Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNABZEWAB2 najdete zde
III.
Odůvodnění
Obecná část
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Dne 1. ledna 2016 nabyla účinnosti vyhláška č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách (dále jen „vyhláška č. 334/2015 Sb.“). Nosnou osou úpravy v této vyhlášce je stanovení technických požadavků na malá plavidla, převozní lodě a plovoucí zařízení.
Pro oblast technické způsobilosti malých plavidel a jejich technických prohlídek má význam také zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a nařízení vlády č. 96/2016 Sb., o rekreačních plavidlech a vodních skútrech. Oba tyto předpisy transponují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (dále jen „směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech“).
Vyhláška č. 334/2015 Sb. upravuje, kromě jiného, rozsah technických prohlídek plavidel, na která se vztahuje směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech. Technické požadavky vyplývající z vyhlášky č. 334/2015 Sb. tak nesmí u plavidel, u nichž byla ověřena shoda a vydáno prohlášení o shodě CE, zacházet za rámec požadavků stanovených výše uvedenou směrnicí.
V rámci notifikačního procesu ve smyslu směrnice 98/34/ES (resp. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti) využila Evropská komise svého práva a k návrhu původní vyhlášky zaslala podrobné stanovisko, kterým byla ČR v souladu s článkem 9 odstavcem 2 druhou odrážkou vyzvána k objasnění některých otázek týkajících se oznámeného návrhu vyhlášky č. 334/2015 Sb. Zejména se jednalo o vztah malých plavidel a rekreačních plavidel a otázky spojené s prvotní a pravidelnou prohlídkou rekreačních plavidel a vodních skútrů. Námitky směřovaly rovněž k příloze 2 návrhu vyhlášky č. 334/2015 Sb., kde se dle Evropské komise objevovaly technické požadavky, které šly nad rámec směrnice.
Předkladatel tedy návrh vyhlášky č. 334/2015 Sb. upravil a Evropská komise byla informována o provedených úpravách a odkazech na transpozici obsaženou již v zákoně o vnitrozemské plavbě ve Vyjádření České republiky k podrobnému stanovisku Evropské komise č. 2015/0198/CZ. Přes snahu předkladatele, aby byla vydaná vyhláška č. 334/2015 Sb. plně v souladu s právem EU, zaslala Evropská komise v prosinci roku 2015 ještě reakci na odpověď České republiky k podrobnému stanovisku s tím, že stále považuje některá ustanovení návrhu vyhlášky č. 334/2015 Sb. za nesouladná se směrnicí. S ohledem na nutnost přijmout návrh vyhlášky s účinností od 1. 1. 2016 byla vyhláška publikována ve Sbírce zákonů.
Nyní navrhovaná novelizace má za cíl reflektovat poslední reakci Evropské komise na znění vyhlášky č. 334/2015 Sb. a uvést návrh plně do souladu s právem EU. Při zachování celkové koncepce vyhlášky č. 334/2015 Sb. jsou ve vlastním textu vyhlášky provedeny jen drobné úpravy sledující především lepší srozumitelnost a jednoznačnost textu. Úpravy navržené v příloze č. 2 jsou pak zejména reakcí na již zmíněné připomínky Evropské komise. Současně jsou též vzaty v úvahu některé dodatečné připomínky zájmových organizací a výsledky aplikace právního předpisu. Zásadnější úpravy jsou navrženy především části 6. přílohy č. 2 vyhlášky, která se týká výstroje plavidel.
V aktuálním textu absentuje speciální úprava pro závodní plavidla, která byla v původním legislativním návrhu obsažena formou výjimky z vyhlášky, což bylo shledáno jako nesouladné se zákonným zmocněním. Nová koncepce úpravy závodních plavidel bude zapracována v novelizovaném ustanovení § 5 odst. 4 a 5 vyhlášky, kdy se zakotvená úprava výjimky z některých požadavků přílohy č. 2 bude vztahovat též na plavidla výrobcem určená a označená výhradně pro závodění. Důvodem je skutečnost, že technické požadavky na závodní plavidla stanovené mezinárodními sportovními organizacemi se někdy nemusí přesně shodovat s požadavky stanovenými ve vyhlášce č. 334/2015 Sb. a přitom neohrožují zdraví a život osob, majetek nebo životní prostředí.
V návrhu novely vyhlášky je vypuštěn § 13 odst. 5, který se oproti původnímu předpokladu ukázal jako nadbytečný. K další změně dochází v § 16 odst. 2, kde se vypouští ustanovení o hmotnosti plavidla, protože z praxe vyplynulo, že pro stanovení vícečlenné posádky na plavidle je významnější délka plavidla než jeho hmotnost. V návaznosti na to se také upravuje mezní plocha plachet. V § 16 odst. 4 je nově stanovena přechodná doba pro uvedení některých zařízení na stávajících plavidlech do souladu se stanovenými požadavky.
Součástí vyhlášky je rovněž rozsáhlá příloha č. 2, která obsahuje podrobnější úpravu základních požadavků na způsobilost plavidla pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví osob, majetku a životního prostředí. Právě v příloze č. 2 je provedeno více změn, jež jsou reakcí na stanovisko Evropské komise vyjádřené v samotném závěru notifikačního procesu. V souvislosti s tím je významně upraven rozsah kontroly splnění stanovených požadavků, při technické prohlídce v případě plavidel podléhajících harmonizačním předpisům EU.
