Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů

Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
15. listopadu 2016, 1. ledna 2018

Implementace práva EU: Ano
- uveďte termín stanovený pro implementaci: 27. listopadu 2016
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano

2. Cíl návrhu zákona

Soulad zákona o obalech se směrnicí o obalech a obalových odpadech, ve znění směrnice (EU) 2015/720. V souladu s působností směrnice MŽP zamýšlí zavést nové ustanovení, podle kterého smí být lehká plastová odnosná taška v místě prodeje výrobků poskytnuta spotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. To neplatí, jde-li o velmi lehkou plastovou odnosnou tašku (dále jen „zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek“). Výjimku na velmi lehké plastové nákupní tašky považuje MŽP za vhodné uplatnit zejména z důvodu, že tyto „sáčky“ jsou většinou poskytovány volně v prodejní ploše obchodu, nikoliv u kasy, a bylo by velmi problematické rozlišit, zda „sáček“ pochází z daného obchodu či nikoliv.
Úprava tabulky v příloze č. 3 stanovující recyklační cíle a cíle pro celkové využití odpadních obalů v souladu s odpovídajícími cíli ve schváleném POH ČR.
Zavedení ohlašovací povinnosti pro AOS prostřednictvím ISPOP, a to jak pro evidenci osob, tak pro evidenci množství obalů a množství odpadů z obalů.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

- v případě včasného přijetí nové legislativy nehrozí ČR infringementové řízení - paušální pokuta a penále ve výši 54 000 000 Kč jednorázově + 270 000 Kč denně, tj. cca 8 370 000 Kč měsíčně do zjednání nápravy, tj. do řádného provedení směrnice (2015/720/EU),
- státní rozpočet bude navýšen o příjmy z daní za prodej plastových tašek od prodejců, kteří dříve v rámci své marketingové strategie poskytovali plastové tašky zdarma,
- zvýšená AZ zaměstnanců MŽP v souvislosti s realizací osvětové kampaně – 324 800 Kč jednorázově,
- v rámci navrhované právní úpravy bude nutné vytvořit dva nové ohlašovací formuláře do systému ISPOP pro AOS a zároveň provést úpravy systému ISOH; bude hrazeno z rozpočtové kapitoly MŽP – jednorázově 660 000 – 1 060 000 Kč,
- zvýšená administrativní zátěž CENIA v souvislosti s vytvořením nového ohlašovacího formuláře ISPOP – jednorázově 24 960 Kč.

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano

- prodejci zboží již nebudou mít možnost volby, za plastové tašky budou nuceni spotřebitelům účtovat finanční částku, jejíž výši si sami stanoví (minimálně však do ceny promítnou náklady na pořízení tašky), a která bude jejich příjmem,
- AOS bude nucena vyvíjet vyšší úsilí na osvětovou činnost, neboť zvýšení množství vytříděného komunálního odpadu je podmíněno širokou účastí veřejnosti na jeho třídění,
- pravděpodobně dojde ke zvýšení příspěvků na zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů u povinných osob (osoby uvádějící obaly na trh) zapojených do systému AOS; výše příspěvků je v kompetenci AOS a odráží náklady spojené se zajišťováním sdruženého plnění zpětného odběru a využití odpadů z obalů,
- AOS bude nucená zaregistrovat se do systému ISPOP a ohlašovat údaje jeho prostřednictvím; AOS prakticky nevzniká žádná administrativní zátěž, neboť se jedná o jednorázovou registraci do systému; samotné ohlašování je z hlediska administrativní zátěže srovnatelné se současnou legislativní úpravou.

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano

- občané budou ekonomicky motivováni k omezení spotřeby plastových tašek; nižší míra jejich spotřeby pravděpodobně povede k omezení litteringu, a tudíž obcím budou vznikat menší náklady na odstranění plastových tašek odložených mimo určená místa,
- obec za nakládání s komunálním odpadem zaplatí menší částku, neboť se podíl směsného komunálního odpadu sníží ve prospěch zvýšeného množství vytříděného obalového odpadu; náklady spojené s nakládáním se zvýšeným množstvím vytříděného obalového odpadu kompenzuje obci AOS.

3.4 Sociální dopady: Ano

- spotřebitel bude finančně motivován k omezení spotřeby plastových tašek, neboť na rozdíl od současné situace bude nucen při pořízení každé nové tašky vydat finanční částku určenou prodejcem zboží,
- na obyvatele bude ze strany AOS vyvinut větší tlak, aby třídili komunální odpad, osvětové činnosti AOS se efektivně projevují, dochází k snížení produkce směsného komunálního odpadu, což v mnoha případech vede ke snížení nákladů za nakládání s komunálním odpadem,
- pokud dojde ke zvýšení příspěvků za zajišťování sdruženého plnění zpětného odběru a využití odpadů z obalů ze strany AOS, je pravděpodobné, že povinné osoby zvýšené náklady s tímto spojené promítnou do ceny výrobků, které uvádějí na trh, což bude mít dopad na spotřebitele.

3.5 Dopady na životní prostředí: Ano

- finanční motivací pravděpodobně dojde ke snížení množství lehkých plastových tašek uvedených na trh, což se pozitivně projeví na životním prostředí zejména omezením míry litteringu způsobeného nesprávným nakládáním s odpady z těchto tašek,
- sníží se množství směsného komunálního odpadu a zvýší se množství zrecyklovaného komunálního odpadu, neboť se produkce směsného komunálního odpadu částečně sníží ve prospěch zvýšeného množství vytříděného obalového odpadu.

