Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky ▶ PastVina
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNA96GM95B najdete zde


                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Vláda se ve svých programových dokumentech, tj. Programovém prohlášení vlády České republiky a Koaliční smlouvě mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL na volební období 2013-2017, zavázala k přijetí legislativního řešení ochrany oznamovatelů korupce (whistleblowerů). Tento závazek je dále rozvíjen v koncepčních protikorupčních dokumentech vlády, tj. Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a jednoletých akčních plánech boje s korupcí. Legislativní řešení ochrany oznamovatelů je v protikorupčních dokumentech vlády zakotveno jako jedno ze základních opatření v oblasti Rozvoj občanské společnosti. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu byl proto v Plánu nelegislativní úkolů vlády České republiky na 2. pololetí 2015 pověřen zpracováním nelegislativního materiálu „Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů“, jehož cílem je analýza dostupných opatření a příprava návrhu legislativních řešení. Zejména z důvodu složitosti problematiky byl předseda vlády požádán ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu o prodloužení termínu pro předložení materiálu do května 2016.  
V rámci přípravy legislativního řešení ochrany oznamovatelů dle Plánu legislativních prací vlády na rok 2016 je předkládán materiál, který slouží jako podklad vládě k rozhodnutí o variantě řešení k zpracování do podoby legislativního návrhu. 
Obsahem materiálu je shrnutí současného právního stavu, mezinárodních závazků, příkladů zahraničních úprav, návrh variant řešení a jejich vyhodnocení. Návrh variant řešení vychází z analýzy tvořící přílohu č. 1 materiálu a obsahující podrobné hodnocení dílčích věcných aspektů řešené problematiky a možných řešení inspirovaných mimo jiné i podněty veřejnosti a zahraničními úpravami. Samotný návrh variant řešení se omezuje na souhrnné varianty řešení reálně začlenitelné do právního řádu, přičemž jako kritéria pro jejich tvorbu byla použita přiměřenost věcného i legislativně technického řešení.  

V důsledku využití aplikace těchto kritérií se jako jediné přijatelné řešení ochrany oznamovatele jeví explicitní zakotvení zákazu jeho postihů a znevýhodňování v zaměstnání, resp. diskriminace (ve dvou různých formách legislativně technického řešení) - včetně související právní úpravy v oblasti přestupků a správních deliktů - ve spojení s jeho procesním zvýhodněním v podobě zavedení sdíleného důkazního břemene pro tyto případy. 
Po vyhodnocení variant řešení předkladatel vládě navrhuje schválení varianty 1, tj. zavedení explicitního pravidla - do příslušných právních předpisů (zákoník práce, zákon o státní službě, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákon o vojácích z povolání) - podle něhož nesmí být oznamovatel v souvislosti s oznámením protiprávního jednání učiněným v dobré víře a nepředstavujícím nepřiměřený zásah do právem chráněných zájmů nijak postihován či znevýhodňován v zaměstnání. Současně by bylo pro řešení sporů v rámci civilního soudního řízení zavedeno sdílené důkazní břemeno.
Předkládaný materiál má v jedné z hodnocených (nikoliv doporučených) variant vliv na princip zákazu diskriminace a dále lze předpokládat zcela minimální vliv na podnikatelské prostředí v případě dopadu zavedení sdíleného důkazního břemene na zaměstnavatele. Předkládaný materiál nemá vliv na životní prostředí. Materiál nemá dopad na státní rozpočet České republiky. 

Materiál byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení dne 19. dubna 2016 s termínem pro zaslání připomínek do 10 pracovních dnů (tj. do 3. května 2016). Z 86 oslovených připomínkových míst uplatnilo připomínky 24 připomínkových míst, přičemž 15 z nich mělo připomínky zásadní a 9 doporučující. Výsledky připomínkového řízení jsou zaznamenány v části materiálu označené č. IV. 
Materiál je předkládán s následujícími rozpory:
Českomoravská konfederace odborových svazů

Připomínkové místo nesouhlasí se záměrem přijímat právní úpravu ochrany oznamovatelů a odmítá návrh jako celek. Naprosto dostačující a použitelná je dle jeho názoru stávající právní úprava.
Ministerstvo financí
Podle připomínkového místa je navrhované řešení v obou variantách nedostatečné, neboť nepřináší účinnou ochranu oznamovatele trestného činu. Nový zákon musí přinést takové řešení, které oznamovatele trestného činu účinně ochrání již od podání samotného trestního oznámení. Nový zákon by zároveň měl napomoci řešit aktuální potřebu oznamovatele spočívající ve výpadku jeho příjmů v důsledku nezákonného postupu zaměstnavatele, jakož i vzniklou nemajetkovou újmu.
Ministerstvo obrany
Připomínkové místo odmítá nutnost legislativního řešení ochrany whistleblowerů, neboť problém spočívá zejména v nedostatečném vymáhání současných právních norem. Považuje za nutné vést především širší společenskou diskuzi o tématu a nesnažit se problém řešit a priori legislativně, i z toho důvodu proto navrhuje materiál stáhnout z projednávání. Dále připomínkové místo postrádá zejména návrh finančních kompenzací pro oznamovatele, které jako jediné považuje za smysluplné opatření.
Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace

Připomínkové místo požaduje vypracování varianty samostatného zákona, který bude problematiku řešit komplexně. Požadováno je zejména zakotvení preventivních opatření, bránících oznamovatele před pracovněprávními postihy, a zavedení určitého systému právní pomoci, která by oznamovatelům sloužila jako podpůrný prostředek v předsoudní i soudní fázi řešení sporu.