Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNADTEGV8D najdete zde
IV.
Vyhodnocení mezirezortního připomínkového řízení
k návrhu usnesení vlády k výsledkům přezkumu účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády č. 134/2015 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance
Materiál byl rozeslán do připomínkového řízení dne 19. září 2016 s termínem pro zaslání připomínek do 4. října 2016.
Připomínkové místo
Relevance
Připomínka
Vypořádání
Český statistický úřad
Zásadní
ČSÚ nesouhlasí s tím, aby se o další rok odsouvaly nezbytné změny v systému služebního hodnocení, a navrhuje, aby alespoň závažné nedostatky služebního hodnocení uvedené níže pod písmeny a) – c) byly odstraněny v co nejkratším termínu a aby jimi nebylo zatíženo služební hodnocení v roce 2017.
Za nejdůležitější ČSÚ považuje:
a) doplnit hodnotící škálu o sudá čísla (dosavadní hodnotící škála je nevyhovující, svádí k manipulacím a neumožňuje dostatečnou diferenciaci – bod 4, str. 33),
b) změnit algoritmus výpočtu celkového výsledku (nelze akceptovat, aby i v roce 2017 bylo výsledkem hodnocení státního zaměstnance při 100% kompetencí a 100%-ním výkonu „dostačující“ – bod 6, str. 35),
c) upravit povinnost stanovit v procesu služebního hodnocení kromě individuálních rozvojových cílů i služební cíle, které vyplývají z nároků na výkon služby a jejichž plnění bude předmětem příštího služebního hodnocení (bod 16, str. 40).
Odůvodnění:
Stávající regulace vede k tomu, že výsledky hodnocení jsou hodnotiteli účelově upravovány z důvodu zachování stávající výše osobních příplatků a výstupy procesu hodnocení neodpovídají realitě. Bez provedení výše uvedených změn ztrácí proces hodnocení smysl a vážnost pro hodnotitele i hodnocené státní zaměstnance.
Akceptováno částečně, vysvětleno - Stejné nebo obdobné požadavky uvedené v bodech a) a b) vzneslo v rámci odpovědí na provedený průzkum, jenž předcházel zpracování připomínkovaného materiálu, i několik dalších úřadů. Sama sekce pro státní službu považuje, jak je uvedeno v závěru materiálu, některé výhrady úřadů k právní úpravě služebního hodnocení za věcně relevantní, nicméně je třeba pamatovat i na skutečnost, že se zachováním stávající úpravy v tomto případě souhlasí nadpoloviční většina (57 %) služebních úřadů. To je hlavním důvodem, proč považujeme za nežádoucí nyní do nastavené úpravy služebního hodnocení zasahovat. Konkrétní vymezení předmětu případné novely nařízení vlády lze očekávat až po provedení druhého služebního hodnocení státních zaměstnanců, které proběhne v prvním čtvrtletí roku 2017. Tento závěr podporují skutečnosti, že v přezkumu účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády nebyla zahrnuta celá třetina státních zaměstnanců, že služební hodnocení za rok 2015 bylo zpracováváno za dobu dvou až šesti měsíců, kdy v běžných případech hodnoceným obdobím je zpravidla kalendářní rok, i to, že institut hodnocení státních zaměstnanců je ve většině služebních úřadů novým, dosud neetablovaným institutem. K bodu c) je třeba uvést, že požadavek, aby byly v procesu služebního hodnocení kromě individuálních rozvojových cílů stanoveny i služební cíle lze upravit vlastním služebním předpisem. Přijetí jednotlivých resortních služebních předpisů upravujících postup při provádění služebního hodnocení považuje sekce pro státní službu za žádoucí (str. 9 materiálu), neboť služební předpis NMV je určen všem služebním úřadům napříč celou státní správou a nemůže postihnout specifika jednotlivých služebních úřadů, jež lze upravit naopak právě v resortních služebních předpisech. Pokud jde o stanovování individuálních cílů pro další osobní rozvoj, zapracuje sekce pro státní službu informativní pasáž o stanovování individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance včetně pasáže o vhodnosti stanovování služebních (pracovních) cílů do metodiky (odůvodnění) ke služebnímu předpisu NMV (str. 43 materiálu).
Energetický regulační úřad
Zásadní
V materiálu je mimo jiné naznačeno, že se služební hodnocení musí opírat i o objektivní podklady, které se vztahují k provedení služebního hodnocení. ERÚ je známo, že těmito podklady jsou myšleny i záznamy z průběžného hodnocení výkonu služby státním zaměstnancem, a dále i jakékoliv jiné písemné záznamy o plnění služebních úkolů, jednání nebo chování státního zaměstnance, tj. dokumenty, které prokazují skutečnosti tvrzené ve služebním hodnocení.
Uvedené závěry náměstka pro státní službu, které jsou v současnosti již podepřeny jeho rozhodovací praxí, však ze služebního hodnocení činí nereálný proces, kdy v praxi samotné nebude možné služební hodnocení (zvláště za situace, kdy bude výkon služby státního zaměstnance hodnocen jako nedostatečný nebo dostačující) vůbec provést.
