Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:

Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů

Podle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství ze dne
3. 12. 2015 2015, č. j. 63357/2015-MZE-12152 MZE-12152, s termínem dodání připomínek do 29. 12. 2015.
Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
RESORT
PŘIPOMÍNKY
VYPOŘÁDÁNÍ

Ministerstvo dopravy
Připomínka:
1. K novelizačnímu bodu 1: Text novelizačního bodu doporučujeme uvést pouze v jedné větě.
2. K novelizačnímu bodu 2: Slovo „označuji“ doporučujeme nahradit slovem „označují“.
3. K novelizačnímu bodu 3: Z důvodu nutnosti zachování správného slovosledu navrhované úpravy doporučujeme slovo „uvedené“ vložit již za slovo „ryb“.
4. K novelizačnímu bodu 6: Z důvodu přehlednosti
a srozumitelnosti navrhované úpravy doporučujeme ustanovení
§ 10 odst. 4 rozdělit na pododstavce obsahující jednotlivé podmínky, jejichž doložení je považováno za splnění kvalifikačních předpokladů.
NEAKCEPTOVÁNO

AKCEPTOVÁNO

NEAKCEPTOVÁNO

AKCEPTOVÁNO

Ministerstvo financí
V čl. I v novelizačním bodu 1 návrhu navrhujeme zařadit nový text tohoto znění: V § 6 odst. 1 písm. a nahradit slovo "úkonům" slovy "právním jednáním". Tím vznikne terminologická kompatibilita s nyní platným občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. (§ 15). Ustanovení stávajících novelizačních bodů je nutno přečíslovat.
AKCEPTOVÁNO

Ministerstvo kultury
Bez připomínek.

Ministerstvo obrany
Bez připomínek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Bez připomínek.

Ministerstvo pro místní rozvoj
Bez připomínek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu
Bez připomínek.

Ministerstvo spravedlnosti
Bez připomínek.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Bez připomínek.

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra
ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA:
Nad rámec návrhu k § 10:
Ministerstvo vnitra (konkrétně sekce pro veřejnou správu) bylo v poslední době seznámeno s problematikou přílišné byrokratické náročnosti vydávání rybářských lístků. Jeho získání je přitom podmínkou pro lov ryb v rybářských revírech, a to zejména v případech, kdy se jedná o rekreačního rybáře, který do rybářského revíru zavítá na krátkou dobu (víkend, týdenní dovolená apod.) a současný stav mu prakticky neumožňuje rybářský lístek získat. Uvedené se týká zejména cizích státních příslušníků.
Ministerstvo vnitra plní podle § 12 odst. 3 kompetenčního zákona koordinační úlohu v oblasti organizace a výkonu veřejné správy, přičemž problematika byrokratizace veřejné správy patří k jedné z hlavních oblastí řešených Strategickým rámcem rozvoje veřejné správy schváleným usnesením vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014.
V zájmu snížení byrokratické zátěže v oblasti vydávání rybářských lístků a za účelem usnadnění „rekreačním“ rybářům získání rybářského lístku proto navrhujeme umožnit vydávání rybářského lístku na časově omezenou dobu (30 dní). Tato omezená časová využitelnost by byla kompenzována zjednodušením procesu vydání „krátkodobého“ rybářského lístku. V zásadě by tak bylo nutné jen zažádat na příslušném úřadu obce s pověřeným obecním úřadem či obce s rozšířenou působností a lístek bude obratem vydán. Současně navrhujeme, aby „krátkodobý“ rybářský lístek nebylo možné využít pro získání „klasického“ rybářského lístku jako dalšího rybářského lístku ve smyslu § 10 odst. 5. Zároveň však upozorňujeme, že s ohledem na stávající podobu položky 14 sazebníku správních poplatků nebude bez provedení novely zákona o správních poplatcích vydání tohoto „krátkodobého“ rybářského lístku zpoplatněno.
Konkrétně tedy navrhujeme následující změny textu § 10 (v podobě novelizačních bodů):
X1. V § 10 odst. 1 se slova „nebo 1 roku“ nahrazují slovy „, 1 roku nebo 30 dní“.
X2. V § 10 odstavec 5 zní:
„Další rybářský lístek se vydá žadateli, prokáže-li se dříve vydaným rybářským lístkem s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní, popřípadě jiným dokladem osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní.“.
X3. V § 10 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní se nevyžaduje prokázání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 3.“.
Vyznačení navrhovaných změn v textu dotčených pasáží § 10:
§ 10
Rybářský lístek
(1) Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu 10 let, 3 let nebo 1 roku, 1 roku nebo 30 dní ode dne jeho vydání.
(5) Další rybářský lístek se vydá žadateli, prokáže-li se dříve vydaným rybářským lístkem s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní, popřípadě jiným dokladem osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní.
(7) K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní se nevyžaduje prokázání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 3.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

