Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky ▶ PastVina
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNA96GM95B najdete zde


                쿐놡>￾	ɍကɏ￾￿ɈɉɊɋɌ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ꗬÁ쀏Ѕዸ¿ကࠀ㸲橢橢ᇢᇢЅ멇简简劗ࡀ7￿￿￿·దదᦖ(ᦾ ᧞᧞᧞￿￿᧲᧲᧲8ᨪĬ᭖˄᧲櫡ȚḚ(Ṃ(ṪṪṪᾲᾲᾲ楤楦楦楦楦楦楦$泻ʲ澭İ榊đ᧞ᾲᾲᾲᾲᾲ榊᧞᧞ṪṪň檛⚢⚢⚢ᾲ͌᧞Ṫ᧞Ṫ楤⚢ᾲ楤⚢⚢ʾ帠Ǹ搌Ṫ￿￿뇰ꥩ밐Ǒ￿￿⋾ļ怘8楐檱0櫡恐μ烝␺ɨ烝p搌烝᧞搌Մᾲᾲ⚢ᾲᾲᾲᾲᾲ榊榊⚢ᾲᾲᾲ櫡ᾲᾲᾲᾲ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿烝ᾲᾲᾲᾲᾲᾲᾲᾲᾲదశᡜĺĒЅIV.
Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:
Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu dne 19. 4. 2016, s termínem dodání stanovisek do 3. 5. 2016. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
ResortPřipomínkyVypořádáníČeskomoravská konfederace odborových svazůVýše uvedený materiál projednala Legislativní rada Českomoravské konfederace odborových svazů na svém zasedání dne 3. května 2016. 
ČMKOS má za to, že ani jedna z alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů neohrozí občany nepoctivé, naopak by ohrozila občany poctivé. Právní úprava by byla v rozporu nejen s dosavadními principy trestního práva, ale i s principy právního státu.
Kdokoliv, kdo by chtěl z nečestných pohnutek někoho poškodit, by mohl oznámit jeho údajné trestněprávní jednání a měla by mu být poskytnuta veškerá ochrana, zatímco ten, proti komu by oznámení směřovalo, by se musel hájit. Nevinu nelze dokázat, dokázat lze pouze vinu. Sdílené důkazní břemeno nic neřeší vzhledem k tomu, že ten, proti komu by oznámení směřovalo, by byl podezřelým jen z důvodu podání oznámení.
Požadujeme, aby byly využívány dosavadní prostředky trestního práva (ve kterém už dnes existuje ochrana oznamovatele a svědka), a které jsou pro odhalování trestněprávního jednání dostačující. Tato úprava je dále dostatečně doplněna obecnou úpravou ochrany před diskriminací, existují relevantní předpisy pracovního práva a ustanovení na ochranu osobnosti, jichž se lze dovolávat. 
Na základě uvedeného ČMKOS Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů zásadně odmítá jako celek a požaduje, aby bylo odstoupeno od záměru právní úpravy whistleblowingu.
Tato připomínka je zásadní.ROZPOR

Neakceptováno.
varianty jsou konstruovány tím způsobem, aby budoucí právní úprava zůstala vyvážená a nevychylovala regulaci podstatným způsobem ani ve prospěch zaměstnance, ani ve prospěch zaměstnavatele,
právě z důvodů předcházení možným šikanózním návrhům počítá materiál s ochranou zaměstnance, o které bude rozhodovat výhradně nezávislý soud,
materiál vychází z analýzy zahraničních úprav a zkušeností, ze kterých vyplynulo, že za oznamovatele je nutno považovat zaměstnance, jenž upozorní na protiprávní činnost obecně, nikoliv pouze na jednání splňující některou ze skutkových podstat trestných činů,
právě s ohledem na proporcionalitu právní úpravy byla zvolena varianta, která zlepšuje postavení zaměstnanců, nijak extenzivně však nezasahuje do stávajících předpisů pracovního práva a dalších předpisů. Český úřad zeměměřičský a katastrálníV rámci návrhu variant řešení doporučuji variantu I.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Názor ČÚZK bereme na vědomí a zároveň se s ním plně ztotožňujeme.Hlavní město Praha – Magistrát hl. m. PrahaObecně souhlasíme s přijetím legislativní úpravy ochrany oznamovatelů korupce, a to zavedením explicitního pravidla do příslušných právních předpisů, tj. výslovným zákazem postihů a znevýhodňování oznamovatelů korupce v zaměstnání. V předkládací zprávě jsou pod příslušnými právním předpisy k této problematice uvedeny zákoník práce, zákon o státní službě, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákon o vojácích z povolání.
Jelikož navrhované legislativní změny budou mít dopad také na územní samosprávné celky v jejich pozici zaměstnavatele, máme za to, že je vhodné zavést úpravu ochrany oznamovatelů korupce také do zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o úřednících“).
Vzhledem k předpokládaným legislativním změnám ohledně ochrany oznamovatelů korupce se domníváme, že by úprava v ustanovení § 16 odst. 1 písm. d) zákona o úřednících zakotvující povinnost úředníka plnit pokyny vedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s právními předpisy, nebyla dostatečná, a proto požadujeme, aby byl explicitní zákaz znevýhodňování oznamovatelů korupce upraven také v tomto právním předpise.
Tato připomínka je zásadní.Vysvětleno.
Požadavek, aby se ochrana oznamovatelů vztahovala plně i na úředníky územních samosprávných celků, je splněn již vtělením zákazu postihů oznamovatelů do zákoníku práce, jenž se na pracovněprávní vztahy úředníku územních samosprávných celků použije stejně jako v případě ostatních zaměstnanců. 
Ustanovení § 16 odst. 1 písm. d) zákona o úřednících dále dává úředníkovi dostatečné možnosti jak odmítnout splnit pokyn, jež je v rozporu se zákonem. Pokud při upozornění na protiprávní jednání bude úředník čelit postihům, je zde plně použitelná navrhovaná úprava zákoníku práce.Hospodářská komora České republikyHospodářská komora České republiky (dále „HK ČR“) pravidelně zdůrazňuje nutnost legislativní zdrženlivosti. Neustálý příval nových pravidel zatěžuje podnikatele, jejichž zájmy HK ČR hájí.
Předkládaný materiál má do českého právního řádu zavést výslovnou úpravu ochrany oznamovatelů, tedy osob, které se při své činnosti (zpravidla při výkonu svého zaměstnání) hodnověrně dozví o protiprávním jednání a oznámí jej příslušným orgánům. Z materiálu samotného však jednoznačně nevyplývá nutnost zavedení nové právní regulace, a to ani v důsledku mezinárodních závazků ČR. Mezinárodní úprava problematiky boje proti korupci existuje především v rovině tzv. soft law, tedy nezávazných doporučení. 
HK ČR poukazuje na skutečnost, že ochrana oznamovatelů z povahy věci patří do veřejného sektoru, v němž zpravidla dochází ke korupčnímu jednání. Členskou základu HK ČR však tvoří zástupci soukromého sektoru – podnikatelé, kteří se proti navržené právní úpravě důrazně ohrazují. Ostatně sám předkladatel potvrzuje, že v mezinárodním měřítku je běžnější „ochrana oznamování v rámci veřejného sektoru a ponechání regulace v soukromém sektoru na vůli zaměstnavatelů a jejich vnitřních předpisech“ (str. 26 a 27 materiálu)
Dále předkladatel připouští, že stávající právní úprava již obsahuje řadu obecných institutů, které chrání oznamovatele před odvetnými opatřeními ze strany osob, vůči nimž oznámení směřovalo. HK ČR proto doporučuje hledat řešení v důsledné a efektivní aplikaci již existujících pravidel.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno částečně. Vysvětleno.
jedním z hlavních kritérií při tvorbě materiálu byla přiměřenost legislativního řešení, jak je uvedeno v příloze č. 1 materiálu. Navrhovaná legislativní řešení nepřináší pro podnikatele žádné nové „zatěžující“ povinnosti ani nezasahuje do jeho pozice jako zaměstnavatele,
materiál je předkládán v souladu s Plánem nelegislativních úkolů vlády, přijetí právní úpravy whistleblowingu je přitom závazkem vlády a přijetí legislativního řešení je jedním z bodů Plánu legislativních prací vlády. Bez ohledu na členství v mezinárodních organizacích, které apelují na regulaci whistleblowingu, je tak vláda zavázána k přijetí nové právní regulace na základě svých vlastních závazků,
řešení, jímž by se ochrana oznamovatelů vztahovala pouze na zaměstnance veřejného sektoru, nebylo vyhodnoceno jako správná varianta, neboť by zde vznikala výrazná nerovnost mezi zaměstnanci veřejného a soukromého sektoru, řada zaměstnanců veřejného sektoru je navíc zaměstnána v režimu zákoníku práce, vynětí jedné skupiny zaměstnanců bylo proto zhodnoceno jako nevhodné a potenciálně diskriminační,
jakkoliv by důslednější a efektivnější aplikace existujících pravidel byla samozřejmě ku prospěchu ochrany whistleblowerů, na základě analýzy v příloze materiálu se částečná novelizace jeví s ohledem na danou problematiku jako žádoucí.Předkládané varianty řešení obsahují řadu sporných momentů. Předkladatel sám na tuto skutečnost upozorňuje: „… potenciální zvýšení ochrany oznamovatelů povede k jejich zvýhodnění oproti ostatním skupinám občanů … “ (str. 8 materiálu) a varuje před nevhodně provedenou úpravou oznamování, která „může způsobit nežádoucí nárůst neodůvodněných podnětů a kverulantství, což by naopak negativně zasáhlo zaměstnavatele a jejich fungování“ (str. 13 materiálu).
HK ČR se rozhodně nemůže ztotožnit s návrhem na povinné zavedení interního oznamovacího mechanizmu u zaměstnavatelů včetně vytvoření pozice prošetřovatele. Rovněž zásadně nesouhlasíme s možností odměny oznamovatele. Ostatně i sám předkladatel v tomto bodě připouští, že jde o návrh značně kontroverzní.
Z přehledu mezinárodních úprav vyplývá, že většina evropských států má problematiku whistleblowingu upravenou v rámci obecných předpisů. Zajímavé jsou zkušenosti z vybraných států, konkrétně Rumunska, Slovinska a Slovenska, z nichž vyplývá, že přijetí samostatné právní úpravy nenaplnilo původní očekávání – počet oznámení je mizivý, problematická je otázka utajení oznamovatele, krátce řečeno požadovaný efekt se nedostavil.
Ze všech výše uvedených důvodů požaduje HK ČR materiál zcela stáhnout z projednávání.
Tato připomínka je zásadní.Částečně akceptováno. Vysvětleno. 
zvolená legislativní řešení byla vytvořena na základě analýzy v příloze č. 1, jejich popis je tak třeba vnímat jako analytický podklad s výčtem všech variant, které přicházejí v úvahu. Povinné zavedení interních oznamovacích mechanismů, odměny či přílišné zvýhodnění oznamovatelů byly vyhodnoceny jako nevhodné,
na zahraniční úpravy a zkušenosti s aplikací byl brán zvláštní důraz a navržené varianty řešení na tyto poznatky reagují.Jihomoravský krajSouhlasíme s variantou řešení č. 1 – explicitním zákazem postihů a znevýhodňování oznamovatelů v zaměstnání. 
Tato připomínky je zásadní.Akceptováno.
Názor JMK bereme na vědomí a zároveň se s ním plně ztotožňujeme.Materiál pro jednotlivé zde uvedené právní předpisy zavádí legislativní zkratky, přestože zkratky těchto předpisů jsou  obsaženy  i za přílohou č. 2 materiálu v Seznamu zkratek. Mimoto některé zavedené legislativní zkratky nejsou v celém textu materiálu důsledně užívány a některé z  nich se  zkratkami  uvedenými  v Seznamu zkratek nekorespondují, např.: 
na str. 8 je pro nařízení vlády č. 145/2015 Sb. zavedena legislativní zkratka „(dále jen ‘nařízení č. 145/2015‘)“, v dalším textu se však pro zmíněné nařízení užívá zkratka „nařízení vlády  č. 145/2015“ a v Seznamu zkratek je jako zkratka tohoto nařízení uvedena zkratka „NV č. 145/2015“;
na str. 8 je pro zákon č. 361/2003 Sb. zavedena legislativní zkratka „(dále jen ‘SPPBS‘)“, v dalším textu se však pro zmíněný zákon užívá zkratka „ZPBS“, která je též uvedena v Seznamu zkratek;
na str. 25 je vedle zkratky „ZPV“ uveden i zákon č. 221/1999 Sb., pro něhož byla zmíněná legislativní zkratka zavedena.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Připomínky byly zapracovány do materiálu.Materiál neobsahuje správné a úplné citace některých právních předpisů, a to:  
na  str.  11  a  v  Seznamu  zkratek  u  „zákona  č.  82/1998  Sb.,  o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů“,
na str. 15  a  v  Seznamu  zkratek  u  „zákona  č.  198/2009  Sb., o  rovném  zacházení  a  o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů“,
na str. 25  a  v  Seznamu  zkratek  u  „zákona  č.  312/2002 Sb.,  o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“,
-   na str. 26 a v Seznamu zkratek u „zákona č. 6/2002 Sb., soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů“
a v Seznamu zkratek nezohledňuje novelizace zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) dovětkem „ve znění pozdějších předpisů. 
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Připomínky byly zapracovány do materiálu.Materiál na str. 29 obsahuje chybné označení trestného činu uvedeného v § 256 trestního zákoníku – správně má být uveden trestný čin „Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě“.    
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Připomínky byly zapracovány do materiálu.Liberecký kraj1.2. Definice problému:
Doplnit myšlenku, že v rámci České republiky je whistleblowing chápán jako mechanismus, který má za cíl odbourání korupce. Tento pohled je velmi zjednodušený a zavádějící. Dobré zkušenosti ze zemí, kde je tato problematika řešena legislativou potvrzují, že musí být záběr definice problému rozšířen o další odhalování škodlivého jednání ve všech oblastech lidského jednání – potravinářský a farmaceutický průmysl, stavebnictví, praktiky obchodních řetězců, dopravní obslužnost, otázky sexuálního harašení, psychické a rafinované šikany na pracovišti (bossing a mobbing). Z obsahu statě „definice problému“ je velmi silně znát, že spojení whistleblowingu a protikorupčního boje má primárně populistické důvody. Chybí i vyjádření postoje k problematice dosavadního boje vlády proti korupci, který velmi negativně ovlivňují korupční aféry členů vlády. Dále v textu zcela chybí zhodnocení dosavadní praxe plnění - Nařízení vlády ze dne 15.06.2015 o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, které specifikuje ustanovení § 205 písm. d) zákona o státní službě. 
Možná by stálo za úvahu rozšíření ochrany oznamovatelů, které se ve zmíněném zákoně zmiňuje jen v jednom ustanovení - § 205 písm. d). Jde o to, aby legislativa ve svém obsahu neposkytovala falešné naděje na účinnou ochranu oznamovatelů, ale skutečně ji zabezpečovala. 
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno částečně. Vysvětleno.
Materiál byl doplněn o data dokládající dosavadní uplatnění nařízení vlády a četnost aplikace zákonů na ochranu whistleblowerů v zahraničí. 
Definice oznámení se bude vztahovat na oznamování jakýchkoli protiprávních jednání, pokud budou činěna v dobré víře.1.3.1. Zákoník práce:
Specifikovat ochranu oznamovatele, která je v této právní normě vyjádřena velmi sporadicky, využít i právní dikce zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon), a využít dosavadní dobré praxe z uplatňování vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, která jako jediná přímo pracuje s pojmem oznamovatele (whistleblowingu).
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Předkladatel bere doporučení na vědomí.1.4. Identifikace dotčených subjektů:
Chybí popis specifikace dotčených subjektů. Chybí i návrh eliminace nekontrolovatelného nárůstu kompetencí neziskových organizací. Tyto subjekty označí bez řádných důkazů osobu nebo instituci za korupční element, a to bez řádného prokázání skutečnosti. Daný subjekt má na sobě signum provinění, které i když se neprokáže, kazí danému subjektu jeho pověst na veřejnosti. Totéž platí o masmédiích.
Tato připomínka je doporučující.Neakceptováno.
Eliminace kompetencí neziskových organizací není předmětem předkládaného materiálu. Tato připomínka jde nad rámec zadání, bereme však toto doporučení na vědomí.1.5. Popis cílového stavu:
Doplnit:
Definování opatření k eliminaci:
Útoků na možnost vyjádřit se nebo se svěřit – odstranění neustálého přerušování, bezbřehé kritiky a různých forem nátlaku a vyhrožování.
Útoků na sociální vazby – odstranění možností vyloučení z pracovního týmu (jedinec se stává pro ostatní „vzduchem“ a nikdo s ním nekomunikuje).
Zamezení útokům na pověst, úctu a vážnost daného subjektu – opatření proti pomluvám, zesměšňování, znevažování národnosti a náboženského vyznání nebo politické orientace.
Definování opatření ke snížení nebezpečí:
Útoků na kvalitu pracovního a osobního života – odstranění možností ukládání nesmyslných a nesplnitelných pracovních úkolů.
Zamezení útoků na zdraví – eliminace prací, které poškozují zdraví, zamezení vyhrožování fyzickým násilím a zamezení sexuálnímu obtěžování. 
Především se jedná o precizní definování dvou klíčových otázek:
Motivace jednotlivců, aby poskytli informace o tom, že dochází k porušování zákonů a jiných předpisů, že dochází k neefektivnímu využívání zdrojů, že jsou porušována pravidla ochrany životního a pracovního prostředí, že jsou porušována pravidla ochrany veřejného zdraví. V podmínkách veřejné správy, že dochází k plýtvání s veřejnými prostředky.
Ochrana jednotlivce před možností následného neoprávněného postihu nebo hrozby takového to postihu.
Cílový stav popsat i z pohledu nejlepší praxe (best practice) států, kde otázky whistleblowingu jsou systematicky propracovávány, uplatňovány a zdokonalovány. 
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno částečně.
Většina vyjmenovaných jednání je právně obtížně postižitelná a vymahatelná, jelikož se jedná o značně subjektivně vnímané kategorie a v takových případech lze jen velmi nesnadno přičítat jednotlivá jednání kolegů čistě jako následek činnosti oznamovatele. Další jednání jsou pak postižitelná cestou civilní žaloby nebo veřejnoprávním postihem v podobě správních deliktů a trestných činů (ochrana cti, zdraví atd.).
Materiál však byl doplněn o informace o zahraniční praxi při aplikaci ochrany oznamovatelů.1.6. Zhodnocení rizika:
Doplnit o mapu možných rizik a systém jejich ztlumení nebo eliminace. Například doplnit rizika vzniku korupce, vzniku bossingu, možností škodlivého jednání v potravinářském, farmaceutickém, stavebním průmyslu, obchodních řetězcích, dopravní obslužnosti a podobně. 
Odstranění rizika možnosti vzniku nadbytečné podmínky poskytnutí ochrany oznamovateli pouze za podmínky předpokladu jeho následné spolupráce s příslušnými orgány v rámci vzniklého řízení.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno částečně.
Tato připomínka míří částečně nad rámec předkládaného materiálu, vyhotovovat mapu rizik předkladatel nebude. Podmínku následné spolupráce s příslušnými orgány žádná z navrhovaných variant neobsahuje.Ministerstvo dopravyPředně požadujeme zevrubněji vysvětlit, z jakých důvodů bylo upuštěno od zpracování nového (speciálního) zákona o ochraně oznamovatelů, který je zahrnut do plánu legislativních prací vlády, a zda bylo v souvislosti s předkládaným materiálem požádáno o zrušení či změnu tohoto úkolu. Varianty uvedené v předloženém materiálu (viz str. 14 – 15) nezahrnují variantu zpracování nového zákona, a to ačkoliv s takovým řešením zjevně původně bylo počítáno. Materiál toliko lakonicky konstatuje, že samotný návrh řešení se omezuje na varianty „reálně začlenitelné do právního řádu“ (str. 14), aniž by bylo dostatečně (přesvědčivě) vysvětleno, z jakých důvodů by nová komplexní úprava dané materie do právního řádu začlenitelná nebyla.
Tvrzení, že z důvodu „přiměřenosti legislativně technického řešení“ (str. 14) byl vyloučen intenzivnější a složitější zásah do stávajícího právního řádu, a to s ohledem na „relativně malý předpokládaný počet případů reálné aplikace příslušné právní úpravy“ a „relativně vysokou míru ochrany oznamovatelů“ (str. 14) zajištěnou obecnými právními instituty, není v materiálu dostatečným způsobem doloženo a zdá se být spekulativní či ryze účelové. Citované tvrzení naopak činí předložený materiál vnitřně rozporným, neboť v jeho úvodu předkladatel uvádí, že „Česká republika zatím nemá právní úpravu, která by jasně vyjadřovala prospěšnost jednání, kdy zaměstnanec […] oznamuje protiprávní praktiky, odehrávající se na pracovišti“ (str. 4), a že „[o]znamovatelé protiprávního jednání, ačkoli jednají v dobré víře a ve veřejném zájmu, mnohdy čelí legálním i nelegálním sankcím ze strany zaměstnavatele a jsou tak pro svoje obecně prospěšné činy existenčně ohroženi ztrátou zaměstnání a dalšími postihy“ (str. 7). Nadto se dle našeho názoru předkladatel ve svém shora citovaném tvrzení dostatečně nevypořádal se skutečností, že vhodně zvolené legislativní řešení by mělo vést ke zvýšení motivace zaměstnanců protiprávní jednání oznamovat.