Náměstek pro státní službu zcela opomíjí, že služební hodnocení provádí představený daného státního zaměstnance (i když ve spolupráci se služebním orgánem) a hodnotí nejen výkon služby daného zaměstnance, ale tento výkon rovněž porovnává v rámci výkonu služby i ostatních státních zaměstnanců v rámci daného útvaru. Lze si přitom těžko představit, jak prokazovat nedostatečnost výkonu služby hodnoceného státního zaměstnance ve vztahu k hodnocení výkonu služby ostatních státních zaměstnanců daného útvaru.
Náměstek pro státní službu vkládáním podkladů ke služebnímu hodnocení směřuje zjevně k jeho maximální objektivizaci, ale zde je třeba předestřít, že ne všechny skutečnosti mající vliv na hodnocení výkonu služby lze objektivně prokázat. Určitému subjektivnímu prvku v rámci hodnocení se nelze vyhnout nikdy.
Nadto si lze jen stěží představit, že by součástí služebního hodnocení bylo např. vkládání rozsáhlého souboru správních rozhodnutí, která státní zaměstnanec chybně vypracoval, apod.
Akceptováno částečně, vysvětleno – Bylo dohodnuto, že odůvodnění služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 11/2015, kterým se stanoví postup při provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců, bude doplněno o metodické doporučené postupy pro vypracování služebního hodnocení a o příkladmý výčet podkladů pro provedení služebního hodnocení, jenž bude vycházet z dosavadní rozhodovací praxe sekce pro státní službu.
K tomu dodáváme, že podklady, na jejichž základě má být služební hodnocení provedeno, jsou definovány v čl. 4 a 5 služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 11/2015. Jedná se pouze o demonstrativní výčet, z něhož nevyplývá povinnost přikládat ke služebnímu hodnocení rozsáhlý soubor správních rozhodnutí, která státní zaměstnanec chybně vypracoval. Naopak, je ponecháno na hodnotiteli, jaké podklady a jakým způsobem pro vypracování služebního hodnocení použije. Služební hodnocení, jež se nebude opírat o hodnotitelem pozorované a řádně doložené projevy jednání či chování státního zaměstnance, které vybočují z očekávaného standardu, nemůže v případném přezkumu obstát. Zejména nedostatky ve službě je třeba individuálně konkretizovat a odkázat na podklady tak, aby nevznikaly důvodné pochyby o jejich závažnosti či četnosti.
Energetický regulační úřad
Zásadní
Nad rámec výše uvedeného by bylo vhodné rovněž uvést, že bodové hodnocení v podobě 0 – 1 – 3 – 5 – 7 bodů neposkytuje dostatečnou možnost postihnout jemné nuance ve výkonu služby – tento model by bylo vhodné změnit a umožnit služebním úřadům větší diferenciaci.
Vysvětleno – Věcně obdobné připomínky k hodnotící škále definované v nařízení vlády vzneslo i několik dalších úřadů, nicméně se stávající úpravou v tomto případě souhlasí nadpoloviční většina (57 %) úřadů. To je hlavním důvodem, proč považujeme za nežádoucí nyní do nastaveného systému služebního hodnocení zasahovat, byť vznesenou výhradu považujeme za relevantní. Konkrétní vymezení předmětu případné novely nařízení vlády lze očekávat až po provedení druhého služebního hodnocení státních zaměstnanců, které proběhne v prvním čtvrtletí roku 2017. Tento závěr podporují skutečnosti, že v přezkumu účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády nebyla zahrnuta celá třetina státních zaměstnanců, že služební hodnocení za rok 2015 bylo zpracováváno za dobu dvou až šesti měsíců, kdy v běžných případech hodnoceným obdobím je zpravidla kalendářní rok, i to, že institut hodnocení státních zaměstnanců je ve většině služebních úřadů novým, dosud neetablovaným institutem.
MŠMT
Doporučující
Doporučujeme vytvoření meziresortní skupiny, která by připravila návrh změn k případné následné novelizaci právních předpisů týkajících se služebního hodnocení.
Akceptováno částečně - Konkrétní vymezení předmětu případné novely nařízení vlády lze očekávat až po provedení druhého služebního hodnocení státních zaměstnanců, které proběhne v prvním čtvrtletí roku 2017. Bude-li tato novelizace realizována, bude napříč služebními úřady vytvořena meziresortní pracovní skupina k projednání návrhu nové právní úpravy.
MŠMT
Doporučující
Ke str. 33, otázce č. 3: Navrhujeme zvýšit podíl (a tedy i význam) vzdělávání a rozvoje. Toto opatření by mohlo podnítit vyšší motivovanost státních zaměstnanců a zároveň zvýšit zodpovědnost představených při definici cílů. V tomto smyslu navrhujeme úpravu spočívající ve zvýšení podílu hodnocené oblasti výsledků vzdělávání na úkor snížení podílu v hodnocené oblasti výkon státní služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli.