DOPORUČUJÍCÍ PŘIPOMÍNKY:

K čl. I bodu 15 – k § 23:
Druhá věta navrhovaného nového znění § 23 je dle našeho názoru zmatečná, když okruh právnických osob, které mohou být pověřeny pořádáním zkoušek na rybářského hospodáře, vymezuje s použitím formulace „Mezi právnické osoby …patří …“. Jde tedy o pouze demonstrativní výčet a pověřena pořádáním zkoušek by tak mohla být i kterákoli jiná právnická osoba, byť by žádné podmínky v tomto ustanovení stanovené nesplňovala.
Taktéž není zřejmé, proč se v komentáři k tomuto novelizačnímu bodu ve zvláštní části odůvodnění hovoří o tom, že označením pracovníci se rozumí i státní zaměstnanci ve smyslu zákona o státní službě. Okruh právnických osob (vysoké a vyšší odborné školy a jiné právnické osoby s kvalifikovanými pracovníky) i samotná činnost (provádění zkoušek na rybářského hospodáře u pověřené právnické osoby, nikoli u správního úřadu) neodpovídá vymezení státní služby a státních zaměstnanců dle zmiňovaného zákona o státní službě.
S ohledem na výše uvedené proto doporučujeme navrhované ustanovení i odůvodnění k němu přepracovat.

K čl. I bodu 16 – k příloze č. 9 části II:
Doporučujeme pasáž označenou „předmět otázek“ aktualizovat, a to zejména s ohledem na terminologii trestního zákoníku, tedy navrhujeme nahradit slova „společenská nebezpečnost trestných činů“ slovy „společenská škodlivost trestných činů“, slova „útok na veřejného činitele“ slovy „násilí proti úřední osobě“, slova „zneužití pravomoci veřejného činitele“ slovy „zneužití pravomoci úřední osoby“ a slova „neplnění povinností rybářské stráže jako veřejného činitele“ slovy „neplnění povinností rybářské stráže jako úřední osoby“.

AKCEPTOVÁNO.

AKCEPTOVÁNO

Ministerstvo zahraničních věcí
Bez připomínek.

Ministerstvo zdravotnictví
Bez připomínek.

