Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNA5BKKSN4 najdete zde
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ing. Dušan Hradil
Mgr. Ing. Jaroslav Křemen
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
-
Implementace práva EU: Ne
2. Cíl návrhu zákona
Navrhovanou úpravou bude umožněno efektivně provádět posouzení individuálních nároků na státní podporu účastníků stavebního spoření, a to na obdobné úrovni, jako je tomu v případě poskytování a vracení státního příspěvku u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne
Navrhovaná právní úprava nemá přímý dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Průkaznější kontrola podmínek poskytování státní podpory stavebního spoření může mít případně vliv na snížení výše celkové vyplacené státní podpory stavebního spoření a jejích záloh; v ojedinělých případech může vést i ke zvýšení celkového objemu vyplacených státních podpor a jejích záloh. Vzhledem k tomu, že navrhovaná právní úprava je využitelná v individuálních případech, tj. řádově v desítkách případů ročně, bude její případný vliv na celkovou výši vyplacené státní podpory marginální.
3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano
Podnikatelské subjekty, konkrétně stavební spořitelny, budou povinny poskytnout součinnost při výměně informací s ministerstvem, což jim může způsobit vyšší administrativní zátěž.
3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne
3.4 Sociální dopady: Ne
3.5 Dopady na životní prostředí: Ne
I. Důvod předložení a cíle
I.1 Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh zákona“).
I.2 Definice problému
Důvodem předložení návrhu zákona je zejména zefektivnění výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření.
Změny navrhované z důvodu zefektivnění výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření je třeba podrobit provedení hodnocení dopadů regulace. Poskytování a vracení státní podpory stavebního spoření stavebními spořitelnami v souladu s pravidly stanovenými zákonem o stavebním spoření podléhá kontrole Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“ či „MF“). Výkon kontroly je založen zejména na informačních tocích mezi stavebními spořitelnami a kontrolním orgánem, tj. ministerstvem.
Cílem kontroly prováděné ministerstvem je jednak zajistit, aby byla řádně a včas poskytnuta účastníkům stavebního spoření (dále jen „účastník“) státní podpora stavebního spoření, na kterou jim vznikl nárok, a současně, aby byla ministerstvu stavebními spořitelnami vrácena poskytnutá státní podpora stavebního spoření, pokud nárok na její poskytnutí zanikl, resp. vůbec nevznikl.
Nedostatkem platného zákona o stavebním spoření je fakt, že na místech, kde by správně měl být použit pojem dozor, používá pojem kontrola. Kontrola je totiž všeobecně vnímána jako kontrola podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). V zákoně o stavebním spoření je však kontrola chápána v širším slova smyslu jako dozor. Tento terminologický nesoulad je třeba návrhem zákona napravit. Pojem dozor je v obdobných situacích jako v zákoně o stavebním spoření použit již např. v zákoně č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
I.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Stávající právní úprava ukládá ministerstvu povinnost provádět kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory a k tomuto účelu provozovat informační systém, aniž by bylo explicitně v zákoně uvedeno oprávnění ministerstva za tímto účelem požadovat potřebné informace od stavebních spořitelen. Kontrolou je v tomto případě myšlena nejen kontrola podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ale kontrola v širším slova smyslu, odpovídající pojmu dozor.
Při výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření je od 1. 5. 2014 postupováno podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), který v § 3 umožňuje kontrolnímu orgánu před zahájením kontroly provádět úkony, jejichž účelem je opatření podkladů pro posouzení, zda zahájit kontrolu (kontrolu podle kontrolního řádu).
Ministerstvo však provádí kontrolu, resp. dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory rovněž při vyřizování individuálních podání účastníků, kdy je často nezbytné vyžádat si k jednotlivému případu od stavební spořitelny nejen dokumentaci (pokud má ministerstvo k dispozici pouze vybrané údaje, které mu v rámci žádosti o vyplacení záloh státní podpory stavebního spoření, případně v rámci podávání informace o změně údajů o účastníkovi, předává stavební spořitelna), ale rovněž související vysvětlení (např. k platbám účastníka tvořícím uspořenou částku jako základ pro výpočet výše státní podpory, na jejíž poskytnutí může účastníkovi vzniknout nárok). Postup podle kontrolního řádu by byl v takových případech nevhodný pro svoji procesní náročnost a nepružnost při rychlém vyřizování podání účastníků.