3.6 Ostatní dopady: Ano

- legislativní úpravou dojde v budoucnosti k ucelení dat souvisejících s odpadovým hospodářstvím v ČR v systému ISOH, neboť se tato databáze rozšíří o poměrně širokou datovou základnu, která v současnosti chybí.

Plastové odnosné tašky
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Současná míra spotřeby plastových nákupních tašek (resp. v terminologii platného zákona o obalech plastových „odnosných“ tašek) má za následek vysokou míru jejich zahazování mimo místa určená k odkládání odpadu a neúčinné využívání zdrojů. Očekává se, že pokud se nepřijme žádné opatření, spotřeba těchto tašek dále poroste. Zahazování plastových nákupních tašek mimo místa určená k odkládání odpadu vede ke znečišťování životního prostředí a zhoršuje široce rozšířený problém zanášení vodních útvarů odpadem, což ohrožuje vodní ekosystémy po celém světě.

Za účelem regulace výše uvedeného problému byla přijata směrnice (EU) 2015/720, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.

Směrnice členským státům ukládá přijmout opatření, aby dosáhly trvalého snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Členské státy musí zvolit alespoň jednu ze dvou následujících variant řešení:
· přijetí opatření zajišťujících, aby nejpozději od 31. prosince 2019 nepřekračovala roční míra spotřeby 90 lehkých plastových nákupních tašek na osobu a nejpozději od 31. prosince 2025 40 lehkých plastových nákupních tašek na osobu, nebo rovnocenné cíle stanovené hmotnostně. Velmi lehké plastové nákupní tašky nemusí být do vnitrostátních cílů spotřeby zahrnuty;
· přijetí nástrojů zajišťujících, aby nejpozději od 31. prosince 2018 nebyly lehké plastové nákupní tašky v místě prodeje zboží nebo produktů poskytovány bezplatně, ledaže jsou uplatňovány stejně účinné nástroje. Velmi lehké plastové nákupní tašky mohou být z působnosti uvedených opatření vyňaty.
Dále pak směrnice členským státům umožňuje omezit uvádění lehkých plastových nákupních tašek na trh pod podmínkou, že tato omezení jsou přiměřená a nediskriminační.

Níže jsou uvedeny další požadavky směrnice, relevantní pro navrhovanou právní úpravu:

· Do 27. listopadu 2016 mají členské státy povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.
· Alespoň během prvního roku po 27. listopadu 2016 mají členské státy povinnost aktivně podporovat veřejné informační a osvětové kampaně týkající se nepříznivého dopadu nadměrné spotřeby lehkých plastových nákupních tašek na životní prostředí.
Co se týče rozsahu působnosti směrnice, omezení spotřeby se týká lehkých plastových nákupních tašek, které jsou definovány jako plastové nákupní tašky o tloušťce stěny nedosahující 50 mikronů, přičemž z působnosti je možné vyloučit tzv. velmi lehké plastové nákupní tašky, které tloušťkou stěny nedosahují 15 mikronů, a které jsou nezbytné
z hygienických důvodů nebo poskytované jako primární obaly pro volně ložené potraviny
v případě, že jejich užití pomáhá zabránit plýtvání potravinami (např. „sáčky na pečivo“).

Podle hodnocení dopadů Evropské komise z roku 2011 se v ČR pohybuje spotřeba všech plastových tašek (tedy včetně tenkých sáčků) kolem 300 kusů na osobu a rok.

Podle odhadu AOS EKO-KOM, a s., z roku 2015 se průměrná spotřeba plastových odnosných tašek vyjma těch velmi lehkých pohybuje okolo 30 plastových tašek na obyvatele za rok.

V ČR nikdy nebyly prováděny přesné analýzy spotřeby lehkých plastových odnosných tašek a vzhledem k absenci jednotné evropské metodiky není možné s jistotou konstatovat, zda ČR v současné době plní cíle navržené předmětnou směrnicí. MŽP tedy získalo od AOS EKO-KOM, a.s. alespoň odhad současné spotřeby těchto tašek. Výrazný rozdíl mezi spotřebou uváděnou v hodnocení dopadů a výše zmíněného odhadu je z velké míry způsoben faktem, že při zpracování hodnocení dopadů vycházela EK z dat poskytnutých před hromadným dobrovolným zpoplatněním plastových tašek ze strany nejvýznamnějších obchodních řetězců.

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
V současné době není oblast spotřeby plastových nákupních tašek nijak legislativně upravena.
Identifikace dotčených subjektů
a) občané,
b) prodejci,
c) výrobci plastových odnosných tašek
Identifikace dotčených subjektů vychází z praxe a zkušeností pracovníků odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. Případná změna legislativy bude mít na výše uvedené subjekty přímý dopad.
Popis cílového stavu
Soulad zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), se směrnicí 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, ve znění směrnice (EU) 2015/720.
Regulaci MŽP zamýšlí provést v souladu s působností nutné transpozice, a sice zákaz bezplatného poskytování vztáhnout na lehké plastové odnosné tašky s výjimkou velmi lehkých plastových tašek.Výjimku pro velmi lehké plastové nákupní tašky MŽP považuje za vhodné uplatnit zejména z důvodu, že tyto „sáčky“ plní funkci primárních obalů, a plní tedy na rozdíl od odnosných tašek důležitou hygienickou funkci a pomáhají zabránit plýtvání s potravinami. Dalším argumentem je skutečnost, že „sáčky“ jsou většinou poskytovány volně v prodejní ploše obchodu a nikoliv u kasy, a bylo by tudíž velmi problematické rozlišit, zda „sáček“ pochází z daného obchodu či nikoliv.