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí
Obecná připomínka:
1. Uznávání vzdělání pro výkon funkce rybářského hospodáře, jeho zástupce a rybářské stráže:
V § 6 odst. 1 písm. d), resp. e) a obdobně v § 19 odst. 1 písm. a) předkládané novely MZe navrhuje zúžit rozsah uznávaného vzdělání pro výkon funkce rybářského hospodáře, jeho zástupce a rybářské stráže prakticky pouze na studijní obor Rybářství - vyčleňuje dosavadní vzdělání v oblasti přírodních věd v oborech Hydrobiologie nebo Ichtyologie.
Takovéto zúžení považujeme za nevhodné a nedostatečně zdůvodněné. Větší vědecko-výzkumné zaměření přírodovědných oborů hydrobiologie a ichtyologie nijak nesnižuje úroveň absolventů, ale naopak vytváří potenciál pro zlepšení přenosu aktuálních poznatků do praxe. Rozdíly ve schopnostech praktického uplatnění při výkonu rybářského hospodáře, jeho zástupce a rybářské stráže navíc nejsou primárně založeny v charakteru studijních oborů, ale zpravidla až v zaměření jednotlivých studentů - i v rámci oboru Rybářství dochází v rámci studia (hl. při zpracování diplomové či doktorské práce) ke specializaci, která v řadě případů je obdobně úzká jako v oborech v oblasti přírodních věd (např. zaměření na toxikologii, genetiku, speciální odchovné metody, krmiva atp.).
Požadujeme proto úpravu v § 6 odst. 1 písm. d), resp. e) i § 19 odst. 1 písm. a) neprovádět. K ostatním změnám v § 6 a 19 nemáme připomínky.