I.4 Identifikace dotčených subjektů
Návrhem zákona jsou přímo dotčeny tyto subjekty:
Subjekt
Důvod
Ministerstvo
Oprávnění vyžadovat informace a objasnění skutečností v souvislosti s výkonem dozoru nad dodržování podmínek pro poskytování státní podpory po stavební spořitelně.
Stavební spořitelny
Povinnost poskytnout i bez zahájení kontroly na základě kontrolního řádu součinnost ministerstvu v případě jeho žádosti o informace a objasnění skutečností souvisejících s výkonem dozoru.
Účastníci
Snížení nebo úplné odstranění dodatečné náročnosti dokazování nároku na státní podporu.
I.5 Popis cílového stavu
Pro vyřizování individuálních podání účastníků chybí v zákoně jednoznačná opora k vyžádání potřebných dokladů a informací od stavební spořitelny ze strany ministerstva. Nynější znění ustanovení v § 15 odst. 4 zákona o stavebním spoření není pro tyto účely dostatečné.
Je žádoucí, aby právní úprava ministerstvu umožnila pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory vyžadovat od stavební spořitelny informace a objasnění skutečností souvisejících s kontrolou.
Navrhovanou úpravou bude umožněno provádět posouzení individuálních nároků na státní podporu účastníků na obdobné úrovni, jako je tomu v případě poskytování a vracení státního příspěvku u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.
I.6 Zhodnocení rizika
V souvislosti s identifikovanými problémy současného právního stavu byla analyzována rizika případné nečinnosti, tj. ponechání stávajícího stavu a neprovedení žádných legislativních úprav. Rizika byla analyzována za účelem posouzení, zda náklady a jiné důsledky případných legislativních úprav (řešení problémů) budou dostatečně opodstatněné a účelné, resp. zda přínosy změn převáží nad případnými náklady či jinými negativy. Nepřijetí navrhované právní úpravy by znamenalo, že ministerstvo by nadále nemělo jednoznačnou zákonnou oporu umožňující vyžádat si od stavební spořitelny informace a objasnění skutečností pro potřeby vyřízení zejména individuálních podnětů účastníků. Stávající stav snižuje efektivnost a hospodárnost výkonu státní správy na úseku kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory. Ministerstvo například nyní k prošetření nároku na výplatu zálohy státní podpory stavebního spoření vyžaduje předložení relevantní dokumentace obvykle od dotčeného účastníka, který se v dané věci na ministerstvo obrátil, což vede nejen k časovým prodlevám a k dalším finančním nákladům jak na straně ministerstva, tak na straně účastníků, kteří jsou tak v této souvislosti zatěžováni, ale i k nemožnosti ověření údajů na základě více relevantních podkladů.
Předpokládá se, že navrhovaná úprava bude využita řádově v desítkách případů ročně.
V případě nečinnosti nehrozí riziko zahájení řízení o porušení práva EU ze strany Evropské komise, neboť nejde o implementaci evropských právních předpisů.
II. Návrh variant řešení
II.1 Varianta 0
Varianta znamená zachování současného stavu. V zákoně o stavebním spoření nadále nebude zakotveno oprávnění ministerstva vyžadovat v souvislosti s výkonem kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory po stavebních spořitelnách potřebné informace.
II.2 Varianta 1
Tato varianta předpokládá provedení legislativních úprav v zákoně o stavebním spoření, které ministerstvu umožní pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory vyžadovat informace a objasnění skutečností souvisejících s touto kontrolou od stavební spořitelny.
Jiná varianta než dvě výše uvedené nebyla předkladatelem identifikována, a tedy ani analyzována.