Při výkladu pojmu „velmi lehká plastová odnosná taška“ bude zohledňováno především účelové určení těchto sáčků. Pokud v prodejní ploše jsou k dispozici plastové sáčky do tloušťky 15 mikronů pro volně ložené potraviny, které jsou prodávány bez jakéhokoliv obalu, považují se v této prodejně všechny tyto sáčky za velmi lehké plastové tašky. Za zabránění plýtvání s potravinami se považuje možnost koupě přesného množství kusů namísto nutnosti koupě většího balení. Pokud však spotřebitel sáček použije za jiným účelem, než je hygienická bariéra nebo zabránění plýtvání potravinami, bude se sáček do 15 mikronů vzhledem k jeho účelovému určení v daném obchodě stále považovat za velmi lehkou plastovou nákupní tašku.

Pokud jsou sáčky do tloušťky 15 mikronů v prodejně, kde sáčky nelze použít jako hygienickou bariéru nebo za účelem zabránění plýtvání potravinami, nejsou považovány za velmi lehké plastové tašky.

Zhodnocení rizika
Pokud by byl zachován stávající stav a spotřeba lehkých plastových odnosných tašek by nebyla legislativně regulována do 27. listopadu 2016, hrozí České republice zahájení infringementového řízení ze strany Evropské komise.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Ponechání současného stavu, tj. bez regulace prodejců, kteří poskytují plastové odnosné tašky k nákupu zdarma.
Varianta 1
Zavedení zákazu bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek, prostřednictvím novely zákona o obalech.
Varianta 2
Přistoupení na požadavky cílů uvedených v článku 4 odst. 1a písm. a) směrnice. V zákoně o obalech by byly vymezeny pojmy, které zavádí směrnice, a bylo by upraveno zmocnění k uzavření dohody mezi státem a zástupci dotčených hospodářských subjektů. Signatáři dohody by byly MŽP a MPO, SOCR ČR (Svaz obchodu a cestovního ruchu) a autorizovaná obalová společnost (AOS) EKO-KOM, a.s. jakožto operátor v oblasti sběru dat.

Dohoda by měla podobu soukromoprávní nebo veřejnoprávní smlouvy a měla by zhruba následující obsah:
1. Cíl + odkaz na směrnici (případně odkaz na cíle POH ČR)
2. Závazek přijmout preventivní opatření vedoucí ke snižování spotřeby tašek
3. Závazek zavedení evidence
4. Závazek součinnosti při statistickém vyhodnocování dat
5. Závazek podpory opakovaného použití a recyklace
6. Závazek realizace osvětových kampaní (zejména pro AOS EKO-KOM, a.s.
a potravinové řetězce)
7. Kontrola MŽP
8. Sankce – pokud MŽP vyhodnotí výsledky dohody jako neúčinné, přijme legislativní opatření
Varianta 3
Zákaz uvádění lehkých plastových odnosných tašek na trh.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 – ponechání současného stavu
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Při ponechání současné legislativní úpravy bude ze strany EK zahájeno infringementové řízení. S ohledem na soudní praxi lze reálně očekávat, že v případě ČR by výše paušální pokuty i penále mohla být cca 10 000 € denně (tj. cca 270 000 Kč denně, tj. cca 8 370 000 Kč měsíčně) a 2 000 000 € jednorázově (tj. cca 54 000 000 Kč). Tyto náklady by byly hrazeny
z rozpočtové kapitoly resortu, který je gestorem, tedy v tomto případě z rozpočtu MŽP.

Státní rozpočet přichází za současné situace o potenciální příjmy z daní za prodej plastových odnosných tašek.
Dopady na podnikatelské subjekty
Prodejci zboží za současné právní úpravy mají možnost určité marketingové strategie, kdy nesou náklady spotřebitelů na pořízení plastových odnosných tašek. Je to prezentováno jako služba spotřebiteli.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Pravděpodobně bude zachována současná míra spotřeby plastových odnosných tašek a s tím spojené zahazování těchto tašek mimo místa k tomu určená. Oproti ostatním navrženým variantám vznikají obci největší potenciální náklady na odstranění škod způsobených nesprávným nakládáním s těmito plastovými taškami, zejména litteringem.
Sociální dopady a dopady na spotřebitele
Spotřebitel není motivován k environmentálně šetrnému chování, neboť náklady na pořízení plastových odnosných tašek často nese prodejce.
Dopady na životní prostředí
Plastové tašky se často dostanou mimo místa určená k odkládání odpadů, vzhledem ke své malé hmotnosti jsou vlivem větru unášeny do prostředí, a to i na relativně velké vzdálenosti, což vede ke znečišťování životního prostředí, zhoršování široce rozšířeného problému zanášení vodních útvarů odpadem a ohrožování vodních ekosystémů po celém světě.
b) Varianta 1 – zavedení zákazu bezplatného poskytování lehkých plastových tašek s výjimkou velmi lehkých plastových tašek
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V případě včasného přijetí nové legislativy nehrozí ČR infringementové řízení. ČR tak nebude muset platit paušální pokutu a penále ve výši cca 10 000 € denně (tj. cca 270 000 Kč denně, tj. cca 8 370 000 Kč měsíčně) a 2 000 000 € jednorázově (tj. cca 54 000 000 Kč).