Nepřijetím změny právní úpravy se Česká republika vystavuje riziku zahájení řízení o porušení povinnosti vyplývající ze Smluv podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Evropské komise. Kromě tohoto nejzávažnějšího rizika můžeme hovořit o riziku spočívajícím v přetrvávajícím nevyhovujícím stavu, kdy jsou některé technické požadavky na plavidla a jejich vybavení výstrojí neúměrně přísná, neproporcionální ve vztahu k účelu a charakteru některých plavidel.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně zhodnocení souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh novely vyhlášky č. 334/2015 Sb. je v souladu s Ústavou České republiky, ústavními zákony a zákony České republiky.
Návrh je rovněž v souladu se zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a to se zákonným zmocněním obsaženým v ustanoveních, § 9 odst. 6, § 10 odst. 2, 3, 6, 7 a 9, § 12 odst. 4, § 13 odst. 3, § 15a odst. 7, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 23a odst. 1 písm. b) a c), § 24 odst. 4.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navržená novela vyhlášky není v rozporu s právem Evropské unie, naopak soulad s ním prohlubuje. Návrh novely vyhlášky č. 334/2015 Sb. není přímo předpisem zavádějícím ustanovení harmonizačního předpisu EU do českého právního řádu. Tím je zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a nařízení vlády č. 96/2016 Sb., o rekreačních plavidlech a vodních skútrech. Oba tyto předpisy transponují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES.
Vyhláška č. 334/2015 Sb. je národní technický předpis, jehož nyní navržené úpravy reagují na dosud neakceptované dodatečné požadavky vznesené Evropskou komisí v rámci notifikačního procesu.
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající právní úpravu představuje vyhláška č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách. Tato vyhláška ve smyslu § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, provádí ustanovení § 9 odst. 6,
§ 10 odst. 2, 3, 6, 7 a 9, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 13 odst. 3, § 15a odst. 7, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 3, § 23a odst. 1 písm. c), § 24 odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a stanovuje způsob vedení evidence malých plavidel v rejstříku malých plavidel; požadavky na technickou způsobilost malých plavidel a dále plavidel, která nejsou malými plavidla, ale svými rozměry jsou s malými plavidly srovnatelná; postup při provádění technické prohlídky a její organizační zabezpečení; a další.
Na plavidla jiná než malá mimo převozních lodí a plovoucích zařízení se vztahuje vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 223/1995 Sb.“).
Pro oblast technické způsobilosti malých plavidel a jejich technických prohlídek má význam také zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a nařízení vlády č. 96/2016 Sb., o rekreačních plavidlech a vodních skútrech. Oba tyto předpisy transponují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES.
Vyhláška č. 334/2015 Sb. upravuje, kromě jiného, rozsah technických prohlídek plavidel, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES. Přes snahu předkladatele, aby byla vydaná vyhláška č. 334/2015 Sb. plně v souladu s právem EU, zaslala Evropská komise v prosinci roku 2015 ještě reakci na odpověď České republiky k podrobnému stanovisku s tím, že stále považuje některá ustanovení návrhu vyhlášky č. 334/2015 Sb. za nesouladná se směrnicí.
V aktuálním textu absentuje speciální úprava pro závodní plavidla, která byla v původním legislativním návrhu obsažena formou výjimky z vyhlášky, což bylo shledáno jako nesouladné se zákonným zmocněním. Nová koncepce úpravy závodních plavidel bude zapracována v novelizovaném ustanovení § 5 odst. 4 vyhlášky, kdy se zakotvená úprava výjimky z některých požadavků přílohy č. 2 bude vztahovat též na plavidla určená výhradně pro závodění. Důvodem je skutečnost, že technické požadavky na závodní plavidla stanovené mezinárodními sportovními organizacemi se někdy nemusí přesně shodovat s požadavky stanovenými ve vyhlášce č. 334/2015 Sb. a přitom neohrožují zdraví a život osob, majetek nebo životní prostředí.
Nepřijetím změny právní úpravy se Česká republika vystavuje riziku zahájení řízení o porušení povinnosti vyplývající ze Smluv podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Evropské komise. Kromě tohoto nejzávažnějšího rizika můžeme hovořit o riziku spočívajícím v přetrvávajícím nevyhovujícím stavu, kdy jsou některé technické požadavky na plavidla a jejich vybavení výstrojí neúměrně přísná, neproporcionální ve vztahu k účelu a charakteru některých plavidel.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty se nepředpokládá.
Negativní hospodářské a finanční dopady na podnikatelské prostředí spojené s přijetím této právní úpravy se nepředpokládají. V návrhu novely vyhlášky č. 334/2015 Sb. dochází ke změnám, jejichž cílem je zpřehlednit a upřesnit stávající právní úpravu, zejména s ohledem na stanovisko Evropské komise. Tyto změny budou mít pozitivní dopad na dotčené subjekty.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Předpokládané sociální dopady
Sociální dopady včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, národnostní menšiny a vliv na rovné postavení mužů a žen se v důsledku přijetí navrhované vyhlášky nepředpokládají.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Předpokládané dopady na životní prostředí
Návrh vyhlášky nepřináší žádné negativní dopady na životní prostředí proti stávající právní úpravě.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Zhodnocení současného stavu a dopadů návrhu ve vztahu k zákazu diskriminace
V této oblasti se nepředpokládají žádné dopady.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nezasahuje do oblasti ochrany osobních údajů.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Zhodnocení korupčních rizik
Kompetence schvalovacích orgánů, stejně jako opravné prostředky a kontrolní mechanismy stanoví primárně zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, přičemž předmětná vyhláška č. 334/2015 Sb. tyto otázky neupravuje.
