Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II

II.
Předkládací zpráva

Mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2017 se vládě předkládá k projednání návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Potřeba jeho zpracování vyvstala až v návaznosti na závěry jednání Koaliční rady dne 11. září 2017 a požadavky zástupců zaměstnanců s cílem zajistit jejich realizaci v maximální možné míře již s účinností od 1. listopadu 2017. V souladu s těmito závěry návrh obsahuje zejména
· valorizaci platových tarifů zaměstnanců v pracovním poměru ve veřejných službách a správě o 10 %, s výjimkou zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb, jejichž zdrojem financování platů je veřejné zdravotní pojištění
· valorizaci platových tarifů pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 %
· sjednocení výše platových tarifů lékařů a zubních lékařů odměňovaných dosud podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a platových tarifů lékařů poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče.
Původně se předpokládalo, že uvedené změny spolu s dalšími bude obsahovat zcela nové nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Tento záměr byl promítnut i do původního materiálu rozeslaného dne 22. srpna 2017 do meziresortního připomínkového řízení. Vzhledem k tomu, že v důsledku závěrů uvedených jednání došlo k výrazné modifikaci původně navrhovaných variant řešení s nutností opětovného časově omezeného rozdělení stupnic platových tarifů podle zdroje finančních prostředků na platy, bylo z legislativních důvodů rozhodnuto předložit vládě dva samostatné materiály s odlišným datem účinnosti, a to návrh novely nařízení vlády č. 564/2006 Sb. účinné od 1. listopadu 2017 a návrh nového prováděcího nařízení vlády účinného od 1. ledna 2018. Tento postup byl v pracovním pořádku odsouhlasen Sekcí Legislativní rady vlády Úřadu vlády ČR.
Vzhledem k tomu, že do meziresortního připomínkového řízení byl rozeslán jeden společný materiál a k jeho rozdělení došlo až následně, proběhlo k oběma materiálům sloučené vypořádání uplatněných zásadních připomínek a předkládá se společná vypořádací tabulka.

