎗鎌禁貁犓犓犓犓犓犓犓鎌 ᔌ�쐐ᘀ詨嵬 ᘎ詨嵬䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ꽨&ᘀ詨嵬䌀ᡊ愀ᡊ ᔌ恨꼒ᘀ詨嵬 ᘆ詨嵬 ᔌ奨䜗ᘀ詨嵬 ᔌ뭨㩡ᘀ뭨㩡 ᘑ굨휌䌀ᡊ尀脈䩡ᔗ뭨㩡ᘀ굨휌䌀ᡊ尀脈䩡ᘑ뭨㩡䌀ᡊ尀脈䩡ᔗ꽨&ᘀ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡ᘑ㥨贍䌀ᡊ尀脈䩡ᔘ퉨ᘀ㥨贍䌀ᡊ伀J儀J ᘙ㥨贍䌀ᡊ伀J儀J尀脈䩡ᔌ่ᘀ㥨贍 ᔌ㭨鼑ᘀ齨局⨀ቨጮ᎘ᏈᏔᑀᑤ២ᡄᣮ᫊ᮮᯒᴄᴮᶀ᷒₦⃤√ø ì � Ù 퐀 Ù 케 Ù 케 Ù 케 Ù 퐀 Ù 퐀 Þ 쨀 Ê 퐀 Þ � Ï Ѐ@摧沊]Ѐ 摧沊]Ѐ'摧沊]Ѐ摧沊]Ďༀ䂄ᄂ삄ㇽ$葞ɀ葠ﷀ摧沊]ЀF摧憻:'ꐔ 摧ಭ×'ꐔ 摧ഹᜀᣬᣮᥜᨦ᮪᫊᫈ᮮᯒ᯾Ნᴂᴄᴮᵂᵊᵜᵰᶀᶔᶨ᷐᷒ṶẎẐỂỚỜỠἘἜ΅⁒₦⃢⃤℮Ⅾ→↔⇰∤퓜��웍욼ꆰꆰꆰꆰꆰꆰꆰ췔躖 ᔌ繨噇ᘀ詨嵬 ᘎ詨嵬䌀愀 ᔔ桇ᘀ詨嵬䌀愀 ᔝ�쐐ᘀ詨嵬䈀Ī䩃䩡桰 ᘗ詨嵬䈀Ī䩃䩡桰 ᘓ詨嵬䈀Ī䩡桰 ᔌ�㉍ᘀ詨嵬 ᔌ่ᘀ詨嵬 ᘎ詨嵬䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ꽨&ᘀ詨嵬䌀ᡊ愀ᡊ ᘆ詨嵬 ᔌ꽨&ᘀ詨嵬 ᔌ롌ᘀ詨嵬 ᔌ票ሻᘀ詨嵬㈀∤≆≈≊≰≴⌀⌒⍂☀☪⚞⛜⛠⛶⛸⢬⣬⫌⭤⮤Ⲁⷚⷜⷤⷦⷮⷰⷸⷺⷼⷾ⸸⸺⹖⹘⺄⺆⺾⻀⻬⻮⽨⿆⿈。【〒〰퓐쟵쟁솻ꎯꎕꎕꎕ躕莕ꎎ莕ꎎ莕꾎躣莣躣£ ᔔὨᘀ詨嵬䌀ᑊ倀ъ ᔌὨᘀ詨嵬 ᔚὨᘀ詨嵬㔀脈䩃䩐ᔗὨᘀ詨嵬㔀脈䩃䩐ᔗꍔᘀ詨嵬㔀脈䩐䩡ᘊ詨嵬帀ъ ᘊ難夡帀ъ ᔐ瑨笙ᘀ詨嵬帀ъ ᘆ難夡 ᔌ瑨笙ᘀ詨嵬 ᘎ詨嵬䌀ᡊ愀ᡊ ᔔ桇ᘀ詨嵬䌀愀 ᔌ繨噇ᘀ詨嵬 ᘆ詨嵬 ᔌ鹨鍑ᘀ詨嵬㌀√≴⊦⋐⌀⌒⍂☀☪Ⲃⷜⷦⷰⷺú é ä � Ú � ú 切 Ð 윀 Ç 윀 Ç 䨉ᘀĤ晉 摧㷟jऀ 搒Ĕꐔ 摧沊]Ѐ'摧沊]Ѐ@摧沊]Ѐ摧沊]ကA萏в萑ﺘꐓxꐔx葞в葠ﺘ摧沊]Ѐ 摧沊]ༀⷺⷼⷾ⸀⸐⸜⸬E 㰀 <