Navrhovaná novela nemá vliv na dostupnost informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovaná vyhláška nepředstavuje zvýšení korupčních rizik.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná vyhláška nebude mít vliv na bezpečnost ani obranu státu.
Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Zvláštní část
Čl. I
K bodu 1.
Stávající znění ustanovení § 2 písm. c) vyhlášky uvádí, že znakem plavidla bez vlastního pohonu je možnost jeho pohonu pouze lidskou silou a nikoliv zařízeními uvedenými v písm. a) a b) téhož paragrafu. Takto definovaný znak plavidla je spíše příznačný pro plavidla, která bychom mohli označit jako „plavidla poháněná lidskou silou“, která jsou však pouhou podmnožinou „plavidel bez vlastního pohonu“. Za plavidla bez vlastního pohonu je třeba považovat například plavidla typu houseboat, která primárně nejsou určena k pohonu lidskou silou a přitom nemusí být vybavena ani vlastním pohonem. Stávající vymezení znaku malých plavidel bez vlastního pohonu je tak nepřesné.
Malé plavidlo bez vlastního pohonu mnohem lépe definuje navrhovaná novelizace, která stanovuje, že znakem takového plavidla je, že není vybaveno zařízením v písm. a) nebo b) paragrafu 2 (tj. není vybaveno spalovacím motorem, parním strojem, elektromotorem, plachtami, systémem plachet…).
K bodu 2.-3.
Stávající úprava možných odchylek od ustanovení přílohy č. 2 vyhlášky, které se vztahují na malá plavidla, která nejsou rekreačními plavidly a nejsou určena k přepravě cestujících při provozování vodní dopravy pro cizí potřeby, je rozšířena o plavidla, jež jsou výrobcem určena a označena výhradně pro závodění (závodní plavidla). Z možných odchylek naopak budou vyloučeny vodní skútry.
Závodní plavidla vyžadují často vzhledem k jejich specifickému účelu technické úpravy, které nejsou vždy zcela v souladu se stanovenými obecnými pravidly pro plavidla užívaná pro rekreaci či jiné účely. Některé závodní organizace dokonce vydávají svá technická pravidla, která musí plavidlo splňovat, aby se mohlo účastnit organizací pořádaných akcí. Předkladatel považuje za nutné takový zvláštní přístup legislativně upravit navrhnutou novelou.
Bezpečnost plavebního provozu je zajištěna v nově navrženém odst. 5, který kopíruje stávající právní úpravu obsaženou ve větě druhé a třetí stávajícího odstavce 4, kdy odchylkami od požadavků přílohy č. 2 vyhlášky „nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví osob, majetek a životní prostředí.“ a dále je zde výslovně upraveno, že odchylky se nesmí týkat stanovených limitů emisí výfukových plynů, čímž má být zachována vysoká míra ochrany ovzduší.
K bodu 4.
Navržená úprava zajistí užívání přesnějšího pojmu a provázanost s terminologií využívanou zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 5.
V době vzniku předpisu hrozil významný skokový nárůst žadatelů o pravidelnou technickou prohlídku za nižší sazbu správního poplatku. Tento důvod však již pominul vzhledem k uplynutí dlouhé doby od 1. 1. 2015, kdy nabyla účinnosti novela zákona o vnitrozemské plavbě a doby, kdy nabyla účinnosti vyhláška o malých plavidlech. V současnosti toto ustanovení již splnilo zamýšlený účel a jeho další setrvání v právním řádu se jeví jako zbytečné. Zároveň v některých případech může provozovatelům plavidel způsobit problémy. Např. pokud by provozovatel chtěl provést technickou prohlídku před začátkem sezony a následně mít plavidlo po celou sezonu umístěno na vodní cestě nebo pokud plánuje dlouhodobý pobyt mimo území republiky apod.
Orgány vykonávající technické prohlídky jsou tradičně zvyklé na zintenzivnění zájmu o technické prohlídky před sezonou a jsou kapacitně připraveny tento nápor zvládnout se stávajícím personálním obsazením a bez zvýšených rozpočtových výdajů.
K bodu 6. a 7.
Stávající požadavek na osobu schopnou vykonávat palubní práce pod dohledem vůdce plavidla u plavidla s celkovou hmotností včetně povoleného zatížení 6 000 kg a více se jeví jako neúměrně přísný. Zároveň je současný požadavek v rozporu s dosavadní plaveckou a evidenční praxí. Řádově stovky plavidel splňujících hmotnostní kritérium nemají zapsánu více než jednočlennou posádku. Při vyhodnocování účinnosti stávající regulace bylo provedeno rovněž šetření evidence plavebních nehod, z něhož vyplývá, že není evidována žádná plavební nehoda, jejíž příčinou by bylo nedostatečné ovládání plavidla v důsledku chybějící osoby. Zároveň z vyhodnocování plavební praxe vyplývá, že stávající úpravou vyžadovaná osoba navíc je zpravidla určena k obsluze vázacího zařízení. Přitom pro vyvazování a nutnost přítomnosti další osoby má význam především délka plavidla a nikoliv jeho hmotnost. Jeví se tedy jako vhodnější ponechat pouze kritérium délky plavidla, které je pro danou problematiku mnohem relevantnější.
Obdobně se požadavek další osoby na palubě jeví jako příliš přísný u plavidel s plochou plachet již od 50 m2, navržená úprava tuto počáteční hranici posouvá na 80 m2. Ani v tomto případě nedojde úpravou plochy plachet k ohrožení plavební bezpečnosti.