Na základě předloženého materiálu nelze dle našeho názoru zodpovědně dojít k závěru, zda (dílčí) navrhovaná právní úprava bude z hlediska ochrany oznamovatelů dostatečná a efektivní, nebo zda bude z tohoto hlediska obdobně problematická jako stávající právní úprava představovaná obecnými právními instituty, které, jak sám materiál připouští, nezajišťují oznamovatelům a případně dalším osobám žádnou specifickou ochranu.
Za zcela nepřesvědčivé pokládáme apriorní vyloučení možnosti zavedení interních oznamovacích (případně prošetřovacích) mechanismů u zaměstnavatele coby nelegitimního zásahu do jeho práv (viz str. 14), když současně již byly tyto mechanismy obligatorně zavedeny pro služební orgány. Dále je třeba zvážit, zda by se ochrana poskytovaná v souvislosti s oznamováním protiprávního jednání, neměla vztahovat i na další osoby než oznamovatele, například na osoby, které v souvislosti s postupem příslušných orgánů poskytnou důležité informace o prošetřovaném protiprávním jednání, nebo zda se má ochrana vztahovat také na bývalé zaměstnance, stážisty a uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v příloze č. 1 k materiálu zmíněni jako osoby relevantní z hlediska ochrany, aniž by byl učiněn jasný závěr, zda i tyto osoby by měly být novou právní úpravou chráněny, či z jakých významných důvodů by chráněny být neměly.
Ze všech shora uvedených důvodů je dle našeho názoru přinejmenším sporné, zda předložený materiál může být podkladem pro právní úpravu, která vskutku přispěje k efektivní ochraně oznamovatelů protiprávních jednání, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru, a zda změny právních předpisů navrhované v materiálu jsou systémové a účelné. Domníváme se, že předložený materiál by měl být v nastíněném smyslu dopracován s tím, že by měla být komplexně zhodnocena dostatečnost a předpokládaná efektivita navrhované právní úpravy a zpracována a náležitě vyhodnocena též varianta přijetí nové (komplexní) právní úpravy, která by řešila jak status oznamovatelů, tak i účinný ochranný mechanismus, a při jejímž zpracování by byla dostatečným způsobem zohledněna právní úprava této problematiky v jiných státech Evropské unie.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno částečně. Vysvětleno.
Varianta samostatného zákona byla do materiálu doplněna coby alternativní varianta legislativního, nikoliv věcného, řešení. Případná změna úkolu zakotveného v Plánu legislativních prací vlády na rok 2016 může být navržena v návaznosti na rozhodnutí vlády týkající se zvolené varianty. Zavedení interních mechanismů předkladatel nijak nezavrhuje, pouze z hlediska soukromých zaměstnavatelů ponechává tuto iniciativu v jejich dispozici. U státních institucí budou již existující interní mechanismy fungovat i nadále. Uložit zákonnou povinnost zřídit interní mechanismus zaměstnavatelům v soukromém sektoru však bylo vyhodnoceno jako příliš invazivní a na základě zahraničních zkušeností formalistické řešení, které v důsledku u soukromých zaměstnavatelů neplní svou funkci, pokud není aplikováno na základě autonomního rozhodnutí o potřebnosti takového opatření z hlediska firemní kultury.
Výsledné varianty jsou závěrem analýzy, provedené v příloze 1, ve které jsou zohledněny i materiály vydané mezinárodními organizacemi, Evropskou unií a nevládními organizacemi.Ministerstvo financíTento materiál obsahuje rozsáhlou analytickou část a je proto přínosem do probíhající diskuze k této problematice.
Nicméně musím konstatovat, že navrhované řešení je v obou variantách nedostatečné, neboť nepřináší účinnou ochranu oznamovatele trestného činu: oznamovatel trestného činu by byl nejprve ze strany zaměstnavatele v zaměstnání neoprávněně postižen a teprve potom by se po uplynutí často až značné doby mohl domáhat nápravy u soudu. Tato časová prodleva však účinnou ochranu oznamovatele podstatně ztěžuje a ve většině případů reálně vylučuje.
Nový zákon proto musí přinést takové řešení, které oznamovatele trestného činu účinně ochrání již od podání samotného trestního oznámení.
Nový zákon by zároveň měl napomoci řešit aktuální potřebu oznamovatele spočívající ve výpadku jeho příjmů v důsledku nezákonného postupu zaměstnavatele, jakož i vzniklou nemajetkovou újmu.
Tato připomínka je zásadní.ROZPOR

Neakceptováno.
Materiál vychází z principu přiměřenosti věcného a legislativního řešení, z čehož mimo jiné vyplývá, že jsou v prvé řadě hledány možnosti využití již existujících procesů a institutů a dále je kladen důraz na zachování hodnotové vyváženosti právního řádu, tj. nelze přiznat pracovněprávní ochranu vyšší oznamovatelů, tj. velmi úzké skupině osob, oproti jiným skupinám osob, které se např. z důvodu příslušnosti k jiné národnosti, rase, náboženství či mateřství, rodičovství, zdraví a věku rovněž – a mnohem častěji – potýkají s postihem a znevýhodňováním v zaměstnání. Z tohoto faktu vyplývá, že je větší akcent kladen na ex post ochranu, tak jako je tomu u zmíněných zranitelných skupin osob. Předkladatel je přesvědčen o nezbytnosti zakotvení ochrany oznamovatelů, nicméně s přiměřeným legislativním a věcným řešením, které lze logicky obhájit. Efektivita navrhované úpravy lze vyhodnotit až z odstupu, nicméně její případné schválení by představovalo první krok v legislativním zakotvení ochrany oznamovatelů. Předkladatel byl v neposlední řadě motivován předložením materiálu neexcesivního i z hlediska nákladů na veřejné rozpočty v souladu s obvyklými připomínkami Ministerstva financí.    Ministerstvo obranyPožadujeme materiál přijmout ve znění nulové varianty, tj. nedoporučujeme přijmout žádné z navrhovaných řešení. 
Právě proto, že se jedná o materii, která představuje naplnění důležité priority vlády, jsme toho názoru, aby k tématu proběhla širší diskuse, a aby bylo připraveno takové řešení, které je skutečně motivující pro „whistleblowera“, aniž by však bylo pouze proklamativním a formalistickým.
Tato připomínka je zásadní.ROZPOR

Neakceptováno. 
Přijetí předmětné varianty bude spočívat na rozhodnutí vlády.K řešení, resp. řešením navrhovaným materiálem pak máme následující konkrétní výhrady:
Materiálu, ale i celému myšlenkovému základu problematiky chybí především posouzení, kde a proč selhává aplikace dnes účinných zákonných opatření k ochraně oznamovatelů. Materiál podle našeho názoru správně konstatuje, že zde existuje nedostatečnost faktické ochrany, a také společenské klima nepřející whistleblowingu, ovšem tyto komplexní společenské skutečnosti bere jako jakési východisko, bez toho, aby se hlouběji zabýval jejich příčinami.
Zcela mimo posouzení materiál ponechává účinnost stávajících kontrolních mechanismů státu. Přestože je v zaměstnaneckém poměru zejména v podnikatelské sféře (stavebnictví, pohostinství) velmi časté nerespektování právních předpisů (absence pracovních smluv, jejich nahrazování dohodami o pracovní činnosti, tolerování neplacené práce přesčas, zpoždění při výplatách mezd, nerespektování zaručené mzdy), je velmi málo zaměstnanců, kteří na tato zjevně nezákonná jednání upozorní, přičemž se jedná o jejich vlastní újmu.  
Chybí zde tudíž analýza, z níž by vyplynulo, proč stát není schopen účinně vynutit stávající zákonné normy, a tudíž chybí nezbytný podklad, na jehož základě by bylo možno uvažovat o jejich úpravě.
Taková analýza se jeví nezbytnou - konečně i v materiálu citovaný nález Ústavního soudu (III. ÚS 298/12), který konstatuje, že legislativní úprava je v zásadě dostatečná. Ústavní soud tak v zásadě usuzuje, že práva oznamovatelů jsou legislativně garantována a jejich ochrana by měla být při použití platného právního řádu vynutitelná. 
Důvody, pro které soudy, vč. soudů vyšších stupňů, nedokážou v tomto smyslu řádně hájit ústavní práva občanů, nejsou tudíž zjevně nikterak triviální, a pouhý návrh několika opatření, aniž by tato byla odůvodněna výše zmíněnou detailní analýzou, se nám zdá jako velmi riskantní, resp. jako způsobilý být nedostatečnou ochranou poctivých zaměstnanců.
Materiál konstatuje, že ve sféře státních zaměstnanců obdobná úprava již existuje, a svým způsobem je jí inspirován. Služební zákon (234/2014) již problematiku whistleblowingu skutečně částečně upravuje, přičemž podrobněji ochranu oznamovatelů upravuje nařízení vlády č. 145/2015 Sb., ovšem tato úprava bohužel není dle našeho názoru prosta závažných problémů. 
Dovolujeme si zde poukázat na velmi nízký počet oznámení za poslední rok - dle našich údajů se fakticky blíží nule. Lze očekávat, že stejný (ale spíše ještě menší) dopad bude mít obdobné řešení i u podnikatelských subjektů, a že tedy tato úprava by spíše měla být podrobena revizi, než aby se stala inspirací dalších legislativních změn.
V duchu této „inspirace“ bohužel musíme vnímat i některá materiálem navrhovaná opatření, která např. zcela nekriticky akcentují práva oznamovatelů, aniž by se zabýval postihem zlovolných oznámení osob, které jsou motivovány spíše vlastní snahou o působení škody zaměstnavatelům či kolegům, bez ohledu na veřejný zájem. 
Vidíme zde tak možnost pro vytvoření nevyvážené situace, kdy svévolné, škodlivé jednání zaměstnance vůči jeho zaměstnavateli nebude efektivně postihnutelné. V případě malých a středních podnikatelů by takové nepostihnutelné škodlivé jednání mohlo mít na zaměstnavatele likvidační důsledky, které by byly mj. též z hlediska jeho ostatních zaměstnanců jistě v rozporu s jejich oprávněnými zájmy.
Dále nevnímáme jako šťastný akcent na zákonná omezení zaměstnavatele vzhledem k jeho možným pracovněprávním úkonům vůči zaměstnanci - oznamovateli. Jsme toho názoru, že eventuálnímu propuštění oznamovatele, případně jeho přeřazení na jinou práci nebo jiným podobným (dle dikce materiálu) „odvetným opatřením“ v zásadě nelze zabránit, rozhodně ne prostým odejmutím právních nástrojů z rukou zaměstnavatele. Mimoprávních nástrojů mu totiž reálný život a jeho postavení propůjčují více než dost. Nad to je otázkou, má-li zákon motivovat oznamovatele v setrvání u takového zaměstnance, který se dopouští protiprávního jednání.
Nová úprava tak měla mít ze systémového hlediska zcela jasný motivační charakter pro oznamovatele, tj. měla by mít co největší přímý, příznivý dopad na jeho finanční situaci. Pokud se oznamovatel bude bránit pouze prostřednictvím soudu (např. v případě jeho ukončení pracovního poměru), není zde řešena problematika výpadku jeho příjmů, ještě ztíženého o náklady, výdaje a další obtíže spojené se soudním procesem. Zde se nejedná jen o peněžní dopady, ale také o dopady na čas, faktor stresu a podobně.
Jsme tudíž přesvědčeni, že ochrana a motivace oznamovatelů by se měla předně soustředit na finanční kompenzaci hrozícího výpadku příjmů v důsledku toho, že mu pravděpodobně bude tím či oním způsobem ukončen jeho stávající pracovní poměr. V tomto duchu navrhujeme materiál přepracovat, a v současném znění jej proto vládě nepředkládat.
Tato připomínka je zásadní.ROZPOR

Akceptováno částečně.
Nebylo úkolem předkladatele řešit obecný problém nedostatečného uplatňování a vymáhání pracovněprávních předpisů, ačkoliv souhlasíme, že tento problém existuje a k zlepšení ochrany oznamovatelů by jeho odstranění mohlo výrazně přispět. Předkladatel může na toto upozornit, gesčně však tato problematika spadá spíše pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Problém praktické realizace právních norem obecně je však téma značně obsáhlé a složité, jsoucí nad rámec předkládaného materiálu. Zdlouhavost soudních řízení je pak další stinnou stránkou zaměstnaneckých sporů. Poskytnutím zákonného vodítka se předkladatel proto snaží soudům poskytnout oporu pro budoucí rozhodování těchto věcí. 
Poskytování finančních kompenzací v předsoudním stádiu shledal předkladatel jako nevhodné, během soudního řízení pak zaměstnanec může žádat náhradu škody, ušlý výdělek atd.Ministerstvo práce a sociálních věcíPřestože obecně lze považovat legislativní zakotvení ochrany oznamovatelů protiprávního jednání za žádoucí, Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) nesouhlasí s předkladatelem preferovanou variantou 1 bez předchozího projednání a dohody se zmocněnými zástupci ministerstva. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí již déle než rok upozorňuje v rámci zmíněné pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu. (dále jen „komise“) prostřednictvím svého zástupce na jistou nevhodnost a nesystematičnost úpravy v soukromoprávním předpisu, kterým bezesporu zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je. Ve věci předloženého návrhu je tedy nezbytné najít shodu i s věcně dotčenými útvary ministerstva ještě před předložením materiálu vládě k rozhodnutí variantního řešení.
Současně lze konstatovat, že i Státní úřad inspekce práce (dále jen „SÚIP“) se několikrát ve věci vyjádřil s tím, že se nepovažuje za povolaný orgán k postihu odvetných opatření ve vztahu k oznamovateli protiprávního jednání prostřednictvím případného schvalování či povolování právního jednání vůči zaměstnanci - oznamovateli (a to i oficiálním dopisem). MPSV tedy vítá, že návrh nepočítá s účastí SÚIP nad rámec jeho kontrolní činnosti. 
Nutno zmínit, že se zcela neztotožňujeme s názorem předkladatele, že by vytvoření nových skutkových podstat v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, bylo „bezproblémové“. Z legislativní praxe lze konstatovat, že je vždy třeba obdobnou záležitost projednat se sociálními partnery. 
Zavedení případné explicitní úpravy ochrany oznamovatelů do jednotlivých právních předpisů (mj. tedy i do zákoníku práce a zákona o inspekci práce) je nezbytné prodiskutovat a dohodnout s věcně příslušnými útvary MPSV jak co do jejího obsahu, tak ve věci jejího rozsahu. 
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno. Vysvětleno.
Materiál byl se zástupci MPSV prodiskutován a došlo k vyjasnění sporných bodů. Konečná podoba textu novelizovaných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, bude dohodnuta  s MPSV v rámci přípravy legislativního návrhu ve věci.Přestože se předkladatel odvolává v rámci konzultací na pracovní komisi předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu, zcela opomíjí skutečnost, že z jednotlivých jednání komise vyplynul většinový konsensus komise na řešení této problematiky v samostatné právní úpravě, která bude mít zastřešující charakter a nikoliv cestou dílčí úpravy v mnoha právních předpisech. Pokud má komise zřízená k danému účelu plnit svou poradní funkci, je třeba, aby se předkladatel s tak výrazným odklonem od návrhu komise alespoň argumentačně vypořádal v rámci předmětného návrhu. V rámci komise byla samostatná úprava problematiky v novém právním předpisu brána jako jedna z realizovatelných variant. MPSV tedy trvá na doplnění materiálu a vyhodnocení dané varianty.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno.
Materiál byl upraven ve smyslu připomínky, varianta samostatného zákona byla doplněna.Návrh jako celek částečně nereflektuje některá další doporučení projednávaná ve zmíněné komisi. Neřeší například poskytování poradenství pro oznamovatele, případnou kompenzaci nákladů vzniklých v souvislosti s oznamováním oznamovateli, možnou formu odměny za oznámení. Požadujeme návrh doplnit tak, aby bylo jasně patrné, proč předkladatel ve svých variantách s těmito oblastmi obšírněji nepracuje. Pokud byly vyhodnoceny z nějakých důvodů jako neslučitelné s předloženým variantním řešením, předkladatel by se s touto skutečnosti měl důkladně analyticky vyrovnat.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno. Vysvětleno.
Materiál bude doplněn ve smyslu připomínky. Upozorňujeme, že zahraniční odborníci varují před využitím institutu oznámení v dobré víře. Zdůrazňují, že v případech, kdy právní úprava předpokládá oznámení v dobré víře, se často tato skutečnost používá v soudním sporu i proti samotnému oznamovateli (strana, která měla jednat protiprávně, se snaží prokázat, že oznamovatel nebyl v dobré víře).
Tato připomínka je doporučující.Vzato na vědomí.
Dobrá víra je v návrhu legislativního řešení využita jako přirozený korektiv, dlouhodobě využívaný právní pojem a prostředek k předcházení lživých a účelových oznámení. Existence dobré víry - a tudíž využití tohoto zavedeného a judikovaného termínu při oznamování - bylo vyhodnoceno v prostředí České republiky jako nezbytné.Pro úplnost našeho stanoviska dodáváme, že ve věci volby oznamovacího mechanismu považujeme povinnost zavedení interních mechanismů oznámení u všech zaměstnavatelů za příliš extenzivní úpravu a preferujeme zvolit dobrovolnou bázi stejně, jak to uvádí samotný předkladatel.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Připomínku bereme na vědomí a plně se s ní ztotožňujeme.Ministerstvo pro místní rozvojVarianta 1 se jeví příhodnější tím, že upravuje ochranu oznamovatelů přímo tam, kde jsou upraveny jednotlivé pracovní i služební poměry (zákoník práce, zákon o státní službě, zákon o služebním poměru bezpečnostních sborů a zákon o vojácích z povolání). V souladu s argumentací předloženého materiálu se kloníme k názoru, že úprava ochrany oznamovatelů v jednotlivých právních předpisech bude s původními právními předpisy slučitelná, protože tyto předpisy již obdobná ochranná ustanovení obsahují. Ochrana oznamovatele bude jen rozšířením stávajícího systému ochran v rámci těchto zákonů.
Podle materiálu vyžaduje realizace této varianty novelizaci celkem 7 ustanovení v rámci 6 právních předpisů.
Varianta 2 volí jiné řešení, rozšiřuje zakázané důvody diskriminace na nepřiměřený zásah do práva využít ústavně zaručeného petičního práva. Ochrana by potom nebyla zaměřena na oznamovatele jako takového, ale na uplatnitele petičního práva, což se však překrývá jen částečně. Tato varianta je méně vyhovující také proto, že zužuje samotné oznámení na podání ve smyslu podání petice a nevztahuje se tak na jiné v úvahu připadající formy oznámení – např. interní oznámení do schránek na pracovišti atd. 
Antidiskriminační zákon je potom konstruován odlišně, a to jako právní předpis umožňující ochranu fyzických osob na základě toho, že patří k určité, stabilními znaky vybavené skupiny, a to menšiny na základě např. barvy pleti, vyznání, rasy, pohlaví. Oznamovatel by v této skupině působil nekonzistentně.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Připomínku bereme na vědomí a plně se s ní ztotožňujeme.Ministerstvo průmyslu a obchodu	Doporučujeme rozepsat zdroje dat a konzultace (str. 23) – tzn., s jakými resorty, jakými orgány či organizacemi byl materiál konzultován a jaké byly využity zdroje dat – v tomto ohledu vyjádření, že „Předkladatel dále čerpal z veřejně přístupných dokumentů mezinárodních a neziskových organizací, a dále z odborných konferencí konaných k problematice ochrany oznamovatelů.“ nepokládáme za dostačující, ostatně komise pro RIA na toto pochybení v minulosti upozorňovala.
Tato připomínka je doporučující.	Akceptováno jinak.
Kompletní souhrn konzultací a zdrojů dat bude uveden v ZZ RIA k návrhu samotného legislativního řešení, které bude projednáváno rovněž Pracovní komise RIA.Doporučujeme sjednotit předkládací zprávu, ve které je uvedeno, že materiál „nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí“ s Přehledem dopadů, kde v dopadu na podnikatele je citováno „V minimální míře bude v případě civilního řízení na zaměstnavatele dopadat povinnost sdíleného důkazního břemene.“
Tato připomínka je doporučující.		Akceptováno.
Předkládací zpráva byla upravena a doplněna ve smyslu připomínky.Doporučujeme lépe popsat, pokud není možná kvantifikace, dopady na územně správní celky a sociální dopady. V obou případech se předpokládají marginální dopady, nicméně i tyto marginální dopady by měly být alespoň uvedeny.
Tato připomínka je doporučující.	Akceptováno jinak.