Státní rozpočet bude navýšen o příjmy z daní za prodej lehkých plastových tašek od prodejců, kteří dříve v rámci své marketingové strategie poskytovali lehké plastové odnosné tašky zdarma.

Zvýšená AZ zaměstnanců MŽP v souvislosti s realizací osvětové kampaně.

Tato administrativní zátěž byla vyčíslena na základě odborného odhadu pracovníků MŽP (viz tabulka 1). Předpokládá se, že na realizaci osvětové kampaně se podílí cca 5 státních zaměstnanců, z toho 2 na vedoucích pozicích. Osvětová kampaň bude probíhat celý rok. Ve vyčíslení je uvedeno jedno opakování, které by mělo pokrýt administrativní zátěž spojenou s průběžnou aktualizací. Administrativní zátěž zaměstnanců MŽP v souvislosti s realizací osvětové kampaně se dle tohoto propočtu zvýší o 324 800 Kč. Jednorázové navýšení nákladů v souvislosti s realizací osvětové kampaně ve výši 324 800 Kč bude uhrazeno v rámci narozpočtovaného limitu prostředků pro kapitolu MŽP na příslušný rok. Zaměstnanci MŽP budou tuto činnost provádět na základě svých pracovních kompetencí, nepředpokládá se nutnost navýšení počtu zaměstnanců

V souvislosti s výkonem kontroly příslušného ustanovení zákona se zvýší náklady na činnost České obchodní inspekce, které však v současné chvíli nelze přesně odhadnout. MŽP nemá k dispozici informace o požadavcích na přístrojové vybavení a lidské zdroje. Vzhledem k tomu, že množství subjektů, kterých se předmětné ustanovení týká je velice vysoké, bude se zřejmě počet kontrol odvíjet od počtu obdržených podnětů
Dopady na podnikatelské subjekty
Prodejci zboží již nebudou mít možnost volby, zda ponesou náklady spotřebitelů na pořízení lehkých plastových odnosných tašek v rámci marketingové strategie či nikoliv. Za tyto tašky budou prodejci zboží nuceni spotřebitelům účtovat finanční částku, jejíž výši sami stanoví (minimálně však do ceny promítnou pořizovací náklady), a která bude jejich příjmem.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Občané budou ekonomicky motivováni k omezení spotřeby lehkých plastových odnosných tašek. Nižší míra jejich spotřeby pravděpodobně povede k omezení litteringu, a tudíž obcím budou vznikat menší náklady na odstranění těchto tašek odložených mimo určená místa.
Sociální dopady a dopady na spotřebitele
Spotřebitel bude finančně motivován k omezení spotřeby lehkých plastových odnosných tašek, neboť na rozdíl od současné situace bude nucen při pořízení každé nové tašky vydat finanční částku určenou prodejcem zboží.
Dopady na životní prostředí
Finanční motivací dojde ke snížení množství lehkých plastových odnosných tašek uvedených na trh, což se pozitivně projeví na životním prostředí, zejména omezení míry litteringu způsobeného nesprávným nakládáním s odpady z těchto tašek.
c) Varianta 2 – v zákoně o obalech jsou nově zavedeny pojmy, které zavádí směrnice a je zavedeno zmocňovací ustanovení k uzavření dohody mezi zástupci veřejných orgánů a zástupci dotčených hospodářských subjektů sdružených jakožto hlavní opatření
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Při realizaci této varianty může hrozit riziko zahájení infringementového řízení ze strany EK. Implementace prostřednictvím dobrovolně uzavírané dohody s sebou nese riziko, že v případě jejího neplnění nebude mít ČR řádně provedenou směrnici, neboť přijmout legislativní opatření není možné okamžitě. S ohledem na soudní praxi lze reálně očekávat, že v případě ČR by výše paušální pokuty i penále mohla být cca 10 000 € denně (tj. cca 270 000 Kč denně, tj. cca 8 370 000 Kč měsíčně) a 2 000 000 € jednorázově (tj. cca 54 000 000 Kč). Tyto náklady by byly hrazeny z rozpočtové kapitoly resortu, který je gestorem, tedy v tomto případě z rozpočtu MŽP.

Zvýšená AZ zaměstnanců MŽP a MPO v souvislosti s vyhodnocováním účinnosti dohody na snižování spotřeby lehkých plastových tašek.

Tato administrativní zátěž byla vyčíslena na základě odborného odhadu pracovníků MŽP (viz tabulka 1). Předpokládá se, že na vyhodnocování účinnosti dohody na snižování spotřeby plastových odnosných tašek se podílí cca 4 státní zaměstnanci (2 z MŽP a 2 z MPO), z toho 2 na vedoucích pozicích. Vyhodnocování účinnosti dohody bude probíhat jednou za rok. Administrativní zátěž zaměstnanců MŽP a MPO v souvislosti s tímto vyhodnocováním se dle tohoto propočtu zvýší o 13 120 Kč. Zaměstnanci MŽP a MPO budou tuto činnost provádět na základě svých pracovních kompetencí, nepředpokládá se nutnost navýšení počtu zaměstnanců.
Dopady na podnikatelské subjekty
Zvýšená administrativní zátěž AOS EKO-KOM, a.s. v souvislosti se sběrem a vyhodnocováním dat a s realizací osvětové kampaně.