K bodu 8.-9.
Stávající úprava je postavena na konstrukci, kdy některé zpřísněné požadavky na stanovená zařízení umístěná na plavidle před účinností vyhlášky o malých plavidlech musí být splněny nejpozději při další pravidelné technické prohlídce (u plavidel, jimž končí platnost osvědčení do 30. 6. 2016, musí být předmětná zařízení uvedena do souladu s technickými požadavky do tří let od nabytí účinnosti vyhlášky o malých plavidlech).
Stávající konstrukce se jeví jako nespravedlivá, kdy část plavidel bude moci až několik let plout na základě uvedené časově vymezené výjimky z technických požadavků na některá zařízení a jiná plavidla budou muset tyto často poměrně nákladné technické požadavky splnit, a to některá již od července tohoto roku. Kritériem přitom má být datum, kdy plavidlo prošlo poslední technickou prohlídkou a získalo lodní osvědčení.
Předkladatel tedy navrhuje předmětné ustanovení upravit na pevný časový bod, od kterého bude třeba, aby předmětná zařízení umístěná na plavidlech před účinností vyhlášky o malých plavidlech splňovala všechny požadavky přílohy č. 2 vyhlášky.
K této úpravě předkladatel přistupuje také s ohledem na skutečnost, že pro řadu provozovatelů a vlastníků plavidel je cena úprav za účelem splnění požadovaných technických požadavků na hranici ekonomické udržitelnosti plavidla či je v takovém cenovém poměru k hodnotě plavidla, že budou nuceni plavidla vymístit z vodní plochy a nechat je zlikvidovat.
Proto tedy předkladatel považuje za nejpřijatelnější ve vztahu k chráněným veřejným zájmům a k ekonomickým zájmům vlastníků a provozovatelů plavidel stanovit jednotné datum.
K bodu 10.
V průběhu legislativního procesu původní vyhlášky došlo ke změně směrnice upravující otázku notifikace. Od 7. 10. 2015 tedy vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. S ohledem na tuto skutečnost považuje předkladatel za vhodné uvést novou směrnici.
Na samotném provedení notifikace tato úprava nic nemění.
K bodu 11.
Úprava definice plovoucího zařízení.
K bodu 12.
Přílišná konkretizace požadavků na rozměry ochozů ve stávající právní úpravě jde nad rámec samotného účelu, aby byly manipulační prostory na přídi a zádi plavidla bezpečně dostupné. Stanovené parametry některá stávající plavidla nesplňují, a přitom jsou jejich prostory bezpečně dostupné i po ochozech stávajících rozměrů.
K bodu 13. a 14.
Jedná se o precizaci stávajícího ustanovení, kdy je protiskluzová úprava nutná pouze na těch částech plavidla, kde se předpokládá pohyb osob. Na ostatních částech plavidla není třeba protiskluzovou úpravu vyžadovat.
Požadavek na ochranný lem na vnější straně boční paluby předkladatel navrhuje vypustit, neboť jsou dostupná jiná technická řešení problému bezpečnosti osob na palubě a ochranný lem tak není nutný.
K bodu 15.
Podrobně upravený postup statické zkoušky nemá oporu v žádné normě. Zároveň s ohledem na náročnost provádění statické zkoušky bude upravené znění preferovat statický výpočet (daný normami) a statická zkouška se dále nebude specifikovat.
K bodu 16.
Vypuštění slova „údržbu“ vychází z jeho obtížné realizovatelnosti, neboť splnění tohoto požadavku by vyžadovalo u některých plavidel demontáž jejich vnitřního vybavení. Takový požadavek je tedy nepřiměřený a z hlediska bezpečnosti plavidla nadbytečný.
K bodu 17.
Navržená úprava doplňuje stávající obecný požadavek na rychlost odvodnění dna kokpitu o stanovení podmínky, aby doba odvodňování nepřesahovala 5 minut. Takový požadavek je v souladu s technickými normami v oboru a není ve vztahu k malým plavidlům nepřiměřený.
K bodu 18.
Jedná se o vypuštění zdvojení upravených požadavků. Požadavek na voděodolnost je upraven již v první větě bodu a požadavky na sníženou hořlavost jsou upraveny v samostatné části přílohy.
K bodu 19.
Upřesňující požadavky na označení hnacích motorů jsou obdobně specifikovány v nařízení vlády č. 96/2016 Sb., o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, a stanovují povinnosti pro výrobce motoru. Jejich uvedení zde je tudíž zbytečnou duplicitou. Ponechává se pouze část vztahující se k motoru vyrobenému pro vlastní potřebu.
K bodu 20.
Terminologická a stylisticky zpřesňující úprava požadavku na izolaci elektrické soustavy.
K bodu 21.
Stávající povinnost, aby byla stabilním hasicím zařízením vybavena pouze strojovna plavidla s délkou L 15 m a více, se jeví jako nedostatečná a není v souladu ani s příslušnou technickou normou.
V případě, kdy nebude možné stabilní hasicí zařízení ve strojovně umístit, lze za podmínek v něm uvedených uplatnit bod 7.07.2.
K bodu 22.
Systém a technické řešení chlazení motoru je věcí jeho výrobce. Pro potřeby plavební bezpečnosti a technické způsobilosti stačí stanovený požadavek na účinné chlazení motoru a požadavek na ochranu povrchových vod a životního prostředí tak, že „voda vypouštěná do vnějšího prostředí nesmí být znečištěná.“ Poslední věta se z tohoto důvodu jeví jako nadbytečná a zbytečně zatěžující legislativní text.