Alespoň orientační kvantifikace bude uvedena v ZZ RIA k návrhu legislativního řešení. Dáváme na zvážení, zda by nebylo vhodnější v usnesení vlády posunout termín předložení legislativního materiálu do vlády, neboť termín 30. září 2016 nemusí být reálný, vzhledem k nutnosti schválení tohoto materiálu vládou a vzhledem k nutnosti vypracování legislativního textu spolu s provedením meziresortu.
Tato připomínka je doporučující.	Vysvětleno.
Termíny stanovené Plánem legislativních prací vlády na rok 2016 není nutné měnit. Předložení legislativního návrhu je ve stanovených termínech reálné zvládnout.V předkládací zprávě v prvém odstavci doporučujeme poslední větu doplnit: „Zejména z důvodu složitosti problematiky byl předseda vlády požádán ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu o prodloužení termínu pro předložení materiálu do dubna 2016.“   
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Materiál byl doplněn ve smyslu připomínky.Ministerstvo spravedlnostiMinisterstvo spravedlnosti s ohledem na zahraniční právní úpravy ochrany oznamovatelů konstatuje existenci řady dalších možností a institutů, jejichž prostřednictvím lze danou problematiku řešit, a jež předložený návrh nikterak nereflektuje. Vzhledem k právě uvedenému nelze uvedený návrh a v něm uvedené alternativy považovat za jediné možné, či dokonce za optimální ve vztahu k jím deklarovanému účelu.
Tato připomínka je doporučující.Vzato na vědomí.
Maximum variant budoucí právní úpravy dle vymezených paramentů je obsaženo v příloze 1, která je nedílnou součástí materiálu, tj. vyhodnocení a návrhu variant řešení. Z dikce připomínky nevyplývá, jaká věcná či legislativní řešení nebyla popsána či vyhodnocena, proto nelze s určitostí konkrétněji reagovat na uplatněnou připomínku.Ministerstvo vnitraPovaha předloženého materiálu
Upozorňujeme, že přestože je předložený materiál typově označen jako nelegislativní materiál ovlivňující normotvorbu, obsahově se jedná o věcný záměr s navrženými alternativami legislativního řešení problematiky ochrany oznamovatelů, tedy o materiál legislativní povahy. Nejedná se o materiál, který by obsahoval pouze doporučení, prohlášení, deklarace apod. 
V souvislosti s povahou předkládaného materiálu je tedy nezbytné dodržet i požadavky, které jsou kladeny na předložení věcného záměru podle Legislativních pravidel vlády, zejména pak čl. 3 až 7 těchto pravidel. 
Navrhujeme uvést postup přijímání předmětné právní úpravy do souladu s Legislativními pravidly vlády.
Tato připomínka je zásadní.Neakceptováno.
Materiál je předkládán na základě vládou schváleného Plánu nelegislativních úkolů vlády, proto je předkládán ve formě nelegislativního materiálu. Předkladatel byl Plánem jasně zavázán k předložení dokumentu vymezeného formátu, proto se nejedná o věcný záměr a ani není takto označen, předkladatel se však při zpracování snažil co nejvíce formátu věcného záměru zákona přiblížit s dílčím využitím nástrojů RIA.Neúplné uvedení variant, které jsou v rámci RIA posuzovány
V rámci předloženého materiálu jsou neúplně uvedeny varianty, které by měly být v rámci RIA posuzovány. Z návrhu není zřejmé, proč by v rámci RIA neměla být též zohledněna varianta přijetí samostatného zákona jako zastřešující právní úpravy. Shledáváme jako podstatné uvést také tuto variantu a posoudit ji v rámci RIA. Požadavek přijetí komplexní úpravy ve formě zastřešujícího zákona byl několikrát vznesen ze strany příslušných orgánů, kterých se problematika dotýká, odborných institucí i samotných oznamovatelů, stejně tak byl tento požadavek diskutován pracovní komisí předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu. Jako zásadní tedy navrhujeme do materiálu zapracovat též variantu řešení formou zastřešujícího zákona upravujícího ochranu oznamovatelů a případně jasným způsobem vymezit a náležitě odůvodnit nevhodnost této varianty. 
Tato připomínka je zásadní.Vysvětleno.
Varianta samostatného zákona byla do materiálu doplněna.Konzultace s dotčenými subjekty a orgány státní správy o návrhu
V předloženém materiálu je uvedeno, že tento návrh byl konzultován s pracovní komisí předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu. Upozorňujeme, že materiál v této formě nebyl projednán s touto pracovní komisí. Jednání bylo naplánováno až po předložení tohoto materiálu do mezirezortního připomínkového řízení. Považujeme tuto informaci za zavádějící a navrhujeme ji vypustit.
Tato připomínka je zásadní.Neakceptováno. Vysvětleno.
Jednotlivé varianty budoucí právní úpravy byly konzultovány na devíti jednáních zmíněné komise, materiál samotný byl projednán na jednání pracovní komise dne 26. 4. 2016, tj. 5 pracovních dní po zahájení MPŘ, tzn. jednání pracovní komise bylo svoláno v nejkratším možném termínu po zahájení MPŘ. Materiál je podroben připomínkovému řízení u všech zaࠀࠆࠈ࡞ࡠࣖࣘঔখ৴৶਌਎ਖਬ੬઄଀ଌ଎ଢତସ଼ஒᙄᙼ헡뷉Ʝ閞貞麲蒲皲癫癫彫䡔ᔗ퉨ᘀ籨礳㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ籨礳䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ籨礳㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ굨ᰛ䌀ᙊ愀ᙊᔚɨ띱ᘀ굨ᰛ㔀脈䩃࡜憁ᙊᘎ㹨륺䌀ᙊ愀ᙊᘑ籨吏䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ穨ꠟ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ㹨륺䌀ᙊ尀脈䩡ᔔɨ띱ᘀ굙䌀ᙊ愀ᙊᔔɨ띱ᘀと렓䌀ᙊ愀ᙊᔗɨ띱ᘀ�遖㔀脈䩃䩡ᔗ㹨륺ᘀ㹨륺㔀脈䩃䩡ᔖ籨吏ᘀ䵨键㔀脈࡜憁ᙊᔖ籨吏ᘀѨ⹈㔀脈࠻憁ᙊᘑ�遖㔀脈䩃䩡ᘑ浨栢䌀ᙊ尀脈䩡ᨀࠀࠈࡠࣘ଀଎ତ଺õÝ턀È저È	ᘀĤ晉摧椫଀␃ጃ᐀愀̤摧囝଀␃ጁ᐀愀Ĥ摧囝଀␃ጁ᐀墤愂Ĥ摧ོTऀ␃ᐂ墤愂Ȥ摧ོT܀଺଼ஒಚພᇔᓐᙄᙼ\匀G䜀G䜀G䜀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧⹪é£欀dᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆̆蘆਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éࠀᙼᚊᚌᚪᠦ᥂ᭊ᳤óóããༀ␃ਃ&䘋␖䤁Ŧ愀̤摧ᒉÊ̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧㞶ˆ܀ᙼᚊᚌᚪᛠᠢᠤ᤾᥀᥂ᬈᭆᭈᲠ᳢᳤᳦᳞᳠ᴲᶜ᷸ᷚᷞ᷶᷼쯔맂맂Ʞ릞麧ꞹ螒灻灤乙Eᘑ㹨歯䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ晨㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ㹨歯㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ晨㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ晨䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ晨㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ籨礳䌀ᙊ愀ᙊᔗ襨쨔ᘀ湨罢䌀ᙊ尀脈䩡ᘑꩨ怿䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ湨罢䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ籨礳䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ轨災䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ뙨蠷䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ襨쨔䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ뙨蠷ᘀ뙨蠷㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔᅨ汰㔀脈䩃࡜憁ᙊᔣ푨訒ᘀᅨ汰㔀脈⩂䌆ᙊ尀脈䩡桰ÿᤀ᳤᳦ᴲᶜ᷸ᷞṼ\匀G䜀;㬀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧⹪é£欀뭤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЇЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É؀᷼ḮṸṼṾỖ⠈⡀⡔⡖⡘⡚⣎⣲⤰⪺⬌⬖⬠⬶⭌ⳔⳖⳘ�죓놼颣莏轺荺桱卜荨Hᔔɨ띱ᘀ荨㭍䌀ᙊ愀ᙊᘑ啨㰼䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ啨㰼ᘀ啨㰼䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ㭨숇䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ表/䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ幨쌧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ幨쌧ᘀ幨쌧䌀ᙊ尀脈䩡ᘑꩨ怿䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ荨㭍㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ歨輧ᘀ歨輧㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ幨쌧㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ荨㭍㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ荨㭍䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ荨㭍㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ晨䌀ᙊ愀ᙊᘑ㹨歯䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ㹨歯ᘀ㹨歯䌀ᙊ尀脈䩡ᜀṼṾỖ≒ⓔ⠈⡀\匀G䜀G䜀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧⹪é£欀뱤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЇЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É؀⡀⡘⪤ⳖⳘⴞóç䐀;	ᘀĤ晉摧⹪é£欀뵤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЇЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧㾪`̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⹪éԀⳘⴞ㣐㤈㥊㥌㨲㨴㪦㪨㬪㭪㮲㯬㷞㷤㹐㺐㽖㽬㽶㾆㿘䄸䅄䅶䅺䅼䆮䆰䆲䉆䉜䋌䋴䎈䎊䎌䎎䧬䨪䨬䨮䵸䶰컜뫃몱몱모몱몟모몱몱龖龖龨모龖龖誖矨矨�ᘎ함館䌀ᙊ愀ᙊᔔɨ띱ᘀ筨ꔨ䌀ᙊ愀ᙊᔗ♨ᘀ腨蕣䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ腨蕣䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ함館䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ텨፾䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ轨災䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ♨䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ筨ꔨ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ뉨퍐ᘀ♨㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ筨ꔨ㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ筨ꔨ䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ筨ꔨ㔀脈䩃䩡Ⰰⴞ⺖㊄㚐㣐㤈㥌㭬㺒䆲䎊óóó×휀×휀ༀ␃ਃ&䘋␖䤁Ŧ愀̤摧缦æ̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë਀䎊䎌䎎䜚䥸䳌䵸䶰Z儀E䔀E䔀E̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧⹪éꐀ摫ξ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЇЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀䶰䷜䷲䷴䷶买于侌侘侜侲俌倦倰偢偤偦兖兘党兜冀剜劔劬劮勀匰컙맂꒰꒰꒰꒰꒰낹駂芍晴剛Fᔗ鱨ᔢᘀ鱨ᔢ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ鱨ᔢ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔͨ鸝㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ鱨ᔢᘀ鱨ᔢ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀͨ鸝㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔ퉨ᘀͨ鸝䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀͨ鸝㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ筨ꔨ䌀ᙊ愀ᙊᔗ텨፾ᘀ摨荪䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ텨፾䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ摨荪䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ摨荪ᘀ摨荪䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ筨ꔨ㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ뱨牪㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ뉨퍐ᘀ摨荪㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ뉨퍐ᘀ텨፾㔀脈䩃࡜憁ᙊᬀ䶰䷶偦党兜óÓ⸀ꐀ摫Ӈ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éༀ␃ਃ&䘋␖䤁Ŧ愀̤摧橤ƒༀ␃ਃ&䘋␖䤁Ŧ愀̤摧绑̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⹪éЀ兜冀剜劔劮匰匲öê�Þ㤀ꐀ摫ׂ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЇЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧⹪é؀匰匲匴嚜囚囜回坚垐堞堺壌声奦奮姾娄媴嫴嫶嬎嬐嬤嬮孤学孨将專屜幞庴怤恺慴懆挖搆搾摄撆撠撴撾擰擲틞틞틞틞틞틞틞웞겺閡閌蓞틞틞틞틞틞뫞閬閌{ᘑ鱨ᔢ䌀ᙊ尀脈䩡ᘎ敨䌀ᙊ愀ᙊᘑꩨ怿䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ鱨ᔢᘀ鱨ᔢ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔͨ鸝㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ鱨ᔢᘀ鱨ᔢ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀͨ鸝㔀脈䩃䩡ᔗ퉨ᘀ౨ᐺ㔀脈䩃䩡ᔗ퉨ᘀͨ鸝㘀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀͨ鸝䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀͨ鸝㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀͨ鸝䌀ᙊ愀ᙊⴀ匲匴嗾塀姄媴嫶嬐孤öêêÞ�̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧⹪éࠀ孤学孨專幤怪慺挚Z儀E䔀E䔀E̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧⹪éꐀ摫ۋ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀挚摄撆撠擴擶擸óçB㤀	ᘀĤ晉摧⹪éꐀ摫߆␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⊜̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀擲擴擶擸暲更朎朢本杞杠杢杤枂犈狆狊独猌猎猼퇜럅ꊫ馫膍橵兟㩆ᔗ关ᘀ关䌀ᙊ尀脈䩡ᘔィ뵱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ关ᘀ关㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ롨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔ퉨ᘀィ뵱䌀ᙊ愀ᙊᔗ퉨ᘀィ뵱㔀脈䩃䩡ᔗ퉨ᘀィ뵱䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀィ뵱㔀脈䩃䩡ᘑ鱨ᔢ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑꩨ怿䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ鱨ᔢᘀ鱨ᔢ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ鱨ᔢᘀ鱨ᔢ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀͨ鸝㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀͨ鸝䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀͨ鸝㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀͨ鸝䌀ᙊ愀ᙊᔗͨ婚ᘀͨ鸝䌀ᙊ尀脈䩡᐀擸暲更朎杢杤枂óçB㤀	ᘀĤ晉摧⹪éꐀ摫ࣁ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⊜̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀枂枲灮犈狊猎琨甒óóçç̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë܀猼獆獖獰琦琨甐甒甔甖礔祖祮祰禈禾秀秂秄紪絬綈綊绊绌绎绐袢袤覢컙뛂鲪薑竭싎沶酞竭싎꩓Sᔔ퉨ᘀィ뵱䌀ᙊ愀ᙊᔚ롨�ᘀ롨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀィ뵱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔ롨�ᘀ롨�䌀ᙊ愀ᙊᔗ롨�ᘀ롨�䌀ᙊ尀脈䩡ᘔィ뵱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ텨፾ᘀ롨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀィ뵱㔀脈䩃䩡ᔗ퉨ᘀィ뵱䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀィ뵱㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀィ뵱䌀ᙊ愀ᙊᔔ关ᘀ롨�䌀ᙊ愀ᙊᘑ함館䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ롨�䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ关䌀ᙊ尀脈䩡ᴀ甒甔甖畂礔祖祰Z儀E䔀E㰀	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫়␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЇЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЙЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É؀祰秀秂秄稐紪絬ö儀H㰀<㰀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ૅ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é؀絬綊绌绎绐缆öE㰀0̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ீ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧岸Þ	ᘀĤ晉摧⹪éԀ缆缘罚聬膌苢茶萮蕈藈衼襄誄諆諲踰軨óóóóóóóÞ�̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧奮0	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëက覢誂誄諆諮諰諲譮議豸貦賂踮踰軦軨軪軬銦鋦鋨鋪鋾錐錒錔쳗뎾ꆪ颪颏领潺嗗䟌䟌³ᔚ깨㑬ᘀ깨㑬㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀィ뵱㸀Ī䩃࡜憁ᙊᔗ䅨∁ᘀィ뵱㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀィ뵱䌀ᙊ愀ᙊᔗ롨�ᘀ깨㑬䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ롨�䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ함館䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ깨㑬䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ텨፾䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ湨す䌀ᙊ尀脈䩡ᘔィ뵱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ롨�ᘀ롨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ깨㑬㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀィ뵱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔ퉨ᘀィ뵱䌀ᙊ愀ᙊᔝ퉨ᘀィ뵱䈀Ī䩃䩡桰∢"ᤀ軨軪軬輜鄮銦鋨Z儀E䔀E䔀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫಻␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É؀鋨錔钤钦铐驾öE㰀0̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫බ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧ᕴH	ᘀĤ晉摧⹪éԀ錔錼鍎鎒鎬鏂鏬鏮钢钤钦铐듚딒디딨딺딼땔땖떆뙌뙎랐뢾룀룲뤐뤶헞쳪쇳ꪵ鎞鎅窅捯党党先ᘑ텨፾䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ票퐿䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ筘䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ獴ᘀ獴䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ荨愣㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ浨栢㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ獴ᘀ獴㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ票퐿㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ荨愣㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ荨愣䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ荨愣㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀィ뵱䌀ᙊ愀ᙊᘑ佨䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ瑨䠕䌀ᙊ尀脈䩡ᔗh䝏ᘀh䝏䌀ᙊ尀脈䩡ᘑh䝏䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ쭨ꥲᘀ깨㑬䌀ᙊ尀脈䩡ᰀ驾ꐢꝰ깾듚딒땖뱆붨óóóç̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧㽹Ô̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëࠀ뤶륆뭚뱂뱄뱆붦붨붪뷒뷔쒶쒸쓰쓾씀씜씞욌카칶쓏꾻鲤纐敳党㱈ᔗ筘ᘀ筘䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ筘䌀ᙊ尀脈䩡ᘔᙨ瑓㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ筘ᘀꝨ㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔᅨ汰㔀脈䩃࡜憁ᙊᔣݨ왊ᘀᅨ汰㔀脈⩂䌆ᙊ尀脈䩡桰ÿᔗᙨ瑓ᘀᙨ瑓㔀脈䩃䩡ᘎᙨ瑓䌀ᙊ愀ᙊᔔᙨ瑓ᘀᙨ瑓䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀᙨ瑓㔀脈䩃䩡ᘑᙨ瑓㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ荨愣䌀ᙊ愀ᙊᔗ獴ᘀ票퐿䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ獴䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ뙨噐䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ票퐿䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ텨፾䌀ᙊ尀脈䩡᐀붨붪뷔뺺숪쌾쒸쓰\匀G䜀G䜀G̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧化t	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀녤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀쓰쓾씀씞칶칸캠ööG㸀	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀ꑤᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧柵õ	ᘀĤ晉摧⹪é؀칶칸캞캠퇂퇸퇺툈툊툦툨툪튤튦튨튪퍖퍘틝뫆鲨莎汸啠䓝툳Æᔠ牨䉆ᘀ뙨ꐩ䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᔠ퉨ᘀ뙨ꐩ䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᔔɨ띱ᘀ魨봑䌀ᙊ愀ᙊᔗ⵨唊ᘀ票퐿䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ⵨唊ᘀ⵨唊䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ魨봑㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔᅨ汰㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ筨⅓ᘀ獴㔀脈䩃࡜憁ᙊగܪ栖卻!࠵䎁ᙊ尀脈䩡ᔣ㝨쥁ᘀ筨⅓㔀脈⩂䌆ᙊ尀脈䩡桰ÿᔗ퉨ᘀ魨봑㔀脈䩃䩡ᔗ퉨ᘀ뙨ꐩ㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ뙨ꐩ䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ魨봑㔀脈䩃䩡ᔗ䅨∁ᘀ뙨ꐩ㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᙨ瑓䌀ᙊ愀ᙊጀ캠쾂퇂퇺툈툊툪튦óóêê	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë܀튦튨튪퍘훔���Z儀E䔀E䔀E̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫႗␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀�︖ーóóóóóêÞ�̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧柗_	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë฀璉狀靖屮臭辶難ﯔﯢﶂﶎ＀hャョーイᄐǼȀ๐ຈ຺ຸ죖놽龨龨龨龨龨隨隟讱瑿瑨婨Oᘔ뱨콱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ읨ﵴᘀ읨ﵴ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ뱨콱㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ뱨콱䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ뱨콱㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ魨봑䌀ᙊ愀ᙊᘑ獨㍐䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ큨䱌䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ흨彧䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ흨彧ᘀ흨彧䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ魨봑㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ⵨唊ᘀ⵨唊㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ㝨쥁㔀脈䩃࡜憁ᙊᔣ㝨쥁ᘀ㝨쥁㔀脈⩂䌆ᙊ尀脈䩡桰ÿᔗ퉨ᘀ魨봑㔀脈䩃䩡ᴀーイᄐȀ়ٌర๐Z儀E䔀E䔀E̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ᆒ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀๐ຈ຺ᅢᅤᅦóÞ㤀0	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ኍ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧䔨Ý	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëԀ຺བམᅔᅖᅠᅢᅤᅦᝮឦើៀᡮᡰᡲ᳜ᴔᴬᵄᵆᶞᶠᶢᶤ⁜₞₾⃀퓜뷉ꚲ趘즁늽颦赶幪뷉ꚲ赓ᘔ婙㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ써쁩ᘀ읨ﵴ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ써쁩ᘀ써쁩䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ읨ﵴ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ읨ﵴᘀ읨ﵴ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ뱨콱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ읨ﵴᘀ읨ﵴ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ뱨콱㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ뱨콱䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ뱨콱㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ뱨콱䌀ᙊ愀ᙊᘎ⡨�䌀ᙊ愀ᙊᔔᅨ汰ᘀᅨ汰䌀ᙊ愀ᙊᔗᅨ汰ᘀᅨ汰䌀ᙊ尀脈䩡ᔗᅨ汰ᘀ읨ﵴ䌀ᙊ尀脈䩡ᰀᅦᝮឦៀᡮᡰóê�9ꐀ摫ᎈ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧瓇ý	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëԀᡰᡲ᳜ᴔᵆᶠöêÕ̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧圔D	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~Ԁᶠᶢᶤ⁜₞⃀Z儀E䔀<	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ᒃ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖ÉԀ⃀↢↤−∔∺⊲⋎⋴⌬⍈⍊⍌⍎⍐╲▴◌◎♀♂♾⚀㉂㊄㊜㊞㌐헳뻊Ꭓ躙쫳皂艫剝Fᔗ佨遟ᘀ佨遟䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ뵨ꐏ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ佨遟ᘀ佨遟㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔ뵨ꐏᘀ뵨ꐏ䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ뵨ꐏ㔀脈䩃䩡ᔗ뵨ꐏᘀ뵨ꐏ㔀脈䩃䩡ᘔ뱨콱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퍨ᘀ퍨㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ뱨콱㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ뱨콱䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ뱨콱㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ뱨콱䌀ᙊ愀ᙊᔗ퍨ᘀᑨ䑗䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ졨l䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ潨恩䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ퍨ᘀ퍨䌀ᙊ尀脈䩡ᬀ⃀⍌⍎⍐╲▴ó一E㤀9̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ᕾ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧楯`Ԁ▴◎♀♂⚀⬚⯴öQ䠀<㰀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧྽¤	