2. Upřesnění množství vysazovaných ryb:
V § 7 odst. 1 písm. a) MZe navrhuje doplnění slova "minimální" v ustanovení, jež se týká stanovené množství vysazovaných ryb v rámci zarybňování. Snaha upravit formulaci tak, aby povinnost zarybňování nebyla vázána na konkrétně přesně stanovené množství (které je pak v praxi obtížné dodržet i kontrolovat) je pochopitelná, nicméně navržené doplnění, kdy by bylo stanovováno pouze minimální množství, nekoresponduje s ekologickými charakteristikami jednotlivých revírů i vysazovaných druhů a tedy potřebou větší míry diferenciace přístupu k ochraně a podpoře rybích společenstev.
Podle § 11 odst. 1 zákona o rybářství by mj. mělo být v rámci rybářského hospodaření v revírech dbáno na zachování a rozvoj původní rybí obsádky, tedy optimálně umožnění přirozené reprodukce místních populací. K tomu směřuje i § 7 odst. 2 vyhlášky. Jak je z praxe zřejmé, umělé zarybňování může mít v řadě případů ve vztahu k přirozené reprodukci spíše nepříznivý efekt (zejména ovlivnění genofondu a vlastností populací s místními adaptacemi) a je tak nezbytné, aby byla primárně vyhodnocována potřeba zarybňování. Tam, kde je umělé zarybňování (vysazování ryb) vhodné a potřebné, je na místě stanovit minimální množství pro druhy přirozené obsádky odpovídající danému stanovišti. Pro druhy vysazované pouze za účelem zvýšení atraktivity revírů (druhy vysazované často pro bezprostřední odlov - např. pstruh duhový, často i kapr aj.) je pak namístě naopak stanovit počty maximální tak, aby míra prostorové a potravní konkurence byla z hlediska stavu ekosystému a rozvoje původní rybí obsádky únosná.
V návaznosti na uvedený požadavek zákona o rybářství týkající se zachování a rozvoje původních rybích společenstev je nezbytné obdobně diferencovat také přístup k množství ulovených ryb, které je řešeno v § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky - stávající stanovení minimálního výlovku je vhodné pro druhy jejichž početnost je nezbytné (mj. i s ohledem na množství vysazených ryb v rámci zarybňování nebo potřebu omezení některých invazních druhů) redukovat, v případě druhů původní obsádky, u nichž je účelné podpořit přirozenou reprodukci, je naopak na místě stanovit maximální roční (případně i měsíční) výlovek tak, aby nedocházelo k přílišnému oslabení populací, omezení počtů generačních ryb atp. (v návaznosti na to též upravit lovné míry - viz dále).
Vzhledem k potřebě regulovat některé invazní druhy (střevlička východní, karas stříbřitý aj.) a nezbytnosti vytvoření podmínek pro implementaci povinností vyplývajících z evropské legislativy (Nařízení EP a Rady č. 1143/2014) je rovněž potřebné v § 7 odst. 1 písm. c) vyhlášky umožnit regulační odlov nejen ve vazbě na produkční vlastnosti revíru obecně, ale právě také s ohledem na potřebu regulace nežádoucích druhů.
Konkrétní návrh úpravy § 7 odst. 1 písm. a), b) a c) vyhlášky - viz příloha č. 1 připomínkového listu.
návrh úpravy § 7 odst. 1 písm. a) – c) (vyznačeno ve změnovém textu MZe, úpravy MŽP červeně)
§ 7 Hospodaření v rybářském revíru [K § 11 odst. 10 písm. c) zákona]
(1) Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména
a) minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky podle druhu a množství ryb v uvedené jedné věkové kategorii, konkrétně určí minimální množství ryb původní rybí obsádky, je-li v daném revíru s ohledem na ekologické podmínky a stav populací jednotlivých druhů nezbytné doplňovat jejich stav nad rámec přirozené reprodukce, a dále maximální množství ostatních druhů ryb přípustné z hlediska zachování podmínek pro druhy původní rybí obsádky.
b) předpokládaný minimální roční výlovek lovem na udici nebo jiným způsobem lovu, a to maximální přípustný roční výlovek druhů původní rybí obsádky a minimální roční výlovek ostatních druhů s ohledem na zachování podmínek pro druhy původní rybí obsádky,
c) s ohledem na produkční schopnost rybářského revíru, případně výskyt invazních nebo jinak nežádoucích druhů, možnost hospodářské těžby nebo regulačního odlovu.
3. Zásady pro udělování výjimek ze zakázaných způsobů lovu:
Stávající znění § 9 vyhlášky představuje do značné míry duplicitní úpravu k podmínkám stanoveným § 13 zákona o rybářství a v některých oblastech zákonné podmínky dokonce mění či rozšiřuje nad rámec zákona - to se týká i nově navrhované změny § 9 odst. 4 vyhlášky. Podle zmocnění stanovené zákonem v § 13 odst. 5 by při tom měly být prováděcím předpisem stanoveny zásady pro udělování výjimek ze zakázaných způsobů lovu - vyhláška by tak měla upřesňovat spíše kroky a východiska správní úvahy při povolování výjimek, případně rozsah apod. (jako takovou "zásadu" je možné vnímat zřejmě jen § 9 odst. 3 stanovující časový rozsah pro udělování výjimek). Omezením možnosti povolení výjimky pouze na některé subjekty nebo činnosti nad rámec zákona a takové omezení nelze považovat za "zásadu" - je tak podle našeho názoru překročeno zmocnění i možnosti prováděcího předpisu obecně. Omezení založená vyhláškou navíc limitují aplikaci zákona nevhodně i z praktického hlediska - § 13 odst. 5 nespecifikuje, kdo může být žadatelem o výjimku a např. výjimky z důvodu vědeckých účelů jsou v praxi jen v minimu případů podníceny přímými potřebami a zájmem uživatele revíru. Omezení stanovené vyhláškou tak komplikuje neodůvodněně realizaci výzkumu a dalších činností, tam kde by (v souladu se zákonem) bylo adekvátní, aby řízení o výjimce bylo řešeno přímo s navrhovatelem činnosti (výzkumu atp.) a ochrana zájmů uživatele revíru byla řešena jeho účastí ve správním řízení. Na skutečnost, že držitelem výjimky podle § 13 odst. 5 zákona o rybářství mohou být i jiné subjekty, než uživatel revíru lze usuzovat i z dikce § 13 odst. 7 zákona, kde se rozlišuje mezi uživatelem revíru a držitelem výjimky.
Navrhujeme proto přepracování celého ustanovení § 9 vyhlášky tak, aby zde byly uvedeny zásady pro povolování výjimek. Jako minimální změnu nezbytnou z hlediska souladu se zákonem považujeme odstranění omezení povolení výjimky v § 9 odst. 2 a odst. 4 pouze na uživatele revíru.
4. Lovné míry a doby hájení:
V § 11 předkládané novely vyhlášky č. 197/2004 Sb. se navrhuje zvýšení lovní míry kapra obecného. S ohledem na stav populací jednotlivých druhů a význam stanovení lovné míry pro zachování přirozené populační struktury populací jednotlivých druhů je tato změna marginální. Potřebu spatřujeme spíše u druhů, u nichž dochází k poklesu stavu populací, jako je pstruh, lipan, parma aj.
U pstruha navrhujeme zvýšit v § 11 odst. 1 a 2 míru z 25 cm na 30cm (popř. 35), u lososa a lipana zavést jeho celoroční hájení (tj. vyřazení lovní míry v § 11 a doplnění celoročního hájení lososa a lipana v § 13) a v případě parmy a štiky zvýšení na 60 cm. Případně by bylo možné diferencovat, mezi revíry, kde probíhá (nebo zde je alespoň potenciál) přirozená reprodukce a revíry, kde byl daný druh pouze vysazen pro účely (vý)lovu a potřeba zachování populační struktury a omezení rizika "přelovení" větších jedinců není tak významné.
Jako doporučující je možné doplnit dále návrh na revizi v § 11 používaných vědeckých (latinských) jmen jednotlivých druhů - např. pro candáta obecného je v současnosti používán latinský název Sander lucioperca, nikoli Stizostedion lucioperca, pro jelce tlouště Squalius cephalus, nikoli již Leuciscus cephalus atp.