K bodu 23.
Použití přepážek je pouze jedním z několika možných způsobů, jak dosáhnout právním předpisem zamýšleného účelu, aby nedocházelo k náhlému přelévání obsahu nádrže při naklánění plavidla a tím ohrožení stability plavidla. Těchto jiných způsobů výrobci běžně využívají. Není tedy legitimní důvod stanovovat pouze jedno technické řešení.
K bodu 24.
U některých plavidel se jeví stávající požadavek, aby byla palivová nádrž umístěna mimo prostor motoru, jako konstrukčně neřešitelný. Tento požadavek neobsahuje ani směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech ani příslušné technické normy. Samotný požadavek na bezpečnost bude dostatečně zachován i po navržené úpravě, aby byla palivová nádrž „upevněna a oddělena nebo chráněna před jakýmkoli zdrojem nadměrného tepla“.
K bodu 25.
Stávající požadavek je příliš striktní a v rámci volného pohybu zboží jsou distribuovány i certifikované přenosné palivové nádrže, které mají větší objem než 25 litrů. I nádrže o větším objemu mohou dostát účelu zamýšlenému ustanovením a s ohledem na stanovené požadavky nejsou ohrožením pro životní prostředí ani jiné chráněné zájmy.
K bodu 26.
S ohledem na úpravu článku 3.06.3 je první věta článku 3.06.6 duplicitní.
K bodu 27.
Terminologická a stylisticky zpřesňující úprava požadavku na izolaci.
K bodu 28.
S ohledem na současný stav techniky má být předkládaným návrhem vypuštěno omezení napětí elektrických rozvodů a zařízení. Ustanovení bylo vyhodnoceno jako nepřiměřené a zbytečně omezující. Napětí na plavidlech není takovýmto způsobem omezeno ani směrnicí o rekreačních plavidlech a vodních skútrech.
K bodu 29.
Požadavek je ošetřen jiným způsobem, kdy se před uvedením plavidla do provozu uplatní subjektem předkládaná dokumentace plavidla.
K bodu 30. a 31.
Příslušná technická norma nepředepisuje umístění pojistkové skříně mimo motorový prostor. Zároveň u některých typů plavidel se takové řešení vyskytuje, aniž by tím byla dotčena plavební bezpečnost i bezpečnost na plavidle.
K bodu 32.
Jedná se o terminologické upřesnění, kdy jistič je konkrétním typem zařízení, které může být nahrazeno jinými vhodnými zařízeními zabezpečujícími samostatné jištění obvodů.
K bodu 33.
Stávající odkaz na vyhlášku č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu), zůstává zachován, je však pro lepší přehlednost přeformulován do poznámky pod čarou.
Pokud jde o navigační světla, sestavy pro signalizaci a zvukové signály, směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech odkazuje na soulad s Úmluvou o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámenou pod č. 263/1995 Sb. Předkladatel proto navrhuje, aby i pro plavidla nepodléhající směrnici bylo umožněno splňovat požadavky úmluvy COLREG.
K bodu 34.
Navržená úprava u plavidel s různou délkou LOA sjednocuje požadavek na náhradní zdroj světla nebo náhradní nouzovou návěstní svítilnu.
K bodu 35.
Problematika je dostatečně upravena v technických normách a řeší ji i dokumentace plavidla. Ustanovení je tak příliš striktní a nadbytečné.
K bodu 36.
Stávající požadavek je mnohem podrobnější než technické řešení upravené ve směrnici o rekreačních plavidlech a vodních skútrech. Je proto vhodné úpravu sjednotit.
K bodu 37.
Vypouštěné ustanovení se ukázalo jako příliš striktní a u některých plavidel jej není možné technicky zajistit. Přesto však předmětná plavidla kvůli nedodržení tohoto požadavku nevytváří nebezpečí pro plavební provoz ani tím není ohrožena bezpečnost na plavidle.
K bodu 38. a 39.
Novelizované ustanovení je třeba uvést do souladu se směrnicí o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, kdy tato směrnice vyžaduje, aby lodě „byly vybaveny jedním nebo více pevnými místy, nebo jinými prostředky schopnými bezpečně udržet kotvení.“ Stávající právní úprava tak zavádí dodatečné podrobné technické požadavky, které nejsou ve směrnici stanoveny.
Podrobný výpočet dimenzování vázacích míst se jeví jako nadbytečný s ohledem na skutečnost, že toto řeší schvalovaná dokumentace.
K bodu 40.
Návrhem vypouštěný požadavek se ukázal jako příliš přísný a na některých plavidlech jej není možné realizovat. Plavební bezpečnost a účel ustanovení budou i po navrhované úpravě dostatečně zachovány.
K bodu 41. a 42.
V rámci prováděných technických prohlídek se stanovené konkrétní technické požadavky ukázaly jako zbytečně striktní, kdy nemají oporu ani v příslušných technických normách. Konkrétně stanovené požadavky také nemohou reflektovat individuální povahu jednotlivých plavidel a kontrola některých konkrétních požadavků se ukázala pro dozorové orgány jako zbytečně zatěžující.
K bodu 43.
Stávající formulace ustanovení neodpovídá zcela záměru předkladatele a na základě gramatického výkladu se vztahuje i na přenosné spotřebiče, jejichž kontrola inspektorem určených technických zařízení je nesmyslná. Navrženou konkretizací, že se jedná o „pevně instalovaná“ zařízení, problém řešíme.
K bodu 44. a 45.