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ᙹ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é؀⯴⿠㉂㊄㊞㌐㌒㍔óóê䜀>	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀瑤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧྽¤܀㌐㌒㍒㍔㛾㜼㝂㝦㝨㢞㢠㢢㢤㫸㬾㭘㭼㮄㮆㮖㮘㮬㮮㯚㯜㯞㯠㶜㷠㸄㸆㺰㺲㺴㺶틝틩맇꒰誖詾詾詾牾擇끘ᔗ筨ᅸᘀ潨恩䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ筨ᅸᘀ⭨崕㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗͨ婚ᘀ뵨ꐏ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ潨恩ᘀ⭨崕䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ潨恩ᘀ潨恩䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ潨恩ᘀ⭨崕㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ⭨崕ᘀ⭨崕䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ潨恩䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ潨恩ᘀ뵨ꐏ㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔᅨ汰㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔ뵨ꐏᘀ뵨ꐏ䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ뵨ꐏ㔀脈䩃䩡ᔗ뵨ꐏᘀ뵨ꐏ㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ뵨ꐏ䌀ᙊ愀ᙊ∀㍔㛾㝂㝨㢠㢢óê�;£欀杤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧楯`	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧྽¤Ԁ㢢㢤㫸㬾㭘㯜㯞öê�Þ㬀£欀婤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧楯`̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧྽¤	ᘀĤ晉摧ᎄ~؀㯞㯠㶜㷠㸆㺴öêÕ̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧硻	ᘀĤ晉摧硻̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧྽¤	ᘀĤ晉摧ᎄ~Ԁ㺴㺶㺸䄢䅦䅾\匀G䜀>	ᘀĤ晉摧ᔫ]̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧྽¤	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀䵤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖ÉԀ㺶㺸䄢䅠䅦䅼䅾䉮䉰䊾䋀䋂䋄䓠䔢䔺䔼䖐䖒䖔䗈䗊䡒䢐䣲䣴䤶쿝뷆뇆趘碄澦塣塐䑐ᔗᙨ瑓ᘀᙨ瑓㔀脈䩃䩡ᘎᙨ瑓䌀ᙊ愀ᙊᔔᙨ瑓ᘀᙨ瑓䌀ᙊ愀ᙊᔗ뵨ꐏᘀᙨ瑓㔀脈䩃䩡ᘑᙨ瑓㔀脈䩃䩡ᔗ쵨晭ᘀ쵨晭䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ쵨晭䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ뵨ꐏ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ쵨晭ᘀ쵨晭㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔɨ띱ᘀ뵨ꐏ䌀ᙊ愀ᙊᔗͨ婚ᘀꁨ兙䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ筨ᅸ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑꁨ兙䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ⭨崕ᘀ⭨崕㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ筨ᅸ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔ뵨ꐏᘀ뵨ꐏ䌀ᙊ愀ᙊᔗ뵨ꐏᘀ뵨ꐏ㔀脈䩃䩡ᨀ䅾䋀䋂䋄䓠䔢ó倀G㬀;̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧྽¤	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀䁤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧硻Ԁ䔢䔼䖒䖔䗊䣴䤶䥘öS䨀>㸀ö̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧化t	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀㍤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é܀䤶䥖䥘䯰䯲䯴䰜农凔凰凲劊加匀否哤唢唤唦唨唪属岖헡뻊ꆭ袓獼平빓䆭ᔣ퉨ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩐䩡䡮Љ䡴Љᔔɨ띱ᘀᙨ쥽䌀ᙊ愀ᙊᔗ䍨㈤ᘀ杨㥕䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ䡨푩䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ䍨㈤䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䍨㈤ᘀ䍨㈤䌀ᙊ尀脈䩡ᘔᙨ쥽㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ杨㥕ᘀ杨㥕㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩡ᔠ퉨ᘀᙨ쥽䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᔗ䅨∁ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᙨ瑓䌀ᙊ愀ᙊᔗ筨ᅸᘀ筨ᅸ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ筨ᅸ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔᙨ瑓㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ筨ᅸ㔀脈䩃࡜憁ᙊᘀ䥘䯲䯴䰜䱘伨僐ó倀G㬀;㬀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀♤ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧硻؀僐农凔凲唦唨óê�9ꐀ摫ḙ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧硻	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëԀ唨唪喠属岖岮崠öêá	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~؀岖岬岮崠崢崤惄惼愚愮愰愲憄憌憎憐憨憮憰戒排掔掘揬︐﹈﹞﹠폞뛇馤肎矪睫睫睢睢睢恢扷歷쟓꒶唃Ĉᘑ큨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ큨ᘀ큨䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ筨ᅸ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ큨ᘀ큨㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ큨㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ筨ᅸ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔣ퉨ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩐䩡䡮Љ䡴Љᔠ퉨ᘀᙨ쥽䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᔗ䅨∁ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᙨ쥽䌀ᙊ愀ᙊᔗ䡨푩ᘀ䡨푩䌀ᙊ尀脈䩡ᘔᙨ쥽㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ⡨�㔀脈䩃࡜憁ᙊ∀崠崢崤嶤惄惼愲Z儀E䔀E㰀	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ἔ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É؀interesovaných míst a zohledňovány jsou i interní připomínky vznášené jednotlivými členy komise, které budou vypořádány na jednání pracovní komise v květnu 2016. K důvodu předložení a cílům
Vzhledem k důležitosti předmětné problematiky shledáváme jako nedostatečnou argumentaci pro přijetí právní úpravy ve formě pouze dílčích změn příslušných právních předpisů (předkladatelem preferovaná varianta č. 1). Přikloněním se k variantě č. 1 by byl zakotven explicitní zákaz postihů a znevýhodňování v zaměstnání do několika právních předpisů. Takovéto řešení považujeme za zcela nevyhovující a nesystematické, neboť zde chybí provázanost s ostatními právními předpisy. Například je zde opomenuta dosavadní právní úprava obsažená v nařízení vlády č. 145/2015 Sb. a uvedení provázanosti tohoto právního předpisu s navrhovanými změnami. Navrhujeme jasně definovat vztah navrhovaných řešení s touto existující dílčí právní úpravou přijatou na základě zmocňovacího ustanovení § 205 písm. d) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Dále nemáme za to, že bude zajištěna účinná a žádoucí ochrana oznamovatelů pouhou proklamací výslovného zákazu postihů a znevýhodňování v zaměstnání a určitým procesním zvýhodněním oznamovatelů spočívajícím ve sdíleném důkazním břemenu, neboť již v současné době pro zaměstnavatele platí povinnost zajistit rovné zacházení v příslušných vztazích a navrhovaná zvýšená ochrana nastane až v případném soudním řízení.
V předloženém materiálu se dále konstatuje, že jsou vyloučena řešení intenzivnějšího a složitějšího zásahu do stávajícího právního řádu, tzn. ve formě samostatné komplexní právní úpravy. Jako odůvodnění této skutečnosti je předkládáno, že je zde dán relativně malý předpokládaný počet případů reálné aplikace příslušné právní úpravy a rozsah využitelnosti obecných právních institutů k zajištění ochrany oznamovatelů. Z tohoto důvodu nemá dle předkladatele posuzování takové varianty opodstatnění. Není zcela zřejmé, z jakých všech informací se pro učinění tohoto závěru vychází a dále pak je otázkou, zda při zvažování nové právní úpravy by jako hledisko potřebnosti mělo být bráno v úvahu, že institut není dostatečně využíván. Jedná se o relativně nový institut v české právní úpravě, který je v současné chvíli upraven nikoliv komplexně, ale pouze částečně, a to pro státní službu. Od účinnosti nařízení vlády č. 145/2015 Sb. uplynul doposud necelý rok. Důvodem pro neoznamování protiprávních jednání v příslušných právních vztazích může být právě současná nedostatečná právní úprava a nedostatečné právní povědomí o tomto institutu, který byl do našeho právního řádu zaveden v polovině minulého roku. Nelze tedy souhlasit s konstatováním, že vzhledem k ne zcela fungujícímu systému ochrany oznamovatelů, který je zaveden, nebude při jeho změně využíván v jiném počtu oznamovatelů. V případě zavedení účinné ochrany oznamovatelů a fungujícího systému naplňujícího jeho cíle nelze opomenout též jeho preventivní funkci před samotným pácháním protiprávního jednání. K výše zmíněnému dále uvádíme, že v případě roztříštěnosti právní úpravy, kterou předpokládá varianta č. 1, by mohlo dojít k dezorientaci potenciálních oznamovatelů při volbě postupu oznamování protiprávního jednání. Předmětnou část návrhu tedy požadujeme upravit a zpřesnit ve smyslu připomínky.
Tato připomínka je zásadní.Vysvětleno.
V části vztahu navrhované úpravy a nařízení vlády č. 145/2015 Sb. bude materiál doplněn. Statistika podaných oznámení dle NV č. 145/2015 nebyla pro vyhodnocení návrhu řešení rozhodující. Jednalo se o konglomerát zahraničních i vnitrostátně kvantifikovatelných údajů a zkušeností. Varianta č. 1 – explicitní zásah postihů a znevýhodňování oznamovatelů v zaměstnání
Přijetím této varianty by došlo ke změně šesti právních předpisů. Nemáme za to, že dojde k zavedení efektivní ochrany oznamovatelů změnou šesti právních předpisů, ve kterých bude výslovně zakázán postih a znevýhodňování oznamovatelů v zaměstnání. Oproti stávající právní úpravě by nedošlo k podstatným změnám, jak již bylo zmíněno výše. V příslušných právních předpisech je již zakotvena obecná povinnost zaměstnavatelů zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci. Oznamovatel by se nacházel při rozhodování o tom, zda protiprávní jednání oznámí, ve zcela stejné situaci jako v současné době. Má zde pouze částečně posílenou procesní ochranu spočívající ve sdíleném důkazním břemenu. Zvýšená ochrana, resp. jiná oproti stávající, je zde nastavena až v případě, že se zaměstnanec bude bránit proti případnému znevýhodnění či postihu zaměstnavatele soudní cestou (jedná se tedy o následnou ochranu oznamovatelů).
Navrhovaná právní úprava se jeví jako nesystematická, neboť v této variantě není zohledňována změna zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dále zde není vyřešen vztah se stávající právní úpravou ochrany oznamovatelů v nařízení vlády č. 145/2015 Sb. Vzhledem k výše uvedenému navrhujeme tuto uvažovanou variantu dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.Vysvětleno.
Materiál byl dopracován o vztah navrhované úpravy k nařízení vlády č. 145/2015 Sb. Následná ochrana byla vyhodnocena jako jediná schůdná varianta, což je vysvětleno v materiálu i příloze. Oznamování samotné bude vždy záviset na individuálním odhodlání a odvaze upozornit na protiprávní jednání, ochrana, kterou by oznamovatelé požívali bezprostředně po podání oznámení, byla vyhodnocena jako obtížně realizovatelné řešení přílišný zásah deformující vztah zaměstnanec-zaměstnavatel, rovněž tak nesystémový krok z hlediska ochrany jiných zranitelných skupin občanů.Varianta č. 2 - podřazení ochrany oznamovatelů pod právní režim AZ
Vedle důvodů, které předkladatel uvedl sám jako nevhodné, k této variantě dále uvádíme, že není možné podřadit právo či povinnost oznámit protiprávní jednání v rámci pracovních nebo služebních vztahů pod petiční právo. Petiční právo je zakotveno v čl. 18 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Oznámení podezření ze spáchání protiprávního jednání není možné vzhledem k jeho povaze podřadit pod žádost, stížnost, návrh nebo petici ve smyslu uvedeného článku. V dané věci je oznámení podezření protiprávního jednání subjektivním právem určitého zaměstnance a za určitých okolností se může stát i jeho povinností, vizte např. § 367 a 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to v případě oznámení podezření ze spáchání trestného činu vůči orgánům činným v trestním řízení.
Navíc v návrhu není navrhována úprava zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů, který mj. v § 9 uvádí, že ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování petic podle tohoto zákona. Což vhledem k výše uvedenému není ani žádoucí.
Varianta navrhuje zavedení nového diskriminačního důvodu, a to uplatnění petičního práva. Nesouhlasíme s navrhovaným diskriminačním důvodem v uváděném znění, neboť by obecně nikdo neměl být diskriminován z důvodu uplatnění svých základních práv a svobod dle čl. 3 Listiny základních práv a svobod, jelikož základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, …, rodu nebo jiného postavení. Vzhledem k výše uvedenému navrhujeme tuto uvažovanou variantu dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.Vysvětleno.
Připomínku bereme na vědomí a uvádíme, že problematičnosti novelizace AZ jsme si vědomi, proto je prosazována varianta 1. Vzhledem ke skutečnosti, že varianta 2 není navrhována jako věcné řešení, nepovažujeme za nutné tuto variantu dále rozvíjet nad rámec obsáhlé argumentace již v materiálu uvedené.   Dodržení obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
Dále uvádíme, že u předloženého materiálu nebyly dodrženy obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA). Při uvádění odůvodnění variant přípravy legislativního návrhu je zaškrtnuto, že budou uvedeny důvody, proč nemohla být zvažována alternativní řešení. Následně je zde uvedeno, že „účinnou ochranu oznamovatelů lze řešit jedině prostřednictvím zákonné právní úpravy“. Jedná se o pouhé konstatování závěru, nikoli o uvedení důvodů, proč nejsou možná jiná alternativní řešení. Uvedené navrhujeme zpřesnit.
Tato připomínka je doporučující.Neakceptováno. Vysvětleno.
Jiné než zákonné řešení ochrany oznamovatelů nemůže garantovat zvýšení jejich ochrany, což je mimo jiné zakotveno v oficiálních vládních programových, legislativních a protikorupčních dokumentech vlády. Toto základní sdělení je v přehledu dopadů již uvedeno.Posouzení dotčených subjektů v rámci RIA
V rámci RIA jsou nejasně vymezeny dotčené subjekty. Je zde mj. uveden stát. Není zřejmé, zda je tímto myšleno, že jsou zde zahrnuty i inspektoráty práce jako služební úřady. Ze samotného materiálu není dostatečně zřejmým způsobem vymezeno, jaký bude dopad jednotlivých variant na veřejnou a soukromou sféru, resp. na jaké všechny subjekty se právní úprava bude vztahovat a jaký na ně bude mít dopad. Návrh v tomto doporučujeme zpřesnit.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno. 
Materiál byl doplněn ve smyslu připomínky.Dopady navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Předloženým materiálem je navrhována úprava postavení zaměstnavatele u případného soudního řízení ve věci znevýhodňování zaměstnance, kdy se navrhuje zavést sdílené důkazní břemeno. V tomto smyslu může mít daná skutečnost dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Navrhujeme v tomto návrh zpřesnit.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno částečně. Vysvětleno. 
Orientační kvantifikace bude provedena v ZZ RIA k návrhu legislativního řešení.Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava se významně dotýká zákazu diskriminace, neboť souvisí se znevýhodňováním zaměstnanců a řeší právě jejich ochranu před tímto možným dopadem. V jedné z variant je navrhována změna právní úpravy antidiskriminačního zákona. Zcela nesouhlasíme, že navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad ve vztahu k zákazu diskriminace. Předmětný návrh v tomto navrhujeme upravit.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno. 
Materiál byl doplněn ve smyslu připomínky.K bodu 1.3.2 Zákon o státní službě
Jako dílčí změny, přinejmenším pro účely dalšího postupu v práci na materiálu, navrhujeme následující úpravy:
a) Doporučujeme v úvodní větě tohoto bodu hovořit o služebním orgánu, nikoliv o služebním úřadu, neboť ve věcech služebního poměru státních zaměstnanců rozhoduje služební orgán.
b) Nesouhlasíme s tvrzením, že veřejnoprávní zaměstnanecký poměr „výrazně zhoršuje postavení státního zaměstnance ve srovnání se zaměstnancem v režimu zákoníku práce“. Ostatně další části materiálu popisují záruky, kterých se státnímu zaměstnanci dostává v systému státní služby, tedy například povinnost služebního orgánu postupovat v souladu s principy správního řádu, přezkum nadřízeným orgánem, resp. ochrana prostřednictvím soustavy správního soudnictví atd. V neposlední řadě je třeba klást důraz na existenci nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu – obdobná právní úprava v soukromoprávní oblasti zcela absentuje. Systém státní služby tedy nepochybně nezhoršuje postavení státního zaměstnance; postavení státního zaměstnance je vzhledem ke skutečnosti, že vykonává závislou práci ve veřejně zaměstnaneckém vztahu, odlišné, což je třeba reflektovat v textu materiálu.
c) V části „Možná odvetná opatření“ materiál hovoří o skončení služebního poměru: doporučujeme zde doplnit, že státnímu zaměstnanci je poskytována v této souvislosti vyšší úroveň ochrany oproti zaměstnanci vykonávajícímu práci v režimu zákoníku práce.
d) Doporučujeme upravit část týkající se změn služebního poměru, neboť obsahuje konstatování, že „Všechny změny služebního poměru jsou prováděny na základě správního rozhodnutí“, což ovšem neplatí pro vyslání na služební cestu, na které se nevztahují ustanovení o řízení ve věcech státní služby ani ustanovení správního řádu o správním řízení.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Akceptováno.
Neakceptováno. 
Ve vazbě na vypuštění textu dle b) neakceptováno.
Akceptováno.
Ministerstvo zahraničních věcíMZV se domnívá, že současná ochrana oznamovatelů protiprávního jednání není stávajícími právními předpisy upravena/zajištěna dostatečně. Proto považuje v materiálu nastíněnou právní úpravu jejich ochrany za žádoucí s tím, že se přiklání k variantě 1. Tato varianta mj. upřednostňuje explicitní zakotvení zákazu postihu oznamovatele a jeho znevýhodnění v zaměstnání v jednotlivých právních předpisech upravujících pracovní a služební poměry. Takto poskytnutá ochrana zahrnuje všechny typy potenciálně dotčených zaměstnanců i způsoby podání oznámení. 
Co se týče typu jednání, jehož oznámení by mělo být chráněno před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele, MZV doporučuje, aby takovým jednáním bylo jakékoli jednání subsumovatelné pod skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku. To znamená, že MZV není nakloněno zúžení ochrany pouze na trestné činy s určitou spodní hranicí postihu či pouze na některé druhy trestných činů (např. související toliko s korupčním jednáním). Každý trestný čin, resp. přestupek je totiž společensky nežádoucí jev, o jehož minimalizaci by mělo být usilováno. 
K otázce eventuálního odměňování oznamovatele MZV uvádí, že nedoporučuje, aby legislativní změny v předmětné oblasti obsahovaly úpravu systému finančního ohodnocení oznamovatele nezákonného jednání, byť nelze odměně upřít motivační potenciál. MZV považuje takovou odměnu za nesystémovou, jak je ostatně v materiálu (ve srovnání s absencí odměn za podání trestních oznámení) konstatováno. 
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Připomínku MZV bereme na vědomí a ztotožňujeme se s ní.Ministerstvo zemědělstvíV návrhu se uvádí, že oznamovatel (whisteblower) bude chráněn před tzv. odvetnými opatřeními jejich explicitním zákazem. V návrhu však není uvedeno jako možné odvetné opatření mobbing.
Z tohoto důvodu doporučujeme v návrhu upravit i problematiku ochrany oznamovatele před mobbingem.
Tato připomínka je doporučující.Vysvětleno.
Materiál sice výslovně mobbing neřeší, obecně lze toto vztáhnout pod generální zákaz postihů oznamovatele. Praktiky typu mobbing jsou však vždy obtížně zjistitelné, prokazatelné a postižitelné, jelikož se jedná spíše o věc vnitřní kultury u zaměstnavatele, mezilidských vztahů na pracovišti atd.Návrh dále neuvádí, jakým způsobem bude chráněn oznamovatel před ostrakismem = vyloučení jedince z kolektivu.
Tuto problematiku by bylo vhodné návrhem také upravit.
Tato připomínka je doporučující.Vysvětleno.