NEAKCEPTOVÁNO
Po vysvětlení od připomínky ustoupeno.

ÚV – místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
Bez připomínek.

ÚV - Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti, legislativu a předseda LRV
Bez připomínek.

ÚV – vedoucí Úřadu vlády
Bez připomínek.

ÚV – Odbor kompatibility

Po stránce formální:

Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Předkladatel uvádí, že návrh s právem Evropské unie nijak nesouvisí. S tímto tvrzením však není možno souhlasit, viz níže.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Návrhu se dotýkají právní akty práva EU z oblasti volného pohybu osob a svobody usazování a přístupu některých občanů třetích zemí a pracovní trh, například:
· Smlouva o fungování EU, zejm. čl. 45 a násl. a 49 a násl.,
· směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
Dále se návrhu dotýká:
· nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního.

Připomínky a případné návrhy změn:
K § 6 odst. 1 písm. d) Tato připomínka je zásadní.
Nad rámec návrhu požadujeme vypustit slova „usazeným ve státech Evropské unie“. Odhlédneme-li od nevhodně použitého plurálu, není zřejmé, jaký je smysl ustanovení, které požaduje od občana jiného členského státu EU jako předpoklad pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce využití svobody usazování. Svobodou usazování ve smyslu čl. 49 SFEU rozumíme „přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků, zejména společností“.
Dále doporučujeme vypustit celé ustanovení § 6 odst. 1 písm. d). Z hlediska práva EU není možné funkci rybářského hospodáře a jeho zástupce vyhrazovat pro uvedené tři kategorie lidí. Například čl. 23 a 24 směrnice 2004/38/ES požaduje rovné zacházení i pro rodinné příslušníky občanů EU, čl. 11 odst. 1 písm. a), čl. 21 směrnice 2003/109/ES pro státního příslušníka jiného než členského státu EU, bylo-li mu v České republice nebo jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii, čl. 26 směrnice 2011/95/EU pro osoby požívající mezinárodní ochrany atd.
Nevidíme důvod pro ponechání daného ustanovení, které zřejmě postrádá věcné důvody. Pokud však předkladatel na jeho ponechání trvá, je nezbytné jej upravit, aby zahrnovalo všechny kategorie lidí, kterým právo na rovné zacházení vyplývá z práva EU.