III. Vyhodnocení nákladů a přínosů
III.1 Identifikace nákladů a přínosů
Z hlediska nákladů předkládané novely zákona lze zvažovat výlučně náklady administrativní, technické a personální, a to v souvislosti s poskytováním či zpracováním informací a podkladů. Tato nová povinnost spolupráce s ministerstvem při prokazování státní podpory jednotlivých účastníků se týká stavebních spořitelen. Vzhledem k malému počtu případů (řádově jde o desítky případů ročně), kdy ministerstvo bude požadovat po stavební spořitelně potřebné informace, lze výše uvedené náklady považovat za marginální. V případě neposkytnutí součinnosti (tj. nedodání potřebných informaci) bude možné nově uložit v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, stavební spořitelně pořádkovou pokutu až do výše 5 mil. Kč, kterou lze uložit i opakovaně, není-li povinnost splněna, maximálně do úhrnné výše 20 mil. Kč. Dochází tedy ke zvýšení maximální částky uložené pokuty oproti zákonu č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolnímu řádu), podle kterého mohla být dle § 16 uložena stavební spořitelně pokuta do 200 tis. Kč. Výše pokuty nebyla v rámci hodnocení dopadů regulace podrobena samostatné analýze, neboť byla převzata ze zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, kde již byla dříve nastavena u obdobného deliktu. Při hodnocení výše pokuty je potřeba zdůraznit, že sankce jsou na finančním trhu nastaveny obecně na vyšší úrovni než v jiných sektorech ekonomiky. Nicméně je potřeba přihlédnout k tomu, že sankce je v tomto případě nastavena jako maximální a tedy umožňuje plně zohlednit závažnost porušení zákonné povinnosti a stanovit ji v přiměřené výši.
Přínosem z pohledu ministerstva je zejména skutečná opora v zákoně, co se týče možnosti požadovat a nakládat s konkrétními údaji od stavební spořitelny, jež slouží ke kontrole nároku na státní podporu účastníků. Ministerstvo tak bude moci zefektivnit svou kontrolu, čímž umožní účastníkům včasnou a správnou výplatu státní podpory stavebního spoření a odlehčí jim od případného dokazování nároku na ni. Jelikož novela představuje rovněž sjednocení obdobné právní úpravy u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření, došlo by tak na jejím základě k narovnání nekonzistentnosti, což by mohlo prohloubit pozitivní vliv na vnímání produktu stavebního spoření potažmo finanční trh.
III.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Dopady
Dotčené subjekty
Varianta 0
Varianta 1
Oprávnění vyžadovat informace a objasnění skutečností související s výkonem kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory od stavebních spořitelen bez nutnosti zahájit kontrolu dle kontrolního řádu.
MF
0
+
Zefektivnění výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory.
MF
0
+
Dodatečné administrativní, technické a personální náklady na poskytování/zpracování informací a podkladů.
Stavební spořitelny
0
-/0
Zvýšení pokuty za neposkytnutí součinnosti.
Stavební spořitelny
0
-
Oprávněnost, správnost a včasnost poskytnuté státní podpory stavebního spoření.
Účastníci
0
+
Snížení až odstranění nutnosti dokazovat nárok na státní podporu ze stavebního spoření.
Účastníci
0
+
Konzistentnost s podmínkami poskytování a vracení státního příspěvku u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.
Stát, fin. trh obecně
0
+
IV. Návrh řešení
Nulovou variantu spočívající v zachování stávajícího právního stavu nelze považovat za žádoucí, neboť dostatečně nereflektuje potřebu ministerstva získat oprávnění k vyžadování relevantních informací, záznamů apod. od stavebních spořitelen. Varianta 1 představuje zlepšení legislativní konzistentnosti a zefektivnění kontroly výplaty státní podpory stavebního spoření s vlivem na účastníky, jejichž počet se v současné době pohybuje kolem cca 3,5 mil. účastníků v ČR
. Z těchto důvodů je navrhována varianta 1, na základě které budou provedeny potřebné legislativní úpravy v zákoně o stavebním spoření.
V. Implementace doporučené varianty
Doporučená varianta bude do právního řádu České republiky implementována novelou zákona o stavebním spoření.
VI. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti a vhodnosti nové úpravy by měl být v souvislosti s vývojem finančního trhu průběžně prováděn ministerstvem jako ústředním orgánem státní správy pro finanční trh. Zohledněny by měly být poznatky nabyté při vlastní úřední činnosti i připomínky dotčených subjektů, zejména pokud jde o praktické dopady regulace na fungování finančního trhu.
VII. Konzultace a zdroje dat
Návrh zákona byl připraven ministerstvem ve spolupráci s Českou národní bankou.
Návrh zákona byl konzultován s Asociací českých stavebních spořitelen (AČSS). Dle vyjádření AČSS přináší navrhovaná varianta 1 stavebním spořitelnám náklady vycházející zejména z potřeby zásahu do jejich softwaru a systémové podpory, a to celkově za všechny stavební spořitelny v řádu statisíců Kč.
� K 31. 12. 2015 bylo evidováno celkem 3,5 mil. smluv o stavebním spoření ve fázi spoření.
5