Vyloučení jedince z kolektivu je sice jev nežádoucí, avšak právem prakticky nepostižitelný a jeho regulace by vždy zůstala spíše formální než skutečnou.Národní bezpečnostní úřadNárodní bezpečnostní úřad požaduje v návrhu materiálu na straně 34 v části 3.1.3. Rozsah vyloučení oznámení, jimiž dochází k protiprávnímu jednání v odstavci prvním zrušit slova „(tj. např., že pachatel vyzrazuje utajovanou informaci získanou v souvislosti se svým zaměstnáním)“ a v odstavci třetím - Trestné činy - zrušit slova „, ohrožení utajované informace (§ 317 TZ)“.
Odůvodnění:
U trestných činů vyzvědačství (§ 316 TZ) a ohrožení utajované informace (§ 317 TZ) se již jejich nepřekažením, v době jejich přípravy nebo páchání pachatelem, vystavuje oznamovatel trestní odpovědnosti (§ 367 TZ). Trestně odpovědný by byl oznamovatel i v případě neoznámení spáchání uvedených trestných činů (§ 368 TZ). Proto se domníváme, že příkladné uvedení protiprávního jednání, u kterého veřejný zájem na jeho překažení nebo oznámení vyjádřil zákonodárce již v trestním zákoně, je v tomto případě zavádějící.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno. 
 Nejvyšší kontrolní úřadNávrh primárně počítá s explicitní úpravou ochrany oznamovatelů až v rámci případných pracovněprávních sporů formou sdíleného důkazního břemene. Vzhledem k tomu, že případný oznamovatel by oznámením riskoval svoji pracovní pozici, kariérní postup i současnou mzdu/plat, lze se důvodně domnívat, že pouhé sdílené břemeno je z hlediska jeho ochrany nedostatečné, protože zvýšenou ochranu by oznamovatel měl požívat již bezprostředně po provedení oznámení.
Tato připomínka je doporučující.Neakceptováno. Vysvětleno.
Materiál vychází z principu přiměřenosti věcného a legislativního řešení, z čehož mimo jiné vyplývá, že jsou v prvé řadě hledány možnosti využití již existujících procesů a institutů a dále je kladen důraz na zachování hodnotové vyváženosti právního řádu, tj. nelze přiznat pracovněprávní ochranu vyšší oznamovatelů, tj. velmi úzké skupině osob, oproti jiným skupinám osob, které se např. z důvodu příslušnosti k jiné národnosti, rase, náboženství či mateřství, rodičovství, zdraví a věku rovněž – a mnohem častěji – potýkají s postihem a znevýhodňováním v zaměstnání. Z tohoto faktu vyplývá, že je větší akcent kladen na ex post ochranu, tak jako je tomu u zmíněných zranitelných skupin osob. Předkladatel je přesvědčen o nezbytnosti zakotvení ochrany oznamovatelů, nicméně s přiměřeným legislativním a věcným řešením, které lze logicky obhájit. Efektivita navrhované úpravy lze vyhodnotit až z odstupu, nicméně její případné schválení by představovalo první krok v legislativním zakotvení ochrany oznamovatelů.Žádné z variantních řešení obsažených v návrhu nepočítá se samostatnou právní úpravou, pouze se zachováním stávajícího stavu (varianta 0), úpravou jednotlivých dotčených právních norem (varianta 1), nebo podřazením oznamovatelů pod právní režim zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (varianta 2). Návrhem doporučovaná varianta 1 by v praxi znamenala, že postup následné ochrany oznamovatele se bude lišit podle toho, zda je se svým zaměstnavatelem v pracovním poměru (jako zaměstnanec státu, soukromého subjektu), služebním poměru (jako příslušník ozbrojených složek nebo jako osoba ve služebním poměru dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů). Toto řešení lze pokládat za nekoncepční, neboť nedává záruku, že dlouhodobě bude aplikovaný postup ochrany oznamovatelů u všech dotčených orgánů/subjektů shodný.   
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno. Vysvětleno.
Materiál byl doplněn o variantu samostatného zákona. Zaručit identický postup (aplikaci zákona) při ochraně oznamovatelů u všech subjektů není však v možnostech předkladatele a obvykle ani zákonodárce, již dnes je přitom přístup k různým skupinám zaměstnanců a osob ve služebním poměru odlišný. O tento cíl však bude předkladatel usilovat prostřednictvím metodické podpory a plánované informační kampaně. Sjednocení postupu je nesnadné i z důvodu odlišné povahy pracovního poměru dle zákoníku práce a služebního poměru.Návrh uvádí i možnost odměny pro oznamovatele, inspirované slovenskou právní úpravou. Právní úpravu odměny pro oznamovatele lze nalézt i ve Spojených státech amerických, kde však má společnost za sebou zcela jiný historický vývoj. Vzhledem k postkomunistické minulosti a negativnímu náhledu části společnosti na problematiku oznamování si podle našeho názoru lze v České republice funkčnost odměn pro oznamovatele jen těžko představit.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno.
Připomínku bereme na vědomí a plně se s ní ztotožňujeme.V bodu 3.4.2 je uvedeno, že právní úprava by určila zvláštní orgán, jemuž by svěřila působnost přijímat externí oznámení od oznamovatelů, a to buď některý ze stávajících orgánů (Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv), nebo současně zřídila nový orgán pro tento účel. Tento orgán by koncentroval oznámení na jednom místě (s možností evidence oznamovatelů z důvodu jejich ochrany) a usnadňoval propojení oznámení s případnou aktivní podporou oznamovateli (právní, psychologická).  Návrh mj. uvádí, že žádný stávající orgán není z hlediska rozsahu své působnosti pro tento účel vhodný. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán ve smyslu čl. 97 Ústavy České republiky vykonává výlučně kontrolu v tomto ustanovení vymezenou (což se nezmění ani po případném přijetí současně projednávaného návrhu novely tohoto článku), nepovažujeme úvahy o možném svěření působnosti přijímat výše uvedená externí oznámení Nejvyššímu kontrolnímu úřadu za koncepční a vhodné.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno. 
Připomínku bereme na vědomí a plně se s ní ztotožňujeme.Nejvyšší soudK návrhu variant řešení (bod 2, str. 14-15) − přikláníme se k variantě 1, zejména pokud jde o zavedení sdíleného důkazního břemene v občanském soudním řízení a zakotvení výslovného zákazu postihu či znevýhodnění v zaměstnání v dotčených právních předpisech.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno.
Připomínku NS bereme na vědomí a ztotožňujeme se s ní.K příloze č. 1, bod 2  ̶  Pokud jde o vymezení okruhu oznamovaných jednání, u nichž se poskytuje oznamovateli ochrana, její poskytnutí by se mělo vztahovat jen na taková protiprávní jednání, která se podstatným způsobem dotýkají veřejného zájmu. Ochrana oznamovateli by proto měla být poskytnuta jen tehdy, pokud je předmětem oznámení trestný čin s určenou spodní hranicí postihu (viz bod 2.1.2). Tato varianta ostatně vychází z platné slovenské právní úpravy.
Tato připomínka je zásadní.Vysvětleno.
Jelikož byla zvolena jiná cesta prostřednictvím soudní ochrany a sdíleného důkazního břemene, nejevilo se jako žádoucí podmiňovat oznamované jednání jeho trestní postižitelností a uvedenými hranicemi. V prosazované variantě je však též obsažen korektiv dobré víry.K příloze 1, bod 3.2.1 − podmínkou pro poskytnutí ochrany oznamovateli musí být jeho identifikace bez možnosti utajení totožnosti. Institut utajeného svědka by měl být využíván jen v trestním řízení. Pokud orgán činný v trestním řízení dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky pro utajení svědka, bude oznamovatel v tomto režimu.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno.
Tato připomínku bereme na vědomí.K příloze č. 1, bod 3.4.2 – není důvodu ke zřízení zvláštního úřadu pro přijímání externích oznámení, neboť jeho činnost by byla omezena jen na příjem oznámení, a vlastní šetření by prováděl jiný orgán (příslušný orgán činný v trestním řízení). Pokud by se oznamovateli poskytla ochrana jen v případě oznámení trestného činu, není pak nutné zavádět interní oznamovací mechanismy u zaměstnavatele.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno.
Tato připomínku bereme na vědomí.K příloze 1, bod 4 − v případě provedení varianty 1 lze souhlasit se zakotvením nové skutkové podstaty v úpravě správního trestání, podle které by se postihovalo porušení povinnosti zaměstnavatele nepostihovat a neznevýhodňovat oznamovatele.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno.
Tato připomínku bereme na vědomí.K příloze 1, bod 6 − motivovat osoby k podání oznámení (byť důvodných) odměnami je nejen nevhodné, ale takový přístup odporuje i základním morálním hodnotám ve společnosti. Navrhujeme tedy, aby oznamovateli nenáležela žádná odměna (viz bod 6.1).
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno.
Tato připomínku bereme na vědomí.Dále připomínáme náš podnět obsažený v rámci připomínek k materiálu pro tehdejší Legislativní radu vlády České republiky „Analýza whistleblowingu a ochrany oznamovatelů“ (naše sp. zn. Tpjn 30/2012 ze dne 18. 4. 2012) k rozšíření poskytované ochrany i o právnické osoby. Oznámení může být učiněno např. dceřinou společností jakožto právnickou osobou o protiprávním jednání, jehož se dopustila společnost mateřská, zakládajícím skutkovou podstatu některého z trestných činů vyjmenovaných v § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
Tato připomínka je zásadní.Neakceptováno.
Tato připomínka jde nad rámec zpracovaného materiálu. Zadaným úkolem bylo řešit ochranu oznamovatelů – fyzických osob, nikoliv osob právnických. Pardubický krajProsazujeme v tomto případě Variantu 0, tedy zachování současného stavu. Žádné z navrhovaných „nových“ řešení nás nepřesvědčilo o tom, že by tak byla zaručena ochrana oznamovatele. Naopak máme za to, že současná právní úprava nabízí veškeré možnosti: 
Interní mechanismus nahlašování – není třeba zavádět žádné pověřené osoby pro tyto případy, v každé instituci či firmě přece funguje zavedená hierarchie a je zřejmé, že oznamovatel půjde svá zjištění konzultovat se svým nadřízeným, popř. někým jiným, komu v této věci důvěřuje.
Externí nahlášení: Pokud by výše uvedené nebylo možné, půjde oznamovatel nejspíš na Policii ČR. Je otázkou, zda se jeho podnět správně prověří, ale to se nedá zajistit novou legislativou.
Ochrana oznamovatele v zaměstnání: Opět máme za to, že současná legislativa je zcela postačující pro ochranu oznamovatele, který o to má zájem. Je otázkou, jaký výsledek bude vůbec očekávat (bude vůbec chtít setrvat ve stejném zaměstnání?), nicméně i zde podle našeho názoru platí, že nová legislativa zaručené zlepšení nepřinese. Jsme zcela proti finanční motivaci oznamovatelů.
Jsme pro zachování stávajícího stavu legislativy, tedy přijetí Varianty 0. Fakt, že stejně jsou na tom i naše sousední státy (Německo, Polsko, Rakousko), je podle našeho názoru dostatečně vypovídající o tom, že specifická právní úprava není nutná na cestě k lepší ochraně oznamovatelů korupce.
Tato připomínka je zásadní.Neakceptováno. Vysvětleno.
Dle Plánu legislativních prací vlády byl ministrovi pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu uložen úkol předložit návrh legislativního řešení ochrany oznamovatelů, respektive zákon o ochraně oznamovatelů. V intencích tohoto legislativního úkolu bude proto předložen návrh, který po důkladné analýze a vyhodnocení dopadů (jež jsou předmětem nyní předkládaného materiálu) bude představovat realistickou variantu právní úpravy ochrany oznamovatelů.Svaz průmyslu a dopravy České republikySP ČR se domnívá, že současná právní úprava obsahuje dodatek institutů k ochraně oznamovatelů, jak konstatuje i nález Ústavního soudu III. ÚS 298/12. Podle názoru SP ČR případná nová právní úprava představuje typický případ bezdůvodného zvyšování administrativní zátěže na straně zaměstnavatelů v soukromém sektoru (nové instituty, nové pozice, nové povinnosti, nové náklady). Tato úprava by mohla vést k zneužívání tohoto institutu zaměstnanci.
Jakákoli nová právní úprava by představovala jen další zbytečné zahušťování právního řádu o oblast úpravy, která je již v jiných právních předpisech dostatečná. Dlouhodobým požadavkem SP ČR je zjednodušení, nebo alespoň zbytečné nerozšiřování počtu právních norem.
Tato připomínka je zásadní.Vysvětleno.
Nová právní úprava by neměla nijak zvyšovat administrativní zátěž pro zaměstnavatele. Snaha o neztěžování postavení zaměstnavatelů bylo jedním z důležitých hledisek při tvorbě materiálu. Nově navrhované sdílené důkazní břemeno by nemělo sloužit jako motivační prvek k započetí zaměstnaneckých sporů, jelikož orgánem příslušným k posouzení situace bude soud coby nezávislá instance způsobilá posoudit veškeré aspekty daného případu. Sdílené důkazní břemeno nesnímá ze zaměstnance-oznamovatele povinnost prokázat skutečnost, ke které na základě jeho tvrzení došlo k postihu či znevýhodnění v souvislosti s učiněným oznámením. 
Prosazovaná varianta počítá s dílčí novelizací již existujících předpisů a jako hodnotící kritérium je používána začlenitelnost do právního řádu. Cílem tak bylo předejít jeho „zbytečnému zahušťování“.SP ČR požaduje přijmout variantu 0 – ponechání stávající právní úpravy.
SP ČR z důvodu opatrnosti požaduje, pokud dojde k volbě varianty 1 nebo 2, aby byla v nové právní úpravě upravena sankce za křivé či účelové oznámení. Rovněž by neměla být prošetřována anonymní oznámení bez důkazu. SP ČR je zásadně proti tomu, aby pod jakoukoli záminkou byl rozšiřován okruh jednání, kde je obrácené důkazní břemeno, byť formou sdíleného důkazního břemene.
Tato připomínka je zásadní.Neakceptováno. Vysvětleno.
Křivá či účelová oznámení jsou postižitelná jak veřejnoprávní cestou (správní delikty, trestné činy), tak soukromoprávní cestou, kdy zaměstnavatel má možnost křivá oznámení postihnout buď na základě smluvních ujednání, nebo příslušných ustanovení zákoníku práce.Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkovýchstr. 13 bod 1.6 Zhodnocení rizika: Výčet jednoho rizika je vzhledem ke komplexnosti analyzovaných možností provedení právní úpravy ne zcela přiměřený. Kromě přesnějšího vymezení rizik pro zaměstnavatele by měla být reflektována též některá další rizika, se kterými by se měla analýza dostatečně vypořádat. V opačném případě hrozí, že uvažovaná právní úprava nebude dostačující všem potřebám. Například nejsou zohledněna rizika nedostatečné nebo nekomplexní, tj. roztříštěné právní úpravy, která mohou významně ovlivnit efektivitu výkonu ochrany oznamovatele. Dále riziko nedostatečného institucionálního zajištění ochrany oznamovatele, nepružnost systému ochrany oznamovatele (neadekvátní nebo nedostatečně rychlá reakce na podněty), nedostatečná garance anonymity oznamovatele v případě jeho požadavku na její zajištění, nedostatečné postihnutí všech možných skutkových podstat (riziko nedostatečné ochrany oznamovatele ve všech relevantních formách skutkového děje). V neposlední řadě by mělo být též uvažováno riziko nedostatečného řešení dopadů na oznamovatele, zejména finanční kompenzace způsobené újmy apod.
Tato připomínka je doporučující.Neakceptováno. Vysvětleno.
V kapitole 1.6 materiálu je uvedeno zhodnocení zásadních rizik. Některá další zmíněná rizika jsou hodnocena v kapitolách, které se daným otázkám věnují detailně.str. 13 bod 1.6 Zhodnocení rizika: V textu je uvedena věta: „Na druhou stranu nevhodným způsobem provedená zákonná úprava oznamování může způsobit nežádoucí nárůst neodůvodněných podnětů a kverulantství, což by naopak negativně zasáhlo zaměstnavatele a jejich fungování.“ Součástí předkládaných variant analýzy a následně i ve výsledné právní úpravě by mělo být proto explicitně uvedeno že:
oznamovatel nemá jen práva na svou ochranu, ale i odpovědnost za svá oznámení;
jaký bude postih pro ty oznamovatele, jejichž oznámení bude později shledáno jako smyšlené;
jaký bude postih pro ty oznamovatele, jejichž oznámení bude později shledáno jako oznámení skutečností, o kterých by se každá svéprávná osoba měla domnívat, že nezakládají důvod k trestnímu stíhání, ani že se nejedná o porušení etických norem.
Důvodem je zajištění ochrany oznamovaných (vůči nimž oznámení směřuje) přiměřené ochraně oznamovatele, tedy adekvátní snížení (eliminace) výše popisovaného rizika pro zaměstnavatele.
Tato připomínka je doporučující.Akceptováno částečně.
Požadované informace jsou již zčásti obsaženy v Příloze 1, která je nedílnou součástí materiálu. str. 9 uprostřed: Ve větě „Podle tohoto principu by oznámení v míře, v jaké je lze považovat za společensky žádoucí, …“ odstranit slovo „by“.
str. 10, bod 3): Do věty „Převedení na jinou je vázáno na taxativně stanovené důvody (§ 41 ZP), s oznámením protiprávního jednání nesouvisející.“ doplnit slovo „práci“.
str. 17: Do souvětí „Služební orgán je tedy povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném – mimo jiné - pro soulad jeho úkonu s právními předpisy, tj. i ohledně skutečnosti, že (ne)jde zakázaný postih a znevýhodnění/diskriminaci z příslušných důvodů.“ doplnit předložku „o“ před „zakázaný postih“.
str. 20: V souvětí „Navíc je aplikace institutu sdíleného věcného břemene dosud omezena výlučně na spory ohledně diskriminace podle AZ, takže podřazení jiného případu (mimo rámec AZ) pod tento režim působí nesourodě i v tomto směru.“ nahradit slovo „věcného“ za „důkazního“.
str. 23, bod 5: Do souvětí „Předkladatel dále čerpal veřejně přístupných dokumentů mezinárodních a neziskových organizací a dále z odborných konferencí konaných k problematice ochrany oznamovatelů.“ doplnit předložku „z“ před slovem „veřejně“.
str. 24, 1. odst.: V textu „… 4) ochrana před odvetnými opatření,…“ nahradit slovo „opatření“ za „opatřeními“.
str. 44: V souvětí „Takové postihy jsou ovšem protiprávní samy o sobě (např. neodpovídají zákonem stanoveným taxativním důvodům pro ukončení nebo změnu pracovního poměru; porušují povinnost rovného zacházení se zaměstnanci apod.) a představují důvod neplatnosti daného personální opatření i nezávisle na absenci předmětného souhlasu.“ nahradit slovo „personální“ za „personálního“.
str. 46: V souvětí „Nepochybně jde o osobu, která může být rozhodnutím přímo dotčena ve svých právech nebo povinnostech[92] .a jíž by tudíž mělo být umožněno uplatnit v řízení své návrhy a důkazy, stejně jako popř. napadnout rozhodnutí odvoláním.“ je nadbytečná tečka za slovem „povinnostech“. 
str. 46, bod a): V souvětí „Na druhou stranu poskytování souhlasu s individuálními právní akty, dokonce i v podobě soukromoprávního jednání (při personálních opatření v režimu zákoníku práce), by představovalo výrazné vybočení ze standardní činnosti těchto orgánů, která spočívá v obecné kontrole dodržování právních povinností.“ nahradit slovo „právní“ za „právními“ a slovo „opatření“ za „opatřeních“.
str. 51: V souvětí „Vedle Rezoluce a Doporučení tak bylo Výborem ministrů RE vydáno také doporučení CM/Rec(2014)7 o ochraně oznamovazelů[2], ve kterých jsou definovány zásady, které by měly být členskými státy dodrženy při přípravě legislativní úpravy ochrany oznamovatelů.“ opravit chybu v psaní ve slově „oznamovazelů“.
Tyto připomínky jsou doporučující (formální).Akceptováno.
Připomínky byly zapracovány do materiálu.Úřad vlády
 – místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovacePožadujeme dopracování materiálu.
Odůvodnění:
V analýze RIA vůbec nebyla posuzována varianta samostatného zákona o ochraně oznamovatelů. Zdůvodnění, že cílem materiálu je návrh řešení, které bude znamenat „co nejmenší zásah do systematiky českého právního řádu a zároveň zajistí zvýšenou ochranu v pracovněprávních vztazích osobám, které ve veřejném zájmu učinily hodnověrné oznámení o protiprávní činnosti“, považujeme za zcela nedostatečné. Domníváme se, že dosavadní materiály zpracované v Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí i publikace neziskového sektoru (Oživení, Transparency International apod.) poskytují dostatek podkladů k tomu, aby i varianta samostatného zákona byla posuzována jako rovnocenná. Absenci varianty samostatného zákona a omezení ochrany oznamovatelů pouze na osoby v zaměstnaneckém a služebním poměru (třebaže jde o největší skupinu dotčených osob) považujeme za nepřípustné zúžení výběru možností. Vláda by tak měla mít k dispozici všechny relevantní varianty, aby mohla vybrat řešení, které bude nejlépe odpovídat jejímu závazku „přijmout legislativní řešení ochrany oznamovatelů korupce“. Z toho důvodu také nesouhlasíme s nijak nedoloženým kritériem „přiměřenosti legislativně technického řešení“ na straně 14 vlastního materiálu.