Neakceptováno - Konkrétní vymezení předmětu případné novely nařízení vlády lze očekávat až po provedení druhého služebního hodnocení státních zaměstnanců, které proběhne v prvním čtvrtletí roku 2017.
MŠMT
Doporučující
Ke str. 17 a 18, grafům č. 7 až 9: Doporučujeme údaje o průměrné procentní výši osobního příplatku (grafy č. 7 až 9) doplnit o medián procentní výše osobního příplatku. Spojení těchto dvou údajů (aritmetického průměru a mediánu) by lépe charakterizovalo analyzované datové soubory.
Neakceptováno – Ačkoli se lze s touto připomínkou věcně ztotožnit, pro určení relevantního mediánu procentní výše osobního příplatku u státních zaměstnanců nedisponuje zpracovatel odpovídajícími vstupními daty. Dotazované úřady uvedly v souladu se zadáním pouze průměrnou procentní výši osobního příplatku v rámci celého úřadu. Střední hodnota z těchto již zprůměrovaných výsledků nemá žádoucí vypovídací schopnost.
Úřad vlády ČR – místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
Doporučující
K předkládací zprávě – Doporučujeme v odstavci třetím pro úplnost doplnit, v jakém časovém období se sekce pro státní službu obrátila na služební úřady se žádostí o odpovědi na 20 otázek a kdy bylo na tyto otázky odpovězeno.
Akceptováno
Úřad vlády ČR – místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
Doporučující
K předkládací zprávě – Doporučujeme rámcově doplnit okruhy otázek a závěry, které z přezkumu účinnosti regulace vzešly.
Ve čtvrtém odstavci předkládací zprávy je zmínka o otázkách, které byly položeny ohledně úpravy služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 7. prosince 2015 č. 11/2015, kterým se stanoví postup při provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců. Další údaje již tento odstavec neobsahuje a ani v samotném materiálu není obsažen okruh vznesených otázek ani získané závěry.
Akceptováno
Úřad vlády ČR – místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace
Doporučující
K materiálu – Z přehledu vznesených otázek sekcí pro státní správu v materiálu na stránkách 32–42 nevyplývá, že by některá otázka byla zaměřena v návaznosti na § 86 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a to na ocenění za příkladný výkon služby, a dále na § 87–97 v části čtvrté tohoto zákona pojednávající o kárné odpovědnosti. Dle našeho názoru skutečnosti, zda byl ve sledovaném období státní zaměstnanec oceněn nebo podroben kárné odpovědnosti, jsou velice důležité při jeho hodnocení. Doporučujeme v příštím přezkumu účinnosti regulace brát v úvahu výše uvedené.
Neakceptováno – Skutečnost, že byl státní zaměstnanec v hodnoceném období oceněn za příkladný výkon státní služby nebo že spáchal kárné provinění má vliv na výsledek služebního hodnocení státního zaměstnance, ale není nijak relevantní pro přezkum účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády č. 134/2015 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance, resp. pro právní úpravu služebního hodnocení obecně.
Úřad vlády ČR – Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
Doporučující
Doporučujeme upřesnit, jakým způsobem předkladatel provede přezkum účinnosti regulace v souvislosti s druhým služebním hodnocením státních zaměstnanců za rok 2016, jež má být provedeno v prvním čtvrtletí roku 2017 (např. zda bude postupovat obdobným způsobem, tzn. oslovením příslušných subjektů s požadavkem na poskytnutí odpovědí na 20 příslušných otázek).
Akceptováno
Úřad vlády ČR – Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
Doporučující
Doporučujeme vysvětlit, jakým způsobem mají být zabezpečeny postupy, které předkladatel navrhuje, nakolik jsou pro dotčené subjekty závazná jednotlivá navrhovaná opatření, která nejsou uvedena v návrhu usnesení vlády či legislativně ošetřena, neboť nelze pouze konstatovat, že je „žádoucí“ zapracovat do úpravy průběhu služebního hodnocení
jednotný postup při určování souhrnné bodové klasifikace oblastí, které obsahují více hodnotících kritérií
povinnost hodnotitelů doplňovat bodové hodnocení hodnocených oblastí a kritérií o individualizovaný slovní popis
povinnost hodnotitelů stanovovat konkrétní, měřitelné a časově termínované cíle
Odůvodnění:
Jelikož z materiálu vyplývá, že současný způsob stanovování individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance představuje problém, a „výkon státní služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli“ je přitom jednou z hodnocených oblastí, pro odstranění identifikovaných problémů v identifikovaných oblastech je zásadní, aby byla opatření pro dotčené subjekty závazná.
Předkladatel navrhuje zapracování úprav do služebního předpisu NMV, metodiku k tomuto předpisu a výkladové stanovisko. V jeho zájmu by mělo být zdůraznění skutečnosti, že tato opatření představují pro hodnotitele závazné úkoly, které mají plnit.
Akceptováno
Stránka 4 z 6