Jedná se o vhodnější stylistickou úpravu textu, aby lépe vystihoval legislativní záměr předkladatele.
K bodu 46.
Při aplikaci stávající právní úpravy se ukázalo jako neefektivní navázat povinnost mít na plavidle hasicí přístroj na délku a výtlak plavidla. A to navzdory změkčujícímu ustanovení obsaženému v bodě 5.06.6. přílohy 2 vyhlášky, které stanoví, že „Požárně bezpečnostní zařízení podle článků 5.06.3. a 5.06.4. není třeba na plavidle, které je plavidlem bez vlastního strojního pohonu nebo plachetnicí bez pomocného motoru, pokud není vybaveno obytným prostorem nebo na něm není použito zařízení k vaření nebo topení“. I přesto stávající úprava dostatečně nereflektuje individuální povahu některých plavidel.
Vzhledem ke konstrukčním rozdílnostem plavidel tak dochází k tomu, že hasicí přístroj není umístěn na některých plavidlech, kde by to bylo žádoucí, a naopak musí být tam, kde je jeho význam marginální. Předkladatel tedy navrhuje zvolit obecnější formulaci předmětného ustanovení, při jehož aplikaci je možné vyhodnotit nejen velikost a výtlak plavidla, ale např. i jeho konstrukci, materiál atd.
Směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech vyžaduje, aby lodě byly vybaveny „hasicím zařízením odpovídajícímu druhu nebezpečí požáru“. Je tedy žádoucí upravit stávající úpravu hovořící pouze o hasicích přístrojích a umožnit užití i jiných alternativních hasicích zařízení.
Požadavek na konkrétní rozmístění hasicích přístrojů jde nad rámec směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a v zásadě nezvyšuje požární bezpečnost plavidla.
Jako nadbytečná se jeví rovněž úprava povinnosti mít na určitých plavidlech požární vědra či čerpadlo.
K bodu 47.
S ohledem na úpravu bodu 5.06.3. je vypouštěný text již bezpředmětný.
K bodu 48.
Gramatická či stylistická úprava textu.
K bodu 49.
Vzhledem k výraznějšímu zásahu do části 6 přílohy č. 2 bylo zvoleno nahrazení celé této části novým textem. Rozsah změn je podrobně uveden níže a dále je uvedeno odůvodnění změn.
„ČÁST 6.
VÝSTROJ PLAVIDLA
6.01. Plavidlo s výtlakem Dmax nejvýše 500 kg je vybaveno nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou, vyvazovacím lanem nebo řetězem delším 5 m a pádlem s výjimkou plavidla vybaveného vesly. Vodní skútr nebo jiné plavidlo, jehož trup je tvořen vodotěsně uzavřeným plovákem, nemusí být vybaveno nádobou na vylévání vody a vodní skútr ani pádlem.
6. 02.01. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno vyvazovacím lanem s délkou minimálně 15 m, u plavidla s délkou více než 15 m odpovídající nejméně délce plavidla +10 m, bidlem s háčkem, nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou a vědrem s lanem, není-li vybaveno drenážní soustavou. Plavidlo s délkou L menší než 6 m je vybaveno nejméně dvěma pádly nebo vesly.
Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno vhodným prostředkem pro odstranění vody vniklé do nepoškozeného plavidla při běžném provozu a vhodnými prostředky pro bezpečné vyvázání nebo zakotvení plavidla odpovídajícími jeho výtlaku Dmax. Vodní skútr nebo jiné plavidlo, jehož trup je tvořen vodotěsně uzavřeným plovákem, nemusí být vybaveno prostředkem pro odstranění vody.
6. 03.02. Plavidlo s délkou L 6 m a více má ještě nejméně jedno další vyvazovací lano, jehož délka je minimálně 2/3 délky prvého lana, dostatečný počet odrazníků, nejméně však dva odrazníky, a plavidlo s vlastním strojním pohonem též příslušenství ke strojnímu zařízení a nářadí pro jeho drobné opravy. Plachetnice s délkou L 6 m a více má vybavení pro opravu takeláže a plachet. Plavidlo s délkou L větší než 12 m je vybaveno ručním čerpadlem, které lze použít též jako požární čerpadlo.
Plavidlo s délkou L 6 m a více, s výjimkou plavidla bez vlastního pohonu poháněného pouze lidskou silou, má dostatečný počet odrazníků a lodní háček. Plavidlo s vlastním pohonem s délkou L 6 m a více má příslušenství ke strojnímu zařízení a nářadí pro jeho drobné opravy. Plachetnice s délkou L 6 m a více má vybavení pro opravu takeláže a plachet.
6. 04.03. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg, s výjimkou plovoucího zařízení, je vybaveno zařízením pro podávání zvukových signálů a funkčními návěstními svítilnami. Plavidlo kategorie "D" nebo "C" jehož délka je méně než 6 m a jehož šířka BWL je větší než 1,2 m, které není vybaveno mechanickým zařízením pro dávání zvukových signálů, je vybaveno trubkou nebo zvonem. Plavidlo kategorie "C", nebo kategorie "D" a délkou L 6 m a více je vybaveno vyhledávací svítilnou odolnou proti stříkající vodě vhodnou pro použití při manévrování, záchranných akcích a dávání signálů, prostředky pro tísňové signály a v případě plachetnice s pomocným motorem též černým kuželem.