Tato administrativní zátěž byla vyčíslena na základě odborného odhadu pracovníků MŽP (viz tabulka 1). Předpokládá se, že na sběru, vyhodnocování dat a realizaci osvětové kampaně se podílí cca 4 zaměstnanci AOS EKO-KOM, a.s. Administrativní zátěž zaměstnanců AOS EKO-KOM, a.s. v souvislosti s předmětnou agendou se dle tohoto propočtu zvýší o 216 000 Kč.

Zvýšená administrativní zátěž SOCR ČR, jako zástupce dotčených hospodářských subjektů.

Tato administrativní zátěž byla vyčíslena na základě odborného odhadu pracovníků MŽP (viz tabulka 1). Předpokládá se, že při zastupování hospodářských subjektů se na této činnosti podílí cca 2 zaměstnanci SOCR ČR. Administrativní zátěž zaměstnanců SOCR ČR v souvislosti s předmětnou agendou se dle tohoto propočtu zvýší o 10 000 Kč.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Občané budou motivováni k omezení spotřeby lehkých plastových odnosných tašek pouze preventivními opatřeními převážně osvětového charakteru. Nicméně pokud se tato preventivní opatření pozitivně projeví na snižování spotřeby těchto tašek, pravděpodobně dojde k omezení litteringu, a tudíž obcím budou vznikat menší náklady na odstranění plastových odnosných tašek odložených mimo určená místa.
Sociální dopady a dopady na spotřebitele
V rámci této varianty není spotřebitel ekonomicky motivován ke snižování spotřeby lehkých plastových odnosných tašek. Spotřebitelské chování bude ovlivňováno pouze preventivními opatřeními převážně osvětového charakteru.
Dopady na životní prostředí
Pravděpodobnost reálného snížení spotřeby lehkých plastových odnosných tašek je menší oproti Variantě 1, neboť tato úprava nebude mít finanční dopad na spotřebitele. Není jasné, do jaké míry se tato varianta pozitivně projeví na snižování úrovně litteringu.
d) Varianta 3 – zákaz uvádění lehkých plastových tašek na trh
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V případě včasného přijetí nové legislativy nehrozí ČR infringementové řízení. ČR tak nebude muset platit paušální pokutu a penále ve výši cca 10 000 € denně (tj. cca 270 000 Kč denně, tj. cca 8 370 000 Kč měsíčně) a 2 000 000 € jednorázově (tj. cca 54 000 000 Kč).

Státní rozpočet přijde o příjmy z daní za prodej plastových tašek od prodejců.

Prodejce zboží nebude mít možnost široké nabídky obalů dle vlastního výběru, ale bude odkázán pouze na alternativy z jiných materiálů nebo na plastové odnosné tašky s tloušťkou stěny silnější než 50 mikronů.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Občané nebudou mít možnost jako obal na zakoupené zboží používat lehké plastové odnosné tašky, obce tedy nebudou vynakládat žádné prostředky na odstranění škod způsobených odkládáním těchto tašek mimo určená místa. Lehké plastové tašky však mohou být v rámci marketingových strategií prodejci zboží nahrazeny plastovými taškami s tloušťkou stěny přesahující 50 mikronů, které sice nemají takovou tendenci být unášeny větrem na velké vzdálenosti, což ovšem neznamená, že nemohou činit lokální potíže s tzv. litteringem, které obci generují náklady.
Sociální dopady a dopady na spotřebitele
Spotřebitel nebude mít možnost jako obal na zakoupené zboží používat lehké plastové tašky.
Dopady na životní prostředí
Zákaz uvádění lehkých plastových odnosných tašek na trh může mít za následek růst spotřeby plastových tašek s tloušťkou stěny přesahující 50 mikronů. Ty sice mají menší tendenci migrace v prostředí způsobené povětrnostními vlivy, a je tedy menší pravděpodobnost, že skončí v mořských ekosystémech, avšak vzhledem k jejich větší hmotnosti více lokálně zatěžují životní prostředí při nesprávném nakládání.

Výpočet administrativní zátěže je proveden dle Standardního nákladového modelu s využitím Metodiky určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů, Ministerstvo vnitra, 2007, Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013 a Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, Ministerstvo vnitra, 2007.

Tabulka 1: Výpočet AZ v novele právního předpisu

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 2: Porovnání nákladů a přínosů

Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 - zavedení zákazu bezplatného poskytování lehkých plastových tašek s výjimkou velmi lehkých plastových tašek
2. Varianta 2 - v zákoně o obalech jsou nově zavedeny pojmy, které zavádí směrnice a je zavedeno zmocňovací ustanovení k uzavření dohody mezi zástupci veřejných orgánů a zástupci dotčených hospodářských subjektů sdružených jakožto hlavní opatření
3. Varianta 3 - zákaz uvádění lehkých plastových tašek na trh
4. Varianta 0 – ponechání současného stavu
Na základě uvedených faktů se doporučuje přijmout Variantu 1. Tato varianta v případě včasného přijetí nenese riziko infringementového řízení a v porovnání s variantou 3 neomezuje svobodu podnikání dotčených subjektů.

