Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Vláda České republiky svým usnesením ze dne 8. června 2015 č. 448, 
o nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance, uložila ministru vnitra provést přezkum účinnosti regulace obsažené v tomto nařízení vlády (přijatém jako nařízení vlády č. 134/2015 Sb.).

Výsledek přezkumu účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády č. 134/2015 Sb. je tímto materiálem předkládán. Záměrem sekce pro státní službu Ministerstva vnitra, příslušné podle § 13 odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ke koordinaci systému hodnocení státních zaměstnanců, bylo posoudit, zda stávající znění nařízení vlády č. 134/2015 Sb. vyhovuje potřebám služebních úřadů, nebo zda byly při provádění prvního služebního hodnocení státních zaměstnanců v praxi zaznamenány problémy spojené s jeho aplikací, jež by odůvodňovaly jeho případnou novelizaci.
Sekce pro státní službu se obrátila na služební úřady se žádostí o odpovědi na 20 otázek, jež měly být zpracovány za celý resort, tj. i podřízené služební úřady. Tyto otázky byly zaměřeny na průběh prvního služebního hodnocení státních zaměstnanců za rok 2015, jež bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2016. Otázky byly rozeslány dne 15. 6. 2016 s termínem pro zaslání odpovědí do 25. 7. 2016. Služební úřady, jejichž odpovědi byly nekompletní, byly požádány o doplnění do 31. srpna 2016. 
První otázka sloužila k získání souhrnných údajů o počtu hodnocených státních zaměstnanců za rok 2015 v jednotlivých služebních úřadech, o struktuře výsledků služebního hodnocení státních zaměstnanců v jednotlivých služebních úřadech a o výši jejich osobních příplatků. Druhá oblast otázek se bezprostředně týkala úpravy obsažené v nařízení vlády č. 134/2015 Sb., a to analýzy hodnotících kritérií, na jejichž základě se státní zaměstnanec v jednotlivých hodnocených oblastech posuzuje, vyhodnocení, zda podíly hodnocených oblastí na výsledku služebního hodnocení odpovídají významu, jaký je jim všeobecně přikládán, vyhodnocení, zda bodová škála klasifikace plnění hodnocených oblastí vhodně diferencuje úrovně plnění hodnocených oblastí, vyhodnocení, zda jsou k jednotlivým slovním vyjádřením výsledků služebního hodnocení vhodně stanoveny příslušné bodové hranice výpočtu výsledku služebního hodnocení, a vyhodnocení, zda horní hranice osobního příplatku je dostatečná pro jednotlivé výsledky služebního hodnocení. Třetí oblast otázek se týkala úpravy obsažené ve služebním předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 7. prosince 2015 č. 11/2015, kterým se stanoví postup při provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců, neboť sekce pro státní službu se rozhodla provést při příležitosti přezkumu účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády č. 134/2015 Sb. i přezkum regulace obsažené ve služebním předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu. Bylo zjišťováno, jakým způsobem byla určována souhrnná bodová klasifikace oblasti, která obsahovala více hodnotících kritérií, a zda by tento způsob jednotný v rámci celého služebního úřadu. V souvislosti s hodnotícími kritérii a hodnocenými oblastmi bylo zjišťováno, zda hodnotitelé doplňovali bodové hodnocení hodnotících kritérii a hodnocených oblastí o slovní popis a zda při tom vycházeli pouze z ilustrativního popisu uvedeného v příloze k služebnímu předpisu náměstka pro státní službu, nebo slovní popis individualizovali. Dále bylo zjišťováno, jaké byly určující faktory pro přiznání statusu vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka a jakým způsobem byly formulovány individuální cíle pro další osobní rozvoj státního zaměstnance, co do počtu, co do jejich charakteru, zda se jednalo o cíle měřitelné a termínované.
Odpovědi služebních úřadů jsou shrnuty v částech I. a II. předkládaného materiálu.   
Regulace obsažená v nařízení vlády č. 134/2015 Sb. byla aplikována v prvním letošním čtvrtletí poprvé v průběhu prvního služebního hodnocení státních zaměstnanců za kalendářní rok 2015. Tomuto služebnímu hodnocení podléhaly dvě třetiny státních zaměstnanců, neboť v souladu s § 9 nařízení vlády č. 134/2015 Sb. se služební hodnocení za kalendářní rok 2015 provedlo pouze u těch státních zaměstnanců, kteří v kalendářním roce 2015 vykonávali státní službu po dobu delší než dva měsíce. Vzhledem k tomu, že v přezkumu účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády nebyla zahrnuta celá třetina státních zaměstnanců, a dále vzhledem k tomu, že institut hodnocení zaměstnanců je ve většině služebních úřadů novým, dosud neetablovaným institutem, navrhuje se, aby vláda uložila ministru vnitra provést srovnávací přezkum účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády a výsledky přezkumu vládě předložit do 30. září 2017. Srovnávací přezkum účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády by měl tedy mít stejnou formu (otázky) a rozsah vyplývající ze skutečnosti, že půjde o srovnání prvního a druhého služebního hodnocení, přičemž by měl být zaměřen na průběh druhého služebního hodnocení státních zaměstnanců za rok 2016, jež bude provedeno v prvním čtvrtletí roku 2017, a jeho výstupem by měly být podklady pro případnou novelizaci nařízení vlády, popřípadě i zákona o státní službě, ukáže-li se v průběhu času tato novelizace jako potřebná. 