6. 0504. Záchranné prostředky
6. 0504.1. Plavidlo s délkou L 6 m a více je vybaveno nejméně jedním záchranným kruhem s úchopným lanem po obvodu. Plavidlo s délkou L větší než 12 m je vybaveno minimálně dvěma záchrannými kruhy. Jeden záchranný kruh je umístěn v bezprostřední blízkosti hlavního kormidelního stanoviště. Jeden záchranný kruh musí být vybaven plovoucím lanem o délce minimálně 16 m, pro kategorii plavidla "D", nebo o délce minimálně 30 m, pro kategorii plavidla "C". Pro kategorii plavidla "C" je jeden záchranný kruh vybaven plovoucím samozápalným světlem. Záchranné kruhy mohou být nahrazeny záchrannými podkovami. Záchranný kruh nebo podkova použité na plavidle kategorie "C" odpovídá schválenému typu podle úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři ). Každý záchranný kruh nebo podkova je označen poznávacími znaky plavidla. Uvedená ustanovení se nevztahují na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou, jehož BWL je maximálně 1,2 m.
6. 0504.2. Plavidlo je vybaveno záchrannými vestami, jejichž počet odpovídá počtu osob při maximálním obsazení plavidla. V případě plavidla provozovaného pouze pro vlastní potřebu k rekreaci a sportu postačuje počet záchranných vest podle aktuálního počtu osob na plavidle. Záchranné vesty nejsou nutné na plavidle, které je provedeno jako nepotopitelné nebo na plavidle bez vlastního pohonu poháněném pouze lidskou silou. Záchranná vesta pro dospělou osobu má minimální vztlak 100 N. Na plavidle kategorie "D" a vodním skútru lze použít plovací pomůcku s minimálním vztlakem 50 N. Záchranná vesta je kontrolována podle pokynů výrobce. Záchranná vesta nebo plovací pomůcka je označena značkou CE shody se schváleným typem.
6. 0504.3. Plavidlo kategorie "C" nebo "D", jehož délka L je více než 6 m, s výjimkou plovoucího zařízení nebo převozní lodě, je vybaveno jedním nebo více místy pro uložení záchranného voru s obsaditelností odpovídající maximální obsaditelnosti plavidla. Záchranný vor může být nahrazen člunem, který je vybaven vztlakovými komorami tak, aby unesl celou posádku i při zalití vodou.
6.0504.4. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno lékárničkou s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidle.
6.06. Plavidlo podle svého určení a použití je vybaveno prostředky pro optickou signalizaci. Prostředky pro optickou signalizaci jsou vlajky, tabule, válce, balóny nebo kužele jednoduché a dvojité potřebné pro signalizaci činnosti plavidla.
6.0705. Radar použitý na plavidle se shoduje se schváleným typem a je označen značkou shody CE nebo podle norem Mezinárodní námořní organizace (IMO).“
K ex 6.01
Na základě vyhodnocení právní úpravy a žádosti vodácké veřejnosti návrh vypouští povinnou výstroj pro plavidla o výtlaku do Dmax 500. Vypuštění povinné výstroje pro tato plavidla nepředstavuje ohrožení bezpečnosti plavebního provozu, a to především s ohledem na jejich charakter a převážné využití na nesledovaných vodních cestách. Řada těchto plavidel bude rovněž výstrojí nadále vybavena z praktických důvodů. Stanovovat rozsah výstroje u takto malých a různorodých plavidel se jeví jako neefektivní.
K 6.01. (ex 6.02)
Změna reflektuje požadavek vodácké a plavecké veřejnosti na úpravu konkrétních požadavků na délku vyvazovacího lana, háček, nádobku na vylévání vody, ruční pumpu a vědro.
Dochází tedy k úpravě formulací výstroje těchto plavidel, která reflektuje různou velikost a využití plavidel.
Povinnost vybavit plavidlo lodním háčkem se přesouvá do nově navrženého čl. 6.02.
Došlo také k připojení výjimky pro vodní skútry nebo jiná plavidla, jejichž trup je tvořen vodotěsně uzavřeným plovákem, kde není třeba mít prostředky pro odstranění vody.
Původní výjimka z povinnosti mít na plavidle konkrétní prostředky pro odstraňování vody vniklé při běžném provozu nepoškozeného plavidla je ve stávajícím znění zachována, neboť samotná drenážní soustava je „vhodný prostředek pro odstranění vody“. V původním čl. 6.02. byla tato výjimka výslovně formulována především z důvodu, že toto ustanovení stanovovalo konkrétní prostředky a nikoliv obecnou formulaci.
K 6.02. (ex 6.03)
V souvislosti se zněním předchozích bodů dochází k úpravě znění požadavků na výstroj plavidel s délkou L 6 m a více. Předně se požadavky na vybavení odrazníky a háčkem nevztahují na plavidla poháněná pouze lidskou silou. Požadavek na další lana je zahrnut v úpravě 6.01., kdy prostředky pro bezpečné vyvázání či zakotvení musí odpovídat výtlaku plavidla. Požadavky na doplňující výstroj pro plavidla s vlastním strojním pohonem a plachetnice zůstávají zachována.
K 6.04.2 (ex 6.05.2)
Dochází k doplnění výjimky z povinnosti plavidla být vybaveno záchrannou vestou, a to pro plavidla poháněná pouze lidskou silou.
K 6.04.3 (ex 6.05.3)
Předmětné ustanovení stávající úpravy i směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech hovoří pouze o místech pro záchranné vory. Směšování s požadavkem na vybavení plavidla záchranným vorem či člunem se ukázalo pro adresáty právní normy jako matoucí a pro české vodní cesty jako neopodstatněné.