V předkládaném materiálu vedle toho postrádáme pracovní ochranu před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele. Uváděné nástroje může případný oznamovatel využít následně až u soudu (tedy ex post), což pokládáme za zcela nedostačující ochranu těchto osob. Za velmi účinnou pomoc oznamovatelům lze považovat zakotvení „nároku“ na právní pomoc tak, aby se oznamovatel mohl obrátit na nestranný třetí subjekt, který ho provede úskalími právního procesu jak samotného oznámení, tak nesení „následků“ (včetně případného právního zastoupení před soudem). Neznalost práva a psychologická bariéra (osamocení) je jedním z nejvíce demotivujících faktorů na straně oznamovatelů, kterým sebelepší formulace „explicitního zákazu postihů a znevýhodňování v zaměstnání“ nepomůže.
Tato připomínka je zásadní.ROZPOR

Částečně akceptováno.
Materiál bude doplněn o variantu samostatného zákona.
Kritérium přiměřenosti legislativně technického řešení bylo zvoleno s ohledem na specifičnost dané problematiky a snahu o co nejvhodnější řešení z hlediska vyváženosti právní regulace pracovních vztahů. Nutno dodat že toto kritérium je běžně využívaným při vyhodnocování variant legislativních řešení u tohoto typu materiálů. Jedním z důvodů k tomuto kroku byla rovněž povědomost o zahraničních úpravách, které ve snaze chránit oznamovatele zakotvily složitý systém ochrany, mechanismů a sankcí, jež však vedly k tomu, že normy jsou pro adresáty nesrozumitelné a v praxi obtížně aplikovatelné.
 Právní pomoc a odbornou podporu již dnes poskytují neziskové organizace, jež na tyto služby dostávají finanční prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím programů příslušných rezortů (zde zejména Ministerstvo vnitra). Pokud by oznamovatelé získali nárok na bezplatnou právní pomoc přímo poskytovanou či hrazenou státem, která by se vztahovala i na předsoudní stádium sporu, byl by tento krok obtížně obhajitelný z pohledu dalších skupin občanů, jež si náklady na právní služby musí hradit sami (oběti rasové, genderové a jiné diskriminace, nízkopříjmové skupiny atd.).Veřejný ochránce právJako poněkud nešťastné vnímám, že v rámci předkládaného nelegislativního materiálu alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů, je fakticky předkládána toliko jediná varianta (č. 1), neboť nulová varianta nepředstavuje žádnou změnu aktuální právní úpravy a variantu č. 2 předkladatel sám hodnotí jako nevhodnou, s čímž bezezbytku souhlasím (viz níže).
S ohledem na skutečnost, že k dané problematice byla při Úřadu vlády zřízena příslušná pracovní komise složená ze zástupců jak různých institucí, tak nevládních organizací, očekávala bych, že předkládaný materiál bude zahrnovat větší výběr možných alternativ budoucího řešení. Předložení pouze jediné „reálné“ varianty se může negativně odrazit v tom, že nebude-li tato přijata či její přijetí z jakéhokoliv jiného důvodu možné, hrozí fakticky nepřijetí žádného řešení.
Tato připomínka je zásadní.Částečně akceptováno. Vysvětleno.
Materiál byl doplněn o další variantu samostatné právní úpravy. Dosud zpracované varianty byly vytvořeny na základě analýzy uvedené v příloze č. 1, kde jako byly jako nevhodné odmítnuty další myslitelné legislativní změny směřující k ochraně oznamovatelů (zákaz výpovědi, odměny atd.).V rámci varianty č. 2 navrhuje předkladatel podřazení ochrany oznamovatelů pod právní režim antidiskriminačního zákona (dále též „ADZ“). Ačkoliv sám pokládá toto řešení z vícero důvodů za nejméně vhodné a dochází k závěru, že by tímto zakotvením došlo k narušení hodnotové koherence právního řádu, považuji  v této souvislosti i já za nezbytné, upřesnit, proč by takové řešení bylo nesystémové a nežádoucí. Tento názor vyjádřil v minulosti při obdobném řešení ochrany oznamovatelů též bývalý veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský.
Včlenění nového diskriminačního důvodu do antidiskriminačního zákona jde zcela proti jeho původní koncepci a nastoluje jeho vnitřní rozpornost. 
Antidiskriminační zákon zakotvuje výčet diskriminačních důvodů, jejichž společným znakem je v první řadě relativní trvalost a stálost. Ta se projevuje tím, že příslušnost ke skupině osob (nositelů stejného diskriminačního znaku) je nezměnitelná (typicky v případě rasy, etnicity, pohlaví, zdravotního postižení, atd.), nebo se mění avšak bez ohledu na vůli jednotlivce (věk), nebo je změnitelná s výhradou (náboženské vyznání, víra či světový názor). Diskriminační důvody mohou být vnímány neurčitým počtem subjektů (ať už pozitivně či negativně), bez konkrétního vztahu k nositeli diskriminačního znaku. S tím souvisí i skutečnost, že důsledkem diskriminace na základě „tradičních“ diskriminačních důvodů bývá zpravidla zásah do důstojnosti; jednáním na základě stereotypu či předsudku - bez ohledu na individuální kvality - je totiž osoba vnímána jako méněcenná.
Oznámení „protiprávního jednání“ nemá s „tradičními“ diskriminačními důvody uvedené společné znaky. Oznamovatelem se člověk (zjednodušeně řečeno) „nerodí“, ale stává se jím v konkrétní okamžik a na základě vlastního rozhodnutí. 
Je rozdíl mezi šikanou konkrétního zaměstnance, kterého mohou mít kolegové za „udavače“ protože oznámil konkrétní protiprávní jednání, a mezi stereotypním presumováním individuálních schopností jednotlivce (tělesných, duševních, rozumových, apod.) na základě barvy pleti, pohlaví, věku, apod. Ochrana oznamovatele by z podstaty věci měla směřovat vůči konkrétnímu zaměstnavateli; postrádá tedy onu obecnost, která chrání nositele diskriminačního důvodu před nepříznivým zacházením založeným na předsudku, ať už se ho (ve společenských vztazích v působnosti zákona) dopouští kdokoliv.
V žádném případě nechci snižovat snahu o ochranu oznamovatelů. Ve shora uvedeném textu však chci demonstrovat, jak nešťastně a problematicky působí případné zařazení oznamovatelů do výčtu diskriminačních důvodů. Domnívám se, že ochrana oznamovatelů před možným pronásledováním (mobbing, bossing, apod.) by měla být upravena zcela jiným způsobem. 
V neposlední řadě bych dodala, že veřejný ochránce práv působí od roku 2009 jako národní těleso pro rovné zacházení a ochrany před diskriminací (Equality body). Z této zkušenosti vím, že i za stávající koherentní právní úpravy je v praxi někdy docela obtížné vysvětlit veřejnosti, co lze za diskriminační jednání považovat a co nikoli. Zcela nesystematické podřazení právní úpravy ochrany oznamovatelů pod antidiskriminační zákon by nabouralo nejen jeho celkovou koncepci a srozumitelnost pro veřejnost, ale rovněž ještě více „zatemnilo“ pojem diskriminace.
Na základě výše uvedeného proto zásadně nesouhlasím, aby byla ochrana oznamovatelů zakotvena v antidiskriminačním zákoně.
Tato připomínka je zásadní.Akceptováno. Vysvětleno.
S názorem VOP na novelizaci antidiskriminačního zákona jsme srozuměni a článek, z nějž připomínka čerpá, byl jedním z podkladů pro analýzu. V  FORMTEXT Praze dne  TIME \@ "d. MMMM yyyy" 1. června 2016
Vypracoval: Mgr. Bc. Dalibor Fadrný
                    Mgr. Lenka Píčová	Podpis:
 Členem je i pověřený zaměstnanec Kanceláře veřejného ochránce práv.
 Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 Podle předkladatele by dosavadní výčet diskriminačních důvodů v § 2 odst. 3 ADZ byl rozšířen o důvod spočívající v tom, že by příslušná osoba v dobré víře a bez nepřiměřeného zásahu do právem chráněných zájmů využila Ústavou zaručeného petičního práva (s využitím přesné dikce čl. 18 odst. 1 část věty za středníkem Listiny základních práv a svobod); viz str. 15 předkládaného materiálu.
 Podle předkládaného materiálu není ještě konkrétní typ oznamovaného jednání definován.
 Nutno dodat, že v tomto ohledu se podobá diskriminačním důvodům jako náboženské vyznání, víra, či světový názoru. Tyto diskriminační znaky jednotlivec také přijímá zpravidla volně (pokud mu nejsou dány např. výchovou), a jsou změnitelné. Ovšem teprve existující víra, náboženské vyznání či světový názor, která cíleně vede člověka k určité formě chování, představuje diskriminační důvod. Antidiskriminační zákon tedy chrání nejen příslušnost k náboženské skupině, ale také postoje a jednání, které s příslušností k této skupině osob nutně souvisí. Oznámení konkrétního protiprávního jednání je naopak spíše důsledkem stávajícího osobního zaměření člověka, než příčinou budoucího jednání. V případě víry, náboženského vyznání či světového názoru navíc bude při posuzování diskriminace často hrát roli skutečný vztah jednotlivce k deklarovanému postoji (zejména při posuzování „nepříznivého zacházení“). Diskriminační důvod oznámení naopak chrání konkrétní (i jednorázový čin) bez ohledu na motivy jednotlivce, který se oznamovatelem stal.
 V textu je volně citováno (včetně poznámky pod čarou) z: Šamánek, Jiří. (Ne)vhodnost zakotvení ochrany oznamovatelů v antidiskriminačním zákoně ((Un)suitability of regulation of whistleblowers protection within Anti-Discrimination Act).In: PICHRT, J. (ed) Whistleblowing. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. str. 46-52, ISBN 978-80-7478-393-7.









Stránka PAGE31 (celkem NUMPAGES39)



愲︐ó一E㤀9㤀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫‏␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧硻؀︐﹈﹠’”–ľóç䈀9	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ℊ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⎔å̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀﹠2’”–ం఺౐౒ႸႺႼႾṪṬẤẸẺẼᾮ℘ℚ훡맊鲧袑홼맊ꝫ剠䦑䥀ᘑᅨ唉䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ靨橄䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ靨橄ᘀ靨橄㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ魨ؒ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔠ牨䉆ᘀᙨ쥽䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᔗ큨䱌ᘀ큨䱌䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ큨䱌䌀ᙊ尀脈䩡ᘔᙨ쥽㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ⡨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔣ퉨ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩐䩡䡮Љ䡴Љᔠ퉨ᘀᙨ쥽䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᔗ䅨∁ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᙨ쥽䌀ᙊ愀ᙊᔗ镨ꠠᘀ镨ꠠ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ鑨䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ镨ꠠ䌀ᙊ尀脈䩡ᘀľࡤం఺౒ႺႼóóÞ㤀ꐀ摫∅␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧䳐L	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀ႼႾᅄព᪂ṬẤẼℜöêêá픀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧ኛ	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ࠀℚℜ℞℠⏖⒂▔◖◴☊☌➢⠐⠒⠔⠖⯒ⰔⰬⰮⰰⲆⲈⲊⴖ쯜쮹馧肋湷쯜馧聗쯜ᔗ㭨ᘀ㭨䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ굨偊㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ鑨ᘀ鑨䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ굨偊䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ鑨䌀ᙊ尀脈䩡ᘔᙨ쥽㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ鑨ᘀ鑨㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ鑨ᘀ㭨㔀脈䩃࡜憁ᙊᔣ퉨ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩐䩡䡮Љ䡴Љᔣ퉨ᘀᙨ쥽㘀脈䩃䩐䩡䡮Љ䡴Љᔠ퉨ᘀᙨ쥽䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᔗ䅨∁ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᙨ쥽䌀ᙊ愀ᙊᔗ靨橄ᘀ靨橄䌀ᙊ尀脈䩡᠀ℜ℞℠↘▔◖☌Z儀E䔀E㰀	ᘀĤ晉摧⎔å̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫⌀␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É؀☌⠒⠔⠖⡨⯒Ⱄó一E㤀9㤀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫⏻␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⎔å؀ⰔⰰⲆⲈⲊⴚóB㤀-̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫⓶␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧༻ð̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⎔åԀⴖⴘ⾈⿊⿲「『【ギグゲゴ㑌㒎㒦㒨㒪㓼㓾㔀㔂㔄䏎䐐䐨䐪䑢䑤䓈䓠䓢쓏쒶龨袓꣏꣄杰袓꣏쑜龶仄ᔚ㭨ᘀ굨偊㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ㭨㔀脈䩃࡜憁ᙊᘑ㭨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ㭨ᘀ㭨䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᙨ쥽䌀ᙊ愀ᙊᔗͨ婚ᘀᙨ쥽䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ굨偊䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ㭨ᘀ㭨㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ굨偊ᘀ굨偊㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ굨偊㔀脈䩃࡜憁ᙊᔣ퉨ᘀᙨ쥽㔀脈䩃䩐䩡䡮Љ䡴Љᔠ퉨ᘀᙨ쥽䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैᘚ굨偊䌀ᙊ倀͊愀ᙊ渀ै琄ैḄⴚ⾈⿊【グゲóê�9ꐀ摫◱␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧䪭P	ᘀĤ晉摧䪭P̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëԀゲゴㅆ㑌㒎㒪㔀öêá�	ᘀĤ晉摧༻ð	ᘀĤ晉摧䪭P̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~؀㔀㔂㔄㕊㘦㞌㼤䄜Z儀E䔀E䔀E̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫⛬␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀䄜䏎䐐䐪䑄䑤䓈䓢䓤óââ픀â찀	ᘀĤ晉摧༻ð
ༀ梄ᘁĤ晉葞Ũ摧䪭Pက☊଀᥆ༀ梄ᘁĤ晉葞Ũ摧䪭P̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëࠀ䓢䓤䓦䔤僈儊儢儤冒冔冖准凈厊又叾呀呖员喾퇜럅ꂩ袔獿恨周㭆2ᘑ恨騹䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ鵨摞㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ恨騹ᘀ恨騹㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ鵨摞ᘀ鵨摞㔀脈䩃䩡ᘎ獴䌀ᙊ愀ᙊᔔ鵨摞ᘀ鵨摞䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ鵨摞㔀脈䩃䩡ᘑ鵨摞㔀脈䩃䩡ᔗͨ婚ᘀㅨХ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗͨ婚ᘀﱨ䠕䌀ᙊ尀脈䩡ᘑﱨ䠕䌀ᙊ尀脈䩡ᔚﱨ䠕ᘀㅨХ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚﱨ䠕ᘀﱨ䠕㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀㅨХ㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀㅨХ䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀㅨХ㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᙨ쥽䌀ᙊ愀ᙊᔗͨ婚ᘀᙨ쥽䌀ᙊ尀脈䩡ጀ䓤䓦䔤䥰䶾僈儊儤Z儀E䔀E䔀Q̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧䴏Áꐀ摫⟧␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀儤冔冖凈区叾呀员ö匀ö䜀G䜀ö̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧庝d£欀(ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧䴏Á܀喾嗀嘸嘺嚦嚨嚪嚬埶場堶堸塎塐墌妀如妄妶妸惂惸惺惼헡쇌첵ꞵ邜邇篕摯䱘Aᘔ魨ؒ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀィ뵱㔀脈䩃䩡ᔗ퉨ᘀ筨쁼㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ筨쁼䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀィ뵱㔀脈䩃䩡ᔗ䅨∁ᘀ筨쁼㔀脈䩃䩡ᘑ獴䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ獴ᘀ獴䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ鵨摞㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ獴ᘀ獴㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ鵨摞ᘀ鵨摞㔀脈䩃䩡ᔔ鵨摞ᘀ鵨摞䌀ᙊ愀ᙊᘑ鵨摞㔀脈䩃䩡ᔗͨ婚ᘀ鵨摞䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ恨騹ᘀ恨騹䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ恨騹䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ굨偊䌀ᙊ尀脈䩡ᜀ员嚨嚪嚬垈埶堸ó一E㤀9㤀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧庝d	ᘀĤ晉摧䴏Áꐀ摫⧕␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧䪭P؀堸塐如妄妸岤öE㰀0̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫⫐␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧瓮s	ᘀĤ晉摧䴏ÁԀ岤岼惂惺愖愚愜óóÞ㬀£欀쭤+ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧ኛ	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀惼愔愖愘愚愜慌擘攘攚收敎敐洸洺洼派璺瓼甔甬甮틞믇ꆯ袖牽嵩뭒ꆯ㥄rᘔ⑨鈐㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ䝨刀ᘀ䝨刀㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔɨ띱ᘀ婨㕂䌀ᙊ愀ᙊᔗ䝨刀ᘀ嵨ꅑ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ䩌䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ婨㕂㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ䩌㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ嵨ꅑᘀ嵨ꅑ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔔ퉨ᘀ婨㕂䌀ᙊ愀ᙊᔚ퉨ᘀ婨㕂㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ婨㕂䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀ婨㕂㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀィ뵱䌀ᙊ愀ᙊᔗ㭨ᘀ㭨䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ굨偊䌀ᙊ尀脈䩡ᘔィ뵱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ굨偊ᘀ굨偊㔀脈䩃࡜憁ᙊᔀ愜慌擘攚敐洺öêÕ̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧GR	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~Ԁ洺洼派璺瓼甮Z儀E䔀<	