Průběh meziresortního připomínkového řízení a jeho výsledky:
Materiál prošel zkráceným meziresortním připomínkovým řízením (viz dopis ministryně práce a sociálních věcí č. j.: MPSV-2017/154719-52 ze dne 22. srpna 2017). Osloveno bylo celkem 69 připomínkových míst. Lhůta ke sdělení připomínek byla stanovena do 31. srpna 2017, tj. na 7 pracovních dnů. Zkrácenou lhůtu pro připomínkové řízení odsouhlasil svým dopisem ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády (pod č. j. 21120/2017OVL) dne 1. srpna 2017. 
Stanovisko zaslalo celkem 54  připomínkových míst (nad rámec oslovených reagovali ÚV VÚV, BIS a ÚZS, ČMOS PŠ). Ke dni 1. září 2017 nezaslalo připomínky celkem 18 připomínkových míst. Stanovisko bez připomínek zaslalo 18 připomínkových míst. Připomínky sdělilo ke dni ukončení připomínkového řízení celkem 37 připomínkových míst, z toho 24 připomínkových míst vzneslo zásadní připomínky a 13 připomínkových míst pouze doporučující připomínky.
V rámci připomínkového řízení reagovala všechna ministerstva. Z dalších ústředních orgánů státní správy se nevyjádřili Český statistický úřad, Energetický regulační úřad, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Pokud jde o územní samosprávné celky, nezaslal připomínky pouze kraj Karlovarský. Stanovisko sdělil Svaz měst a obcí ČR, Asociace krajů nereagovala.
 Doporučujícím připomínkám bylo tam, kde to bylo možné, vyhověno. Jako zásadní bylo označeno celkem 52 připomínek.
Zásadní připomínky předkládané vládě České republiky jako rozpor:
Kraje Ústecký a Moravskoslezský požadují, aby se stát podílel na financování zvýšení platů, a to buď u úředníků v rámci příspěvku na výkon přenesené působnosti, nebo u ostatních zaměstnanců v rámci rozpočtového určení daní. Při vypořádání této připomínky respektovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí závěry jednání Koaliční rady se zástupci odborových svazů, podle kterých mají jednotlivé územní samosprávné celky pokrýt finanční náklady na zvýšení platových tarifů pokrýt v rámci svých rozpočtů. 
Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje zvýšení spodní hranice zvláštního příplatku stanovené v § 8 odstavec 2 pro III. skupinu prací na dvojnásobek, tj. z 1000 Kč měsíčně na 2000 měsíčně. Požadavek nebyl akceptován, protože by narušil jednotnou koncepci příplatku zvláštního. Zvýšení spodní nárokové hranice příplatku pouze pro jednu skupinu zaměstnanců by bylo nesystémové a pro ostatní zaměstnance diskriminační. Realizace návrhu by znamenala další potřebu finančních prostředků a mohla by ohrozit prioritní záměr vlády, kterým je zvýšení platových tarifů.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost požaduje, aby zvláštní příplatek, podle přílohy č. 6 ve IV. skupině prací bodu 1 návrhu nařízení vlády, příslušel zaměstnancům tohoto úřadu zpětně, a to ode dne vzniku Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejdříve však ode dne vzniku pracovního poměru zaměstnance. Připomínce nelze vyhovět pro nepřípustnost retroaktivity právního předpisu.
Několik připomínkových míst sdělilo požadavek na zavedení nových titulů pro zvláštní příplatek, rozšíření okruhu zaměstnanců, kterým má příslušet některý z existujících zvláštních příplatků, popř. zařazení některého ze zvláštních příplatků do vyšší skupiny prací.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravská konfederace odborových svazů požadují zařadit zvláštní příplatek pro učitele odborného výcviku nebo odborné praxe z první skupiny prací do druhé skupiny prací. 
Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje 
· zavedení zvláštního příplatku ve II. skupině prací pro zaměstnance, kteří v rámci přestupkového řízení přicházejí do kontaktu s obviněnými z přestupku, 
· vypuštění podmínky „bez odborného dohledu“, a tím výrazné rozšíření okruhu zdravotnických zaměstnanců vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání kterým přísluší zvláštní příplatek za střídavý výkon práce ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. 
Žádný z požadavků na změny týkající se zvláštního příplatku nebyl akceptován. Ministerstvo práce a sociálních věcí však zvažuje nové komplexní posouzení titulů pro poskytování zvláštního příplatku z hlediska jejich opodstatněnosti, provázanosti a dodržení gradace podle intenzity působení ztěžujících vlivů a míry rizik. Požadavek na poskytování zvláštního příplatku ve II. skupině prací zaměstnancům, kteří v rámci přestupkového řízení přicházejí do kontaktu s obviněnými z přestupku, narušuje zavedenou hierarchii odpovídající ztěžujícím vlivům. Aktuálně se zvláštní příplatek poskytuje za styk s osobami zadrženými, obviněnými, obžalovanými nebo odsouzenými v rámci trestního řízení. Kontakt s obviněnými z přestupku představuje výrazně nižší rizika odpovídající nesrovnatelně nižší nebezpečnosti těchto osob. 
Pokud jde o podstatné rozšíření okruhu zdravotnických zaměstnanců vykonávajících nelékařské zdravotnické povolání, kterým přísluší zvláštní příplatek za střídavý výkon práce bez odborného dohledu ve třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu, je tento požadavek  v rozporu se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví.
Olomoucký kraj sdělil zásadní požadavek na úpravu formulace zvláštního příplatku v příloze č. 6 ve II. skupině prací bodu 4 tak, aby odpovídala zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), protože působí výkladové problémy. Důvodem podle Olomouckého kraje je, že zákon o sociálních službách nerozlišuje žádná „samostatná oddělení“, jak je uvedeno v předmětném ustanovení. Připomínkové místo na rozporu trvá, ačkoliv mu bylo v rámci vypořádání připomínkového řízení vysvětleno, že body 4.1. a 4.2. ve II. skupině prací byly koncipovány pro ocenění ztěžujících vlivů spojených s výkonem prací u poskytovatelů zdravotních, nikoliv sociálních, služeb.
Nejvyšší kontrolní úřad, Národní bezpečnostní úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost požadují sjednotit výši platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě s výší platových tarifů stanovených pro státní zaměstnance v nařízení vlády č. 304/2014 Sb., zavedení institutu tzv. klíčového pracovního místa a vymezení prací, které se pro účely odměňování považují za klíčové a při jejichž výkonu je možné zaměstnanci poskytovat platový tarif zvýšený až o 100 %.
Návrh není možné akceptovat. Odlišná koncepce odměňování státních zaměstnanců zohledňuje a kompenzuje specifika služebního poměru. Uvedené požadavky nekorespondují úpravě odměňování platem, kterou stanoví zákoník práce, nemohou tedy být zapracovány do prováděcího předpisu.
Nestejná výše platových tarifů v příloze č. 2 k návrhu nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, je dána odlišnou strukturou obou stupnic, kdy v prvním případě je stupnice platových tarifů založená na principu lineárního růstu platových tarifů ve všech platových třídách, kdežto ve druhém případě jde o kombinaci lineárního růstu (do 11. platové třídy) a konvexního růstu (od 12. do 16. platové třídy) platových tarifů. Tato odlišnost včetně dalších opatření v systému odměňování zohledňuje a kompenzuje specifika služebního poměru a nelze v ní v žádném případě spatřovat „neospravedlnitelné rozdíly v odměňování z veřejných zdrojů“ a „nerovnosti“, tak, jako tomu není ani u odlišností v odměňování jiných skupin zaměstnanců z veřejných zdrojů (např. vojáci z povolání a příslušníci bezpečnostních sborů).


Připomínky podstatné povahy, kterým nebylo vyhověno:
Svaz měst a obcí zásadně odmítá navrhované zvyšování platů s účinností od
1. 11. 2018 i od 1. 1. 2018. Pokud má vůbec docházet ke zvyšování platů, pak vždy od 1. 1. kalendářního roku tak, aby obce byly schopny své rozpočty situaci přizpůsobit.
Požadavek je v rozporu s výsledky jednání Koaliční rady se zástupci odborových svazů, které jsou podstatou návrhu.
Česká lékařská komora pokládá způsob, resp. rozsah, navýšení platových tarifů lékařů tak za naprosto nepřijatelný a požaduje navýšení platových tarifů lékařů o 15 %, stejně jako je tomu u pedagogických pracovníků.
Navrhované zvýšení platů lékařů respektuje výsledky jednání Koaliční rady se zástupci odborových svazů, které proběhlo dne 11. 9. 2017.

Úplný výčet uplatněných zásadních připomínek a způsob jejich vypořádání je uveden v části VI. materiálu.




 

 

1