K § 6 odst. 3 a § 19 odst. 2 Tato připomínka je zásadní.
Nad rámec návrhu požadujeme předmětná ustanovení vypustit. Režim zvláštního právního předpisu – zákona o uznávání o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států – se uplatní automaticky, bez nutnosti odkazu.
Nadto, formulace ustanovení je zmatečná, v daném případě se totiž nejedná o uznávání dokladů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) a odstavci 2, resp. v odstavci 1 a v § 26 odst. 2, jelikož právě absence těchto dokladů je důvodem uznání kvalifikace na základě dokladů jiných než shora uvedených.
K § 7 odst. 1 Tato připomínka je zásadní.
Vyhláška nově stanoví, že při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky podle druhu a množství ryb v uvedené jedné věkové kategorii. Doplnění dosavadního textu o slovo „minimální“ upřesní dle důvodové zprávy limit pro zarybňování rybářských revírů a zamezí chybnému výkladu některých orgánů státní správy rybářství, uživatelů rybářských revírů a různých agentur ochrany přírody.
Z výkladu ustanovení ani z důvodové zprávy není zcela zřejmé, zda záměrem předkladatele je zamezit rybářskému orgánu stanovovat maximální množství vysazovaných ryb. To se dle našeho názoru neděje, neboť výčet je jen demonstrativní (viz slovo „zejména“).
Nařízení č. 1100/2007 stanovuje jako jednu z povinností členského státu vypracovat plán řízení stavu úhořů, který může obsahovat jako jedno z opatření snížení komerčních rybolovných činností (čl. 2 odst. 8). Požadujeme vysvětlit, zda úpravou nedojde ke snížení možnosti plnit závazky plynoucí z nařízení č. 1100/2007.
K § 10
Formulace v § 10 nedává dobrý smysl. Stanoví, že kvalifikační předpoklady alternativně splňuje osoba, která:
1. je rybářským hospodářem, zástupcem rybářského hospodáře nebo rybářskou stráží,
2. doloží osvědčení o vykonání zkoušky na rybářského hospodáře nebo na rybářskou stráž,
3. předloží doklad o složení zkoušky z předmětu rybářství na vysoké škole,
4. (předloží doklad o) ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo ukončeném doktorském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství (je nutno umožnit i osobám, které získaly vzdělání jinde než v České republice, splnit kvalifikační předpoklady za rovných podmínek; doporučujeme proto vypustit požadavek akreditace),
5. (předloží doklad o) volitelném předmětu rybářství na těchto školách (ustanovení nedává smysl; pokud bylo účelem umožnit splnění kvalifikačních předpokladů předložením dokladu o složení zkoušky z volitelného předmětu rybářství, je totéž uvedeno již v bodu 3.),
6. úspěšným ukončením středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání rybářství (věta nesprávně navazuje; ukončené vzdělání je nutno považovat za úspěšně ukončené),
7. úspěšným ukončením středního vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání rybář (věta nesprávně navazuje; ukončené vzdělání je nutno považovat za úspěšně ukončené).
Z uvedených důvodů požadujeme ustanovení přeformulovat, aby bylo jasné a přehledné.
Závěr:
Návrhem vyhlášky není do právního řádu ČR zapracováváno právo EU.
Aby byl návrh hodnocen jako bezrozporný s právem EU, je nutno vypořádat uvedené připomínky.

AKCEPTOVÁNO
Text odůvodnění upraven dle připomínky.

AKCEPTOVÁNO
V § 6 odst. 1 písmeno d) je zrušeno.

AKCEPTOVÁNO
Text upraven dle dohody s ÚV Odborem kompatibility.

NEAKCEPTOVÁNO
Po vysvětlení od připomínky ustoupeno.

AKCEPTOVÁNO

Nejvyšší kontrolní úřad
Bez připomínek.

Český statistický úřad
Bez připomínek.

Český báňský úřad
Bez připomínek.

Český telekomunikační úřad
Bez připomínek.

Český úřad zeměměřický a katastrální
Bez připomínek.

Energetický regulační úřad
Bez připomínek.

Správa státních hmotných rezerv
Bez připomínek.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Bez připomínek.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Bez připomínek.