Z hlediska vlivu na životní prostředí i z hlediska dopadů na spotřebitele a prodejce je možné připustit jako srovnatelnou s variantou 1 pouze variantu 2. Implementace prostřednictvím dobrovolně uzavírané dohody je však problematická z následujících důvodů:
· dohodu požadovaného typu nelze zařadit do rámce existujících typů veřejnoprávních smluv
· není možné zaručit dostatečnou vymahatelnost dohody, zejména pokud by měla soukromoprávní charakter
· v případě neplnění přijatých závazků by ze strany ČR nebyla směrnice řádně implementována (přijmout legislativní opatření není možné okamžitě) – riziko infringementového řízení
· podle směrnice o obalech a obalových odpadech musí být dohoda zveřejněna ve vnitrostátním úředním věstníku nebo v úředním dokumentu přístupném veřejnosti (publikace např. ve Sbírce zákonů), což by bylo zejména v případě soukromoprávní dohody obtížně proveditelné

Při zachování současného stavu legislativy, tzn. varianta 0, bude ČR nucena hradit sankce udělené EK v rámci infringementového řízení, přičemž tato varianta nepřináší žádné omezení spotřeby lehkých plastových odnosných tašek.
Cíle sběru
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Zákon o obalech stanovuje osobám, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, povinnost zpětně odebrat a využít odpady z těchto obalů, a to v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 zákona o obalech. Tato příloha však stanovuje rozsah recyklace a využití pouze do roku 2016 včetně. Je tedy nutné tuto přílohu rozšířit o další léta v souladu s odpovídajícími cíli POH ČR.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
V současné době jsou cíle stanoveny pouze do roku 2016 včetně. Pro další roky cíle nejsou stanoveny.
Identifikace dotčených subjektů
a) Osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu,
b) Autorizované obalové společnosti.
Popis cílového stavu
Cíle budou stanoveny v souladu s cíli pro recyklaci a využití odpadů z obalů uvedenými v POH ČR.
Tabulka 3: Recyklace a celkové využití odpadů z obalů v souladu s POH ČR
Odpady z obalů
do 31. 12. 2016
do 31. 12. 2017
do 31. 12. 2018
do 31. 12. 2019
od 1. 1. 2020

A
B
A
B
A
B
A
B
A
B

%
%
%
%
%
%
%
%
%
%

Papírových a lepenkových
75

Skleněných
75

Plastových
45

Kovových
55

Dřevěných
15

Prodejních určených spotřebiteli
40
45
44
49
46
51
48
53
50
55

Celkem
60
65
65
70
65
70
65
70
70
80

Vysvětlivky: A – recyklace
B – celkové využití
Zhodnocení rizika
Pokud nebude příloha č. 3 rozšířena o cíle pro roky následující po roce 2016, nebudou v těchto následujících letech platit žádné cíle, což by zásadně negativně ovlivnilo nakládání s obalovými odpady a s komunálním odpadem.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Zachování stávající úpravy.
Varianta 1
Úprava tabulky v příloze č. 3 stanovující recyklační cíle a cíle pro celkové využití odpadních obalů v souladu s odpovídající tabulkou uvedenou v POH ČR.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Bez dopadů.
Dopady na podnikatelské subjekty
Pokud by nedošlo k právní úpravě, podnikatelské subjekty by přestaly být nuceny realizovat určitou míru zpětného odběru a využívání obalových odpadů nebo uzavírat za tím účelem smlouvy o sdruženém plnění s AOS, neboť zákon by nestanovoval minimální míru využití.
AOS by v důsledku nedostatečné právní úpravy mohla přijít o značnou část svých klientů, což by mohlo způsobit současnému systému třídění odpadu
a využívání obalových odpadů vážné problémy.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Obce by v případě zhroucení současného sytému třídění odpadu a využívání obalových odpadů přišly o příspěvky na nakládání s odděleně sbíraným komunálním odpadem od AOS, což by vedlo k výraznému zvýšení nákladů za nakládání s komunálním odpadem.
Sociální dopady
Zhroucením systému třídění odpadu a využívání obalových odpadů dojde k omezení osvěty veřejnosti v oblasti třídění odpadů. Zvýšení nákladů za nakládání s komunálním odpadem ponesou kromě obcí také samotní občané.
Dopady na životní prostředí
Zhroucení systému třídění odpadu a využívání obalových odpadů a nedostatek osvěty veřejnosti v oblasti třídění odpadů bude mít negativní dopady na životní prostředí, neboť se rapidně sníží množství zrecyklovaného odpadu.
b) Varianta 1
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Bez dopadů.
Dopady na podnikatelské subjekty
AOS, aby dosáhla úrovně recyklace dané navrženou právní úpravou, bude nucena zefektivnit svůj systém a vyvíjet vyšší úsilí na osvětovou činnost, neboť zvýšení množství vytříděného komunálního odpadu je podmíněno širokou účastí veřejnosti na jeho třídění.

Pravděpodobně dojde ke zvýšení plateb za zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů u povinných osob (osoby uvádějící obaly na trh) zapojených do systému AOS. Výše plateb je v kompetenci AOS a odráží náklady spojené se zajišťováním sdruženého plnění zpětného odběru a využití odpadů z obalů.

Míra zvýšení plateb za zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů u povinných osob zapojených do systému AOS nelze dopředu odhadnout, neboť vývoj plateb je do vysoké míry závislý na výkupních cenách druhotných surovin. V případě ekonomické recese lze očekávat propad těchto cen, což celý systém AOS prodraží významněji, než při absenci tohoto propadu. V této souvislosti je nutné uvést, že pro takové případy vytváří AOS dlouhodobě rezervy, jejichž uvolnění by přes propad výkupních cen zvýšení poplatků povinných osob zmírnilo.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Novelou zákona dojde ke zvýšení množství vytříděného obalového odpadu, který je součástí komunálního odpadu, tím se sníží množství směsného komunálního odpadu. Obec tedy za nakládání s komunálním odpadem zaplatí menší částku, neboť se část směsného komunálního odpadu sníží ve prospěch zvýšeného množství vytříděného obalového odpadu. Náklady spojené s nakládáním se zvýšeným množstvím vytříděného obalového odpadu kompenzuje obci AOS.
Sociální dopady a dopady na spotřebitele
AOS bude více působit na spotřebitele, aby třídili recyklovatelné složky komunálního odpadu. Na základě historických zkušeností se potvrdilo, že osvětové činnosti AOS se efektivně projevují na zvýšeném množství vytříděného komunálního odpadu. Dochází tak k snížení produkce směsného komunálního odpadu, což v mnoha případech vede ke snížení nákladů za nakládání s komunálním odpadem.