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫Ⲿ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖ÉԀ甮町畆疖疘疪痈痬痴瘄療癊癔盘盦硖礼社祀祂粨糪糬約紆絶絸絺絼蕄薄薆薠薢蘔蘖蘲췳뗁떧躙馂쇍ꞵ璵梎峍ᔗ䅨∁ᘀ荨�㔀脈䩃䩡ᔗ쵨џᘀ쵨џ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ쵨џᘀ쵨џ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗꩨ퍴ᘀꩨ퍴䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ婨㕂㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚꩨ퍴ᘀꩨ퍴㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀ婨㕂㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ婨㕂䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀ婨㕂㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ婨㕂䌀ᙊ愀ᙊᘑ⑨鈐䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ䝨刀䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ푨괇䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䝨刀ᘀ䝨刀䌀ᙊ尀脈䩡␀甮社祀祂粪糬ó一E㤀9̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ⶹ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧ဤ’Ԁ糬紆絸絺絼蕄薆öQ䠀<㰀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫⺴␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇৮혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹䙲B	ᘀĤ晉摧⹪é؀薆薢蘔蘖蘲蠶衮öQ䠀<㰀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫⾯␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é؀蘲蠶衮袆袈裴裶裸裺貔賊賌賢賤購赤赦趜跀跐蹊蹌蹶軴軶軸軺醒釈释釢釤짗듀鶩迳箄景筯筝筦潝鶩ퟳ„ᘑ豨섡䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ�⬸䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ周Ꝩᘀ周Ꝩ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ周Ꝩ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ荨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ㝨쥁ᘀﱨ䠕㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ䅨∁ᘀ荨�㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ荨�䌀ᙊ愀ᙊᔗͨ婚ᘀﱨ䠕䌀ᙊ尀脈䩡ᘑﱨ䠕䌀ᙊ尀脈䩡ᔚﱨ䠕ᘀ荨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚﱨ䠕ᘀﱨ䠕㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀ荨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ荨�䌀ᙊ尀脈䩡ἀ衮袈裶裸裺貔賌öQ䠀<㰀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫オ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é؀賌賤軶軸軺醒öE㰀0̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫ㆥ␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧㣞+	ᘀĤ晉摧⹪éԀ醒释釤鈨鈪鈬镆óê䔀<	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㊠␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀釤鈨鈪鈬镆镼镾閖閘闚關闞闠韄韺韼頒頔頖願顚顜類驊骀骂骚骜髠髢髤齤龚龜龶龸龺鿜鿞ꀢꃜꃞ태탂ꚴ髳�싐듐袑髳�싐듐�싐狐綴槳槳óᘑ쬣䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ쬣㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ荨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᘑ荨�䌀ᙊ尀脈䩡ᘑﱨ䠕䌀ᙊ尀脈䩡ᔗͨ婚ᘀ쬣䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ쬣ᘀ荨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ쬣ᘀﱨ䠕㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀ荨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ荨�䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀ荨�㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ荨�䌀ᙊ愀ᙊᔗ쬣ᘀ쬣䌀ᙊ尀脈䩡⤀镆镾閘關闞闠韄óê䔀<	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㎛␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀韄韼頖顚顜類驊óê䔀<	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㒖␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀驊骂骜髠髢髤齤óê䔀<	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㖑␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë؀齤龜龺ꃞꃠꄀóÞ㤀0	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㚌␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧⏮Ë	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëԀꃞꃠꄀꯠ갘갴걌걎겖귐귒꺼꺾껢꽆꾖꿞꿠꿢뀲뗀뗸똎쿝돁鲨誓誓膓膓皜幪䉐ᔚ蕨طᘀ蕨ط㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀ띨␶㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ띨␶䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀ띨␶㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀꩨⰛ䌀ᙊ愀ᙊᘑ䕨씜䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ䩌䌀ᙊ尀脈䩡ᘑꝨ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗꝨᘀꝨ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔꩨⰛ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ쭨攱ᘀ䩌㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ쭨攱ᘀ嵨紵㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀꩨⰛ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀꩨⰛ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀꩨⰛ㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ荨�䌀ᙊ愀ᙊᘀꄀꋸꔤꚜꦔꯠ갘걎꿠óóóê�̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧䳩J	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëࠀ꿠꿢뀲뎮뗀뗸또\匀G䜀G㸀	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀蝤7ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É؀똎또뚸랆룘뫰뫲벂버벆번쀄쀼쁘쁰쁲샺섮섶세쉾슀슂실쮚ퟠ싗ꮷ醟碃泵흣흣띬䱗ᔔ퉨ᘀᕨ⩅䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀᕨ⩅㔀脈䩃䩡ᘑ푨괇䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ嵨紵ᘀ嵨紵䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ䩌㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ嵨紵ᘀ嵨紵㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ퉨ᘀ띨␶㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ띨␶䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ䅨∁ᘀ띨␶㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀ띨␶䌀ᙊ愀ᙊᔗ蕨طᘀ嵨紵䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ魨ؒ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ嵨紵䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ蕨ط䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ蕨طᘀ蕨ط䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ띨␶㔀脈䩃࡜憁ᙊ᠀또뫲버벆번봘쀄óN䔀9㤀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㡺␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧㞅؀쀄쀼쁲슀슂실óÞ㤀0	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㥵␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧㕝}	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëԀ실쮚쯜찒쵖쵘óê<ꐀ摫㩰␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É	ᘀĤ晉摧䢧	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëԀ쮚쯜찐찒쳤촲쵔쵖쵘쵚췔콴픔핔핖핬핾햀햂홄홆홈홊횀휶흜흠힚�����������퓝퓋뒿鶨鶑藳汷�뽣ꢴ醝醝醝醝醝醝醝醝ᘑ䩌䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ䩌㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚ䩌ᘀ蕨ط㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ牨䉆ᘀᕨ⩅㔀脈䩃䩡ᔗ퉨ᘀᕨ⩅㘀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀᕨ⩅䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀᕨ⩅㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᕨ⩅䌀ᙊ愀ᙊᔗ蕨طᘀ蕨ط䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ멊䌀ᙊ尀脈䩡ᘑꝨፈ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔᕨ⩅㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔꝨፈ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀᕨ⩅㔀脈䩃䩡☀쵘쵚큨턆톾펦픔핖햂홆öêêêÕ̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧䳩J	ᘀĤ晉摧䳩J̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ऀ홆홈홊흦����Z儀E䔀E䔀E̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㭫␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀������������쿵쿃쿃ꪵ鎞‡ᔗ䅨∁ᘀ䥨㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀᕨ⩅䌀ᙊ愀ᙊᔗᡨ끎ᘀﱨ䠕䌀ᙊ尀脈䩡ᘔᕨ⩅㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚﱨ䠕ᘀﱨ䠕㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗ퉨ᘀ౨ᐺ㔀脈䩃䩡ᔗ퉨ᘀᕨ⩅㔀脈䩃䩡ᔚ퉨ᘀᕨ⩅㘀脈䩃⩈愁ᙊᔗ퉨ᘀᕨ⩅㘀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀᕨ⩅䌀ᙊ愀ᙊ㌀�óóóê	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëࠀﲞZ儀Q䔀E䔀E̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㱦␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É܀ﲞﳔﳖﳤﳦﳨﳶﴎﴐﴒﵼﵾ2ҬԘ؈ڞڠڢێঠ태뎾骨骨蚏虽虴虴桴兝Fᔔ퉨ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀ獨ㄘ㔀脈䩃䩡ᔔɨ띱ᘀィ뵱䌀ᙊ愀ᙊᔗᡨ끎ᘀըㅧ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ蕨ط䌀ᙊ尀脈䩡ᘑᡨ끎䌀ᙊ尀脈䩡ᘑըㅧ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔィ뵱㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚᡨ끎ᘀᡨ끎㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ镨設㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ᭨�㔀脈䩃࡜憁ᙊᔣݨ왊ᘀ᭨�㔀脈⩂䌆ᙊ尀脈䩡桰ÿᔗ퉨ᘀィ뵱㸀Ī䩃䩡ᔗ퉨ᘀ䥨㔀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ䥨䌀ᙊ愀ᙊᔗ䅨∁ᘀィ뵱㔀脈䩃䩡ᜀﲞﳖﳤﳦﴒﵾȢڠóêê�Þ̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧朅1	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë܀ڠڢێঢ൐ඈ෌\匀G䜀G㸀	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~£欀慤=ᘀĤ␗䤁ŦȀ沖ԀᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞7瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É؀ঠঢૂૄ൐ඈප්෌ถ่๊ဆဈညဌჸჺᑄᑢᑤᙎᙲᱨᱪᱬᷲᷴ뷈꒯辘辘蒘灼灞ퟨ勨䛨×ᔗ퉨ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ䠀Ī䩡ᔗ퉨ᘀ獨ㄘ㘀脈䩃䩡̣jᔀ퉨ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ䠀Īࡕ封脈䩡ᔗ퉨ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ尀脈䩡ᘎ獨ㄘ䌀ᙊ愀ᙊᔔɨ띱ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ愀ᙊᘑ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗᘀ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ獨ㄘ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚᘀ㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔝ퉨ᘀ獨ㄘ㔀脈䩃࡜嶁脈䩡̠jᔀ퉨ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ䠀Īࡕ愁ᙊᔔ퉨ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ愀ᙊᔗ퉨ᘀ獨ㄘ㔀脈䩃䩡ᬀ෌ဈညဌᑄᕨᰪó一E㤀9㤀̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ë	ᘀĤ晉摧ᎄ~ꐀ摫㹔␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞怷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖É̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧۷ï؀ᰪ᷸⊊╀⦜⪐⫈⫺Ⱄóóóê�̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧ⶕŠ	ᘀĤ晉摧⹪é̤̀␖䤁Ŧ愀̤摧秒ëࠀᷴ↺⇦⊆⊈♞♠⪎⪐⫆⫈⫠⫸⫺⬎⮨ⰐⰒⰔⰖⰚⰜ�쳵쏵ꦵ邛禅杰孰䕐7̚jᘀ橨䌀ᙊ唀Ĉ࡜憁ᙊᔔɨ띱ᘀ䑨ج䌀ᙊ愀ᙊᔔɨ띱ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ愀ᙊᔗ❨ﱳᘀ䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ镨設䌀ᙊ尀脈䩡ᘑ❨ﱳ䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ❨ﱳᘀ❨ﱳ䌀ᙊ尀脈䩡ᘔ獨ㄘ㔀脈䩃࡜憁ᙊᘔ镨設㔀脈䩃࡜憁ᙊᔚᘀ㔀脈䩃࡜憁ᙊᔗꑨ퐬ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ尀脈䩡ᔚ퉨ᘀ獨ㄘ㔀脈䩃࡜憁ᙊᘑꑨ퐬䌀ᙊ尀脈䩡ᔗ퉨ᘀ獨ㄘ㔀脈䩃䩡̠jᔀ퉨ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ䠀Īࡕ愁ᙊᔗ퉨ᘀ獨ㄘ㘀脈䩃䩡ᔔ퉨ᘀ獨ㄘ䌀ᙊ愀ᙊᔀⰔⰖⲞ⳦ⵂⷎZ䨀6㘀.܀ ␃愃̤摧ᡳ1ഀ׆Ā┚ሀጀ᐀㜀$␸䠀$摧⹪éሀጀ᐀㜀$␸䠀$摧囝ꐀ摫㽏␖ᜁĤ晉阂l㐃ԁᣖĄĄĄĄĄĄ鐇Ŕ혈F鐃ӿ܇贞‷瀆ЀЀ̆ЗЀЀЀ蘆ЀЀ਀tጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ᠀϶혚ÿÿ᯿ೖ＀＀＀혜ÿÿ᷿ೖ＀＀＀혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖ÉԀⰜⰰⰲⰴⰾⱀⱂⱊⱌⱼⱾⲚⲜⲶⴰⴲⵀⵂⵄⷎⷐ⺐⺒⺔⺖⼶⼸⿶⿸㉂㉄㋄㋰㋴㋶㕚죗뷗ꎲꎽꎖ趲綅炲灩敩敩灩敩灞敩灩iᔌ౨ᐺᘀ獨ㄘᘆ獨ㄘᔌ⍨鰆ᘀ獨ㄘ̙jᔀ⍨鰆ᘀ獨ㄘ ≊唀Ĉᘎ籨吏䌀ᙊ愀ᙊᘎ橨䌀ᙊ愀ᙊᘑ㵨뜀䌀ᙊ尀脈䩡ᘙ㽨⹷䌀ᙊ愀ᙊ洀H渄H甄Ĉ̝jᔀɨ띱ᘀ䵨键䌀ᙊ唀Ĉ䩡ᔔɨ띱ᘀ䑨ج䌀ᙊ愀ᙊᔔɨ띱ᘀ䵨键䌀ᙊ愀ᙊᘜ橨䌀ᙊ尀脈䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ̚jᘀ橨䌀ᙊ唀Ĉ࡜憁ᙊȠ脈樃䁊ࠆᘁ橨䌀ᙊ唀Ĉ࡜憁ᙊᘑ橨䌀ᙊ尀脈䩡⌀ⷎ⼶㉂㋴㬔㷀㷂㷆㷈㷌㷎㷒㷔㷘㷚㸬㸮㸰㸲÷÷ëééééä�é윀ഀ׆Ā┚ሀጀ᐀㜀$␸䠀$摧⹪éᜉഀۆ렂瀑#摧⹪éЀ摧⹪éĀ଀␃ጃ㲤᐀㲤愀̤摧ᡳ1܀ ␃愃̤摧ᡳ1ሀ㕚㖺㚼㚾㝒㞔㩲㩴㫀㬒㬔㬖㬘㮈㷀㷂㷄㷈㷊㷎㷐㷔㷖㷚㷪㷬㷴㷶㷺㷼㸎㸐㸠㸢㸦㸨㸬㸮㸰㸲�싍슺꺶꺶꺶꺶鶶鶈疈鶈鶈疈鶈뙱fᔔɨ띱ᘀ䑨ج䌀ᙊ愀ᙊᘆ虨퐈ᘥ㽨⹷䌀ᙊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᙊ洀H渄H甄Ĉ̩jᔀ豨쩊ᘀ橨䌀ᙊ伀Ɋ儀Ɋ唀Ĉ䩞䩡ᔠ豨쩊ᘀ橨䌀ᙊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᙊ̏jᘀꡨ�唀Ĉᘆꡨ�ᘎ獨ㄘ䌀ᑊ愀ᑊᔔ⍨鰆ᘀ獨ㄘ䌀ᑊ愀ᑊ̡jᔀ⍨鰆ᘀ獨ㄘ ≊䌀ᑊ唀Ĉ䩡ᔌ聨癵ᘀ獨ㄘᔌ虨뜴ᘀ獨ㄘᘆ獨ㄘᔌ⍨鰆ᘀ獨ㄘᔏ⍨鰆ᘀ獨ㄘ㘀脈✀E《ᄁİ倜週Ũ〝㨂�ἀ우⁁芰℮誰∅誰⌅␄澐┄°ᜀ얰᠂얰ం킐䐂Ű¹␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽＀ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éÿ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ā＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋଃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽＀ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éć␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖̀혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ā＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋଃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éć␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖̀혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ā＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋଃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋଃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éć␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖̀혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ā＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋଃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éñ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔃זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔃זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éñ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éñ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éñ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éñ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔃זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éñ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔃זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖̀혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁ਉtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀牴䉆豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖̀혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖̀혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖̀혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖Ā혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖܀咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ㔀זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖Éù␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āݰ瘣ȁᜃ瘣̂ᦆ嘺阂l㐃܁咔ਁtጁブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą賈ᔷĶ⬀˖̀혵́ݰ혵ą̂ᜃ혵ȅ̃ᦆ혯ċ༂＀Ą혯ȁ＀Ą혯ࠁ＀Ą혯ȋਃ＀Ą홰ÿÿÿÿÿÿ礀ᙴ쥽豈ᘀĤ␗䤁ŦĀ–℀v栃⌁v瀁⌇Ŷ̂⌗ɶ蘃㨙ୖȀ沖̀Ĵ鐇Ŕ琊Ǡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀϶㟹㘕᠁϶혫㔁זĀ瀃㔇זȁ̃㔗ז̂蘃⼙௖ȁӿ⼀௖Āӿ⼀௖Āӿ⼀௖̂
ӿ瀀Ỗ＀＀＀＀＀＀瑹紖ÉtD￿￿Prazeў#ċ˜˜žžžžžžžضضضضضضضضضɶɶɶɶɶɶɶɶɶضضضضضȾضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضض¨ضضضضضضضضض¸ضضضضضضضضضضضضŨňضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضΰضضظضضضضضضضزπϐϠϰЀАРарѐѠѰ҈ҘψϐϠϰЀАزȨǘǨРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀИШишјѠѾ䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴ЅP怀￱Pဌ⊜Normální$䩃䩏䩑䩞䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ<䀁<ဌNadpis 1␆䀁&②࠵岁脈<䀂<ဌNadpis 2␆䀁Ħ	࠵㮁脈࡜J⁁￲¡JఌStandardní písmo odstavceZ䁩￳³ZഌذNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0￴Á0ഀذBez seznamu:䁂ò:
Základní text②H恕￲āHHypertextový odkaz⨾䈁Ȫ桰ÿd䁙ĒdČ㗕âRozložení dokumentu왍
ÿ耀䩃䩏䩑䩞䩡H䂙ĢHČ㗕âText bubliny䩃䩏䩑䩞䩡B性￲ıBČ⣏°Odkaz na komentář䩃䩡@䀞ł@Č⣏°Text komentáře䩃䩡D䁪ŁłDČ⣏°Předmět komentáře࠵岁脈rš³ţr瞺_Mřížka tabulky7嘺혓0ӿӿӿӿӿӿ4䀠Ų4⾣”Zápatí
옕렂瀑ģ2)¢Ɓ2⾣”
Číslo stránky6ƒ6⾣”Záhlaví
옕렂瀑ģF䁊Fᐌ⹪é°Podtitul␃ᐁ㲤䀀Ħ②䩏䩑䩞B濾￲ƱB⹪é°
Podtitul Char䩃䩏䩑䩡R悝￱ǂRᐌ㶻…ذ	Bez mezer$䩃䩏䩑䩞䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴ЅP濾￲ǑP类ÀZákladní text Char䩃䩏䩑䩞䩡TCǢTഌᡳ1ذZákladní text odsazený萏ěꐔx葞ěb濾￲DZbČᡳ1ذZákladní text odsazený Char䩃䩏䩑䩞䩡L䀝ȂLഌ!ᡳ1ذText pozn. pod čarou 䩃䩡V濾￲ȑVČ ᡳ1ذText pozn. pod čarou Char䩏䩑䩞`怦￲ȡ`ᡳ1ذZnačka pozn. pod čarou࠵㚀耈࠷䎀ᡊ䠀Ī䩏䩑⩓䭐Ѓ!�뼏ÿȜ䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲␫ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ຀痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⻵⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟⁧ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌￁怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ￿䭐Ѓ!횥ÀĶ牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤჉䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ￉쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸﷖＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀᪜읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ￿䭐Ѓ!ǝھ᮹桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㔜뼔객鞹⛬榻쪦癮䠛䛓淙轑᧞賯켛摸鍻෮䞵␤䅄儠三℈加焫ꜩ侊⠒⊂⯵泰쳏뎎㚓⍩ꂨ䡻�点囱탌ᄾ�禩⒈༾ቨ붶썫맾༕蕉“鸳뚐┷믒寶說䱈감渪酻싪ᡡ矋䩸頒猛挑꼅尢Ј>ㆺ塛햬ព䱢༓㠥눆峛緑Ꜥ㵒㛾ꂞ랉玖㇩镠ꤨ簇ئޚ雉⟄뿗慼쇰嵞肣靔됉妏ϛƦᠿ宒䏊䬌ጅ꽭繦싞藚밅⶚떘疥훋୥붂썅葓芣뵩棟�庸힯헭程耆ώ떴钲㙩⯺仵덎누뮴暵䯢韴擦畮鴺⭦얓㔒ﬠ飘꿃雔຋胞븬蜹瑯믖旝漇ᙀ㲿澟㜭뱜䔁⚌獻绐ꌿ䁞鳆噭埂븀쭒㏠䐔ᅃ驡飅岛Ǵ솤⬌ₚ䴵ᣉ჻巖輜씄চ╞㒸蝣㥼ꐷ⇹௩ꪚ詞䔡㶞ﻺꏙ쏃㿛�玹ﭸ䭇姈覵낓㟩?菧麯﷞᪴쬯�ퟰ㾟کੂ쓍﷙῟翞鱗罇睼ʷ⺾꣰Ἄ飒瑈ᲅ嶠茞왢긪擤两抷愘幚麱ኄ堧ꥳ�酓뺃씲⎎蝇ᚸ⺼蒠Ŕ䴯㩮༂ㄢ둑ᑖ쀻칭蝙䪋氫幩㌥✏塉峍쩌嶸碫煷㞷ꅉ�袍쌎슉䤡䊈蹺ᇯꅒෝᵊ溻当쥰ેꃝ莨ꕩ虉퍄텬账⿁⫓솝軟뙭ꎯ朎婕遯᝽変妁쉃㌜쉞蔓⫣䎒댜솲振唕㤉ઘ貿䧫鸅ऎ꣣ဗꬩ峖ꀕ쥯審ꨘꕖ럛㓙酶텂⪽鞚�䛫丸낫騃敄믬ིᑂᶣꪮ�췜ﴐ縎지亾៮荗㑫䑴֚麈袙弊≞觜쇟趔ㄱڥ묊ꭓ驣꼼㍰锊狛문ෂ韉⫷绤䭝㫶廬㥕禳傤蜟娻뮞ќ캯砛䠐麗煍卾붜糿㹱鼮뻏켤オ栔话曘듛㭳㇯汥ꚠ岌Ꚗ雹ᄚ約퐘쵫鐱꜔㒱䞂춝쓀藁鬂䠵唾⃑⧂併ओ䙥鐺ฒ暍銸욶뎑ྩ똣䡺뚬恹鞇烴젨ꤘ獂춸ⴙɩ攧璶⌾먊ಽ몳�䛪匴ᴘ蕮�຀⼦荔싁킚⃘蝨쫀烋ꀑ썙ށሳ뭨Ὓ滥帱䬸줗܈횑�畇ꓣ嘼ᓦ竑惘ߐៈ굘귄즥ʾ鎷ꤸ껌౱�꽻ꗢ舼幧樂퍇░।栺굻拦䏓举�츘ꜘ痠箩챉롂낕。擂夶⭦챗艍尺墁쾻臔䡔膵摥썃敌쀡촒쫉�댄閞ᔂ剤괬぀毼聒崝鋗飱꫸裒鶶쵽⥊⢟آ灑䚀≬ㅶ徸⪇Ꮸॐṗ⊦៨ꎸ훓匶煮鋎粮昳癰댜숴륙⧕枚薲芛졔�溁늕꽎䦊㏹ꕒ옜㏿ɾ့腋胶˅鴣洩ஏ焕䊨䑩뻽퓁蠎렖藧ࡩ렪㚵׿ퟙ淿姎☚ꤠ楶҈ﶅ䕈邂⠝♋建걀陝쬤餈⪈⮉⭓裶Ꮼ퐶瀵ử₊䷔줵胊᷁㾍㷷ꃋꡑ鲛빲锹�浻ﰎ鷓䶏偦귊ꛃ즡忭墈޴嶳껕쬷뷳겷麈떘赙⬼妀⭩敨ゥ⊒犜떫欕曅ᰮ煸捞Ⱈꈚ邑ϾΏ㸕徳㪆믤子簑탄⃄쾪웙椂䜇㣐䇙䰛钚洵㫖ꭩ鯥᧵멷�옣鋖쒝꟟瘴鳑岜䬼杣瘖浬軇㔵詨탂㼸ᣌ飇杯꿥籚፴봜�☍䥌䰓뷰恊ꇨ☇‏ⷹ덇o￿䭐Ѓ!턍龐¶ě'桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺�＀Ͽ倀ŋⴂ᐀؀ࠀ℀࿞﾿ᰀጀ嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ-!