Pokud jde o posouzení toho, zda byly při provádění prvního služebního hodnocení státních zaměstnanců v praxi zaznamenány problémy spojené s jeho aplikací, jež by odůvodňovaly okamžitou novelizaci nařízení vlády, lze shrnout, že služební úřady vesměs neuplatnily žádné zásadní připomínky, které by vyžadovaly bezodkladnou novelizaci. Ačkoliv některé výhrady služebních úřadů k právní úpravě služebního hodnocení lze považovat za věcně relevantní (dílčí výhrady k bodové škále klasifikace plnění hodnocených oblastí, výhrady k dosavadnímu nastavení bodových hranic výpočtu výsledku služebního hodnocení k jednotlivým slovním vyjádřením výsledků služebního hodnocení a výhrady poukazující na nekonzistentnost bodové a slovní škály), jeví se jako vhodné, zejména s ohledem na skutečnost, že většina služebních úřadů se stávající právní úpravou souhlasí, do nastaveného postupu nyní nezasahovat. Precizní vymezení předmětu případné novely nařízení vlády (popřípadě i zákona o státní službě) lze očekávat až po provedení druhého služebního hodnocení státních zaměstnanců. 
Na základě přezkumu regulace obsažené ve služebním předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu zajistí sekce pro státní službu jednotnost postupu služebních úřadů při určování souhrnné bodové klasifikace oblastí, které obsahují více hodnotících kritérií, povinnost hodnotitelů doplňovat bodové hodnocení hodnocených oblastí a kritérií o individualizovaný slovní popis a povinnost hodnotitelů stanovovat konkrétní, měřitelné a časově termínované cíle, jež mohou mít jak pracovní (služební), tak vzdělávací povahu. Pasáž o vhodném stanovování individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance bude zapracována rovněž do metodiky (odůvodnění) ke služebnímu předpisu. Metodika (odůvodnění) ke služebnímu předpisu bude dále doplněna o pasáž týkající se podkladů, na jejichž základě má být služební hodnocení provedeno, a o pasáž týkající se příslušnosti pro vyřizování stížností proti služebnímu hodnocení. V součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí připraví sekce pro státní službu výkladové stanovisko k obsahu pojmu vynikající, všeobecně uznávaný odborník určené služebním úřadům. Výkladové stanovisko, podobně jako i novelizace služebního předpisu NMV budou zpracovány do konce roku 2016.

Meziresortní připomínkové řízení k předkládanému materiálu proběhlo ve dnech 20. září 2016 až 4. října 2016. Zásadní připomínky uplatnily Český statistický úřad a Energetický regulační úřad. Přehled uplatněných připomínek obsahuje část IV. materiálu. Materiál se předkládá bez rozporu. 

3