Pokud dojde ke zvýšení příspěvků na zajišťování sdruženého plnění zpětného odběru a využití odpadů z obalů ze strany AOS, je pravděpodobné, že povinné osoby zvýšené náklady s tímto spojené promítnou do ceny výrobků, které uvádějí na trh, což bude mít dopad na spotřebitele.
Dopady na životní prostředí
Právní úpravou se sníží množství směsného komunálního odpadu a zvýší se množství zrecyklovaného komunálního odpadu, neboť se část směsného komunálního odpadu sníží ve prospěch zvýšeného množství vytříděného obalového odpadu.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 4: Porovnání nákladů a přínosů

Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout variantu 1, neboť v případě přijetí varianty 0 nebudou po roce 2016 platit žádné cíle, což by zásadně negativně ovlivnilo nakládání s obalovými odpady a s komunálním odpadem

Hlášení evidence autorizované obalové společnosti prostřednictvím ISPOP
Důvod předložení a cíle
Definice problému
V současné době AOS ohlašuje evidenci osob a evidenci množství obalů a množství odpadů z obalů jejím zasláním ministerstvu poštou, datovou schránkou nebo e-mailem. Archivace těchto materiálů tak závisí pouze na pracovnících odboru odpadů a ohlašované skutečnosti není možné vyhledat v žádné databázi. Pokud budou hlášení zasílána prostřednictvím ISPOP, bude je možno v budoucnu nahrávat do systému ISOH, kde tato data budou pohromadě s dalšími daty týkajícími se odpadového hospodářství.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Dle současného znění zákona o obalech (§ 23 a příloha č. 4) a přílohy č. 2, bodů 4, 5 a 6 rozhodnutí o autorizaci AOS EKO-KOM, a.s. je MŽP zasílána evidence množství obalů a množství odpadů z obalů za každé čtvrtletí nejpozději do konce následujícího čtvrtletí. Dále je poskytována čtvrtletní evidence osob, s nimiž má AOS uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění, nejpozději do 30 dnů po uplynutí daného čtvrtletí. Kromě toho je AOS povinna poskytovat souhrnnou evidenci množství obalů a množství odpadů z obalů za celý uplynulý kalendářní rok nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Žádná z těchto evidencí však není zasílána prostřednictvím systému ISPOP.
Identifikace dotčených subjektů
a) Autorizované obalové společnosti,
b) MŽP,
c) CENIA.
Popis cílového stavu
Zavedení ohlašovací povinnosti pro AOS prostřednictvím ISPOP, a to jak pro evidenci osob, tak pro evidenci množství obalů a množství odpadů z obalů. Tabulka s rozsahem hlášení, která je v současné době uvedena v příloze č. 4 zákona o obalech, by měla být obsažena ve vyhlášce MŽP. Konkrétně se bude jednat o vyhlášku č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence, která v současném znění upravuje pouze rozsah a způsob vedení a ohlašování evidence osob individuálně plnících povinnosti zpětného odběru a využití dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o obalech.
Zhodnocení rizika
Pokud se ohlašování AOS prostřednictvím ISPOP nerealizuje, nebude možné tato data nahrávat do ISOH, kde tudíž bude i nadále chybět významná datová základna.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Zachování stávajícího stavu.
Varianta 1
Zavedení ohlašovací povinnosti pro AOS prostřednictvím ISPOP nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (napojená na ISPOP)
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Bez dopadů.
Dopady na podnikatelské subjekty
AOS musí nadále zasílat požadované údaje dané zákonem a rozhodnutím o autorizaci poštou, datovou schránkou nebo e-mailem.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Bez dopadů.
Sociální dopady
Bez dopadů.
Dopady na životní prostředí
Bez dopadů.
Ostatní
V databázi ISOH chybí podstatná datová základna týkající se odpadů z obalů.
b) Varianta 1
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V rámci navrhované právní úpravy bude nutné vytvořit dva nové ohlašovací formuláře do systému ISPOP pro AOS a zároveň provést úpravy systému ISOH. Řešitelem tohoto úkolu je CENIA, která spolupracuje s externím dodavatelem. MŽP vznikne finanční náklad v souvislosti s financováním služeb dodavatele, a to ve výši cca 200 000 – 400 000 Kč na jeden formulář. V souvislosti s úpravou systému ISOH vzniknou na jeden formulář ISPOP MŽP náklady ve výši cca 130 000 Kč. Výše uvedené sumy je třeba vynásobit dvěma, neboť bude třeba vytvořit dva formuláře. Tzn. navýšení rozpočtových prostředků v rozsahu 660 000 – 1 060 000 Kč. Tyto rozpočtové prostředky budou hrazeny v rámci narozpočtovaného limitu finančních prostředků pro kapitolu MŽP na příslušný rok