횥ÀĶİ牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀�밁뻷뤀ᘀ혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀ഀ郑뚟ᬀ✀저	琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧⹲浸⹬敲獬䭐؅ŝૃ㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯䅗䑲䘧䨫䫯䴹嬏Fúʀ˙۩࠿ࡂ嬏먀￿￿	6669ࠀᙼ᷼Ⳙ䶰匰擲猼覢錔뤶칶຺⃀㌐㺶䤶岖﹠ℚⴖ䓢喾惼甮蘲釤ꃞ똎쮚�ঠᷴⰜ㕚㸲²¶¸»¾ÁÅÈÍÐÒÕÙÜàäéìðƢƥƩƮƱƵƸƼǀDžLjnjǏǒǕǘǚǜࠀ଺ᙼ᳤Ṽ⡀ⴞ䎊䶰兜匲孤挚擸枂甒祰絬缆軨鋨驾붨쓰캠튦�ー๐ᅦᡰᶠ⃀▴⯴㍔㢢㯞㺴䅾䔢䥘僐唨崠愲︐ľႼℜ☌Ⱄⴚゲ㔀䄜䓤儤员堸岤愜洺甮糬薆衮賌醒镆韄驊齤ꄀ꿠또쀄실쵘홆�ﲞڠ෌ᰪⰔⷎ㸲³´µ·¹º¼½¿ÀÂÃÄÆÇÉÊËÌÎÏÑÓÔÖרÚÛÝÞßáâãåæçèêëíîïñƠơƣƤƦƧƨƪƫƬƭƯưƲƳƴƶƷƹƺƻƽƾƿǁǂǃDŽdžLJljNJNjǍǎǐǑǓǔǖǗǙǛ刃刏刕创刴剃嬏䘓4肕–ヤ肕&/29ℓヤ肕ᨓヤ肕T ࠁ#솆쇅@￿ÿ肀€÷က༁Ȁ䣰 ࠀࣰĀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀ’Ё0(ЀBЁ฀SƿNjǿ̄	̿ܑܠ࠵࠿ᔟᔢᨔᨣ᫟᫮ᵄᵒ’‧ℐ℟〉〗㈁㈈㈋㈒㉘㉧㗷㘅㡸㢇䃑䃕䃖䃞䃲䄁䐄䐌䢇䢓䤪䤶䰪䰵借倭撗撥曛曪涅涔綕綤蔯蔾鋎鋙鲄鲏ꥃꥒ꭛꭪৪৹ਘਚਠਤሂሏ᧠᧮ビブヨヴ㆟ㆫ㒑㒝䘋䘖乑乘乚乡伧伯劗娔娖娗娢娣娥娦娰娱娳娴婂婃婍婎婔婚婨婩婬婾媀媂媐媙媠媡媧嫗嫙嫚嫜嫝嫟嫠嫢嫣嬍嬐☪☸⚻⛈➶➿⨮⨸⭚⭤ⰽⱇⲽⳃ㍾㎈靏青韮韱鬵鬸굪굮궇궋퐪퐭ሂሑ⸩⸳たど䁱䂂䒨䒮劗婩婰嫗嫙嫚嫜嫝嫟嫠嫢嫣嬍嬐úûܾ݆䗵䗶䗷䗷嚉嚉嚞嚪幸庀擽攅攓攔砼硄莫蒰豏豟赺趖鞡鞳髰鬂鲳鲳ꩋ꩖묚묥숓숞쭈쭒쮫쮫쯍첂첃첃ɜɜʨʩ̛̜ሂሂሐሜዞዟፔፕᡢ᥮ᰢᰮ⇤⇾⇿⊠⚡⚡⚬⚵⚷✘㩡㩩刃刖创剄剑劎劖嫗嫣嫫嫴嫽嬊嬌嬐ᶽ˫莆潶࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⠪ڄ眘戮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿憽ܽ펼࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿喆ཱི⎚沈࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㒝ል樊험࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿枼ጅ妬࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ⷚ᥉兾謜࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿栂´ᒺ遴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᜵⊌炸^࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⥂⋴૤彊࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䬈⺁썀烴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿崞⽊룞Д࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿■㊼띶࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⌰㫹㪄☼࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿獿㬅뿄࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㒣㱬뙮ⵐ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿˅㹟爾࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿己䥀壌僈࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿偄䯘僊⡠࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᖅ倷钬뜐࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ዎ噸缰ធ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿梌座â࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㽤旗䧢࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⌰瘊뵐倖࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿烝簑鼰䇚࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ဓ萏Ũ萑ﺘ葞Ũ葠ﺘ䩏䩐䩑䩞⡯ĀⴀĀᜀ€ᤀༀ㢄ᄄ预廾㢄怄预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈o耗ပ萏܈萑ﺘ葞܈葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ€ᔀༀ�ᄉ预廾�怉预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈耗မ萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀ碄ᄏ预廾碄怏预俾݊儀݊漀(梇䢈耗ပ萏ቈ萑ﺘ葞ቈ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ€ᤀༀᢄᄕ预廾ᢄ怕预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈o耗ပ萏៨萑ﺘ葞៨葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰĀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预˾⸀ĀЀĀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀĂༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄˿Ȁ⸀ĀĀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀĀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀĂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀ĀĀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀĀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀĂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀ĀĀ฀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预㗾䩃࡜愀ᡊȀ⸀ĀЀĀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀĂༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄˿Ȁ⸀ĀĀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀĀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀĂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀ĀĀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀĀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀĂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀Āᜀ଀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预俾Ŋ儀Ŋ漀(耗᠏萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀ€଀ༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预俾݊儀݊漀(耗᠋萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā뜀ǰᜀༀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预俾ي儀ي帀ي漀(o耗᠋萏რ萑ﺘ옕ؐ葞რ葠ﺘ䩏䩑⡯Ā꜀ǰᜀ€଀ༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预俾Ŋ儀Ŋ漀(耗᠏萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀ€଀ༀ傄ᄙ预ᗾ׆Āᥐ帆傄怙预俾݊儀݊漀(ဃ萏и萑ﴰ葞и葠ﴰ⡯Ȁ⸀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预廾ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄廿怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预廾낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预廾肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĀༀ梄ᄁ预廾梄态预˾⸀ĀЀƀༀ㢄ᄄ预廾㢄怄预˾Ā⸀ĀȀƂༀࢄᄇ䲄廿ࢄ怇䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ�ᄉ预廾�怉预˾̀⸀ĀЀƀༀꢄᄌ预廾ꢄ怌预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀ碄ᄏ䲄廿碄怏䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ䢄ᄒ预廾䢄怒预˾؀⸀ĀЀƀༀᢄᄕ预廾ᢄ怕预˾܀⸀ĀȀƂༀᄗ䲄廿怗䲄˿ࠀ⸀ĀĀ̀ༀ䢄ᄃ₄ᗾ׆Ā͈帆䢄怃₄濾(.耄᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ.舂᠀萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l.耀᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.耄᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.舂᠀萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l.耀᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.耄᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.舂᠀萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l.᠏萏դ萑ﺘ옕搁؅葞դ葠ﺘ䩏䩐䩑⡯ĀⴀĀĀ̀ༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预濾(.᠃萏৘萑ﴰ옕�؉葞৘葠ﴰ⡯ȀȀ⸀Āᜀༀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ帀Ŋ漀(᠏萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀༀༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾݊儀݊帀݊漀(᠏萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā뜀ǰᜀༀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾ي儀ي帀ي漀(o᠏萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā꜀ǰĀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预˾⸀ĀЀĀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀĂༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄˿Ȁ⸀ĀĀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀĀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀĂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀ĀĀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀĀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀĂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预濾()耄ည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈.舂ည萏ࡰ萑l葞ࡰ葠l梇䢈.耀ည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.耄ည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.舂ည萏რ萑l葞რ葠l梇䢈.耀ည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.耄ည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.舂ည萏ᥐ萑l葞ᥐ葠l梇䢈.᠀萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ.耄᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ.舂᠀萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l.耀᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.耄᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.舂᠀萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l.耀᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.耄᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.舂᠀萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l.᠀萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ.耄᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ.舂᠀萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l.耀᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.耄᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.舂᠀萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l.耀᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.耄᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.舂᠀萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l.᠀萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ.᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ.Ȃ᠀萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l.᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.Ȃ᠀萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l.᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.Ȃ᠀萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l.ဓ萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ䩏䩐䩑䩞⡯ĀⴀĀᜀ€ᤀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈o耗ပ萏ࡰ萑ﺘ葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀ€ᔀༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈耗မ萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀ€ᔀༀᄐ预廾怐预俾݊儀݊漀(梇䢈耗ပ萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀ€ᤀༀ肄ᄖ预廾肄怖预俾ي儀ي帀ي漀(梇䢈o耗ပ萏ᥐ萑ﺘ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰĀ̀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预濾(.耄ည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈.舂ည萏ࡰ萑l葞ࡰ葠l梇䢈.耀ည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.耄ည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.舂ည萏რ萑l葞რ葠l梇䢈.耀ည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.耄ည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.舂ည萏ᥐ萑l葞ᥐ葠l梇䢈.᠏萏դ萑ﺘ옕搁؅葞դ葠ﺘ䩏䩐䩑⡯ĀⴀĀᜀༀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预俾ي儀ي帀ي漀(o᠏萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā꜀ǰᜀༀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ帀Ŋ漀(᠏萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā漀Āᜀༀༀᄐ预ᗾ׆Āრ帆怐预俾݊儀݊帀݊漀(᠏萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā뜀ǰᜀༀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预俾ي儀ي帀ي漀(o᠏萏ᥐ萑ﺘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯Ā꜀ǰᜀ栀ᔀༀ킄ᄂ预廾킄怂预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈ဓ萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ䩏䩐䩑䩞⡯ĀⴀĀȀƒ栀਀ༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀਀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀਀ༀႄᄎ预廾ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀᄐ䲄廿怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀਀ༀ낄ᄓ预廾낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀਀ༀ肄ᄖ预廾肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀਀ༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĐ栀਀ༀ梄ᄁ预廾梄态预蟾h蠀HȀ⸀ᜀጀༀ㢄ᄄ预廾㢄怄预俾Ɋ倀J儀Ɋ帀Ɋ漀(-鈂Ũည萏܈萑l葞܈葠l梇䢈.退Ũည萏৘萑ﺘ葞৘葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏ನ萑ﺘ葞ನ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ླྀ萑l葞ླྀ葠l梇䢈.退Ũည萏ቈ萑ﺘ葞ቈ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏ᔘ萑ﺘ葞ᔘ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏៨萑l葞៨葠l梇䢈.᠀萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ.耄᠀萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ.舂᠀萏ࡰ萑l옕瀁؈葞ࡰ葠l.耀᠀萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ.耄᠀萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ.舂᠀萏რ萑l옕ؐ葞რ葠l.耀᠀萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ.耄᠀萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ.舂᠀萏ᥐ萑l옕倁ؙ葞ᥐ葠l.ဆ萏̒萑ﺘ葞̒葠ﺘ࠵漁(.耄က萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ.舂က萏ࡰ萑l葞ࡰ葠l.耀က萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ.耄က萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ.舂က萏რ萑l葞რ葠l.耀က萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ.耄က萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ.舂က萏ᥐ萑l葞ᥐ葠l.᠀萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ.᠏萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩏䩐䩑⡯ĀⴀĀĀༀ⒄ᄉ预ᗾ׆Āत帆⒄怉预˾Ȁ⸀ĀĀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀĀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀĂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀ĀĀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀĀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀĂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀ĀĀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预˾⸀ĀЀĀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀĂༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄˿Ȁ⸀ĀĀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀĀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀĂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀ĀĀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀĀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀĂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀ĀĀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预˾⸀ĀЀƀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀƂༀ炄ᄈ䲄ᗿ׆Āࡰ帆炄怈䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预˾̀⸀ĀЀƀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀᄐ䲄ᗿ׆Āრ帆怐䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预˾؀⸀ĀЀƀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预˾܀⸀ĀȀƂༀ傄ᄙ䲄ᗿ׆Āᥐ帆傄怙䲄˿ࠀ⸀ĀĀ؀ༀኄᄃ预廾ኄ怃预㗾Ĉ⡯Ȁ⸀ĀЀƀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀƂༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄˿Ȁ⸀Āƀༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预˾̀⸀ĀЀƀༀႄᄎ预廾ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀᄐ䲄廿怐䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ낄ᄓ预廾낄怓预˾؀⸀ĀЀƀༀ肄ᄖ预廾肄怖预˾܀⸀ĀȀƂༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄˿ࠀ⸀ĀЀĀ̀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预濾()耄ည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈.舂ည萏ࡰ萑l葞ࡰ葠l梇䢈.耀ည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.耄ည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.舂ည萏რ萑l葞რ葠l梇䢈.耀ည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.耄ည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.舂ည萏ᥐ萑l葞ᥐ葠l梇䢈.䬈⺁ⷚ᥉梌座⠪ڄ■㊼ዎ噸㒣㱬栂´憽ܽ᜵⊌偄䯘喆ཱི崞⽊㽤旗⥂⋴獿㬅㒝ል枼ጅ己䥀˅㹟ᖅ倷⌰瘊⌰㫹ᶽ˫烝簑￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿�ੰЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅﯠ瀺ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ麺날ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ⌞賆ЅЅЅЅЅЅЅЅ飠뒄Ѕ窰詖ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅᡸ烀ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ飠뒄ЅЅЅЅЅЅЅЅЅ쭈懂ЅЅЅЅЅЅЅЅ쭈懂ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ잦낈ЅЅЅЅЅЅЅЅЅ飠뒄ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ잦낈ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅŋåÉ⾈㒽杬ℰ㗷┱忍ኛⱄ㞅䝓㟓゘	烁	檱
翰
࡜㳖缳ᠾ
㯩ય硻椫䢧绑†㨌圅晻⊜䧠䣘嚗⻞ᮭ嗔㎥糣啣 ⫛!㋍!卻!猉!Ł"⶗#ᰋ$㚷$䐕%䪰%ࠫ'獩(ἇ)⛩*⧾*䔕*㣞+᮪,滁,⎠-⠃.䠄.眿.՚/奮0ᡳ1朅1⑃2௅3偳3䞋4沮4䉚5啧9䶃;㪄<㱕<❪=П@挥@ᇈA砥AƐB䙲B绽B圔D伀GᕴHᗼH㭜J䳩J䳐L瀕NÓO䪭P戵P妠Q珥QGRᎩRⶾRོT娶TऑUਭU滗U傶V漌X翫Y➎Z㉟Z姳Z娃Z့[䎅[愋\ᔫ]兆]碈^柗_瞺_㾪`楯`異`⎃a㫗cᣙd᪸d庝d㇋e斒f淍fߢg≭h俎h䒗j嫌j漾k㕥l瀑l䌬m濬mẘo綏p檼r尯s瓮s磎sᣋt化tƭx࣫y㍼y勽y㿁z壶{⠤|䶢|က}㕝}ᎄ~淏~混~ಏᦐ扮撗䐆€疯‚橤ƒ֔…ᐞ…㶻…掁…ౕ†䈰†矪‡㞶ˆዔŠⶕŠ䛈Š喺‹ᴱ❫佘窨囝彏ဤ’⾣”⹍•唨˜䖫™⍶š㥠š᳘›⡹›䍟›曕›圦œ憪œᕖžᲽžᴃž䓶ž∺¡兝¡榝¡猗¡瘞¡྽¤⦶¤⡻¥㳟¥桔§ὺ¨ₕ¨擻©狋©㒛«䚛¬ߔ­姵­Ū¯⣏°㆖°丘°壚³将³楈µ⡄¶=·咈·响·焂·缏·ੇ¸ጰ¸稾¹䫯º緀ºᆛ½嚅½燿½樃¾╂¿㑜¿欿¿槃À类À↌Á䴏ÁܻÂᛝÂἻÃ❞Ã磔Ã穳Ä᱅Å䨇ÆにÇᴔÉ䄷É紖É୩ÊᒉÊ⏮Ë⥺Ì熼ÏൄÐ傲Ó璪ÓࢆÔⲤÔ㽹Ô楈Ô炻Ô㙉ÕࡱØᖨØ彧ØஃÙ㴛Û窅Û䔨Ý㻸Þ奅Þ岸Þ欥Þ㇡ß㽛ßᙉàᇠáᢩá㳶á䭥á㗕â㻾â橦â擶ã緮ä⎔å᫡æ缦æ卍èওéᕏé⹪é㪪ê྆ë⇎ë秒ë产î۷ï绁ï༻ðઢô㯨ô柵õ帰÷㟓ø淐øⳕú帰ü猧ü䦵ý瓇ýࡋþ᩻þ嵫þ䳈ÿ劗劙䃿耍ሂሂሂሂం!()*.CNey‚›œ¢­­ༀś쀀쀀
쀀쀀쀀(쀀B쀀J쀀X쀀Z쀀\쀀d쀀Ž쀀¤쀀Ò쀀ú쀀Č쀀Ģ쀀ľ쀀ŀ쀀Ō쀀Ţ쀀Ǥ＀ǿ܀唀渀欀渀漀眀渀＀ǿࠀ＀ǿ＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿऀ䜀逞Ȁ؂ԃԄ̂$*䇠xী＀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逞ȁԀąĂ؇Ԃ€匀礀洀戀漀氀㌀逮Ȁ؋ȄȂȂ$*䏠xী＀䄀爀椀愀氀㜀逮ȀԏȂЂȃ$¢¬ŀ鼀䌀愀氀椀戀爀椀㔀逮Ȁ؋̄ЅȄ$.寡`⧀＀ā吀愀栀漀洀愀㜀逞ȀԄԃ؄ȃ$¢@鼀䌀愀洀戀爀椀愀㼀逽Ȁ̇ȉԂЂ$*䏠xী＀䌀漀甀爀椀攀爀 一攀眀㬀逎ȁԀ€圀椀渀最搀椀渀最猀䄀逞ȀԄԃ؄ȃ$¢$B鼀䌀愀洀戀爀椀愀 䴀愀琀栀∀Ѐ焀蠈쓰꤀䗔ᎇ䘌乧䕓͇܀ሀ1蔀ġ✀관Ѐ̀椐ሀ1蔀ġ✀관椀℀ჰ言됄됀脀㊁0őőȀఀ荃qჰࠀᅵǽ䠈Xऀ￰ĉ?＀￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿啿蘌⨀℀ကࠀ砀砀ꀀ଀�＀ዿ夀䌀㨀尀唀猀攀爀猀尀刀愀搀欀愀 䈀攀稀搀ᬀ欁漀瘀猀欀尀搀愀琀愀尀瀀爀挀攀尀栀攀氀瀀搀攀猀欀尀琀攀砀琀漀瘀 ഀ猀琀尀瘀稀漀爀礀尀 㠀戀开瘀礀瀀漀爀愀搀愀渀椀开瘀  ㈀⸀搀漀琀ഀ�堀䄁䐀 嘀䰀섀䐀夀 ఀ刁ᄀ刀愀搀欀愀 䈀攀稀搀ᬀ欁漀瘀猀欀ఀ倀ഀ漁瘀 䰀攀渀欀愀瀀؀ᤀఀĀఀȀఀ̀ఀЀఀԀఀ؀ఀ܀ఀࠀఀऀఀ਀ఀ଀ఀఀఀഀఀ฀ఀༀఀကఀᄀఀሀఀጀఀ᐀ఀᔀఀᘀఀᜀఀ᠀ఀ￾Ć藠俹ၨ醫✫�0Ƙ˜°¼ØäĄ	ĜĨ
ňŔŠ
ŬŸƀƈƐӢ�䑁嘠셌奄젠R慒此⁡敂摺毬癯歳á㠰形祶潰慲慤楮癟〰⸲潤t濨䰠湥慫3楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@節@ఀ൒ꪭǑ@글ꘆ띴Ǒ@∀誆밐Ǒ'ㄒↅ￾Ć픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹D픅헍⺜ရ鞓Ⱛ껹ŤĠhp€ˆ˜ ¨°¸
ÀìӢ噕卉ɩ­凪သ�䑁嘠셌奄젠R�䑁嘠셌奄젠Rဌ敺v楔汴eP <D也睥敒楶睥祃汣eӢ	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰Š‹ŒŽ‘’“”•–—˜™š›œžŸ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬­®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖרÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂ㥹ĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıIJijĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňʼnŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬŭŮůŰűŲųŴŵŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃDŽDždžLJLjljNJNjnjǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝ￾￿ǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰDZDzdzǴǵǶǷǸǹǺǻǼǽǾ￾￿ȀȁȂȃȄȅȆȇȈȉȊȋȌȍȎȏȐȑȒȓȔȕȖȗȘșȚțȜȝȞȟȠȡȢȣȤȥȦȧȨȩȪȫȬȭȮȯȰȱȲȳȴȵȶȷ￾￿ȹȺȻȼȽȾȿ￾￿ɁɂɃɄɅɆɇ￾￿�￿�￿�￿�￿�￿Ɏ￾￿￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀ະ꥿밐Ǒɐ€Data
Ă￿￿￿￿￿￿Ǟ䂾1TableĂ￿￿ǿ煍WordDocumentĂ￿￿멇SummaryInformation(Ă￿￿￿￿￿￿ȸကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿ɀကCompObj￿￿￿￿￿￿{￿￿￿￿￿￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￾ਃ￿￿आÀ䘀)潄畫敭瑮愠汰歩捡⁥楍牣獯景⁴潗摲㤠ⴷ〲㌰਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q