Úřad průmyslového vlastnictví
Bez připomínek.

Svaz měst a obcí
Bez připomínek.

Agrární komora
Bez připomínek.

Asociace samostatných odborů
Bez připomínek.

Českomoravská konfederace odborových svazů
Bez připomínek.

Družstevní asociace
Bez připomínek.

Hospodářská komora
Bez připomínek.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Bez připomínek.

Český rybářský svaz

A) S návrhy změn a doplňků, jak jsou Ministerstvem zemědělství ČR předkládány, souhlasíme a doporučujeme jejich přijetí.
B) Na základě jednání, které proběhlo dne 29. 10. 2015 na MZe za účasti zástupců všech významných odborných subjektů, a konsensu dosaženého na tomto jednání, navrhujeme úpravu § 10 odst. 1 vyhlášky ve znění:
(1) Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu 10 let, 3 let,1 roku nebo 30 dní ode dne jeho vydání.
Úpravu § 10 odst. 2 vyhlášky ve znění:
(5) Další rybářský lístek se vydá žadateli, prokáže-li se dříve vydaným rybářským lístkem s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní, popřípadě jiným dokladem osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní.
Vložení § 10 odst. 7 vyhlášky ve znění:
(7) K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní se nevyžaduje prokázání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 3.
C) Při jednání na MZe v září 2016 byl přijat věcný záměr úpravy ust. § 16 odst. 1 vyhlášky, neboť dosavadní znění tohoto ustanovení pod písm. C) a d) není zcela srozumitelné a přináší výkladové problémy. Bylo doporučeno akceptovat jeden z následujících návrhů:
a) V § 16 písm. c) vypustit slovo „nebo“
b) Upravit § 16 odst. 1 písm. c) takto: „lov přívlačí, lov hlubinnou přívlačí a lov čeřínkováním jsou povoleny pouze v době od 16. června do 31. prosince“, § 16 odst. 1 písm. d) vypustit.
D) Upozorňujeme na ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky, které působí interpretační potíže spočívající v tom, že například v měsíci dubnu není zřejmé, zda se letní čas stanovený vládním nařízením č. 222/2011Sb. uvažuje od 1. dubna nebo až ode dne (v průběhu dubna), který stanoví zmíněné vládní nařízení. Lze doporučit úplné vypuštění tohoto ustanovení § 12 odst. vyhlášky.
E) Je třeba odstranit chybu v textu stávající vyhlášky, kdy v rubrice § 5 je uvedeno, že jde o ustanovení k provedení § 8 odst. 6 zákona, avšak správně má být k ust. § 8 odst. 7 zákona.

AKCEPTOVÁNO

NEAKCEPTOVÁNO
Po vysvětlení od připomínky ustoupeno.

Moravský rybářský svaz
§ 5 odst. 1
Dosavadní znění:
Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil.
Navrhované znění:
Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil. To platí i v případě, že byl rybářský revír zrušen; povinným k vypořádání je pak vlastník rybníka, uzavřené vody nebo vodního toku, jimiž byl dříve rybářský revír tvořen.

Důvody:
Ratio legis ust. § 8 odst. 7 zákona spočívá v založení speciálního nároku (nejde o náhradu škody ani o bezdůvodné obohacení podle občanskoprávních předpisů – viz např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 12 Co 134/2014-111) uživatele rybářského revíru, který pozbyl právo vykonávat rybářské právo, na náhradu za obsádku, kterou do revíru vložil a neslovil ji. K naplnění tohoto účelu je nerozhodné, zda subjekt, kterému vznikne právo s obsádkou hospodařit (a samozřejmě z ní mít prospěch), bude mít postavení uživatele revíru či nikoliv. Výklad ne zcela pregnantního ustanovení zákona je třeba (a lze) vyjasnit v prováděcím předpise.

NEAKCEPTOVÁNO
Po vysvětlení od připomínky ustoupeno.

- 1 -

- 10 -