V souvislosti s vytvořením nového formuláře vznikne CENIA jednorázová administrativní zátěž ve výši 24 960 Kč, která bude rovněž hrazena v rámci narozpočtovaného limitu finančních prostředků pro kapitolu MŽP na příslušný rok. Tato administrativní zátěž byla vyčíslena na základě odborného odhadu pracovníků MŽP (viz tabulka 5). Předpokládá se, že na realizaci osvětové kampaně se podílí cca 2 zaměstnanci CENIA. Zaměstnanci CENIA budou tuto činnost provádět na základě svých pracovních kompetencí, nepředpokládá se nutnost navýšení počtu zaměstnanců.
Dopady na podnikatelské subjekty
AOS bude nucená zaregistrovat se do systému ISPOP a ohlašovat údaje jeho prostřednictvím nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. AOS prakticky nevzniká žádná administrativní zátěž, neboť se jedná o jednorázovou registraci do systému. Samotné ohlašování je z hlediska administrativní zátěže srovnatelné se současnou legislativní úpravou.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Bez dopadů.
Sociální dopady
Bez dopadů.
Dopady na životní prostředí
Bez dopadů.
Ostatní
Legislativní úpravou dojde k ucelení dat souvisejících s odpadovým hospodářstvím v ČR v systému ISOH, neboť se tato databáze rozšíří o poměrně širokou datovou základnu, která v současnosti chybí.

Výpočet administrativní zátěže je proveden dle Standardního nákladového modelu s využitím Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, Ministerstvo vnitra, 2007.
Tabulka 5: Výpočet AZ v novele právního předpisu

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 6: Porovnání nákladů a přínosů

Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1. Ta sice představuje finanční zátěž SR, avšak pokud se ohlašování AOS prostřednictvím ISPOP nerealizuje, nebude možné tato data nahrávat do ISOH, kde tudíž bude i nadále chybět významná datová základna.
Shrnutí - navrhované varianty

Implementace doporučené varianty a vynucování
Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je MŽP.

Nástrojem pro odhalování porušení pravidel stanovených navrhovaným zákonem je kontrola prováděná zejména ČOI a v případě porušení ohlašovacích povinností AOS detekovaných MŽP i ČIŽP.
Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti regulace provede MŽP. Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn.
Přezkum bude také proveden v souvislosti se čl. 4 odst. 1a předmětné Směrnice, který stanovuje, že ode dne 27. 5. 2018 členské státy Komisi předloží zprávu poskytující údaje o obalech a obalových odpadech a v souladu s čl. 12 Směrnice informují o roční spotřebě lehkých plastových odnosných tašek.
Do dne 27. 11. 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, jak jsou opatření podle čl. 4 odst. 1a na úrovni Unie účinná při boji proti zahazování odpadu mimo místa určená k jeho odkládání, změně chování spotřebitelů a podpoře předcházení vzniku odpadu. Pokud z posouzení vyplyne, že přijatá opaření účinná nejsou, Komise prozkoumá další možné způsoby, jak dosáhnout omezení spotřeby lehkých plastových odnosných tašek, včetně stanovení realistických a dosažitelných cílů na úrovni Unie, a případně přeloží legislativní návrh, což může mít i přímý dopad na nutnost přezkumu tohoto návrhu zákona.
Je nutno zaměřit se zejména na indikátor, který lze ve stanovené lhůtě měřit, aby bylo možno ověřit, zda bylo dosaženo cíle Směrnice.
Indikátor pro tento přezkum bude stanoven na základě metodiky pro výpočet spotřeby lehkých plastových odnosných tašek, kterou EK má předložit 27. 5. 2016.
Konzultace a zdroje dat
Data a informace uvedené v RIA vycházejí z komunikace s osobami s dlouholetou praxí a zkušenostmi v odpadovém hospodářství. Dále pak byl záměr regulace lehkých plastových odnosných tašek konzultován s Ministerstvem financí dne 12. 5. 2015 a 21. 5. 2015. Data týkající se objemu plastových odnosných tašek byla získána na základě dotazníkového šetření s prodejci a na základě odhadu autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. Doplňková data získalo MŽP v rámci vlastního dotazníkového šetření.

Konzultanti v rámci MŽP
1. Ing. Petr Bažil, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí
2. Ing. Mgr. Ladislav Trylč, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí
3. Ing. Martina Píšková, odbor ekonomiky životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí
4. Ing. Gabriela Buda Šepelʹová, oddělení odpadového hospodářství, CENIA
5. Mgr. Petra Galiová, odbor mezinárodních vztahů, Ministerstvo životního prostředí
Seznam použitých zkratek a pojmů

AOS
Autorizovaná obalová společnost

AZ
Administrativní zátěž

CENIA
CENIA, česká informační agentura životního prostředí

ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí

ČOI
Česká obchodní inspekce

ČR
Česká republika

EK
Evropská komise

EU
Evropská unie

ISOH
Informační systém odpadového hospodářství

ISPOP
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností

littering
Zahazování odpadu mimo místa určená k jeho odkládání

MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu

MV
Ministerstvo vnitra

MŽP, ministerstvo
Ministerstvo životního prostředí

POH ČR
Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015–2024

RIA
Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment)

SOCR ČR
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

SR
Státní rozpočet

Ostatní VR
Ostatní veřejné rozpočty

Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Alena Krejčová
Odbor ekonomiky životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
email: alena.krejcova@mzp.cz
tel: +420 267 122 552

image3.emf

image4.emf

image5.emf

image6.emf

image7.emf

image8.emf

image9.emf

image10.emf

image11.emf

image12.emf

image13.emf

image14.emf

image1.emf

image2.emf