K ex 6.06
Uvedený požadavek je zahrnut již v bodě 4.03.1., včetně odkazu na předpis o pravidlech plavebního provozu, či o pravidlech pro zabránění srážkám na moři, v nichž jsou prostředky pro optickou signalizaci podrobněji definovány. Ustanovení je tedy nadbytečné.
K bodu 50. a 51.
Navržená slovní formulace ustanovení přesně vystihuje okruh požadavků, které mají být u plavidel podléhajících směrnici o rekreačních plavidlech a vodních skútrech posuzovány. Tato formulace odráží požadavky Evropské komise na úpravu vyhlášky.
K bodu 52.
Předkladatel vyhodnotil, že tímto způsobem není vhodné limitovat podnikatelské prostředí. Pokud i plavidlo o menších rozměrech vyhovuje požadované přepravní kapacitě, není důvodu provozovateli vnitrozemské vodní dopravy bránit v užití takového plavidla za požadovaným účelem. Bezpečnost plavebního provozu i osob přepravovaných na palubě plavidla je dostatečně ošetřena stanovením maximální obsaditelnosti plavidla a dalšími ustanoveními předpisů v oblasti vnitrozemské plavby.
K bodu 53.
S ohledem na doložku vzájemného uznávání zakotvenou v § 6 odst. 4 vyhlášky předkladatel navrhuje tuto doložku reflektovat ještě doplněním bodu 7.03.1. přílohy č. 2 vyhlášky.
K bodu 54.
Zvýšené požadavky na technickou způsobilost pro plavidla půjčovny nejsou v rušeném rozsahu opodstatněné.
K bodu 55.
Úprava odkazů s ohledem na provedené přečíslování v kapitole 6 a vypuštění kapitoly 8.
K bodu 56. a 57.
Rozšíření výjimky z technických požadavků, které se nevztahují na plavidla historicky cenná, zhotovená před rokem 1950, o bod 3.06.9. Technické požadavky stanovené v bodě 3.06.9. se ukázaly pro některá historicky cenná plavidla jako nesplnitelné, přičemž veřejný zájem na zachování těchto plavidel v co možná nejvíce původním nezměněném stavu je pro jejich historickou hodnotu zásadní.
Úprava ustanovení s ohledem na skutečnost, že ustanovení bodu 4.03.6 bylo z přílohy č. 2 vypuštěno.
K bodu 58.
Úprava odkazu na článek přílohy s ohledem na provedené přečíslování v kapitole 6.
K bodu 59.
S ohledem na skutečnost, že dle platné právní úpravy podléhají všechny „historické“ kategorie plavidel stejným technickým požadavkům, může být i záznam do lodního osvědčení jednotný. Pro kontrolu orgány plavebního dozoru tento zápis plně postačí.
K bodu 60.
Úprava odkazů na články přílohy s ohledem na provedené přečíslování v kapitole 6.
K bodu 61.
Výpis výjimek do lodního osvědčení se ukázal jako neúčelný a technicky jen velmi složitě proveditelný. Ve smyslu navržené úpravy plavební úřad technickou prohlídkou stav plavidla ověří a v protokolu o technické prohlídce odchylky zaznamená. Protokoly jsou k dispozici ve složce plavidla.
K bodu 62.
Výčet ustanovení, která se vztahují na neevidovaná pl avidla, obsahuje v současné právní úpravě i ustanovení, která na neevidovaná plavidla fakticky nedopadají, nebo jejich splnění nelze bez provedení technické prohlídky posoudit. Navržená úprava tuto skutečnost reflektuje.
K bodu 63.
Část 8 týkající se manévrovatelnosti plavidel obsahuje některé problematické a stěží realizovatelné požadavky. Například na některých uzavřených vodních cestách a nádržích (účelové vodní cesty), kde jsou plavidla provozována, je obtížné zajistit zkušební úsek se stanovenými parametry. U některých plavidel vybavených například pouze přívěsným motorem je problém stanovit spolehlivě požadované otáčky motoru atd. Výběr místa a způsob provedení plavební zkoušky podle § 7 odst. 5 je proto vhodné plně ponechat k posouzení odbornými pracovníky plavebního úřadu.
Takto v obecné rovině pojednaná problematika k uplatnění sledovaného zájmu postačí.
K bodu 64.
Změny vzorů lodních osvědčení vyžaduje praxe zápisu plavebních zón, kdy je třeba vzhledem k jinému pojetí zapracovanému ve vyhlášce o malých plavidlech odstranit pojem „zóna“. Do osvědčení se tak bude generovat pouze informativní údaj o výšce vlny. Nebude tak docházet ke „snižování“ konstrukční kategorie u plavidel s kategorií A nebo B, kdy vyhláška tyto kategorie zapsat nedovoluje.
Navržený vzor osvědčení je v souladu s rezolucí č. 13 EHK OSN (mezinárodní osvědčení rekreačního plavidla) i se směrnicí 2009/100/ES (lodní osvědčení plavidla vnitrozemské plavby), které ošetřují obsah osvědčení plavidel.
Čl. II
Účinnost této pozměňující vyhlášky se navrhuje k prvnímu možnému datu, tj. k 15. dni po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. Vzhledem k tomu, že měněná ustanovení přináší v drtivé většině pro adresáty přívětivější právní úpravu, není nutné nijak prodlužovat legisvakanční dobu. Česká republika má pak zájem, aby byl v co nejkratší době prohlouben soulad právní úpravy malých plavidel se směrnicí o rekreačních plavidlech a vodních skútrech.
Je tedy žádoucí, aby právní úprava nabyla účinnosti co možná nejdříve.
14